{"id":5207,"date":"2013-03-21T17:00:00","date_gmt":"2013-03-21T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5192"},"modified":"2013-03-21T17:00:00","modified_gmt":"2013-03-21T16:00:00","slug":"the-secret-of-collegian-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/03\/21\/the-secret-of-collegian-4\/","title":{"rendered":"The Secret of Collegian 4."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Clarrkys & Disturbed Angel<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/p>\n

„V\u011b\u0159 mi,“ \u0161eptnu\u2026 Vym\u00e1\u010dknu si trochu toho gelu na prsty a znovu ti s nimi p\u0159ejedu po vstupu, tentokr\u00e1t se s jedn\u00edm odv\u00e1\u017e\u00edm vklouznout dovnit\u0159. Jde to pom\u011brn\u011b lehce. „V\u00fdborn\u011b,“ vydechnu. Za\u010dnu s n\u00edm pohybovat a p\u0159id\u00e1m druh\u00fd, potom dal\u0161\u00ed. Nic ne\u0159\u00edk\u00e1\u0161, p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee nep\u0159\u00edjemn\u00e9 ti to nen\u00ed, a\u017e kdy\u017e pou\u017e\u00edv\u00e1m u\u017e t\u0159i prsty a zkrout\u00edm je vevnit\u0159 do strany, usly\u0161\u00edm od tebe zast\u00e9n\u00e1n\u00ed hlasit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e kdykoliv p\u0159edt\u00edm.<\/p>\n

Usm\u011bju se a za\u010dnu s t\u011bmi prsty celkem tvrd\u011b p\u0159ir\u00e1\u017eet na to m\u00edsto, kter\u00e9 ti zp\u016fsobuje tolik slasti, a u\u017e\u00edv\u00e1m si tv\u00fdch vzdech\u016f a sten\u016f. Po chvilce m\u011b ale zastav\u00ed tvoje ruka, v\u011bnuje\u0161 mi ud\u00fdchan\u00fd pohled s p\u0159iv\u0159en\u00fdma o\u010dima, dost\u00e1v\u00e1\u0161 m\u011b zase do kolen. P\u0159estanu se ti na chv\u00edli v\u011bnovat, otev\u0159u zase \u0161upl\u00edk a vyt\u00e1hnu z n\u011bj krabi\u010dku.<\/p>\n

„M\u00e1m ochranu,“ \u0161eptnu a uk\u00e1\u017eu ti kondomy. Vyt\u00e1hnu jeden z obalu a potom si ho se zatajen\u00fdm dechem nasad\u00edm. Je\u0161t\u011b si pot\u0159u penis trochou gelu, ale hned se zase obr\u00e1t\u00edm na tebe, za\u010dnu t\u011b okam\u017eit\u011b l\u00edbat. P\u0159itom si ho dr\u017e\u00edm jednou rukou a p\u0159ibli\u017euju se k tv\u00e9mu vstupu. Nech\u00e1m t\u011b se trochu polibky uklidnit, ale pak se hned penisem sna\u017e\u00edm natla\u010dit dovnit\u0159.<\/div>\n

Moc to nejde, ale sna\u017e\u00edm se b\u00fdt i tak hodn\u011b opatrn\u00fd, nechci ti ubl\u00ed\u017eit, jen mus\u00edm trochu p\u0159idat na s\u00edle, abych se v\u016fbec dostal dovnit\u0159. P\u0159itla\u010d\u00edm v\u00edc, c\u00edt\u00edm ten tlak, kter\u00fd m\u011b sv\u00edr\u00e1, a je to skoro k nevydr\u017een\u00ed, nejrad\u0161i bych si t\u011b te\u010f okam\u017eit\u011b tvrd\u011b vzal, ale tvoje vykn\u00edknut\u00ed, kter\u00e9 nezn\u00ed zrovna moc bla\u017een\u011b, mi v tom br\u00e1n\u00ed. Nem\u016f\u017eu ale te\u010f p\u0159estat, v\u0161echno by se t\u00edm jen v\u00edc zkazilo.<\/p>\n

