{"id":5171,"date":"2013-03-30T17:00:00","date_gmt":"2013-03-30T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5156"},"modified":"2013-03-30T17:00:00","modified_gmt":"2013-03-30T16:00:00","slug":"insecure-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/03\/30\/insecure-12\/","title":{"rendered":"Insecure 12."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Wind & Lady in Black<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/p>\n

<\/strong> Je\u0161t\u011b \u017ee Bill d\u00e1l nenal\u00e9hal. U\u017e te\u010f jsem m\u011bl dost. Kdy\u017e se m\u011b zeptal, jestli bych ho necht\u011bl vz\u00edt k sob\u011b do pokoje, polilo m\u011b horko. Nemohl jsem ho vz\u00edt k sob\u011b. Nem\u016f\u017eu ho tak moc ohrozit. Nem\u016f\u017eu b\u00fdt jako Dave. Idiot! Jestli tu Billa n\u011bkdo vid\u011bl, nedej bo\u017ee c\u00edtil\u2026 bude to hrozn\u00fd mal\u00e9r. Mus\u00edme co nejd\u0159\u00edv odtud.<\/p>\n

Spole\u010dn\u011b s Billem jsme zam\u00ed\u0159ili k jeho domu. Sally na m\u011b u\u017e kupodivu ani nevr\u010dela. Jen se na m\u011b ostra\u017eit\u011b d\u00edvala, ale jinak nic. U\u017e se asi sm\u00ed\u0159ila s t\u00edm, \u017ee m\u011b tu prost\u011b bude v\u00eddat \u010dast\u011bji. Bill je doma zjevn\u011b s\u00e1m. Nikoho jin\u00e9ho, krom toho chlup\u00e1\u010de venku, tu nec\u00edt\u00edm. To je dob\u0159e.<\/p>\n

„D\u00e1\u0161 si n\u011bco k pit\u00ed?“ ptal se m\u011b Bill hned, jak jsem se posadil na k\u0159eslo v jeho pokoji.<\/div>\n

„Voda sta\u010d\u00ed.“ Po\u0159\u00e1d m\u011b udivuje, co s Billem d\u011bl\u00e1 m\u016fj \u00fasm\u011bv. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se na n\u011bj usm\u011bju, se za\u010derven\u00e1. Je v\u00e1\u017en\u011b k nakousnut\u00ed, ale ne v tom v\u00e1\u017en\u00e9m slova smyslu. Sp\u00ed\u0161 bych \u0159ekl obrazn\u011b k nakousnut\u00ed. Jako k pomuchlov\u00e1n\u00ed\u2026 rozum\u00edte mi ne? Sakra, jsem tak nerv\u00f3zn\u00ed, \u017ee se do v\u0161eho mot\u00e1m!<\/div>\n
„Tak j\u00e1 donesu pomeran\u010dov\u00fd d\u017eus. Jo?“ Ani jsem na to nestihl nic \u0159\u00edct. Zmizel d\u0159\u00edv, ne\u017e jsem se nad\u00e1l. Jen jsem nad n\u00edm s \u00fasm\u011bvem zavrt\u011bl hlavou. Za\u010dal jsem se pozorn\u011bji rozhl\u00ed\u017eet po jeho pokoji. Ve\u010der jsem se tu nerozhl\u00ed\u017eel a r\u00e1no jsem na to nem\u011bl ani \u010das.<\/p>\n

M\u016fj pohled padl na postel. To je ale kr\u00e1sn\u00fd povle\u010den\u00ed. Vlci. A na pol\u0161t\u00e1\u0159i vlk vyj\u00edc\u00ed na m\u011bs\u00edc. No\u2026 kr\u00e1sn\u00fd. Pokoj m\u00e1 vymalovan\u00fd do \u010derveno-b\u00edl\u00e9 barvy. L\u00edb\u00ed se mi tu. Na \u010derven\u00e9 st\u011bn\u011b m\u00e1 plak\u00e1ty a obr\u00e1zky, zat\u00edmco b\u00edl\u00e1 disponuje \u010dern\u00fdmi kresbami. M\u00e1 kr\u00e1sn\u00fd a \u00fatuln\u00fd pokoj.<\/div>\n

