{"id":5212,"date":"2013-03-19T18:41:00","date_gmt":"2013-03-19T17:41:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5197"},"modified":"2013-03-19T18:41:00","modified_gmt":"2013-03-19T17:41:00","slug":"god-bless-you-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/03\/19\/god-bless-you-6\/","title":{"rendered":"God Bless You 6."},"content":{"rendered":"
autor: Doris & Lauinka<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Omlouv\u00e1m se v\u0161em, kdo \u010detli p\u016fvodn\u011b \u0161patn\u011b zve\u0159ejn\u011bn\u00fd 7. d\u00edl d\u0159\u00edv, tady je spr\u00e1vn\u00e1 \u0161estka… snad to p\u0159e\u017eijete. J. :o)<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Aaa Tome\u2026 v\u00edtej. Co t\u011b sem p\u0159iv\u00e1d\u00ed?“ Usm\u00e1l se Matou\u0161, zat\u00edmco Bill nebyl schopn\u00fd<\/div>\n
n\u011bjak\u00e9ho po\u0159\u00e1dn\u00e9ho pohybu nebo snad v\u00fdrazu. Jen si opra\u0161oval ruce a zvedal se na nohy. Tom se \u0161iroce usm\u00edval a rozhodl se na otcovu ot\u00e1zku neodpov\u00eddat.<\/p>\n

„Jak se m\u00e1\u0161, Bille?“ Oto\u010dil rad\u011bji rozhovor ihned na osobu, kter\u00e1 ho zaj\u00edmala nejv\u00edce, a kter\u00e1 byla pr\u00e1v\u011b d\u016fvodem jeho n\u00e1v\u0161t\u011bvy.<\/div>\n

„Oh no\u2026 m\u00e1m se dob\u0159e, d\u011bkuju.“ Pousm\u00e1l se Bill rozpa\u010dit\u011b. C\u00edtil, \u017ee se \u010derven\u00e1. „Ale Tome\u2026 nem\u00e1m te\u010f \u010das si s tebou pov\u00eddat. Promi\u0148. M\u00e1m pr\u00e1ci.“ Kulil na n\u011bj o\u010di, a kdy\u017e se Tom je\u0161t\u011b v\u00edc usm\u00e1l, m\u00e1lem se mu nohy zase podlomily.<\/div>\n
„To j\u00e1 v\u00edm. Hledal jsem t\u011b a poslali m\u011b sem za tebou. \u017de m\u00e1\u0161 pr\u00e1ci na zahrad\u011b. Pom\u016f\u017eu ti, a o to d\u0159\u00edv se mi pak bude\u0161 moct v\u011bnovat.“ Ozn\u00e1mil rozhodn\u011b Tom a klekl si okam\u017eit\u011b na zem vedle Billa, aby se \u010dinil.<\/p>\n

Bill na to nena\u0161el \u017e\u00e1dn\u00fd argument, kter\u00fdm by Toma zastavil, a tak si jen zase kleknul zp\u011bt a pokra\u010doval v tichosti v pr\u00e1ci. Byl tak nerv\u00f3zn\u00ed, \u017ee se mu ruce t\u0159\u00e1sly. Otec Matou\u0161 je po o\u010dku sledoval a broukal si n\u011bjakou p\u00edsni\u010dku. Na nic se neptal. Pohled na Billovy r\u016f\u017eov\u00e9 tv\u00e1\u0159e a Tom\u016fv \u0161irok\u00fd \u00fasm\u011bv mu sta\u010dil k tomu, aby mu bylo jasn\u00e9, \u017ee jen kv\u016fli plet\u00ed z\u00e1honku Tom nep\u0159i\u0161el. Zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e sem nechodil ji\u017e prakticky v\u016fbec.<\/p>\n<\/div>\n