Zhluboka se nadechnu a pak zadr\u017e\u00edm dech, dost\u00e1v\u00e1m se v\u00edc a v\u00edc do tebe, a\u017e kdy\u017e jsem v tob\u011b nadoraz, kone\u010dn\u011b trochu upust\u00edm a hlasit\u011b zavzdych\u00e1m\u2026 Neh\u00fdb\u00e1m se, sna\u017e\u00edm se, aby sis na to navyknul, ale mal\u00e9 slzi\u010dky v koutc\u00edch tv\u00fdch o\u010d\u00ed m\u011b trochu rozhod\u00ed. Nep\u0159estanu s t\u00edm, ne, kdy\u017e u\u017e jsme tak daleko. Chytnu t\u011b za tv\u00e1\u0159e a za\u010dnu t\u011b pomalu l\u00edbat, proc\u00edt\u011bn\u011b a opravdu pomalu. Kdy\u017e mi po chvilce polo\u017e\u00ed\u0161 ruce na ramena, dovol\u00edm si lehce se proti tob\u011b pohnout. Znovu se mi dostane jen n\u011bjak\u00e9ho bolestn\u00e9ho zak\u0148u\u010den\u00ed, ale mus\u00edme to p\u0159ekonat\u2026<\/div>\n

\n
Za\u010dnu se pomalu pohybovat, postupn\u011b svoje p\u0159\u00edrazy zrychluju a jsem si jist\u011bj\u0161\u00ed, a jsem opravdu r\u00e1d, kdy\u017e tvoje bolestn\u00e9 steny vyst\u0159\u00eddaj\u00ed ty slastn\u00e9. Sna\u017e\u00edm se t\u011b p\u0159i tom v\u0161em po\u0159\u00e1d l\u00edbat, ale moc mi to nejde\u2026 Pokus\u00edm se nam\u00ed\u0159it penisem na to m\u00edsto, kter\u00e9 ti zp\u016fsobovalo takovou slast, a nejsp\u00ed\u0161 se mi to po chvilce poda\u0159\u00ed, proto\u017ee mezi p\u0159\u00edrazy sly\u0161\u00edm tvoje hlasit\u00e9 vzdechy a zaryje\u0161 mi nehty do zad. Zavzdych\u00e1m a pohybuju se rychleji, u\u017e\u00edv\u00e1m si tv\u00e9ho v\u00fdrazu v obli\u010deji, jak m\u00e1\u0161 zav\u0159en\u00e9 o\u010di, a z otev\u0159en\u00e9 pusy ti unik\u00e1 jeden sten za druh\u00fdm, zamiluju se do toho tv\u00e9ho v\u00fdrazu. Nev\u00edm, jak dlouho to je\u0161t\u011b vydr\u017e\u00edm, ale sna\u017e\u00edm se ze v\u0161ech sil, aby to neskon\u010dilo tak rychle\u2026<\/p>\n

