{"id":5166,"date":"2013-03-31T18:00:00","date_gmt":"2013-03-31T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5151"},"modified":"2013-03-31T18:00:00","modified_gmt":"2013-03-31T17:00:00","slug":"family-secrets-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/03\/31\/family-secrets-7\/","title":{"rendered":"Family Secrets 7."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: elvisfan<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Tom p\u0159espal u Gustava a dostal se dom\u016f a\u017e v sobotu kolem poledne. St\u0159etl se tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 s ne zrovna nad\u0161en\u00fdm Billem v kuchyni.<\/div>\n
„Oh super, nejsi mrtv\u00fd v pangejtu,“ \u0159ekl Bill sarkasticky. „J\u00e1, samoz\u0159ejm\u011b, musel m\u00edt celou noc starosti, proto\u017ee ses ani neobt\u011b\u017eoval \u0159\u00edct mi, \u017ee se dom\u016f nevr\u00e1t\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„No, nemohl jsem ti nic \u0159\u00edct, proto\u017ee nem\u00e1m tvoje \u010d\u00edslo. A vid\u011blas tady n\u011bkde snad telefon?“<\/div>\n
„No, mohls\u2026“ Bill se sna\u017eil vymyslet n\u011bjakou chytrou pozn\u00e1mku, ale nem\u011bl co. „To je fuk. Jdu k Andymu.“<\/div>\n
„Fajn. Bav se.“<\/p>\n

Tom byl v p\u016flce schod\u016f, kdy\u017e usly\u0161el, jak Bill odj\u00ed\u017ed\u00ed. Zastavil se a oto\u010dil se ke dve\u0159\u00edm, kdy\u017e mu to kone\u010dn\u011b do\u0161lo.<\/div>\n

On si o m\u011b d\u011blal starosti?<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

\n

<\/em><\/div>\n
***<\/div>\n
\n

Andy st\u011b\u017e\u00ed stihl otev\u0159\u00edt dve\u0159e \u00fapln\u011b, kdy\u017e se Bill v\u0159\u00edtil dovnit\u0159.<\/p><\/div>\n

„Poj\u010f d\u00e1l, Bille.“<\/div>\n
„M\u016f\u017eu b\u00fdt dnes u tebe? Jen\u2026 nemysl\u00edm si, \u017ee m\u011b Tom chce doma.“ Bill si sedl na nohy na kamar\u00e1dov\u011b gau\u010di a sv\u011bsil ramena. „V\u016fbec spolu nevych\u00e1z\u00edme, nemysl\u00edm si, \u017ee m\u011b m\u00e1 r\u00e1d.“<\/div>\n
„Sotva t\u011b zn\u00e1, Bille.“<\/div>\n
„Nechce m\u011b zn\u00e1t, Andy. Vyzval jsem ho, aby se mnou v\u010dera str\u00e1vil jednu hodinu bez Blackberry, iPodu, a v\u0161eho, co j\u00e1 nem\u00e1m. Vydr\u017eel patn\u00e1ct minut. Patn\u00e1ct minut, Andy! A byl celou tu dobu zticha. Jen m\u011b probod\u00e1val pohledem, pak se zvedl a nevr\u00e1til se dom\u016f, p\u0159i\u0161el a\u017e p\u0159ed malou chv\u00edl\u00ed.“<\/div>\n
„A pak jsi odjel. M\u00edsto abys \u0159ekl: no, m\u016fj mal\u00fd projekt ztroskotal, poj\u010fme to zkusit jinak, abych se sezn\u00e1mil se sv\u00fdm ztracen\u00fdm dvoj\u010detem<\/em>, jsi prost\u011b odjel.“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 b\u00fdt na moj\u00ed stran\u011b, Andy,“ na\u0161pulil Bill rty, zalo\u017eil ruce na hrudn\u00edku.<\/div>\n
„Co\u017e jsem. Jestli chce\u0161 ka\u0161lat na ty pen\u00edze a odej\u00edt, tak m\u016f\u017ee\u0161 sp\u00e1t u m\u011b na gau\u010di, dokud si n\u011bco nenajde\u0161. Tohle chce\u0161 ud\u011blat?“<\/p>\n

Bill za\u00fap\u011bl a slo\u017eil se na gau\u010d, ruce rozta\u017een\u00e9, o\u010di zav\u0159en\u00e9, Andy se zakuckal sodovkou.<\/div>\n

„Nep\u0159eh\u00e1n\u00ed\u0161?“ zeptal se blon\u010f\u00e1k a h\u0159betem ruky si ut\u0159el bradu.<\/div>\n
„Prost\u011b m\u011b\u2026 \u0161tve. Jednu chv\u00edli jsme v pohod\u011b a druhou mu chci vy\u0161kr\u00e1bat o\u010di.“ Bill otev\u0159el jedno oko, aby se pod\u00edval na sm\u011bj\u00edc\u00edho se kamar\u00e1da. „\u010cemu se tlem\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Chov\u00e1te se jako brat\u0159i, Bille! Jen si to neuv\u011bdomujete. Miluji sv\u00e9ho bratra k smrti, ud\u011blal bych pro n\u011bj cokoliv, ale ob\u010das bych mu nejrad\u0161i vyp\u00edchl oko tupou tu\u017ekou. Uji\u0161\u0165uju t\u011b, \u017ee to, co c\u00edt\u00ed\u0161, je naprosto norm\u00e1ln\u00ed.“ Polo\u017eil svoje pit\u00ed a postavil se. „Poj\u010f, jdeme se bavit, dokud nebude\u0161 m\u00e9n\u011b na\u0161tvan\u00fd a p\u0159ipraven\u00fd j\u00edt dom\u016f.“<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Tom byl s\u00e1m.<\/p><\/div>\n

