{"id":5258,"date":"2013-03-05T18:00:00","date_gmt":"2013-03-05T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5243"},"modified":"2013-03-05T18:00:00","modified_gmt":"2013-03-05T17:00:00","slug":"timeless-love-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/03\/05\/timeless-love-13\/","title":{"rendered":"Timeless love 13."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Wind<\/p>\n

<\/strong><\/div>\n

*flashback*<\/div>\n
\n

Will sebou vyd\u011b\u0161en\u011b cuknul. Dlouh\u00e9 hodiny trvalo nemilosrdn\u00e9 mu\u010den\u00ed a chlapcovo t\u011blo se po dlouh\u00e9 dob\u011b rad\u011bji oddalo mdlob\u00e1m. Jen\u017ee to se katovi nehodilo, tak na bezvl\u00e1dn\u011b vis\u00edc\u00edho \u010dernovl\u00e1ska chrstl \u0161kopek ledov\u00e9 vody.<\/p>\n

Willovo t\u011blo bolelo jako nikdy. Cel\u00e1 z\u00e1da m\u011bl poseta krvav\u00fdmi roz\u0161kleben\u00fdmi ranami, jak mu je kat dev\u00edtiocasou ko\u010dkou zbi\u010doval, a celou m\u00edstnost napl\u0148oval smrad sp\u00e1len\u00e9ho masa. Will u\u017e ani nem\u011bl s\u00edlu plakat. Jen bezvl\u00e1dn\u011b visel a vyhasl\u00fdma o\u010dima pozoroval kn\u011bze, kter\u00fd se zvedl z k\u0159es\u00edlka naproti n\u011bmu a op\u011bt p\u0159istoupil bl\u00ed\u017e.<\/p>\n

„Zept\u00e1m se t\u011b znovu. Jsi si v\u011bdom sv\u00fdch h\u0159\u00edch\u016f a p\u0159izn\u00e1v\u00e1\u0161 se k \u010darod\u011bjnictv\u00ed?“<\/div>\n

Ve Willovi se ozvala je\u0161t\u011b posledn\u00ed \u0161petka vzdoru a vzhledem k tomu, \u017ee nem\u011bl s\u00edlu mluvit, jen zavrt\u011bl nesouhlasn\u011b hlavou. Kn\u011bz znovu pokynul a kat za Willov\u00fdmi z\u00e1dy chrstl do otev\u0159en\u00fdch ran hrst soli. Will n\u00e1hlou bolest\u00ed zak\u0159i\u010del a sv\u00edjel se jako had. Kn\u011bz ho chv\u00edli pozoroval, ne\u017e op\u011bt promluvil.<\/p>\n

„P\u0159izn\u00e1\u0161-li se, bude s tebou m\u00edt B\u016fh slitov\u00e1n\u00ed. Tak\u017ee\u2026 Pt\u00e1m se naposledy. P\u0159izn\u00e1v\u00e1\u0161 se ke sv\u00fdm h\u0159\u00edch\u016fm, z nich\u017e jsi obvin\u011bn?“<\/div>\n

Will u\u017e nemohl. Byl zlomen\u00fd, vy\u010derpan\u00fd\u2026 k\u00fdvl. P\u0159iznal se k n\u011b\u010demu, co ani zdaleka nebyla pravda. Kn\u011bz se spokojen\u011b usm\u00e1l a ode\u0161el. Teprve te\u010f kat Willa odv\u00e1zal a jak byl, tak ho hodil zp\u011bt do cely.<\/div>\n
„Neboj se\u2026 brzy si pro tebe znovu p\u0159ijdu, tentokr\u00e1t poputuje\u0161 rovnou na hranici.“ Zasm\u00e1l se, ne\u017e \u00fapln\u011b ode\u0161el. Musel je\u0161t\u011b za\u0159\u00eddit p\u00e1r posledn\u00edch \u00faprav na ji\u017e p\u0159ichystan\u00e9 hranici.<\/p>\n