Bill<\/p>\n

Nejd\u0159\u00edv mi v hlav\u011b b\u011bhaly pochybnosti a jako by m\u011b hlodalo sv\u011bdom\u00ed nebo prost\u011b n\u011bco uvnit\u0159. Najednou to ale v\u0161echno odplav\u00ed to vzru\u0161en\u00ed, teplo, polibky a ta atmosf\u00e9ra kolem. V\u00edm, \u017ee jsem na za\u010d\u00e1tku protestoval, ale najednou ani nev\u00edm, jak le\u017e\u00edm na Tomov\u011b stole a on je p\u0159itisknut\u00fd sv\u00fdm t\u011blem na m\u00e9m a oba se proh\u00fdb\u00e1me vzru\u0161en\u00edm.
Nejsem si jist\u00fd, co se to d\u011bje nebo pro\u010d se to d\u011bje, ale l\u00edb\u00ed se mi to. A\u017e do doby, kdy do m\u011b za\u010dne Tom pronikat. Nel\u00edb\u00ed se mi to. Nebol\u00ed to, ale je to dost nep\u0159\u00edjemn\u00e9. P\u0159iv\u00edr\u00e1m o\u010di a v duchu si \u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee by to nemuselo trvat dlouho a u\u017e by to mohlo b\u00fdt za mnou. Ten pocit zes\u00edl\u00ed, kdy\u017e se ve mn\u011b za\u010dne pohybovat. Kdy\u017e najednou mnou projede p\u0159\u00edjemn\u00fd pocit a j\u00e1 se znova prohnu vzru\u0161en\u00edm. Tom narazil na m\u00edsto, kter\u00e9 mi p\u016fsob\u00ed neskonalou slast, a jakmile za\u010dne sv\u00e9 pohyby zrychlovat, tak se sna\u017e\u00edm vych\u00e1zet mu vst\u0159\u00edc, a dokonce tla\u010dit sv\u016fj zade\u010dek naproti n\u011bmu.<\/p>\n

Ani m\u011b nezaj\u00edm\u00e1, \u017ee by n\u00e1s t\u0159eba mohl n\u011bkdo sly\u0161et nebo dokonce vid\u011bt, st\u00e9n\u00e1m p\u0159i ka\u017ed\u00e9m dobr\u00e9m pohybu a pol\u00edv\u00e1 m\u011b st\u0159\u00eddav\u011b pocit tepla s hus\u00ed k\u016f\u017e\u00ed, kter\u00e1 mi naskakuje snad ka\u017edou vte\u0159inu. Nikdy jsem nic takov\u00e9ho neza\u017eil, ale v tuhle chv\u00edli si p\u0159ipad\u00e1m, jako bych m\u011bl v sob\u011b plno ext\u00e1ze. Kdyby mi to n\u011bkdo cht\u011bl vypr\u00e1v\u011bt, tak bych ani nev\u011b\u0159il, \u017ee m\u016f\u017ee chlap s chlapem n\u011bco takov\u00e9ho za\u017e\u00edt. Za n\u011bjakou neidentifikovateln\u011b dlouhou dobu se najednou prohnu nejv\u00edc za tenhle akt a na p\u00e1r vte\u0159in z\u016fstanu v k\u0159e\u010di a v\u0161echny svaly v m\u00e9m t\u011ble na malou chv\u00edli ztuhnou. Ani si neuv\u011bdom\u00edm, \u017ee p\u00e1r minut po mn\u011b se v podobn\u00e9 k\u0159e\u010di ocitne i m\u016fj milenec nade mnou. Nev\u00edm, jak dlouho tohle prob\u00edh\u00e1, p\u0159ijde mi to jako v\u011b\u010dnost, ale kdy\u017e je najednou po tom, tak mi p\u0159ipad\u00e1, jako by to byl jen kr\u00e1tk\u00fd okam\u017eik.<\/p>\n

