{"id":5209,"date":"2013-03-20T17:00:00","date_gmt":"2013-03-20T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5194"},"modified":"2013-03-20T17:00:00","modified_gmt":"2013-03-20T16:00:00","slug":"neco-ve-mne-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/03\/20\/neco-ve-mne-3\/","title":{"rendered":"N\u011bco ve mn\u011b 3."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: AjaSto<\/p>\n

<\/strong> Jedin\u00e9 co sly\u0161el, byl tlukot srdce. C\u00edtil se v bezpe\u010d\u00ed. N\u011bkde vzadu tu\u0161il n\u011bco znepokojiv\u00e9ho, ale nevzpom\u00ednal si co. Nebo prost\u011b necht\u011bl. P\u0159ed o\u010dima mu vytanul obraz hn\u011bdook\u00e9ho chlapce v dob\u0159e padnouc\u00edm obleku. Prudce se posadil a okam\u017eit\u011b toho zalitoval. Hlavou mu projela ostr\u00e1 bolest. Potla\u010dil sten a zhluboka nabral vzduch, bolest pomalu ustupovala a prom\u011bnila se na jedin\u00fd pulsuj\u00edc\u00ed bod. Lehce pootev\u0159el v\u00ed\u010dka, ale \u017e\u00e1dn\u00e9 oslepuj\u00edc\u00ed sv\u011btlo jimi neproniklo. Otev\u0159el o\u010di \u00fapln\u011b a rozhl\u00e9dl se. Vlastn\u011b tu nebylo \u017e\u00e1dn\u00e9<\/em> sv\u011btlo. Obklopovala ho absolutn\u00ed tma. Dal si ruku p\u0159ed o\u010di a zam\u00e1val s n\u00ed. I kdy\u017e ji m\u011bl t\u011bsn\u011b u obli\u010deje, nevid\u011bl ji. Zem pod n\u00edm byla tvrd\u00e1 a chladn\u00e1. Vstal a \u0161\u00e1tral nejist\u011b rukama p\u0159ed sebou ve vzduchu. Zmoc\u0148ovala se ho panika, kter\u00e1 sebrala prostor ve\u0161ker\u00fdm starostem o stavu jeho hlavy.<\/p>\n

„Halo?“<\/em> zkusil opatrn\u011b zavolat, ale z krku mu vy\u0161el jen \u0161epot. V \u00fastech m\u011bl sucho a jazyk se mu nep\u0159\u00edjemn\u011b lepil na patro. Odka\u0161lal si, co\u017e jen zn\u00e1sobilo pocit, \u017ee mu uv\u00edzl v krku zmuchlan\u00fd pap\u00edr, a zkusil to znovu o n\u011bco hlasit\u011bji. Zaposlouchal se. Jeho hlas mu zn\u011bl cize, od ni\u010deho se neodr\u00e1\u017eel, tak\u017ee p\u0159ed n\u00edm muselo b\u00fdt dost m\u00edsta, opravdu dost. Nep\u0159i\u0161la ani \u017e\u00e1dn\u00e1 odpov\u011b\u010f. Nebyl si ani jist\u00fd, jestli by te\u010f n\u011bjakou uv\u00edtal. V podstat\u011b u\u017e panika\u0159il. Ud\u011blal n\u011bkolik krok\u016f s my\u0161lenkou, \u017ee kdy\u017e najde ze\u010f, mus\u00ed naj\u00edt i vyp\u00edna\u010d. Kroky p\u0159ib\u00fdvaly a prodlu\u017eovaly se a st\u00e1le nenarazil na nic, co by se alespo\u0148 podobalo pevn\u00e9mu p\u0159edm\u011btu. Zastavil se s rukama p\u0159ed sebou – kdyby se vid\u011bl, ur\u010dit\u011b, by mu to p\u0159i\u0161lo p\u0159inejmen\u0161\u00edm legra\u010dn\u00ed, vtip byl ov\u0161em v tom, \u017ee se nevid\u011bl – a znovu poslouchal, m\u011bl pocit, \u017ee n\u011bco zaslechl, n\u011bjak\u00fd \u0161elest. Uv\u011bdomil si, \u017ee je to jen jeho dech zrychlen\u00fd b\u011bhem. Ne, je\u0161t\u011b tu bylo n\u011bco. Zd\u00e1lo se, \u017ee rozezn\u00e1v\u00e1 hlasy. Jeden z nich zrovna mluvil o v\u010derej\u0161\u00edm fotbalov\u00e9m z\u00e1pase.<\/p>\n<\/div>\n

