{"id":5170,"date":"2013-03-30T18:00:00","date_gmt":"2013-03-30T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5155"},"modified":"2013-03-30T18:00:00","modified_gmt":"2013-03-30T17:00:00","slug":"jeden-moment-21","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/03\/30\/jeden-moment-21\/","title":{"rendered":"Jeden moment? 21."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: GossipGirl
<\/strong> <\/p>\n

Jop, v\u00edm, \u017ee to trvalo, omlouv\u00e1m se. Kapitola byla napsan\u00e1 a j\u00e1 celou dobu \u017eila v p\u0159edstav\u011b, \u017ee jsem ten mail u\u017e odeslala. Jak vidno\u2026 neodeslala.<\/em><\/div>\n

D\u00edky za v\u0161echny koment\u00e1\u0159e :).<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
\"\"
<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n

<\/em> Fin\u00e1lov\u00fd den. Z\u00e1zem\u00ed rider\u016f se prom\u011bnilo v jeden velk\u00fd chaos, organiz\u00e1to\u0159i od r\u00e1na poletovali od jednoho ke druh\u00e9mu s telefony p\u0159itisknut\u00fdmi u u\u0161\u00ed. Nad hlavou jim poletoval \u010derven\u00fd vrtuln\u00edk a vys\u00edlal vibrace do \u0161irok\u00e9ho okol\u00ed. Tom le\u017eel na leh\u00e1tku, nastavoval tv\u00e1\u0159 slunci a sna\u017eil se psychicky p\u0159ipravit na nervy, kter\u00e9 musely do hodiny neodvratn\u011b p\u0159ij\u00edt. Znal se dob\u0159e. Byl nervn\u00ed p\u0159ed ka\u017ed\u00fdm z\u00e1vodem. A fin\u00e1le Austrian freeski open nebyl jen tak n\u011bjak\u00fd z\u00e1vod. Ciz\u00ed ruka mu stiskla rameno. Zamrkal a ostr\u00e9 sv\u011btlo se mu zakouslo do o\u010d\u00ed. Nad n\u00edm st\u00e1l Bill a pod\u00e1val mu kel\u00edmek.<\/div>\n
„D\u00edky,“ usm\u00e1l se a p\u0159evzal horkou \u010dokol\u00e1du. „Kde je Andreas?“ zpozorn\u011bl.<\/div>\n
Bill se usadil vedle n\u011bj na stoli\u010dku. „\u0160el n\u011bkoho pozdravit.“<\/div>\n
„A dok\u00e1zat, \u017ee p\u0159e\u017eije v\u0161echno. Typick\u00fd.“ Bill\u016fv sm\u00edch vn\u00e1\u0161el do jeho nitra zvl\u00e1\u0161tn\u00ed klid.<\/p>\n

Na ob\u011bd\u011b se usadili k obvykl\u00e9mu stolu. Andreas se rozvalil na lavici a polknul jeden ibalgin. Tom ho sjel k\u00e1rav\u00fdm pohledem.<\/div>\n

„Polyk\u00e1\u0161 to jak lentilky.“<\/div>\n
„Zrovna u tebe bych \u010dekal, \u017ee bude\u0161 v\u011bd\u011bt, jak bol\u00ed zlomen\u00fd \u017eebra.“<\/div>\n
„J\u00e1 s nima le\u017eel v posteli\u2026 nem\u016f\u017eu za to, \u017ee ty si cvok.“<\/div>\n
Andreas si odfrknul. „Kdybys mi aspo\u0148 p\u0159inesl ob\u011bd.“<\/div>\n
„A co by si veli\u010denstvo p\u0159\u00e1lo?“<\/div>\n
„Pizzu?“<\/div>\n
„Pol\u00edvku dostane\u0161. Nic jsi ned\u011blal.“<\/div>\n
Bill se pousm\u00e1l a odhodil \u010dernou bundu. „J\u00e1 bych si dal \u0161pagety.“ Usadil se na lavici vedle Andrease.<\/div>\n
Tom si odfrknul. „Naserte si.“<\/div>\n
Oba dva se rozesm\u00e1li. Toma zah\u0159\u00e1lo u srdce, byl neskonale vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee aspo\u0148 Andreas dok\u00e1\u017ee vedle Billa existovat naprosto norm\u00e1ln\u011b. Usm\u00e1l se a usadil se naproti nim na \u017eidli.<\/div>\n
\n
\n