Vyd\u00fdch\u00e1v\u00e1m se a p\u0159itom po\u0159\u00e1d le\u017e\u00edm na stole, okolo m\u011b je plno pap\u00edr\u016f, slo\u017eek, z\u00e1pisn\u00edk\u016f a propisek. Jakmile p\u0159estanu vid\u011bt p\u0159ed o\u010dima mlhu, tak se posad\u00edm a pozoruju Toma, jak s\u00e1m sed\u00ed \u00fapln\u011b nah\u00fd v k\u0159esle u mal\u00e9ho konferen\u010dn\u00edho stolku. Je na tom trochu podobn\u011b jako j\u00e1, ale je\u0161t\u011b st\u00e1le m\u00e1 p\u0159iv\u0159en\u00e9 o\u010di a jeho \u0159asy se jemn\u011b chv\u011bj\u00ed. Te\u010f m\u00e1m alespo\u0148 malou chvilku na to, abych si ho mohl po\u0159\u00e1dn\u011b prohl\u00e9dnout. Jeho svaly na rukou a vypracovanou hru\u010f i b\u0159icho. Lehce se zachv\u011bju, proto\u017ee m\u00e1 v\u00e1\u017en\u011b dost dobrou postavu. Troufnu si \u0159\u00edct, \u017ee nejlep\u0161\u00ed, jakou jsem kdy vid\u011bl. Taky nejsem \u017e\u00e1dn\u00fd st\u0159\u00edzl\u00edk, ale proti n\u011bmu nem\u00e1m v\u016fbec \u017e\u00e1dnou \u0161anci, kdybychom se srovn\u00e1vali.<\/p>\n

Sed\u00edm na jeho stole a za\u010dnu se rozhl\u00ed\u017eet okolo. V\u0161ude jsou moje a Tomovy v\u011bci, dokonce moje tri\u010dko je n\u011bkde na poli\u010dce v knihovn\u011b. V tu chv\u00edli u\u017e se Tom s\u00e1m za\u010dal zvedat a obl\u00edkat si svoje v\u011bci. Nechci z\u016fstat pozadu, a tak na sebe taky za\u010dnu soukat svoje v\u011bci. Na jednu stranu mus\u00edm v\u00e1\u017en\u011b p\u0159iznat, \u017ee se mi to l\u00edbilo, bylo to n\u011bco neoby\u010dejn\u00e9ho, na druhou stranu jsem r\u00e1d, \u017ee to m\u00e1m za sebou, a i kdy\u017e to asi nen\u00ed spr\u00e1vn\u00e9, tak m\u00e1m spln\u011bnou anatomii.<\/p>\n

Jakmile jsem oble\u010den\u00fd, tak si rychle prohr\u00e1bnu vlasy. Nechci, aby to vypadalo n\u011bjak podivn\u011b. Ani jeden jsme ne\u0159ekli ani slovo. J\u00e1 vlastn\u011b nev\u00edm, co bych m\u011bl \u0159\u00edct. U\u017e nem\u00e1m v krvi adrenalin a vzru\u0161en\u00ed je pry\u010d, tak\u017ee m\u011b pro tuto chv\u00edli zaj\u00edm\u00e1 hlav\u011b to, jestli mi tenhle vyu\u010duj\u00edc\u00ed zap\u00ed\u0161e ten p\u0159edm\u011bt, proto\u017ee jsme se domluvili, a proto o\u010dek\u00e1v\u00e1m, \u017ee on dodr\u017e\u00ed, co sl\u00edbil.
Lehce se nadechnu, jakmile odemyk\u00e1m dve\u0159e od jeho kancel\u00e1\u0159e. Stoj\u00ed u stolu a d\u00edv\u00e1 se na m\u011b, st\u00e1le oba ml\u010d\u00edme. Jen se lehce pousm\u011bju, k\u00fdvnu na n\u011bj a u\u017e zmiz\u00edm na chodb\u011b. Jen co trochu poodejdu, tak se op\u0159u o ze\u010f a p\u0159iv\u0159u o\u010di. Jsem celkem mimo, ale nev\u00edm, jestli proto, \u017ee jsem musel d\u00e1t sv\u00e9mu u\u010diteli, nebo proto, \u017ee se mi to asi l\u00edbilo.<\/p>\n

