{"id":5140,"date":"2013-04-09T18:00:00","date_gmt":"2013-04-09T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5125"},"modified":"2013-04-09T18:00:00","modified_gmt":"2013-04-09T17:00:00","slug":"god-bless-you-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/04\/09\/god-bless-you-13\/","title":{"rendered":"God Bless You 13."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Doris & Lauinka<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Ne\u2026 m\u00e1m probl\u00e9m se sebou. Nezlob se. Bude to v po\u0159\u00e1dku.“ L\u00edbnul ji na \u010delo a rad\u011bji op\u011bt ode\u0161el. Z\u00edtra se mu ulev\u00ed a t\u0159eba dostane i radu. Jedin\u00e9, na co si bude muset d\u00e1t pozor je, aby nevyslovil Billovo jm\u00e9no.<\/p>\n

Tohle chov\u00e1n\u00ed u Toma bylo nezvykl\u00e9, tedy \u017ee ji odbyl ano, ale \u017ee by byl mimo a\u017e tak moc? To ani neza\u017eila. Nech\u00e1pala, o co jde, ale moc dob\u0159e v\u011bd\u011bla, \u017ee se Toma nem\u00e1 cenu v\u016fbec pt\u00e1t, stejn\u011b by j\u00ed nic ne\u0159ekl. Ale \u0161lo o Billa, to z toho rozvoru pochopila, i kdy\u017e nev\u011bd\u011bla, o co p\u0159esn\u011b jde. A popravd\u011b ani to nemohla pochopit. Bill byl jist\u011b hodn\u00fd kluk, pro\u010d by se Tom na n\u011bj tak zlobil? Nav\u00edc j\u00ed p\u0159i\u0161lo, \u017ee si i docela rozum\u00ed. P\u0159eci za n\u00edm chodil do kl\u00e1\u0161tera, kde se neobjevil u\u017e docela dlouho. Byla na rozpac\u00edch, ale nechala Toma rad\u011bji odej\u00edt do sv\u00e9ho pokoje.<\/p>\n

To Bill u ve\u010de\u0159e nevn\u00edmal nic ani nikoho. P\u0159ipadal si stra\u0161n\u011b ztracen\u00fd a pr\u00e1zdn\u00fd. V mysli si p\u0159em\u00edtal chv\u00edle s Tomem. Jen si ti\u0161e povzdechl a do \u00fast si str\u010dil dal\u0161\u00ed l\u017ei\u010dku ve\u010de\u0159e. Ostatn\u00ed se na n\u011bj jen p\u0159ekvapen\u011b d\u00edvali, nech\u00e1pali, co se d\u011bje. Bill se jen na zv\u011bdavce lehce usm\u00e1l a zase sklopil hlavu k ve\u010de\u0159i. Matou\u0161 n\u011bco m\u00e1lo tu\u0161il, ale nebyl si jist\u00fd. Rozhodn\u011b si ale v\u0161echno cht\u011bl nechat pro sebe. P\u00e1r kn\u011b\u017e\u00ed se Billa poptalo, jestli je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku, Bill jen k\u00fdvl a jen co dojedl, rychle zmizel ve sv\u00e9m pokoji. Dal si jen rychlou sprchu a zalehl do postele. Nezapomn\u011bl i na posledn\u00ed modlitbu a zav\u0159el o\u010di. Ale ihned se mu p\u0159ed o\u010dima objevil Tom. Povzdechl si, a nakonec ani nev\u011bd\u011bl, jak usnul.<\/p>\n

R\u00e1no se c\u00edtil zase tak pr\u00e1zdn\u011b, ale alespo\u0148 kone\u010dn\u011b vyspale. Jen neochotn\u011b se sesb\u00edral a \u0161el na modlen\u00ed. Sna\u017eil se na to soust\u0159edit, ale stejn\u011b m\u00edsto od\u0159\u00edk\u00e1n\u00ed klasick\u00fdch modliteb, prosil sp\u00ed\u0161e o rozh\u0159e\u0161en\u00ed a vy\u0159e\u0161en\u00ed t\u00e9hle situace. Potom se vydal na sn\u00eddani, kde byl op\u011bt st\u0159edem pozornosti. A jen co mohl, zmizel na zahrad\u011b.<\/div>\n

