{"id":5189,"date":"2013-03-25T18:00:00","date_gmt":"2013-03-25T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5174"},"modified":"2013-03-25T18:00:00","modified_gmt":"2013-03-25T17:00:00","slug":"neco-ve-mne-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/03\/25\/neco-ve-mne-4\/","title":{"rendered":"N\u011bco ve mn\u011b 4."},"content":{"rendered":"<div><\/div>\n<div><strong>autor: AjaSto<br \/><\/strong> <\/p>\n<p><em>Ahoj!<\/em><\/div>\n<div><em> <\/em><\/div>\n<div style=\"text-align:justify\"><em>Mysl\u00edm, \u017ee je na\u010dase, abych se tu u\u017e taky objevila. Z\u00e1m\u011brn\u011b jsem v\u00e1s necht\u011bla ovlivnit t\u00edm, \u017ee je to moje prvn\u00ed pov\u00eddka. Ale ano, je to prvn\u00ed d\u00edlo, kter\u00e9 jsem uve\u0159ejnila, a va\u0161e koment\u00e1\u0159e m\u011b donutily sk\u00e1kat o t\u0159i sta metr\u016f v\u00fd\u0161. Jsem r\u00e1da, \u017ee mohla b\u00fdt pov\u00eddka uve\u0159ejn\u011bna na blogu s tak skv\u011blou atmosf\u00e9rou a na\u0161la si tu sv\u00e9 \u010dten\u00e1\u0159e. V\u00edm, \u017ee to nen\u00ed zrovna nejjednodu\u0161\u0161\u00ed \u010dten\u00ed. O to v\u00edc m\u011b a\u017e dojalo va\u0161e nad\u0161en\u00ed z pov\u00eddky. Sama jsem sem chodila \u010d\u00edst \u00fa\u017easn\u00e1 d\u00edla a hromovala nad t\u00edm, jak mus\u00edm p\u0159etrp\u011bt \u010dek\u00e1n\u00ed na dal\u0161\u00ed d\u00edl. Ale je to p\u0159esn\u011b ten pocit, podle kter\u00e9ho pozn\u00e1m, \u017ee je pov\u00eddka skv\u011bl\u00e1. N\u011bkdo se ptal, co znamenala ta sc\u00e9na s cirkusem. R\u00e1da bych v\u00e1m v\u0161echno osv\u011btlila, ale zkazila bych t\u00edm v\u0161echna p\u0159ekvapen\u00ed. M\u011bjte s n\u00ed trp\u011blivost, je u\u017e cel\u00e1 hotov\u00e1, tak\u017ee se konec rozhodn\u011b dozv\u00edte. Dal\u0161\u00edch p\u00e1r d\u00edl\u016f by m\u011blo hodn\u011b osv\u011btlit. D\u011bkuju, \u017ee s pov\u00eddkou a Billem dr\u017e\u00edte, va\u0161e odezvy jsou spisovatelova potrava.<\/em><\/div>\n<div style=\"text-align:justify\"><em> <\/em><\/div>\n<div style=\"text-align:justify\"><em>AjaSto<\/em><\/div>\n<div> <\/div>\n<div style=\"text-align:justify\">Zbytek nedopit\u00e9 k\u00e1vy odlo\u017eil zas na sv\u016fj psac\u00ed st\u016fl. Tentokr\u00e1t si do pokoje p\u0159imyslel okno, ale v\u00fdhledem byl zklaman\u00fd. Za n\u00edm bylo jen b\u00edl\u00e9 sv\u011btlo a jeho obl\u00edben\u00fd nekone\u010dn\u00fd prostor. Nepoda\u0159ilo se mu vnutit tam v\u00fdhled na ulici p\u0159ed bar\u00e1kem. Byl unaven\u00fd, ale na m\u00edstn\u00ed podm\u00ednky docela spokojen\u00fd. Cifern\u00edk na bud\u00edku ukazoval v\u017edy tolik, kolik cht\u011bl Bill, tak\u017ee nemohl p\u0159esn\u011b ur\u010dit, kolik hodin u\u017e za stolem sed\u00ed. \u010cm\u00e1ral si do se\u0161itu z chemie a prob\u00edral svoje mo\u017enosti. V podstat\u011b m\u011bl jen dv\u011b. Mohl z\u016fstat na v\u011bky tady, m\u011bnit okol\u00ed dle libosti a zbl\u00e1znit se. Samoz\u0159ejm\u011b za p\u0159edpokladu, \u017ee u\u017e se nezbl\u00e1znil. <em>Hej, ale co. I bl\u00e1zni se pot\u0159ebuj\u00ed n\u011bjak zabavit.