\n
„Jsi n\u011bjak\u00fd zamlkl\u00fd.“ Rozhodl se Tom prolomit to napjat\u00e9 ticho mezi nimi. Nep\u0159i\u0161el sem ml\u010det.<\/div>\n
„No jo\u2026 nev\u00edm, co ti m\u00e1m \u0159\u00edct.“ Hlesnul Bill up\u0159\u00edmn\u011b. Byl tak rozhozen\u00fd, \u017ee si sotva vzpom\u00ednal, kter\u00e9 rostlinky m\u00e1 vytrh\u00e1vat a kter\u00e9 ne. Nemluv\u011b o tom, \u017ee se jeho pracovn\u00ed tempo zpomalilo o polovinu v\u00fdkonu.<\/div>\n
„Co chce\u0161.“ Pousm\u00e1l se Tom. „Cht\u011bl jsem t\u011b vid\u011bt, ale jestli by ti to m\u011blo d\u011blat probl\u00e9m\u2026“ Nedokon\u010dil v\u011btu a pod\u00edval se na Billa. I kdy\u017e nepop\u00edral, \u017ee by ho takov\u00e9 Billovo rozhodnut\u00ed mrzelo.<\/div>\n
„Ne, to ne.“ Zareagoval Bill t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b a vehementn\u011b p\u0159i tom zakroutil hlavou. Tomovi se lehce ulevilo.<\/div>\n
„Tak to r\u00e1d sly\u0161\u00edm.“ Usm\u00e1l se a pokra\u010doval ve svoj\u00ed dobrovoln\u00e9 pr\u00e1ci.<\/p>\n

Bill si v hlav\u011b nad\u00e1val. Odrazoval s\u00e1m sebe, a z\u00e1rove\u0148 se sna\u017eil uklid\u0148ovat. Ne, \u017ee by mu to pom\u00e1halo. C\u00edtil, \u017ee tohle nen\u00ed norm\u00e1ln\u00ed a \u017ee by rozhodn\u011b nem\u011bl uva\u017eovat tak, jak uva\u017euje. Na t\u011bch motlitb\u00e1ch bude asi muset z\u016fstat je\u0161t\u011b d\u00e9le, ne\u017e p\u016fvodn\u011b zam\u00fd\u0161lel.<\/div>\n

„Zdr\u017e\u00ed\u0161 se tu dlouho?“ Rozhodl se nakonec p\u0159eci jen promluvit pokud mo\u017eno co nejp\u0159irozen\u011bji.<\/div>\n
„Tak dlouho, jak bude\u0161 cht\u00edt. Nem\u00e1m kam sp\u011bchat.“<\/div>\n
V\u00fdborn\u011b\u2026 to mu opravdu pomohlo v soust\u0159ed\u011bn\u00ed se.<\/p>\n

Matou\u0161 se jen lehce usm\u00e1l nad tou konverzac\u00ed a s\u00e1m usoudil, \u017ee by chlapce m\u011bl asi jen nechat o samot\u011b.<\/div>\n

„Vid\u00edm, \u017ee jste tu dva a j\u00e1 m\u00e1m je\u0161t\u011b n\u011bjakou pr\u00e1ci ve sklen\u00edku.“ S t\u011bmi slovy se postavil a ode\u0161el dol\u016f. Bill je\u0161t\u011b v\u00edce znejist\u011bl. Ne, \u017ee by mu vadilo, \u017ee je tu s Tomem o samot\u011b, to v\u016fbec ne, jen m\u011bl strach, jestli si Matou\u0161 nemysl\u00ed nic \u0161patn\u00e9ho. Ale ticho prolomil op\u011bt Tom, kter\u00e9mu to ml\u010den\u00ed vadilo.<\/p>\n

„Tak\u017ee pom\u00e1h\u00e1\u0161 na zahrad\u011b?“ Usm\u00e1l se na Billa znovu a p\u0159esunul se na Matou\u0161ovo m\u00edsto naproti Billovi.<\/div>\n

