{"id":5255,"date":"2013-03-06T17:00:00","date_gmt":"2013-03-06T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5240"},"modified":"2013-03-06T17:00:00","modified_gmt":"2013-03-06T16:00:00","slug":"insecure-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/03\/06\/insecure-4\/","title":{"rendered":"Insecure 4."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Wind & Lady in Black<\/p>\n

<\/strong> Zdrav\u00edme v\u0161echny \u010dten\u00e1\u0159e. Cht\u011bly jsme se omluvit za kostrbatost t\u00e9 s\u00e1zky v minul\u00e9m d\u00edle, bylo v\u00e1\u017en\u011b t\u011b\u017ek\u00e9 to n\u011bjak zformulovat a my se prost\u011b nemohly dohodnout, jak p\u0159esn\u011b bude ta s\u00e1zka vypadat. Ale douf\u00e1me, \u017ee jste pochopili, co bylo nakonec na\u0161\u00edm z\u00e1m\u011brem. No dost zdr\u017eov\u00e1n\u00ed, hur\u00e1 do \u010dten\u00ed a komentov\u00e1n\u00ed \ud83d\ude09<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
Wind a Lady in Black<\/p>\n

<\/em> Bill<\/p>\n

<\/strong> Proch\u00e1zeli jsme kolem takov\u00e9ho velik\u00e9ho domu. Nikdy jsem se nad n\u00edm nezam\u00fd\u0161lel, ale te\u010f mi to nedalo a j\u00e1 si ho musel alespo\u0148 zb\u011b\u017en\u011b prohl\u00e9dnout. Velk\u00fd byl a\u017e hr\u016fza. Mus\u00ed tam b\u00fdt hrozn\u011b pusto\u2026 nebo naopak hrozn\u011b moc lid\u00ed. Nev\u00edm pro\u010d, ale Sally kolem toho domu chod\u00ed s p\u0159ipl\u00e1cnut\u00fdma u\u0161ima k hlav\u011b. Asi se j\u00ed nel\u00edb\u00ed. Te\u010f ale nem\u00e1m \u010das \u0159e\u0161it, co se j\u00ed l\u00edb\u00ed a co ne. Do\u0161li jsme na louku a j\u00e1 Sally jako obvykle pustil. Ale ona se chovala jinak ne\u017e obvykle. Ve chvilce byla u m\u011b a vr\u010dela. Kleknul jsem si k n\u00ed a chytil ji kolem krku. „Sally\u2026 co se d\u011bje? Je tam n\u011bco?“<\/p>\n

Ani jsem to nedo\u0159ekl a z lesa se u\u017e vy\u0159\u00edtil pes jako stodola. Houby pes. To sp\u00ed\u0161 vypadalo jako vlk. A ne zrovna mal\u00fd. Sally se roz\u0161t\u011bkala je\u0161t\u011b v\u00edc a cht\u011bla se mi vytrhnout. Je\u0161t\u011b \u017ee jsem j\u00ed p\u0159ipnul k vod\u00edtku. Cht\u011bl jsem ut\u00e9ct, ale nem\u011bl jsem \u0161anci. Nav\u00edc, nemohl bych tam Sally nechat. U\u017e jsem sly\u0161el dupot zv\u00ed\u0159ete kousek za sebou. Tohle je ur\u010dit\u011b posledn\u00ed minuta m\u00e9ho \u017eivota. Ale kupodivu se nic nestalo. Ohl\u00e9dl jsem se a to zv\u00ed\u0159e op\u011bt ut\u00edkalo do lesa. Co se stalo? Pro\u010d uteklo? Koho se tak leklo? M\u00e1m se taky b\u00e1t? Asi ano. Hr\u016fzou se mi klepala kolena a j\u00e1 nebyl s to se udr\u017eet na noh\u00e1ch. Klesl jsem do tr\u00e1vy a nechal Sally, aby m\u011b konej\u0161iv\u011b oblizovala.<\/div>\n

\n
Tom<\/p>\n

<\/strong> „J\u00e1 toho hajzla snad zabiju!“ k\u0159i\u010d\u00edm na celej bar\u00e1k a h\u00e1z\u00edm se v\u0161\u00edm, co mi padne pod ruku. R\u00e1no za\u010dalo tak slibn\u011b. Cht\u011bl jsem j\u00edt na lov, kdy\u017e m\u011b do nosu uhodila tak zn\u00e1m\u00e1 a p\u0159ita\u017eliv\u00e1 v\u016fn\u011b. Bill. Okam\u017eit\u011b jsem ho poznal, ale kv\u016fli tomu jeho psisku jsem za n\u00edm ne\u0161el.<\/p>\n

