{"id":5182,"date":"2013-03-27T17:00:00","date_gmt":"2013-03-27T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5167"},"modified":"2013-03-27T17:00:00","modified_gmt":"2013-03-27T16:00:00","slug":"and-the-winner-is-23","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/03\/27\/and-the-winner-is-23\/","title":{"rendered":"And the winner is… 23."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Iveth Biersack
<\/strong> <\/p>\n

Dal\u0161\u00ed d\u00edlek pln\u00fd zvrat\u016f \ud83d\ude42 U\u017eijte si ho \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n


<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

<\/em> \"\"<\/p>\n<\/div>\n

<\/div>\n
Bill\u016fv u\u017e pokoj u\u017e takhle h\u00fd\u0159il temn\u00fdmi barvami, a te\u010f to bylo je\u0161t\u011b intenzivn\u011bj\u0161\u00ed. Rud\u00e1 na st\u011bn\u00e1ch byla zv\u00fdrazn\u011bna ho\u0159\u00edc\u00edmi sv\u00ed\u010dkami kolem dokola na sk\u0159\u00ed\u0148k\u00e1ch a poli\u010dk\u00e1ch. Na zemi ho\u0159ely \u010dajov\u00e9 sv\u00ed\u010dky v kal\u00ed\u0161k\u00e1ch ve tvaru r\u016f\u017e\u00ed a v\u0161ude se nesla v\u016fn\u011b sko\u0159ice a jin\u00e9 v\u00e1no\u010dn\u00ed p\u0159\u00edsady v podob\u011b vonn\u00fdch ty\u010dinek.<\/p>\n

„Billi, to je kr\u00e1sa,“ vydechl Tom a oto\u010dil se na \u010dernovlas\u00e9ho and\u00edlka za sebou. Ten se usm\u00edval a objal ho kolem pasu.<\/p>\n

„Pod\u00edvej se na postel,“ \u0161eptl pak a pokynul hlavou k posteli, na n\u00ed\u017e byly \u010derven\u00fdm sat\u00e9nem povle\u010den\u00e9 pe\u0159iny a spousta l\u00edstk\u016f z r\u016f\u017e\u00ed. Uprost\u0159ed toho v\u0161eho byl pol\u0161t\u00e1\u0159ek ve tvaru srdce a na n\u011bm mal\u00e1 krabi\u010dka. V n\u00ed le\u017eel st\u0159\u00edbrn\u00fd \u0159et\u00edzek s mal\u00fdm srd\u00ed\u010dkem, kter\u00e9 se dalo otev\u0159\u00edt, a v n\u011bm byly dv\u011b fotky. Jejich fotky.<\/p>\n

Tom vzal krabi\u010dku do rukou a prohl\u00ed\u017eel si ji. T\u011bkal p\u0159itom pohledem z krabi\u010dky na Billa a zp\u011bt.<\/p>\n

„Jenom prost\u011b nechci, kdyby… kdyby se n\u011bco stalo, tak… abys na m\u011b zapomn\u011bl,“ usm\u00edval se Bill se slzami v o\u010d\u00edch a dr\u017eel se, aby jim nedovolil se spustit d\u00e1l. Bez \u00fasp\u011bchu. Po chvilce u\u017e plakal jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b. Necht\u011bl o n\u011bj nikdy p\u0159ij\u00edt. Toma miloval z cel\u00e9ho srdce a nehodlal se ho vzd\u00e1t. Nikdy a za \u017e\u00e1dn\u00fdch okolnost\u00ed.<\/div>\n

\n
\n

Tom vyt\u00e1hl \u0159et\u00edzek a prohl\u00ed\u017eel si ho. I on m\u011bl v tu r\u00e1nu na kraj\u00ed\u010dku.<\/p>\n

„Poj\u010f ke mn\u011b,“ \u0161eptl a objal ho jako mal\u00e9 kot\u011b. Schoulil si ho do n\u00e1ru\u010de a usm\u00edval se. „Nic se nikdy nestane a nikdy se t\u011b nevzd\u00e1m. To ti slibuju,“ \u0161eptal mu do ucha a zav\u0159el o\u010di.<\/p>\n

Nebyla to pravda.<\/div>\n

\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Uplynulo p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f, kter\u00e9 se nesly v \u017eivlu h\u00e1dek a v\u00fdhru\u017eek. Dokonal\u00fd vztah se roztrhal na kous\u00ed\u010dky a Bill u\u017e nemohl un\u00e9st dal\u0161\u00ed h\u00e1dky.<\/p>\n

