{"id":5135,"date":"2013-04-11T16:00:00","date_gmt":"2013-04-11T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5120"},"modified":"2013-04-11T16:00:00","modified_gmt":"2013-04-11T15:00:00","slug":"the-secret-of-collegian-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/04\/11\/the-secret-of-collegian-7\/","title":{"rendered":"The Secret of Collegian 7."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Disturbed Angel & Clarrkys<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Tom<\/p>\n

Cel\u00fd den jsem byl nat\u011b\u0161en\u00fd a nemohl se do\u010dkat, a\u017e mi skon\u010d\u00ed v\u0161echny p\u0159edn\u00e1\u0161ky, a kone\u010dn\u011b budu moct b\u00fdt s Billem. \u0158ekl jsem si, \u017ee si je\u0161t\u011b rad\u0161i sko\u010d\u00edm na z\u00e1chod, ne\u017e odejdeme. Byl jsem sice trochu na pochyb\u00e1ch, jestli opravdu p\u0159ijde, ale doufal jsem, \u017ee ano. Jak\u00e9 to bylo p\u0159ekvapen\u00ed, kdy\u017e jsem si cht\u011bl j\u00edt um\u00fdt ruce a u zrcadel st\u00e1l on, Bill. Sehnut\u00fd p\u011bkn\u011b zade\u010dkem ke mn\u011b, ale i tak bych ho poznal na sto metr\u016f. Mus\u00edm se usm\u00edvat, je\u0161t\u011b vtipn\u011bj\u0161\u00ed je jeho p\u0159ekvapen\u00fd pohled v zrcadle.<\/p>\n

„Nemus\u00ed\u0161 se upravovat, vypad\u00e1\u0161 skv\u011ble v\u017edycky,“ \u0159eknu ti\u0161e, po\u0159\u00e1d s \u00fasm\u011bvem, a p\u0159ijdu si vedle tebe um\u00fdt ruce. Kdy\u017e se opl\u00e1chnu a ut\u0159u, tak ud\u011bl\u00e1m krok ke dve\u0159\u00edm, ale Bill po\u0159\u00e1d stoj\u00ed na m\u00edst\u011b a d\u00edv\u00e1 se na m\u011b. „Copak?“ Usm\u011bju se a vr\u00e1t\u00edm se zp\u00e1tky k tob\u011b. Lehce t\u011b chytnu za boky a p\u0159it\u00e1hnu k sob\u011b pro polibek, prvn\u00ed chv\u00edli se mi zd\u00e1, \u017ee se ti to nel\u00edb\u00ed a odtahuje\u0161 se, ale nakonec se na\u0161e rty st\u0159etnou. V\u011bnuju ti kr\u00e1tk\u00fd, ale n\u011b\u017en\u00fd polibek, kdy\u017e se malinko odd\u00e1l\u00edm, d\u00edv\u00e1m se ti s \u00fasm\u011bvem do o\u010d\u00ed, ale tak zbl\u00edzka, \u017ee c\u00edt\u00edm tv\u016fj dech na tv\u00e1\u0159i. „Chci t\u011b pozvat na ve\u010de\u0159i, souhlas\u00ed\u0161?“ \u0160eptnu ti\u0161e a potom o\u010dima sklouznu zase na tvoje rty, znovu t\u011b pol\u00edb\u00edm, ale rychleji a v\u00e1\u0161niv\u011bji, sotva pozn\u00e1m tvoje p\u0159ik\u00fdvnut\u00ed. Jednou rukou t\u011b chytnu za z\u00e1dy a druhou za krkem, dr\u017e\u00edm t\u011b u sebe a l\u00edb\u00e1m, nam\u00e1\u010dknu t\u011b zade\u010dkem na umyvadla a s\u00e1m se tla\u010d\u00edm na tebe. Nem\u016f\u017eu si pomoct, jsi prost\u011b tak dokonal\u00fd, \u017ee nejde t\u011b nel\u00edbat a nedot\u00fdkat se t\u011b… v\u00edm, \u017ee ka\u017edou chv\u00edli sem m\u016f\u017ee kdokoliv p\u0159ij\u00edt, ale v tenhle moment je mi to \u00fapln\u011b jedno.<\/p>\n<\/div>\n