„Ano, je sice pravdou, \u017ee doma m\u011b nikdy tohle moc nebavilo, ale jsem vlastn\u011b i r\u00e1d, alespo\u0148 jsem na \u010derstv\u00e9m vzduchu a otec Matou\u0161 je fajn.“ Na chv\u00edli zvedl k Tomovi o\u010di.<\/div>\n
„A co t\u011b sem p\u0159ivedlo?“ Pokra\u010doval ve svoj\u00ed pr\u00e1ci Bill.<\/div>\n
„Popravd\u011b\u2026 dostal jsem od matky \u00fakol.“ Zasm\u00e1l se Tom „Nav\u00edc, jsem cht\u011bl nav\u0161t\u00edvit Matou\u0161e, p\u0159eci jen, dlouho jsem tu nebyl, a te\u010f kdy\u017e u\u017e jsme se tu zdr\u017eeli d\u00e9le, bylo by to neslu\u0161n\u00e9.“ Bill p\u0159ik\u00fdvl jen na tich\u00fd souhlas.<\/p>\n

„Jak\u00fd \u00fakol, jsi dostal od sv\u00e9 matky?“ T\u00e1zav\u011b se na n\u011bj d\u00edval Bill.<\/div>\n

„Dnes budeme po\u0159\u00e1dat rodinnou ve\u010de\u0159i a byl jsem pov\u011b\u0159en, abych t\u011b pozval. Moje matka s tebou chce o n\u011b\u010dem mluvit. Nev\u00edm sice o \u010dem, ale budu r\u00e1d, kdy\u017e p\u0159ijde\u0161.“<\/div>\n
„Ale to by se muselo domluvit s opatem, Tome. Nem\u016f\u017eu si jen tak chodit v\u0161ude, jak se mi zl\u00edb\u00ed.“<\/div>\n
„To j\u00e1 p\u0159ece v\u00edm, to m\u00e1ti u\u017e za\u0159\u00eddila.“ Usm\u00e1l se Tom. Cht\u011bl Bill p\u0159ed n\u00edm ut\u00edkat? Nem\u011bl nejmen\u0161\u00ed \u0161anci. Sice mu vadilo, \u017ee nev\u00ed, o \u010dem chce jeho matka s Billem mluvit, ale to, \u017ee s n\u00edm bude moct str\u00e1vit v\u00edce \u010dasu, byl dosta\u010duj\u00edc\u00ed d\u016fvod, pro\u010d Billa do domu dot\u00e1hnout jak\u00fdmkoliv zp\u016fsobem.<\/p>\n

„Aha, tak tedy p\u0159ijdu r\u00e1d.“ Usm\u00e1l se nakonec Bill. V hlav\u011b mu sice v\u00ed\u0159ilo snad milion my\u0161lenek, co se mohlo st\u00e1t tak v\u00e1\u017en\u00e9ho, \u017ee se m\u00e1 z\u00fa\u010dastnit rodinn\u00e9 ve\u010de\u0159e, ale z\u00e1rove\u0148 v\u011bd\u011bl, \u017ee bude muset j\u00edt. P\u0159eci jen to byla velice v\u00e1\u017een\u00e1 rodina a pozv\u00e1n\u00ed takov\u00e9ho kalibru se ned\u00e1 odm\u00edtnout.<\/div>\n

„Super, tak\u017ee se budu t\u011b\u0161it.“ Zaj\u00e1sal Tom, a kdyby mu nep\u0159ipadalo p\u0159\u00edli\u0161 d\u011btinsk\u00e9 zatleskat rukama, ud\u011blal by to.<\/div>\n
„V kolik m\u00e1m p\u0159ij\u00edt?“<\/div>\n
„V sedm.“ Zad\u00edval se Tom Billovi do tv\u00e1\u0159e, kdy\u017e oba byli v polovin\u011b z\u00e1honku, ka\u017ed\u00fd z jedn\u00e9 strany a jejich ruce spo\u010dinuly v lehk\u00e9m doteku.<\/div>\n
Bill t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b lehce ucuknul a c\u00edtil nov\u00fd n\u00e1val \u010derven\u011b do tv\u00e1\u0159\u00ed. Rad\u011bji sklonil v\u00edc hlavu, aby si toho Tom nev\u0161iml, ale byl tak pr\u016fhledn\u00fd, \u017ee to Tomovi uniknout nemohlo. Jen se pousm\u00e1l a ruku st\u00e1hl i on. M\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee um\u011bl b\u00fdt v\u011bt\u0161\u00ed frajer ne\u017e Bill. Jeliko\u017e v ten kr\u00e1tk\u00fd moment se mu cht\u011blo polknout tak hlasit\u011b, \u017ee by to sly\u0161el i zdej\u0161\u00ed opat a jeho vlastn\u00ed matka zav\u0159en\u00e1 na z\u00e1me\u010dku.<\/p>\n

