{"id":52,"date":"2019-09-01T09:32:00","date_gmt":"2019-09-01T08:32:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=47"},"modified":"2019-09-01T09:32:00","modified_gmt":"2019-09-01T08:32:00","slug":"from-the-inside-out-35-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2019\/09\/01\/from-the-inside-out-35-1-2\/","title":{"rendered":"From the inside out 35. (1\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: fyredancer<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Chladn\u00fd dotek na jeho \u010dele a prsty hlad\u00edc\u00ed jej jemn\u00fdm, opakuj\u00edc\u00edm se pohybem. Bill otev\u0159el o\u010di a na okam\u017eik p\u0159em\u00fd\u0161lel, pro\u010d to \u0161lo tak t\u011b\u017ece a kde to vlastn\u011b je. Tom, pomyslel si. V p\u0159\u00ed\u0161t\u00edm okam\u017eiku nad sebou zahl\u00e9dl skrz \u0159asy tmav\u00e9 vlasy a n\u011b\u017en\u00fd intenzivn\u00ed v\u00fdraz. Jeho prav\u00e9 oko bylo \u00fapln\u011b zav\u0159en\u00e9. Na chv\u00edli, zat\u00edmco k n\u00ed vzhl\u00ed\u017eel, j\u00ed mohl odpustit rozho\u0159\u010den\u00ed a rozru\u0161en\u00ed z minul\u00e9 noci jen d\u00edky v\u00fdrazu na jej\u00ed tv\u00e1\u0159i, k\u0159ehk\u00e9mu a bezmezn\u011b miluj\u00edc\u00edmu.<\/div>\n
„Mami,“ zachrapt\u011bl, pak se pokusil si odka\u0161lat. „Jak dlouho jsem byl mimo?“<\/div>\n
„T\u00e9m\u011b\u0159 hodinu,“ \u0159ekla ti\u0161e, nehty mu proj\u00ed\u017ed\u011bla skrz vlasy a odhrnula mu je z obli\u010deje. „\u010cas vst\u00e1vat.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm.“ Neohraban\u011b se vzpamatov\u00e1val a zvedal do vzp\u0159\u00edmen\u00e9 polohy, tentokr\u00e1t p\u0159ijal jej\u00ed pomoc, kdy\u017e jej pa\u017e\u00ed objala kolem ramen. Vzdal to d\u0159\u00edv, ne\u017e tu bitvu za\u010dal, a po\u017e\u00e1dal: „Mohla bys mi st\u00e1hnout vlasy?“ Uvolnily se mu z gumi\u010dky a rozprost\u00edraly se mu p\u0159es jedno rameno jako zamotan\u00fd z\u00e1voj.<\/div>\n
\n

Jej\u00ed prsty se te\u010f pohybovaly \u00fa\u010deln\u011bji, shrom\u00e1\u017edily rozpt\u00fdlen\u00e9 vlasy a jemn\u011b jej tahaly za poko\u017eku hlavy. Beze slova mu je sv\u00e1zala na z\u00e1tylku, jako kdy\u017e byl je\u0161t\u011b d\u00edt\u011b, a je\u0161t\u011b v\u00edc t\u00edm zes\u00edlila pocit, \u017ee ona nebo on se navr\u00e1tili do d\u00e1vn\u00e9 minulosti. Bill zav\u0159el o\u010di a u\u017e\u00edval si ten pocit manipulace s vlasy. Bolestiv\u011b jej ude\u0159ilo, \u017ee spolu takhle lehce nevych\u00e1zej\u00ed u\u017e od za\u010d\u00e1tku st\u0159edn\u00ed \u0161koly, od toho t\u011b\u017ek\u00e9ho roku, kdy se v\u0161echno zm\u011bnilo a on ud\u011blal v\u0161e pro to, aby to ukryl. P\u0159ed n\u00ed a i p\u0159ed sebou.<\/p><\/div>\n

P\u0159em\u00fd\u0161lel, kolik \u00fasil\u00ed by musel vynalo\u017eit, aby se dostal k telefonu. Na konci t\u00e9 my\u0161lenky se objevil brilantn\u00ed n\u00e1pad a on naklonil hlavu sm\u011brem k matce, p\u0159i\u010dem\u017e si v\u0161iml, jak nevyv\u00e1\u017een\u00fd byl nyn\u00ed jeho zrak. „M\u016f\u017eu dostat mobil? Chci zavolat Sloane, mo\u017en\u00e1 u\u017e n\u011bco zaslechla z obchodu. Bude m\u00edt starost.“<\/div>\n
K\u00fdvla na n\u011bj. „Samoz\u0159ejm\u011b. M\u011blo m\u011b to napadnout.“<\/div>\n
\n