\u0160el sm\u011brem k lesu, ale z\u016fstal u\u017e na louce. Pozoroval jsem ho z p\u016fdy. Samolib\u011b jsem se u\u0161kl\u00edbl, kdy\u017e mou mysl nav\u0161t\u00edvila my\u0161lenka, jak se tenhle \u010dlov\u011bk sv\u00edj\u00ed pod m\u00fdm t\u011blem, ale v m\u017eiku m\u011b taky opustila. Z lesa vyb\u011bhl jeden z n\u00e1s, ale kdyby alespo\u0148 vypadal jako \u010dlov\u011bk! To hovado bylo prom\u011bn\u011bn\u00fd ve vlka a hnal se p\u0159\u00edmo na objekt m\u00e9 s\u00e1zky s \u00famyslem ud\u011blat si z n\u00ed dezert po sn\u00eddani. Na nic jsem ne\u010dekal. Vyb\u011bhl jsem p\u0159ed d\u016fm a t\u00e1hle zavyl. Kdo by tomu rozum\u011bl, v\u011bd\u011bl by, \u017ee jsem na nejvy\u0161\u0161\u00ed mo\u017enou m\u00edru vyto\u010den\u00fd a v\u011bd\u011bl by i \u010d\u00edm. Markus to taky moc dob\u0159e poznal, proto se obr\u00e1til a utekl. A\u017e mi padne pod ruku, roztrh\u00e1m ho na pikoskopick\u00fd kous\u00ed\u010dky!<\/p>\n

„Klid, Tome. Nic se mu nestalo.“ Sly\u0161el jsem Davida jakoby z d\u00e1lky. Vztek mi hu\u010del v u\u0161\u00edch.<\/div>\n

„KLID?! Dy\u0165 ten kokot n\u00e1s m\u00e1lem v\u0161echny ohrozil. A nejen n\u00e1s. Bill je MOJE ko\u0159ist! Vsadili jsme se, pamatuje\u0161?!“ a jestli n\u011bco nesn\u00e1\u0161\u00edm, tak je to, kdy\u017e mi n\u011bkdo bere moji ko\u0159ist, ale to u\u017e jsem \u0159\u00edkal.<\/div>\n
Ani m\u011b net\u00ed\u017eilo, \u017ee je s Billem ta jeho \u010duba, kdy\u017e jsem ut\u00edkal k n\u011bmu. Sed\u011bl na zemi a tiskl k sob\u011b chlupatou potvoru. Zav\u011bt\u0159ila m\u011b. Vr\u010d\u00ed.<\/p>\n

Bill<\/p>\n

<\/strong> Sally u m\u011b sed\u011bla a nech\u00e1vala se obj\u00edmat kolem krku. Nemohl jsem si pomoct. Slzy strachu a zd\u011b\u0161en\u00ed mi st\u00e9kaly po tv\u00e1\u0159\u00edch a vp\u00edjely se do zv\u00ed\u0159ec\u00edho ko\u017e\u00ed\u0161ku. Najednou za\u010dala Sally v\u00fdhru\u017en\u011b vr\u010det a vysko\u010dila na nohy. Pod\u00edval jsem se sm\u011brem, kam koukala, a \u010dekal, \u017ee tam zase bude ta potvora. Ulevilo se mi, kdy\u017e jsem vid\u011bl Toma, jak b\u011b\u017e\u00ed m\u00fdm sm\u011brem. Ale Sally nebyla nad\u0161en\u00e1. Za\u010dala se trhat na vod\u00edtku, ale j\u00e1 ji nepustil. Je\u0161t\u011b by Toma pokousala a co pak? St\u00e1hl jsem ji k sob\u011b a dr\u017eel.<\/div>\n

„Sally! Klid!“ p\u0159ik\u00e1zal jsem j\u00ed. Poslechla. Teda alespo\u0148 trochu. U\u017e se ne\u0161kubala, jen vr\u010dela. Nev\u00edm pro\u010d, ale nem\u00e1 Toma r\u00e1da. Tady asi neplat\u00ed p\u0159\u00edslov\u00ed: „Jak\u00fd p\u00e1n, takov\u00fd pes.“<\/p>\n

