{"id":5221,"date":"2013-03-16T18:00:00","date_gmt":"2013-03-16T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5206"},"modified":"2013-03-16T18:00:00","modified_gmt":"2013-03-16T17:00:00","slug":"god-bless-you-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/03\/16\/god-bless-you-5\/","title":{"rendered":"God Bless You 5."},"content":{"rendered":"
autor: Doris & Lauinka<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Doprdele…,“ zaklel Tom a m\u00e1lem spadl ze \u017eidle, kdy\u017e mu n\u011bkdo s\u00e1hl na rameno. Prudce oto\u010dil hlavu, kdy\u017e spat\u0159il Billa, jak se na n\u011bj usm\u00e1l, ale hned zkamen\u011bl, jen vydechl.<\/div>\n
„J\u00e1… no omlouv\u00e1m se, necht\u011bl jsem t\u011b vyd\u011bsit, v\u00e1\u017en\u011b.“ Usm\u00e1l se omluvn\u011b Bill<\/div>\n
„Ne… ne, to je v po\u0159\u00e1dku, jen… lekl jsem se.“ Zasm\u00e1l se Tom. „P\u0159isedne\u0161 si?“<\/div>\n
„Tak to znamen\u00e1, \u017ee nem\u00e1\u0161 \u010dist\u00e9 sv\u011bdom\u00ed, hm? Ano, moc r\u00e1d.“ Pok\u00fdval hlavou Bill a sedl si naproti Tomovi.<\/div>\n
„Zd\u00e1 se, \u017ee na sebe m\u00e1me docela \u0161t\u011bst\u00ed, co?“ Vydechl Tom, kdy\u017e upil ze \u0161\u00e1lku s k\u00e1vou.<\/div>\n
„Bo\u017e\u00ed cesty jsou nevyzpytateln\u00e9.“ Mrkl na n\u011bj Bill a objednal si Latt\u00e9.<\/div>\n
„A n\u011bkdy kouk\u00e1m i velice rychl\u00e9.“ Usm\u00e1l se Tom a prom\u00edchal sv\u016fj nedopit\u00fd n\u00e1poj. Bill se zaculil.<\/div>\n
„Asi m\u00e1 n\u011bjak\u00fd d\u016fvod sv\u00e1d\u011bt n\u00e1s tak \u010dasto dohromady.“ Rozhodn\u011b mu to nevadilo. Konec konc\u016f\u2026 nikoho tu neznal, a te\u010f u\u017e m\u011bl jistotu, \u017ee nebude moct nikdy \u0159\u00edct, \u017ee tu byl \u00fapln\u011b s\u00e1m.<\/p>\n

Tom si podep\u0159el bradu a zad\u00edval se na Billa.<\/div>\n

„A jak\u00fd d\u016fvod by mohl m\u00edt?“ P\u0159ejel jazykem po sv\u00e9 n\u00e1u\u0161nici ve rtu. Billovi p\u0159eb\u011bhl mr\u00e1z po z\u00e1dech a z nepochopiteln\u00e9ho d\u016fvodu chv\u00edli zara\u017een\u011b sledoval Tomovy lesknouc\u00ed se rty. Ano, to byla skute\u010dn\u011b dobr\u00e1 ot\u00e1zka.<\/div>\n
„To se mo\u017en\u00e1 dozv\u00edme \u010dasem. T\u0159eba chce uklidnit tvoj\u00ed h\u0159\u00ed\u0161nou du\u0161i anebo tu moj\u00ed vystavit poku\u0161en\u00ed.“ Pokr\u010dil rameny Bill.<\/div>\n
„Oh poku\u0161en\u00ed?“ Zatv\u00e1\u0159il se Tom nanejv\u00fd\u0161 \u0161ibalsky. Bill zr\u016f\u017eov\u011bl.<\/div>\n
„No\u2026 j\u00e1 to myslel\u2026 toti\u017e\u2026 no poku\u0161en\u00ed m\u00e1 spoustu podob. Nen\u00ed to jen to, co t\u011b zase napadlo.“ Kroutil hlavou v z\u00e1chvatu obhajoby. Tomovi to p\u0159i\u0161lo docela kouzeln\u00e9. Bill se o\u010dividn\u011b \u010dasto dost\u00e1val do rozpak\u016f a jeho docela bavilo ho do nich dost\u00e1vat.<\/div>\n
„A jak v\u00ed\u0161, co jsem myslel?“ Nep\u0159est\u00e1val Tom Billa popichovat a upil zase ze sv\u00e9ho hrnku.<\/div>\n
„No\u2026 po tv\u00fdch dopoledn\u00edch ot\u00e1zk\u00e1ch\u2026 nen\u00ed tak t\u011b\u017ek\u00e9 to uhodnout.“ Nam\u00edtnul Bill a Toma t\u00edm trochu zchladil.<\/div>\n
\n
\n