<\/em> Jestli n\u011bkde v re\u00e1ln\u00e9m sv\u011bt\u011b m\u00e1 sv\u011brac\u00ed kazajku, tak pros\u00edm. Tady uvnit\u0159 ho to ale nebav\u00ed. \u010cas tu nevypadal jako d\u016fle\u017eit\u00e1 veli\u010dina, tak\u017ee by mo\u017en\u00e1 nikdy nezest\u00e1rl. Druh\u00e1 mo\u017enost byly dve\u0159e. Po n\u011bkolika pokusech si byl docela jist\u00fd, \u017ee by je zvl\u00e1dl odemknout. P\u0159edpokl\u00e1dal ale, \u017ee za nimi bude jen pr\u00e1zdno, stejn\u011b jako za oknem. Mohl by si p\u0159edstavit cokoliv a m\u00edt to tam. To by se ale nikam nedostal. Je to jeho jedin\u00e1 cesta ven, pokud tu n\u011bjak\u00e1 je. <em>Minim\u00e1ln\u011b mi to pom\u016f\u017ee se neukousat nudou.<\/em> Tak v tom se nem\u00fdlil.<\/p>\n<p>M\u00edstnost te\u010f byla jen \u0161ed\u00fdm betonov\u00fdm obd\u00e9ln\u00edkem. Jeho pokoj moc sv\u00e1d\u011bl k p\u0159edstav\u011b, \u017ee je za dve\u0159mi m\u011bkk\u00fd koberec a chodba ke schod\u016fm do kuchyn\u011b a v\u016fn\u011b ned\u011bln\u00edho ob\u011bda. P\u0159edstavoval si mechanismus z\u00e1mku, pohyboval z\u00e1padkou, dokud neusly\u0161el cvaknut\u00ed. Byl voln\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n<hr \/>\n<div style=\"text-align:justify\">Tov\u00e1rn\u00ed hala byla prvn\u00ed v\u011bc, kter\u00e1 ho napadla, a nebyl daleko od pravdy. Zp\u011btn\u011b by to popsal sp\u00ed\u0161 jako skladi\u0161t\u011b. Chladn\u00e1 vlhk\u00e1 m\u00edstnost. V pravideln\u00fdch \u0159ad\u00e1ch zde st\u00e1ly vysok\u00e9 sloupy obrovsk\u00fdch kovov\u00fdch \u0161upl\u00edk\u016f. T\u00e1hly se a\u017e do m\u00edst, kde Bill tu\u0161il strop, ale nedohl\u00e9dl na n\u011bj. Fascinovaly ho svou velikost\u00ed. Odhadoval, \u017ee ka\u017ed\u00fd \u0161upl\u00edk mus\u00ed m\u00edt alespo\u0148 \u010dty\u0159i metry do v\u00fd\u0161ky a p\u011bt na \u0161\u00ed\u0159ku. M\u00edstnost byla zapln\u011bn\u00e1 hlukem, kter\u00fd Billa ohlu\u0161oval. Divil se, \u017ee sed\u011bl hned ve vedlej\u0161\u00ed m\u00edstnosti a nic z toho nesly\u0161el. Nejhor\u0161\u00ed byl zvuk t\u0159en\u00ed kovu o kov. Ka\u017edou chv\u00edli se n\u011bjak\u00fd z nich hlu\u010dn\u011b vysunul nebo zasunul. V jednom Bill vid\u011bl, \u017ee jsou v nich narovnan\u00e9 okrov\u00e9 slo\u017eky s barevn\u00fdmi \u0161t\u00edtky. N\u011bkdy se slo\u017eka vysunula nahoru, opustila \u0161upl\u00edk a zmizela v uli\u010dce jako gigantick\u00fd pap\u00edrov\u00fd pt\u00e1k. Jin\u00e9 se vracely, \u0161upl\u00edk se znovu zav\u0159el a cel\u00fd proces se opakoval jinde. Ani na konec uli\u010dky nebylo vid\u011bt, pouze se zu\u017eovala, a\u017e se z n\u00ed stal jen jedin\u00fd \u0161ed\u00fd bod. Doprov\u00e1zelo to i hlubok\u00e9 hu\u010den\u00ed stroj\u016f, kter\u00e9 Bill nevid\u011bl, ale spojil si ho s tov\u00e1rnou.<\/p>\n<p>Fascinovan\u00e9ho Billa probral hluk nebezpe\u010dn\u011b bl\u00edzko n\u011bho. Nev\u011bdomky se posunul bl\u00ed\u017ee do m\u00edstnosti &#8211; pokud se tomu je\u0161t\u011b dalo tak \u0159\u00edkat &#8211; a \u0161upl\u00edk p\u0159\u00edmo p\u0159ed n\u00edm se prudce vysunul. P\u0159im\u011bl ho vr\u00e1tit o kus zp\u00e1tky. Oto\u010dil se ke dve\u0159\u00edm, pokoj byl st\u00e1le stejn\u00fd, jak ho nechal, bezpe\u010dn\u00fd a klidn\u00fd. Pohl\u00e9dl zp\u00e1tky k masivn\u00edm \u017eelezn\u00fdm sloup\u016fm kartot\u00e9ky z jin\u00e9ho sv\u011bta. Zva\u017eoval mo\u017enosti. Bu\u010f se vr\u00e1t\u00ed a str\u00e1v\u00ed zbytek \u017eivota ve sv\u00e9m pokoji, nebo se pokus\u00ed p\u0159ej\u00edt na druh\u00fd konec, doufaj\u00edc, \u017ee najde minim\u00e1ln\u011b dal\u0161\u00ed dve\u0159e, nejl\u00e9pe vedouc\u00ed pry\u010d od toho v\u0161eho.