Naproti jeho sklopen\u00e9 poloze vytv\u00e1\u0159ela televizn\u00ed show neust\u00e1l\u00fd \u0161um v pozad\u00ed. Uva\u017eoval, \u017ee by pustil n\u011bjak\u00fd film, jak m\u011bl p\u016fvodn\u011b v \u00famyslu, ale uv\u011bdomil si, \u017ee je a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 l\u00edn\u00fd na to, aby se znovu pohnul. A krom\u011b lenivosti tady bylo i to jasn\u00e9 v\u011bdom\u00ed, \u017ee ka\u017ed\u00fd jedin\u00fd pohyb p\u0159edstavoval novou bolest.<\/p><\/div>\n

Claire se vzd\u00e1lila, aby mu po p\u0159ed\u00e1n\u00ed telefonu dop\u0159\u00e1la n\u011bjak\u00e9 soukrom\u00ed. Kdy\u017e vyt\u00e1\u010del \u010d\u00edslo, pomyslel znovu na \u0161kolu, na p\u0159edn\u00e1\u0161ky, kter\u00e9 zame\u0161kal, na ostatn\u00ed lidi, kter\u00e9 bude muset kontaktovat. Profeso\u0159i, d\u011bkan, bude-li to nutn\u00e9, a budou tam i \u00fakoly, kter\u00e9 bude t\u0159eba st\u00e1le odevzdat. P\u0159\u00e1l si Tom\u016fv laptop a klid jeho bytu bez rodi\u010d\u016f a na okam\u017eik se na okraji jeho pam\u011bti znovu rozblikalo sv\u011btlo. Temn\u00fd pohled zatahal za okraje jeho mysli. Byl tam laptop, televize, klep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e\u2026<\/div>\n
Pevn\u011b tu vzpom\u00ednku potla\u010dil a zpam\u011bti vyto\u010dil Sloanino \u010d\u00edslo. Potla\u010dovac\u00ed techniky si vylep\u0161il v jiu-jitsu. Za t\u011bmi dve\u0159mi nebylo nic, \u017e\u00e1dn\u00fd otravn\u00fd pocit, \u017ee klep\u00e1n\u00ed bylo jakousi hrozbou. Naslouchal vyzv\u00e1n\u011bn\u00ed telefonu, a pak mu do ucha cvakla Sloanina \u00favodn\u00ed v\u011bta z hlasov\u00e9 schr\u00e1nky. P\u00edpnut\u00ed. „Sloane, tady Bill. Cht\u011bl jsem ti d\u00e1t v\u011bd\u011bt, \u017ee jsem v po\u0159\u00e1dku, a\u0165 u\u017e jsi sly\u0161ela cokoliv. Zavolej mi, jsem u rodi\u010d\u016f.“<\/div>\n
U rodi\u010d\u016f. Ne doma.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
Kdy\u017e vyt\u00e1\u010del Tomovo \u010d\u00edslo mobiln\u00edho telefonu, zmaten\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lel nad tou frazeologi\u00ed. Znovu byl nasm\u011brov\u00e1n do hlasov\u00e9 schr\u00e1nky a ozvalo se: „Tady je Tom Kaulitz. Zme\u0161kal jsem v\u00e1\u0161 hovor, ale chci v\u00e1s sly\u0161et, okay? Tak\u017ee po v\u00fdk\u0159iku zanechte jm\u00e9no a \u010d\u00edslo a j\u00e1 se nat\u00e1hnu a dotknu se v\u00e1s.“ Jeho hlas byl tepl\u00fd a intimn\u00ed, pak se p\u0159em\u011bnil na pronikav\u00fd v\u00fdk\u0159ik, kter\u00fd zn\u011bl jako Lisa, kter\u00e1 se ho pokou\u0161ela vyd\u011bsit. Ten n\u00e1hle skon\u010dil a ozvalo se p\u00edpnut\u00ed.<\/div>\n
Bill se nadechl. Po dlouhou vte\u0159inu nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct. Z ozv\u011bny toho v\u00fdk\u0159iku jej bolely zuby a on si vzpomn\u011bl, jak se v nemocni\u010dn\u00edm pokoji Tomovy o\u010di odvr\u00e1tily od jeho obli\u010deje. Sev\u0159el telefon v ruce.<\/div>\n
„To jsem j\u00e1, Bill. H\u00e1d\u00e1m, \u017ee jsi zrovna v pr\u00e1ci\u2026 Jsem pry\u010d z nemocnice. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b\u2026 zavolej mi, okay?“ Zav\u011bsil d\u0159\u00edv, ne\u017e mohl \u0159\u00edct cokoliv osobn\u011bj\u0161\u00edho.<\/div>\n
Jeho matka se vr\u00e1tila dlouho pot\u00e9, co nechal telefon sklouznout na vzorovanou p\u0159ikr\u00fdvku. „Spojil ses s n\u00ed?“<\/div>\n
„Nikdo nebyl doma,“ odpov\u011bd\u011bl nete\u010dn\u011b.<\/div>\n
„\u0160koda.“ Vyt\u00e1hla mu telefon z kl\u00edna a chv\u00edli se na n\u011bj d\u00edvala, zd\u00e1lo se, \u017ee v\u00e1h\u00e1. „Bille\u2026“<\/div>\n
„Co?“<\/div>\n
„Nic. Jsem r\u00e1da, \u017ee jsi doma.“ Na okam\u017eik bylo v jej\u00edm hlase n\u011bco jasn\u00e9ho a chv\u011bj\u00edc\u00edho se, a pak v\u0161e, co usly\u0161el, bylo jen klap\u00e1n\u00ed jej\u00edch bot, kdy\u017e znovu opustila m\u00edstnost.<\/div>\n
\n