„Tome, sakra, ale tak to nebylo!“ k\u0159i\u010del na n\u011bj z posledn\u00edch sil a po tv\u00e1\u0159\u00edch se mu koulely \u010dern\u00e9 slzy od rozmazan\u00fdch l\u00ed\u010didel.<\/p>\n

Tom jenom p\u0159ech\u00e1zel po pokoji a mnul si ruce. Nev\u011bd\u011bl nervozitou, co m\u00e1 d\u011blat. Bill ho doslova \u0161tval v posledn\u00ed dob\u011b. To bylo jednou tohle, pak tamto a po\u0159\u00e1d ho buzeroval. Nevid\u011bl tu druhou stranu, \u017ee to s n\u00edm Bill myslel dob\u0159e. Vid\u011bl jenom to \u010dern\u00e9 a \u0161patn\u00e9. U\u017e n\u011bkolikr\u00e1t Billa poslal do h\u00e1je, ale potom se zase sm\u00ed\u0159ili. Dneska to ale vypadalo hodn\u011b \u0161patn\u011b.<\/p>\n

„Ne? Aha… tak to jo. V\u00ed\u0161 co, Bille, seber se a vypadni! Nechci t\u011b u\u017e ani vid\u011bt!“ za\u0159val na n\u011bj posledn\u00ed slova a za\u010dal do kufru h\u00e1zet Billovy v\u011bci. Sehnali si mal\u00fd, \u00fatuln\u00fd byte\u010dek a bydleli spolu. Cht\u011bli to zkusit. Ale jak se te\u010f uk\u00e1zalo, nebylo to ide\u00e1ln\u00ed.<\/p>\n

„Fajn, jak chce\u0161,“ \u0161pitl Bill v slz\u00e1ch a s\u00e1m se ujal balen\u00ed si v\u011bc\u00ed.<\/p>\n

Tom to jenom zpovzd\u00e1l\u00ed sledoval a klepal se po cel\u00e9m t\u011ble. Bylo mu \u0161patn\u011b. C\u00edtil, jak se jeho srdce rve na mal\u00e9 kousky. Necht\u011bl tohle dopustit. Necht\u011bl, aby Bill ode\u0161el. Ale prost\u011b u\u017e to vyplynulo ze situace a muselo se to st\u00e1t. \u010cernovl\u00e1sek tu m\u011bl zat\u00edm jenom p\u00e1r v\u011bc\u00ed a nic moc velk\u00e9ho, co by se neve\u0161lo do jeho velk\u00e9ho kufru. Zabalil v\u0161echno b\u011bhem chvilky a obl\u00e9kl se.<\/p>\n

„Promi\u0148 \u017ee… jsem ti zkazil \u017eivot,“ pronesl ti\u0161e Bill a pr\u00e1skl za sebou dve\u0159mi. Rozhodn\u011b se vydal dom\u016f. Pot\u0159eboval b\u00fdt s\u00e1m a jeho pokoj k tomu byl skv\u011ble ur\u010den\u00fd. Sedl do sv\u00e9ho nov\u00e9ho auta a rychle odjel pry\u010d. P\u0159es slzy skoro nevid\u011bl na cestu p\u0159ed sebou.<\/p>\n

Tom sledoval v\u0161echno z okna, dokud se mu \u010dern\u00e9 BMW neztratilo z o\u010d\u00ed. Sesunul se na zem a slo\u017eil hlavu do dlan\u00ed. Nemohl si pomoct, ale \u0161\u00edlen\u011b ho to bolelo. Na hrudi c\u00edtil jak\u00e9si p\u00edch\u00e1n\u00ed a nemohl si vysv\u011btlit, co se d\u011bje. Nikdy se mu to je\u0161t\u011b nestalo. Ani kdy\u017e opou\u0161t\u011bl mal\u00e9ho Dannyho. Ale te\u010f to bylo siln\u00e9. Intenzivn\u00ed. Jako nikdy. Jenom sed\u011bl na podlaze a koukal do prot\u011bj\u0161\u00ed rud\u00e9 st\u011bny.<\/div>\n

\n

***<\/p>\n

<\/div>\n

„Co se ti stalo?!“ vlet\u011bl do pokoje Andreas, kdy\u017e sly\u0161el, \u017ee p\u0159ed bar\u00e1kem zastavilo prudce auto, na\u010de\u017e pr\u00e1skly dve\u0159e a tich\u00e9 vzlyky se nesly celou halou, ne\u017e kone\u010dn\u011b utichly v pokoji.<\/p>\n

