{"id":5117,"date":"2013-04-16T18:00:00","date_gmt":"2013-04-16T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5102"},"modified":"2013-04-16T18:00:00","modified_gmt":"2013-04-16T17:00:00","slug":"jeden-moment-22-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/04\/16\/jeden-moment-22-konec\/","title":{"rendered":"Jeden moment? 22. (konec)"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: GossipGirl<\/p>\n

<\/strong> Tak kone\u010dn\u011b ten epilog, trvalo to, v\u00edm, nedostala jsem se na internet.
D\u011aKUJU V\u0160EM, kte\u0159\u00ed pov\u00eddku tak usilovn\u011b komentovali, d\u00e1vali mi n\u00e1pady a nutili m\u011b j\u00ed dopsat. V\u00e1\u017en\u011b. P\u016fvodn\u011b jsem pl\u00e1novala je\u0161t\u011b druh\u00fd d\u00edl, ale to se uvid\u00ed \u010dasem.<\/em><\/div>\n

GG.<\/p>\n

Epilog<\/strong><\/em><\/div>\n


<\/strong><\/em><\/div>\n
<\/em><\/strong><\/div>\n
\"\"<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Kay v\u011bnoval posledn\u00ed pohled Tomov\u00fdm z\u00e1d\u016fm. Potla\u010dil povzdech a pop\u0159\u00e1l mu v duchu hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed. Na tribunu dorazil, je\u0161t\u011b ne\u017e Tom vyjel. Stoupnul si vedle Andrease a op\u0159el se o omrzl\u00e9 z\u00e1bradl\u00ed. V jeho nitru v\u00ed\u0159ily miliony emoc\u00ed. Vr\u00e1til se, proto\u017ee musel. Nemohl odjet\u2026 chyb\u011bt tu. Vlastn\u011b ani neodjel. Jen musel\u2026 n\u011bjak uklidnit ten hlas, kter\u00fd mu radil, aby se s Tomem poh\u00e1dal, aby mu vy\u010detl\u2026 nemohl. Bojoval s t\u00edm a zmizet bylo jedin\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed. Zbl\u00e1znil by se. Te\u010f up\u00edral pohled do sepnut\u00fdch dlan\u00ed, posledn\u00ed minuty, ne\u017e Tom vyjede do fin\u00e1le.<\/p>\n

„Dre\u2026“ promluvil dost nahlas, aby to bylo v \u0161umu kolem sly\u0161et. „Stejn\u011b chci odjet\u2026 jen jsem necht\u011bl\u2026 vlastn\u011b cht\u011bl\u2026 vid\u011bt fin\u00e1le. Pop\u0159\u00e1t mu \u0161t\u011bst\u00ed\u2026“<\/div>\n

