{"id":5148,"date":"2013-04-06T18:00:00","date_gmt":"2013-04-06T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5133"},"modified":"2013-04-06T18:00:00","modified_gmt":"2013-04-06T17:00:00","slug":"god-bless-you-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/04\/06\/god-bless-you-12\/","title":{"rendered":"God Bless You 12."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Doris & Lauinka<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu se cel\u00e9ho sv\u00e9ho \u017eivota vzd\u00e1t pro jeden polibek, Tome, to prost\u011b nejde.“ Zakroutil hlavou. Zn\u011blo to mo\u017en\u00e1 v\u0161elijak, ale jemu to bylo v tuhle chv\u00edli jedno.<\/div>\n
„Tak co chce\u0161 sly\u0161et? \u017de t\u011b miluju?“ Tom to ch\u00e1pal, ale nev\u011bd\u011bl, co od n\u011bj Bill chce. „To je to, co chce\u0161 sly\u0161et?“ Bill byl nerv\u00f3zn\u011bj\u0161\u00ed je\u0161t\u011b v\u00edce ne\u017e p\u0159ed t\u00edm. Tom na n\u011bj tla\u010dil, a\u017e moc.<\/div>\n
„Jo.“ Nakonec ti\u0161e p\u00edpl. V\u011bd\u011bl, \u017ee mu tohle Tom \u0159\u00edct nem\u016f\u017ee. Znaj\u00ed se jen chv\u00edli, a nav\u00edc z t\u011bch v\u0161ech rozhovor\u016f Bill pochopil, \u017ee Tom tohle snad je\u0161t\u011b nikdy ani ne\u0159ekl.<\/div>\n
„S\u00e1m v\u00ed\u0161, \u017ee ti tohle nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct, pokud nechce\u0161, abych lhal.“ Tom st\u00e1l p\u0159ed n\u00edm a sna\u017eil se nav\u00e1zat o\u010dn\u00ed kontakt, ale Bill se rychle oto\u010dil.<\/p>\n

„Hodina skon\u010dila, Tome, uvid\u00edme se na dal\u0161\u00ed hodin\u011b, ahoj.“ Rychle vyplul z knihovny pry\u010d, ani nevn\u00edmal p\u0159ekvapen\u00fd pohled Benedikta, vlastn\u011b jej skoro ani nepoznal. Cht\u011bl b\u00fdt te\u010f s\u00e1m, a to za ka\u017edou cenu. Do o\u010d\u00ed se mu tla\u010dily slzy. Sna\u017eil se je udr\u017eet alespo\u0148 do doby, dokud nebude ve sv\u00e9m pokoji, co\u017e se mu i poda\u0159ilo. Vb\u011bhl k sob\u011b a jen ti\u0161e nechal slzy t\u00e9ct po sv\u00e9m obli\u010deji. Dne\u0161n\u00ed hodina dopadla je\u0161t\u011b h\u016f\u0159, ne\u017e vlastn\u011b \u010dekal. Nech\u00e1pal, co Tom vlastn\u011b od n\u011bj chce? Copak nech\u00e1pal, \u017ee on si vybral cestu? Pro\u010d jen se musely jejich cesty potkat. Zrovna te\u010f? Kle\u010del p\u0159ed svoj\u00ed postel\u00ed, ruce sepjat\u00e9 a pohled upnut\u00fd ke k\u0159\u00ed\u017ei. P\u0159ipadal si jako ten nejhor\u0161\u00ed na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b, a tak moc to bolelo. Co vlastn\u011b od toho \u010dekal? \u017de Toma dok\u00e1\u017ee zm\u011bnit?<\/p>\n

„Pro\u010d tohle d\u011bl\u00e1\u0161? Pro\u010d?“ Ani nev\u011bd\u011bl, jestli se pt\u00e1 Boha nebo vlastn\u011b Toma. Hlavou se op\u0159el o postel a sna\u017eil se uklidnit. A sna\u017eil se o to je\u0161t\u011b v\u00edce, kdy\u017e se ozvalo lehk\u00e9 za\u0165uk\u00e1n\u00ed na dve\u0159e. Rychle st\u00edral slzy a sna\u017eil se zklidnit dech.<\/div>\n