Jejich pr\u00e1ce nem\u011bla ji\u017e dlouh\u00e9ho trv\u00e1n\u00ed a Tom necht\u011bl a ani nemohl Billa zdr\u017eovat. Proto se po rozlou\u010den\u00ed vr\u00e1til ke svoj\u00ed rodin\u011b a Bill cel\u00fd nejist\u00fd ode\u0161el na modlen\u00ed. U\u017e zase se nemohl soust\u0159edit na od\u0159\u00edk\u00e1v\u00e1n\u00ed modliteb k pann\u011b Marii a u\u017e zase tak byl na sebe na\u0161tvan\u00fd. M\u011bl jen jeden jedin\u00fd \u00fakol a c\u00edl\u2026 st\u00e1t se kn\u011bzem\u2026 a te\u010f najednou mu to \u010dinilo probl\u00e9my.<\/p>\n

„Bille\u2026 p\u0159ij\u010f za mnou, a\u017e tu bude\u0161 hotov\u00fd.“ Polo\u017eil otec Benedikt, Opat zdej\u0161\u00edho m\u00edsta, Billovi ruku na rameno po ukon\u010den\u00ed bohoslu\u017eeb.<\/div>\n

„Ov\u0161em, ot\u010de. Dejte mi pros\u00edm jen chvilku.“ K\u00fdvnul Bill, a kdy\u017e Benedikt ode\u0161el, Bill se zad\u00edval na Krista na k\u0159\u00ed\u017ei a hledal s\u00e1m v sob\u011b my\u0161lenky, jak by m\u011bl za\u010d\u00edt. P\u0159ipadal si stejn\u011b mu\u010den\u00fd jako on.<\/div>\n
„Chci slou\u017eit Bohu\u2026 tak mi pomoz.“ Vydechl tichou prosbu po p\u016flhodinov\u00e9m p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed nad Tomem a s\u00e1m sebou, pok\u0159i\u017eoval se a ode\u0161el za Opatem.<\/p>\n

„Co pot\u0159ebujete, ot\u010de?“ Posadil se na \u017eidli v knihovn\u011b, kde Opat tr\u00e1vil \u010das po ka\u017edodenn\u00edch modlitb\u00e1ch a \u010dekal na Billa.<\/div>\n

„P\u0159i\u0161lo ti velice v\u00e1\u017en\u00e9 pozv\u00e1n\u00ed, Bille.“ Zad\u00edval se Benedikt v\u00e1\u017en\u011b do chlapcovy tv\u00e1\u0159e. Bill jen p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Ano v\u00edm. Tom m\u011b p\u0159i\u0161el jm\u00e9nem svoj\u00ed matky pozvat k nim na ve\u010de\u0159i.“<\/div>\n
„Spr\u00e1vn\u011b. Pln\u011b douf\u00e1m, \u017ee jsi neodm\u00edtl.“ Propaloval sv\u00e9ho sv\u011b\u0159ence pohledem Benedikt. Bill jen zakroutil hlavou.<\/div>\n
„Ne, neodm\u00edtl. Tedy za p\u0159edpokladu, \u017ee vy to dovol\u00edte.“ Dodal a Benedikt se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b tam mus\u00ed\u0161 j\u00edt. Tomova matka \u017e\u00e1d\u00e1 tvoje znalosti a slu\u017eby. Tak\u017ee se hezky bav.“ S t\u011bmi slovy se postavil a ode\u0161el. Bill je\u0161t\u011b chv\u00edli ml\u010dky sed\u011bl v knihovn\u011b a p\u0159em\u00fd\u0161lel, co by po n\u011bm Tomova matka mohla cht\u00edt za slu\u017eby a znalosti. O n\u011bjak\u00fdch extra znalostech nev\u011bd\u011bl. Ale \u00fa\u010dast ji\u017e p\u0159isl\u00edbil, a tak nem\u011bl na vybranou.<\/p>\n

