{"id":5155,"date":"2013-04-04T16:00:00","date_gmt":"2013-04-04T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5140"},"modified":"2013-04-04T16:00:00","modified_gmt":"2013-04-04T15:00:00","slug":"change-of-lifestyle-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/04\/04\/change-of-lifestyle-3\/","title":{"rendered":"Change of lifestyle 3."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Muck\u00e1tko :o*
<\/strong><\/p>\n

Sobota r\u00e1no, Gordon se Simone je\u0161t\u011b jist\u011b v hlubok\u00e9m sp\u00e1nku, zato Bill u\u017e byl na nohou, chystal si sn\u00eddani a o\u010dima hl\u00eddal hodiny v chodb\u011b, zda neut\u00edkaj\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 rychle. Moc se na dne\u0161n\u00ed sm\u011bnu v knihovn\u011b net\u011b\u0161il. Sice tam m\u011bl b\u00fdt jen na p\u00e1r hodin, jeliko\u017e o v\u00edkendu nebyla knihovna v provozu cel\u00fd den, ale v\u0161e mu ztrp\u010doval fakt, \u017ee tam bude dnes s\u00e1m bez Noelle. Ta jela na v\u00edkend jako v\u017edy dom\u016f. Jeliko\u017e nebyla ze stejn\u00e9ho m\u011bsta jako Bill, nemohla si br\u00e1t v\u00edkendov\u00e9 sm\u011bny.<\/p>\n

„Dobr\u00e9 r\u00e1no, zlato, pro\u010d jsi m\u011b nevzbudil? Mohla jsem ti ud\u011blat sn\u00eddani,“ l\u00edpla Simone sv\u00e9mu synkovi drobnou pusu na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n

„To je dobr\u00fd. Stejn\u011b jsem si ud\u011blal jen kafe. Nem\u00e1m hlad.“<\/div>\n
„M\u011bl bys n\u011bco sn\u00edst. P\u0159ece nebude\u0161 cel\u00e9 dopoledne o hladu,“ zamra\u010dila se Simone a do hrn\u00ed\u010dku si nalila sv\u016fj rann\u00ed p\u0159\u00edd\u011bl k\u00e1vy.<\/div>\n
„Na ob\u011bd budu u\u017e doma,“ usrkl z hrn\u00ed\u010dku.<\/div>\n
„Chce\u0161, aby pro tebe Gordon p\u0159ijel?“ nab\u00eddla mu.<\/div>\n
„Jo-jo. To by bylo super. Bus zp\u00e1tky nest\u00edh\u00e1m,“ postavil hrn\u00ed\u010dek do d\u0159ezu a popadl ta\u0161ku.<\/div>\n
„Ani jsi mi ne\u0159ekl, jak dopadlo tvoje rande. Joel se jmenoval?“ usm\u00e1la se Simone. Bill zask\u0159\u00edpal zuby. U\u017e nem\u011bl n\u00e1ladu ani s\u00edlu n\u011bkomu po\u0159\u00e1d vysv\u011btlovat, \u017ee to nebylo rande, ale p\u0159\u00e1telsk\u00e1 sch\u016fzka.<\/div>\n
„Bylo to fajn. U\u017e se neuvid\u00edme. Mus\u00edm j\u00edt,“ popadl kl\u00ed\u010de a zmizel z domu, ne\u017e by se jeho matka za\u010dala vypt\u00e1vat d\u00e1l.<\/div>\n
„Po\u010dkej! V kolik pro tebe m\u00e1 Gordon p\u0159ijet?“ zavolala na n\u011bj.<\/div>\n
„Kon\u010d\u00edm ve dvan\u00e1ct,“ bouchl dve\u0159mi a \u0161oural se k autobusov\u00e9 zast\u00e1vce.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Jedin\u00e9 Billovo \u0161t\u011bst\u00ed bylo, \u017ee na dne\u0161n\u00ed sm\u011bn\u011b byl jen jeden \u010dlov\u011bk, kter\u00e9ho nem\u011bl zrovna v l\u00e1sce, a ne v\u00edc. Sice ta zv\u011bdav\u00e1 \u017eensk\u00e1 sed\u011bla za pultem hned vedle n\u011bj, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee to mohlo skon\u010dit je\u0161t\u011b h\u016f\u0159. Mohl s n\u00ed b\u00fdt je\u0161t\u011b t\u0159eba zav\u0159en\u00fd ve skladu, nebo v archivu.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no, pan\u00ed Weberov\u00e1,“ pousm\u00e1l se na starou d\u00e1mu.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no, Bille. Zapomn\u011bl sis jmenovku, tak si pro ni dob\u011bhni a bude\u0161 dnes za pultem,“ dala mu podepsat knihu doch\u00e1zek a v\u011bnovala mu \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Zapomn\u011bl jsem si ji doma. Omlouv\u00e1m se,“ ud\u011blal na ni \u0161t\u011bn\u011b\u010d\u00ed o\u010di. Pan\u00ed Weberov\u00e1 si povzdychla.<\/div>\n
„No dob\u0159e, Bille, ale jen pro dne\u0161ek,“ pohrozila mu s uli\u010dnick\u00fdm \u00fasm\u011bvem a propustila jej. Bill se malinko za\u010dervenal. C\u00edtil se provinile, \u017ee t\u00e9hle mil\u00e9 \u017een\u011b l\u017ee do o\u010d\u00ed. Jmenovka toti\u017e le\u017eela na horn\u00ed polici v jeho sk\u0159\u00ed\u0148ce, ale on m\u011bl na sob\u011b v\u00e1\u017en\u011b drah\u00e9 a nav\u00edc svoje nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed tri\u010dko, a opravdu nest\u00e1l o to, aby si do n\u011bj kv\u016fli n\u011bjak\u00e9 pitom\u00e9 jmenovce ud\u011blal dv\u011b d\u00edry.<\/p>\n

