{"id":5128,"date":"2013-04-13T16:00:00","date_gmt":"2013-04-13T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5113"},"modified":"2013-04-13T16:00:00","modified_gmt":"2013-04-13T15:00:00","slug":"julie-29","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/04\/13\/julie-29\/","title":{"rendered":"Julie 29."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Zbl\u00e1znil ses?!“<\/div>\n
Nic. \u017d\u00e1dn\u00e1 reakce. Pouze ticho, dr\u00e1saj\u00edc\u00ed zbytek jej\u00edch nerv\u016f.<\/div>\n
Jedovat\u011b nakopla kraj Markovy postele a postavila se tak, aby m\u011bla dokonal\u00fd v\u00fdhled na jeho tv\u00e1\u0159. Sledovala jej, o\u010dima jej vyb\u00edzela k odpov\u011bdi, ale s Markem to v\u016fbec nehnulo. Se sklon\u011bnou tv\u00e1\u0159\u00ed sledoval sv\u00e9 ruce a nen\u00e1vid\u011bl se za to, \u010deho byl kdysi kv\u016fli n\u00ed schopen. Poh\u00e1dal se s rodi\u010di, opustil d\u00edvku, kter\u00e1 jej milovala, ode\u0161el z pr\u00e1ce za vidinou lep\u0161\u00edho v\u00fdd\u011blku, kter\u00fd mu slibovala.<\/div>\n
A k \u010demu to bylo?<\/div>\n
M\u011blo to v\u016fbec n\u011bjak\u00fd smysl?!<\/p>\n

Po dlouh\u00e9 chv\u00edli, kter\u00e1 Mie a jej\u00ed netrp\u011blivosti p\u0159i\u0161la nekone\u010dn\u00e1, k n\u00ed zvedl tv\u00e1\u0159. Bylo to poprv\u00e9, co se na ni ned\u00edval om\u00e1men\u00fdm, ba p\u0159\u00edmo okouzlen\u00fdm pohledem.<\/div>\n

P\u0159ipadal si jako hlup\u00e1k. Jako by \u017eil po cel\u00fd ten \u010das pod zvl\u00e1\u0161tn\u00ed maskou. Jako by m\u011bl na o\u010d\u00edch br\u00fdle, kter\u00e9 mu znemo\u017e\u0148ovaly vid\u011bt skute\u010dnost. Br\u00fdle, kter\u00e9 Bill smetl jedin\u00fdm pohledem.<\/div>\n
Myslel si, \u017ee je dokonal\u00e1, p\u0159ita\u017eliv\u011b nebezpe\u010dn\u00e1 a sv\u016fdn\u00e1. Byl p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, \u017ee pokud bude m\u00edt ji, bude m\u00edt v\u0161echno. Na chv\u00edli j\u00ed dokonce uv\u011b\u0159il, \u017ee Bill je t\u00edm zl\u00fdm a \u017ee si zaslou\u017e\u00ed trp\u011bt.<\/p>\n

„Tak vysv\u011btl\u00ed\u0161 mi to?“ Mia si jedovat\u011b prohr\u00e1bla dlouh\u00e9 vlasy. „\u010cekali jsme tam na tebe jako bl\u00e1zni. M\u016fj otec byl ochoten vyhodit ve\u0161ker\u00e9 uchaze\u010de a d\u00e1t tu pr\u00e1ci tob\u011b. Jak ses mohl p\u0159ipravit o takovou p\u0159\u00edle\u017eitost?!“ je\u010dela, ale Mark jej\u00ed slova sotva vn\u00edmal.<\/div>\n

„Musel jsem zav\u00e9zt Mily na krou\u017eek,“ unaven\u011b si promnul tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d se z toho v\u0161eho nevzpamatoval. Jeho vyst\u0159\u00edzliv\u011bn\u00ed bylo a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 ne\u010dekan\u00e9 a rychl\u00e9. Nedok\u00e1zal se tv\u00e1\u0159it, \u017ee je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku. Nemohl, proto\u017ee nic nebylo v po\u0159\u00e1dku. U\u017e nic nebylo takov\u00e9 jako p\u0159edt\u00edm.<\/div>\n
\n
\n