P\u0159esn\u011b v sedm dorazil na ve\u010de\u0159i a byl ihned p\u0159ijat do j\u00eddelny. Tom sed\u011bl u stolu a bouchal vidli\u010dkou znud\u011bn\u011b do ubrusu, hned jak zav\u011bt\u0159il Billa, se v\u0161ak usm\u00e1l, nechal vidli\u010dku vidli\u010dkou a uk\u00e1zal na voln\u00e9 m\u00edsto vedle sebe. Bill stihl pod\u011bkovat Tomov\u011b matce za pozv\u00e1n\u00ed a usadil se vedle Toma.<\/div>\n

„Tak co\u2026 u\u017e ti \u0159ekla, co chce?“ Vyzv\u00eddal hned Tom.<\/div>\n
„Ne, to ne\u0159ekla.“ Zakroutil Bill hlavou. P\u0159em\u00fd\u0161lel o tom st\u00e1le, a \u010d\u00edm d\u00e9le to nev\u011bd\u011bl, t\u00edm v\u00edce byl nerv\u00f3zn\u00ed.<\/div>\n
„Necht\u011bla mi to \u0159\u00edct. Pr\u00fd se to v\u010das dozv\u00edm.“ Zabru\u010del Tom a zacpal si pusu bramborem z druh\u00e9ho chodu ve\u010de\u0159e.<\/p>\n

Bill se jen zachichotal. Ura\u017een\u00fd Tom vypadal opravdu kouzeln\u011b. Jak mal\u00e9 trucovit\u00e9 d\u00edt\u011b.<\/div>\n

„Tak Bille\u2026 jist\u011b t\u011b zaj\u00edm\u00e1, pro\u010d jsem t\u011b pozvala. V\u00ed\u0161\u2026 m\u011bla bych na tebe malou prosbu.“ Usm\u00e1la se Tomova matka, a v\u00edc ne\u017e Bill, zbyst\u0159il zv\u011bdav\u00fd Tom.<\/div>\n
„Ano, otec Benedikt mi n\u011bco nazna\u010doval. Co byste pot\u0159ebovala, madam?“ Usm\u00e1l se Bill a slo\u017eil si ruce do kl\u00edna. Bylo neslu\u0161n\u00e9 j\u00edst, kdy\u017e s n\u011bk\u00fdm mluvil, a tak nechal nedojeden\u00fd dezert prozat\u00edm le\u017eet p\u0159ed sebou.<\/div>\n
„Jde o Toma\u2026 rozum\u00edte si spolu a j\u00e1 u\u017e nev\u00edm, jak jinak s n\u00edm pohnout. V\u00ed\u0161\u2026 chci, abys ho trochu p\u0159ivedl k v\u00ed\u0159e.“ Ozn\u00e1mila Simone a Tom se v tu chv\u00edli zakuckal vdechlou \u010dokol\u00e1dou.<\/div>\n
„No\u2026 r\u00e1d pom\u016f\u017eu. Ale st\u00e1le nech\u00e1pu, o co by se m\u011blo jednat.“ Nakr\u010dil Bill obo\u010d\u00ed, zat\u00edmco Tom se dusil.<\/p>\n

autor: Doris & Lauinka<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Doris & Lauinka Omlouv\u00e1m se v\u0161em, kdo \u010detli p\u016fvodn\u011b \u0161patn\u011b zve\u0159ejn\u011bn\u00fd 7. d\u00edl d\u0159\u00edv, tady je spr\u00e1vn\u00e1 \u0161estka… snad to p\u0159e\u017eijete. J. :o) „Aaa Tome\u2026 v\u00edtej. Co t\u011b sem p\u0159iv\u00e1d\u00ed?“ Usm\u00e1l se Matou\u0161, zat\u00edmco Bill nebyl schopn\u00fd n\u011bjak\u00e9ho po\u0159\u00e1dn\u00e9ho pohybu nebo<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[544],"tags":[],"class_list":["post-5212","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-god-bless-you"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5212","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5212"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5212\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5212"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5212"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5212"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}