A c\u00edtil to.<\/div>\n
Bill s n\u00edm \u017eil m\u00e9n\u011b ne\u017e t\u00fdden, ale jeho nep\u0159\u00edtomnost jen po n\u011bkolika hodin\u00e1ch byla nep\u0159\u00edstojn\u00e1.<\/div>\n
Nikdo, kdo by s n\u00edm sed\u011bl na verand\u011b, nikdo, kdo by chrochtal sm\u00edchy p\u0159i sledov\u00e1n\u00ed televize, nikdo v dom\u011b, kdo by s Tomem byl po smrti jeho rodi\u010d\u016f.<\/div>\n
\u010c\u00e1st n\u011bho opravdu cht\u011bla sv\u00e9ho bratra zkontrolovat, ale samoz\u0159ejm\u011b, nem\u011bl na n\u011bj \u010d\u00edslo.<\/div>\n
Zvuk zvonku ho okam\u017eit\u011b zvedl z jeho z\u00e1rmutku, byl trochu pobaven\u00fd, kdy\u017e na dvorku p\u0159ed domem uvid\u011bl sv\u00e9 dva nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00e1tele.<\/p>\n

„Jen jedno auto na p\u0159\u00edjezdov\u00e9 cest\u011b,“ poznamenal Gustav.<\/div>\n

„Br\u00e1\u0161ka odjel koupit cigarety?“ zeptal se Georg.<\/div>\n
„Br\u00e1\u0161ka se mi vyh\u00fdb\u00e1. Poj\u010fte d\u00e1l, kluci.“<\/div>\n
„Ne.“ Georg ho vzal za ruku a vyt\u00e1hl ho z domu. „Ty jde\u0161 s n\u00e1mi.“<\/div>\n
„Co\u017ee? Un\u00e1\u0161\u00edte m\u011b?“ zeptal se Tom, kdy\u017e vlezl dozadu Georgova Trailblazeru.<\/div>\n
„No, nem\u00e1me na sob\u011b masky,“ pouk\u00e1zal Gustav. „A nepou\u017eili jsme ani hadr namo\u010den\u00fd ve chloroformu, tak\u017ee to nen\u00ed prav\u00fd \u00fanos. Mimo to, ty ses nebr\u00e1nil.“<\/div>\n
„Kam jedeme?“<\/div>\n
„Nech se p\u0159ekvapit,“ \u0159ekl mu Georg trochu z\u00e1hadn\u011b.<\/p>\n

Najeli na d\u00e1lnici a za chv\u00edli odbo\u010dovali do opravdu za\u0161l\u00e9ho, zni\u010den\u00e9ho obytn\u00e9ho komplexu, kter\u00fd Tom v \u017eivot\u011b nevid\u011bl.<\/div>\n

„Tohle je Colonial Court.“<\/div>\n
„Zn\u00ed ti to pov\u011bdom\u011b?“ zeptal se Gustav, pod\u00edval se na kamar\u00e1da do zp\u011btn\u00e9ho zrc\u00e1tka.<\/div>\n
„Tady \u017eil Bill.“<\/p>\n

Georg zastavil p\u0159ed prvn\u00ed budovou. „Nem\u00e1m pon\u011bt\u00ed, kter\u00e1 budova byla ta jeho, ale tohle by m\u011blo sta\u010dit.“ Odpoutal se a oto\u010dil se \u010delem k Tomovi. „Necht\u011bls to ud\u011blat po Billov\u011b zp\u016fsobu, tak jsme se rozhodli ud\u011blat to po na\u0161em.“<\/p>\n

V\u0161ichni t\u0159i vystoupili a st\u00e1li u Georgova auta. Tom se rozhl\u00e9dl po star\u00fdch budov\u00e1ch s vybledlou om\u00edtkou a popraskan\u00fdmi okny, s odloup\u00e1vaj\u00edc\u00ed se barvou ze dve\u0159\u00ed. Na zemi se v\u00e1lely odpadky, byl sly\u0161et k\u0159ik a pl\u00e1\u010d d\u011bt\u00ed.<\/div>\n

V\u0161echno kolem n\u011bj mu nah\u00e1n\u011blo hus\u00ed k\u016f\u017ei.<\/p>\n

„Poj\u010fme odsud, kluci,“ \u0159ekl a otev\u0159el svoje dve\u0159e.<\/div>\n

„U\u017e to ch\u00e1pe\u0161?“ zeptal se ho Georg.<\/div>\n
„Jo,“ vydechl Tom a pod\u00edval se z okna. „U\u017e to ch\u00e1pu.“<\/p><\/div>\n
***<\/div>\n
\n