<\/p>\n<p>Nerozm\u00fd\u0161lel se moc dlouho.<\/p>\n<p>Sledoval pohyb otev\u00edraj\u00edc\u00edch se \u0161upl\u00edk\u016f, ale nena\u0161el v nich \u017e\u00e1dn\u00fd \u0159\u00e1d. Ka\u017edou chv\u00edli ho mohl kter\u00fdkoliv z nich zas\u00e1hnout. Byla to pitomost. Nav\u00edc tu mohl chodit cel\u00e9 hodiny a nikam nedoj\u00edt. P\u0159ed n\u00edm byly jen \u0159ady a \u0159ady \u0161ed\u00fdch kv\u00e1dr\u016f. Sna\u017eil se p\u0159edstavovat si p\u00eds\u010ditou p\u011b\u0161inku uprost\u0159ed zelen\u00e9 jarn\u00ed krajiny, ale ne\u0161lo mu to, ani si nemyslel, \u017ee by mu to mohlo pomoct. Tohle m\u00edsto si nevymyslel on, nemohl ho nijak zm\u011bnit. C\u00edtil to. Vyd\u00e1valo to obrovskou energii.<\/p>\n<p>St\u00e1l, soust\u0159edil se. Zav\u0159el o\u010di a za\u0165al p\u011bsti. Zni\u010dehonic se prudce rozb\u011bhl. Kli\u010dkoval mezi \u0161upl\u00edky, uh\u00fdbal, kdykoliv si myslel, \u017ee se vysunuje. C\u00edtil tep v u\u0161\u00edch, nevn\u00edmal nic ne\u017e cestu p\u0159ed sebou. Okol\u00ed se prom\u011bnilo na rozmazan\u00e9 \u0161ed\u00e9 \u0161mouhy ob\u010das naru\u0161eny b\u00edlou skvrnou. Zmaten\u011b pob\u00edhal a soust\u0159edil se jen na tmav\u00fd bod daleko p\u0159ed sebou.<\/p>\n<p>Srazila ho prudk\u00e1 bolest. Se zpo\u017ed\u011bn\u00edm zaregistroval z\u00e1suvku, kter\u00e1 se otev\u0159ela vlevo od n\u011bj. Nat\u00e1hl ruce p\u0159ed sebe a tvrd\u011b dopadl na zem. P\u0159evalil se na bok a zast\u00e9nal. Nemohl popadnout dech, v\u0161echno kolem se to\u010dilo a v noze mu pulsovalo. Zah\u00fdbal prsty u nohou. Na\u0161t\u011bst\u00ed to nevypadalo, \u017ee je zlomen\u00e1. Pomalu se posadil a ohmatal si ji. Bolest mu vyst\u0159elila a\u017e do b\u0159icha. Potla\u010dil v\u00fdk\u0159ik, i kdy\u017e si nebyl jist\u00fd pro\u010d. L\u00fdtko se mu barvilo do temn\u011b fialova, ale krev mu netekla. \u0160upl\u00edk ho musel zas\u00e1hnout v b\u011bhu jen okrajem.<\/p>\n<p><em>To bylo velice hloup\u00e9<\/em>, Bille, \u0159ekl si pro sebe, stejn\u011b jako n\u011bkdy jeho matka. Zasm\u00e1l se a s \u00falevou se rozpl\u00e1cl na z\u00e1da. Chystal se odpo\u010d\u00edvat. Zvuky se najednou zd\u00e1ly vlastn\u011b monot\u00f3nn\u00ed a uklid\u0148uj\u00edc\u00ed. Obli\u010dej mu ov\u00e1l v\u00edtr. Z\u00edral p\u0159\u00edmo na spodek kovov\u00e9 schr\u00e1nky. Odkut\u00e1lel se a nad\u00e1val si. Kter\u00fdkoliv \u0161upl\u00edk se mohl otev\u0159\u00edt a zas\u00e1hnout ho a on se tu jen tak v\u00e1l\u00ed. Mus\u00ed b\u00fdt st\u00e1le v pohybu, ale tentokr\u00e1t to vezme obez\u0159etn\u011b. Pozorn\u011b sledoval \u0161upl\u00edky p\u0159ed sebou, aby pod n\u011b nesko\u010dil, a z\u00e1rove\u0148 ty vedle sebe, aby se neotev\u0159ely, kdy\u017e stoj\u00ed. Cht\u011bl vykro\u010dit, ale zarazil se. S p\u00e1dem \u00fapln\u011b ztratil orientaci. Na obou stran\u00e1ch to te\u010f vypadalo stejn\u011b. Neuv\u011bdomoval si, \u017ee dob\u011bhl tak daleko. Jestli dojde zp\u00e1tky k pokoji, nemus\u00ed naj\u00edt odvahu za\u010d\u00ednat znovu. Nakonec se mu zd\u00e1lo, \u017ee na jednom konci je bod sv\u011btlej\u0161\u00ed a bude to sm\u011br, od kter\u00e9ho p\u0159ib\u011bhl. Nebo konec, na kter\u00fd m\u00ed\u0159\u00ed. Skepticky se rozhodl pro prvn\u00ed mo\u017enost a oto\u010dil se k n\u011bmu z\u00e1dy. Vykro\u010dil znovu.