\n
\n

Tom, jen co mu zazvonil bud\u00edk, rychle vyst\u0159elil z postele. P\u0159ipadal si sm\u011b\u0161n\u011b, ale… musel to ud\u011blat. U\u017e nev\u011bd\u011bl, jak d\u00e1l a kudy kam, t\u0159eba mu tohle d\u00e1 n\u011bjakou cestu a pom\u016f\u017ee mu to pomoct ud\u011blat n\u011bco spr\u00e1vn\u011b. A tak, a\u010d bylo docela brzy r\u00e1no, rychle opl\u00e1chl obli\u010dej, obl\u00e9kl se a \u0161el do kostela. Tady u\u017e nikdo nebyl, pomalu \u0161el kostelem a rozhl\u00ed\u017eel se kolem sebe. Naposledy tu byl na svatb\u011b sestry, ale to se moc kolem sebe ned\u00edval. Te\u010f se rozhl\u00ed\u017eel po malb\u00e1ch a soch\u00e1ch v\u0161ude kolem n\u011bj. Moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee a\u0165 u\u017e tam bude ve zpov\u011bdnici kdokoliv, bude jej zn\u00e1t. Musel si b\u00fdt jist\u00fd, \u017ee nikdo nepochop\u00ed, o co p\u0159esn\u011b jde. Tedy sp\u00ed\u0161e o koho. Necht\u011bl Billa dostat je\u0161t\u011b do v\u011bt\u0161\u00edch probl\u00e9m\u016f. Nesm\u011blo prost\u011b padnout jeho jm\u00e9no.<\/p><\/div>\n

\u00dapln\u011b p\u0159esn\u011b nep\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, kam jde. Prost\u011b se postupn\u011b bl\u00ed\u017eil k olt\u00e1\u0159i. Vzpom\u00ednal si, jak sem chod\u00edval jako mal\u00fd kluk s m\u00e1mou na m\u0161e. Nikdy ho to nebavilo, ale v\u017edycky si hrozn\u011b r\u00e1d chodil pro k\u0159\u00ed\u017eek na \u010delo od far\u00e1\u0159e. Kdyby mu m\u011bl te\u010f \u017eehnat Bill\u2026 ne, dost my\u0161lenek na n\u011bj. Tom se zad\u00edval na velk\u00fd k\u0159\u00ed\u017e za olt\u00e1\u0159em a pok\u0159i\u017eoval se. Teprve pak vy\u0161el dva sch\u016fdky a kolem olt\u00e1\u0159e pro\u0161el do sakristie. P\u0159e\u0161el ke zpov\u011bdnici a klekl si na polstrovan\u00fd sch\u016fdek. Ok\u00e9nko p\u0159ed jeho obli\u010dejem se otev\u0159elo a on skrze d\u0159ev\u011bnou m\u0159\u00ed\u017e mohl uvid\u011bt profil zdej\u0161\u00edho opata. Ne, \u017ee by to bylo tak snadno rozeznateln\u00e9, ale Tom by ho poznal. Nev\u011bd\u011bl, jak za\u010d\u00edt.<\/p>\n

„Co t\u011b sem p\u0159iv\u00e1d\u00ed?“ Ozval se Benedikt\u016fv hlas a Tom lehce sklopil hlavu. Podep\u0159el si lokty a p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak za\u010d\u00edt. Tohle u\u017e tak dlouho ned\u011blal.<\/div>\n

„Zh\u0159e\u0161il jsem, ot\u010de.“ Za\u010dal t\u00edm nejjednodu\u0161\u0161\u00edm, \u010d\u00edm mohl.<\/div>\n
„Poslouch\u00e1m. Vyzpov\u00eddej se ze sv\u00fdch h\u0159\u00edch\u016f a B\u016fh ti bude milostiv.“ Benedikt se uvnit\u0159 trochu zavrt\u011bl. Moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, kter\u00e1 ove\u010dka se p\u0159i\u0161la vyzpov\u00eddat, a up\u0159\u00edmn\u011b ho to p\u0159ekvapilo. Tom nebyl u zpov\u011bdi ji\u017e n\u011bkolik let.<\/div>\n
„Mysl\u00edm na h\u0159\u00edch. Ka\u017ed\u00fd den.“ Tom v\u016fbec netu\u0161il, jak to cel\u00e9 vysv\u011btlit. V\u016fbec se na tuhle situaci nep\u0159ipravil.<\/div>\n
„Na h\u0159\u00edch s d\u00edvkou?“ Zeptal se Benedikt. Tom zav\u00e1hal, ale konec konc\u016f\u2026 existovalo p\u0159eci zpov\u011bdn\u00ed tajemstv\u00ed.<\/div>\n
„Ne. S chlapcem. Jsem v\u016f\u010di n\u011bmu hrozn\u011b sobeck\u00fd a ubli\u017euji mu t\u00edm.“ Tom m\u011bl strach, \u017ee ho snad zrad\u00ed vlastn\u00ed hlas a emoce. P\u0159ipadal si tak p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b. Kdy\u017e o tom mluvil… v\u00edce si uv\u011bdomoval svoje \u010diny.<\/p>\n

