{"id":5197,"date":"2013-03-24T15:00:00","date_gmt":"2013-03-24T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5182"},"modified":"2013-03-24T15:00:00","modified_gmt":"2013-03-24T14:00:00","slug":"julie-27","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/03\/24\/julie-27\/","title":{"rendered":"Julie 27."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Jdeme brzo!“<\/div>\n
<\/div>\n
„Jdeme akor\u00e1t. A i kdyby ne, tak tady chvilku po\u010dk\u00e1\u0161.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Chci maminku. Dnes m\u011b m\u011bla odv\u00e9zt maminka.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Mily, u\u017e dost. M\u00e1ma nem\u011bla \u010das a j\u00e1 posp\u00edch\u00e1m do pr\u00e1ce. Mohla by ses pros\u00edm pustit t\u011bch dve\u0159\u00ed?“<\/p>\n

Mark se rozhodl, \u017ee j\u00ed d\u00e1 je\u0161t\u011b jednu \u0161anci, aby se pustila dobrovoln\u011b.<\/div>\n

<\/div>\n
N\u011bkolikr\u00e1t ji jemn\u011b pot\u00e1hl za ruku a trp\u011bliv\u011b vy\u010dk\u00e1val, sta\u010dil v\u0161ak jedin\u00fd pohled na hodinky k tomu, aby \u0161la ve\u0161ker\u00e1 trp\u011blivost stranou. I p\u0159esto, \u017ee se drobn\u00e9 d\u011bv\u010d\u00e1tko s baculatou tv\u00e1\u0159\u00ed br\u00e1nilo ze v\u0161ech sil, bylo pro n\u011bj v\u00edce ne\u017e snadn\u00e9 vz\u00edt j\u00ed do n\u00e1ru\u010de a kone\u010dn\u011b zamknout auto. Otr\u00e1ven\u011b si p\u0159ehodil p\u0159es rameno jej\u00ed r\u016f\u017eov\u00fd batoh a s kysel\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i vstoupil do sportovn\u00edho centra, ve kter\u00e9m se m\u011blo nach\u00e1zet baletn\u00ed studio.<\/p>\n

„Mily, mohla bys mi pros\u00edm \u0159\u00edct, kam m\u00e1m j\u00edt?“<\/div>\n

<\/div>\n
U\u017e hodnou chv\u00edli chodil ze dve\u0159\u00ed do dve\u0159\u00ed, a zat\u00edmco jeho mlad\u0161\u00ed sestra trucovala a odm\u00edtala mu prozradit spr\u00e1vn\u00fd sm\u011br, on ztr\u00e1cel vz\u00e1cn\u00e9 minuty.<\/p>\n

„Kdy\u017e mi to \u0159ekne\u0161, p\u0159inesu ti z pr\u00e1ce velikou \u010dokol\u00e1du,“ opatrn\u011b ji polo\u017eil na zem a spiklenecky se na ni zad\u00edval.<\/div>\n

Nafoukl\u00e9 tv\u00e1\u0159e a zarputil\u00fd v\u00fdraz zmizely jako m\u00e1vnut\u00edm kouzeln\u00e9 h\u016flky a byly nahrazeny radostn\u00fdm d\u011btsk\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
Mark se tak\u00e9 neubr\u00e1nil vesel\u00e9mu \u00fasm\u011bvu. S d\u011btmi to sice neum\u011bl, ale i p\u0159esto moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, co na n\u011b plat\u00ed. Konec konc\u016f, v\u0161echny jsou stejn\u00e9 a tou\u017e\u00ed jenom po jedin\u00e9m. Po sladkostech.<\/div>\n
\n
„Jsou to ty posledn\u00ed dve\u0159e vlevo. M\u00e1me m\u00edt nov\u00e9ho pana u\u010ditele. \u0158\u00edkala jsem o n\u011bm mamince. Byla na n\u011bj zv\u011bdav\u00e1,“ Mily si v rychlosti upravila kr\u00e1tk\u00e9 vl\u00e1sky a ut\u00edkala za bratrem.<\/div>\n
Mark nebyl zv\u011bdav\u00fd na podrobnosti. \u010cekal jej d\u016fle\u017eit\u00fd pohovor a u\u017e me\u0161kal cel\u00fdch deset minut, tak\u017ee cokoliv ohledn\u011b baletu bylo t\u00edm posledn\u00edm, co by jej zaj\u00edmalo. Netou\u017eil po ni\u010dem jin\u00e9m, ne\u017e co nejrychleji vypadnout a ut\u00edkat do podniku Miina otce. Od toho pohovoru se odv\u00edjela cel\u00e1 jeho budoucnost. V\u011bd\u011bl, \u017ee pokud by z\u00edskal to m\u00edsto, dostal by se bl\u00ed\u017e k Miin\u011b rodin\u011b, a t\u00edm i k n\u00ed. A pr\u00e1v\u011b to pro n\u011bj bylo ze v\u0161eho nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n