Will ti\u0161e le\u017eel na sl\u00e1m\u011b a nech\u00e1val \u017eenu, kter\u00e1 tady jako jedin\u00e1 z\u016fstala, aby mu alespo\u0148 trochu o\u0161et\u0159ila r\u00e1ny. Vzpom\u00ednal na Toma. U\u017e mu nikdy ne\u0159ekne, jak moc ho miluje. Nikdy mu nevysv\u011btl\u00ed, jak to vlastn\u011b bylo\u2026 nem\u011bl ut\u00edkat. M\u011bl tam z\u016fstat a v\u0161echno vy\u0159e\u0161it, ale on ne\u2026 utekl. A te\u010f u\u017e je na v\u0161echno pozd\u011b. Zem\u0159e tady.<\/div>\n

Zad\u00edval se ven mal\u00fdm zam\u0159\u00ed\u017eovan\u00fdm ok\u00fdnkem. Slunce u\u017e bylo tak vysoko. Z\u0159ejm\u011b ho mu\u010dili opravdu dlouho, ale Willovi se to zd\u00e1lo jako n\u011bkolik let.<\/div>\n
„Tome.“ \u0160pitl skoro nesly\u0161n\u011b a nechal slzy, aby mu st\u00e9kaly po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
\n
\n

\u017dena mu jemn\u011b opl\u00e1chla r\u00e1ny vodou, kter\u00e1 kapala ze stropu do mal\u00e9ho kbel\u00ed\u010dku. Kdy\u017e byla chlapcova zran\u011bn\u00ed v mez\u00edch mo\u017enost\u00ed o\u0161et\u0159en\u00e1, polo\u017eila si jeho hlavu na kl\u00edn a zp\u00edvala mu tichou ukol\u00e9bavku. V\u011bd\u011bla, co je oba \u010dek\u00e1, a v\u011bd\u011bla, \u017ee mlad\u00edk pot\u0159ebuje n\u011b\u010d\u00ed mil\u00fd dotek a vl\u00eddn\u00e9 slovo.<\/p><\/div>\n

Brzy\u2026 u\u017e brzy tento nespravedliv\u00fd sv\u011bt ukon\u010d\u00ed \u017eivot tohoto chlapce, kter\u00fd vlastn\u011b ani \u017e\u00edt neza\u010dal, a ona za sebou nech\u00e1 dv\u011b d\u011bti s miluj\u00edc\u00edm man\u017eelem. Nah\u00e1n\u011blo j\u00ed to slzy do o\u010d\u00ed a taky \u017ee se opravdu rozplakala.<\/p>\n

Tom vztekle zaklel. Je\u0161t\u011b byl od hlavn\u00edho m\u011bsta celkem daleko, ale u\u017e nemohl jet. K\u016f\u0148 by to u\u017e jist\u011b nevydr\u017eel. Musel sesednout a d\u00e1l j\u00edt p\u011b\u0161ky, vedouce kon\u011b za ohl\u00e1vku. Kdyby se to tak dozv\u011bd\u011bl d\u0159\u00edv\u2026 b\u00e1l se. Bylo mu jasn\u00e9, \u017ee str\u00e1\u017ee s Willem u\u017e dorazili do m\u011bsta, v\u017edy\u0165 m\u011bli n\u011bkolik hodin n\u00e1skok.<\/div>\n

Bolelo ho srdce\u2026 pro\u010d jen byl k n\u011bmu takov\u00fd. Tou\u017eil ho op\u011bt sev\u0159\u00edt v n\u00e1ru\u010d\u00ed. L\u00edbat jeho rty a slibovat, \u017ee te\u010f u\u017e ho nikdy neopust\u00ed. Modlil se, aby byl jeho mali\u010dk\u00fd v po\u0159\u00e1dku, ale n\u011bco uvnit\u0159 mu \u0159\u00edkalo, \u017ee jeho l\u00e1ska trp\u00ed. Bo\u017ee a jak.<\/p>\n