Znovu za\u010dal d\u0159\u00edmat, kdy\u017e se klap\u00e1n\u00ed ozvalo zp\u00e1tky a zastavilo se u prahu. „Detektivov\u00e9 jsou tady. Chce\u0161 se s nimi setkat v ob\u00fdv\u00e1ku?“<\/p><\/div>\n

Bill sebou trhnul a sna\u017eil se soust\u0159edit p\u0159es ospal\u00e1 mrk\u00e1n\u00ed. „Asi jo. Kde jinde?“ Nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 pl\u00e1ny t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se pohybu.<\/div>\n
O chv\u00edli pozd\u011bji ozn\u00e1mila detektivy Amy Pierce a Tima Shaughnessey, aby jim u\u0161et\u0159ila p\u0159edstavov\u00e1n\u00ed. „M\u016fj syn Bill,“ dokon\u010dila Claire. „Dali byste si n\u011bco k pit\u00ed?“<\/div>\n
Detektiv Amy Pierce byla mal\u00e1, \u0161t\u00edhl\u00e1 \u017eena s velk\u00fdm mno\u017estv\u00edm tmav\u00fdch kudrnat\u00fdch vlas\u016f kask\u00e1dovit\u011b spl\u00fdvaj\u00edc\u00edch p\u0159es jej\u00ed n\u00e1mo\u0159nick\u00e9 sako. V ruce m\u011bla ko\u017een\u00e9 pouzdro, pravd\u011bpodobn\u011b odznak, kter\u00fdm se prok\u00e1zala u dve\u0159\u00ed. K\u00fdvla a pousm\u00e1la se sv\u00fdmi rud\u00fdmi rty, zat\u00edmco si odznak vsunula do zadn\u00ed kapsy a rozhl\u00e9dla se. „D\u00edky, jsme v pohod\u011b.“<\/div>\n
„Je n\u00e1m l\u00edto, \u017ee se setk\u00e1v\u00e1me za takov\u00fdch okolnost\u00ed,“ promluvil druh\u00fd detektiv Tim tich\u00fdm a dob\u0159e modulovan\u00fdm hlasem s m\u011bkk\u00fdm zabarven\u00edm. Jeho \u00favodn\u00ed v\u011bta byla uklid\u0148uj\u00edc\u00ed, stejn\u011b jako jeho chov\u00e1n\u00ed – m\u011bl otev\u0159enou a v\u00fdraznou tv\u00e1\u0159, kter\u00e1 podporovala emoce vyj\u00e1d\u0159en\u00e9 jeho slovy. Byl vysok\u00fd, ty\u010dil se nad svou kolegyn\u00ed a jeho sako bylo bu\u010f p\u0159\u00edli\u0161 mal\u00e9, nebo do n\u011bj \u0161patn\u011b zapadalo jeho t\u011blo. Ruce mu z n\u011bj vykukovaly a odhalovaly p\u0159ed man\u017eetami n\u011bkolik centimetr\u016f modr\u00e9 ko\u0161ile.<\/div>\n
„D\u00edky, \u017ee jste p\u0159i\u0161li,“ odpov\u011bd\u011bl Bill a nat\u00e1hl krk, aby se na n\u011b pod\u00edval. „Chcete se posadit? Pohovka je tady.“ To by je dostalo do \u00farovn\u011b jeho o\u010d\u00ed.<\/div>\n
\n

Byl vd\u011b\u010dn\u00fd, kdy\u017e Amy p\u0159ijala jeho nab\u00eddku a jej\u00ed kolega zav\u00e1hal, ne\u017e ji n\u00e1sledoval.<\/p><\/div>\n

