{"id":5226,"date":"2013-03-15T16:00:00","date_gmt":"2013-03-15T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5211"},"modified":"2013-03-15T16:00:00","modified_gmt":"2013-03-15T15:00:00","slug":"insecure-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/03\/15\/insecure-7\/","title":{"rendered":"Insecure 7."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Wind & Lady in Black<\/p>\n

David<\/p>\n

<\/strong> J\u00e9. N\u011bco tak p\u0159\u00edjemn\u00fdho jsem neza\u017eil ani nepamatuju. Je vid\u011bt, \u017ee m\u00e1 doma psa. V\u00ed, kde a jak podrbat, abych z toho \u0161\u00edlel. No co. Jsem pes, tak se podle toho taky chov\u00e1m. A ne\u0159\u00edkejte, \u017ee v\u00e1m se prob\u00edr\u00e1n\u00ed vlas\u016f nebo mas\u00e1\u017e nel\u00edb\u00ed. Pro m\u011b je to moment\u00e1ln\u011b to sam\u00fd. Svalil jsem se na bok a nechal se d\u00e1l drbat na b\u0159i\u0161e. Bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed m\u016f\u017eu \u0159\u00edct, \u017ee tyhle talentovan\u00fd prst\u00edky bych cht\u011bl c\u00edtit i jinde na t\u011ble. A jinak, ne\u017e ve vl\u010d\u00ed podob\u011b. Jeho ru\u010di\u010dky bloud\u00edc\u00ed po mym t\u011ble\u2026 laskaj\u00edc\u00ed ur\u010dit\u00e9 partie\u2026 a ty rt\u00edky. Mmm\u2026 vypadaj\u00ed jako zral\u00e9 maliny. Jen ochutnat.<\/p>\n

Z hrdla se mi vydere tou\u017eebn\u00e9 zak\u0148u\u010den\u00ed.<\/div>\n

A j\u00e9je. M\u011bl jsem se l\u00edp hl\u00eddat. Kdybych se udr\u017eel, mohl by m\u011b Bill je\u0161t\u011b drbat, ale takhle\u2026 Tom nejsp\u00ed\u0161 poznal podle t\u00f3nu, na co jsem myslel, proto\u017ee ode m\u011b Billa zvednul.<\/p>\n

Tom<\/p>\n

<\/strong> Tak tohle ne. Dave se tu div neud\u011bl\u00e1! Kdo v\u00ed, co si p\u0159edstavuje. Kdy\u017e se mu z hrdla vydralo to zak\u0148u\u010den\u00ed, bylo mi jasn\u00fd, na co mysl\u00ed. Nemohl jsem to tak nechat!<\/div>\n

„Tak poj\u010f, a\u0165 se stihne\u0161 p\u0159ipravit. Ve\u010der spolu p\u0159ece jdeme do klubu. Nezapomn\u011bl jsi na m\u011b, douf\u00e1m.“ Ud\u011bl\u00e1m na n\u011bj p\u0159itom smutn\u00e1 o\u010dka nakopnut\u00e9ho \u0161t\u011bn\u011bte. Nikdo tomu pohledu nem\u016f\u017ee odolat. Billymu zase zr\u016f\u017eov\u011bla l\u00ed\u010dka. Je sladkej, kdy\u017e se \u010derven\u00e1. Thomasi!<\/em> No co? Tak se mi to l\u00edb\u00ed, no. Nesn\u00e1\u0161\u00edm sv\u016fj vnit\u0159n\u00ed hlas. Ten, kterej m\u011b po\u0159\u00e1d napom\u00edn\u00e1.<\/div>\n
\n
Bill se od Davida zvedne a na tom je jasn\u011b vid\u011bt, \u017ee mu to nen\u00ed pochuti. No jo. Ten m\u00e1 jin\u00fd choutky. To j\u00e1 v\u00edm. Proto jsem to jejich drb\u00e1n\u00ed utnul. U\u017e takhle si u\u017eil v\u00edc, ne\u017e dost.<\/div>\n
Jdeme starou zapr\u00e1\u0161enou cestou za vlak\u00e1\u010dem. Je to sice asi o dva kilometry del\u0161\u00ed, ale to je jedno. Sna\u017e\u00edm se Davida udr\u017eet od Billa co nejd\u00e1l, ale jde to t\u011b\u017eko. Je to psisko neposlu\u0161n\u00fd. \u017de j\u00e1 s tim n\u00e1padem v\u016fbec chodil! Ale co. Na Billa jsem psem zap\u016fsobil.<\/p>\n