Dorazil do m\u011bsta a\u017e k podve\u010deru\u2026 p\u011b\u0161ky trvala jeho cesta podstatn\u011b d\u00e9le. Ve m\u011bst\u011b byl shon a proud lid\u00ed m\u00ed\u0159il k hlavn\u00edmu n\u00e1m\u011bst\u00ed. Tom tam zam\u00ed\u0159il taky.<\/div>\n

Na n\u00e1m\u011bst\u00ed st\u00e1la ohromn\u00e1 hranice a od \u017eal\u00e1\u0159e k n\u00ed vedla uli\u010dka, po kter\u00e9 pr\u00e1v\u011b vedli dva odsouzence. Vzhledem k tomu, \u017ee byl dav lid\u00ed opravdu velk\u00fd a Tom st\u00e1l a\u017e v zadn\u00edch \u0159ad\u00e1ch, koho vlastn\u011b vedou, uvid\u011bl teprve ve chv\u00edli, kdy kat vystoupal s odsouzenci na hranici, kde je uv\u00e1zal ke k\u016flu.<\/p>\n

„Wille!“ Za\u0159val Tom, ale v hluku davu se to k \u010dernovl\u00e1skovi nedostalo. Za\u010dal se prod\u00edrat dop\u0159edu, ale moc dob\u0159e to ne\u0161lo. Kn\u011bz za\u010dal.<\/div>\n

„William a Gerta se p\u0159iznali ke zlo\u010dinu \u010darod\u011bjnictv\u00ed, a tud\u00ed\u017e byli ve jm\u00e9nu Boha odsouzeni k up\u00e1len\u00ed. Nebo\u0165 jsou jejich du\u0161e posedl\u00e9 \u010f\u00e1blem, budou se sma\u017eit v plamenech o\u010distn\u00fdch. Nech\u0165 je k nim Otec i Syn i Duch svat\u00fd milosrdn\u00fd.“<\/p>\n

Po t\u011bchto slovech vhodil kat na hranici ho\u0159\u00edc\u00ed lou\u010di. Vzhledem k tomu, \u017ee byly v\u011btve such\u00e9, a nav\u00edc bylo d\u0159evo hojn\u011b prolito petrolejem, v minut\u011b se ocitla hranice v plamenech. Ne\u017e se Will s Gertou nad\u00e1li, vzedmuly se plameny a\u017e nad jejich hlavy. Ohe\u0148 jim olizoval k\u016f\u017ei a \u0161kva\u0159il ji na uhel.<\/div>\n

Tomovy u\u0161i zalil k\u0159ik jeho l\u00e1sky. Cel\u00e9 jeho t\u011blo z\u016fstalo ochromeno st\u00e1t a z o\u010d\u00ed se mu vy\u0159inuly slzy proudem.<\/div>\n
„Wille!“ K\u0159i\u010del zoufale. Ne\u017e se sta\u010dil by\u0165 jen p\u0159ibl\u00ed\u017eit k hranici, dostal od str\u00e1\u017ee r\u00e1nu do t\u00fdla a upadl v bezv\u011bdom\u00ed k zemi.<\/p>\n<\/div>\n
*konec flashbacku*<\/div>\n
\n

„Bille! Prober se! Je to jen sen, nic to nen\u00ed! Vzbu\u010f se!“ volala zoufale Liz. Uprost\u0159ed noci sebou najednou za\u010dal Bill h\u00e1zet a k\u0159i\u010det jakoby nesnesitelnou bolest\u00ed. Liz se ho marn\u011b sna\u017eila probudit a k\u0159ik p\u0159ivolal i Simone, kter\u00e1 p\u0159ib\u011bhla i s hrnkem vody, ze kter\u00e9ho cht\u011bla p\u016fvodn\u011b d\u00e1t Billovi nap\u00edt, ale ve v\u00fdsledku ho na n\u011bj chrstly, aby se vzbudil.<\/p><\/div>\n