„Pro\u010d mysl\u00ed\u0161 \u017ee jsi sobeck\u00fd? Mysl\u00ed ten chlapec tak\u00e9 na h\u0159\u00edch?“ Zeptal se Benedikt. Poslouchal velmi pozorn\u011b. To, co za\u010dalo jako nevinn\u00e1 zpov\u011b\u010f, se pro n\u011bj te\u010f m\u011bnilo v hotovou zpov\u011bdn\u00ed katastrofu. Nebylo moc t\u011b\u017ek\u00e9, aby si uv\u011bdomil, o kom Tom mluv\u00ed. Jen Tom netu\u0161il, \u017ee Benedikt ji\u017e ur\u010dit\u00e9 podez\u0159en\u00ed m\u011bl a on mu ho nyn\u00ed jen potvrzuje.<\/div>\n

„To nev\u00edm. Mysl\u00edm, \u017ee ne. Ne \u00fapln\u011b. On\u2026 nechce m\u011b ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b. Rozhodl se jinak, ale j\u00e1 to nedok\u00e1\u017eu p\u0159ijmout. Nechci to. Chci, aby zm\u011bnil sv\u00e9 rozhodnut\u00ed a vybral si m\u011b.“ V Tomov\u011b hlase bylo zn\u00e1t zoufalstv\u00ed. Ale z\u00e1rove\u0148 poci\u0165oval jistou \u00falevu, kdy\u017e to ze sebe dost\u00e1val. Chv\u00edli bylo ticho. Benedikt to cel\u00e9 zpracov\u00e1val ve sv\u00e9 hlav\u011b.<\/p>\n

„Sobectv\u00ed je \u0161patn\u00e9. Pokud se rozhodl\u2026 nem\u011bl bys mu st\u00e1t v cest\u011b. Najdi si tu svou cestu. B\u016fh ti ji pom\u016f\u017ee naj\u00edt. Kdy\u017e t\u011b tr\u00e1p\u00ed tv\u00e9 po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed, ned\u011blej ho. Nech \u017e\u00edt jeho \u017eivot a ty \u017eij sv\u016fj. Budi\u017e ti odpu\u0161t\u011bny h\u0159\u00edchy za t\u0159ikr\u00e1t ot\u010den\u00e1\u0161 a jdi svou cestou.“ Ud\u011blil Benedikt Tomovi rozh\u0159e\u0161en\u00ed a zpov\u011bdnici op\u011bt zav\u0159el. Zav\u0159el o\u010di a zhluboka d\u00fdchal. Tak\u017ee tu\u0161il spr\u00e1vn\u011b.<\/p>\n

Tom se zvedl a vydal se zp\u00e1tky. V\u011bd\u011bl, \u017ee n\u011bco takov\u00e9ho se dozv\u00ed, ale to p\u0159esn\u011b necht\u011bl. Ulevilo se mu, ale nedok\u00e1zal st\u00e1le naj\u00edt to hledan\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed. B\u016fh mu pom\u016f\u017ee naj\u00edt cestu? V\u017edy\u0165 B\u016fh mu tu jeho cestu bral.<\/p>\n

Matou\u0161 se dnes na zahrad\u011b neobjevil, ale Billovi to nevadilo. Tak n\u011bjak v\u011bd\u011bl, co je pot\u0159eba. A kdyby nev\u011bd\u011bl, tak ka\u017ed\u00e1 pr\u00e1ce, kter\u00e1 je ud\u011blan\u00e1, je z krku. A tak posb\u00edral raj\u010data a n\u011bjakou dal\u0161\u00ed zeleninu a odnesl to skladu. Pak pokra\u010doval v plet\u00ed z\u00e1honk\u016f. Byl r\u00e1d, \u017ee je s\u00e1m. Necht\u011bl te\u010f \u010delit ot\u00e1zk\u00e1m o tom, co se stalo. Nev\u011bd\u011bl, co by \u0159ekl. A byl r\u00e1d, \u017ee m\u016f\u017ee venku pracovat, alespo\u0148 nemusel tolik myslet na Toma. I kdy\u017e se v jeho hlav\u011b neust\u00e1le m\u00edchal, pr\u00e1ce jej nutila nemyslet na n\u011bj tolik.<\/p>\n