Nesoust\u0159ed\u011bn\u011b se kousl do rtu a pustil se do vykl\u00e1d\u00e1n\u00ed sest\u0159in\u00fdch v\u011bc\u00ed. Ve chv\u00edli, kdy byl batoh kone\u010dn\u011b pr\u00e1zdn\u00fd, se rozhl\u00e9dl kolem sebe. \u0160atna byla men\u0161\u00ed, ale \u00fatuln\u00e1. V\u0161echno v n\u00ed, od n\u00e1bytku a\u017e po dekoraci, p\u016fsobilo hodn\u011b minimalisticky. Lavice, na kterou odhodil pr\u00e1zdn\u00fd batoh, jako by byla zhotovena pro sk\u0159\u00edtky. Nikdy neb\u00fdval citliv\u00fd, ale na kr\u00e1tkou chv\u00edli, kter\u00e1 jej dost zasko\u010dila, mu to v\u0161echno p\u0159i\u0161lo jaksi roztomil\u00e9.<\/p>\n

„Hotovo. Poj\u010f se rychle p\u0159evl\u00e9knout, a pak tady po\u010dk\u00e1\u0161 na ostatn\u00ed d\u011bv\u010data, ano? Po baletu se tady pro tebe zastav\u00edm a m\u016f\u017eeme zaj\u00edt na zmrzlinu, co ty na to?“ zvedl tv\u00e1\u0159 od p\u0159ehnan\u011b r\u016f\u017eov\u00fdch v\u011bc\u00ed na tancov\u00e1n\u00ed a pohledem vyhledal Mily. St\u00e1la u dve\u0159\u00ed a se zatajen\u00fdm dechem koukala do s\u00e1lu, to, \u017ee na ni promluvil, v\u016fbec nepost\u0159ehla.<\/p>\n

„Mily, no tak. J\u00e1 u\u017e budu muset j\u00edt. Zav\u0159i ty dve\u0159e a obl\u00e9kni se,“ sykl sm\u011brem k n\u00ed, necht\u011bn\u011b se v\u0161ak zaposlouchal do pomal\u00e9 klav\u00edrn\u00ed melodie, kter\u00e1 vych\u00e1zela z prostoru za dve\u0159mi a b\u011bhem vte\u0159iny naplnila celou \u0161atnu. Otr\u00e1ven\u011b se za\u0161klebil a zavrt\u011bl hlavou. Balet mu v\u017edy p\u0159i\u0161el sm\u011b\u0161n\u00fd a nedok\u00e1zal pochopit, pro\u010d musela jeho m\u00e1ma zapsat Mily zrovna na tenhle druh tancov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

„Marku, poj\u010f se pod\u00edvat,“ Mily na n\u011bj rychle m\u00e1vla, ani na okam\u017eik v\u0161ak nespustila o\u010di z d\u011bn\u00ed p\u0159ed sebou.<\/div>\n

„Nejsem zv\u011bdav\u00fd na star\u00e9ho, hopsaj\u00edc\u00edho chl\u00e1pka, v t\u011bsn\u00fdch kalhot\u00e1ch,“ sna\u017eil se nevn\u00edmat melodii a popo\u0161el k sest\u0159e, aby ji vt\u00e1hl dovnit\u0159. Neodpustil si v\u0161ak kr\u00e1tk\u00e9 pohl\u00e9dnut\u00ed dovnit\u0159.<\/div>\n
S\u00e1l byl prostorn\u00fd a \u00fa\u017easn\u011b prosv\u011btlen\u00fd. D\u00edky dopadaj\u00edc\u00edmu sv\u011btlu vypadala pomalu tan\u010d\u00edc\u00ed postava na pozad\u00ed zrcadel jako pohybuj\u00edc\u00ed se paprsek slunce.<\/p>\n