„Cht\u011bli bychom v\u00e1m polo\u017eit n\u011bkolik ot\u00e1zek, Bille,“ za\u010dal detektiv Tim. „Pokud je to v po\u0159\u00e1dku. Usoudili jsme, \u017ee rad\u011bji p\u0159ijdeme sem, ne\u017e abychom v\u00e1s kv\u016fli prohl\u00e1\u0161en\u00ed zvali na stanici.“<\/div>\n
„Jsem za to vd\u011b\u010dn\u00fd,“ \u0159ekl Bill. „Ale nev\u00edm, jak moc m\u016f\u017eu pomoct.“<\/div>\n
Oba detektivov\u00e9 si vym\u011bnili pohledy.<\/div>\n
„Pro\u010d n\u00e1m ne\u0159eknete, co si z toho \u00fatoku pamatujete?“ Navrhl detektiv Tim. „Pak \u0159ekneme my, co v\u00edme.“<\/div>\n
Bill se op\u0159el do pol\u0161t\u00e1\u0159\u016f a uva\u017eoval. „Bylo to v\u010dera v noci po pr\u00e1ci,“ za\u010dal. „Tom a j\u00e1 jsme se zrovna vr\u00e1tili dom\u016f z pr\u00e1ce.“<\/div>\n
„Tom jako Tom Kaulitz?“ P\u0159eru\u0161ila ho Amy sed\u00edc\u00ed na okraji pohovky. M\u011bla v ruce tenk\u00fd z\u00e1pisn\u00edk a prohl\u00ed\u017eela si jednu ze str\u00e1nek uvnit\u0159.<\/div>\n
„Ano. Tom Kaulitz. Je to m\u016fj p\u0159\u00edtel.“ Bill polkl, byl si v\u011bdom toho, \u017ee jeho matka stoj\u00ed hned za prahem a naslouch\u00e1. „M\u011bli jsme zav\u00edrac\u00ed sm\u011bnu ve Starbucks. Skon\u010dili jsme asi v jeden\u00e1ct t\u0159icet jako norm\u00e1ln\u011b, a pak jsme \u0161li zp\u00e1tky k Tomovi.“<\/div>\n
„Byl tam okolo n\u011bkdo? V\u0161iml jste si neobvykl\u00e9ho provozu nebo n\u011bkoho, kdo by v\u00e1s sledoval?“ Vyzvala ho Amy.<\/div>\n
„Ne, byla tam Pam, dal\u0161\u00ed spolupracovnice. Bylo pozd\u011b a na chodn\u00edku nebyli \u017e\u00e1dn\u00ed lid\u00e9, mo\u017en\u00e1 jedno nebo dv\u011b auta. V tu hodinu si mysl\u00edm, \u017ee bych si toho v\u0161iml.“ Bill se m\u00edrn\u011b zavrt\u011bl. „Mami, m\u016f\u017eu dostat trochu vody?“<\/div>\n
„Jist\u011b, zlato.“ Sly\u0161el zav\u00e1h\u00e1n\u00ed, ne\u017e se jej\u00ed kroky vzd\u00e1lily.<\/div>\n
\n

„Tak\u017ee jsme se vr\u00e1tili do Tomova bytu a nikdo nebyl doma.“<\/p><\/div>\n

Detektiv Amy promluvila. „V \u00fater\u00fd v jeden\u00e1ct t\u0159icet, bylo to neobvykl\u00e9?“<\/div>\n
Bill pokr\u010dil rameny. „Minulou noc jsem si to nemyslel. Brandon, jeden z jeho spolubydl\u00edc\u00edch, byl pry\u010d v Beavertonu s rodinou sv\u00e9 p\u0159\u00edtelkyn\u011b. Maj\u00ed poh\u0159eb\u2026 ehm, dneska. Dal\u0161\u00ed spolubydl\u00edc\u00ed Alec, je po v\u011bt\u0161inu noc\u00ed pry\u010d a\u017e do dvou do r\u00e1na, takov\u00fd prost\u011b je. A Jack\u2026“ Tv\u00e1\u0159 se mu napjala a on ztichnul.<\/div>\n
„Jack Wagner, dal\u0161\u00ed spolubydl\u00edc\u00ed,“ doplnila Amy.<\/div>\n
\u0160kubnul sebou. „Jo. Jackovy hodiny jsou, pokud to tak m\u016f\u017eu \u0159\u00edct, nepravideln\u00e9. Nikdo v byt\u011b ho nem\u00e1 r\u00e1d natolik, aby si zjistil jeho rozvrh, mysl\u00edm. Krom\u011b toho\u2026 v posledn\u00ed dob\u011b se sch\u00e1zel s jednou holkou. Nejsp\u00ed\u0161 byl s n\u00ed. V ledni\u010dce nic nebylo,“ pokra\u010doval, vzpom\u00ednal na tu ospalou, nesouvislou mal\u00e1tnost, kter\u00e1 jej p\u0159epadla. Sledoval Toma u lednice a c\u00edtil hlad. „Oba jsme m\u011bli hlad, tak\u017ee Tom \u0159ekl, \u017ee dojde do obchodu pro n\u011bco k j\u00eddlu a i k sn\u00eddani.“ Sev\u0159el ho pocit \u00fazkosti, jak se d\u00edval na oba detektivy. Byly tohle v\u016fbec detaily, kter\u00e9 cht\u011bli sly\u0161et? Nezd\u00e1lo se, \u017ee by na n\u011bj n\u011bjak sp\u011bchali. „Usadil jsem se na gau\u010di, abych dokon\u010dil esej, ale m\u00edsto toho jsem jen p\u0159ep\u00ednal programy.“ Jednou, dvakr\u00e1t rukou uhladil p\u0159ikr\u00fdvku hozenou p\u0159es sebe. Dost\u00e1val se bl\u00ed\u017e. Bylo tam to \u0161ediv\u00e9 m\u00edsto, kter\u00e9 si nedok\u00e1zal vybavit. „Dal\u0161\u00ed v\u011bc, kterou v\u00edm, je, \u017ee n\u011bkdo klepe na dve\u0159e a m\u011b to vzbudilo, toti\u017e, nemysl\u00edm si, \u017ee jsem n\u011bjak hluboce spal, jen jsem si zd\u0159\u00edmnul. Tak\u017ee jsem vstal, abych otev\u0159el.“<\/div>\n
\n