\n
„Tak jsem tady.“ Hl\u00e1s\u00ed se Bill, zat\u00edmco nohou dr\u017e\u00ed dve\u0159e, aby mu nevypadl t\u00e1cek se dv\u011bma orosen\u00fdmi sklenicemi d\u017eusu a miskou su\u0161enek. Polo\u017e\u00ed to p\u0159ede m\u011b na pracovn\u00ed stolek a s\u00e1m se posad\u00ed o kousek d\u00e1l na postel.<\/div>\n
„D\u00edky.“<\/div>\n
„Nen\u00ed za\u010d.“<\/div>\n
Pokojem zavl\u00e1dne ml\u010denliv\u00e1 atmosf\u00e9ra. Nel\u00edb\u00ed se mi to. Nem\u00e1m to r\u00e1d.<\/p>\n

„Jak ses vyspal?“ Sice to v\u00edm, ale p\u0159ed n\u00edm ani muk.<\/div>\n

„Pf\u2026 ani mi nemluv. Bolela m\u011b hlava a je\u0161t\u011b hodinu po probuzen\u00ed jsem si p\u0159ipadal, \u017ee sp\u00edm.“<\/div>\n
„Pro\u010d?“ Billy sklonil hlavi\u010dku a z\u010dervenal.<\/div>\n
„No\u2026 mn\u011b\u2026 mn\u011b se zd\u00e1lo\u2026 no\u2026 zd\u00e1lo se mi, \u017ee jsi\u2026“ n\u011bjak to z n\u011bj ne a ne vyl\u00edzt.<\/div>\n
„\u017de jsem\u2026 co?“ V\u00edm co, ale mus\u00edm ho nechat v p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee to byl jen sen. Proto se pt\u00e1m.<\/div>\n
„\u017de jsi spal u m\u011b.“ Vypadlo to z n\u011bj docela rychle, ale zrudnul je\u0161t\u011b v\u00edc. M\u00edrn\u011b jsem se zasm\u00e1l.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b? To je\u2026 hezk\u00fd.“ Bill vydal k\u0148ourav\u00fd zvuk. Musel jsem se zasm\u00e1t. Nat\u00e1hl jsem k n\u011bmu ruce.<\/div>\n
„Poj\u010f sem, pros\u00edm t\u011b. Posa\u010f se ke mn\u011b.“<\/p>\n

Bill se na m\u011b nejist\u011b pod\u00edval, ale nakonec se zvedl a posadil se mi na koleno. Takhle mi to ale nevyhovovalo. P\u0159it\u00e1hl jsem si ho bl\u00ed\u017e, a\u017e mi skon\u010dil na kl\u00edn\u011b. Bill u\u017e nebyl ani nemohl zrudnout v\u00edc. M\u00edrn\u011b jsem ho pohladil po tv\u00e1\u0159i a pozvedl mu ji.<\/p>\n

„Jsi v\u00e1\u017en\u011b sladk\u00fd, kdy\u017e se styd\u00ed\u0161.“<\/div>\n

Bill zasku\u010del a schoval si hlavu do ohb\u00ed m\u00e9ho krku. Zalechtaly m\u011b jeho vlasy. P\u0159itulil jsem si ho k sob\u011b a hladil ho ve vlasech. C\u00edtil jsem se skv\u011ble.<\/p>\n

Bill se po chv\u00edli uklidnil a jen u m\u011b le\u017eel. Tulil se ke mn\u011b a d\u00fdchal mi na krk. C\u00edtil jsem se skv\u011ble. Hladil jsem ho po z\u00e1dech a po chv\u00edli jsem mu zajel i kousek pod tri\u010dko. Ztuhnul.<\/div>\n