„Tak promi\u0148\u2026 jen mi p\u0159ijde, \u017ee to bere\u0161 a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 v\u00e1\u017en\u011b v\u0161echno.“ Pokr\u010dil rameny dred\u00e1\u010d. Bill jen vzdychnul.<\/p><\/div>\n

„Ty to st\u00e1le nech\u00e1pe\u0161. Ale to nevad\u00ed. T\u0159eba ti to jednou dojde.“ Usm\u00e1l se co nejmileji Bill, a kone\u010dn\u011b se tak\u00e9 napil.<\/div>\n
„Tak jo. U\u017e toho nech\u00e1m. Ch\u00e1pu, \u017ee to je pro tebe d\u016fle\u017eit\u00fd. Jen bych asi cht\u011bl, abys kv\u016fli tomu nezahazoval svoje ml\u00e1d\u00ed. Prost\u011b mi jen p\u0159ijde, \u017ee se o hodn\u011b v\u011bc\u00ed ochuzuje\u0161.“ Trval si Tom tvrdohlav\u011b na sv\u00e9m.<\/div>\n
Bill se usm\u00e1l a odhrnul si vlasy za ucho. Cht\u011bl je nechat trochu prov\u011btrat, kdy\u017e byl na vzduchu, a tak je zbavil gumi\u010dky.<\/p>\n

„Ka\u017ed\u00fd to vid\u00edme jinak, Tome. Nem\u00e1m touhy jako ty. Pro m\u011b je \u017eivot prost\u011b tohle. Tak se t\u00edm nezab\u00fdvej. Ale jsem r\u00e1d, \u017ee jsem t\u011b potkal.“<\/div>\n

„To j\u00e1 taky.“ P\u0159iznal Tom, rad\u011bji se k t\u00e9 debat\u011b u\u017e necht\u011bl vr\u00e1tit. Prost\u011b ka\u017ed\u00fd to vid\u011bl jinak, ani s\u00e1m Tom nev\u011bd\u011bl, pro\u010d jej tak \u0161tve, \u017ee Bill se chyst\u00e1 b\u00fdt kn\u011bzem. V\u017edy\u0165 by se m\u011bl v\u00e1\u017en\u011b styd\u011bt, vystavoval Billa po\u0159\u00e1d n\u011bjak\u00fdm p\u0159ek\u00e1\u017ek\u00e1m a div jej nep\u0159emlouval. Nastalo ticho, kde ka\u017ed\u00fd t\u0159\u00eddil svoje my\u0161lenky. Pak si je\u0161t\u011b pov\u00eddali, ne\u017e Bill opravdu u\u017e musel na dal\u0161\u00ed modlen\u00ed, na ve\u010de\u0159i a sp\u00e1t.<\/p>\n