Jen si povzdechl a postavil se na nohy. Pr\u00e1ce mu docela utekla, a kdy\u017e se pomalu \u0161oural na modlen\u00ed, rozhodl se dneska z\u016fstat d\u00e9le. Poob\u011bdvat mohl i pozd\u011bji, te\u010fka pot\u0159eboval klid a rozh\u0159e\u0161en\u00ed. Trochu \u00falevy. Vydechl a zasedl do lavice na svoje obvykl\u00e9 m\u00edsto. Pomodlil se spole\u010dn\u011b s ostatn\u00edmi a nechal v\u0161echny odej\u00edt. Kdy\u017e byl op\u011bt klid, sedl si do prvn\u00ed lavice a spo\u010dinul v dal\u0161\u00edm modl\u00edc\u00edm gestu. Prosil o odpu\u0161t\u011bn\u00ed a rozh\u0159e\u0161en\u00ed, stejn\u011b jako v\u017edy. Cht\u011bl n\u011bjak\u00e9 znamen\u00ed, \u017ee to dob\u0159e dopadne. Povzdechl si zt\u011b\u017eka a d\u00e1l v duchu se modlil. Ani nezaregistroval dve\u0159e kaple, kter\u00e9 ti\u0161e vrzly. Zaregistroval spole\u010dnost a\u017e tehdy, kdy se vedle n\u011bj n\u011bkdo posadil. Leknut\u00edm nadsko\u010dil a prudce oto\u010dil hlavu na mu\u017ee, kter\u00fd vedle n\u011bj byl.<\/p>\n

„Bille,“ \u0159ekl ti\u0161e a d\u00edval se na mlad\u00e9ho chlapce, kter\u00fd p\u016fsobil docela vystra\u0161en\u011b.<\/div>\n

„Ano, ot\u010de? Stalo se n\u011bco?“ Bill nasucho polkl. N\u011bco se muselo st\u00e1t. Jinak by si jej pozval do kancel\u00e1\u0159e nebo tak.<\/div>\n
„Nechci t\u011b ru\u0161it v rozj\u00edm\u00e1n\u00ed, to ur\u010dit\u011b ne, ale… r\u00e1d bych si s tebou promluvil.“<\/div>\n
„A… ano?“ Vydechl zt\u011b\u017eka Bill a trochu p\u0159iv\u0159el o\u010di.<\/div>\n
„Bille, ty v\u00ed\u0161, \u017ee t\u011b m\u00e1m r\u00e1d a v\u00edm, \u017ee ses zasv\u011btil Bohu, ale posledn\u00ed dobou, mi p\u0159ijde, \u017ee se Bohu trochu ot\u00e1\u010d\u00ed\u0161 z\u00e1dy, nezd\u00e1 se ti?“ Bill div nenadsko\u010dil. Benedikt musel n\u011bco v\u011bd\u011bt, a to se mu v\u016fbec, ale v\u016fbec nel\u00edbilo.<\/div>\n
„Jak to, mysl\u00edte?“ Zvedl k n\u011bmu ti\u0161e o\u010di a sna\u017eil se z\u016fstat v klidu.<\/div>\n
„Ty v\u00ed\u0161 ze v\u0161ech nejl\u00edp, jak to mysl\u00edm. Mus\u00edm dr\u017eet zpov\u011bdn\u00ed tajemstv\u00ed, ale jsem si jist, \u017ee v\u00ed\u0161, o kom mluv\u00edm.“ Benedikt za\u010d\u00ednal b\u00fdt trochu rozho\u0159\u010den\u00fd a Bill se za\u010d\u00ednal b\u00e1t v\u00edc a v\u00edc. Zpov\u011bdn\u00ed tajemstv\u00ed? To mluvil o \u010dem? Tom se zpov\u00eddal? Blbost.<\/p>\n

„Mysl\u00edm, \u017ee… asi ne?“ Bill nemohl p\u0159eci k\u00fdvnout, \u017ee v\u00ed. Prosil Boha, aby \u0161lo o cokoliv jin\u00e9ho ne\u017e o Toma.<\/div>\n