Byl to kluk.<\/p>\n

Nebyl v\u0161ak star\u00fd, nem\u011bl na sob\u011b t\u011bsn\u00e9 kalhoty a nehopsal tak, jak si p\u0159edstavoval. Pohyboval se pomalu, opatrn\u011b. Mark si v\u0161iml, \u017ee na jednu nohu stoupal opatrn\u011bji ne\u017e na druhou, i p\u0159esto v\u0161ak byly jeho pohyby elegantn\u00ed a p\u0159irozen\u00e9. Ve tv\u00e1\u0159i m\u011bl soust\u0159ed\u011bn\u00fd v\u00fdraz, kter\u00fd podkreslovaly zav\u0159en\u00e9 o\u010di a stisknut\u00e9 rty.<\/div>\n

<\/div>\n
Mark se vzpamatoval teprve po n\u011bkolika vte\u0159in\u00e1ch a uv\u011bdomil si, \u017ee na toho chlapce doslova civ\u011bl. Nejhor\u0161\u00ed na tom v\u0161em bylo to, \u017ee nedok\u00e1zal p\u0159estat. Nikdy nic podobn\u00e9ho nevid\u011bl. Byl jako z jin\u00e9ho sv\u011bta. P\u0159i srovn\u00e1n\u00ed s Miou p\u016fsobil p\u0159\u00edmo nadpozemsky.<\/p>\n

„To je n\u00e1\u0161 nov\u00fd pan u\u010ditel,“ Mily sice vyslovila dan\u00e1 slova \u0161eptem, p\u0159esto s pat\u0159i\u010dnou hrdost\u00ed.<\/p>\n

Odb\u011bhla ke sv\u00fdm v\u011bcem a v rychlosti se p\u0159evl\u00e9kla. Bylo j\u00ed sice teprve p\u011bt, ale byla na sv\u016fj v\u011bk celkem rozumn\u00e1. Zad\u00edvala se na sv\u00e9ho bratra po\u0159\u00e1d stoj\u00edc\u00edho u dve\u0159\u00ed a hrav\u011b jej zatahala za lem ko\u0161ile.<\/div>\n

„U\u017e m\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt do pr\u00e1ce,“ za\u010dala hopsat na m\u00edst\u011b a to\u010dila se p\u0159esn\u011b tak, jako to vid\u011bla u sv\u00e9ho u\u010ditele. L\u00edbil se j\u00ed ten pohyb voln\u00e9 suk\u00fdnky a nemohla se do\u010dkat chv\u00edle, a\u017e za\u010dnou tancovat.<\/p>\n

Sklonil hlavu, ustoupil ode dve\u0159\u00ed a napravil si v\u00e1zanku na sv\u00e9m nejlep\u0161\u00edm obleku. D\u011blal to v\u0161echno jenom proto, aby t\u00edm mohl zakr\u00fdt sv\u00e9 rozpaky. Je\u0161t\u011b naposled pohl\u00e9dl na tan\u010d\u00edc\u00edho chlapce, kter\u00e9mu se v\u0161ak ne\u010dekan\u011b podlomila noha a bolestiv\u011b dopadl na tvrdou podlahu. D\u0159\u00edv, ne\u017e si v\u016fbec stihl uv\u011bdomit, co d\u011bl\u00e1, u\u017e st\u00e1l u n\u011bj s ot\u00e1zkou, zdali je v po\u0159\u00e1dku.<\/p>\n

Bill p\u0159ekvapen\u011b zvedl hlavu a p\u0159el\u00e9tl jej vyd\u011b\u0161en\u00fdm pohledem. \u010cekal skupinku mal\u00fdch d\u011bv\u010dat a ne vysok\u00e9ho svalovce, kter\u00fd jej propaloval o\u010dima a zvl\u00e1\u0161tn\u011b se usm\u00edval. Nab\u00eddl mu ruku ozdobenou velik\u00fdm tetov\u00e1n\u00edm, ale Bill pouze zavrt\u011bl hlavou, je\u0161t\u011b naposled si opatrn\u011b promnul koleno a postavil se.<\/p>\n

„Pot\u0159ebujete n\u011bco?“ necht\u011bl b\u00fdt nezdvo\u0159il\u00fd. Mo\u017en\u00e1 se jednalo o p\u0159\u00edbuzn\u00e9ho nebo zn\u00e1m\u00e9ho majitele studia, a proto se rozhodl potla\u010dit svou ned\u016fv\u011bru, kter\u00e1 by v dan\u00e9m okam\u017eiku p\u016fsobila neslu\u0161n\u011b.<\/div>\n