„A… ano?“ Vykoktal a sedl si na postel. Dve\u0159e se pomalu otev\u0159ely a v nich se objevil Matou\u0161. Mo\u017en\u00e1 si i oddechl.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu d\u00e1l, Bille?“ Matou\u0161 si jej prohl\u00ed\u017eel. Vid\u011bl, \u017ee Bill je opravdu n\u011bjak rozhozen\u00fd. Vlastn\u011b jej poslal Benedikt. Bill pomalu p\u0159ik\u00fdvl na souhlas a nechal jej se posadit k n\u011bmu na postel. „Stalo se n\u011bco? Otec Benedikt mi \u0159ekl, \u017ee… jsi byl n\u011bjak smutn\u00fd.“<\/div>\n
„J\u00e1 jen… nem\u00e1m te\u010f nejlep\u0161\u00ed dny.“ Bill uhnul jeho pohledu. „Zkou\u0161el jsem prosit o rozh\u0159e\u0161en\u00ed, ale p\u0159ijde mi, \u017ee se to cel\u00e9 je\u0161t\u011b v\u00edce zamotalo, ne\u017e vy\u0159e\u0161ilo.“ Matou\u0161 se jen lehce usm\u00e1l.<\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b to m\u00e1 sv\u016fj smysl. T\u0159eba to je znamen\u00ed, kter\u00e9 jen \u0161patn\u011b ch\u00e1pe\u0161.“<\/div>\n
\n
\n

„Popravd\u011b, u\u017e nech\u00e1pu v\u016fbec nic.“ Zakroutil zt\u011b\u017eka hlavou Bill a set\u0159el si p\u00e1r slz. Matou\u0161 by se r\u00e1d zeptal, co se stalo, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee by mu Bill nic ne\u0159ekl. A tak rad\u011bji tuhle ot\u00e1zku vynechal.<\/p><\/div>\n

„I kdy\u017e to pro tebe mo\u017en\u00e1 vypad\u00e1 bez \u0159e\u0161en\u00ed, ur\u010dit\u011b se najde.“ Usm\u00e1l se Matou\u0161 a Bill jen k\u00fdvl.<\/div>\n
„D\u011bkuju.“ Zvedl k n\u011bmu hlavu a vydechl.<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 za co, chlap\u010de.“ Usm\u00e1l se a zase se zvedl k odchodu.<\/div>\n
„Tom ti pom\u016f\u017ee z t\u00e9 k\u0159i\u017eovatky, dej tomu \u010das.“ Naposledy se usm\u00e1l, a ne\u017e sta\u010dil Bill zareagovat, byl pry\u010d.<\/p>\n

Bill se d\u00edval na zav\u0159en\u00e9 dve\u0159e. Tom mu pom\u016f\u017ee? Tom je p\u0159\u00ed\u010dina jeho neidentifikovateln\u00e9ho stavu, tak jak by mu mohl zrovna on pomoct se spr\u00e1vn\u011b rozhodnout? Zn\u00e1 p\u0159eci svoje spr\u00e1vn\u00e9 rozhodnut\u00ed. Jen mu ho Tom podkop\u00e1v\u00e1. Zd\u00e1lo se mu a\u017e snad nere\u00e1ln\u00e9, kolem kolika v\u011bc\u00ed se to\u010dilo jm\u00e9no Tom. Bylo to v\u016fbec norm\u00e1ln\u00ed?<\/p>\n

„Pro\u010d jsi mi do cesty seslal zrovna Toma?“ Vzdychl Bill. C\u00edtil se tak mizern\u011b jako nikdy v \u017eivot\u011b. Snad ani poru\u0161en\u00ed jednoho z deseti p\u0159ik\u00e1z\u00e1n\u00ed by mu nezp\u016fsobilo takov\u00e9 tr\u00e1pen\u00ed jako jeden polibek s Tomem. Te\u010f u\u017e vlastn\u011b v\u00edc ne\u017e jeden. V\u011bd\u011bl, \u017ee mu Tom nedok\u00e1\u017ee \u0159\u00edct, co cht\u011bl sly\u0161et. Ch\u00e1pal to. Bylo brzy… ale, co kdy\u017e mu to nedok\u00e1\u017ee \u0159\u00edct nikdy? Co kdy\u017e Tom trp\u00ed jen do\u010dasn\u00fdm poblouzn\u011bn\u00edm, ze kter\u00e9ho se brzy vzbud\u00ed a on by se pro n\u011bj vzdal cel\u00e9ho \u017eivota? To by Bill asi nep\u0159e\u017eil. Ani B\u016fh u\u017e by pak nedok\u00e1zal d\u00e1t dohromady jeho du\u0161i.<\/p>\n

