{"id":5167,"date":"2013-03-31T17:00:00","date_gmt":"2013-03-31T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5152"},"modified":"2013-03-31T17:00:00","modified_gmt":"2013-03-31T16:00:00","slug":"god-bless-you-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/03\/31\/god-bless-you-10\/","title":{"rendered":"God Bless You 10."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Doris & Lauinka<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Za\u010dnu to br\u00e1t v\u00e1\u017en\u011b. Slibuju.“ Vydechl zt\u011b\u017eka dred\u00e1\u010d a zahled\u011bl se do sv\u00e9ho ryb\u00edzu. Ani\u017e by si to uv\u011bdomoval, zrychlil tempo jeho ob\u00edr\u00e1n\u00ed. P\u0159em\u00fd\u0161lel, co mu \u0159ekl otec Matou\u0161. Vyzpov\u00eddat se\u2026 mo\u017en\u00e1 by se mu ulevilo a zpov\u011bdn\u00ed tajemstv\u00ed p\u0159eci jen tak\u00e9 bylo velik\u00e9 plus. Nemusel by p\u0159eci Billa jmenovat konkr\u00e9tn\u011b\u2026 jen se zbavit t\u00e9 z\u00e1t\u011b\u017ee z toho, \u017ee n\u011bkomu, na kom mu z\u00e1le\u017e\u00ed, ni\u010d\u00ed \u017eivot. \u0158ekl n\u011bkomu, na kom mu z\u00e1le\u017e\u00ed? Tom lehce zat\u0159epal hlavou, aby takov\u00e9 my\u0161lenky zahnal. Takhle uva\u017eovat nemohl. Ani to nebylo re\u00e1ln\u00e9. Nakonec se rozhodl po\u010dkat do dal\u0161\u00edho dne. Omluvit se Billovi a t\u0159eba to jeho nitru pom\u016f\u017ee, a pokud ne\u2026 zkus\u00ed se o tu t\u00edhu pod\u011blit s Bohem.<\/p>\n

Bill se na n\u011bj kr\u00e1tce usm\u00e1l, v hlav\u011b si p\u0159edstavoval ty ot\u00e1zky, se kter\u00fdmi Tom p\u0159ijde. Nedok\u00e1zal si p\u0159edstavit, co Tom na tomhle nech\u00e1pal. Ale m\u011bl pravdu, necht\u011bl to \u0159e\u0161it te\u010f. To by pak z\u00edtra nem\u011bli co \u0159e\u0161it a on se toho dne d\u011bsil u\u017e tak. P\u0159iv\u0159el o\u010di a v\u011bnoval se t\u011bm kuli\u010dk\u00e1m, Tom si kousal ret, cht\u011bl se jej na n\u011bco zeptat. Ale nev\u011bd\u011bl na co.<\/div>\n