„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ pozdravil v\u0161echny kolem sebe a p\u0159ihl\u00e1sil se do syst\u00e9mu po\u010d\u00edta\u010de.<\/div>\n

„Ale dobr\u00e9 r\u00e1no!“ ozvalo se po jeho pravici. \u017dena vedle n\u011bj sto\u010dila pohled k hodin\u00e1m, aby zkontrolovala \u010das. Bill m\u011bl sto chut\u00ed ji pra\u0161tit. Nech\u00e1pal, pro\u010d m\u00e1 takovou oblibu v kontrolov\u00e1n\u00ed ostatn\u00edch. Vsadil by se, \u017ee kdyby p\u0159i\u0161el jen o minutu pozd\u011bji, u\u017e by se nevyhnul n\u011bjak\u00e9 kousav\u00e9 pozn\u00e1mce. Spolkl v\u0161echnu zlost a nechu\u0165 k jeho kolegyni a pod\u00edval se na prvn\u00edho p\u0159\u00edchoz\u00edho.<\/p>\n

„Dobr\u00fd den! Co to bude?“ zeptal se do pr\u00e1zdna, kdy\u017e pokl\u00e1dal knihu na kom\u00ednek vedle sebe.<\/div>\n

„Dobr\u00fd den,“ ozvalo se sladce od pultu. Bill se oto\u010dil a odolal nutk\u00e1n\u00ed zakoulet o\u010dima. Tenhle kluk sem chodil \u010dast\u011bji ne\u017e dom\u016f. Bill m\u011b ob\u010das pocit, \u017ee si sem chod\u00ed p\u016fj\u010dovat kn\u00ed\u017eky jen tak, aby je mohl postupn\u011b nep\u0159e\u010dten\u00e9 vracet. Zaj\u00edmav\u00e9 bylo, \u017ee sem chodil v\u017edy, kdy\u017e tu byl Bill. Noelle mu u\u017e n\u011bkolikr\u00e1t \u0159\u00edkala, \u017ee sem chod\u00ed beztak jen kv\u016fli n\u011bmu, ale Bill si necht\u011bl zase tak moc fandit.<\/div>\n
„M\u00e1m tu zarezervovan\u00e9 dv\u011b knihy,“ usm\u00e1l se a koketn\u011b naklonil hlavu.<\/div>\n
„V\u00e1\u0161 pr\u016fkaz, pros\u00edm,“ vy\u017e\u00e1dal si Bill pap\u00edr zalit\u00fd v um\u011blohmotn\u00e9m obalu a k \u010d\u00e1rov\u00e9mu k\u00f3du p\u0159ilo\u017eil \u010dte\u010dku. Nab\u011bhl mu profil \u010dten\u00e1\u0159e a pod\u00edval se na \u010d\u00edsla knih. Vstal od po\u010d\u00edta\u010de a do\u0161el k d\u0159even\u00fdm polic\u00edm za sebou. Chv\u00edli hledal tu spr\u00e1vnou kn\u00ed\u017eku, a\u017e ji na\u0161el. Vyt\u00e1hl z n\u00ed l\u00edstek, znovu na\u010detl \u010d\u00e1rov\u00fd k\u00f3d a podal ji mlad\u00edkovi ke kontrole, zda je to opravdu j\u00edm \u017e\u00e1dan\u00e1 kniha.<\/p>\n