Detektiv Amy promluvila, p\u0159esn\u011b jak v\u011bd\u011bl, \u017ee to ud\u011bl\u00e1. „V tuhle dobu v noci, co v\u00e1s p\u0159im\u011blo otev\u0159\u00edt dve\u0159e?“<\/p><\/div>\n

„Myslel jsem si, \u017ee je to Tom,“ \u0159ekl s pokr\u010den\u00edm ramen, kter\u00e9 vy\u00fastilo v pal\u010divou bolest. „P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem nad t\u00edm, kdy\u017e jsem vstal, \u017ee toho asi koupil tolik, \u017ee si nem\u016f\u017ee s\u00e1m odemknout. Tak\u017ee jsem vstal. Byl jsem ospal\u00fd, nep\u0159em\u00fd\u0161lel jsem. Otev\u0159el jsem dve\u0159e.“<\/div>\n
Nyn\u00ed to byl detektiv Tim, kdo se posadil trochu rovn\u011bji na okraj pohovky. „J\u00e1, ehm\u2026“ Bill pot\u0159\u00e1sl hlavou. A\u0165 se jakkoliv sna\u017eil, nedok\u00e1zal potla\u010dit tu temnotu. „Nepamatuju si, co se stalo potom. Dostal jsem r\u00e1nu, h\u00e1d\u00e1m. Pamatuju si bolest, ale je to jen jako mlhav\u00fd sen. Kdy\u017e jsem se probral, byl jsem na pohotovosti a doktor se m\u011b ptal, jestli jsem vzh\u016fru a kolik vid\u00edm prst\u016f?“ Cht\u011bl si mas\u00edrovat pulzuj\u00edc\u00ed sp\u00e1nky, ale stehy t\u00e1hnouc\u00ed se po jedn\u00e9 stran\u011b jej nutily uv\u011bdomit si bolest, kter\u00e1 tam mohla nastat.<\/div>\n
„Nepod\u00edval jste se na sv\u00e9ho \u00fato\u010dn\u00edka?“ Tla\u010dila Amy. Sed\u011bla ztuhle na pohovce a celou svou pozornost soust\u0159edila na n\u011bj.<\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b ano,“ \u0159ekl Bill up\u0159\u00edmn\u011b. „Jen\u2026 si to nepamatuju.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ pokra\u010doval detektiv Tim a pod\u00edval se na z\u00e1pisn\u00edk, kter\u00fd vyt\u00e1hl ze sv\u00e9ho saka. „Ned\u011blejte si s t\u00edm starosti, Bille. Nen\u00ed neobvykl\u00e9 vid\u011bt trauma zp\u016fsoben\u00e9 takov\u00fdm zran\u011bn\u00edm. Mo\u017en\u00e1 se v\u00e1m pam\u011b\u0165 vr\u00e1t\u00ed.“<\/div>\n
\n

Bill se vzdal pomy\u0161len\u00ed na p\u0159ik\u00fdvnut\u00ed a p\u0159ijal sklenici vody, kter\u00e1 mu byla p\u0159ed\u00e1na, kdy\u017e se jeho matka zhmotnila po jeho boku. Polo\u017eila mu do ruky dv\u011b \u010dervenohn\u011bd\u00e9 pilulky, a pak se \u0161t\u00edhl\u00fdm prstem dotkla jeho tv\u00e1\u0159e. „L\u00e9ka\u0159 \u0159\u00edkal, abych ti dala Advil, dokud nevyzvednu l\u00e9ky na p\u0159edpis. Tohle by m\u011blo sta\u010dit.“<\/p><\/div>\n