„\u0160\u0161\u0161\u2026 klid.“ Nemusel jsem ho uklid\u0148ovat dlouho. Uvolnil se a spokojen\u011b vydechnul.<\/div>\n
Po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b jsem se osm\u011blil a p\u0159ilo\u017eil mu rty na krk. To u\u017e se ale odt\u00e1hnul.<\/p>\n

„P-promi\u0148, ale to-tohle je\u0161t\u011b ne.“ Sklonil hlavi\u010dku a sna\u017eil se skr\u00fdt r\u016f\u017eov\u00e9 tv\u00e1\u0159e. Mile jsem se na n\u011bj usm\u00e1l.<\/div>\n

„To nic, Billy. J\u00e1\u2026 omlouv\u00e1m se. Necht\u011bl jsem t\u011b vylekat. Zlob\u00ed\u0161 se?“<\/div>\n
„Ne.“<\/div>\n
„To jsem r\u00e1d. No\u2026 a\u2026 p\u016fjde\u0161 si ke mn\u011b zase sednout? U\u017e nic nebudu d\u011blat. Slibuju.“<\/div>\n
„Dob\u0159e.“<\/p>\n

Znova si ke mn\u011b sednul a p\u0159itulil se mi k hrudi. Znova mi bylo dob\u0159e. Po chv\u00edli jsem mu za\u010dal podv\u011bdom\u011b prohrab\u00e1vat vlasy. Bill ti\u0161e zavrn\u011bl.<\/div>\n

„\u0158\u00edkal jsi, \u017ee u\u017e nic d\u011blat nebude\u0161.“ Hned jsem p\u0159estal a otev\u0159el o\u010di.<\/div>\n
„Vad\u00ed ti to? J\u00e1 se omlouv\u00e1m.“<\/div>\n
„Ne. To nevad\u00ed. Bylo to p\u0159\u00edjemn\u00fd.“ Uvoln\u011bn\u011b se zasm\u00e1l a znovu mi polo\u017eil hlavu na rameno. Tak kdy\u017e mu to nevad\u00ed, znovu jsem mu za\u010dal mas\u00edrovat k\u016f\u017ei na hlav\u011b. Ani nev\u00edm, kdy na m\u011b usnul. M\u00edrn\u011b jsem se zasm\u00e1l a pohladil ho po tv\u00e1\u0159i.<\/p>\n

„Billy?“ Nic. Sp\u00ed. Je sla\u010fou\u010dk\u00fd. A hlavn\u011b m\u00e1 n\u011bjak\u00e9 kouzlo. Dok\u00e1zal si ocho\u010dit \u0161elmu, dravce jako jsem j\u00e1. J\u00e1 jsem byl v\u017edycky nel\u00edtostn\u00fd lovec\u2026 a najednou to nejde. Najednou se c\u00edt\u00edm tak\u2026 zvl\u00e1\u0161tn\u011b. Rozpoutal ve mn\u011b bou\u0159i nezn\u00e1m\u00fdch pocit\u016f a j\u00e1 nedok\u00e1\u017eu \u0159\u00eddit. Jen v\u00edm, \u017ee mezi v\u0161emi pocity, kter\u00e9 c\u00edt\u00edm, nen\u00ed ani jeden, kter\u00fd by Billovi cht\u011bl ubl\u00ed\u017eit. Chci ho chr\u00e1nit. Chci, aby byl v bezpe\u010d\u00ed. Jen\u017ee \u010d\u00edm v\u00edc nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, t\u00edm v\u00edc si uv\u011bdomuju, \u017ee se mnou v bezpe\u010d\u00ed nebude. Ale j\u00e1 m\u00e1m probl\u00e9m s t\u00edm, \u017ee ho nedok\u00e1\u017eu opustit. Jsem sobec. Jsem nechutn\u00fd sobec, kter\u00fd kv\u016fli sv\u00e9mu blahu ohro\u017euje \u017eivot n\u011bkoho, koho\u2026 nejsp\u00ed\u0161 miluje. Asi ano. Jsem vlk. Vlci maj\u00ed toti\u017e jen jednoho druha za cel\u00fd \u017eivot. A jak tak na to kouk\u00e1m, j\u00e1 si sv\u00e9ho druha u\u017e na\u0161el. Na\u0161el jsem svou druhou drahou polovi\u010dku, kterou chci chr\u00e1nit a\u017e do posledn\u00edho dechu. Nesm\u00ed se mu nic st\u00e1t. O to se postar\u00e1m. Budu ho chr\u00e1nit. I vlastn\u00edm t\u011blem.<\/div>\n