Bill<\/p>\n

<\/strong> „Jak dlouho u\u017e ho m\u00e1\u0161?“ Je to sp\u00ed\u0161 jen tak, aby nest\u00e1la \u0159e\u010d. R\u00e1d poslouch\u00e1m Tom\u016fv hlas. Je takov\u00fd hlubok\u00fd, p\u0159\u00edjemn\u00fd. C\u00edt\u00edm se klidn\u00fd, kdy\u017e mluv\u00ed. Jeho hlas mi rozl\u00e9v\u00e1 t\u011blem pocit spokojenosti. Jsou lidi, jejich\u017e hlas mi nah\u00e1n\u00ed hus\u00ed k\u016f\u017ei, nebo mi prost\u011b nen\u00ed ani trochu p\u0159\u00edjemn\u00fd. Ale u Toma je to jinak. V jeho p\u0159\u00edtomnosti se c\u00edt\u00edm bezpe\u010dn\u011b. Jako by mi nic nemohlo ubl\u00ed\u017eit. Nec\u00edt\u00edm pot\u0159ebu si na n\u011bj d\u00e1vat pozor, i kdy\u017e bych mo\u017en\u00e1 m\u011bl. Vyza\u0159uje z n\u011bj jak\u00e1si pozitivn\u00ed energie.<\/div>\n

„No\u2026 u\u017e to n\u011bjakou tu dobu bude\u2026 po\u010dkej\u2026 asi\u2026 \u0161est let?“<\/div>\n
„P\u00e1ni. To u\u017e je to tedy star\u0161\u00ed ne\u017e moje mamka. T\u00fd je jen 38. M\u011bla m\u011b brzo.“<\/div>\n
„J\u00e1 m\u00e1mu ani nepoznal.“ Jen to z Toma vypadne, vylet\u00ed mi obo\u010d\u00ed vysoko do \u010dela, kter\u00e9 se v z\u00e1p\u011bt\u00ed l\u00edtostiv\u011b svra\u0161t\u00ed.<\/div>\n
„To je mi l\u00edto. J\u00e1 zase nem\u00e1m t\u00e1tu. Ode\u0161el od n\u00e1s, kdy\u017e mi bylo deset. Br\u00e1chovi bylo p\u011bt a s\u00e9gra ani nebyla na sv\u011bt\u011b. Tu m\u011bla mamka a\u017e se sv\u00fdm p\u0159\u00edtelem, kter\u00fd ji stejn\u011b opustil, kdy\u017e zjistil, \u017ee \u010dek\u00e1 d\u00edt\u011b.“ P\u00e1ni. N\u011bjak jsem se rozpov\u00eddal. To bude t\u00edm, \u017ee se s Tomem c\u00edt\u00edm uvoln\u011bn\u011b a nevad\u00ed mi pov\u00eddat zrovna o tomhle.<\/p>\n

Tom<\/p>\n

<\/strong> „To je smutn\u00fd. M\u011bl jsi t\u00e1tu alespo\u0148 r\u00e1d?“ Mo\u017en\u00e1 by se n\u011bkomu mohlo zd\u00e1t, \u017ee z\u00e1jem jen hraju, ale kupodivu to nen\u00ed pravda. Zaj\u00edm\u00e1 m\u011b.<\/div>\n

