{"id":517,"date":"2018-06-19T16:00:00","date_gmt":"2018-06-19T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=512"},"modified":"2018-06-19T16:00:00","modified_gmt":"2018-06-19T15:00:00","slug":"the-laugh-that-brought-them-back-together-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/06\/19\/the-laugh-that-brought-them-back-together-1\/","title":{"rendered":"The Laugh That Brought Them Back Together 1."},"content":{"rendered":"
autor: Valecita<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

Tohle je dal\u0161\u00ed z pov\u00eddek na seznamu, ze kter\u00e9ho jsem v\u00e1m dala ned\u00e1vno na v\u00fdb\u011br a jako druhou si ji vybrala mysl\u00edm Iwuanka. Tak\u017ee tady ji m\u00e1te a snad se v\u00e1m bude l\u00edbit.<\/em><\/div>\n

Zuzu \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n
Ok, tak j\u00e1 je\u0161t\u011b dod\u00e1m, \u017ee pov\u00eddka je z roku 2009 a m\u00e1 15 kapitol, u\u017eijte si p\u0159eklad. J. :o)<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Setk\u00e1n\u00ed<\/strong><\/div>\n

\n

Tom pod\u011bkoval d\u00edvce za pultem, vzal svou k\u00e1vu a oto\u010dil se. „Whoa!“ Vyk\u0159ikl, kdy\u017e vrazil do n\u011bkoho, koho si d\u0159\u00edve nev\u0161iml, a m\u00e1lem svou k\u00e1vu vylil. „Omlouv\u00e1m se, omlouv\u00e1m se!“<\/p><\/div>\n

P\u00e1r o\u0159\u00ed\u0161kov\u00fdch o\u010d\u00ed se setkal s t\u011bmi jeho. „To je v po\u0159\u00e1dku, nic se nestalo,“ odpov\u011bd\u011bl mlad\u00fd mu\u017e jemn\u011b.<\/div>\n
Tom se usm\u00e1l a pod\u00edval se na n\u011bj. Tento mu\u017e – nebo sp\u00ed\u0161e kluk, nevypadal v\u00edc ne\u017e na dvacet – byl velmi z\u017een\u0161til\u00fd, kr\u00e1sn\u00fd. Tom mohl vst\u0159ebat jen m\u00e1lo z jeho vzhledu, ne\u017e se p\u0159esunul k m\u00edstu, kde se nach\u00e1zela k\u0159esla a pohovky.<\/div>\n
Tom si povzdechl a n\u00e1sledoval jej. Byla tam voln\u00e1 pohovka a Tom vyu\u017eil p\u0159\u00edle\u017eitosti, aby se posadil. Jakmile se uvelebil, zvedl ze stolku p\u0159ed sebou noviny a otev\u0159el je, p\u0159e\u010detl si prvn\u00ed titulky. St\u00e1le stejn\u00e9 probl\u00e9my, stejn\u00e9 drby.<\/div>\n
\n

V Hamburku bylo teprve sedm hodin r\u00e1no, den byl st\u00e1le chladn\u00fd a zamra\u010den\u00fd, ale radi\u00e1tor uvnit\u0159 kav\u00e1rny Toma p\u0159inutil zapomenout, \u017ee mus\u00ed \u010delit tak depresivn\u00edmu dni. Ol\u00edzl si rty a op\u0159el se, sna\u017eil se uvolnit. Nebylo to tak, \u017ee by snad musel p\u0159\u00edli\u0161 pracovat; pracoval v obchod\u011b s hudebninami v galerii pobl\u00ed\u017e jeho domu, ale jedna v\u011bc, kterou opravdu nesn\u00e1\u0161el, bylo vyrovn\u00e1vat se s vyb\u00edrav\u00fdmi z\u00e1kazn\u00edky. Nutili jej cht\u00edt je n\u011b\u010d\u00edm pr\u00e1sknout po hlav\u011b. Tom prost\u011b nech\u00e1pal, pro\u010d lidem tak dlouho trvalo si n\u011bco koupit.<\/p><\/div>\n