Pod\u00edval se na fotku sv\u00fdch rodi\u010d\u016f a vzal ji do ruky. Te\u010f mu chyb\u011bli v\u00edc ne\u017e kdy jindy. Oni by mu jist\u011b poradili. Sice by jim nemohl \u0159\u00edct, co se tu odehr\u00e1lo, ale byl si jist\u00fd, \u017ee by na\u0161li \u0159e\u0161en\u00ed, jak naj\u00edt ztracenou cestu. Jen\u017ee Bill ji s\u00e1m nedok\u00e1zal naj\u00edt.<\/div>\n

„A v\u016fbec, Bille… co bys d\u011blal, kdyby ti to opravdu \u0159ekl?“ Mluvil s\u00e1m k sob\u011b a sna\u017eil se na sebe b\u00fdt p\u0159\u00edsn\u00fd. „Opravdu by ses pro n\u011bj toho v\u0161eho vzdal? Opravdu jsi si t\u00edm jist\u00fd? Ur\u010dit\u011b nejsi.“ Sna\u017eil se p\u0159esv\u011bd\u010dit s\u00e1m sebe. A zejm\u00e9na se sna\u017eil p\u0159esv\u011bd\u010dit sv\u016fj mozek, aby tomu skute\u010dn\u011b v\u011b\u0159il. Co\u017e bylo v\u016fbec to nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed. Mo\u017en\u00e1 by m\u011bl j\u00edt za pan\u00ed Kaulitzovou a promluvit si s n\u00ed… od\u0159\u00edct ve\u0161ker\u00e9 tyhle hodiny. P\u0159istihl se, \u017ee mu op\u011bt te\u010dou slzy p\u0159i p\u0159edstav\u011b, \u017ee by s Tomem nem\u011bl pravideln\u00e9 dny, kdy ho m\u016f\u017ee vid\u011bt. Kdy\u017e od\u0159ekne dou\u010dov\u00e1n\u00ed, u\u017e ho mo\u017en\u00e1 neuvid\u00ed nikdy. Byl tak zmaten\u00fd. Necht\u011bl ho u\u017e vid\u011bt, a z\u00e1rove\u0148 ho ta my\u0161lenka doh\u00e1n\u011bla k pl\u00e1\u010di.<\/p>\n

„V\u0161emohouc\u00ed Bo\u017ee, jsem je\u0161t\u011b hoden tv\u00e9ho odpu\u0161t\u011bn\u00ed? Nebo je l\u00e1ska u kn\u011bze u\u017e neodpustiteln\u00fd h\u0159\u00edch?“ Pod\u00edval se \u010dernovl\u00e1sek ne\u0161\u0165astn\u011b na krucifix, ale o dal\u0161\u00ed motlitby se u\u017e ani nepokou\u0161el. V jeho mysli bylo jen jedno jedin\u00e9, a to rozhodn\u011b s Bohem nijak nesouviselo.<\/p>\n

To Tom se hned vydal pry\u010d z knihovny, jen co dve\u0159e za Billem bouchly. Vlastn\u011b \u010dekal, \u017ee to tak bude. V jeho hlav\u011b neust\u00e1le ho\u0159ela my\u0161lenka na to, co to Bill po n\u011bm vlastn\u011b cht\u011bl. Cht\u011bl po n\u011bm n\u011bco, co nikdy nec\u00edtil. Povzdechl si, kdy\u017e opou\u0161t\u011bl br\u00e1ny kl\u00e1\u0161tera. M\u011bl v sob\u011b tolik sm\u00ed\u0161en\u00fdch pocit\u016f, \u017ee vlastn\u011b ani nev\u011bd\u011bl, co c\u00edt\u00ed. Byl si jist, \u017ee m\u00e1 Billa r\u00e1d, a to moc. Ale miloval ho? To asi ne. Bill cht\u011bl l\u00e1sku za l\u00e1sku a on to ch\u00e1pal, ale nev\u011bd\u011bl, jestli mu tohle bude moct d\u00e1t n\u011bkdy, nato\u017e hned. Byl z toho ne\u0161\u0165astn\u00fd. Kdy\u017e Billa poznal, byl to pozitivn\u00ed \u010dlov\u011bk, ale posledn\u00ed dobou, kdy\u017e jej vid\u011bl, nesm\u00e1l se. Sp\u00ed\u0161e naopak. Necht\u011bl mu d\u011blat probl\u00e9my, ale to se mu bohu\u017eel povedlo. A ud\u011blal je i sob\u011b.<\/p>\n