Mark se rozpa\u010dit\u011b po\u0161kr\u00e1bal ve vlasech a rychle pohl\u00e9dl ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„No, j\u00e1 jsem..“ dal\u0161\u00ed rozpa\u010dit\u00e9 \u0161kr\u00e1bnut\u00ed. „P\u0159ivezl jsem sestru. M\u011bla strach z\u016fstat tady sama, tak jsem po\u010dkal s n\u00ed,“ vykoktal ze sebe a automaticky nahodil sv\u016fj koketn\u00ed \u00fasm\u011bv, kter\u00e9mu nedok\u00e1zala odolat \u017e\u00e1dn\u00e1 holka v jeho bl\u00edzk\u00e9m okol\u00ed. Dokonce ani takov\u00e1 potv\u016frka, jakou pro n\u011bj byla Mia.<\/p>\n

S reakc\u00ed, kter\u00e1 n\u00e1sledovala, v\u0161ak nepo\u010d\u00edtal. \u010cernovl\u00e1sek na n\u011bj ani nepohl\u00e9dl. M\u00edsto toho si opatrn\u011b klekl na kolena a naklonil ruku sm\u011brem k Mily, kter\u00e1 se ne\u010dekan\u011b kr\u010dila za jeho z\u00e1dy.<\/p>\n

„Ahoj, j\u00e1 jsem Bill. Jak pak se jmenuje\u0161?“v\u011bnoval j\u00ed n\u011b\u017en\u00fd \u00fasm\u011bv a d\u011bv\u010d\u00e1tku okam\u017eit\u011b zr\u016f\u017eov\u011bly tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n

„Mily,“p\u00edpla a zlehka mu pot\u0159\u00e1sla rukou.<\/div>\n
„Po\u010dk\u00e1me na ostatn\u00ed a pak za\u010dneme, ano?“ \u00fasm\u011bv mu m\u00edrn\u011b ochabl, jak se op\u011bt zvedl na nohy a pohl\u00e9dl na jej\u00edho bratra. „U\u017e m\u016f\u017eete j\u00edt. D\u00e1m na ni pozor.“ I p\u0159esto, \u017ee cht\u011bl, nepoda\u0159ilo se mu p\u016fsobit i nad\u00e1le slu\u0161n\u011b. Nem\u011bl z toho kluka dobr\u00fd pocit, a u\u017e v\u016fbec nem\u011bl dobr\u00fd pocit ze zp\u016fsobu, jak\u00fdm se na n\u011bj d\u00edval. V t\u00e9 chv\u00edli si p\u0159\u00e1l ze v\u0161eho nejv\u00edce jenom jedinou v\u011bc.<\/div>\n
B\u00fdt s Tomem.<\/p>\n

„Jsem Mark.“ Bill se nejist\u011b zad\u00edval na ruku, kter\u00e1 se op\u011bt natahovala jeho sm\u011brem a netu\u0161il, jak by m\u011bl reagovat. C\u00edtil se nesv\u016fj, chvilkami dokonce nep\u0159\u00edjemn\u011b. V mysli sly\u0161el Sylvii, vid\u011bl jej\u00ed \u00fasm\u011bv a p\u0159edstavoval si, jak r\u00e1da by jist\u011b byla, kdyby poznal i dal\u0161\u00ed nov\u00e9 lidi. On v\u0161ak nikdy neb\u00fdval spole\u010densk\u00fd typ. Nepot\u0159eboval m\u00edt kolem sebe mno\u017estv\u00ed p\u0159\u00e1tel, m\u00edsto toho mu sta\u010dil jeden jedin\u00fd.<\/div>\n