\n
Tob\u011b z\u0159ejm\u011b ne, proto\u017ee po chvilce uc\u00edt\u00edm tvoji ruku na moj\u00ed hrudi a tla\u010d\u00ed\u0161 m\u011b od sebe d\u00e1l. Ud\u011bl\u00e1m krok od tebe a jsem na p\u00e1r vte\u0159in trochu zklaman\u00fd, ale kdy\u017e mi v\u011bnuje\u0161 \u00fasm\u011bv, mus\u00edm se usm\u00e1t taky. Vezmu t\u011b za ruku a vedu ven, nakouknu nejd\u0159\u00edv na chodbu, jestli nikdo nejde, a kdy\u017e nikoho nevid\u00edm ani nesly\u0161\u00edm, opatrn\u011b s tebou ruku v ruce vyjdu ven a m\u00ed\u0159\u00edm ke sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159i. Najednou ale usly\u0161\u00edm zpoza rohu n\u011bjak\u00e9 hlasy, okam\u017eit\u011b t\u011b pust\u00edm a trochu t\u011b p\u0159ede\u017eenu, abych \u0161el aspo\u0148 metr p\u0159ed tebou. Zastav\u00edm se u dve\u0159\u00ed a odemyk\u00e1m, vedle n\u00e1s se za rohem objev\u00ed jin\u00fd vyu\u010duj\u00edc\u00ed, jen mi m\u00e1vne, proto\u017ee odch\u00e1z\u00ed dom\u016f. Usm\u011bju se na n\u011bj a m\u00e1vnu mu taky, potom zajdu dovnit\u0159. Ne\u0159\u00edk\u00e1m nic, jen si rychle na sebe hod\u00edm lehk\u00fd kab\u00e1t a vezmu svou ta\u0161ku, ve dve\u0159\u00edch se na tebe usm\u011bju. „M\u016f\u017eeme j\u00edt,“ zase zamknu a vyd\u00e1me se ven.<\/p>\n

<\/div>\n

*<\/div>\n
\n

Celou cestu jsme skoro nemluvili, jen jsem se t\u011b zeptal, jak bylo ve \u0161kole. P\u0159ijde\u0161 mi celkem nesm\u011bl\u00fd, co\u017e je oproti na\u0161im dv\u011bma prvn\u00edm setk\u00e1n\u00edm docela divn\u00e9. Te\u010f u\u017e sed\u00edme v restauraci – pizzerii, sp\u00ed\u0161 je to takov\u00e1 m\u00edstn\u00ed hospoda, jen se uvnit\u0159 nekou\u0159\u00ed, nem\u00e1m to r\u00e1d. Kdy\u017e n\u00e1m p\u0159inesou j\u00eddeln\u00ed l\u00edstek, za\u010dnu si ho prohl\u00ed\u017eet.
„Chce\u0161 si d\u00e1t pizzu? J\u00e1 si d\u00e1m asi jenom n\u011bjakou dobrotu, t\u0159eba pala\u010dinky… m\u00e1\u0161 r\u00e1d pala\u010dinky?“ Zvednu o\u010di a usm\u011bju se na tebe.<\/p>\n