Odpoledn\u00ed program za\u010d\u00ednal v jednu. Tom se ve 13:02 p\u0159i\u0159\u00edtil k br\u00e1n\u011b, bundu zapnutou jen nap\u016fl, br\u00fdle po\u0159\u00e1d v kapse. Erik ho sjel protivn\u00fdm pohledem a za\u010dal od za\u010d\u00e1tku.<\/p><\/div>\n

„Tak\u017ee znova. Te\u010f m\u00e1te p\u016fl hodiny na rozje\u017ed\u011bn\u00ed, pak se uprav\u00ed park, a ve dv\u011b n\u00e1stup finalist\u016f. Jestli tu n\u011bkdo bude zase pozd\u011b, se\u017eeru ho,“ loupnul o\u010dima po Tomovi a promnul si ko\u0159en nosu. „U\u017e zmizte.“<\/div>\n
Deset kluk\u016f vyjelo postupn\u011b na dr\u00e1hu.<\/p>\n

<\/div>\n

><<\/p>\n

<\/div>\n

P\u016fl druh\u00e9. Nervozita prot\u00e9kala jeho t\u011blem jako rozbou\u0159en\u00e1 \u0159eka. Sledoval tr\u00e9nink n\u011bkolika rider\u016f, co se s n\u00edm probojovali do fin\u00e1le, a s ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm trikem mu v\u00edc a v\u00edc vysychalo v krku. Proti nim byl\u2026<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d se ti nevr\u00e1til?“<\/div>\n
Prudce se oto\u010dil. V kapse se mu zatnuly p\u011bsti. Cht\u011bl\u2026 tou\u017eil mu jednu vrazit. Pot\u0159eboval c\u00edtit ten pocit zadostiu\u010din\u011bn\u00ed, odplatu za\u2026 v\u0161echno, co musel kv\u016fli tomuhle hajzlovi vytrp\u011bt. Vztek se v n\u011bm zvedal jako snad je\u0161t\u011b nikdy. P\u0159ebil v\u0161echny ostatn\u00ed pocity.<\/div>\n
„Odehnal sis ho s\u00e1m. M\u016f\u017ee\u0161 za to ty a\u2026 ta d\u011bvka.“<\/div>\n
\u010cerno, mozek podlehnul. Ud\u011blal dva rychl\u00e9 kroky, ne\u017e ho zadr\u017eely pa\u017ee omotan\u00e9 kolem jeho t\u011bla. Ztuhnul. „Andreasi\u2026 nechci ti n\u011bco ud\u011blat\u2026 pus\u0165 m\u011b\u2026“ Procedil skrz zuby, ale nepohnul se d\u00e1l.<\/div>\n
„Ne. Tome, uklidni se. Chce t\u011b vyprovokovat.“<\/div>\n
Dal\u0161\u00ed ruka mu stiskla pa\u017ei. Ohl\u00e9dnul se. Bill se na n\u011bj pousm\u00e1l a zakroutil hlavou.<\/div>\n
Povolil nap\u011bt\u00ed v t\u011ble, vztek ale po\u0159\u00e1d bublal pod povrchem. Andreas si pov\u0161imnul zm\u011bny a pustil ho. Kousek poodstoupil. Tom pohladil Billa posledn\u00edm pohledem a oto\u010dil hlavu zp\u00e1tky k Joshovi.<\/p>\n