Sp\u00e1t, to byla v\u011bc, co Billovi ne\u0161la. Musel se usm\u00edvat, st\u00e1le byl my\u0161lenkami n\u011bkde u Toma. Zakazoval si to, ale ne\u0161lo to. Povzdechl, si kdy\u017e u\u017e bylo n\u011bkdy kolem dvan\u00e1ct\u00e9 v noci, ale nemohl usnout, a\u010d se sna\u017eil sebev\u00edc. Nakonec si rozsv\u00edtil lampi\u010dku a za\u010detl se do knihy. Nakonec usnul s kn\u00ed\u017ekou na hrudn\u00edku a s lampi\u010dkou sv\u00edt\u00edc\u00ed mu do obli\u010deje. Kdy\u017e se druh\u00fd den probudil, teda, kdy\u017e jej vzbudil mobil, c\u00edtil se jako mrtvola. Nebyl schopn\u00fd ani vst\u00e1t, a\u010d nakonec se p\u0159ekonat musel. Ud\u011blal rychlou rann\u00ed hygienu a u\u017e sp\u011bchal na modlen\u00ed, kde m\u00e1lem usnul. C\u00edtil se provinile. Nakonec tedy zasedl ke sn\u00eddani a dostal \u00fakol na dne\u0161n\u00ed den, op\u011bt m\u011bl pom\u00e1hat otci Matou\u0161ovi na zahrad\u011b. S lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem k\u00fdvl k souhlasu, jen v duchu prosil, aby to bylo n\u011bco z\u00e1\u017eivn\u011bj\u0161\u00edho ne\u017e raj\u010data. Nakonec se po sn\u00eddani op\u011bt dostavil do zahrady a jen co spat\u0159il lavi\u010dku, kde v\u010dera s Tomem sed\u011bli, zase si na n\u011bj vzpomn\u011bl. Jen si povzdechl a p\u0159iv\u0159el o\u010di. Netu\u0161il, co se to s n\u00edm zase d\u011blo. Bylo to nep\u0159\u00edstojn\u00e9 a on to v\u011bd\u011bl, ale ne\u0161lo s t\u00edm nic ned\u011blat. A tak, kdy\u017e dostal \u00fakol, \u017ee m\u00e1 vyplevelit z\u00e1honky, rad\u011bji se do toho pustil.<\/p>\n

I kdy\u017e cel\u00e9 jeho plen\u00ed vypadalo sp\u00ed\u0161e jako m\u00e1to\u017een\u00ed bez jasn\u00e9ho c\u00edle. I jeho pohled vedl tup\u011b do hl\u00edny, a kdyby se dala zm\u011b\u0159it jeho hloubka pohledu, do\u0161la by a\u017e k zemsk\u00e9mu j\u00e1dru.<\/div>\n

„Bille\u2026 co je s tebou?“ Promluvil k n\u011bmu otec Matou\u0161 a polo\u017eil mu kostnatou ruku na rameno. Bill sebou lehce trhnul a za\u010dal vytrh\u00e1vat trochu rychleji.<\/div>\n
„Jsem v po\u0159\u00e1dku. Omlouv\u00e1m se. Jen jsem se zamyslel.“ Omlouval se Bill a rychle zamrkal ve snaze vypudit Toma ze sv\u00e9 hlavy.<\/div>\n
„Ne ne… to se nic ned\u011bje, chlap\u010de. Jen se mi zd\u00e1, \u017ee jsi n\u011bjak\u00fd unaven\u00fd a trochu duchem nep\u0159\u00edtomn\u00fd.“ Usm\u00e1l se na n\u011bj sta\u0159ec, kter\u00fd se v\u011bnoval svoj\u00ed \u010d\u00e1sti z\u00e1honku. Bill nev\u011bd\u011bl, jestli je zcela vhodn\u00e9 se p\u0159iznat, \u017ee toho moc nenaspal, a u\u017e v\u016fbec, \u017ee p\u0159\u00ed\u010dinou byl jeden z jejich v\u010derej\u0161\u00edch host\u016f.<\/div>\n
„No\u2026 nemohl jsem usnout. V\u010dera toho bylo na m\u011b opravdu hodn\u011b. Nov\u00e9 prost\u0159ed\u00ed a hned ta svatba\u2026 mus\u00edm si nap\u0159ed trochu zvyknout.“ Pod\u00edval se omluvn\u011b Bill.<\/div>\n
„Ale to se p\u0159eci nic ned\u011bje, Bille.“ Usm\u00e1l se Matou\u0161. „To je norm\u00e1ln\u00ed. Ale sly\u0161el jsem na tebe samou chv\u00e1lu. Pan\u00ed Kaulitzov\u00e1 z tebe byla nad\u0161en\u00e1 a cel\u00fd ceremoni\u00e1l jsi tak\u00e9 zvl\u00e1dl na v\u00fdbornou.“ Povzbudiv\u011b se na Billa pod\u00edval, a ten se jen pousm\u00e1l. To ho sice t\u011b\u0161ilo, ov\u0161em v\u00edc ne\u017e n\u00e1zor pan\u00ed Kaulitzov\u00e9 ho zaj\u00edmal n\u00e1zor Toma. Zd\u00e1lo se, \u017ee Matou\u0161 je hodn\u00fd mu\u017e a Bill m\u011bl pocit, \u017ee pokud tu bude cht\u00edt s n\u011bk\u00fdm mluvit, bude to pr\u00e1v\u011b on. Nebo zdej\u0161\u00ed opat. Ale tam si p\u0159eci jen musel d\u00e1vat v\u011bt\u0161\u00ed pozor.<\/p>\n