Povzdechl si, kdy\u017e do\u0161el do sv\u00e9ho pokoje a lehl si na postel. Necht\u011bl nikoho vid\u011bt ani s nik\u00fdm mluvit. St\u00e1le p\u0159em\u00fd\u0161lel nad sebou a nad t\u00edm, co se stalo. Vlastn\u011b se nic nestalo. Jen se l\u00edbali, to neznamen\u00e1, \u017ee m\u00e1 na n\u011bj pr\u00e1vo. Ale on prost\u011b necht\u011bl, ba si ani nedok\u00e1zal p\u0159edstavit, \u017ee by se m\u011bl Bill st\u00e1t kn\u011bzem, a popravd\u011b jej to docela dost d\u011bsilo. Nav\u00edc ani netu\u0161il, jak dlouho se tu chce rodina je\u0161t\u011b zdr\u017eet, ale kdy\u017e mu matka domluvila dou\u010dov\u00e1n\u00ed n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, tak nejsp\u00ed\u0161e je\u0161t\u011b chv\u00edli ano. P\u0159eci by jeho matka ne\u010dekala, \u017ee by to do n\u011bj Bill nalil b\u011bhem dvou dn\u016f. Nav\u00edc, te\u010f se to u\u010den\u00ed je\u0161t\u011b v\u00edce komplikuje. Cht\u011bl jej vid\u011bt. \u0158\u00edkal si, \u017ee by Billa mohl pozvat na ve\u010de\u0159i, nemohl by odm\u00edtnout, kdyby to domluvil s opatem, ale zase Billa necht\u011bl nutit nebo tak. Byl jen bezradn\u00fd. Nakonec usoudil, \u017ee v\u00e1len\u00edm se v posteli nic nevy\u0159e\u0161\u00ed a vydal se na chv\u00edli na \u010derstv\u00fd vzduch. Zap\u00e1lil si cigaretu, kter\u00e1 se potom zn\u00e1sobila na p\u016fl krabi\u010dky. A\u0165 nad t\u00edm v\u0161\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak jen cht\u011bl, nena\u0161el \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u00fdchodisko, jak by to mohl ud\u011blat, aby Billa p\u0159esv\u011bd\u010dil, aby se nest\u00e1val kn\u011bzem.<\/p>\n

To Bill p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak by to ud\u011blal, aby se stal kn\u011bzem co nejd\u0159\u00edve. Muselo se to p\u0159eci d\u00e1t n\u011bjak usp\u00ed\u0161it, u\u017e necht\u011bl b\u00fdt vystaven\u00fd tomu v\u0161emu. Pot\u0159eboval rozh\u0159e\u0161en\u00ed a tohle mu p\u0159i\u0161lo jako nejlep\u0161\u00ed n\u00e1pad. Pak by u\u017e p\u0159eci mohl n\u011bjak odolat, prost\u011b by musel. Nav\u00edc by nem\u011bl tolik \u010dasu, jak se s Tomem s\u00e1m setk\u00e1vat. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jak by to vlastn\u011b m\u011bl Benediktovi \u0159\u00edct. Jist\u011b se jej bude pt\u00e1t na d\u016fvod jeho \u017e\u00e1dosti. Nemohl \u0159\u00edct: Proto\u017ee m\u011b Tom bal\u00ed a chce m\u011b nejsp\u00ed\u0161e do postele a j\u00e1 nem\u016f\u017eu odolat<\/em>. To by nepro\u0161lo ani jednomu z nich. Povzdechl si. Nenapadalo jej nic, co by mohl pou\u017e\u00edt.<\/p>\n

Tom se p\u0159evaloval na posteli. Sna\u017eil se usnout, i kdy\u017e bylo brzy a samoz\u0159ejm\u011b mu to ne\u0161lo. Za\u010d\u00ednal m\u00edt vztek s\u00e1m na sebe. N\u011bco musel ud\u011blat. P\u0159ipadal si \u0161patn\u011b. D\u011blal \u0161patn\u00e9 v\u011bci a myslel na je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed v\u011bci. Nikdy nest\u00e1l nikomu v cest\u011b\u2026 nikdy nebyl nep\u0159ej\u00edcn\u00fd. To nem\u011bl v povaze. Ale te\u010f, kdy\u017e tu byl Bill\u2026 c\u00edtil se opravdu hrozn\u011b, \u017ee si nep\u0159eje, aby byl spokojen\u00fd v tom, co si vybral. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jak by se toho pocitu zbavil, ale nic ho nenapadalo. Kou\u0159en\u00ed mu nepom\u00e1halo, na internet nem\u011bl n\u00e1ladu\u2026 mo\u017en\u00e1 snad n\u011bjak\u00e1 d\u011bvka. Ale to tak\u00e9 zam\u00edtnul. Nedok\u00e1zal si p\u0159edstavit, \u017ee by s n\u011bk\u00fdm spal, aby se nesoust\u0159edil na Billa. Zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e ho te\u010f vid\u011bl ve v\u0161em a p\u0159i v\u0161em. To by mo\u017en\u00e1 bylo je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed. Napadla ho jedna jedin\u00e1 v\u011bc\u2026 i kdy\u017e tomu \u0159e\u0161en\u00ed nikdy moc nefandil a p\u0159i\u0161lo mu sp\u00ed\u0161e sm\u011b\u0161n\u00e9\u2026 te\u010f se mu zd\u00e1lo nejsch\u016fdn\u011bj\u0161\u00ed. Ov\u0161em to musel po\u010dkat do r\u00e1na a je\u0161t\u011b si i p\u0159ivstat. Nastavil si bud\u00edk rovnou, aby na to n\u00e1hodou potom nezapomn\u011bl, a se\u0161el ke svoj\u00ed rodin\u011b na j\u00eddlo. Nem\u011bl n\u00e1ladu, a tak se nezapojoval do \u017e\u00e1dn\u00e9 debaty.<\/p>\n