<\/p>\n<p>Postupoval te\u010f pomaleji, ale st\u00e1le ve slu\u0161n\u00e9m tempu, proto\u017ee si nemohl dovolit st\u00e1t dlouho na m\u00edst\u011b. Nev\u011bd\u011bl, jak dlouho jde, tipoval hodiny. Byl unaven\u00fd, v\u0161echny \u010dinnosti se mu zautomatizovaly. Instinktivn\u011b \u0161el vp\u0159ed, zasa\u017een\u00e1 noha mu zd\u0159ev\u011bn\u011bla. Tup\u00e1 bolest se ozvala jen p\u0159i prud\u0161\u00edch skoc\u00edch. P\u0159ed n\u00edm a za n\u00edm nebylo nic, jen \u0161ed\u00e9 mo\u0159e. Nebyla tu u\u017e mo\u017enost, \u017ee by se oto\u010dil a \u0161el zp\u00e1tky.<\/p>\n<p>P\u0159i jednom z p\u0159esun\u016f vzhl\u00e9dl a v\u0161iml si anom\u00e1lie. St\u011bny chodby se na jednom m\u00edst\u011b zalomovaly. Vytrhlo ho to z letargie a nutilo k rychlej\u0161\u00edmu postupu. M\u011bl jasn\u00fd c\u00edl, kter\u00fd d\u011blal jeho cestu na chv\u00edli snesiteln\u011bj\u0161\u00ed, i kdyby se m\u011blo uk\u00e1zat, \u017ee se zde sloupy p\u0159ibli\u017euj\u00ed. Byl u\u017e te\u010f docela bl\u00edzko a pl\u00e1la v n\u011bm slab\u00e1 nad\u011bje. Vypadla to, \u017ee jeho uli\u010dku k\u0159i\u017euje kolmo jin\u00e1 a vznik\u00e1 tak pr\u00e1zdn\u00e9 m\u00edsto. Posledn\u00edch p\u00e1r krok\u016f bylo mu\u010div\u00fdch, ale donutil se postupovat opatrn\u011b. Na plo\u0161inu se vys\u00edlen\u011b vpot\u00e1cel a spadl na kolena. V o\u010d\u00edch se mu objevily slzy. Zachoval si duchaplnost jen na tak dlouho, dokud si nesundal boty a neozna\u010dil j\u00ed sm\u011br, kter\u00fdm p\u0159i\u0161el. Potom se sto\u010dil na zem a okam\u017eit\u011b usnul.<\/p>\n<p><strong>autor: AjaSto<\/strong><\/div>\n<div style=\"text-align:justify\"><strong>betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>autor: AjaSto Ahoj! Mysl\u00edm, \u017ee je na\u010dase, abych se tu u\u017e taky objevila. Z\u00e1m\u011brn\u011b jsem v\u00e1s necht\u011bla ovlivnit t\u00edm, \u017ee je to moje prvn\u00ed pov\u00eddka. Ale ano, je to prvn\u00ed d\u00edlo, kter\u00e9 jsem uve\u0159ejnila, a va\u0161e koment\u00e1\u0159e m\u011b donutily sk\u00e1kat o t\u0159i<\/p>\n<p class=\"link-more\"><a class=\"myButt \" href=\"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/03\/25\/neco-ve-mne-4\/\">Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[548],"tags":[],"class_list":["post-5189","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-neco-ve-mne"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5189","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5189"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5189\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5189"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5189"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5189"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}