A asi se mi to l\u00edbilo hodn\u011b moc.<\/p>\n<\/div>\n

*<\/div>\n
\n

Je to u\u017e p\u00e1r dn\u016f a j\u00e1 nem\u016f\u017eu zapomenout na to, co se stalo mezi mnou a Tr\u00fcmperem. Bo\u017ee m\u016fj, nikdy bych nev\u011b\u0159il, \u017ee se n\u011bco takov\u00e9ho m\u016f\u017ee st\u00e1t, proto\u017ee\u2026 prost\u011b proto. B\u011bhem dne se mi najednou p\u0159ed o\u010dima objevuj\u00ed v\u00fdjevy z toho odpoledne. Je to, jako bych byl m\u00e9dium a m\u011bl vid\u011bn\u00ed. Tak \u017eiv\u011b to vid\u00edm p\u0159ed sebou. Nen\u00ed to tak \u017eiv\u00e9, jako ten den po tom, ale po\u0159\u00e1d je to dost jasn\u00e9. Kdy\u017e sed\u00edm u sv\u00e9ho po\u010d\u00edta\u010de a proj\u00ed\u017ed\u00edm si web, tak mi na displeji blikne p\u0159\u00edchoz\u00ed zpr\u00e1va. Jakmile ji otev\u0159u, objev\u00ed se mi m\u016fj elektronick\u00fd index, na kter\u00e9m je spln\u011bn\u00ed zkou\u0161ky z anatomie.<\/p>\n

Neusm\u011bju se, i kdy\u017e jsem r\u00e1d, \u017ee jsem kone\u010dn\u011b uzav\u0159el semestr. Znovu se zamysl\u00edm a p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm p\u0159edev\u0161\u00edm o tom, za jak\u00fdch podm\u00ednek jsem tu zkou\u0161ku ud\u011blal. Op\u011bt se mi p\u0159ed o\u010dima objev\u00ed obr\u00e1zek m\u011b a Toma, jak spolu dov\u00e1d\u00edme na jeho stole, ale jen zakrout\u00edm hlavou a p\u0159iv\u0159u o\u010di, abych tuhle my\u0161lenku odehnal. M\u00e1m to spln\u011bno, u\u017e se neuvid\u00edme, a j\u00e1 bych se m\u011bl p\u0159ipravovat na dal\u0161\u00ed rok a nov\u00fd semestr, proto\u017ee bude jist\u011b n\u00e1ro\u010dn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e tenhle, ale douf\u00e1m, \u017ee v\u0161echno \u00fasp\u011b\u0161n\u011b zakon\u010d\u00edm bez n\u011bjak\u00fdch zvl\u00e1\u0161tn\u00edch dohod s jin\u00fdmi vyu\u010duj\u00edc\u00edmi.<\/p>\n<\/div>\n

Tom<\/p>\n

V\u0161echno se to seb\u011bhlo tak rychle. Necht\u011bl jsem, aby to dopadlo takhle, ale nev\u011bd\u011bl jsem, co \u0159\u00edct, a ten kluk se prost\u011b zvedl, obl\u00edkl a ode\u0161el. M\u00e1m strach, co si o mn\u011b mus\u00ed myslet? Douf\u00e1m, \u017ee ne jen to nejhor\u0161\u00ed, sna\u017eil jsem se to ud\u011blat hezk\u00e9 i pro n\u011bj\u2026 jen\u017ee kdy\u017e nic ne\u0159ekl, jak m\u00e1m v\u011bd\u011bt, co se mu hon\u00ed hlavou? Jedin\u00e9, co v\u00edm je, \u017ee te\u010f mus\u00edm na to v\u0161echno hodn\u011b rychle zapomenout.<\/p>\n