Po polknut\u00ed se oto\u010dil zp\u00e1tky k detektiv\u016fm, kte\u0159\u00ed vypadali, jako by spolu v\u0161e konzultovali jen pohledy. Detektiv Amy si odka\u0161lala. „Napad\u00e1 v\u00e1s kdokoliv,“ \u0159ekla, „kdo by mohl m\u00edt d\u016fvod na v\u00e1s za\u00fato\u010dit?“ Na okam\u017eik byl Bill zmaten\u00fd. Neud\u011blal jedinou v\u011bc, za kterou by si zaslou\u017eil takov\u00e9 hrub\u00e9 n\u00e1sil\u00ed, se kter\u00fdm se setkal. Od okam\u017eiku, kdy se probudil, nepomyslel na jedin\u00e9ho \u010dlov\u011bka, na n\u011bkoho skute\u010dn\u00e9ho, kdo by za t\u00edm mohl b\u00fdt, byl schopn\u00fd se soust\u0159edit jen na sv\u00e1 zran\u011bn\u00ed. Potom se z hlubin p\u0159edchoz\u00edho dne vyno\u0159il pohled: bled\u011bmodr\u00e9 o\u010di z\u00fa\u017een\u00e9 vztekem.<\/div>\n
„Jack,“ \u0159ekl pomalu a chytil se t\u00e9 vzpom\u00ednky. „Tom\u016fv spolubydl\u00edc\u00ed Jack\u2026 v\u017edycky po mn\u011b h\u00e1zel nad\u00e1vky jako zasran\u00fd teplou\u0161 a podobn\u00e9 sra\u010dky. Nen\u00e1vid\u011bl m\u011b. V\u010dera jsem mu n\u011bco \u0159ekl a on vybouchl, pak vyrazil ze dve\u0159\u00ed.“<\/div>\n
„Pamatujete si, co jste mu \u0159ekl?“<\/div>\n
Bill z\u010dervenal. „Bylo to n\u011bco hloup\u00e9ho,“ zamumlal. „N\u011bco o jeho nov\u00e9 p\u0159\u00edtelkyni, nebo co pro n\u011bj vlastn\u011b je. P\u0159i\u0161el a cht\u011bl zapnout televizi, a mn\u011b bylo\u2026 ehm, v\u010dera r\u00e1no jsem se c\u00edtil docela mizern\u011b.“ O\u010dima sklouzl k m\u00edstu, kde na prahu poslouchala jeho matka. „A tak jsem \u0159ekl n\u011bco o tom, jestli nem\u00e1 na pr\u00e1ci n\u011bco, ehm, n\u011bkoho lep\u0161\u00edho, a on na m\u011b vy\u0161t\u011bkl, \u017ee j\u00ed dal kopa\u010dky – proto\u017ee necht\u011bl homou\u0161ovo pou\u017eit\u00e9 zbo\u017e\u00ed.“<\/div>\n
\n

Detektivov\u00e9 sed\u011bli na pohovce s pr\u00e1zdn\u00fdmi pohledy.<\/p><\/div>\n

„Tom, ta holka p\u0159ed n\u011bjakou dobou chodila s Tomem. On je bisexu\u00e1l. Ale te\u010f je se mnou.“ Bill na\u0161el chvilkovou \u00fat\u011bchu ve sv\u00e9 sklenici vody, a pak byl op\u011bt nucen \u010delit v\u00fdslechu. „Tak\u017ee. Ehm. Mysl\u00edm, \u017ee Jack to zjistil, proto\u017ee by jinak takovou pozn\u00e1mku neud\u011blal.“<\/div>\n
Kdy\u017e promluvila Amy, jej\u00ed tv\u00e1\u0159 byla neutr\u00e1ln\u00ed. „A jm\u00e9no, pamatujete si jm\u00e9no t\u00e9 d\u00edvky?“<\/div>\n
Bill okam\u017eit\u011b potla\u010dil v\u0161echny v\u00fdrazy. „Tom to bude v\u011bd\u011bt.“ Pamatoval si r\u016f\u017eov\u00fd lak na nehty a jej\u00ed plak\u00e1tov\u00fd vzhled, dlouh\u00e9 hn\u011bd\u00e9 vlasy a chichot\u00e1n\u00ed. K-n\u011bco, nebo ne? Nev\u011bd\u011bl.<\/div>\n
Detektivov\u00e9 si n\u011bco zapsali a znovu vzhl\u00e9dli. „Je\u0161t\u011b n\u011bco dal\u0161\u00edho, co si pamatujete?“ Zeptala se Amy zdvo\u0159ile. Detektiv Tim znovu sed\u011bl vzp\u0159\u00edmen\u011b, jako by m\u011bl n\u011bco na \u0161pi\u010dce jazyka, co cht\u011bl \u0159\u00edct, ale prozat\u00edm dr\u017eel sv\u00e9 o\u010di up\u0159en\u00e9 na kolegyni.<\/div>\n
Co m\u011bl te\u010f \u0159\u00edct? Byl jako om\u00e1men\u00fd, i kdy\u017e l\u00e9ky u\u017e musely b\u00fdt z jeho syst\u00e9mu pry\u010d, kdy\u017e u\u017e tak akutn\u011b c\u00edtil bolest. Zd\u00e1lo se, \u017ee o\u010dek\u00e1vaj\u00ed n\u011bco v\u00edc. „No\u2026“ Dal\u0161\u00ed my\u0161lenka se vyplavila na povrch, ten tvrd\u00fd a \u017e\u00e1dostiv\u00fd pohled, kter\u00fd mu Aaron pos\u00edlal pod blikaj\u00edc\u00edmi sv\u011btly v klubu. Zamrkal. „Aaron. Aaron Fosmark.“<\/div>\n
Detektiv Tim se ve sv\u00e9 pozici uvolnil a pousm\u00e1l se. „A co Aaron?“<\/div>\n
\n