„No a co z toho ryb\u00edzu bude? \u0160\u0165\u00e1va?“ Polo\u017eil tu nejdebiln\u011bj\u0161\u00ed ot\u00e1zku, co jej mohla napadnout, ale alespo\u0148 n\u011bco. Bill jen zakroutil hlavou.<\/div>\n
„Ne, tohle bude na kol\u00e1\u010d, co budou p\u00e9ct kn\u011b\u017e\u00ed v kuchyni.“ C\u00edtil, jak jeho ruce podv\u011bdom\u011b zrychluj\u00ed, ani nev\u011bd\u011bl pro\u010d. Bylo to \u0161\u00edlen\u00e9, necht\u011bl ut\u00edkat, ale… m\u011bl pocit, \u017ee se tady nejsp\u00ed\u0161e mus\u00ed zbl\u00e1znit. Tom to vid\u011bl a jen zase sklopil zrak dol\u016f ke sv\u00fdm ruk\u00e1m. O\u010dividn\u011b mu byla jeho p\u0159\u00edtomnost nep\u0159\u00edjemn\u00e1. A kdy\u017e se op\u011bt p\u00e1r kn\u011b\u017e\u00ed vr\u00e1tilo, povzdechl si a zvedl se k odchodu.<\/div>\n
\n
„Omlouv\u00e1m se, ale u\u017e budu muset. Tak… ahoj z\u00edtra.“ M\u00e1vl lehce Billovi, kter\u00fd \u0161okovan\u011b zvedl hlavu, a nakonec se p\u0159inutil k lehk\u00e9mu \u00fasm\u011bvu.<\/div>\n
„Z\u00edtra.“ Za\u0161eptal sp\u00ed\u0161e pro sebe a op\u011bt se vr\u00e1til k pr\u00e1ci, kde vl\u00e1dlo ticho. Nikdo si jej moc nev\u0161\u00edmal a on za to byl docela r\u00e1d, nav\u00edc ve velk\u00e9 m\u00edse u\u017e toho zbylo jen trochu.<\/div>\n
„Brat\u0159i, nev\u00edte, kdo to bude p\u00e9ct? Tedy… j\u00e1 m\u00e1m r\u00e1d pr\u00e1ci v kuchyni, r\u00e1d bych se p\u0159ipojil.“ Koukl se na svoje spolupracovn\u00edky a jeden z kn\u011b\u017esk\u00fdch mu odpov\u011bd\u011bl a rovnou jej s otrhan\u00fdm a probran\u00fdm ryb\u00edzem poslal do kuchyn\u011b. Tam u\u017e byly velk\u00e9 p\u0159\u00edpravy, a tak se hned zapojil. Byl r\u00e1d za tu pr\u00e1ci. Nemohl b\u00fdt te\u010f s\u00e1m se sebou, nejsp\u00ed\u0161e by se zbl\u00e1znil. A tak s pom\u011brn\u011b mlad\u0161\u00edmi kn\u011bzi pekl mou\u010dn\u00edk. Bylo to nakonec docela z\u00e1bavn\u00e9, vzali jej mezi sebe t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b a on m\u011bl pocit, \u017ee kone\u010dn\u011b op\u011bt nalezl tu spr\u00e1vnou cestu. Spole\u010dn\u011b si zazp\u00edvali p\u00e1r n\u00e1bo\u017eensk\u00fdm p\u00edsni\u010dek a tak\u00e9 se pomodlili r\u016f\u017eenec, a ne\u017e se \u010dernovl\u00e1sek nad\u00e1l, zasedal k ob\u011bdu. Benedikt si jej m\u011b\u0159il pohledem a Matou\u0161 jakbysmet, v\u011bnoval jim jen kr\u00e1tk\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/p>\n

M\u011bl pocit, \u017ee oba n\u011bco tu\u0161\u00ed. Tedy u Matou\u0161e jej to nep\u0159ekvapovalo, ale co mohl v\u011bd\u011bt Benedikt? Vid\u011bl je s Tomem snad z okna? Za\u010d\u00ednal b\u00fdt nejist\u00fd, a tak modlen\u00ed op\u011bt fl\u00e1kal. Nakonec p\u0159iv\u0159el o\u010di a od\u0159\u00edk\u00e1val s ostatn\u00edmi modlitbu. Kdy\u017e tohle v\u0161echno skon\u010dilo, vr\u00e1til se do pokoje, kde si lehl do postele a za\u010detl se do kn\u00ed\u017eky. Tu mu dala jeho matka, kdy\u017e odj\u00ed\u017ed\u011bl. Za obalem byla fotka rodi\u010d\u016f i s pozdravem.<\/div>\n

„Ach moji draz\u00ed rodi\u010dov\u00e9, kdybyste jen v\u011bd\u011bli…“ Vydechl zt\u011b\u017eka a lehl si do postele. P\u0159iv\u0159el o\u010di a snad i na chv\u00edli usnul. Rozhodn\u011b na del\u0161\u00ed chv\u00edli, ne\u017e pl\u00e1noval, kdy\u017e se vzbudil, bylo kolem \u010dtvrt\u00e9. Prudce otev\u0159el o\u010di, c\u00edtil se divn\u011b. M\u011bl zvl\u00e1\u0161tn\u00ed sen o Tomovi, kter\u00fd je\u0161t\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u011bji kon\u010dil. Zmaten\u011b se rozhl\u00e9dl po pokoji, byl tu s\u00e1m. I kdy\u017e ne tak \u00fapln\u011b s\u00e1m. S\u00e1m se sv\u00fdm vzru\u0161en\u00edm. Zav\u0159el o\u010di a sna\u017eil se uklidnit, ale neda\u0159ilo se mu to. Najednou se mu p\u0159ed obli\u010dejem m\u00edhaly obrazy Toma, jak se usm\u00edv\u00e1, jak si hraje s tou zpropadenou ozdobou v jeho rtu.<\/p>\n