„M\u011bl jsem ho r\u00e1d\u2026“ smutn\u011b sklop\u00ed o\u010di.<\/div>\n
„Tak pro\u010d jsi ne\u0161el k n\u011bmu?“ Abych pravdu \u0159ekl, jsem r\u00e1d, \u017ee z\u016fstal tady. Alespo\u0148 jsem m\u011bl \u0161anci ho poznat. Ale stejn\u011b by m\u011b zaj\u00edmalo, pro\u010d teda z\u016fstal tady.<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem k n\u011bmu, ale v dob\u011b, kdy ode\u0161el, jsem za sebe je\u0161t\u011b nerozhodoval. Soud m\u011b p\u0159i\u0159kl do p\u00e9\u010de matky. Ta si navym\u00fd\u0161lela v\u0161echno mo\u017en\u00fd, abych k ta\u0165kovi nemohl ani jezdit. Rozhodl jsem se, \u017ee se k n\u011bmu v osmn\u00e1cti nast\u011bhuju, ale v den m\u00fdch osmn\u00e1ctin m\u011bl nehodu a po roce v komatu um\u0159el.“ Bylo vid\u011bt, \u017ee se mu o tomhle \u0161patn\u011b mluv\u00ed. P\u0159it\u00e1hl jsem si ho k sob\u011b a p\u0159ejel mu rukou po pa\u017ei.<\/div>\n
„To je mi l\u00edto.“ Bill se ke mn\u011b m\u00edrn\u011b natiskne a nech\u00e1v\u00e1 se konej\u0161iv\u011b hladit. C\u00edt\u00edm, \u017ee je mu dob\u0159e. A mn\u011b ostatn\u011b taky. Nev\u00edm, co to se mnou ten kluk d\u011bl\u00e1, ani jak, ale jist\u00e9 je, \u017ee se ve mn\u011b n\u011bco zm\u011bnilo.<\/p>\n

Bill<\/p>\n

<\/strong> Pomalu jsme do\u0161li a\u017e k na\u0161emu domu. Tom se se mnou rozlou\u010dil s t\u00edm, \u017ee se tedy pro m\u011b ve\u010der stav\u00ed. U\u017e te\u010f jsem se nesm\u00edrn\u011b t\u011b\u0161il. Ve\u0161el jsem do \u00fatrob stavby tv\u00e1\u0159\u00edc\u00ed se jako rodinn\u00fd domek.<\/p>\n

„Kde ses fl\u00e1kal tak dlouho?!“ Oby\u010dejn\u00e9 „ahoj, Bille“ by mi sta\u010dilo, ale to matka ne. Ona na m\u011b poka\u017ed\u00e9 vyjede jako na mal\u00fdho usmrkance. Nen\u00ed mi p\u011bt, aby mi po\u0159\u00e1d nad\u00e1vala. Je mi dvacet, sakra!<\/div>\n

„Te\u010f jsem p\u0159ijel z pr\u00e1ce.“ Nem\u00e1m n\u00e1ladu se s n\u00ed vybavovat d\u00fdl, ne\u017e je nutn\u00e9. Moje psychika to taky nem\u00e1 zapot\u0159eb\u00ed.<\/p>\n

Je\u0161t\u011b asi patn\u00e1ct minut na sebe nech\u00e1v\u00e1m bezd\u016fvodn\u011b k\u0159i\u010det v\u00fd\u010ditky a p\u0159ipom\u00ednky, ne\u017e se kone\u010dn\u011b seberu a jdu do sv\u00e9ho pokoje. Matka mi to nem\u016f\u017ee zak\u00e1zat. Je mi dvacet a tenhle bar\u00e1k je stejn\u011b napsanej na m\u011b. Byl t\u00e1ty. Nech\u00e1val n\u00e1s tu bydlet jen z dobr\u00e9 v\u016fle, ale matka to nikdy nevid\u011bla. Nebo si to sp\u00ed\u0161 necht\u011bla p\u0159iznat. Ne\u017e um\u0159el, sepsal z\u00e1v\u011b\u0165, ve kter\u00e9 d\u016fm odk\u00e1zal mn\u011b. Nejsp\u00ed\u0161 tu\u0161il, \u017ee by m\u011b matka vyhodila, kdyby nebyl m\u016fj. A ona by to ud\u011blala. Stejn\u011b m\u00e1m pocit, \u017ee ta\u0165kova smrt nebyla n\u00e1hoda. Musel tu\u0161it, \u017ee se n\u011bco d\u011bje. Pro\u010d by jinak napsal z\u00e1v\u011b\u0165 v p\u011btat\u0159iceti letech, kdy\u017e mu nic nebylo? Byl zdrav\u00fd jako \u0159\u00edpa. Nejsp\u00ed\u0161 mi to nep\u0159estane vrtat hlavou, dokud se z toho nezbl\u00e1zn\u00edm.<\/p>\n