„Vypadni.“<\/div>\n

„A co mi ud\u011bl\u00e1\u0161? D\u00e1\u0161 mi p\u011bst\u00ed? Kopne\u0161 do m\u011b?“<\/div>\n
Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee nem\u016f\u017ee. Frustrovalo ho to. Vyt\u00e1\u010delo. Prsty se mu kroutily\u2026 cht\u011bl mu ubl\u00ed\u017eit. Jen\u017ee nemohl.<\/div>\n
„Nenech\u00e1m se diskvalifikovat kv\u016fli n\u011bkomu, jako jsi ty,“ odseknul, ale nezn\u011blo to moc p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b. Oto\u010dil se a cht\u011bl odej\u00edt. Jen\u017ee Josh k n\u011bmu rychle p\u0159istoupil, skoro mu d\u00fdchal na z\u00e1da. Zarazil se v polovin\u011b kroku a pohledem varoval Andrease, aby nic ned\u011blal. Vydr\u017e\u00edm to, um\u00ednil si. Te\u010f u\u017e musel odjet fin\u00e1le, kdy\u017e se dostal tak daleko. Ale proti rud\u00e9 mlze v mysli se \u0161patn\u011b bojovalo.<\/div>\n
„Za to v\u0161echno, co jsem ti ud\u011blal. Za v\u0161echno pon\u00ed\u017een\u00ed, za v\u0161echny slova. Mus\u00ed bejt stra\u0161n\u00fd, kdy\u017e nem\u016f\u017ee\u0161\u2026 nic.“<\/div>\n
„Ale j\u00e1 m\u016f\u017eu.“<\/p>\n

V\u0161ichni se okam\u017eit\u011b oto\u010dili za nov\u00fdm hlasem. Tom pootev\u0159el pusu v \u00fa\u017easu.<\/div>\n

Kay obe\u0161el \u0161okovan\u00e9ho Joshe a pohl\u00e9dl mu do obli\u010deje. „Nech ho bejt. Nech je v\u0161echny bejt,“ \u0159ekl pomalu. Tom zamrkal. Tenhle t\u00f3n u Kaye nikdy nesly\u0161el. Zn\u011bl v n\u011bm v\u0161echen potla\u010den\u00fd vztek, kter\u00fd se nashrom\u00e1\u017edil snad za posledn\u00ed rok. A byl obr\u00e1cen\u00fd proti Joshovi.<\/div>\n
Josh nezav\u00e1hal. Nap\u0159\u00e1hnul se a jednou \u010distou ranou zas\u00e1hnul Kaye do obli\u010deje. Nebo to tak alespo\u0148 pl\u00e1noval. Kay se r\u00e1n\u011b vyhnul a zkroutil mu ruku za z\u00e1dy.<\/div>\n
Josh se prohnul, aby podv\u011bdom\u011b zamezil bolesti v pa\u017ei, a zaklel.<\/div>\n
„Vypadni. Nikdo t\u011b tu nechce. Zkurvil si to u\u017e loni.“<\/div>\n
„A ty si kdo? And\u011bl str\u00e1\u017enej?“ \u0161t\u011bknul Josh.<\/div>\n
„\u0158\u00edk\u00e1 se tomu kamar\u00e1d. Ale to ty<\/em> nem\u016f\u017ee\u0161 v\u011bd\u011bt,“ odseknul Kay a s nechut\u00ed vepsanou v o\u010d\u00edch Joshe pustil. V tu chv\u00edli se u nich objevil Erik.<\/div>\n
„Hele, nechte toho. M\u00e1\u0161 kliku, \u017ee nem\u00e1\u0161 dres, tebe bych v\u00e1\u017en\u011b necht\u011bl vyhazovat.“<\/div>\n
„Promi\u0148,“ zvednul Kay ruce a vrazil si je do kapes. „Jsou tu jin\u00fd experti, kter\u00fd bys m\u011bl vykopnout,“ nechal se sly\u0161et a poodstoupil k p\u0159ekvapen\u00e9mu Tomovi.<\/p>\n