„Pro\u010d? Pro\u010d m\u011b neust\u00e1le vystavuje\u0161 poku\u0161en\u00ed, Pane? Pro\u010d mne neust\u00e1le zkou\u0161\u00ed\u0161?“ Vydechl dramaticky, ani nev\u011bd\u011bl, jestli bezmocn\u011b nebo vzru\u0161en\u011b.<\/div>\n

Jen neochotn\u011b si uv\u011bdomoval, \u017ee se v jeho vzdechu m\u00edsilo oboj\u00ed. Tohle necht\u011bl. P\u0159ipadal si zrazen\u00fd s\u00e1m sebou. \u010c\u00edm si tohle v\u0161echno zaslou\u017eil? Mermomoc\u00ed se sna\u017eil za\u010d\u00edt myslet na cokoliv jin\u00e9ho, hlavn\u011b na otrh\u00e1v\u00e1n\u00ed ryb\u00edzu, kter\u00e9 mu p\u0159i\u0161lo jako nejv\u00edc asexu\u00e1ln\u00ed \u010dinnost, ale nepom\u00e1halo to. Po\u0159\u00e1d mu do mysli lezl Tom.<\/div>\n
„Grrh\u2026 pro\u010d mi tohle Tome d\u011bl\u00e1\u0161. Pro\u010d mi tohle v\u0161ichni d\u011bl\u00e1te?“ Div se neza\u010dal vztekat s\u00e1m nad sebou. Nakonec ale rezignoval. Zkontroloval hodiny a znovu hlavu zabo\u0159il do pol\u0161t\u00e1\u0159e. Jeho ruka zam\u00ed\u0159ila k zipu u kalhot a rychlost\u00ed blesku ho rozepla i s knofl\u00edkem. Usyknul, kdy\u017e se dlan\u00ed dotkl sv\u00e9ho vzru\u0161en\u00ed. Musel to ud\u011blat\u2026 tohle nebyl schopn\u00fd rozchodit.<\/p>\n

Zav\u0159el o\u010di a urychlen\u011b na sob\u011b za\u010dal pracovat. P\u0159ipadal si tak zka\u017een\u00fd. Ov\u0161em\u017ee se mu to nestalo poprv\u00e9, ale za dan\u00fdch okolnost\u00ed to bylo krajn\u011b nevhodn\u00e9. M\u011bl se u\u010dit poku\u0161en\u00ed odol\u00e1vat, a ne mu podl\u00e9hat. Ale Tom\u2026 oh bo\u017ee Tom. Jeho hlubok\u00fd pohled, jeho \u00fasm\u011bv, dokonce i ten jeho nez\u00e1jem o v\u00edru byl na n\u011bm p\u0159ita\u017eliv\u00fd. A v\u0161echno tohle nyn\u00ed d\u011blalo spole\u010dnost Billov\u00fdm my\u0161lenk\u00e1m. Jeho ruka samovoln\u011b zrychlovala a Bill se kousal do rtu, aby snad nezast\u00e9nal Tomovo jm\u00e9no nahlas. Svaly se mu m\u00edrn\u011b stahovaly a tlukot sv\u00e9ho srdce c\u00edtil a\u017e v krku. Vzpomn\u011bl si na Tom\u016fv polibek a snad ho na zlomek vte\u0159iny i uc\u00edtil, dokud neuc\u00edtil n\u011bco jin\u00e9ho. Bla\u017eenost, co projela jeho t\u011blem, a jeho ruka se zaplnila teplou tekutinou. Z\u016fstal chv\u00edli jen nehybn\u011b le\u017eet a u\u017e\u00edval si ten pocit, ne\u017e otev\u0159el o\u010di a probral se zp\u00e1tky do reality. Sv\u011bdom\u00ed ho nyn\u00ed t\u00ed\u017eilo snad je\u0161t\u011b v\u00edce ne\u017e doposud, a z\u00e1rove\u0148 se c\u00edtil tak uvoln\u011bn\u011b. Jako by z n\u011bj ode\u0161lo ve\u0161ker\u00e9 to nap\u011bt\u00ed, kter\u00e9 v n\u011bm Tom vyvol\u00e1val. Ulevilo se mu. Nejen po t\u011blesn\u00e9 str\u00e1nce. Jako by si jeho mysl uv\u011bdomila, \u017ee jin\u00e9 u\u017e to nebude a Bill se s t\u00edm \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b sm\u00ed\u0159il.<\/p>\n