„Bl\u00e1zn\u00ed\u0161?! Na krou\u017eek?! T-ty \u2026j\u00e1 nem\u00e1m slov,“ odst\u00edn jej\u00ed tv\u00e1\u0159e se prol\u00ednal mezi nachov\u011b zbarvenou broskv\u00ed a temn\u011b rudou barvou zral\u00e9ho raj\u010dete. Nedok\u00e1zal d\u00e9le sn\u00e1\u0161et Mark\u016fv pohled. D\u00edval se na ni pohledem, na kter\u00fd u n\u011bj nebyla zvykl\u00e1. Ten pohled j\u00ed byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 zn\u00e1m\u00fd, a to nev\u011b\u0161tilo nic dobr\u00e9ho. Pr\u00e1v\u011b proto se rozhodla zvolnit. Uhladila si rozcuchan\u00e9 vlasy, poopravila kr\u00e1tkou sukni a posadila se vedle n\u011bj.<\/p>\n

„Dob\u0159e,“ zlehka zak\u00fdvala hlavou. „Zapomeneme na tv\u016fj fat\u00e1ln\u00ed omyl. J\u00e1 si zkus\u00edm s otcem je\u0161t\u011b promluvit. A te\u010f se budeme soust\u0159edit na d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed v\u011bci,“ la\u0161kovn\u011b jej pohladila po tv\u00e1\u0159i, o\u010dek\u00e1vaj\u00edc v\u00e1\u0161niv\u00fd polibek a spokojen\u00fd \u00fasm\u011bv, proto\u017ee se nest\u00e1valo \u010dasto, aby odpou\u0161t\u011bla.<\/div>\n

„D\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed v\u011bci?“<\/div>\n
„Ano,“ zatahala jej za u\u0161n\u00ed lal\u016f\u010dek, zat\u00edmco si hr\u00e1la s dlouh\u00fdm pramenem vlas\u016f. Namot\u00e1vala si jej na prst a \u0161imrala jej j\u00edm po tv\u00e1\u0159i. „U\u017e jsi na\u0161el Tomova kolou\u0161ka?“<\/div>\n
Mark sebou p\u0159i zaslechnut\u00ed t\u011bch slov vyd\u011b\u0161en\u011b trhl. P\u0159ed o\u010dima m\u011bl Billovy n\u00e1dhern\u00e9, usm\u00edvaj\u00edc\u00ed se rty, rozz\u00e1\u0159en\u00fd pohled mal\u00e9ho d\u00edt\u011bte. Vid\u011bl jejich zamilovan\u00e9 objet\u00ed, n\u011bhu v Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch, se kterou Billa sledoval. Na okam\u017eik se stal tich\u00fdm sv\u011bdkem jejich l\u00e1sky a nedok\u00e1zal ani pomyslet na to, \u017ee by je kdy m\u011blo n\u011bco rozd\u011blit. Necht\u011bl v\u011b\u0159it, \u017ee to n\u011bco pr\u00e1v\u011b sed\u011blo vedle n\u011bj, a dokonce jej to \u017e\u00e1dalo o pomoc.<\/p>\n

„P\u0159em\u00fd\u0161lela jsem,“ Mia jej v\u016fbec nepustila ke slovu. „A\u017e jej najde\u0161, mohl bys jej po\u0159\u00e1dn\u011b zml\u00e1tit. Nebo un\u00e9st n\u011bkam hodn\u011b daleko, a tam si s n\u00edm ud\u011blat, co chce\u0161. Nebo b\u00fdt d\u016fvodem, pro kter\u00fd by jej Tom podez\u00edral z nev\u011bry. Na zp\u016fsobu nez\u00e1le\u017e\u00ed, mus\u00ed\u0161 jej jednodu\u0161e odstranit z cesty.“<\/div>\n