\n
„Chytal fam\u00f3zn\u011b, ale ten prvn\u00ed g\u00f3l rozhodn\u011b mohl chytit,“ na\u010d\u00ednal nov\u00e9 t\u00e9ma zrovna prvn\u00ed.<\/div>\n
„No, dalo se to, ale dob\u0159e se mu to sto\u010dilo pod ruku.“<\/div>\n
„Nevim, pro\u010d nep\u0159izn\u00e1te, \u017ee ten g\u00f3l byl prost\u011b luxusn\u00ed,“ otr\u00e1ven\u011b se do toho vm\u00edsil t\u0159et\u00ed hlas, kter\u00fd Bill pozn\u00e1val.<\/div>\n
To je Rodger!<\/em><\/div>\n
„Halo! Halo Rodgere! Tady jsem! Hej!“<\/em>, k\u0159i\u010del, jak mu jen jeho ospal\u00e9 hlasivky dovolovaly.<\/div>\n
Hlavou mu prol\u00e9tla jasn\u00e1 my\u0161lenka. Zprvu byla tak logick\u00e1 ve zm\u011bti v\u0161ech ostatn\u00edch vyd\u011b\u0161en\u00fdch my\u0161lenek, \u017ee j\u00ed nev\u011bnoval pozornost. Rodger ho toti\u017e nesly\u0161\u00ed. Nem\u016f\u017ee.<\/em><\/div>\n
Byl to pr\u00e1v\u011b ten pocit neskute\u010dna, kter\u00fd ho v tom utvrdil. Rodger nest\u00e1l nikde pobl\u00ed\u017e. Ani \u017e\u00e1dn\u00fd z jeho kamar\u00e1d\u016f, kte\u0159\u00ed zrovna prob\u00edrali z\u00e1pas mezi Buffalo Bills a Tennessee Titans. To zji\u0161t\u011bn\u00ed ho ohromilo, a z\u00e1rove\u0148 na chv\u00edli odvr\u00e1tilo paniku. Bill se c\u00edtil, jako by mezi n\u00edm a nimi byla t\u011b\u017ek\u00e1 clona. Tlumila sv\u011btlo i zvuk, kter\u00fd zn\u011bl z d\u00e1lky, mo\u017en\u00e1 ze studny. Nevych\u00e1zel z ur\u010dit\u00e9ho m\u00edsta, ale obklopoval ho. Sp\u00ed\u0161 byl v t\u00e9 studni on s\u00e1m.<\/p>\n

Co se jeho t\u00fdkalo, mohl te\u010f b\u00fdt stejn\u011b dob\u0159e ve studni jako v \u00fapln\u011b jin\u00e9 galaxii. Sna\u017eil se ur\u010dit zdroj hlas\u016f. St\u0159\u00eddav\u011b post\u00e1val a poslouchal, a pak se divoce rozb\u00edhal a hledal z\u00e1chytn\u00fd bod, st\u00e1le nap\u016fl \u010dekaj\u00edc, a\u017e vraz\u00ed do zdi, nebo p\u0159elet\u00ed p\u0159es \u017eidli.<\/div>\n

\u010c\u00edm d\u00e9le b\u011bhal, t\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed byl jeho strach. Ztratil se v prostoru. V \u010dern\u00e9 tm\u011b, kde nebylo absolutn\u011b nic, \u010deho by se chytil.<\/div>\n
„Sv\u011btlo, sv\u011btlo. Pot\u0159ebuju sv\u011btlo,“ mumlal si pro sebe. Hlas se mu l\u00e1mal a ob\u010das byl zastaven vzlyky. Bill byl hysterick\u00fd. Slzely mu o\u010di, uvnit\u0159 doslova \u0161\u00edlel. K\u0159i\u010del, a\u017e m\u011bl pocit, \u017ee mu praskne hlava, ale nevy\u0161el z n\u011bj \u017e\u00e1dn\u00fd zvuk.<\/div>\n
A pak se rozsv\u00edtilo.<\/p>\n