Tom<\/p>\n

<\/strong> „Bille! Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ vyhrkl jsem, kdy\u017e jsem se k n\u011bmu dostal na p\u0159ijatelnou vzd\u00e1lenost. Ta chlupat\u00e1 potvora po\u0159\u00e1d vr\u010d\u00ed. Ani\u017e by to Bill jakkoli post\u0159ehnul, zavr\u010del jsem na ni taky a ona se sta\u017een\u00fdm ocasem p\u0159estala. Heh. To je respekt. Bill se u\u017e viditeln\u011b t\u0159\u00e1sl m\u00ed\u0148 ne\u017e p\u0159ed chv\u00edl\u00ed. Asi se v m\u00e9 p\u0159\u00edtomnosti c\u00edt\u00ed bezpe\u010dn\u011bji. Aby ne. Ze m\u011b maj\u00ed v\u0161ichni mlad\u0161\u00ed vlci bobky, ale i star\u0161\u00ed mi prokazuj\u00ed respekt. Jsem p\u0159ece v\u016fdc\u016fv syn.<\/p>\n

Bill<\/p>\n

<\/strong> „J-jo. D\u00edky. Ni-nic mi ne-nen\u00ed.“ Kokt\u00e1m. Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d mnou cloum\u00e1 strach, ale u\u017e to nen\u00ed tak hrozn\u00e9 jako p\u0159ed chv\u00edl\u00ed. Sally se kupodivu uklidnila, a dokonce nechala Toma, aby m\u011b objal. Okam\u017eit\u011b jsem mu zavrtal nos do tri\u010dka a sm\u00e1\u010del onen kus l\u00e1tky slan\u00fdmi pot\u016f\u010dky. Tom m\u011b dr\u017eel pevn\u011b ve sv\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed a krou\u017eiv\u00fdmi pohyby mi rukama t\u0159el ztuhl\u00e9 svaly na z\u00e1dech.<\/p>\n

Tom<\/p>\n

<\/strong> Tiskl se ke mn\u011b jako zran\u011bn\u00e9 pt\u00e1\u010de a plakal. Abych pravdu \u0159ekl, c\u00edtil jsem kdesi v hrudi takov\u00e9 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed sv\u00edr\u00e1n\u00ed. A taky nevysv\u011btlitelnou touhu uklidnit ho. Ale byl to jen chvilkov\u00fd z\u00e1chv\u011bv. Jak se tiskl k m\u00e9mu t\u011blu, mohl jsem nas\u00e1vat jeho v\u016fni pln\u00fdmi dou\u0161ky. Skoro se mi slast\u00ed prot\u00e1\u010dely o\u010di, a to jsem ho jen c\u00edtil. Co teprve, a\u017e budu v n\u011bm? Nejsp\u00ed\u0161 prohraju s\u00e1zku. Ne! Nesm\u00edm ji prohr\u00e1t. Dok\u00e1\u017eu se p\u0159ece ovl\u00e1dat, no ne? Grrr! Ale u n\u011bj m\u00e1m probl\u00e9m s ovl\u00e1d\u00e1n\u00edm u\u017e te\u010f. Jen tro\u0161i\u010dku si kousnu\u2026 jen ochutn\u00e1m. Nic v\u00edc\u2026<\/div>\n

Naklonil jsem se k n\u011bmu a p\u0159ejel mu rty po krku. Bill ztuhnul, ale nic jin\u00e9ho neud\u011blal. Pomalu jsem se p\u0159ipravoval, \u017ee kousnu, ale cosi m\u011b zarazilo. To cosi byla bolest v p\u0159edlokt\u00ed.<\/div>\n
„Agrrr!“ zavr\u010del jsem bolest\u00ed. Ta potvora! Kousla m\u011b. C\u00edtila, co chci ud\u011blat!<\/p>\n

Bill<\/p>\n

<\/strong> „Sally! Proboha!“ vyjekl jsem, kdy\u017e se ode m\u011b Tom odtrhl. Sally mu tiskla p\u0159edlokt\u00ed mezi \u010delistmi a vr\u010dela. Co se tomu psovi bl\u00e1zniv\u00fdmu d\u011bje? A\u010d ji nerad trest\u00e1m, pleskl jsem ji koncem vod\u00edtka po z\u00e1dech. Sice je pravda, \u017ee chyba v\u011bt\u0161inou nen\u00ed u psa, ale u p\u00e1na, te\u010f jsem si nebyl v\u011bdom toho, \u017ee bych ji v tomhle ohledu nevychoval. V\u017edy\u0165 v\u00ed, \u017ee nesm\u00ed kousat. Je\u0161t\u011b nikdy to neud\u011blala. Tak co te\u010f trop\u00ed?! „Sally! Pus\u0165!“ poslechla m\u011b a nechala Tomovu ruku b\u00fdt. „Tome, Tomi\u2026 promi\u0148\u2026 omlouv\u00e1m se. J\u00e1\u2026 j\u00e1 nev\u00edm, co to do n\u00ed vjelo. Uka\u017e. Pod\u00edv\u00e1m se ti na to.“ Vzal jsem si k sob\u011b Tomovu ruku a vyt\u00e1hl jsem z ta\u0161ky l\u00e9k\u00e1rni\u010dku, kterou u sebe nos\u00edm po\u0159\u00e1d pro p\u0159\u00edpad nouze. Te\u010f se to hod\u00ed. Bylo mi zase do pl\u00e1\u010de. Dr\u017eel jsem Tomovu ruku ve sv\u00fdch dlan\u00edch a \u010distil mu r\u00e1nu kouskem vati\u010dky namo\u010den\u00e9 v dezinfekci.<\/div>\n