Bill prakticky odhopsal z kina ven, opravdu si u\u017eil film, kter\u00fd s kamar\u00e1dem vid\u011bli.<\/p><\/div>\n

„Co takhle j\u00edt na dal\u0161\u00ed?“<\/div>\n
„N\u011bkdy se mus\u00ed\u0161 vr\u00e1tit dom\u016f, Bille.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, j\u00e1 v\u00edm.“ Skousl si Bill zamy\u0161len\u011b ret. „Dob\u0159e, jdeme. Hod\u00edm t\u011b dom\u016f.“<\/div>\n
Hodil Andyho zp\u00e1tky k n\u011bmu do bytu, a kone\u010dn\u011b se vr\u00e1til dom\u016f. P\u0159ed domem vid\u011bl zaparkovan\u00e9 nezn\u00e1m\u00e9 auto, pamatoval si, \u017ee se Tom zm\u00ednil o tom, \u017ee by se m\u011bli stavit jeho p\u0159\u00e1tel\u00e9.<\/p>\n

„Asi se budu muset sna\u017eit b\u00fdt spole\u010densk\u00fd,“ zamumlal si pro sebe, kdy\u017e zaparkoval auto a \u0161el dom\u016f. Zastavil se ve dve\u0159\u00edch do ob\u00fdv\u00e1ku, vid\u011bl kluka, kter\u00e9ho Tom naz\u00fdval Gustavem, jak dr\u017e\u00ed kolem krku kluka jm\u00e9nem Georg, nejsp\u00ed\u0161 se prali.<\/div>\n

„Vzdej se!“ k\u0159i\u010del Gustav.<\/div>\n
„Nikdy!“ k\u0159i\u010del Georg, sna\u017eil se ho bez\u00fasp\u011b\u0161n\u011b odstr\u010dit.<\/p>\n

Kdy\u017e si ale v\u0161iml Billa ve dve\u0159\u00edch, Gustav pustil sv\u00e9ho kamar\u00e1da na zem a z\u00edral.<\/div>\n

„Vole, vzd\u00e1v\u00e1\u0161 to moc brzy.“ Postavil se Georg a taky z\u00edral.<\/div>\n
„Ahoj,“ usm\u00e1l se Bill a zam\u00e1val jim prsty.<\/div>\n
„Ty mus\u00ed\u0161 b\u00fdt Bill,“ oplatil mu Gustav \u00fasm\u011bv, podal mu ruku. „J\u00e1 jsem Gustav a tenhle chod\u00edc\u00ed \u0161amp\u00f3n je Georg.“<\/div>\n
Bill si s nimi pot\u0159\u00e1sl rukou. „R\u00e1d v\u00e1s pozn\u00e1v\u00e1m, kluci.“ Pod\u00edval se na Toma. „\u010cau.“<\/div>\n
„\u010cau. Poj\u010f d\u00e1l, bavit se s n\u00e1mi.“<\/div>\n
Tom to z\u0159ejm\u011b myslel v\u00e1\u017en\u011b, ale Bill nebyl p\u0159ipraven\u00fd b\u00fdt mil\u00fd.<\/div>\n
„D\u00edky, ale z\u00edtra m\u00e1m pr\u00e1ci v bistru. Mus\u00edm vst\u00e1vat v p\u011bt.“<\/div>\n
„V jak\u00e9m bistru?“ vyzv\u00eddal Georg.<\/div>\n
„Galaxy, to nov\u00e9 v Carytown.“<\/div>\n
„Oh jo, dobr\u00e9 burgery.“<\/div>\n
„Tak, um, r\u00e1d jsem v\u00e1s poznal. Dobrou noc, kluci.“<\/div>\n
Pod\u00edval se na Toma a ode\u0161el nahoru.<\/p>\n

Bill se posadil na postel, v\u011bd\u011bl, \u017ee neusne. V\u011bd\u011bl, \u017ee si s Tomem mus\u00ed promluvit, ale tak\u00e9 v\u011bd\u011bl, \u017ee to nen\u00ed mo\u017en\u00e9, kdy\u017e tu jsou jeho kamar\u00e1di. A opravdu mus\u00ed vst\u00e1vat v p\u011bt. Zt\u011b\u017eka vydechl a ode\u0161el do koupelny, aby se p\u0159ipravil do postele.<\/p>\n

autor: elvisfan<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
original<\/strong><\/a>
<\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: elvisfan Tom p\u0159espal u Gustava a dostal se dom\u016f a\u017e v sobotu kolem poledne. St\u0159etl se tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 s ne zrovna nad\u0161en\u00fdm Billem v kuchyni. „Oh super, nejsi mrtv\u00fd v pangejtu,“ \u0159ekl Bill sarkasticky. „J\u00e1, samoz\u0159ejm\u011b, musel m\u00edt celou noc<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[547],"tags":[],"class_list":["post-5166","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-family-secrets"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5166","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5166"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5166\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5166"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5166"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5166"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}