Mark nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b zavrt\u011bl hlavou a vrhl na ni nech\u00e1pav\u00fd pohled. Ona jej ne\u017e\u00e1dala o pomoc, ona mu to p\u0159ikazovala.<\/div>\n
Najednou byl na jej\u00edm m\u00edst\u011b on. St\u00e1l p\u0159ed postel\u00ed, d\u00edval se j\u00ed do tv\u00e1\u0159e, zat\u00edmco ta jeho p\u0159\u00edmo ho\u0159ela hn\u011bvem. P\u0159edstava Billova k\u0159ehk\u00e9ho t\u011bla, l\u00e1maj\u00edc\u00edho se pod jeho \u00faderem, Tom\u016fv zdrcen\u00fd, zoufal\u00fd v\u00fdraz tv\u00e1\u0159e a Miina \u0161kodolibost, se pro n\u011bj staly troj\u00faheln\u00edkem, do kter\u00e9ho odm\u00edtal vstoupit.<\/p>\n

„Neubl\u00ed\u017e\u00edm mu.“<\/div>\n

„Cos to \u0159ekl?!“<\/div>\n
„Neubl\u00ed\u017e\u00edm mu. Dokonce jej ani nem\u00edn\u00edm vyhledat.“<\/div>\n
„Tys m\u011b asi \u0161patn\u011b pochopil, Marku. To nebyla prosba, ale p\u0159\u00edkaz! Chce\u0161, aby se n\u011bco stalo i tob\u011b?“ Mark nech\u00e1pav\u011b pootev\u0159el rty, ale udr\u017eel si chladnou tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Je mi to jedno,“ za\u0161eptal.<\/p>\n

Procitnut\u00ed ze sn\u016f b\u00fdvaj\u00ed bolestiv\u00e1, to jeho v\u0161ak bylo osvobozuj\u00edc\u00ed a \u00fa\u010deln\u00e9. Nez\u00e1le\u017eelo mu na tom, zdali se mu m\u011blo n\u011bco st\u00e1t. Jedin\u00e9, co v\u011bd\u011bl, bylo to, \u017ee se nic nemohlo st\u00e1t Billovi. Do\u010dista jej pobl\u00e1znil a on byl ochoten ud\u011blat cokoliv, aby jej ochr\u00e1nil. Dokonce i varovat Toma.<\/div>\n

Na dal\u0161\u00ed v\u00fdhru\u017eky ji\u017e nebyl zv\u011bdav\u00fd. Pr\u00e1v\u011b proto odm\u00edtal \u010dekat, dokud Mia neopust\u00ed jeho pokoj a s\u00e1m se vydal ke dve\u0159\u00edm. U\u017e u\u017e sahal na kliku, ale nedalo mu to. Obr\u00e1til se na ni a se v\u0161\u00edm odporem, kter\u00fd v\u016f\u010di n\u00ed c\u00edtil, vyslovil n\u011bco, co m\u011blo b\u00fdt vysloveno hned na za\u010d\u00e1tku.<\/p>\n

„Kdybych byl na Tomov\u011b m\u00edst\u011b, ud\u011blal bych tot\u00e9\u017e. Vybral bych si jeho.“<\/p>\n

Miino zlostn\u00e9 v\u00fdsknut\u00ed bylo doprov\u00e1zeno siln\u00fdm \u00faderem dve\u0159\u00ed.<\/p>\n

U\u017e j\u00ed nic nedlu\u017eil.<\/p>\n

\u2026<\/p>\n

Bill sed\u011bl na posteli s Juli\u00ed na kl\u00edn\u011b, a smutn\u00fdm pohledem sledoval dve\u0159e koupelny. Sna\u017eil se myslet na n\u011bco hezk\u00e9ho, nebo se soust\u0159edit pouze na zvuk pu\u0161t\u011bn\u00e9 sprchy, ale nedok\u00e1zal to.<\/div>\n