„Druh\u00e1 kniha by m\u011bla b\u00fdt vr\u00e1cen\u00e1 b\u011bhem dne\u0161ka, tak\u017ee bu\u010f se m\u016f\u017eete zastavit pozd\u011bji, nebo v pond\u011bl\u00ed,“ obezn\u00e1mil jej Bill a dal mu podepsat p\u0159evzet\u00ed knihy.<\/div>\n

„Tak to j\u00e1 se ur\u010dit\u011b dneska je\u0161t\u011b zastav\u00edm,“ za\u0161veholil a nepatrn\u011b na Billa mrkl.<\/div>\n
„Bude to v\u0161echno?“ zeptal se Bill.<\/div>\n
„Prozat\u00edm ano. Nashledanou,“ odp\u00edchl se od pultu a n\u011bkolikr\u00e1t se po Billovi je\u0161t\u011b oto\u010dil, ne\u017e zmizel za velk\u00fdmi dve\u0159mi.<\/div>\n
„Nashledanou,“ u\u0161kl\u00edbl se Bill pro sebe.<\/p>\n

„Ten mlad\u00edk je ale vytrval\u00fd,“ utrousila Billovi nesympatick\u00e1 \u017eena a zm\u011b\u0159ila si jej pohledem.<\/div>\n

„Co t\u00edm mysl\u00edte?“ zeptal se Bill.<\/div>\n
„Opravdu jsem zv\u011bdav\u00e1, jak dlouho mu bude trvat, ne\u017e v\u00e1s po\u017e\u00e1d\u00e1 o telefonn\u00ed \u010d\u00edslo.“<\/div>\n
„Nev\u00edm, o \u010dem to mluv\u00edte,“ sna\u017eil se Bill ukon\u010dit tuto konverzaci, proto\u017ee prob\u00edrat tohle t\u00e9ma zrovna s touhle otravnou \u017eenskou, to bylo to posledn\u00ed, co zrovna te\u010f pot\u0159eboval.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1, kdybyste se p\u0159estal l\u00ed\u010dit a za\u010dal se obl\u00e9kat o n\u011bco vhodn\u011bji, p\u0159estali by v\u00e1s ostatn\u00ed mu\u017ei obt\u011b\u017eovat,“ zarozumovala a z m\u00edsta ode\u0161la. Bill na\u0161tvan\u011b pra\u0161til kn\u00ed\u017ekou o st\u016fl a v hlav\u011b se mu okam\u017eit\u011b zrodilo hned n\u011bkolik \u010f\u00e1belsk\u00fdch pl\u00e1n\u016f, jak t\u00e9 \u017eensk\u00e9 ubl\u00ed\u017eit.<\/p>\n

T\u011bsn\u011b p\u0159ed koncem Billovy pracovn\u00ed doby se tam ten kluk objevil znovu a z\u016fstal st\u00e1t v \u0159ad\u011b, \u010dekaj\u00edc, a\u017e se jeden z pracovn\u00edk\u016f uvoln\u00ed. N\u011bkolikr\u00e1t p\u0159ed sebe pustil n\u011bkoho, kdo st\u00e1l za n\u00edm, aby si tu \u0159adu mohl vyst\u00e1t k Billovi. Tomu neu\u0161lo posm\u011b\u0161n\u00e9 uchecht\u00e1v\u00e1n\u00ed po jeho pravici. Jedn\u00edm pohledem na hodiny se ujistil, \u017ee do konce jeho pracovn\u00ed doby zb\u00fdv\u00e1 posledn\u00ed minuta, tak\u017ee d\u00edvku, kterou zrovna obsluhoval, schv\u00e1ln\u011b zdr\u017eoval co nejd\u00e9le, a jakmile rafi\u010dka p\u0159isko\u010dila na dvan\u00e1ctku, dokon\u010dil jej\u00ed po\u017eadavky, rozlou\u010dil se a na st\u016fl postavil cedulku, na kter\u00e9 st\u00e1lo, \u017ee dal\u0161\u00ed po\u017eadavky budou vy\u0159\u00edzeny u jin\u00e9ho pult\u00edku.<\/p>\n