Prostor zalilo siln\u00e9 b\u00edl\u00e9 sv\u011btlo, nemilosrdn\u011b pohltilo tmu a oslepilo ohromen\u00e9ho Billa. Fakt, \u017ee se rozsv\u00edtilo samo od sebe, mu na klidu nep\u0159idalo. Zkamen\u011bl na m\u00edst\u011b a b\u00e1l se ud\u011blat sebemen\u0161\u00ed pohyb. P\u0159ivykal si na ostr\u00e9 sv\u011btlo, t\u011bkal po prostoru a sna\u017eil se nal\u00e9zt cokoliv, co by m\u011blo tmav\u00e9 obrysy a vystupovalo z n\u011bj. V\u0161e kolem bylo pro zm\u011bnu jen b\u00edl\u00e1 pr\u00e1zdnota. Frustrovan\u011b zast\u00e9nal a svezl se na kolena.<\/p>\n

N\u011bkdo si se mnou p\u011bkn\u011b pohr\u00e1v\u00e1.<\/em> Sna\u017eil se b\u00fdt na\u0161tvan\u00fd, ale v hlav\u011b mu to zn\u011blo sp\u00ed\u0161 uk\u0148ouran\u011b a rezignovan\u011b. Byl unaven\u00fd, m\u011bl v\u0161eho dost, cht\u011bl u\u017e se odtud prost\u011b dostat a vr\u00e1tit se zp\u00e1tky do sv\u00e9ho pr\u016fm\u011brn\u011b \u0161ed\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed. Cht\u011bl dom\u016f. Cht\u011bl, aby ho m\u00e1ma se\u0159vala, kde tak dlouho byl – jestli n\u011bkde byl. Mo\u017en\u00e1 by dostal dom\u00e1c\u00ed v\u011bzen\u00ed, ale to mu vyhovovalo. Alespo\u0148 na t\u00fdden by se nehnul ze sv\u00e9 postele. Probudil by se a zjistil, \u017ee to byl jen zl\u00fd sen, a cenil si ka\u017ed\u00e9 molekuly sv\u00e9 nudn\u00e9 rutiny.<\/p>\n

Vzpom\u00ednka na postel ho dorazila. Lehl si na bok a odpo\u010d\u00edval. P\u0159edstavoval si, jak vystupuje po schodech do sv\u00e9ho pokoje, pod prsty c\u00edtil koberec, v ruce chladnou kliku dve\u0159\u00ed. Za nimi je postel osv\u011btlen\u00e1 jen m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm sv\u011btlem. Vol\u00e1 ho k sob\u011b, p\u0159ikr\u00fdvky se odsunou na stranu, a on do nich pad\u00e1 a nech\u00e1 se ukol\u00e9bat do bezesn\u00e9ho sp\u00e1nku.<\/div>\n

Musel asi na chv\u00edli usnout. Nemohl sp\u00e1t v\u00edc jak p\u00e1r minut, ale pamatoval si, \u017ee ho n\u011bco probudilo. Nezvykle m\u011bkk\u00e1 podlaha pod n\u00edm se zhoupla, kdy\u017e se oto\u010dil na z\u00e1da. Nakr\u010dil nos. On p\u0159eci nebyl ve sv\u00e9 posteli. Jasn\u011b si pamatoval \u010dern\u00fd – b\u00edl\u00fd prostor a sebe, jak j\u00edm pob\u00edh\u00e1. V tom p\u0159\u00edpad\u011b ale nem\u016f\u017ee nahmatat zmuchlan\u00e9 prost\u011bradlo. Oto\u010dil hlavu, a nakonec ho ani moc nep\u0159ekvapilo, \u017ee se d\u00edv\u00e1 na sv\u016fj psac\u00ed st\u016fl, st\u00e1le pokryt rovnom\u011brnou vrstvou pap\u00edr\u016f a u\u010debnic. V jeho pokoji bylo \u0161ero, zven\u010d\u00ed sem pronikalo jen namodral\u00e9 sv\u011btlo m\u011bs\u00edce. Ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b se posadil.<\/p>\n