V krku c\u00edtil knedl\u00edk a na hrudi jej t\u011b\u017eil obrovsk\u00fd k\u00e1men, kter\u00fd mu nedovoloval d\u00fdchat. M\u011bl zvl\u00e1\u0161tn\u00ed podez\u0159en\u00ed, o kter\u00e9m si s Tomem pot\u0159eboval promluvit, ale nena\u0161el odvahu. Aby z\u00edskal je\u0161t\u011b n\u011bkolik minut na p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed, odm\u00edtl jeho pozv\u00e1n\u00ed ke spole\u010dn\u00e9 spr\u0161e, a rad\u011bji si \u0161el hr\u00e1t s Juli\u00ed.<\/div>\n
„Tata,“ zv\u011bdav\u00e9 d\u011bv\u010d\u00e1tko jej \u0161imralo sv\u00fdm obl\u00edben\u00fdm ply\u0161\u00e1kem po tv\u00e1\u0159i. V\u0161emo\u017en\u011b se sna\u017eilo upoutat jeho pozornost, ale Bill se nezmohl na v\u00edc, ne\u017e na rychl\u00fd \u00fasm\u011bv a dlouh\u00fd polibek do jemn\u00fdch vl\u00e1sk\u016f. U\u017e p\u0159ed n\u011bkolika dny si v\u0161iml, \u017ee se s Tomem n\u011bco d\u011bje. Nebyl ve sv\u00e9 k\u016f\u017ei, v n\u011bkter\u00fdch chv\u00edl\u00edch p\u016fsobil dokonce ne\u0161\u0165astn\u011b, ale Bill se to sna\u017eil nevn\u00edmat. Tentokr\u00e1t to v\u0161ak p\u0159ehl\u00e9dnout ne\u0161lo. Od n\u00e1vratu z baletn\u00edho studia na n\u011bj sotva pohl\u00e9dl, nato\u017e promluvil. Ve\u010de\u0159e se t\u00e9m\u011b\u0159 nedotkl a cht\u011bl j\u00edt pom\u011brn\u011b brzy sp\u00e1t.<\/p>\n

„Tata \u2026bam,“ Julie se zachytila jeho velik\u00e9 b\u00edl\u00e9 ko\u0161ile a opatrn\u011b se mu na kl\u00edn\u011b postavila. Mal\u00fdm prst\u00edkem mu dloubala do tv\u00e1\u0159e a byla tak roztomil\u00e1, \u017ee Bill alespo\u0148 na chv\u00edli p\u0159estal myslet na rozhovor, kter\u00fd jej \u010dekal, a v\u011bnoval se pouze j\u00ed. Siln\u011b ji k sob\u011b p\u0159ivinul a pokr\u00fdval jej\u00ed tv\u00e1\u0159 drobn\u00fdmi polibky. Julie na jeho rukou z\u00e1\u0159ila jako letn\u00ed slunce a spokojen\u011b se natahovala po pramenech tmav\u00fdch vlas\u016f.<\/div>\n

„Kdybys jen v\u011bd\u011bla, jak moc pro m\u011b znamen\u00e1\u0161. Jsi m\u016fj mal\u00fd and\u00edlek, a ty to v\u00ed\u0161. Vi\u010f, Julie?“ nosem se zlehka ot\u0159el o ten jej\u00ed a pohl\u00e9dl j\u00ed do velik\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
Miloval jejich zelen\u00fd odst\u00edn, touhu \u017e\u00edt a objevovat, kterou v nich poka\u017ed\u00e9 nalezl. Kdy\u017e se do nich v\u0161ak vp\u00edjel poprv\u00e9, nebyl do nich zamilovan\u00fd. Nebyl schopen jak\u00e9hokoliv citu, proto\u017ee byl pr\u00e1zdn\u00fd. Nikdy by nev\u011b\u0159il, jak rychle dok\u00e1\u017ee z \u010dlov\u011bka vyprchat \u017eivot, i kdy\u017e to bylo my\u0161leno pouze metaforicky.<\/p>\n

\u2026<\/p>\n

St\u00e1l uprost\u0159ed pr\u00e1zdn\u00e9ho nemocni\u010dn\u00edho pokoje, na rukou dr\u017eel drobn\u00fd uzl\u00ed\u010dek, do\u017eaduj\u00edc\u00ed se n\u011b\u010d\u00ed pozornosti, jeho pohled v\u0161ak spo\u010d\u00edval na b\u00edl\u00e9 posteli. Odst\u00edn jeho tv\u00e1\u0159e byl stejn\u011b bled\u00fd, na n\u011bkter\u00fdch m\u00edstech se dokonce objevil ost\u0159e zelen\u00fd n\u00e1dech. Mokrou tv\u00e1\u0159\u00ed si razily cestu dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed slzy i p\u0159esto, \u017ee u\u017e nem\u011bl s\u00edlu plakat.<\/em><\/div>\n