\n

Tom kradmo pohl\u00e9dl na mlad\u00edka, do kter\u00e9ho jen p\u0159ed minutou vrazil. U\u017e jej vid\u011bl d\u0159\u00edve, ale nikdy s n\u00edm nemluvil. Ve skute\u010dnosti to dnes bylo poprv\u00e9, kdy Tom sly\u0161el jeho hlas. Byl sladk\u00fd, jemn\u00fd. Tom si ani nedok\u00e1zal p\u0159edstavit, \u017ee by byl jin\u00fd, opravdu. Tenhle kluk vypadal tak delik\u00e1tn\u011b a Toma to nutilo b\u00fdt zv\u011bdav\u00fd. Ale samoz\u0159ejm\u011b ne dost na to, aby si s n\u00edm \u0161el promluvit. Pokud tady bylo cokoliv, co na sob\u011b Tom nen\u00e1vid\u011bl, pak to byla jeho stydlivost. To byl d\u016fvod, pro\u010d moment\u00e1ln\u011b nem\u011bl p\u0159\u00edtelkyni. Nedok\u00e1zal v sob\u011b naj\u00edt odvahu mluvit s jakoukoliv roztomilou d\u00edvkou, kterou vid\u011bl, od chv\u00edle, kdy p\u0159ed n\u011bkolika m\u011bs\u00edci p\u0159ijel do Hamburku.<\/p><\/div>\n

\n

Tom vzdychl a napil se sv\u00e9 k\u00e1vy, trochu si p\u0159itom sp\u00e1lil jazyk a trhnul sebou. „Ugh,“ post\u011b\u017eoval si a zaslechl vedle sebe zasm\u00e1n\u00ed. Byl to ten kluk.<\/p><\/div>\n

„Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ Zeptal se s \u00fa\u0161klebkem na tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
Tom polkl a kr\u00e1tce p\u0159ik\u00fdvnul. „Jo, d\u00edky.“<\/div>\n
Mlad\u00edk se usm\u00e1l a nap\u0159\u00e1hl k Tomovi ruku. „J\u00e1 jsem Bill.“<\/div>\n
Tom se pla\u0161e usm\u00e1l nazp\u011bt a pot\u0159\u00e1sl Billovi rukou. Byla k\u0159ehk\u00e1 jako porcel\u00e1n, ale jeho sev\u0159en\u00ed bylo pevn\u00e9. „Tom.“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl a svou ruku st\u00e1hnul. „R\u00e1d t\u011b pozn\u00e1v\u00e1m.“<\/div>\n
„N\u00e1podobn\u011b,“ \u0159ekl Tom. „Vid\u00edm, \u017ee sem chod\u00ed\u0161 \u010dasto.“<\/div>\n
„Jo, bydl\u00edm jen jeden blok odsud.“ Bill pozvedl sv\u016fj hrn\u00ed\u010dek a uk\u00e1zal ho Tomovi. „A nem\u016f\u017eu za\u010d\u00edt sv\u016fj den bez k\u00e1vy,“ \u0159ekl s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„J\u00e1 taky ne.“<\/p>\n

Tom s\u00e1m sebe v duchu pl\u00e1cnul. Musel \u0159\u00edct n\u011bco v\u00edc ne\u017e jen kr\u00e1tk\u00e9 v\u011bty a fr\u00e1ze. Pot\u0159eboval s Billem za\u010d\u00edt konverzaci. Tom se o n\u011bm cht\u011bl dozv\u011bd\u011bt v\u00edc. „Tak\u017ee, kde pracuje\u0161? Pokud ti nevad\u00ed, \u017ee se pt\u00e1m.“<\/div>\n