Andreas pok\u00fdval hlavou. „Vlastn\u011b t\u011b obdivuju, \u017ees tu vydr\u017eel tak dlouho.“<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b?“<\/div>\n
P\u0159ik\u00fdvnul. „Co hodl\u00e1\u0161 d\u011blat d\u00e1l?“ Nemusel ani p\u0159ipom\u00ednat jejich spole\u010dn\u00fd byt v Berl\u00edn\u011b, oba si skute\u010dnosti uv\u011bdomovali a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e.<\/div>\n
Kay si povzdechl. „J\u00e1 nev\u00edm. Pot\u0159eboval bych vypadnout. \u00dapln\u011b. P\u0159eru\u0161il jsem \u0161kolu, hned po zkou\u0161k\u00e1ch. Nem\u00e1m\u2026 te\u010f prost\u011b\u2026“ napr\u00e1zdno otev\u0159el pusu, jak mu do\u0161la slova. „Nejsp\u00ed\u0161 odjedu k rodi\u010d\u016fm.“<\/div>\n
„Budou se vypt\u00e1vat?“<\/div>\n
„Pravd\u011bpodobn\u011b. Ale to n\u011bjak\u2026 vyplyne.“<\/p>\n<\/div>\n
\n
Andreas cht\u011bl odpov\u011bd\u011bt, ale vyhl\u00e1sili dal\u0161\u00ed j\u00edzdu. Tomovu. Oba up\u0159eli pohled na dr\u00e1hu a se zatnut\u00fdmi zuby sledovali Tom\u016fv postup. Kay si bolestn\u011b uv\u011bdomil, \u017ee pohled, kter\u00fd Tom v\u011bnoval tribun\u011b, byl pravd\u011bpodobn\u011b posledn\u00ed na del\u0161\u00ed dobu.<\/div>\n
Posledn\u00ed skok.<\/div>\n
„No doprdele,“ hv\u00edzdnul Andreas a sesunul si z nosu slune\u010dn\u00ed br\u00fdle.<\/div>\n
„Co to bylo?“ vydechnul Kay.<\/div>\n
„Nem\u00e1m tu\u0161en\u00ed,“ zakroutil blon\u010f\u00e1k hlavou a nechal t\u011blem prostoupit euforii. V\u011bd\u011bl, \u017ee to Tom dok\u00e1\u017ee. Po\u010dkal, a\u017e utichne v\u0161eobecn\u00fd \u0159ev, a zm\u011b\u0159il si Kaye v\u00e1\u017en\u00fdm pohledem. „Ale u rodi\u010d\u016f nebude\u0161 \u0161\u0165astnej.“<\/div>\n
„Ale nebudu m\u00edt sebevra\u017eedn\u00fd tendence,“ op\u00e1\u010dil Kay, sna\u017eil se o lehk\u00fd t\u00f3n.<\/div>\n
„Kayi, na Tomovi nestoj\u00ed a nepad\u00e1 v\u0161echno. Zav\u0159e\u0161 se k rodi\u010d\u016fm na dal\u0161\u00ed rok a bude\u0161 se jen u\u017e\u00edrat n\u011b\u010d\u00edm, co nem\u016f\u017ee\u0161 m\u00edt? Pro\u010d proboha?“<\/div>\n
Kay sklopil hlavu. „J\u00e1 nevid\u00edm jinou mo\u017enost. Nechci ho ztratit aspo\u0148 jako kamar\u00e1da, a jestli\u2026 spolu z\u016fstaneme bydlet\u2026 zbl\u00e1zn\u00edm se.“<\/p>\n

„M\u011bl bych n\u00e1vrh.“<\/div>\n

Kay p\u0159ekvapen\u011b vzhl\u00e9dnul. Andreas si zalo\u017eil ruce. V\u011bd\u011bl, \u017ee Tom te\u010f nen\u00ed ve stavu, kdy by si p\u0159ipou\u0161t\u011bl cokoli krom\u011b Billa. Pot\u0159eboval b\u00fdt chvilku jen s n\u00edm.<\/div>\n
„P\u0159ije\u010f do Norska.“<\/div>\n
„Co\u017ee?“<\/div>\n
Andreas vykouzlil jeden ze sv\u00fdch polo\u00fasm\u011bv\u016f. „Mysl\u00edm to v\u00e1\u017en\u011b.“<\/div>\n
Kay se zt\u011b\u017eka op\u0159el o z\u00e1bradl\u00ed, o\u010di zabarven\u00e9 vd\u011bkem up\u0159en\u00e9 na vysok\u00e9ho blon\u010f\u00e1ka. P\u0159em\u00fd\u0161lel\u2026 p\u00e1r vte\u0159in. „Kdy m\u016f\u017eu dorazit?“<\/div>\n
Andreas se rozesm\u00e1l. „Vezmu t\u011b s sebou. Stejn\u011b pot\u0159ebuju n\u011bkoho, kdo mi bude shaperovat park. M\u011b osobn\u011b dostihla lenost.“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026“ Kay marn\u011b hledal slova. P\u0159edstava m\u00edsta, kde bude moct b\u00fdt s\u00e1m sebou, byla p\u0159\u00edli\u0161 opojn\u00e1. „D\u011bkuju ti,“ vydechl nakonec jednodu\u0161e.<\/p>\n

„Ale pod jednou podm\u00ednkou. Jestli se zabouchne\u0161 i do m\u011b, ne\u0159\u00edkej mi to.“<\/div>\n

Kay se rozesm\u00e1l a oto\u010dil se zp\u00e1tky k z\u00e1vodn\u00ed dr\u00e1ze. „Bez obav. Beru t\u011b jako \u010dist\u00fdho heter\u00e1ka a nebudu se to sna\u017eit m\u011bnit, slibuju.“<\/div>\n
Andreas zkroutil koutky a zkontroloval \u010das na telefonu. „Za chvilku jsou tady. Bude vyhl\u00e1\u0161en\u00ed.“<\/div>\n
Kay si povzdechnul. „Nechci se lou\u010dit.“<\/div>\n
„Tak na m\u011b po\u010dkej\u2026 dole u alpinu.“<\/p>\n