„Tomi\u2026 j\u00e1\u2026 j\u00e1\u2026 moc m\u011b to mrz\u00ed\u2026“ z o\u010d\u00ed se mi spustily op\u011bt slan\u00e9 pot\u016f\u010dky. Ov\u0161em te\u010f jsem slzy prol\u00e9val pro Toma.<\/p>\n

Tom<\/p>\n

<\/strong> R\u00e1na by se mi zahojila rychleji, ne\u017e si mysl\u00ed, ale nem\u016f\u017eu mu br\u00e1nit, kdy\u017e se jal \u010di\u0161t\u011bn\u00ed. Je to od n\u011bj mil\u00e9. Ale vlastn\u011b\u2026 je to jeho povinnost. Bol\u00ed to. Nesn\u00e1\u0161\u00edm dezinfekce. Smrd\u00ed to a \u0161t\u00edpe jako \u010dert. Zase za\u010dal plakat. Pro\u010d? Boj\u00ed se, \u017ee ho za\u017ealuju a on bude muset Sally utratit? Ne, tady c\u00edt\u00edm jin\u00fd strach. Strach o\u2026 m\u011b? Je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Je\u0161t\u011b nikdy jsem neza\u017eil, aby o m\u011b m\u011bl n\u011bkdo strach. Ani vlastn\u00ed otec se o m\u011b neb\u00e1l, kdy\u017e jsem se prvn\u011b rval. Skon\u010dil jsem dost mizern\u011b, ale jemu to bylo, \u0159ekl bych, \u0161um\u00e1k. Jen \u0159ekl, \u017ee p\u0159\u00ed\u0161t\u011b budu v\u00edt\u011bz j\u00e1.<\/div>\n

C\u00edt\u00edm se zvl\u00e1\u0161tn\u011b. Mo\u017en\u00e1 mi je to i p\u0159\u00edjemn\u00fd. L\u00edb\u00ed se mi ten pocit, kdy\u017e se o m\u011b<\/em> n\u011bkdo boj\u00ed. Je to jin\u00e9, ne\u017e kdy\u017e se m\u011b<\/em> n\u011bkdo boj\u00ed. A mo\u017en\u00e1\u2026 j\u00e1 snad ani nechci, aby se m\u011b b\u00e1l zrovna Bill.<\/p>\n

Co to tu melu? \u017de by m\u011bla ta jeho Sally sentiment\u00e1ln\u00ed sliny? Asi jo. A mn\u011b se sentimentalita dostala do krevn\u00edho ob\u011bhu jako vzteklina. Ugh\u2026 hnusn\u00e1 p\u0159edstava, ale\u2026 stejn\u011b. N\u011bco se zm\u011bnilo, to je jasn\u00e9. Mus\u00edm se zeptat Georga, jestli maj\u00ed ps\u00ed sliny vliv na vlka. Ale to je nejsp\u00ed\u0161 blbost nejv\u011bt\u0161\u00edho kalibru. To nebude slinama. Ani t\u00edm psem. Mysl\u00edm, \u017ee p\u0159\u00ed\u010dina zm\u011bny m\u00e9ho my\u0161len\u00ed sed\u00ed kousek vedle Sally a s vlhk\u00fdma tv\u00e1\u0159i\u010dkama mi ovazuje ruku g\u00e1zou. Mohl tu zm\u011bnu v\u00e1\u017en\u011b zp\u016fsobit Bill?<\/p>\n

autor: Wind & Lady in Black<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Wind & Lady in Black Zdrav\u00edme v\u0161echny \u010dten\u00e1\u0159e. Cht\u011bly jsme se omluvit za kostrbatost t\u00e9 s\u00e1zky v minul\u00e9m d\u00edle, bylo v\u00e1\u017en\u011b t\u011b\u017ek\u00e9 to n\u011bjak zformulovat a my se prost\u011b nemohly dohodnout, jak p\u0159esn\u011b bude ta s\u00e1zka vypadat. Ale douf\u00e1me, \u017ee jste<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[541],"tags":[],"class_list":["post-5255","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-insecure"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5255","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5255"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5255\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5255"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5255"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5255"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}