„Tome\u2026 co je s tebou? Jsi v posledn\u00ed dob\u011b n\u011bjak\u00fd zara\u017een\u00fd.“ Prohl\u00ed\u017eela si ho starostliv\u011b jeho matka. Tom nem\u011bl chu\u0165 ani otev\u0159\u00edt pusu, nato\u017e se na ni pod\u00edvat, ale p\u0159ekonal se.<\/div>\n

„Ne, to nic. Jsem v pohod\u011b.“ Vym\u00e1mil ze sebe \u00fasm\u011bv a sklonil se rad\u011bji rychle do tal\u00ed\u0159e. Simone jen na\u0161pulila nespokojen\u011b pusu.<\/div>\n
„Jsem tv\u00e1 matka\u2026 pozn\u00e1m, kdy\u017e l\u017ee\u0161.“ Poznamenala dot\u010den\u011b a poklepala nehty o st\u016fl. Tom to nesn\u00e1\u0161el. D\u00e1vala t\u00edm jasn\u011b najevo, \u017ee je ura\u017een\u00e1. Jen vzdychnul a proto\u010dil o\u010dima.<\/div>\n
„Nem\u00e1m ti k tomu co \u0159\u00edct. Stejn\u011b za to m\u016f\u017ee\u0161 ty.“ Vyp\u011bnil Tom. Emoce ho ovl\u00e1dly. V\u011bd\u011bl, \u017ee ne\u0159\u00edk\u00e1 \u00fapln\u011b pravdu, ale bylo to jednodu\u0161\u0161\u00ed, ne\u017e si p\u0159ipustit, \u017ee by ho mohl Bill a\u017e tak okouzlit.<\/div>\n
„Pros\u00edm?“ Oto\u010dila se na n\u011bj Simone naprosto \u0161okovan\u00e1 Tomovou reakc\u00ed.<\/div>\n
„Kdyby sis nevymyslela takovou kravinu, jako je n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed\u2026 nic by se nestalo.“ Odseknul Tom a znechucen\u011b odsunul tal\u00ed\u0159 nedojeden\u00e9ho j\u00eddla.<\/div>\n
„Nerozum\u00edm\u2026 m\u00e1\u0161 n\u011bjak\u00fd probl\u00e9m s Billem? Je to mil\u00fd chlapec.“ Simone v\u016fbec nem\u011bla ani nejmen\u0161\u00ed tu\u0161en\u00ed, co by se mohlo d\u00edt. A co by na jej\u00edm p\u0159\u00e1n\u00ed mohlo b\u00fdt tak stra\u0161n\u00e9ho. Tom vstal od stolu. U\u017e trochu klidn\u011bj\u0161\u00ed. Omluvn\u011b se na ni pod\u00edval a vzal ji za ruku.<\/p>\n

autor: Doris & Lauinka<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Doris & Lauinka „Nem\u016f\u017eu se cel\u00e9ho sv\u00e9ho \u017eivota vzd\u00e1t pro jeden polibek, Tome, to prost\u011b nejde.“ Zakroutil hlavou. Zn\u011blo to mo\u017en\u00e1 v\u0161elijak, ale jemu to bylo v tuhle chv\u00edli jedno. „Tak co chce\u0161 sly\u0161et? \u017de t\u011b miluju?“ Tom to ch\u00e1pal, ale<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[544],"tags":[],"class_list":["post-5148","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-god-bless-you"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5148","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5148"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5148\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5148"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5148"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5148"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}