„My-my jsme… ro-roze\u0161li jsme se!“ za\u010dal znovu naplno plakat Bill a vy\u017e\u00e1dal si objet\u00ed od bratra. Ten ho hned schoulil do sv\u00e9 n\u00e1ru\u010de a p\u0159em\u00edtal si to v hlav\u011b, co \u017ee mu to pr\u00e1v\u011b \u0159ekl.<\/p>\n

„A co se stalo, br\u00e1\u0161ko?“ zkusil to pomalu a hladil ho po z\u00e1dech. Necht\u011bl na n\u011bj n\u011bjak tla\u010dit, ale pot\u0159eboval to v\u011bd\u011bt, a\u017e panu Tr\u00fcmperovi p\u016fjde rozb\u00edt hubu.<\/p>\n

„Promi\u0148, Andy, te\u010f ne,“ zavzlykal a p\u0159itiskl se k n\u011bmu je\u0161t\u011b v\u00edc. Tak blon\u010f\u00e1k ho jenom dr\u017eel a kol\u00edbal se s n\u00edm, aby se uklidnil.<\/p>\n

Netrvalo dlouho a Bill mu usnul v n\u00e1ru\u010d\u00ed. Posledn\u00ed slzy mu stekly po tv\u00e1\u0159\u00edch a ztratily se v pol\u0161t\u00e1\u0159i. Andreas tam s n\u00edm z\u016fstal je\u0161t\u011b n\u011bkolik m\u00e1lo minut, a potom ode\u0161el do sv\u00e9ho pokoje pl\u00e1novat pomstu tomu debilovi. Tohle si Bill nezaslou\u017eil. Ale pozd\u011b. Tohle mu nedaruje.<\/div>\n

\n

***<\/p>\n

<\/div>\n

Dal\u0161\u00ed den byl u\u017e od r\u00e1na pochmurn\u00fd. Zata\u017eeno, pr\u0161elo a v\u0161ude vl\u00e1dla divn\u00e1 n\u00e1lada. Andy s rodi\u010di odjel nakupovat, ale Bill \u0159ekl \u017ee se mu nechce a z\u016fstal doma. Zav\u0159el se op\u011bt v pokoji, nabral si tam n\u011bjak\u00e9 sladkosti a pustil si televizi. Koukal na n\u011bjak\u00fd po\u0159ad a skoro ho nevn\u00edmal. Po\u0159\u00e1d mu zrak uj\u00ed\u017ed\u011bl stranou na mobil, co mu le\u017eel na stolku. Nev\u011bd\u011bl, pro\u010d si namlouval, \u017ee se mu Tom ozve. Vyhodil ho a \u0159val na n\u011bj jako nikdy. Tohle prost\u011b skon\u010dilo! V\u0161echny jejich pl\u00e1ny a sny byly ty tam a nic z toho u\u017e se nikdy nestane.<\/p>\n

„Konec,“ pronesl do ticha Bill a oto\u010dil se na jejich spole\u010dnou fotku na stolku. Je\u0161t\u011b ze Sueper Star. Pousm\u00e1l se a vzal obr\u00e1zek do rukou. To byly nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed chvilky jeho \u017eivota. Ale v\u0161echno je te\u010f pry\u010d.<\/p>\n

U Toma doma nevl\u00e1dla ani n\u00e1hodou takov\u00e1 atmosf\u00e9ra jako u Billa. Sna\u017eil se zapomenout. Na v\u0161echno. Odjel za Sandrou a Dannym. Brunetka ho p\u0159iv\u00edtala t\u00edm, \u017ee mu sko\u010dila kolem krku a plakala. Prosila ho, a\u0165 se vr\u00e1t\u00ed k nim, \u017ee to bez n\u011bj nezvl\u00e1d\u00e1 a dal\u0161\u00ed v\u011bci na n\u011bj sypala, a\u017e podlehl.<\/p>\n