Ale te\u010f na to nechci myslet. Chci myslet jen na Toma a na to, \u017ee ho ve\u010der uvid\u00edm. Co bych si m\u011bl vz\u00edt na sebe? Hmm\u2026 ko\u0161ile nikdy nic nezkaz\u00ed. B\u00edl\u00e1, horn\u00ed knofl\u00ed\u010dky nech\u00e1m rozepnut\u00fd. To je ono. A k tomu tmav\u00fd \u00fazk\u00fd d\u017e\u00edny. L\u00ed\u010den\u00ed\u2026 hmm, nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 v\u00fdrazn\u00fd. Jen podtrhnu svoje o\u010di lehk\u00fdmi \u010dern\u00fdmi st\u00edny a \u0159asenkou. Nechci vypadat moc lacin\u011b. Ale te\u010f se nejd\u0159\u00edv vysprchuju. Detaily dolad\u00edm, a\u017e se budu l\u00ed\u010dit.<\/p>\n

Tom<\/p>\n

<\/strong> „M\u016f\u017ee\u0161 mi \u0159\u00edct, co to m\u011blo bejt?!“ Kone\u010dn\u011b jsme do\u0161li dom\u016f a j\u00e1 se hned pustil do Davida. Tohle mi d\u011blat nebude. Bill je m\u016fj!<\/div>\n

„Co by. \u0158\u00edkal’s, \u017ee m\u00e1m bejt hodnej, milej a p\u0159\u00edtulnej. Tak jsem takovej byl. N\u011bjakej probl\u00e9m?“ Dave se mi vysm\u00edv\u00e1 do ksichtu!<\/div>\n
„To si pi\u0161. Bill je m\u016fj!“<\/div>\n
„A hele\u2026 u\u017e je to tv\u016fj Bill\u2026 u\u017e nen\u00ed jen tvoje ko\u0159ist. Tome, m\u011bkne\u0161. Takhle to nedopadne nejl\u00edp. Pamatuje\u0161 si na Nikol?“<\/div>\n
„To byla ta vl\u010dice z m\u00e1miny strany, co se zabila?“ Jin\u00e1 m\u011b te\u010f nenapad\u00e1.<\/div>\n
„Jo. Zabila se kv\u016fli \u010dlov\u011bku. Zamilovala se.“ V\u00edm, na co nar\u00e1\u017e\u00ed a je \u00fapln\u011b mimo.<\/div>\n
„Hele\u2026 j\u00e1 do Billa nejsem zamilovanej. Je to jen kus masa, kterej si vychutn\u00e1m, a\u017e vyhraju s\u00e1zku. O nic jin\u00fdho nejde.“ Tak pro\u010d tak moc chci, aby byl n\u011bco v\u00edc?<\/div>\n
„Jen aby.“<\/div>\n
Nechci se s n\u00edm u\u017e o ni\u010dem bavit. Rad\u011bji zalezu do sprchy. Smrdim jak mokrej \u010dokl. Takhle bych ve\u010der u Billa nejsp\u00ed\u0161 moc nezabodoval.<\/p>\n

autor: Wind & Lady in Black<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Wind & Lady in Black David J\u00e9. N\u011bco tak p\u0159\u00edjemn\u00fdho jsem neza\u017eil ani nepamatuju. Je vid\u011bt, \u017ee m\u00e1 doma psa. V\u00ed, kde a jak podrbat, abych z toho \u0161\u00edlel. No co. Jsem pes, tak se podle toho taky chov\u00e1m. A ne\u0159\u00edkejte,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[541],"tags":[],"class_list":["post-5226","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-insecure"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5226","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5226"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5226\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5226"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5226"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5226"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}