„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ne,“ \u0159ekl Bill a upil ze sv\u00e9 k\u00e1vy. „Jsem u\u010ditel hudby. Pracuju na akademii p\u00e1r blok\u016f odsud.“<\/div>\n
„Yamaha?“ Zeptal se Tom. U\u017e tu akademii p\u00e1rkr\u00e1t vid\u011bl.<\/div>\n
Bill si ol\u00edzl rty. „To je ona! Ty ji zn\u00e1\u0161?“<\/div>\n
Tom zavrt\u011bl hlavou. „Jen jsem proch\u00e1zel kolem. Vypad\u00e1 dob\u0159e.“ Tom se cht\u011bl propadnout do zem\u011b. Vypad\u00e1 dob\u0159e?<\/em> Co je to za koment\u00e1\u0159? Rozhodn\u011b ne moc inteligentn\u00ed, pomyslel si Tom. „Toti\u017e\u2026“ Odka\u0161lal si a rychle se napil sv\u00e9 k\u00e1vy. „Vypad\u00e1 to jako dobr\u00e1 \u0161kola.“<\/div>\n
Bill se u\u0161kl\u00edbl. „To je,“ \u0159ekl s p\u0159ik\u00fdvnut\u00edm. „A co ty?“<\/div>\n
„Co j\u00e1?“<\/div>\n
Bill pozvedl prop\u00edchnut\u00e9 obo\u010d\u00ed. „Kde ty pracuje\u0161?“<\/div>\n
<\/div>\n
\n
Tom cht\u011bl um\u0159\u00edt. Co to s n\u00edm dneska bylo? Ta zatracen\u00e1 k\u00e1va by ho m\u011bla rad\u011bji co nejd\u0159\u00edve nakopnout. „Aha. J\u00e1, ehm, pracuju v hudebnin\u00e1ch.“<\/div>\n
„Tak\u017ee o hudb\u011b n\u011bco v\u00ed\u0161<\/em>,“ \u0159ekl Bill, o\u010dividn\u011b zaujat\u00fd a Tom uva\u017eoval, pro\u010d s n\u00edm Bill v\u016fbec je\u0161t\u011b mluv\u00ed.<\/div>\n
„No, um\u00edm hr\u00e1t na kytaru, ale to je tak v\u0161echno. Prost\u011b jen v\u011bci prod\u00e1v\u00e1m. P\u0159\u00edslu\u0161enstv\u00ed a tak.“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl a pot\u00e9 p\u0159imhou\u0159il o\u010di. „Ty nem\u00e1\u0161\u2026 \u017e\u00e1dn\u00fd p\u0159\u00edzvuk, ale ta slova, kter\u00e1 pou\u017e\u00edv\u00e1\u0161\u2026“<\/div>\n
„Jsem z Rakouska. Toti\u017e, narodil jsem se tady, ale s rodi\u010di jsem se p\u0159est\u011bhoval do V\u00eddn\u011b,“ kdy\u017e mi byly dva roky,“ vysv\u011btlil Tom.<\/div>\n
„Tak t\u00edm to je!“ Bill se \u0161iroce usm\u00e1l. „V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee v tom n\u011bco je.“ Dlouze se napil sv\u00e9 k\u00e1vy a polo\u017eil ji na st\u016fl. „Byl jsem ve V\u00eddni, kdy\u017e mi bylo\u2026“ odml\u010del se. „Dvan\u00e1ct, mysl\u00edm. Je to n\u00e1dhern\u00e9 m\u011bsto.“<\/div>\n
„To je,“ \u0159ekl Tom, a te\u010f u\u017e opravdu cht\u011bl um\u0159\u00edt. Musel se rychle na n\u011bco zeptat.<\/p>\n