P\u00e1r dn\u016f po tom odpoledni, co se to semlelo, jsem si uv\u011bdomil, \u017ee jsem mu vlastn\u011b ani je\u0161t\u011b nedal zn\u00e1mku. Jsem sice doma, ale v\u00edm, \u017ee jsem si ten jeho test vzal s sebou. Vyt\u00e1hnu ho z ta\u0161ky a je\u0161t\u011b si ho jednou u \u010daje prohl\u00eddnu, mus\u00edm se pousm\u00e1t, kdy\u017e se mi znovu, asi po st\u00e9, vybav\u00ed p\u0159ed o\u010dima, co se ten den stalo. M\u00e1 tak kr\u00e1sn\u00e9 p\u00edsmo\u2026 Eh, co\u017ee? Asi jsem se opravdu zbl\u00e1znil, ale p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm nad t\u00edm, jak je kr\u00e1sn\u00fd, jak n\u00e1dhern\u011b p\u00ed\u0161e a m\u00e1 p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd hlas, vypad\u00e1 prost\u011b\u2026 bo\u017esky. Tak trochu jako and\u011bl\u2026 Nebylo jedin\u00e9 minuty, kdy bych na n\u011bj nemyslel, ka\u017edou noc se mi o n\u011bm zd\u00e1. V\u0161echno tohle ale prost\u011b mus\u00ed skon\u010dit, nem\u016f\u017eu dopadnout tak, \u017ee se zamiluju do studenta. Vezmu si \u010derven\u00fd fix a velk\u00fdm a syt\u00fdm p\u00edsmem nap\u00ed\u0161u nahoru na jeho test do krou\u017eku ‚98%‘. Pousm\u011bju se, a potom zad\u00e1m p\u0159epychovou velkou jedni\u010dku do indexu, kter\u00e1 by se mu tam m\u011bla ka\u017edou chv\u00edli objevit. Jsem opravdu tak hrozn\u00fd, kdy\u017e jsem dovolil, aby se tohle stalo?<\/p>\n

Je p\u00e1tek, \u0161kola student\u016fm za\u010d\u00edn\u00e1 v pond\u011bl\u00ed, ale j\u00e1 u\u017e jsem znovu ve sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159i a prohl\u00ed\u017e\u00edm si sv\u016fj rozvrh s m\u00edrn\u00fdm zd\u011b\u0161en\u00edm. Kdy\u017e navrhovali skladbu p\u0159edn\u00e1\u0161ek a cvi\u010den\u00ed b\u011bhem srpna, byl jsem si j\u00e1 i ostatn\u00ed p\u0159edn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed stoprocentn\u011b jisti, \u017ee druh\u00e1ky nedostanu, \u017ee jsem tu zat\u00edm jen pro prv\u00e1ky, kte\u0159\u00ed se pot\u0159ebuj\u00ed vzpamatovat z po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edho \u0161oku, a sedmdes\u00e1tilet\u00fd p\u00e1prda (i kdy\u017e d\u0159\u00edve opravdu uzn\u00e1van\u00fd chirurg) by je na sv\u00fdch p\u0159edn\u00e1\u0161k\u00e1ch vyd\u011bsil tak, \u017ee by jich v prvn\u00edm t\u00fddnu polovina ode\u0161la. Ale te\u010f tu sed\u00edm a dr\u017e\u00edm v rukou sv\u016fj rozvrh a nesta\u010d\u00edm se divit t\u011bm zm\u011bn\u00e1m na posledn\u00ed chv\u00edli. Bylo mi \u0159e\u010deno, \u017ee n\u011bjak\u00fd jin\u00fd p\u0159edn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed si o pr\u00e1zdnin\u00e1ch zlomil nohu a nejsp\u00ed\u0161 se s n\u00edm do V\u00e1noc neuvid\u00edme, tak\u017ee je m\u016fj rozvrh je\u0161t\u011b pln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159ed t\u00edm.<\/p>\n

Nebyla by to \u017e\u00e1dn\u00e1 katastrofa, kdybych nedostal na anatomii na v\u0161echny p\u0159edn\u00e1\u0161ky i cvi\u010den\u00ed druh\u00e1ky. Druh\u00e1ky, kde v p\u0159edn\u00edch lavic\u00edch v\u017edycky sed\u00e1v\u00e1 Bill\u2026<\/div>\n