Ten prav\u00fd.<\/div>\n
Oto\u010dil se, aby zjistil, co d\u011bl\u00e1 Mily, a aby t\u00edm z\u00edskal alespo\u0148 trochu \u010dasu, ne\u017e si promysl\u00ed, jak zareaguje. Mily st\u00e1la n\u011bkolik metr\u016f od nich a opakovala si pozice, kter\u00e9 u\u017e znala. Baculat\u00e1 tv\u00e1\u0159i\u010dka j\u00ed z\u00e1\u0159ila radost\u00ed, a on p\u0159i pohledu na ni v\u011bd\u011bl, \u017ee a\u0165 u\u017e by se m\u011blo st\u00e1t cokoliv, byla to pr\u00e1ce jeho sn\u016f.
V Markovi se rozbou\u0159il oce\u00e1n emoc\u00ed. C\u00edtil hanbu, znepokojen\u00ed a neskute\u010dnou pot\u0159ebu propadnout se do zem\u011b.<\/div>\n
Opravdu se pr\u00e1v\u011b pokou\u0161el flirtovat s klukem?!<\/div>\n
Sv\u00e9 chov\u00e1n\u00ed omlouval za fakt, \u017ee Bill byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 kr\u00e1sn\u00fd na to, aby dok\u00e1zal z\u016fstat chladn\u00fd. Naopak, t\u00edm chladn\u00fdm byl pr\u00e1v\u011b Bill. Zat\u00edmco jin\u00e1 by mu u\u017e d\u00e1vno le\u017eela u nohou, Bill na n\u011bj sotva pohl\u00e9dl, a kdy\u017e, tak s velik\u00fdm odstupem. C\u00edtil jeho ned\u016fv\u011bru a pr\u00e1v\u011b ta jej na n\u011bm zvl\u00e1\u0161tn\u011b p\u0159itahovala.<\/p>\n

Zat\u00edmco Mark zkoumav\u011b sledoval jeho n\u011b\u017en\u00e9 rysy, Bill se sna\u017eil rad\u011bji z\u016fstat zticha v nad\u011bji, \u017ee pokud se mu to poda\u0159\u00ed, splyne se zrcadlovou zd\u00ed a Mark u\u017e jej nebude sledovat.<\/div>\n

<\/div>\n
To ticho jej v\u0161ak ni\u010dilo. Pamatoval si na chv\u00edle ticha, kter\u00e9 prohloubily a je\u0161t\u011b v\u00edce upevnily jeho pouto s Tomem.<\/div>\n
Tentokr\u00e1t to v\u0161ak bylo jin\u00e9. Byl to \u00fapln\u011b jin\u00fd druh ticha.<\/div>\n
Tenhle prosil o slova, tou\u017eil b\u00fdt naru\u0161en.<\/p>\n

Pr\u00e1v\u011b v okam\u017eiku, kdy se Mark op\u011bt pokou\u0161el o sbl\u00ed\u017een\u00ed, se ze \u0161atny ozval podivn\u00fd hrkot. Bill sledoval pootev\u0159en\u00e9 dve\u0159e s nad\u011bj\u00ed, \u017ee postupn\u011b p\u0159ich\u00e1zej\u00ed i ostatn\u00ed d\u011bv\u010data. Jakmile v\u0161ak dovnit\u0159 vpadla zad\u00fdchan\u00e1 postava a po podlaze se vz\u00e1p\u011bt\u00ed rozkoulely r\u016fzn\u00e9 tu\u017eky, pastelky a listy pap\u00edr\u016f, po cel\u00e9m t\u011ble mu vystoupila hus\u00ed k\u016f\u017ee. Na rty mu vystoupil vesel\u00fd \u00fasm\u011bv, tv\u00e1\u0159 se mu rozz\u00e1\u0159ila, a kdyby mohl, rozb\u011bhl by se, aby mohl b\u00fdt co nejd\u0159\u00edve s n\u00edm. Musel se v\u0161ak uspokojit se sv\u00fdm obvykl\u00fdm pomal\u00fdm tempem.<\/p>\n

„Co tady d\u011bl\u00e1\u0161?“ zeptal se radostn\u011b a zad\u00edval se mu do o\u010d\u00ed. Tomova tv\u00e1\u0159 byla pokryta drobn\u00fdm strni\u0161t\u011bm a on mu p\u0159i\u0161el je\u0161t\u011b p\u0159ita\u017eliv\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e kdy p\u0159edt\u00edm. Kdy\u017e se na n\u011bj v\u0161ak l\u00e9pe zad\u00edval, zjistil, \u017ee ji m\u011bl na n\u011bkter\u00fdch m\u00edstech \u0161pinavou. „To je mouka?“ pobaven\u011b se zachichotal, ne\u017e Tom kone\u010dn\u011b popadl dech a v\u011bnoval mu nevinn\u00fd \u00fasm\u011bv mal\u00e9ho chlapce. Kone\u010dky prst\u016f mu opatrn\u011b ut\u00edral tv\u00e1\u0159 a nep\u0159est\u00e1val se spokojen\u011b sm\u00e1t.<\/p>\n