„Co jsi tam d\u011blal? Rodinn\u00e1 dovolen\u00e1?“<\/div>\n

Bill se usm\u00e1l a pot\u0159\u00e1sl hlavou. „Ne, m\u00ed rodi\u010de jen cht\u011bli nav\u0161t\u00edvit n\u011bjak\u00e9 p\u0159\u00edbuzn\u00e9, ale kdy\u017e nad t\u00edm te\u010f tak p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm\u2026“ odml\u010del se. „No, moc si z toho nepamatuju, opravdu. Jen si vzpom\u00edn\u00e1m, \u017ee mi t\u00e1ta d\u00e1val hodn\u011b sladkost\u00ed a tak,“ \u0159ekl s tich\u00fdm sm\u00edchem.<\/div>\n
Tom se usm\u00e1l a trochu se napil k\u00e1vy. „Tak\u017ee ty jsi u\u010ditel hudby. Co je tv\u016fj talent?“ Zeptal se, sna\u017eil se vypadat sebev\u011bdom\u011b. „Hraje\u0161 na n\u011bco?“<\/div>\n
Bill si ol\u00edzl rty a sev\u0159el si kuli\u010dku v jazyku mezi zuby, a\u017e to cvaklo. Tom okam\u017eit\u011b sklopil pohled a polkl. „J\u00e1, ehm\u2026“ Bill se u\u0161kl\u00edbl a lehce zr\u016f\u017eov\u011bl. „J\u00e1 zp\u00edv\u00e1m. U\u010d\u00edm zp\u011bv.“<\/div>\n
„Aha!“ \u0158ekl Tom, p\u0159ekvapen\u00fd, \u017ee Bill d\u011blal n\u011bco takov\u00e9ho. Nevypadal jako zp\u011bv\u00e1k, vypadal sp\u00ed\u0161e jako m\u00f3dn\u00ed n\u00e1vrh\u00e1\u0159. „To je \u00fa\u017easn\u00e9.“<\/div>\n
„D\u00edky,“ Bill se pousm\u00e1l. Vzdychl a pod\u00edval se na hodinky. „U\u017e bych m\u011bl j\u00edt. Prvn\u00ed hodina za\u010d\u00edn\u00e1 v osm.“ Odka\u0161lal si a vstal. „Uvid\u00edme se?“<\/div>\n
„Jsem tady ka\u017ed\u00fd den.“<\/div>\n
Bill se kousl do spodn\u00edho rtu. „J\u00e1 v\u00edm,“ \u0159ekl a zazubil se. „No, tak\u017ee se uvid\u00edme z\u00edtra.“<\/div>\n
„Jo\u2026“<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

„Tak\u017ee Bill, jo?“ Zeptal se Georg – Tom\u016fv spolupracovn\u00edk a kamar\u00e1d – Toma, kdy\u017e ukl\u00edzeli obchod. Byly tam v\u011bci, kter\u00e9 musely b\u00fdt na spr\u00e1vn\u00e9m m\u00edst\u011b a telefonn\u00ed hovory, kter\u00e9 musely b\u00fdt uskute\u010dn\u011bny, ne\u017e otev\u0159eli, ale u\u017e to znali t\u00e9m\u011b\u0159 nazpam\u011b\u0165 a pohybovali se u\u017e automaticky, zat\u00edmco si pov\u00eddali.<\/p><\/div>\n

„Jo,“ \u0159ekl Tom, kdy\u017e polo\u017eil bednu na polici.<\/div>\n
„Jak\u00fd je?“ Zeptal se Georg. Tom mu \u0159ekl o Billovi u\u017e p\u0159ed m\u011bs\u00edcem; jak se mu poda\u0159ilo zaujmout Tomovu pozornost, ani\u017e by se o to s\u00e1m pokou\u0161el, a jak byl ohledn\u011b n\u011bj Tom zv\u011bdav\u00fd. „Je to mrcha?“<\/div>\n
„Hmm,“ zabroukal Tom a sna\u017eil se vymyslet zp\u016fsob, jak polo\u017eit dal\u0161\u00ed krabici je\u0161t\u011b v\u00fd\u0161 na tu samou polici. „Vlastn\u011b byl opravdu mil\u00fd. Nemyslel jsem si, \u017ee bude takov\u00fd pohod\u00e1\u0159. Mysl\u00edm, \u017ee se mnou vlastn\u011b tak trochu flirtoval. Ale v\u0161ak v\u00ed\u0161,“ \u0159ekl a zvedl z podlahy \u017eeb\u0159\u00edk, „v\u00ed\u0161, co se \u0159\u00edk\u00e1. Nikdy nepo\u010d\u00edtej sv\u00e1 vejce-„<\/div>\n
„Jo,“ p\u0159eru\u0161il ho Georg. Tom v\u017edy pou\u017e\u00edval ta sam\u00e1 star\u00e1 r\u010den\u00ed. „Dokud nejsou vyl\u00edhnut\u00e1.“<\/div>\n
\n