Dokonce i miminko v jeho n\u00e1ru\u010d\u00ed, se n\u00e1hle rozplakalo, a on nem\u011bl s\u00edlu uti\u0161it jej. Nedok\u00e1zal ani sklonit tv\u00e1\u0159 a promluvit na n\u011bj. I sebemen\u0161\u00ed pohyb mu zp\u016fsoboval ukrutnou bolest, a tak jenom st\u00e1l a beze slova trp\u011bl.<\/em><\/div>\n
Naivn\u011b v\u011b\u0159il, \u017ee pokud bude neust\u00e1le hypnotizovat odestlan\u00e9 povle\u010den\u00ed, spat\u0159\u00ed ji tam. Mo\u017en\u00e1 v\u011b\u0159il, \u017ee to v\u0161echno bylo pouze no\u010dn\u00ed m\u016frou. Uv\u011b\u0159il p\u0159edstav\u011b, ve kter\u00e9 usnul, a kdy\u017e se probud\u00ed, najde ji stejnou, jakou j\u00ed vid\u011bl, kdy\u017e se s n\u00ed p\u0159ed porodem lou\u010dil.<\/em><\/div>\n
S vyd\u011b\u0161en\u00fdm pohledem, p\u0159esto usm\u00edvaj\u00edc\u00ed se a odhodlanou p\u0159in\u00e9st na sv\u011bt tolik vytou\u017een\u00e9 d\u00edt\u011b.<\/p>\n

Zoufal\u00fd vzlyk se prodral jeho rty i p\u0159esto, \u017ee se sna\u017eil b\u00fdt siln\u00fd. P\u0159itiskl si d\u00edt\u011b k sob\u011b a p\u0159edstavoval si, jak kr\u00e1sn\u00e9 to v\u0161echno mohlo b\u00fdt a u\u017e nikdy nebude. Jakmile na dlani uc\u00edtil lehounk\u00fd dotek mal\u00fdch prst\u00edk\u016f, donutil se sklonit tv\u00e1\u0159.<\/em><\/div>\n

Poprv\u00e9 na ni skute\u010dn\u011b pohl\u00e9dl.<\/em><\/div>\n
Zad\u00edval se j\u00ed do o\u010d\u00ed, do t\u011bch n\u00e1dhern\u00fdch, zelen\u00fdch o\u010d\u00ed, a v tu chv\u00edli v\u011bd\u011bl, \u017ee je\u0161t\u011b m\u00e1 pro co \u017e\u00edt. Jeho ubolen\u00e9 srdce tlouklo pomal\u00fdm, zoufaj\u00edc\u00edm tempem. Ale tlouklo!<\/em><\/div>\n
A on v\u011bd\u011bl, \u017ee pr\u00e1v\u011b nalezl d\u016fvod, kter\u00fd jej udr\u017e\u00ed na\u017eivu.<\/p>\n

<\/em> \u2026<\/p>\n

V den, kdy zem\u0159ela jeho maminka, jakoby zem\u0159el s n\u00ed.<\/div>\n

<\/div>\n
Skute\u010dn\u011b tomu v\u011b\u0159il a nic na sv\u011bt\u011b jej nedok\u00e1zalo p\u0159esv\u011bd\u010dit o opaku. V t\u00e9 dob\u011b ne\u017eil. Pouze p\u0159e\u017e\u00edval, a i to jenom kv\u016fli Julii. Byl si jist\u00fd, \u017ee u\u017e dlouho nevydr\u017e\u00ed. Nebyl natolik siln\u00fd, aby dok\u00e1zal un\u00e9st ve\u0161kerou bolest s\u00e1m. V\u011b\u0159il, \u017ee u\u017e nikdy nebude \u0161\u0165astn\u00fd. \u017de u\u017e se nikdy nebude sm\u00e1t a nikdy nepoc\u00edt\u00ed, jak\u00e9 to je, kdy\u017e m\u00e1 \u010dlov\u011bk op\u011bt touhu \u017e\u00edt.<\/p>\n