Tom na n\u011bj nepokryt\u011b z\u00edral.<\/div>\n

„Byla by \u0161koda nechat tu permici propadnout,“ \u0159ekl Kay potichu a sundal si helmu. M\u00edrn\u011b se usm\u00e1l. V jeho o\u010d\u00edch \u0161la vy\u010d\u00edst omluva. Tomovi se st\u00e1hnul \u017ealudek. Pro\u010d se omlouv\u00e1\u0161?! Ty nemus\u00ed\u0161\u2026<\/em><\/div>\n
„D\u011bkuju\u2026“ vypravil ze sebe po chv\u00edli ticha.<\/div>\n
„Neblbni, kdybych t\u011b po\u0159\u00e1d nezachra\u0148oval, byl by m\u016fj \u017eivot nuda.“<\/div>\n
Rozesm\u00e1li se. Pro tuhle chv\u00edli bylo v\u0161echno zapomenuto.<\/p>\n

<\/div>\n

><<\/div>\n
\n

Tom st\u00e1l, op\u0159en\u00fd o h\u016flky. S \u00fasm\u011bvem sledoval Billa, kter\u00fd si obouval ly\u017ee.<\/p><\/div>\n

„Po\u010dk\u00e1m dole. Koukej p\u0159ijet po nohou.“<\/div>\n
Zazubil se. „Zkus\u00edm to. V\u00edt\u011bzn\u00e1 j\u00edzda ale v\u011bt\u0161inou kon\u010d\u00ed dob\u0159e.“<\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161 vyhr\u00e1t, abych t\u011b m\u011bl r\u00e1d.“<\/div>\n
„A abys m\u011b miloval?“<\/div>\n
„No\u2026 to bude\u0161 muset bejt nejlep\u0161\u00ed ze v\u0161ech.“<\/div>\n
Tom ho lehce pra\u0161til, \u00fasm\u011bv od ucha k uchu. „Padej u\u017e.“<\/div>\n
Bill mu vtisknul polibek. „V\u017edycky jsem t\u011b miloval\u2026 sv\u00fdm zp\u016fsobem.“ Ani\u017e by \u010dekal na pobou\u0159enou odpov\u011b\u010f, odjel oklikou dol\u016f do c\u00edle.<\/div>\n
Tom z\u016fstal s\u00e1m, zad\u00edval se do mumraje u br\u00e1ny a um\u00ednil si, \u017ee i kdy\u017e tenhle den \u0161patn\u011b za\u010dal, m\u016f\u017ee p\u0159ece je\u0161t\u011b dob\u0159e skon\u010dit. Do nohou se mu nahrnula energie. Nemohl se do\u010dkat, a\u017e vyjede. C\u00edtil se\u2026 snad poprv\u00e9\u2026 jist\u00fd s\u00e1m sebou. O pa\u017ei se mu ot\u0159ela dal\u0161\u00ed bunda. Ohl\u00e9dnul se.<\/p>\n

„Letos dostanu osobn\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed?“<\/div>\n