„Sandy, omlouv\u00e1m se za to, co jsem ti zp\u016fsobil… j\u00e1… mrz\u00ed m\u011b to… stra\u0161n\u011b moc,“ jak moc si proti\u0159e\u010dil. Jenom prost\u011b necht\u011bl z\u016fstat s\u00e1m. Nevid\u011bl to jako Bill. Ten se k n\u011bmu cht\u011bl vr\u00e1tit. \u010cekal na hovor nebo zpr\u00e1vu dnem i noc\u00ed. Jenom\u017ee Tom \u017eil v p\u0159edstav\u011b, \u017ee po tom incidentu u\u017e se k n\u011bmu Bill nikdy nevr\u00e1t\u00ed.<\/p>\n

Sandra chvilku ml\u010dela a jenom na n\u011bj z\u00edrala jako na svat\u00fd obr\u00e1zek.<\/p>\n

„A… a co Bill? Vy… u\u017e nejste spolu?“ zkusila to opatrn\u011b a vzala ho za ruku. Tom jenom zavrt\u011bl hlavou a s kuframa v rukou ve\u0161el do vstupn\u00ed haly. Sandra za n\u00edm zav\u0159ela, a to u\u017e se mu do n\u00e1ru\u010d\u00ed v\u0159\u00edtil mal\u00fd Danny.<\/p>\n

„Tat\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed! Tat\u00ednek je zp\u00e1tky!“ k\u0159i\u010del na cel\u00e9 kolo a sm\u00e1l se. Tom ho vzal do n\u00e1ru\u010d\u00ed a zasm\u00e1l se. Vracely se mu vzpom\u00ednky na to, jak se se Sandrou poznali, jak se narodil Danny a dal\u0161\u00ed ud\u00e1losti. Pak do\u0161la \u0159ada na Billa a jeho p\u00edchlo u srdce. Znovu, tak jako kdy\u017e Bill ode\u0161el nadobro. Je\u0161t\u011b chvilku potrv\u00e1, ne\u017e se p\u0159es to p\u0159enese, ale jednou to p\u0159ebol\u00ed. Doufal v to. Musel tomu uv\u011b\u0159it, jinak se toho pocitu nikdy nezbav\u00ed.<\/div>\n

\n

***<\/p>\n

<\/div>\n

Uplynul dal\u0161\u00ed rok. Pro Toma rok pln\u00fd radosti a sledov\u00e1n\u00ed, jak mu synek roste p\u0159ed o\u010dima. Se Sandrou vych\u00e1zeli dob\u0159e a neh\u00e1dali se. Asi to prost\u011b cht\u011blo jenom tu pauzu. Jinak si to neum\u011bl vysv\u011btlit. U\u017e kolikr\u00e1t ale proj\u00ed\u017ed\u011bl kolem Billova bar\u00e1ku a \u010dekal, jestli ho n\u011bkde neuvid\u00ed. Nestalo se tak. A kdy\u017e n\u00e1hodou jednou potkal Andrease ve m\u011bst\u011b, musel se ho zeptat. Dostalo se mu odpov\u011bdi, \u017ee Bill odlet\u011bl do LA studovat a z\u00edsk\u00e1vat zku\u0161enosti. To bylo pro Toma jako h\u0159eb\u00edk do rakve. Sice o n\u011bm cel\u00fd rok nesly\u0161el, ale doufal v to, \u017ee ho aspo\u0148 n\u011bkdy n\u011bkde potk\u00e1. Ale ono ne. Bill odlet\u011bl do LA a jist\u011b cht\u011bl naprosto zapomenout. Nasedl do auta a jel dom\u016f. V hlav\u011b zmatek. Plno v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 ned\u00e1valy smysl. V\u0161echno v jeho \u017eivot\u011b p\u0159estalo d\u00e1vat smysl.<\/p>\n

autor: Iveth Biersack<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Iveth Biersack Dal\u0161\u00ed d\u00edlek pln\u00fd zvrat\u016f \ud83d\ude42 U\u017eijte si ho \ud83d\ude42 Bill\u016fv u\u017e pokoj u\u017e takhle h\u00fd\u0159il temn\u00fdmi barvami, a te\u010f to bylo je\u0161t\u011b intenzivn\u011bj\u0161\u00ed. Rud\u00e1 na st\u011bn\u00e1ch byla zv\u00fdrazn\u011bna ho\u0159\u00edc\u00edmi sv\u00ed\u010dkami kolem dokola na sk\u0159\u00ed\u0148k\u00e1ch a poli\u010dk\u00e1ch. Na zemi ho\u0159ely<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[522],"tags":[],"class_list":["post-5182","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-and-the-winner-is"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5182","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5182"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5182\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5182"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5182"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5182"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}