Nemusel p\u0159em\u00fd\u0161let. Cht\u011bl si jako posledn\u00ed my\u0161lenku na dlouhou dobu uchovat ten posledn\u00ed \u00fasm\u011bv, kter\u00fd mu Tom v\u011bnoval. Necht\u011bl vysv\u011btlovat\u2026 nemohl by. Podlehl by p\u0159esv\u011bd\u010dov\u00e1n\u00ed a nikam by se nedostal. Op\u011bt. Nesm\u00ed s n\u00edm mluvit. Stisknul do p\u011bsti l\u00e1tku dlouh\u00e9 bundy a druhou rukou s\u00e1hl do kapsy. Podal Andreasovi svazek kl\u00ed\u010d\u016f. „Dej mu to. On to zvl\u00e1dne.“<\/div>\n

Andreas nemohl ne\u017e souhlasit. Sledoval Kayova vzdaluj\u00edc\u00ed se z\u00e1da a nev\u011bd\u011bl, jestli ho litovat, nebo rad\u011bji jenom povzbuzovat. Tom ho m\u011bl v\u017edycky jako nejlep\u0161\u00edho kamar\u00e1da. Nebylo to m\u00e1lo, ale stejn\u011b to nesta\u010dilo. Andreas byl p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, \u017ee p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f, kdy se neuvid\u00ed, m\u016f\u017ee dok\u00e1zat hodn\u011b. Necht\u011bl ztratit ani jednoho. Nemohl je ztratit. Byli mu bratry, kter\u00e9 nikdy nem\u011bl.<\/p>\n

<\/div>\n

>< <\/div>\n
\n

Kay se sesunul na seda\u010dku auta a bezmy\u0161lenkovit\u011b si zapnul p\u00e1s. Sna\u017eil se potla\u010dit slabou v\u00fd\u010ditku, \u017ee odjel takhle\u2026<\/p><\/div>\n

Nev\u011bd\u011bl by, co \u0159\u00edct. Ne\u017e Tom vyjel, bylo to\u2026 tak oby\u010dejn\u00e9. Sta\u010dilo to. Pro Kaye to bylo to nejlep\u0161\u00ed sbohem.<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme?“<\/div>\n
Kay pok\u00fdval hlavou a ztlumil r\u00e1dio. Pohr\u00e1val si s telefonem, p\u00e1rkr\u00e1t ho nedopat\u0159en\u00edm hodil na podlahu. Auto se rozjelo. Posledn\u00edm pohledem se rozlou\u010dil s Kitzsteinhornem. Horsk\u00fd masiv se ty\u010dil nad silnic\u00ed, kterou odj\u00ed\u017ed\u011bli. Do Berl\u00edna. A pak do Norska. Tom se m\u011bl vr\u00e1tit a\u017e z\u00edtra. Je\u0161t\u011b jednou v zrc\u00e1tku zkontroloval zasn\u011b\u017een\u00fd ledovec a palcem r\u00e1zn\u011b zm\u00e1\u010dknul odeslat.<\/p>\n

Omlouv\u00e1m se. Za rok na AFO’s.<\/em><\/div>\n

K.<\/p>\n

<\/em> KONEC<\/p>\n

autor: GossipGirl<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
<\/em><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: GossipGirl Tak kone\u010dn\u011b ten epilog, trvalo to, v\u00edm, nedostala jsem se na internet.D\u011aKUJU V\u0160EM, kte\u0159\u00ed pov\u00eddku tak usilovn\u011b komentovali, d\u00e1vali mi n\u00e1pady a nutili m\u011b j\u00ed dopsat. V\u00e1\u017en\u011b. P\u016fvodn\u011b jsem pl\u00e1novala je\u0161t\u011b druh\u00fd d\u00edl, ale to se uvid\u00ed \u010dasem. GG. Epilog<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[530],"tags":[],"class_list":["post-5117","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-jeden-moment"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5117","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5117"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5117\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5117"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5117"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5117"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}