„Te\u010f u\u017e k t\u00e9 zpov\u011bdi mus\u00edm.“ Povzdychl si Bill, zat\u00edmco si ut\u00edral ruku do pap\u00edrov\u00e9ho kapesn\u00ed\u010dku. Cht\u011b necht\u011b se ale musel usm\u00e1t. Nebyl na sebe hrd\u00fd, to ne, ale cel\u00e9 jeho chov\u00e1n\u00ed tady mu p\u0159i\u0161lo tak rebelantsk\u00e9, \u017ee se mu te\u010f v opojen\u00ed smysl\u016f i zamlouvalo. Jen\u017ee k \u010demu to vlastn\u011b v\u0161echno? Zapnul svoje kalhoty a posadil se. Zad\u00edval se na krucifix.<\/p>\n

„Dok\u00e1\u017ee v\u016fbec B\u016fh odpou\u0161t\u011bt i takov\u00e9 v\u011bci, jak\u00e9 j\u00e1 c\u00edt\u00edm?“ vzdychnul. „Anebo nakonec ani nejsou h\u0159\u00edchem?“ S\u00e1m nev\u011bd\u011bl. Ale v\u011bd\u011bl, \u017ee je h\u0159\u00edch vym\u011b\u0148ovat svoj\u00ed v\u00edru za n\u011bjak\u00e9ho chlapce. Zejm\u00e9na, kdy\u017e u\u017e se svoj\u00ed v\u00ed\u0159e oddal. Tak pro\u010d se te\u010f cht\u011bl odd\u00e1vat je\u0161t\u011b n\u011bkomu dal\u0161\u00edmu?<\/div>\n

„Bille, vzpamatuj se. Stejn\u011b by tohle nemohlo vyj\u00edt.“ Zakroutil hlavou ve snaze p\u0159esv\u011bd\u010dit s\u00e1m sebe. V\u017edy\u0165 Tom s\u00e1m \u0159ekl, \u017ee se zaj\u00edm\u00e1 o d\u00edvky, a s chlapcem byl jen jednou, a to pod vlivem alkoholu. Mo\u017en\u00e1 tohle d\u011blal schv\u00e1ln\u011b. Cht\u011bl to jen Billovi zt\u00ed\u017eit.<\/p>\n

Bill se zvedl a trochu se poupravil. Pot\u0159eboval se trochu j\u00edt proj\u00edt na vzduch, ne\u017e bude muset na dal\u0161\u00ed modlen\u00ed a ve\u010de\u0159i. Jeho tv\u00e1\u0159e musely trochu vyblednout. Bloumal jak t\u011blo bez du\u0161e v\u0161ude mo\u017en\u011b po zahrad\u011b nebo kolem kl\u00e1\u0161tera a marn\u011b se sna\u017eil p\u0159estat polemizovat o vztahu mezi n\u00edm a Tomem a mezi n\u00edm a Bohem. P\u0159ipadal si jak rozpolcen\u00e1 osobnost. Mo\u017en\u00e1 to ale m\u011blo jednu v\u00fdhodu. Poprv\u00e9 za celou dobu se na odpoledn\u00edm modlen\u00ed skute\u010dn\u011b soust\u0159edil na to, co d\u011bl\u00e1, a modlil se tak intenzivn\u011b, jako by bojoval za sp\u00e1su svoj\u00ed du\u0161e p\u0159ed peklem.<\/div>\n

Ani nevn\u00edmal, \u017ee v\u011bt\u0161ina kn\u011b\u017e\u00ed se ji\u017e zved\u00e1 a odch\u00e1z\u00ed pry\u010d. Jen oto\u010dil hlavu, kdy\u017e uc\u00edtil pohled Benedikta, a nebyl to jen takov\u00fd ten klasick\u00fd pohled. Nebo se mu to mo\u017en\u00e1 jen zd\u00e1lo a u\u017e zblbl. Mo\u017en\u00e1 jej tak moc h\u0159\u00edchy t\u00ed\u017eily, \u017ee u\u017e vid\u011bl v\u011bci, co ani nebyly pravdou. Anebo Benedikt u\u017e n\u011bco tu\u0161il. Co\u017e byla v\u016fbec nejhor\u0161\u00ed mo\u017enost.<\/p>\n