Tom postavil \u017eeb\u0159\u00edk a i s krabic\u00ed \u0161plhal vzh\u016fru. „Prost\u011b si nechci d\u011blat zbyte\u010dn\u00e9 nad\u011bje, v\u00ed\u0161?“<\/p><\/div>\n

„U\u017e jsi o tom mluvil se svou m\u00e1mou?“ Zeptal se Georg, posadil se na \u017eidli a vzhl\u00e9dl k \u010dernovlas\u00e9mu mlad\u00edkovi.<\/div>\n
Tom se zamra\u010dil a zvedl krabici na nejvy\u0161\u0161\u00ed polici. „O \u010dem?“<\/div>\n
Georg se zazubil. „O tom, \u017ee jsi gay.“<\/div>\n
Tom zast\u00e9nal a se\u0161plhal zp\u00e1tky dol\u016f. „J\u00e1 nejsem gay a ty to v\u00ed\u0161.“<\/div>\n
Georg se rozesm\u00e1l. „Jasn\u011b, ty jsi prost\u011b jen stydliv\u00fd.“<\/div>\n
Kdy\u017e Tom dorazil k zemi, popadl \u017eeb\u0159\u00edk a polo\u017eil ho zp\u00e1tky tam, odkud ho vzal. „Jdi do prdele, Hagene.“<\/div>\n
„Hej, to je v pohod\u011b. J\u00e1 jsem taky stydliv\u00fd.“<\/div>\n
Tom pot\u0159\u00e1sl hlavou a posadil se na dal\u0161\u00ed \u017eidli naproti sv\u00e9mu kamar\u00e1dovi. Ol\u00edznul si rty. „Alespo\u0148 m\u00e1\u0161 p\u0159\u00edtelkyni,“ pouk\u00e1zal Tom. „Nemus\u00ed\u0161 chodit ven a vyb\u00edrat si holky. U\u017e jednu m\u00e1\u0161.“<\/div>\n
„Nikdy nem\u016f\u017ee\u0161 br\u00e1t nic s jistotou. Mus\u00edm ji ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no vyst\u00e1t. Nejsou to jen sam\u00e9 kyti\u010dky a duhy.“ Georg se odml\u010del a povzdechl si. „L\u00e1ska bol\u00ed, kamar\u00e1de.“<\/div>\n
„Ach, naser si, vole. Ty jsi takov\u00e1 \u017eensk\u00e1,“ zast\u00e9nal Tom.<\/div>\n
\n

„M\u00e1m svou \u017eenskou str\u00e1nku,“ \u0159ekl Georg zp\u011bvav\u00fdm hlasem. „Tak kdy ho zase znovu uvid\u00ed\u0161?“<\/p><\/div>\n