Bill<\/p>\n

Jsem z toho cel\u00fd nerv\u00f3zn\u00ed. Ani s\u00e1m nev\u00edm pro\u010d, ale nec\u00edt\u00edm se \u00fapln\u011b ve sv\u00e9 k\u016f\u017ei. I proto toho zrovna moc nenamluv\u00edm, vlastn\u011b ani nev\u00edm, co bych si s Tomem m\u011bl \u0159\u00edkat. M\u011bli bychom se bavit o \u0161kole nebo o anatomii. Jsem z toho prost\u011b nesv\u016fj. Mo\u017en\u00e1 proto, \u017ee nev\u00edm, co m\u00e1m od tohohle ve\u010dera, a hlavn\u011b od Toma \u010dekat. Nebo snad proto, \u017ee n\u00e1s tady n\u011bkdo uvid\u00ed. Nikdy mi nez\u00e1le\u017eelo na tom, co \u0159eknou ostatn\u00ed na m\u011b. Jak vypad\u00e1m, jak se obl\u00e9k\u00e1m, jak\u00e9 m\u00e1m z\u00e1jmy nebo jak se chov\u00e1m. Bylo mi to prost\u011b jedno, proto\u017ee do toho nikomu nic nebylo. Ale te\u010f je to jin\u00e9. Prost\u011b m\u00e1m strach. Kdyby n\u00e1s objevili moji kamar\u00e1di, tak bych jim to ur\u010dit\u011b nijak nevysv\u011btlil. Nebo t\u0159eba n\u011bjak\u00fd Tom\u016fv kolega a z\u00e1rove\u0148 m\u016fj vyu\u010duj\u00edc\u00ed. Nejde mi o to, co by si o mn\u011b kdokoli z nich myslel. Ale p\u0159ece jen mi z\u00e1le\u017e\u00ed na m\u00e9m studiu, ale ob\u00e1v\u00e1m se, \u017ee v tuhle chv\u00edli mi za\u010d\u00edn\u00e1 z\u00e1le\u017eet i na Tomovi a v tom je to moje nejv\u011bt\u0161\u00ed dilema.<\/p>\n

Opravdu nejsem moc v\u00fd\u0159e\u010dn\u00fd, a\u017e kdy\u017e se Tom zept\u00e1 na to, jestli m\u00e1m r\u00e1d pala\u010dinky, tak se lehce proberu. „Noo,“ zamysl\u00edm se: „Celkem jo.“
Po sv\u00e9 stru\u010dn\u00e9 odpov\u011bdi se zase zakouk\u00e1m do l\u00edstku. Abych se p\u0159iznal, tak m\u00e1m v\u00e1\u017en\u011b hlad, ale je mi to opravdu trapn\u00e9 l\u00e1dovat se tady pizzou. Ov\u0161em m\u016fj \u017ealudek je proti, a hned mi to d\u00e1 jasn\u011b a p\u0159edev\u0161\u00edm hlasit\u011b najevo.
„Dej si, co bude\u0161 cht\u00edt,“ \u0159ekne Tom, tak lehce p\u0159ik\u00fdvnu, a nakonec si doopravdy objedn\u00e1m pizzu. Je se \u0161unkou, ku\u0159ec\u00edm masem, \u017eampiony, a kuku\u0159ic\u00ed. Jen kdy\u017e jsem si pro\u010d\u00edtal tu nab\u00eddku pizz, tak se mi za\u010daly sb\u00edhat sliny.<\/p>\n

Jakmile jsem \u010dekal na pizzu a Tom na svoje pala\u010dinky, nastalo u stolu zase ticho. Za\u010dal jsem si hr\u00e1t s br\u010dkem ve sv\u00e9 sklenici a pomalu pop\u00edjet d\u017eus z\u0159ed\u011bn\u00fd s vodou. Kdy\u017e jsem zvedl o\u010di k Tomovi, tak m\u011bl takov\u00fd zklaman\u00fd v\u00fdraz. Mo\u017en\u00e1 si to se mnou p\u0159edstavoval jinak. M\u00edrn\u011b se pousm\u011bju, ale jeho tv\u00e1\u0159 se ani nepohne. Za\u010dnu nerv\u00f3zn\u011b t\u011bkat o\u010dima okolo a nev\u00edm, co m\u00e1m \u0159\u00edct.
Pak se pod\u00edv\u00e1m zp\u00e1tky na tebe a nadechnu se. „M\u00e1\u0161 n\u011bjak\u00e9 zv\u00ed\u0159e?“ zept\u00e1m se a ty jen p\u0159ik\u00fdvne\u0161.
„M\u00e1m psa.“
„To je hezk\u00e9, j\u00e1 jsem v\u017edycky cht\u011bl psa, moc ps\u016f, ale nikdy jsme \u017e\u00e1dn\u00e9ho nem\u011bli,“ \u0159eknu trochu mrzut\u011b a trochu si upiju ze skleni\u010dky.<\/p>\n