„Tak\u017ee ne. Dob\u0159e, mysl\u00edm, \u017ee ty a Tom propl\u00e9t\u00e1te svoje cesty a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 moc, ne\u017e aby to bylo Bohem.“ Bill ti\u0161e vydechl a p\u0159iv\u0159el o\u010di, p\u0159eci jen \u0161lo o tohle.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee na\u0161e cesty spletla pan\u00ed Kaulitzov\u00e1, kdy\u017e m\u011b po\u017e\u00e1dala o dou\u010dov\u00e1n\u00ed.“ Bill se sna\u017eil br\u00e1nit.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee tob\u011b to ale v\u016fbec nevadilo. Pod\u00edvej, Bille, poch\u00e1z\u00ed\u0161 ze slu\u0161n\u00e9 rodiny jako Tom. Nemysl\u00ed\u0161, \u017ee… bys m\u011bl j\u00edt svoj\u00ed vyvolenou cestou a p\u0159estat se zapl\u00e9tat a podl\u00e9hat poku\u0161en\u00ed? To nen\u00ed tvoje pr\u00e1ce ani tv\u016fj \u00fad\u011bl.“ Bill nasucho polkl. P\u0159ipadal si te\u010f docela blb\u011b, jako by byl n\u011bjak\u00e1 lehk\u00e1 holka, kter\u00e1 se tu nab\u00edz\u00ed v\u0161em.<\/div>\n
„Neud\u011blal jsem nic \u0161patn\u00e9ho, ot\u010de.“ Nam\u00edtl Bill. „Sna\u017e\u00edm se Tomovi porozum\u011bt.“<\/p>\n

„Zat\u00edm jsi neud\u011blal nic \u0161patn\u00e9ho, Bille, m\u011bli byste se p\u0159estat v\u00eddat, mysl\u00edm, \u017ee n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed ho klidn\u011b zvl\u00e1dne u\u010dit i jin\u00fd z kn\u011b\u017e\u00ed.“<\/div>\n

„Jist\u011b, j\u00e1 o tom nepochybuji, ale mysl\u00edm, \u017ee Tom ud\u011blal docela velk\u00fd pokrok. Zodpov\u00edd\u00e1m ve\u0161ker\u00e9 jeho ot\u00e1zky a sna\u017e\u00edm se ho v\u00e9st na spr\u00e1vnou cestu, nebo… je to snad \u0161patn\u011b? Ot\u010de, j\u00e1 si uv\u011bdomuju, pro\u010d jsem tady a co je moj\u00ed povinnost\u00ed, ale… nejsem je\u0161t\u011b vysv\u011bcen\u00fd a ned\u011bl\u00e1m nic, co by bylo proti pravidl\u016fm, t\u00fdkaj\u00edc\u00edch se \u010dist\u011b m\u011b.“ Bill se rychle zvedl a zam\u00ed\u0159il pry\u010d. Smo\u010dil prsty ve sv\u011bcen\u00e9 vod\u011b a pok\u0159i\u017eoval se, pot\u00e9 opustil rychle kapli.<\/p>\n

Benedikt z\u016fstal sed\u011bt v kapli. Tak\u017ee se opravdu nem\u00fdlil. Mezi Billem a Tomem se r\u00fdsovalo pouto, kter\u00e9 nedok\u00e1zali ani jeden ovl\u00e1dnout, a jak se zd\u00e1lo, tak to ani jeden \u00fapln\u011b necht\u011bl. Benediktovi se to v\u016fbec nel\u00edbilo. A nel\u00edbilo se mu ani Billovo chov\u00e1n\u00ed. M\u011bl sice pravdu, \u017ee je\u0161t\u011b nen\u00ed vysv\u011bcen, ale to p\u0159eci neznamenalo motat si hlavu n\u011bjak\u00fdm klukem z m\u011bsta, kter\u00fd ani nev\u011bd\u011bl, kam by jeho \u017eivot m\u011bl sm\u011b\u0159ovat. Kv\u016fli Tomovi se Bill stav\u011bl Bohu z\u00e1dy, mo\u017en\u00e1 si to neuv\u011bdomoval, ale bylo to tak. A odvr\u00e1cen\u00ed se od v\u00edry Benedikt nesn\u00e1\u0161el v\u00edc ne\u017e cokoliv jin\u00e9ho. P\u0159i\u0161lo mu to jako zrada. Ta nejv\u011bt\u0161\u00ed mo\u017en\u00e1 zrada. Zvedl se a ode\u0161el do svoj\u00ed pracovny. Pot\u0159eboval si vy\u0159\u00eddit jist\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti, a pak by si m\u011bl promluvit s Matou\u0161em. P\u0159eci jen, ten s Billem tr\u00e1v\u00ed nejv\u00edce \u010dasu.<\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Doris & Lauinka<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Doris & Lauinka „Ne\u2026 m\u00e1m probl\u00e9m se sebou. Nezlob se. Bude to v po\u0159\u00e1dku.“ L\u00edbnul ji na \u010delo a rad\u011bji op\u011bt ode\u0161el. Z\u00edtra se mu ulev\u00ed a t\u0159eba dostane i radu. Jedin\u00e9, na co si bude muset d\u00e1t pozor je, aby<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[544],"tags":[],"class_list":["post-5140","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-god-bless-you"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5140","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5140"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5140\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5140"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5140"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5140"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}