„Z\u00edtra. \u0158\u00edkal jsem ti, \u017ee ho vid\u00edm ka\u017ed\u00fd den v kav\u00e1rn\u011b.“ Tom si povzdechl. „Sakra, pro\u010d mus\u00edm b\u00fdt tak nerv\u00f3zn\u00ed? Je to jen kluk. Je ne\u0161kodn\u00fd.“<\/div>\n
„Co o n\u011bm v\u016fbec v\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Nic moc. U\u010d\u00ed zp\u011bv,“ \u0159ekl Tom pomalu, nyn\u00ed si pohr\u00e1val s uvoln\u011bn\u00fdmi nitkami sv\u00e9ho tri\u010dka. „H\u00e1d\u00e1m, \u017ee z\u00edtra si s n\u00edm popov\u00edd\u00e1m v\u00edc. \u017d\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m.“<\/div>\n
„Jasn\u011b.“ Georg proto\u010dil o\u010di.<\/div>\n
„Hej, v\u010dera volala moje m\u00e1ma. Pamatuje\u0161, jak jsem ti \u0159\u00edkal o sv\u00e9m bratrovi?“<\/div>\n
„O tom, kter\u00e9ho jsi nena\u0161el?“ Zeptal se Georg a vtom zalapal po dechu. „Do prdele, tys ho na\u0161el?“<\/div>\n
„Ne, ty blb\u010de. To bych s tebou pr\u00e1v\u011b te\u010f nemluvil, nejsp\u00ed\u0161 bych byl na cest\u011b zp\u00e1tky do V\u00eddn\u011b.“ Tom si ol\u00edzl rty a odka\u0161lal si. „Ale \u0159\u00edkala, \u017ee j\u00ed zavolala n\u011bjak\u00e1 \u017eensk\u00e1, kter\u00e1 prohla\u0161ovala, \u017ee je adoptivn\u00ed matka m\u00e9ho bratra. Ale j\u00e1 nev\u00edm. Za ty roky jsme u\u017e m\u011bli n\u011bkolik takov\u00fdch telefon\u00e1t\u016f a nic z toho nebylo. V\u0161echny byly omyl.“ Vzdychl. „To je jedno, h\u00e1d\u00e1m, \u017ee mus\u00edm d\u00e1l hledat.“<\/div>\n
\n

Georg se zamra\u010dil a popl\u00e1cal Toma po koleni. „Najde\u0161 ho. Proto jsi sem p\u0159i\u0161el. N\u011bkde b\u00fdt mus\u00ed.“<\/p><\/div>\n

Tom si zhluboka povzdechl. „Asi jo.“<\/div>\n
Georg se usm\u00e1l a svou ruku st\u00e1hnul. „Tak poj\u010fme to tady otev\u0159\u00edt a prodat tu Gibsonku!“ Vstal.<\/div>\n
Tom zast\u00e9nal a tak\u00e9 vstal. „Gibsonku ne. Kurva, tuhle chci ukr\u00e1st, p\u0159\u00edsah\u00e1m. Kdybych m\u011bl z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu p\u0159ij\u00edt o pr\u00e1ci, nem\u011bl bych nic proti tomu, kdyby to bylo kv\u016fli t\u00e9 Gibsonce.“<\/div>\n
Georg se hlasit\u011b rozesm\u00e1l a hrav\u011b Toma pl\u00e1cl do pa\u017ee. „Tak dlouho, dokud o svou pr\u00e1ci nep\u0159ijdu j\u00e1<\/em>.“ Zazubil se. On by o svou pr\u00e1ci nep\u0159i\u0161el, samoz\u0159ejm\u011b. „A nezapome\u0148 pro m\u011b ukr\u00e1st tu Sandbergovu basovku.“<\/div>\n
„Jas\u0148a\u010dka.“ Tom se zazubil a oba se vr\u00e1tili do pr\u00e1ce. C\u00edtil se l\u00e9pe, ale nemohl se zbavit toho zvl\u00e1\u0161tn\u00edho pocitu v hrudi.<\/div>\n
Cht\u011bl, aby bylo z\u00edtra u\u017e te\u010f<\/em>.<\/p>\n

autor: Valecita<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

original<\/a><\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Valecita Tohle je dal\u0161\u00ed z pov\u00eddek na seznamu, ze kter\u00e9ho jsem v\u00e1m dala ned\u00e1vno na v\u00fdb\u011br a jako druhou si ji vybrala mysl\u00edm Iwuanka. Tak\u017ee tady ji m\u00e1te a snad se v\u00e1m bude l\u00edbit. Zuzu \ud83d\ude42 Ok, tak j\u00e1 je\u0161t\u011b dod\u00e1m,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[700],"tags":[],"class_list":["post-517","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-laugh-that-brought-them-back-together"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/517","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=517"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/517\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=517"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=517"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=517"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}