A to bylo v\u0161e? Doopravdy to byl sen?<\/em> C\u00edtil n\u011bco \u0161patn\u00e9ho, jen to nemohl odhalit. N\u011bco na tom pokoji nebylo v po\u0159\u00e1dku, nec\u00edtil se tam dob\u0159e, jako u sebe doma v bezpe\u010d\u00ed. Zd\u00e1nliv\u011b to byla dokonal\u00e1 kopie m\u00edstnosti. Bill se v \u0161eru sna\u017eil srovn\u00e1vat co nejv\u00edc detail\u016f. Kalhoty na podlaze, stoj\u00e1nek na tu\u017eky, nedov\u0159en\u00e9 dve\u0159e od sk\u0159\u00edn\u011b, trhac\u00ed kalend\u00e1\u0159 zastaven\u00fd na sobot\u011b, rozta\u017een\u00e9 z\u00e1v\u011bsy a\u2026 nic. \u017d\u00e1dn\u00e9 okno. L\u00e1tka spo\u010d\u00edvala voln\u011b na b\u00edl\u00e9 zdi. Bill se d\u00edval na \u010dtvercov\u00fd prostor, kter\u00fd r\u00e1movala, jako by v\u0161echno vysv\u011btloval. Alespo\u0148 u\u017e v\u00ed, \u017ee rozhodn\u011b nen\u00ed ve sv\u00e9m pokoji. Oto\u010dil se na posteli a s \u00falevou zjistil, \u017ee dve\u0159e tam jsou. Pokus zjistit, kam vedou, te\u010f odlo\u017eil na pozd\u011bji. M\u00edstnost ohrani\u010den\u00e1 \u010dty\u0159mi st\u011bnami byl luxus, kter\u00fd si cht\u011bl chv\u00edli dop\u0159\u00e1t. Znovu se polo\u017eil, a ne\u017e se sta\u010dil ob\u00e1vat, jak bude prostor vypadat p\u0159\u00ed\u0161t\u011b, usnul.<\/p>\n

Bill konstatoval, \u017ee m\u00e1 te\u010f vlastn\u011b docela dost voln\u00e9ho \u010dasu. Cht\u011bl se odsud dostat co nejd\u0159\u00edv, ale pob\u00edh\u00e1n\u00edm a panika\u0159en\u00edm nic neurychl\u00ed. V\u0161echno se to seb\u011bhlo moc rychle, zvl\u00e1\u0161\u0165 na kluka, kter\u00fd dobrovoln\u011b nevst\u00e1val p\u0159ed polednem. Proto\u017ee se nezd\u00e1lo, \u017ee mu n\u011bkdo zavol\u00e1 a p\u016fjdou ven, nebo ho matka p\u0159ijde budit do \u0161koly, rozhodl se tr\u00e1vit \u010das p\u0159em\u00fd\u0161len\u00edm. Nic, co se doposud stalo, ned\u00e1valo smysl. Vlastn\u011b to pop\u00edralo v\u0161echno, co znal. Poru\u0161ovalo to p\u0159\u00edrodn\u00ed z\u00e1kony, bralo mu to jistoty. Hled\u00e1n\u00ed od\u016fvodn\u011bn\u00ed m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edho sv\u011btla v pokoji bez oken nikam nevedlo stejn\u011b jako jin\u00e9 p\u0159ede\u0161l\u00e9 pokusy. Sna\u017eil se tedy soust\u0159edit na to, co v\u011bd\u011bl. Soust\u0159edil se na to, co se stalo p\u0159ed t\u00edm.<\/em><\/div>\n

Byl doma. V pokoji, jako je te\u010f, skoro. Co sakra d\u011blal? Matn\u011b si vybavoval cirkus, ale byl si jist\u00fd, \u017ee v cirkuse nebyl u\u017e roky.<\/p>\n

Pak si vzpomn\u011bl na slova.<\/p>\n

Kone\u010dn\u011b se mi to povedlo.<\/p>\n

<\/em> A na to, co n\u00e1sledovalo.<\/p>\n

Za\u0161\u00e1tral rukou za postel. Nic nenahmatal. Jist\u011b, pro\u010d taky? Mo\u017en\u00e1, si to cel\u00e9 vysnil. Bylo v jeho pokoji v\u016fbec okno? Jak si t\u00edm mohl b\u00fdt tak jist\u00fd? Jak dlouho u\u017e je tu vlastn\u011b \u0161ero?<\/div>\n