Byl si sv\u00fdmi p\u0159edstavami natolik jist\u00fd, \u017ee jej setk\u00e1n\u00ed s Tomem naprosto rozhodilo.<\/div>\n

Nebyl na to p\u0159ipraven\u00fd.<\/div>\n
Nebyl p\u0159ipraven\u00fd tak n\u00e1hle ob\u017eivnout.<\/p>\n

\u2026<\/div>\n

<\/p>\n

„Zlat\u00ed\u010dko, j\u00e1 v\u00edm, \u017ee se ti tady moc l\u00edb\u00ed, ale tat\u00ednek u\u017e je unaven\u00fd. Mus\u00edme j\u00edt dom\u016f,“ dr\u017eel ji na rukou a rychle kr\u00e1\u010del k v\u00fdchodu z parku.<\/em><\/div>\n

To\u010dila se mu hlava, p\u0159es tlukot sv\u00e9ho vlastn\u00edho srdce sotva sly\u0161el jej\u00ed tich\u00e9 protesty. Sna\u017eil se myslet na cokoliv, \u010d\u00edm by ze sv\u00e9 mysli vyhnal ten pohled. Byl natolik pohrou\u017een\u00fd do sv\u00e9ho emo\u010dn\u00edho chaosu, \u017ee v\u016fbec nepost\u0159ehl, kdy mu z dlan\u011b zmizel mal\u00fd \u017elut\u00fd m\u00ed\u010dek a procitl teprve ve chv\u00edli, kdy se Julie zahnala a odhodila hra\u010dku tak daleko, co j\u00ed to jej\u00ed mu\u0161\u00ed s\u00edla dovolila.<\/em><\/div>\n
„Julie,“ Bill prol\u00e9tl jej\u00ed tv\u00e1\u0159, unaven\u00fdm pohledem. „Nesm\u00ed\u0161 h\u00e1zet hra\u010dky. N\u011bkomu bys mohla ubl\u00ed\u017eit,“ pohladil ji po buclat\u00e9m l\u00ed\u010dku a vykro\u010dil sm\u011brem, kter\u00fdm let\u011bl m\u00ed\u010dek.<\/em><\/div>\n
Musel jej naj\u00edt, proto\u017ee to byla jej\u00ed druh\u00e1 nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed hra\u010dka. Prvenstv\u00ed neust\u00e1le pat\u0159ilo ply\u0161ov\u00e9 kachn\u011b, kterou j\u00ed koupil hned po n\u00e1vratu z nemocnice.<\/p>\n

„Panebo\u017ee,“ zast\u00e9nal, jakmile m\u00ed\u010dek vyhledal o\u010dima a spat\u0159il jej v rukou toho kluka. V prvn\u00ed chv\u00edli jej napadlo, \u017ee by se mohl i s Juli\u00ed rozb\u011bhnout. Nejl\u00e9pe n\u011bkam hodn\u011b, hodn\u011b daleko, ale vzhledem k jeho zdravotn\u00edmu stavu si situace vy\u017eadovala jin\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed.<\/em><\/div>\n

D\u0159\u00edv, ne\u017e v\u016fbec stihl pop\u0159em\u00fd\u0161let nad druhou mo\u017enost\u00ed, jej ten kluk spat\u0159il a jejich pohledy se setkaly.<\/em><\/div>\n
U\u017e nebylo cesty zp\u011bt.<\/p>\n

\u2026<\/p>\n

<\/em> Na tv\u00e1\u0159i uc\u00edtil n\u011b\u017en\u00e9 pohlazen\u00ed, a pr\u00e1v\u011b to protrhlo spou\u0161\u0165 jeho vzpom\u00ednek a vr\u00e1tilo jej zp\u011bt do reality. Zmaten\u011b nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. Julie mu ji\u017e nesed\u011bla na kl\u00edn\u011b, ale spokojen\u011b spala ve sv\u00e9 post\u00fdlce. Nebyl si jist\u00fd, jak dlouho byl lapen do s\u00edt\u011b sv\u00fdch vlastn\u00edch my\u0161lenek, ale bylo to z\u0159ejm\u011b dostate\u010dn\u011b dlouho na to, aby se Tom osprchoval a ulo\u017eil Julii sp\u00e1t.<\/div>\n