„Nashledanou,“ za\u0161klebil se zlomysln\u011b na \u017eenskou vedle a zmizel. Kluk v \u0159ad\u011b z\u016fstal konsternovan\u011b st\u00e1t a sledoval Billova vzdaluj\u00edc\u00ed se z\u00e1da.<\/div>\n

„Hezk\u00fd v\u00edkend, pan\u00ed Weberov\u00e1,“ rozlou\u010dil se po podpisu u \u010dasu sv\u00e9ho odchodu a zmizel v \u0161atn\u011b, kde na sebe hodil bundu a vzal si ta\u0161ku. Jednu v\u00fdhodu to m\u011blo pracovat jako brig\u00e1dn\u00edk – ta zodpov\u011bdn\u00e1 pr\u00e1ce st\u00e1le n\u00e1le\u017eela zku\u0161en\u00fdm pracovn\u00edk\u016fm s pln\u00fdm \u00favazkem, tud\u00ed\u017e se nep\u0159edpokl\u00e1dalo, \u017ee budou brig\u00e1dn\u00edci z\u016fst\u00e1vat p\u0159es\u010das, aby dokon\u010dili to, co se v ofici\u00e1ln\u00ed pracovn\u00ed dob\u011b nestihlo. Billovi se p\u0159ece jen zlep\u0161ila n\u00e1lada, kdy\u017e vy\u0161el z budovy a tv\u00e1\u0159 mu oz\u00e1\u0159ilo slunce. Z\u016fstal chv\u00edli st\u00e1t a jen si u\u017e\u00edval ten pocit, ne\u017e se ozvalo zatrouben\u00ed.<\/p>\n

„Bude\u0161 se tam slunit cel\u00fd den, nebo pojedeme dom\u016f?“ vykoukl Gordon z ok\u00fdnka a ruku nechal spu\u0161t\u011bnou dol\u016f.<\/div>\n

„V\u017edy\u0165 u\u017e jdu,“ zabru\u010del Bill a p\u0159eb\u011bhl ulici k parkovi\u0161ti.<\/div>\n
„Jak to \u0161lo?“ nastartoval Gordon auto a vyjel z m\u00edsta, kde parkoval.<\/div>\n
„M\u011bl jsem sm\u011bnu s tou otravnou \u017eenskou,“ p\u0159ipnul si Bill p\u00e1s a ta\u0161ku hodil na zadn\u00ed sedadlo.<\/div>\n
„Oh, h\u00e1d\u00e1m, \u017ee m\u00e1\u0161 cel\u00fd den zka\u017een\u00fd,“ odtu\u0161il Gordon.<\/div>\n
„A zase tam byl ten otrvanej kluk, co tam po\u0159\u00e1d chod\u00ed,“ zabo\u0159il sv\u00e9 t\u011blo hloub\u011bji do sedadla a uvoln\u011bn\u011b zafun\u011bl.<\/div>\n
„No snad t\u011b alespo\u0148 pot\u011b\u0161\u00ed, \u017ee m\u00e1ma ud\u011blala k ob\u011bdu \u0161pagety,“ sna\u017eil se mu Gordon zvednout n\u00e1ladu.<\/div>\n
„Jo moc se t\u011b\u0161\u00edm, a\u017e si je vychutn\u00e1m, zat\u00edmco se budu prob\u00edrat milionem kn\u00ed\u017eek, skript a z\u00e1pisk\u016f do \u0161koly na p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed t\u00fdden. Jsem na vrcholu blaha,“ pronesl Bill ironicky a Gordon jen zakroutil hlavou. Bill u\u017e opravdu pot\u0159eboval n\u011bkoho, kdo ty jeho v\u011b\u010dn\u00e9 n\u00e1lady a neuko\u010d\u00edrovatelnou povahu zkrot\u00ed.<\/p>\n

autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* Sobota r\u00e1no, Gordon se Simone je\u0161t\u011b jist\u011b v hlubok\u00e9m sp\u00e1nku, zato Bill u\u017e byl na nohou, chystal si sn\u00eddani a o\u010dima hl\u00eddal hodiny v chodb\u011b, zda neut\u00edkaj\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 rychle. Moc se na dne\u0161n\u00ed sm\u011bnu v knihovn\u011b net\u011b\u0161il. Sice tam<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[549],"tags":[],"class_list":["post-5155","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-change-of-lifestyle"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5155","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5155"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5155\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5155"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5155"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5155"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}