To byla ta odpov\u011b\u010f, uv\u011bdomil si. Mysleli si, \u017ee s t\u00edm m\u00e1 Aaron n\u011bco spole\u010dn\u00e9ho. Tom u\u017e jim musel n\u011bco \u0159\u00edct. Tom. Jen z t\u00e9 samotn\u00e9 my\u0161lenky jej hlava rozbolela trojn\u00e1sobn\u011b. „Aaron m\u011bl na m\u011b spadeno,“ \u0159ekl ho\u0159ce, znovu pohl\u00e9dl na svou matku a p\u0159\u00e1l si, aby \u0161la pry\u010d. Te\u010f v\u011bd\u011bl, \u017ee \u0159ekne v\u011bci, kter\u00e9 necht\u011bl, aby sly\u0161ela, jako vzpom\u00ednky na jeho druhou n\u00e1v\u0161t\u011bvu klubu. „M\u016f\u017eete se zeptat kohokoliv v obchod\u011b, na nikoho nebyl mil\u00fd, ale v posledn\u00edch n\u011bkolika t\u00fddnech\u2026 bylo to, jako by se sna\u017eil, aby m\u011b vyhodili.“ Polkl, pak popadl svou vodu a dopil zbytek.<\/p><\/div>\n

„Den p\u0159edt\u00edm,“ pokra\u010doval s v\u011bt\u0161\u00ed silou, „jsem \u0161el s Tomem ve\u010der do klubu. Aaron tam byl. B\u016fh v\u00ed pro\u010d. On – dot\u00fdkal se m\u011b, sna\u017eil se o mn\u011b ot\u0159\u00edt, osah\u00e1vat m\u011b. Nejd\u0159\u00edv jsem si myslel, \u017ee je to jen dal\u0161\u00ed t\u011blo v davu. To se v klubu na parketu st\u00e1v\u00e1. Ale byl to on, Aaron. \u0158ekl n\u011bkolik o\u0161kliv\u00fdch v\u011bc\u00ed. Ne – \u0159ekl Pro\u010d to muselo b\u00fdt takhle?<\/em> Bill se ot\u0159\u00e1sl a p\u0159it\u00e1hl si kolem sebe p\u0159ikr\u00fdvku pevn\u011bji. Ten pohled v jeho o\u010d\u00edch, ta slova mu zp\u016fsobovala hus\u00ed k\u016f\u017ei.<\/div>\n
„Dal\u0161\u00ed den jsme zjistili, \u017ee byl vyhozen.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ \u0159ekla Amy s ostr\u00fdm p\u0159ik\u00fdvnut\u00edm. „\u0158\u00edkal jste, \u017ee pracujete ve Starbucks, jak\u00e9 je jm\u00e9no a \u010d\u00edslo mana\u017eera pobo\u010dky? Pokud to v\u00edte.“<\/div>\n
P\u0159edal j\u00ed ty informace, a pak beze slov sm\u011brem k matce pozvedl pr\u00e1zdnou sklenici. Vyh\u00fdbala se jeho o\u010d\u00edm a jej\u00ed \u00fasta byla sev\u0159en\u00e1 do tenk\u00e9 linie.<\/div>\n
\n

Bill se oto\u010dil zp\u011bt k detektiv\u016fm. „Tom si myslel, \u017ee se Aaron pokusil hodit mi do pit\u00ed n\u011bjak\u00e9 drogy. Kdy\u017e se vr\u00e1til ze z\u00e1chodu, vytrhl mi drinky z rukou a vr\u00e1til je zp\u00e1tky barmanovi.“<\/p><\/div>\n