Z\u016fstal je\u0161t\u011b n\u011bjakou chv\u00edli v kostele. Jen si s povzdechem prohl\u00ed\u017eel k\u0159\u00ed\u017e s Je\u017e\u00ed\u0161em p\u0159ed sebou. Ani nev\u011bd\u011bl, kde v odpou\u0161t\u011bn\u00ed h\u0159\u00edchu za\u010d\u00edt. Bylo toho tolik, \u017ee to bylo a\u017e neuv\u011b\u0159iteln\u00e9. Byl tu takovou chvilku, a u\u017e m\u011bl na bedrech tolik h\u0159\u00edchu, co nem\u011bl snad ani za cel\u00fd \u017eivot. Nakonec sepjal ruce a v duchu prosil za dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed odpu\u0161t\u011bn\u00ed. Nemohl to \u0159\u00edkat nahlas, kdyby jej n\u011bkdo sly\u0161el, nejsp\u00ed\u0161e by to dopadlo \u0161patn\u011b.<\/p>\n

Ani nev\u011bd\u011bl, jak dlouho tam byl, ale kdy\u017e odch\u00e1zel, v\u0161ude bylo docela ru\u0161no, a\u017e se tomu podivil. Kdy\u017e v rychlosti kouknul na hodinky, zjistil, \u017ee za deset minut bude ve\u010de\u0159e. Zamrkal p\u0159ekvapen\u011b a chv\u00edli musel p\u0159em\u00fd\u0161let, jestli n\u00e1hodou v kapli neusnul. Nebo prosil za tolik h\u0159\u00edch\u016f, \u017ee se mu cel\u00fd den tak rychle p\u0159ehoupl? Jen rychle dosedl na svoji \u017eidli a usm\u00e1l se na Matou\u0161e, kter\u00fd jej zkoumal pohledem. Nejrad\u011bji by se zeptal, co se d\u011bje, ale tohle mu p\u0159i\u0161lo docela nevhodn\u00e9. A tak po kr\u00e1tk\u00e9 modlitb\u011b o pod\u011bkov\u00e1n\u00ed za j\u00eddlo, se do toho pustil. Sn\u011bdl to tak rychle, a\u017e se v\u0161ichni ti\u0161e zasm\u00e1li, po t\u00e9 rychle zmizel u sebe v pokoji. Bylo toho na dne\u0161ek u\u017e docela dost a tak se rychle p\u0159evl\u00e9kl a \u0161el sp\u00e1t. Skoro v m\u017eiku usnul.<\/p>\n

Kdy\u017e dal\u0161\u00ed den r\u00e1no op\u011bt vst\u00e1val v brzkou rann\u00ed hodinu, c\u00edtil se stra\u0161n\u011b. V\u011bd\u011bl, co ho dneska \u010dek\u00e1, a popravd\u011b se na to net\u011b\u0161il. M\u011bl b\u00fdt s Tomem s\u00e1m a pokra\u010dovat ve v\u00fdkladu Bible. Jen kdy\u017e si vzpomn\u011bl na minul\u00fd v\u00fdklad a na Tomovo ch\u00e1p\u00e1n\u00ed, zasm\u00e1l se ti\u0161e. Rozhodn\u011b se toho necht\u011bl do\u010dkat i dneska. Nakonec se posb\u00edral na nohy a vykonal rann\u00ed pot\u0159ebu. Pak se s ostatn\u00edmi v kapli pomodlil, po t\u00e9 posn\u00eddal. Dostal \u00fakol j\u00edt s otcem Matou\u0161em na zahradu. Bylo pot\u0159eba posb\u00edrat dal\u0161\u00ed rajsk\u00e1 jabl\u00ed\u010dka a taky vyt\u00e1hnout ze zem\u011b asi patn\u00e1ct hl\u00e1vek sal\u00e1tu. M\u011bl b\u00fdt dneska k ob\u011bdu. A tak si vzal no\u017e\u00edk a vyt\u00e1hl ten po\u010det z hl\u00edny. Pot\u00e9 do kompostu obral spodn\u00ed listy a v d\u0159ev\u011bn\u00fdch bed\u00fdnk\u00e1ch to nesl do kuchyn\u011b. Pot\u00e9 se s Matou\u0161em vrhli na raj\u010data.<\/p>\n