Kay k\u00fdvnul hlavou, na rtech lehk\u00fd \u00fasm\u011bv. „Loni jsi m\u011b hodil do sn\u011bhu, nem\u011bl jsem na tebe n\u00e1ladu.“<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee si to pamatuje\u0161.“<\/div>\n
„M\u00e1lem jsem um\u0159el!“<\/div>\n
„Nedramatizuj.“<\/div>\n
„Nedramatizuju, sly\u0161el to celej Kitzsteinhorn.“<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 ten v\u00fdk\u0159ik ‚ty kokote‘? To si rozhodn\u011b spojili s tvoj\u00ed smrt\u00ed.“<\/div>\n
Oba se rozesm\u00e1li. Kayova tv\u00e1\u0159 se kone\u010dn\u011b zase za\u010dala podobat t\u00e9, kterou znal.<\/div>\n
„Ne, v\u00e1\u017en\u011b. Hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed.“<\/div>\n
„D\u011bkuju. I za to\u2026“<\/div>\n
„V pohod\u011b. \u0158\u00edk\u00e1m, \u017ee si na tv\u00fdm zachra\u0148ov\u00e1n\u00ed postav\u00edm kari\u00e9ru.“<\/div>\n
„To jsem tak hroznej?“<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed.“ Posledn\u00ed uji\u0161t\u011bn\u00ed. Zavolali ho na start.<\/div>\n
Kay k n\u011bmu p\u0159istoupil a pevn\u011b ho objal. Usm\u00edval se. „Hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed,“ zamumlal mu do ucha a pustil ho.<\/p>\n

S povzdechem se nazul do ly\u017e\u00ed, naposledy se na Kaye usm\u00e1l, a pak u\u017e mu obli\u010dej zakryl \u0161\u00e1tek. Ne\u017e vyjel z br\u00e1ny, zachytil na tribun\u011b Andreasovu tv\u00e1\u0159. Dal do toho v\u0161echno. Uprost\u0159ed dr\u00e1hy se pod\u00edval nahoru je\u0161t\u011b jednou. Vedle Andrease st\u00e1l i Kay. Oba ho sledovali. Odhodlal se, klesnul do kolen, aby nabral rychlost, a beze strachu vysko\u010dil. Chytil ly\u017ei, soust\u0159edil se na dv\u011b obr\u00e1tky. Dopadl, matn\u011b sly\u0161el potlesk. Hu\u010delo mu v u\u0161\u00edch. Posledn\u00ed skok. Vid\u011bl jen sn\u00edh pod sebou. Sk\u00e1kal to t\u0159ikr\u00e1t v \u017eivot\u011b a dvakr\u00e1t z toho skon\u010dil na z\u00e1dech. Ale ne dnes. Nepod\u011bl\u00e1m to. Ne te\u010f.<\/p>\n

<\/em> K\u0159ik publika a hv\u00edzdnut\u00ed sp\u00edkra sly\u0161el jako za z\u00e1vojem. Dopadl a oto\u010dil ly\u017ee zp\u00e1tky dop\u0159edu.<\/div>\n

„Switch double 12! Neuv\u011b\u0159iteln\u00fd\u2026 Kaulitz se nau\u010dil sk\u00e1kat, takhle se mi to l\u00edb\u00ed!“<\/div>\n
Tom se usm\u00edval, kdy\u017e p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bl k Billovi.<\/div>\n
„Te\u010f budu p\u00e1r dn\u00ed dost namy\u0161lenej.“<\/div>\n
Bill zabublal sm\u00edchy a stisknul v dlan\u00edch Tomovu objemnou bundu. „Gratuluju.“ Zvedl pohled.<\/div>\n
Tom se nadechl a sklonil se k jeho uchu. „Miluju t\u011b,“ za\u0161eptal. \u0160t\u011bst\u00edm se skoro nemohl nadechnout. Euforie zu\u0159ila v jeho nitru. Ne\u0161lo ani tak o v\u00edt\u011bzstv\u00ed. Jen o ten pocit, \u017ee dojel a dole \u010dekal\u2026 Bill. Josh byl zapomenut. Probl\u00e9my se staly bezv\u00fdznamn\u00fdmi. Posledn\u00ed my\u0161lenku, kter\u00e1 se je\u0161t\u011b dr\u017eela tribuny a jeho dvou kamar\u00e1d\u016f, utopil v polibku, kter\u00fd Bill ochotn\u011b op\u011btoval.<\/div>\n
„J\u00e1 tebe taky,“ zamumlal Bill a odt\u00e1hl se. „M\u011bl bys j\u00ed nahoru, bude vyhl\u00e1\u0161en\u00ed.“<\/div>\n
Tom s \u00fasm\u011bvem p\u0159ik\u00fdvnul a podal Billovi jeho ly\u017ee.<\/p>\n