Bill se posadil na posteli a prudce d\u00fdchal. Liz vzala jeho hlavu do dlan\u00ed a sna\u017eila se upoutat pozornost jeho rozt\u011bkan\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Klid, Bille\u2026 co se stalo? No tak\u2026 mluv se mnou.“<\/div>\n
„P-plameny\u2026 u-uho\u0159el jsem.“ Vykoktal Bill po chv\u00edli. Simone si k sob\u011b sv\u00e9ho synka l\u00e1skypln\u011b p\u0159itulila.<\/div>\n
„To nic, Bille\u2026 byl to jen sen\u2026“<\/div>\n
„C\u00edtil jsem to\u2026 ho\u0159el jsem. B-bylo to\u2026 hrozn\u00fd.“<\/p>\n

N\u011bjakou chv\u00edli trvalo, ne\u017e se chlapec uklidnil. Liz to nedalo. N\u011bco nebylo v po\u0159\u00e1dku. Tohle se Billovi st\u00e1valo v posledn\u00ed dob\u011b po\u0159\u00e1d \u010dast\u011bji a \u010dast\u011bji. Nebylo to norm\u00e1ln\u00ed. M\u011bla o n\u011bj strach.<\/p>\n

Tom vylet\u011bl z postele, jako by ho p\u00e1lila. Zprudka d\u00fdchal. Ben sed\u011bl vedle postele, hlavu naklon\u011bnou na stranu. Tom ho podrbal za u\u0161ima.<\/div>\n

„U\u017e nem\u00e1m \u010das, Bene\u2026 u\u017e nem\u00e1m \u010das.“<\/div>\n
Tom v\u011bd\u011bl, co ty no\u010dn\u00ed m\u016fry znamenaj\u00ed. V\u0161echno to bylo spojen\u00e9 s jeho nepoda\u0159en\u00fdm ritu\u00e1lem. A te\u010f u\u017e mu v\u00e1\u017en\u011b doch\u00e1zel \u010das. Jestli rychle n\u011bco nevymysl\u00ed, tak\u2026<\/div>\n
Pod\u00edval se na hodiny. Nem\u011bl u\u017e moc \u010dasu. Brzy mus\u00ed do pr\u00e1ce.<\/p>\n<\/div>\n
*odpoledne*<\/div>\n
\n

Liz se dnes vracela ze \u0161koly sama. Simone nechala Billa rad\u011bji doma. \u0158\u00edkal sice, \u017ee u\u017e je v po\u0159\u00e1dku, ale starostliv\u00e1 matka si cht\u011bla b\u00fdt \u00fapln\u011b jist\u00e1.<\/p><\/div>\n

Liz byla tak zabran\u00e1 do my\u0161lenek, \u017ee si p\u0159i p\u0159ech\u00e1zen\u00ed silnice kousek od Billova domu ani nev\u0161imla auta, kter\u00e9 se zrovna vy\u0159\u00edtilo ze zat\u00e1\u010dky.<\/p>\n

autor: Wind<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Wind *flashback* Will sebou vyd\u011b\u0161en\u011b cuknul. Dlouh\u00e9 hodiny trvalo nemilosrdn\u00e9 mu\u010den\u00ed a chlapcovo t\u011blo se po dlouh\u00e9 dob\u011b rad\u011bji oddalo mdlob\u00e1m. Jen\u017ee to se katovi nehodilo, tak na bezvl\u00e1dn\u011b vis\u00edc\u00edho \u010dernovl\u00e1ska chrstl \u0161kopek ledov\u00e9 vody. Willovo t\u011blo bolelo jako nikdy. Cel\u00e1<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[540],"tags":[],"class_list":["post-5258","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-timeless-love"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5258","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5258"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5258\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5258"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5258"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5258"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}