Matou\u0161 si broukal n\u011bjakou melodii, kter\u00e1 Billovi nic ne\u0159\u00edkala. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b dneska mu pr\u00e1ce \u0161la jedna b\u00e1se\u0148. Ne\u017e se nad\u00e1l, dokonce m\u011bl vyplet\u00fd i jeden z\u00e1honek. A u\u017e se op\u011bt chystal na modlen\u00ed. Kone\u010dn\u011b se soust\u0159edil, i kdy\u017e byl nerv\u00f3zn\u00ed z toho, co se bude d\u00edt po ob\u011bd\u011b. Prosil za dal\u0161\u00ed odpu\u0161t\u011bn\u00ed, op\u011bt a zase, a mo\u017en\u00e1, \u017ee i za dne\u0161ek. Ob\u011bd prob\u011bhl op\u011bt v tichosti, a \u010d\u00edm v\u00edce se hodina n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed bl\u00ed\u017eila, t\u00edm v\u00edce se mu to\u010dila hlava a c\u00edtil divn\u00fd pocit v b\u0159i\u0161e. A kdy\u017e pomalu i s knihami a pap\u00edry zam\u00ed\u0159il do knihovny, \u00fatroby se mu st\u00e1hly \u00fapln\u011b. N\u00e1dech a v\u00fddech. Otev\u0159el dve\u0159e a spat\u0159il Toma sed\u011bt za stolem.<\/p>\n

„Ahoj.“ \u0158ekl ti\u0161e Bill a polo\u017eil si knihy na st\u016fl. Tom se hned usm\u00e1l a odpov\u011bd\u011bl. Uk\u00e1zal hned, \u017ee m\u00e1 u sebe i d\u011btskou Bibli, kterou mu Bill daroval.<\/div>\n

„Tak\u017ee v\u010dera jsi \u0159\u00edkal, \u017ee u\u017e ses na to pod\u00edval. Co tedy nech\u00e1pe\u0161?“ Cht\u011bl to m\u00edt rychle za sebou. P\u0159eci jen pohled na Toma jej nenech\u00e1val moc klidn\u00fdm, op\u011bt myslel na ten polibek tady.<\/div>\n
\n

Tom m\u011bl sto chut\u00ed se na n\u011bjak\u00e9 n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed vyka\u0161lat a hned na Billa vychrlit salvu omluv, kterou m\u011bl v pl\u00e1nu, ale nakonec si to rozmyslel. Asi by to bylo nevhodn\u00e9. Jist\u011b je\u0161t\u011b bude m\u00edt p\u0159\u00edle\u017eitost. M\u011bl alespo\u0148 jistotu, \u017ee z hodiny mu Bill neute\u010de jako p\u0159edchoz\u00edho dne v zahrad\u011b.<\/p><\/div>\n

„No\u2026 kdo byli Kain a \u00c1bel jsem pochopil, ale nepochopil jsem tu vra\u017edu. Pro\u010d \u00c1bela zabil?“ Naklonil hlavu do strany, a\u017e mu dredy spadly p\u0159es rameno a nev\u011bdomky si ol\u00edznul piercing ve rtu. Bill jen urychlen\u011b uhnul pohledem. Na to se d\u00edvat nemohl.<\/p>\n

autor: Doris & Lauinka<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Doris & Lauinka „Za\u010dnu to br\u00e1t v\u00e1\u017en\u011b. Slibuju.“ Vydechl zt\u011b\u017eka dred\u00e1\u010d a zahled\u011bl se do sv\u00e9ho ryb\u00edzu. Ani\u017e by si to uv\u011bdomoval, zrychlil tempo jeho ob\u00edr\u00e1n\u00ed. P\u0159em\u00fd\u0161lel, co mu \u0159ekl otec Matou\u0161. Vyzpov\u00eddat se\u2026 mo\u017en\u00e1 by se mu ulevilo a zpov\u011bdn\u00ed<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[544],"tags":[],"class_list":["post-5167","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-god-bless-you"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5167","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5167"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5167\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5167"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5167"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5167"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}