„Sm\u00edm se zeptat?“ Ozval se Bill a na chv\u00edli ustal ve svoj\u00ed pr\u00e1ci.<\/div>\n

„Ale jist\u011b. Co bys r\u00e1d?“ Dal si chvilku pauzy i Matou\u0161 a opr\u00e1\u0161il si ruce.<\/div>\n
„Jen jsem se cht\u011bl zeptat na tu rodinu ze v\u010derej\u0161ka. Zd\u00e1li se mil\u00ed. Pro\u010d podporuj\u00ed tenhle kl\u00e1\u0161ter a co ten jejich syn? Tom? On\u2026 p\u016fsob\u00ed jako po\u0159\u00e1dn\u00fd gauner. Zn\u00e1te ho n\u011bjak?“ Vlastn\u011b \u00fapln\u011b nev\u011bd\u011bl, pro\u010d se pt\u00e1. Ale byl tak moc zv\u011bdav\u00fd. Cht\u011bl o n\u011bm v\u011bd\u011bt co nejv\u00edc.<\/div>\n
„No ov\u0161em. Toma zn\u00e1m od mali\u010dka. Byl jsem u jeho k\u0159tu. Je to hodn\u00fd kluk. Jen\u2026 trochu divok\u00fd. Nikdo ani nev\u00ed pro\u010d. Dokud byl mal\u00fd\u2026 byl tu \u010dasto. Ale te\u010f o to u\u017e moc nestoj\u00ed.“ Vzdychl lehce Matou\u0161. „On se Bohu uzav\u0159el, zat\u00edmco ostatn\u00ed z jeho rodiny ne. Tak kv\u016fli tomu moc nevych\u00e1z\u00ed s rodi\u010di, ale j\u00e1 v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee jednou trochu polev\u00ed a i on pozn\u00e1, jak mocn\u00fd n\u00e1\u0161 P\u00e1n je.“ Usm\u00e1l se spokojen\u011b a pustil se znovu do plet\u00ed.<\/p>\n

„P\u0159ipadal ti snad \u0161patn\u00fd?“ Pod\u00edval se letmo na Billa, kter\u00fd se tak\u00e9 pustil do pr\u00e1ce.<\/div>\n