Nyn\u00ed se oba naklonili kup\u0159edu. „Co ho p\u0159im\u011blo to ud\u011blat?“ Detektiv Tim zn\u011bl fascinovan\u011b.<\/div>\n
Bill pot\u0159\u00e1sl hlavou a rukou nerv\u00f3zn\u011b t\u0159el p\u0159ikr\u00fdvku. „J\u00e1 nev\u00edm. Byl jsem, ehm, v tu chv\u00edli u\u017e trochu opil\u00fd.“<\/div>\n
Dlouho na sebe hled\u011bli p\u0159es mezeru mezi pohovkami. Tentokr\u00e1t to byl detektiv Tim, kdo p\u0159eru\u0161il ticho a jedno koleno mu za\u010dalo nerv\u00f3zn\u011b poskakovat. „Dob\u0159e, dovolte mi \u0159\u00edct, pro\u010d m\u00e1me na starosti toto vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed. D\u016fstojn\u00edk, kter\u00fd p\u0159ijal prohl\u00e1\u0161en\u00ed va\u0161eho p\u0159\u00edtele, ozna\u010dil tento incident za mo\u017en\u00fd zlo\u010din z nen\u00e1visti, a my si mysl\u00edme, \u017ee je to velmi pravd\u011bpodobn\u00e9.“<\/div>\n
„Pokud se v\u00e1m tento mu\u017e, Aaron Fosmark, podb\u00edzel-“ V hlase Amy se objevily n\u011bjak\u00e9 pochybnosti.<\/div>\n
„Pamatuju si \u00b4Ty zasran\u00fd teplou\u0161i, ty zasran\u00fd teplou\u0161i\u00b4,“ \u0159ekl Bill n\u00e1hle, vylekal t\u00edm dokonce i s\u00e1m sebe. P\u0159itla\u010dil si ruku na lev\u00e9 oko, na to nezran\u011bn\u00e9. „Bo\u017ee. \u00dapln\u011b to sly\u0161\u00edm. Kdy\u017e m\u011b bil.“ Pod\u00edval se na oba. Detektiv Amy ho skepticky pozorovala, ale Tim p\u0159ikyvoval. „Ale nev\u00edm, kdo to \u0159ekl.“<\/div>\n
\n

„Detektivov\u00e9.“ Clai\u0159in tich\u00fd hlas tu chv\u00edli p\u0159eru\u0161il. „Je mi l\u00edto, \u017ee v\u00e1s p\u0159eru\u0161uji, ale Bill je vy\u010derpan\u00fd. Nespal u\u017e v\u00edc ne\u017e osmn\u00e1ct hodin. Pokud v\u00e1m to nevad\u00ed\u2026“<\/p><\/div>\n

„To je v po\u0159\u00e1dku, u\u017e jsme t\u00e9m\u011b\u0159 skon\u010dili,“ odpov\u011bd\u011bl detektiv Tim a p\u0159\u00e1telsky k\u00fdvl. Dobr\u00fd policajt, identifikoval ho Bill. Tak\u017ee to hr\u00e1li jak s ob\u011b\u0165mi, tak i s podez\u0159el\u00fdmi.<\/div>\n
„Pro\u0161li jsme si m\u00edsto \u010dinu,“ \u0159ekl Tim, „a shroma\u017e\u010fujeme v\u0161echny fyzick\u00e9 d\u016fkazy, kter\u00e9 jen m\u016f\u017eeme. Je to obt\u00ed\u017en\u00e9, proto\u017ee jeden z potenci\u00e1ln\u00edch podez\u0159el\u00fdch \u017eije v byt\u011b, kde k incidentu do\u0161lo. Dal\u0161\u00edm krokem je rozhovor se v\u0161emi, kte\u0159\u00ed jsou n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem spojen\u00ed s v\u00e1mi, Bille, a s podez\u0159el\u00fdmi.“ V\u011bnoval Billovi dal\u0161\u00ed p\u0159ik\u00fdvnut\u00ed.<\/div>\n
„D\u00edky,“ \u0159ekl Bill a nebyl si jist\u00fd, co dal\u0161\u00edho \u0159\u00edct.<\/div>\n
Detektiv Amy u\u017e st\u00e1la, zastr\u010dila si z\u00e1pisn\u00edk do saka a d\u00edvala se na koberec s v\u00fdrazem vzd\u00e1len\u00e9 koncentrace. Ne tak dobr\u00fd policajt, ozna\u010dil ji Bill ve sv\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch, nemohl si pomoct, i kdy\u017e nebyla m\u00e9n\u011b zdvo\u0159il\u00e1. Detektiv Tim byl ten, kdo podal Claire vizitky, ne\u017e je odprovodila ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
Bill si povzdechl a zav\u0159el o\u010di, nesn\u00e1\u0161el ten pocit tot\u00e1ln\u00ed vy\u010derpanosti, kdy\u017e ud\u011blal tak m\u00e1lo, aby si to zaslou\u017eil. V\u011bd\u011bl, \u017ee se jeho matka vrac\u00ed. U\u017e te\u010f c\u00edtil v\u00e1hu v\u0161ech v\u011bc\u00ed, o kter\u00fdch cht\u011bla mluvit.<\/p>\n

autor: fyredancer<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: fyredancer Chladn\u00fd dotek na jeho \u010dele a prsty hlad\u00edc\u00ed jej jemn\u00fdm, opakuj\u00edc\u00edm se pohybem. Bill otev\u0159el o\u010di a na okam\u017eik p\u0159em\u00fd\u0161lel, pro\u010d to \u0161lo tak t\u011b\u017ece a kde to vlastn\u011b je. Tom, pomyslel si. V p\u0159\u00ed\u0161t\u00edm okam\u017eiku nad sebou zahl\u00e9dl skrz<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[713],"tags":[],"class_list":["post-52","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-from-the-inside-out"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/52","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=52"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/52\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=52"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=52"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=52"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}