Tom<\/p>\n

Jsem celkem zklaman\u00fd. Myslel jsem, \u017ee si budeme rozum\u011bt, ale n\u011bjak se ta konverzace nem\u016f\u017ee hnout… M\u011bl jsem radost, kdy\u017e jsme sem \u0161li, ale te\u010f sp\u00ed\u0161 p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, jestli to nebyla chyba. Jen se na sebe d\u00edv\u00e1me a \u010dek\u00e1me, a\u017e n\u00e1m p\u0159inesou j\u00eddlo.
„M\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt ve\u010der ke mn\u011b, m\u00e1m psa a \u017eelvu, m\u016f\u017eu ti je uk\u00e1zat,“ pousm\u011bju se, pak se trochu zaraz\u00edm. Douf\u00e1m, \u017ee to nezn\u011blo jako n\u00e1vrh, abychom se ve\u010der a na noc usadili u m\u011b doma. Ne\u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee by mi to vadilo, ale nechci, aby sis myslel, \u017ee jsem t\u011b vzal ven jen kv\u016fli tomu jednomu. Vid\u00edm tv\u016fj podivn\u00fd v\u00fdraz, tak rad\u0161i jen sklop\u00edm o\u010di a napiju se piva. Nechci se op\u00edt, ale jedno pivo na povzbuzen\u00ed neu\u0161kod\u00ed.<\/p>\n

„Tak\u017ee, Bille… v\u00ed\u0161, jak\u00e9mu oboru by ses cht\u011bl v\u011bnovat po \u0161kole? Kdy\u017e z tebe bude doktor,“ usm\u011bju se spokojen\u011b, kdy\u017e m\u011b kone\u010dn\u011b napadne, o \u010dem m\u016f\u017eeme mluvit.
„Je\u0161t\u011b jsem o tom tak moc nep\u0159em\u00fd\u0161lel,“ odpov\u00ed ti\u0161e a vid\u00edm, jak se za\u010dne d\u00edvat n\u011bkam za m\u011b, oto\u010d\u00edm se a serv\u00edrka n\u00e1m nese na\u0161e j\u00eddlo. Zad\u00edv\u00e1m se na pala\u010dinky a spokojen\u011b se usm\u00edv\u00e1m.
„Mhm, ta tvoje pizza moc kr\u00e1sn\u011b von\u00ed. Dobrou chu\u0165,“ usm\u011bju se a za\u010dnu j\u00edst, sna\u017e\u00edm se p\u0159ed tebou j\u00edst pomalu, ale jinak bych to do sebe dok\u00e1zal nah\u00e1zet za dv\u011b minuty.
„A ty nejsi doktor? Pro\u010d vlastn\u011b u\u010d\u00ed\u0161?“ \u0159ekne ti\u0161e s pohledem na pizzu. Mus\u00edm se pousm\u00e1t, je tak stydliv\u00fd a nesm\u011bl\u00fd, a\u017e je to \u00fapln\u011b roztomil\u00e9.
„Jsem…“ zastav\u00edm se a nejd\u0159\u00edv polknu, „jsem doktor. Ale nestudoval jsem na l\u00e9ka\u0159e, chodil jsem na p\u0159\u00edrodov\u011bdeckou fakultu a studoval jsem biologii a chemii. A s doktorsk\u00fdm titulem u\u017e se toho moc d\u011blat ned\u00e1,“ ucul\u00edm se. „Vlastn\u011b jsem ani moc nem\u011bl na v\u00fdb\u011br… Kdy\u017e jsem se u\u017e kdysi d\u00e1vno,“ zastav\u00edm a mus\u00edm se trochu zasm\u00e1t, oproti tob\u011b si p\u0159ipad\u00e1m u\u017e trochu jako sta\u0159\u00edk, „rozhodoval, na jakou p\u016fjdu vysokou, m\u011bl jsem sm\u016flu… Cht\u011bl jsem b\u00fdt doktor jako ty, ale nedostal jsem se na \u017e\u00e1dnou medic\u00ednu.“ \u0158eknu ti\u0161e. „Mo\u017en\u00e1 je to na jednu stranu dob\u0159e, nejsem si jist\u00fd, jestli bych to v\u016fbec nakonec mohl d\u011blat.“ Usm\u011bju se. Pomalu to do sebe souk\u00e1m, ale i tak u\u017e m\u00e1m skoro cel\u00fd tal\u00ed\u0159 vyl\u00edzan\u00fd.
„A jak se tob\u011b vlastn\u011b tady na \u0161kole l\u00edb\u00ed? Jsi spokojen\u00fd s anatomi\u00ed?“ Ucul\u00edm se.<\/p>\n