„Oh ne, to ne.“ Zakroutil Bill ihned hlavou. Mo\u017en\u00e1 a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 rychle. Nejrad\u011bji by si nafackoval. A jak se zd\u00e1lo, to i otce trochu p\u0159ekvapilo a zvedl hlavu.<\/div>\n
„Pro\u010d se na Toma pt\u00e1\u0161?“ Usm\u00e1l se sta\u0159ec. „Oni jsou tu velmi v\u00edtan\u00e1 a uzn\u00e1van\u00e1 rodina, Bille. Mysl\u00edm, \u017ee Tom je velice \u0161ikovn\u00fd mlad\u00fd mu\u017e.“ Bill jen k\u00fdvl ti\u0161e na souhlas. Rad\u011bji se d\u00e1l hrabal v hl\u00edn\u011b, ani nev\u011bd\u011bl, co d\u011bl\u00e1.<\/div>\n
„Po\u010dkej, tohle tu m\u00e1 z\u016fstat, to jsou cibule narcis\u016f.“ Zasm\u00e1l se star\u0161\u00ed mu\u017e. „Jestli jsi na pochyb\u00e1ch a m\u00e1\u0161 n\u011bjak\u00e9 ot\u00e1zky, zeptej se P\u00e1na, on ti jist\u011b d\u00e1 rozh\u0159e\u0161en\u00ed, synu.“ Matou\u0161 se na n\u011bj usm\u00e1l a Bill cht\u011bl n\u011bco nam\u00edtnout, ale nakonec jen otev\u0159el pusu a zase ji zav\u0159el. To byl tak velice pr\u016fhledn\u00fd, \u017ee jej prokouknul? Nebo to dal najevo sv\u00fdmi ot\u00e1zkami? A\u0165 tak \u010di tak, Matou\u0161 n\u011bco tu\u0161il, a to nebylo dobr\u00e9 pro Billa.<\/p>\n

„Mysl\u00edm, \u017ee… se po ob\u011bd\u011b zdr\u017e\u00edm v kapli, nebude vadit, kdy\u017e v\u00e1s potom nedoprovod\u00edm na zahradu? Pot\u0159ebuju z\u016fstat na modlitb\u00e1ch a ur\u010dit\u00e9 v\u011bci si trochu ujasnit. Nav\u00edc, cht\u011bl bych se zeptat, jak je to tu se zpov\u011bd\u00ed? J\u00e1… mysl\u00edm, \u017ee bych se m\u011bl j\u00edt vyzpov\u00eddat, t\u00ed\u017e\u00ed m\u011b n\u011bjak\u00e9 h\u0159\u00edchy a… “ D\u00edval se na otce, kter\u00fd jej sledoval.<\/div>\n

„Koncem t\u00fddne p\u0159ijde Otec August, p\u0159\u00edmo sem, jemu se m\u016f\u017ee\u0161 vyzpov\u00eddat.“ Usm\u00e1l se star\u0161\u00ed mu\u017e. Bill byl opravdu r\u00e1d, \u017ee se Matou\u0161 u\u017e d\u00e1l nevypt\u00e1val, a tak se trochu usm\u00e1l a pracoval na z\u00e1honc\u00edch. Alespo\u0148 do chv\u00edle, ne\u017e sly\u0161el ten zn\u00e1m\u00fd hlas. Ztuhl a jejich pohledy se setkaly.<\/div>\n
„Ahoj Bille, ot\u010de.“ Usm\u00e1l se Tom a m\u00e1vl jim na pozdrav. Pustili ho sem kdykoliv, p\u0159eci jen tu d\u0159\u00edv tak n\u011bjak pom\u00e1hal, a te\u010f m\u011bl zase d\u016fvod se vr\u00e1tit. Billa.<\/p>\n

autor: Doris & Lauinka<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Doris & Lauinka „Doprdele…,“ zaklel Tom a m\u00e1lem spadl ze \u017eidle, kdy\u017e mu n\u011bkdo s\u00e1hl na rameno. Prudce oto\u010dil hlavu, kdy\u017e spat\u0159il Billa, jak se na n\u011bj usm\u00e1l, ale hned zkamen\u011bl, jen vydechl. „J\u00e1… no omlouv\u00e1m se, necht\u011bl jsem t\u011b vyd\u011bsit,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[544],"tags":[],"class_list":["post-5221","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-god-bless-you"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5221","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5221"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5221\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5221"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5221"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5221"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}