Prudce vstal a dob\u011bhl ke dve\u0159\u00edm. Cht\u011bl je prudce rozrazit, ale ani se nehnuly. Nevzpom\u00ednal si, \u017ee kdy svoje dve\u0159e zamknul, nem\u011bl ani tu\u0161en\u00ed, kde by mohl b\u00fdt od nich kl\u00ed\u010d.<\/div>\n
To toti\u017e nejsou moje dve\u0159e. Pro m\u011b za m\u011b to ani nemus\u00ed b\u00fdt dve\u0159e.<\/p>\n

<\/em> Zklaman\u011b se vr\u00e1til. Prob\u00edral v\u0161echny varianty. Rozum se mu sna\u017eil vnutit my\u0161lenku, \u017ee v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b v pokoji nem\u011bl okno. Nejsp\u00ed\u0161 ho zamkla jeho m\u00e1ma, proto\u017ee o n\u011bj m\u011bla starost. Dot\u00edrala na n\u011bj i jin\u00e1 teorie. Chv\u00edli ji odh\u00e1n\u011bl jako otravn\u00fd hmyz, ale nakonec ji v \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku pravd\u011bpodobnosti za\u0159adil dost vysoko. M\u016f\u017ee sed\u011bt v bl\u00e1zinci a jenom si p\u0159edstavovat, \u017ee to tady tak vypad\u00e1. Myslel p\u0159eci na sv\u016fj pokoj, a najednou se v n\u011bm objevil. A jedin\u00e9, na co myslel, ne\u017e ho obklopilo sv\u011btlo, bylo sv\u011btlo. Zav\u0159el o\u010di a usilovn\u011b si p\u0159edstavoval, \u017ee nen\u00ed doma, ale v pokoji pro bl\u00e1zny. Pod\u00edval se, ale nic se nem\u011bnilo. Ov\u0161em, to nesta\u010d\u00ed. Tentokr\u00e1t se maxim\u00e1ln\u011b soust\u0159edil. Vid\u011bl ka\u017ed\u00fd detail. Mal\u00e9 zam\u0159\u00ed\u017eovan\u00e9 okno, b\u00edl\u00e9 vypolstrovan\u00e9 dve\u0159e s odkl\u00e1p\u011bc\u00edm ok\u00fdnkem, \u010dist\u00fd st\u016fl a kovovou postel. C\u00edtil pach desinfekce a pod rukama hrubou l\u00e1tku povle\u010den\u00ed.<\/p>\n

Otev\u0159el o\u010di.<\/p>\n

Vid\u011bl te\u010f to sam\u00e9, jako kdy\u017e je m\u011bl zav\u0159en\u00e9. Sed\u011bl na tvrd\u00e9 studen\u00e9 posteli a d\u00edval se na b\u00edl\u00fd st\u016fl s jednou \u017eidl\u00ed. Pokra\u010doval d\u00e1l. Myslel te\u010f na sv\u016fj modr\u00fd hrnek, kter\u00fd mu m\u00e1ma p\u0159ivezla ze \u0160v\u00e9dska. Te\u010f cht\u011bl, aby se sebral ze sk\u0159\u00ed\u0148ky a objevil se na stole. Na \u010dele mu vystoupil pot. Nezav\u00edral o\u010di a byl r\u00e1d. Nad stolem se nejd\u0159\u00edv objevil jen st\u00edn. Postupn\u011b z\u00edsk\u00e1val modrou barvu a pevn\u00e9 obrysy, a\u017e se z n\u011bj stal Bill\u016fv hrnek.<\/p>\n

autor: AjaSto<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: AjaSto Jedin\u00e9 co sly\u0161el, byl tlukot srdce. C\u00edtil se v bezpe\u010d\u00ed. N\u011bkde vzadu tu\u0161il n\u011bco znepokojiv\u00e9ho, ale nevzpom\u00ednal si co. Nebo prost\u011b necht\u011bl. P\u0159ed o\u010dima mu vytanul obraz hn\u011bdook\u00e9ho chlapce v dob\u0159e padnouc\u00edm obleku. Prudce se posadil a okam\u017eit\u011b toho zalitoval.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[548],"tags":[],"class_list":["post-5209","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-neco-ve-mne"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5209","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5209"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5209\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5209"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5209"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5209"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}