„Od r\u00e1na nic nest\u00edh\u00e1m,“ zhluboka se nadechl, aby t\u00edm zklidnil \u0161\u00edlen\u00fd tlukot sv\u00e9ho srdce. „Byl jsem s Juli\u00ed v parku, pak jsem se pokou\u0161el n\u011bco uva\u0159it, a te\u010f jsem tady. B\u00e1l jsem se, \u017ee to nestihnu,“ vybalil na n\u011bj jedn\u00edm dechem a pohledem se mu omlouval za nepo\u0159\u00e1dek, kter\u00fd sv\u00fdm p\u0159\u00edchodem zp\u016fsobil.<\/p>\n

„Babi\u010dka t\u011b pustila do kuchyn\u011b? Toho by sis m\u011bl v\u00e1\u017eit. Mn\u011b tam zak\u00e1zala chodit od chv\u00edle, co jsem ji m\u00e1lem podp\u00e1lil,“ dovolil, aby jej Tom chytil za ruku a na Marka \u00fapln\u011b zapomn\u011bl.<\/p>\n

\u2026<\/p>\n

Ten se kolem t\u011bch dvou nen\u00e1padn\u011b vypl\u00ed\u017eil ven. Jakmile se kone\u010dn\u011b ocitl za dve\u0159mi, \u0161okovan\u00fd pootev\u0159el rty a nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n

Toma vid\u011bl sice jenom n\u011bkolikr\u00e1t a i to jenom zd\u00e1lky, ale nepochyboval, \u017ee ten kluk, kter\u00fd je ne\u010dekan\u011b vyru\u0161il, byl pr\u00e1v\u011b on. C\u00edtil se, jako by se pr\u00e1v\u011b probral z podivn\u00e9ho sp\u00e1nku, nebo z jak\u00e9hosi stavu, ve kter\u00e9m je v\u0161echno nejasn\u00e9. Postupn\u011b se mu jednotliv\u00e9 souvislosti spojovaly do ucelen\u00e9ho celku jako \u010d\u00e1sti skl\u00e1da\u010dky a on n\u00e1hle rozum\u011bl \u00fapln\u011b v\u0161emu.<\/div>\n
To Bill byl klukem, kter\u00e9ho Mia tolik nen\u00e1vid\u00ed. To jemu m\u011bl ubl\u00ed\u017eit. To jej m\u011bl odstranit z cesty, jenom pro Miino pot\u011b\u0161en\u00ed a p\u0159ehnanou pomstychtivost.<\/div>\n
Za zav\u0159en\u00fdma o\u010dima si p\u0159edstavil jejich obraz. Jejich zamilovan\u00e9 pohledy se prol\u00ednaly s Billovou rozz\u00e1\u0159enou tv\u00e1\u0159\u00ed a n\u00e1hlou zm\u011bnou chov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
I p\u0159esto, \u017ee na Toma \u017e\u00e1rlil, si musel p\u0159iznat, \u017ee tvo\u0159ili dokonal\u00fd p\u00e1r.<\/p>\n

V kapse zac\u00edtil vibraci telefonu.<\/div>\n

V\u011bd\u011bl, \u017ee je to ona. V\u011bd\u011bl, \u017ee \u0161\u00edl\u00ed z toho, \u017ee o tom klukovi nic nev\u00ed, a \u017ee by dala cokoliv za informaci, kde se pr\u00e1v\u011b nach\u00e1z\u00ed.<\/div>\n
On v\u0161ak nem\u00ednil b\u00fdt t\u00edm, kdo zni\u010d\u00ed jejich \u0161t\u011bst\u00ed.<\/div>\n
Vzal do dlan\u00ed mobil a jedn\u00edm pohybem jej vypnul. Ohl\u00e9dl se, v pootev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00edch u\u017e spat\u0159il pouze Tomova z\u00e1da a Billovy dlan\u011b, propleten\u00e9 za jeho krkem.<\/div>\n
Pousm\u00e1l se a vykro\u010dil.<\/div>\n
Dom\u016f.<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay „Jdeme brzo!“ „Jdeme akor\u00e1t. A i kdyby ne, tak tady chvilku po\u010dk\u00e1\u0161.“ „Chci maminku. Dnes m\u011b m\u011bla odv\u00e9zt maminka.“ „Mily, u\u017e dost. M\u00e1ma nem\u011bla \u010das a j\u00e1 posp\u00edch\u00e1m do pr\u00e1ce. Mohla by ses pros\u00edm pustit t\u011bch dve\u0159\u00ed?“ Mark se rozhodl,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[528],"tags":[],"class_list":["post-5197","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-julie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5197","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5197"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5197\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5197"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5197"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5197"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}