Do\u0161li ke stagi. Tom se rozhl\u00ed\u017eel kolem dokola, ale a\u0165 se sna\u017eil, jak cht\u011bl, Kaye s Andreasem nena\u0161el. Spokojenost\u00ed pros\u00e1kly obavy. C\u00edtil Billovu ruku ve sv\u00e9, jeho p\u0159\u00edtomnost\u2026 ale p\u0159esto ho znepokojovalo\u2026 jak to, \u017ee nep\u0159i\u0161li? Tribuna u\u017e zela pr\u00e1zdnotou, v\u0161ichni se p\u0159esunuli sem.<\/div>\n

V\u00e1\u017en\u011b u\u017e za\u010d\u00ednal propadat panice\u2026 kdy\u017e zpoza jednoho igl\u00fa vy\u0161el Andreas. Oddechnul si.<\/div>\n
Blon\u010f\u00e1k do\u0161el a\u017e k nim, krok podivn\u011b rovn\u00fd. Tom si po\u0159\u00e1d nezvykl, \u017ee zran\u011bn\u00ed p\u0159ipravilo Andrease o jeho typickou houpavou ch\u016fzi. Usm\u00e1l se.<\/div>\n
„Gratuluju, Tome. A ne, nebudu se pt\u00e1t, kde ses tohle nau\u010dil.“<\/div>\n
Zazubil se. „Taky jsem si p\u00e1rkr\u00e1t p\u011bkn\u011b narazil prdel.“<\/div>\n
Andreas vyt\u00e1hnul koutky do \u00fasm\u011bvu. „Budu muset jet. Tohle ti m\u00e1m p\u0159edat\u2026“ podal mu svazek p\u011bti kl\u00ed\u010d\u016f. Okam\u017eit\u011b v\u011bd\u011bl, od koho to je, a sev\u0159el se mu krk. Stisknul v\u00edc Billovu ruku.<\/div>\n
„Pro\u010d\u2026 j\u00e1\u2026“<\/div>\n
Andreas skr\u010dil ramena. „Neboj, bude v pohod\u011b,“ pousm\u00e1l se na Toma. „Zjistil jsem, \u017ee mu p\u0159ece jen m\u016f\u017eu tro\u0161ku pomoct. Zaslou\u017e\u00ed si to.“<\/div>\n
„Ale jak\u2026“<\/p>\n

„TOM KAULITZ!“<\/p>\n

Tom se p\u0159ekvapen\u011b oto\u010dil a zjistil, \u017ee dva stup\u00ednky u\u017e jsou obsazen\u00e9. Zb\u00fdvalo\u2026 prvn\u00ed m\u00edsto. C\u00edtil objet\u00ed od Andrease, kapsa mu zt\u011b\u017ekla, jak do n\u00ed dopadlo t\u011bch p\u00e1r kl\u00ed\u010d\u016f, kter\u00e9 m\u011bnily\u2026 v\u0161echno.<\/div>\n

Nevn\u00edmal to. Zatajil dech a pomalu se tam roze\u0161el. Cestou uc\u00edtil nespo\u010det rukou na ramenou, sly\u0161el nespo\u010det p\u0159\u00e1n\u00ed a gratulac\u00ed. Ani si neuv\u011bdomil, kdy pustil Billa. Rychle se oto\u010dil, aby ho na\u0161el v davu. Usm\u00edval se, \u010dern\u00fdmi vlasy or\u00e1movan\u00fd bled\u00fd obli\u010dej s lehce z\u010dervenal\u00fdmi tv\u00e1\u0159emi. M\u011bl ho zp\u00e1tky. P\u0159iv\u0159el o\u010di a nechal se Erikem vyt\u00e1hnout na nejvy\u0161\u0161\u00ed stup\u00ednek. Byl to opojn\u00fd pocit. Prostoupil \u017eilami\u2026 to v\u011bdom\u00ed\u2026 b\u00fdt nejlep\u0161\u00ed. Euforie.<\/div>\n
Jen\u017ee jakmile se pod\u00edval do m\u00edst, kde je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed st\u00e1li\u2026 Andreas zmizel. A neodjel s\u00e1m.<\/p>\n