Bill<\/p>\n

„Noo, celkem jo, Jsem hrozn\u011b r\u00e1d, za ty lidi. M\u00e1m v ro\u010dn\u00edku v\u00e1\u017en\u011b super spolu\u017e\u00e1ky, a to je z\u00e1klad. A ta anatomie, abych \u0159ekl pravdu, tak nev\u00edm.“
Nemysl\u00edm to nijak zle, a taky to hned za\u010dnu vysv\u011btlovat, kdy\u017e vid\u00edm Tom\u016fv nap\u016fl p\u0159ekvapen\u00fd a nap\u016fl smutn\u00fd v\u00fdraz.
„Teda, j\u00e1\u2026 nemyslel jsem to na tebe. Jen jak dopadla ta prvn\u00ed zkou\u0161ka, tak se boj\u00edm t\u00e9hle. J\u00e1 nejsem blb\u00fd, teda mysl\u00edm si to. Dok\u00e1\u017eu se nau\u010dit spoustu v\u011bc\u00ed, tohle se mi jen n\u011bjak nepovedlo.“<\/div>\n

Za\u010dnu si zase hr\u00e1t s rukama a prsty, proto\u017ee jsem nerv\u00f3zn\u00ed. Jsem to ale blbec, kdy\u017e o sob\u011b tvrd\u00edm, \u017ee jsem chytr\u00fd, ale proto, abych ud\u011blal anatomii, jsem se musel vyspat s profesorem.
„Tento semestr se to prost\u011b nau\u010d\u00ed\u0161,“ \u0159ekne povzbudiv\u011b a usm\u011bje se na m\u011b. Taky se pousm\u011bju, a kone\u010dn\u011b se pust\u00edm do t\u00e9 pizzy. Je v\u00e1\u017en\u011b skv\u011bl\u00e1. Prvn\u00ed kousek sn\u00edm je\u0161t\u011b celkem pomalu, ale dal\u0161\u00ed za\u010dnu hltat, jako bych t\u00fdden nejedl. Jakmile se za p\u00e1r minut zase zam\u011b\u0159\u00edm na Toma, tak se usm\u00edv\u00e1. Trochu se zastyd\u00edm a nab\u00eddnu mu. S\u00e1m si kousne a usm\u011bje.
„Klidn\u011b si vezmi,“ \u0159eknu a p\u0159isunu tal\u00ed\u0159 bl\u00ed\u017e tob\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
*<\/div>\n
\n

Jakmile p\u0159ijedeme do Tomova bytu, tak hned za dve\u0159mi m\u011b za\u010dne v\u00edtat ten jeho pes. Je naprosto \u00fa\u017easn\u00fd. D\u0159epnu si a on mi za\u010dne hned l\u00edzat cel\u00fd obli\u010dej.
„No ty jsi ale krasavec. No to v\u00ed\u0161, \u017ee jo.“
Hlad\u00edm ho po cel\u00e9m t\u011ble a drbu za u\u0161ima, je naprosto \u00fa\u017easn\u00fd.<\/p>\n

autor: Disturbed Angel & Clarrkys<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Disturbed Angel & Clarrkys Tom Cel\u00fd den jsem byl nat\u011b\u0161en\u00fd a nemohl se do\u010dkat, a\u017e mi skon\u010d\u00ed v\u0161echny p\u0159edn\u00e1\u0161ky, a kone\u010dn\u011b budu moct b\u00fdt s Billem. \u0158ekl jsem si, \u017ee si je\u0161t\u011b rad\u0161i sko\u010d\u00edm na z\u00e1chod, ne\u017e odejdeme. Byl jsem sice<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[543],"tags":[],"class_list":["post-5135","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-secret-of-collegian"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5135","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5135"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5135\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5135"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5135"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5135"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}