Ne\u010dekal jsem, \u017ee se n\u011bco takov\u00e9ho m\u016f\u017ee st\u00e1t, nev\u00edm, jestli se dok\u00e1\u017eu v jeho p\u0159\u00edtomnosti chovat, jako by se nic nestalo. Bylo mi jasn\u00e9, \u017ee se n\u011bkdy ur\u010dit\u011b potk\u00e1me t\u0159eba na chodb\u011b, ale takhle? Nev\u00edm, jak to zvl\u00e1dnu\u2026 a ur\u010dit\u011b to bude p\u0159ekvapen\u00ed i pro n\u011bj, proto\u017ee oni zm\u011bnu p\u0159edn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00edho poznaj\u00ed a\u017e t\u00edm, \u017ee tam m\u00edsto n\u011bj v pond\u011bl\u00ed p\u0159ijdu j\u00e1\u2026<\/p>\n<\/div>\n
*<\/div>\n
\n

V pond\u011bl\u00ed r\u00e1no jsem docela rozklepan\u00fd, jako by to snad byl m\u016fj prvn\u00ed \u0161koln\u00ed den. Za dv\u011b minuty mi za\u010d\u00edn\u00e1 moje prvn\u00ed p\u0159edn\u00e1\u0161ka, vezmu si s sebou t\u00e1cek s kostmi lebky a rychle jdu chodbou k u\u010debn\u011b narvan\u00e9 studenty. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee tam model lebky je, ale j\u00e1 m\u00e1m v kancel\u00e1\u0159i svoje origin\u00e1ln\u00ed lebe\u010dn\u00ed kosti, opravdu lidsk\u00e9.<\/p><\/div>\n

Kdy\u017e se bl\u00ed\u017e\u00edm ke dve\u0159\u00edm, sly\u0161\u00edm uvnit\u0159 \u0161ramot, kdy\u017e vejdu, p\u0159ejedu rychle o\u010dima po studentech, bo\u017ee, po\u0159\u00e1d je jich asi kolem stovky. Takov\u00e9 obrovsk\u00e9 u\u010debny jsou nejhor\u0161\u00ed, v\u017edycky m\u011b poslouch\u00e1 asi deset student\u016f, ostatn\u00ed maj\u00ed bu\u010f sluch\u00e1tka, nebo chatuj\u00ed na internetu. No, asi dvacet takov\u00fdch po prvn\u00edm roku skon\u010dilo, v\u011bt\u0161inou moj\u00ed z\u00e1sluhou, bohu\u017eel\u2026 S m\u00fdm p\u0159\u00edchodem je ruch ve t\u0159\u00edd\u011b je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed, \u010dekal jsem, \u017ee budou p\u0159ekvapen\u00ed.<\/p>\n

„Asi m\u011b vid\u00edte r\u00e1di, stejn\u011b tak, jako j\u00e1 vid\u00edm r\u00e1d v\u00e1s. Na \u00favod bych \u0159ekl p\u00e1r slov k p\u0159edm\u011btu, kter\u00fd je nazvan\u00fd Anatomie II. M\u011bli jste m\u00edt doktora Steidena, kter\u00fd ale o pr\u00e1zdnin\u00e1ch onemocn\u011bl a nejsp\u00ed\u0161 se vr\u00e1t\u00ed a\u017e na letn\u00ed semestr, tak\u017ee\u2026 tak\u017ee se budete muset tr\u00e1pit se mnou. Znovu ale zopakuju, \u017ee podle m\u011b byste m\u011bli b\u00fdt r\u00e1di, zakon\u010d\u00edme p\u0159edm\u011bt p\u00edsemn\u00fdm testem, na kter\u00fd budete m\u00edt dva pokusy. Budeme se sch\u00e1zet ka\u017ed\u00e9 pond\u011bl\u00ed na p\u0159edn\u00e1\u0161k\u00e1ch, kde si ned\u011bl\u00e1m moc velk\u00e9 nad\u011bje, \u017ee v\u017edycky p\u0159ijdete v tak hojn\u00e9m po\u010dtu.“ Zasm\u011bju se trochu a atmosf\u00e9ra trochu povol\u00ed, kdy\u017e se v\u011bt\u0161ina student\u016f zasm\u011bje taky. „Na cvi\u010den\u00ed jste rozd\u011bleni do \u010dty\u0159 skupin jako p\u0159edt\u00edm, ka\u017ed\u00e1 skupina m\u00e1 dv\u011b hodiny cvi\u010den\u00ed t\u00fddn\u011b, v\u011bt\u0161inou se budeme sch\u00e1zet na pitevn\u011b. Ka\u017ed\u00fd m\u00e1 sv\u016fj rozvrh, tak\u017ee ur\u010dit\u011b v\u00ed v kolik a ve kter\u00fd den se spolu uvid\u00edme. N\u011bjak\u00e9 dotazy?“<\/p>\n