Billy se trochu zavrt\u00ed a zak\u0148u\u010d\u00ed. Opatrn\u011b se zvednu z k\u0159esla a polo\u017e\u00edm ho na postel. Billy ale otev\u0159e o\u010dka a ospale na m\u011b zam\u017eour\u00e1.<\/p>\n

„Tomi\u2026“<\/div>\n

„\u0160\u0161\u0161\u2026 jsem tady.“ Bill ke mn\u011b nat\u00e1hne ru\u010di\u010dku a chytne m\u011b za ruk\u00e1v.<\/div>\n
„Nenech\u00e1vej m\u011b tu samotn\u00e9ho\u2026 pros\u00edm.“ Skoro a\u017e pla\u010dtiv\u011b \u0161eptal. Kde jsem to jen u\u017e vid\u011bl? Ve\u010der. V\u010dera ve\u010der. D\u00edval se na m\u011b stejn\u011b, \u0159\u00edkal to stejn\u011b. Mile jsem se na n\u011bj usm\u00e1l a pohladil ho po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Klid, j\u00e1 nikam nejdu.“<\/div>\n
Bill se na m\u011b pod\u00edval a ospale se zamra\u010dil.<\/div>\n
„Bude\u0161 sp\u00e1t v rifl\u00edch?“ To sam\u00e9 \u0159\u00edkal i v\u010dera. Te\u010f u\u017e beze strachu ze sebe st\u00e1hnu rifle i triko a zalezu k n\u011bmu do postele.<\/div>\n
„A ty bude\u0161 sp\u00e1t takhle?“<\/div>\n
„Mmm\u2026“ jen zak\u0148u\u010del, ale kalhoty i tri\u010dko si st\u00e1hnul s\u00e1m. Ne jako v\u010dera. Ale co se opakovalo, bylo to, \u017ee se ke mn\u011b znovu p\u0159itulil a nechal se obj\u00edmat. P\u0159itiskl jsem ho ke sv\u00e9 hrudi a vtiskl mu polibek do vlas\u016f. Billy spokojen\u011b vydechl a objal m\u011b kolem hrudi. Ot\u0159el se mi nosem o k\u016f\u017ei a vydechl. Cel\u00fdm t\u011blem se mi rozlil pocit spokojenosti. P\u0159it\u00e1hl jsem si ho k sob\u011b tak, \u017ee mi le\u017eel na hrudi a d\u00fdchal mi za krk. Byl jsem \u0161\u0165astn\u00fd. A Bill z\u0159ejm\u011b taky.<\/p>\n

autor: Wind & Lady in Black<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Wind & Lady in Black Tom Je\u0161t\u011b \u017ee Bill d\u00e1l nenal\u00e9hal. U\u017e te\u010f jsem m\u011bl dost. Kdy\u017e se m\u011b zeptal, jestli bych ho necht\u011bl vz\u00edt k sob\u011b do pokoje, polilo m\u011b horko. Nemohl jsem ho vz\u00edt k sob\u011b. Nem\u016f\u017eu ho tak<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[541],"tags":[],"class_list":["post-5171","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-insecure"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5171","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5171"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5171\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5171"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5171"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5171"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}