Klesl do m\u011bkk\u00e9ho k\u0159esla, medaile vpalovala do k\u016f\u017ee h\u0159ejiv\u00fd pocit \u0161t\u011bst\u00ed. Ale jakmile vzal znovu do ruky svaze\u010dek kl\u00ed\u010d\u016f, srdce mu p\u00e1rkr\u00e1t vynechalo pod n\u00e1porem pr\u00e1zdn\u00e9ho m\u00edsta v hrudi. Kl\u00ed\u010de od auta a\u2026 od bytu. Sev\u0159el v\u00ed\u010dka, aby zapla\u0161il lesk v o\u010d\u00edch.<\/div>\n

„Tome\u2026“ Chladn\u00e1 ruka mu sev\u0159ela rameno. Zvednul o\u010di a zkusil se usm\u00e1t. Nepovedlo se mu to. Kr\u00e1tce Billa pol\u00edbil.<\/div>\n
Na stolku vedle n\u011bj zavibroval telefon. S povzdechem otev\u0159el p\u0159\u00edchoz\u00ed smsku. Doufal ve vysv\u011btlen\u00ed, pop\u0159en\u00ed\u2026<\/p>\n

Z\u016fstal koukat na display, kter\u00fd pomalu zhasnul. Na rameni uc\u00edtil Billovu ostrou bradu. Rty se mu zkroutily v mal\u00e9m \u00fasm\u011bvu. Zbyl mu Bill. Nenech\u00e1 ho odej\u00edt, jeho ne. Lehce ot\u0159el tv\u00e1\u0159 o chladn\u00e9 prsty. V\u011bd\u011bl, \u017ee p\u0159ijde den, kdy si bude muset vybrat. Kay tohle ud\u011blal za n\u011bj. Tom mu byl s ka\u017edou dal\u0161\u00ed minutou vd\u011b\u010dn\u011bj\u0161\u00ed. Odlo\u017eil telefon. Vedle Billa mu p\u0159ece z\u016fstala i jisk\u0159i\u010dka nad\u011bje. Nad\u011bje, d\u016fv\u011bra v p\u0159\u00e1telstv\u00ed, kter\u00e9 snad nevzalo za sv\u00e9 definitivn\u011b.<\/p>\n

„Rok nen\u00ed tak dlouh\u00e1 doba, \u017ee ne?“<\/div>\n

Odpov\u011b\u010f si uv\u011bdomil s\u00e1m. Pokud Bill z\u016fstane, nem\u016f\u017ee b\u00fdt dlouh\u00e9 ani p\u016flstolet\u00ed.<\/p>\n

Je\u0161t\u011b bude epilog.<\/p>\n

<\/em> autor: GossipGirl<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: GossipGirl Jop, v\u00edm, \u017ee to trvalo, omlouv\u00e1m se. Kapitola byla napsan\u00e1 a j\u00e1 celou dobu \u017eila v p\u0159edstav\u011b, \u017ee jsem ten mail u\u017e odeslala. Jak vidno\u2026 neodeslala. D\u00edky za v\u0161echny koment\u00e1\u0159e :). Fin\u00e1lov\u00fd den. Z\u00e1zem\u00ed rider\u016f se prom\u011bnilo v jeden velk\u00fd<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[530],"tags":[],"class_list":["post-5170","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-jeden-moment"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5170","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5170"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5170\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5170"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5170"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5170"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}