Najednou se rozhost\u00ed ticho, jen p\u00e1r student\u016f vzadu se bav\u00ed. Nev\u00edm, jestli je to k t\u00e9matu, nebo \u0159e\u0161\u00ed, kam se p\u016fjdou ve\u010der op\u00edt. Up\u0159\u00edmn\u011b, nejrad\u0161i bych n\u011bkam \u0161el taky\u2026 D\u00e1v\u00e1m si \u010das, p\u0159ejdu ke stolu, ale po\u0159\u00e1d si prohl\u00ed\u017e\u00edm studenty.<\/p>\n

Poda\u0159\u00ed se mi zastavit pohledem asi ve t\u0159et\u00ed \u0159ad\u011b na tom nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm z nich\u2026 Bill. D\u00edv\u00e1 se na m\u011b a j\u00e1 se d\u00edv\u00e1m na n\u011bj, najednou se mi za\u010dnou potit ruce a p\u0159ipad\u00e1m si jako ve vat\u011b, jen se na n\u011bj up\u0159en\u011b d\u00edv\u00e1m a nem\u016f\u017eu se ani hnout. Poda\u0159\u00ed se mi polknout a uhnout o\u010dima, ale c\u00edt\u00edm z\u00e1vra\u0165. Mus\u00edm se posadit a trochu to vyd\u00fdch\u00e1v\u00e1m.<\/div>\n

„Dob\u0159e, \u017e\u00e1dn\u00e9 dotazy. M\u016f\u017eeme za\u010d\u00edt\u2026 p\u0159inesl jsem v\u00e1m kosti lebky, za\u010dneme nejd\u0159\u00edv opakov\u00e1n\u00edm toho, co jsme se u\u010dili minul\u00fd rok. Je n\u011bkdo, kdo by to \u0161el zopakovat za dobrou zn\u00e1mku hned prvn\u00ed den?“ Zastav\u00edm o\u010dima na tob\u011b, hned ale sklop\u00edm hlavu a d\u00e1m ji do dlan\u00ed. Sakra, u\u017e ani nev\u00edm, jak se jmenuju, netu\u0161\u00edm, jak tuhle prvn\u00ed p\u0159edn\u00e1\u0161ku p\u0159e\u017eiju\u2026<\/p>\n

autor: Clarrkys & Disturbed Angel<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Clarrkys & Disturbed Angel Tom „V\u011b\u0159 mi,“ \u0161eptnu\u2026 Vym\u00e1\u010dknu si trochu toho gelu na prsty a znovu ti s nimi p\u0159ejedu po vstupu, tentokr\u00e1t se s jedn\u00edm odv\u00e1\u017e\u00edm vklouznout dovnit\u0159. Jde to pom\u011brn\u011b lehce. „V\u00fdborn\u011b,“ vydechnu. Za\u010dnu s n\u00edm pohybovat a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[543],"tags":[],"class_list":["post-5207","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-secret-of-collegian"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5207","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5207"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5207\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5207"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5207"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5207"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}