Nyn\u00ed sed\u011bl vedle n\u011bj s ru\u010dn\u00edkem kolem bok\u016f a sledoval jeho tv\u00e1\u0159 smutn\u00fdm pohledem, na kter\u00fd si Bill za\u010d\u00ednal zvykat.<\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee u\u017e bude\u0161 sp\u00e1t,“ \u0161eptl.<\/div>\n
„Myslel sis to, nebo jsi v to doufal?“ Bill sklonil tv\u00e1\u0159 a pohledem sledoval ml\u00e9\u010dnou barvu ko\u0161ile, kterou mu Tom v\u011bnoval k narozenin\u00e1m.<\/div>\n
Byl si jist\u00fd, \u017ee zanedlouho bude t\u00edm jedin\u00fdm, co mu po Tomovi z\u016fstane. Ur\u010dit\u011b si to v\u0161echno rozmyslel, akor\u00e1t mu to nedok\u00e1zal \u0159\u00edct. Necht\u011bl mu ubl\u00ed\u017eit, a pr\u00e1v\u011b proto rad\u011bji zast\u00edral pravdu. On u\u017e ale nemohl d\u00e9le \u010dekat. Pokud se m\u011bli rozej\u00edt, pokud jej \u010dekala dal\u0161\u00ed obrovsk\u00e1 ztr\u00e1ta, cht\u011bl to rad\u011bji v\u011bd\u011bt hned.<\/div>\n
„Tak… n\u011bjak… jsem v to doufal,“ Tom mu ji\u017e necht\u011bl lh\u00e1t. Pr\u00e1v\u011b proto jej chytil za ruku, odhodlan\u00fd sv\u011b\u0159it se mu se v\u0161\u00edm. Se svou neust\u00e1le se opakuj\u00edc\u00ed no\u010dn\u00ed m\u016frou, se strachem o Alana a nen\u00e1vist\u00ed k jeho otci, kter\u00fd byl d\u016fvodem jeho o\u0161kliv\u00fdch sn\u016f. Cht\u011bl mu \u0159\u00edct, jak moc jej miluje a \u017ee je kv\u016fli n\u011bmu schopen bojovat i s cel\u00fdm sv\u011btem. Byl p\u0159ipraven\u00fd zbo\u0159it jedinou skute\u010dnost, kter\u00e1 st\u00e1la v cest\u011b jejich d\u016fv\u011bry.<\/div>\n
Otev\u0159el \u00fasta, ale Bill jej p\u0159edb\u011bhl.<\/p>\n

„V\u00edm, co mi chce\u0161 \u0159\u00edct,“ p\u00edpl t\u0159esouc\u00edm se hlasem.<\/p>\n

Sledoval jejich spojen\u00e9 ruce a c\u00edtil se, jako by op\u011bt um\u00edral. Op\u011bt ztr\u00e1cel to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b a op\u011bt tomu nedok\u00e1zal nijak zabr\u00e1nit.<\/p>\n

„U\u017e m\u011b nem\u00e1\u0161 r\u00e1d a chce\u0161, abychom se roze\u0161li.“<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay „Zbl\u00e1znil ses?!“ Nic. \u017d\u00e1dn\u00e1 reakce. Pouze ticho, dr\u00e1saj\u00edc\u00ed zbytek jej\u00edch nerv\u016f. Jedovat\u011b nakopla kraj Markovy postele a postavila se tak, aby m\u011bla dokonal\u00fd v\u00fdhled na jeho tv\u00e1\u0159. Sledovala jej, o\u010dima jej vyb\u00edzela k odpov\u011bdi, ale s Markem to v\u016fbec nehnulo.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[528],"tags":[],"class_list":["post-5128","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-julie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5128","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5128"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5128\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5128"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5128"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5128"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}