{"id":5259,"date":"2013-03-05T17:00:00","date_gmt":"2013-03-05T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5244"},"modified":"2013-03-05T17:00:00","modified_gmt":"2013-03-05T16:00:00","slug":"julie-25","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/03\/05\/julie-25\/","title":{"rendered":"Julie 25."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\u010clov\u011bk by si myslel, \u017ee osam\u011blost a pr\u00e1zdnota jsou \u0159azeny mezi nehmotn\u00e9 v\u011bci.<\/div>\n
<\/div>\n
Mezi v\u011bci, kter\u00e9 nem\u016f\u017eete sledovat, v\u011bci, kter\u00fdch se nem\u016f\u017eete dot\u00fdkat, a p\u0159esto c\u00edt\u00edte jejich p\u0159\u00edtomnost, proto\u017ee v\u00e1m zp\u016fsobuje nev\u00fdslovnou bolest.<\/p>\n

Ona je dnes poprv\u00e9 i spat\u0159ila.<\/p>\n

Unaven\u00fdm krokem ve\u0161la dovnit\u0159, odlo\u017eila n\u00e1kupn\u00ed ta\u0161ky stranou a hluboce si povzdechla. Ozv\u011bna jej\u00edho dechu se ztr\u00e1cela v tichu nesouc\u00edm se kolem n\u00ed. Tak moc tou\u017eila po zvol\u00e1n\u00ed oby\u010dejn\u00fdch slov jsem doma<\/em> a n\u00e1sledn\u00e9 odezv\u011b. Tou\u017eila po tom, aby ji n\u011bkdo s radost\u00ed p\u0159iv\u00edtal, aby vid\u011bla, c\u00edtila, \u017ee je tady je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d n\u011bkdo, komu na n\u00ed z\u00e1le\u017e\u00ed.<\/p>\n

Zbyte\u010dn\u011b.<\/p>\n

Jedin\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00fd se t\u011b\u0161il z jej\u00ed bl\u00edzkosti a v\u017edy ji p\u0159iv\u00edtal s \u00fasm\u011bvem, byl pry\u010d. A ona, i p\u0159esto, \u017ee by nem\u011bla, byla neskonale \u0161\u0165astn\u00e1, \u017ee ode\u0161el. S t\u00edm chlapcem jej jist\u011b \u010dekala mnohem lep\u0161\u00ed budoucnost, ne\u017e jakou si pro n\u011bj p\u0159ipravila jej\u00ed dcera. Vypadal \u0161\u0165astn\u011b. Doslova z\u00e1\u0159il.<\/div>\n

<\/div>\n
Opravdu je \u00fat\u011bk od \u010dlov\u011bka, do kter\u00e9ho jste naivn\u011b vkl\u00e1dali ve\u0161ker\u00e9 nad\u011bje, tak osvobozuj\u00edc\u00ed?<\/p>\n

Ve smutn\u00fdch o\u010d\u00edch se zat\u0159pytily slzy. Rozhl\u00e9dla se kolem sebe, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed se rad\u011bji odvr\u00e1tila. St\u00edny samoty se j\u00ed vysm\u00edvaly p\u0159\u00edmo do tv\u00e1\u0159e, pr\u00e1zdnota, kterou d\u00fdchalo jej\u00ed kdysi \u0161\u0165astn\u00e9 man\u017eelstv\u00ed, po n\u00ed natahovala prsty ve snaze vys\u00e1t z n\u00ed i posledn\u00ed zbytky radosti a nad\u011bje.<\/div>\n

\n
Jak dlouho chce je\u0161t\u011b trp\u011bt?<\/div>\n
<\/div>\n
Jak dlouho je je\u0161t\u011b schopn\u00e1 lh\u00e1t sama sob\u011b a \u017e\u00edt v p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee je v\u0161echno tak, jak m\u00e1 b\u00fdt?<\/div>\n
\u017de se k n\u00ed jej\u00ed rodina chov\u00e1 ot\u0159esn\u011b pr\u00e1v\u011b proto, \u017ee si to zaslou\u017e\u00ed. Ur\u010dit\u011b ud\u011blala n\u011bco, pro\u010d si to zaslou\u017e\u00ed, akor\u00e1t si nedok\u00e1\u017ee vzpomenout, co p\u0159esn\u011b to bylo.<\/div>\n
Jist\u011b, roky man\u017eelstv\u00ed ud\u011blaly sv\u00e9, vzaly si svou da\u0148 v podob\u011b jej\u00edho ml\u00e1d\u00ed, vesel\u00e9ho \u00fasm\u011bvu a zdrav\u00fdch, \u0161ibalsk\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/p>\n

Za t\u011bch n\u011bkolik let skute\u010dn\u011b zest\u00e1rla a mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b to byl d\u016fvod, pro kter\u00fd se ji jej\u00ed man\u017eel rozhodl vym\u011bnit za mlad\u0161\u00ed d\u00edvku. Kdyby si s oblibou tolik nelhala, dok\u00e1zala by si p\u0159iznat, \u017ee ta d\u00edvka nebyla jedin\u00e1, \u017ee jich bylo mnohem, mnohem v\u00edc, ale pravda byla a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 krut\u00e1.<\/p>\n

Pr\u00e1v\u011b proto si rad\u011bji zoufala ve sv\u00e9 milosrdn\u00e9 l\u017ei.<\/p>\n

Obraz Tomovy rodinn\u00e9 idylky j\u00ed v\u0161ak ne\u010dekan\u011b otev\u0159el o\u010di.<\/div>\n

<\/div>\n
S\u00edla, kterou ne\u010dekan\u011b poc\u00edtila, vych\u00e1zela z jeho \u00fasm\u011bvu, z pohledu, kter\u00fd v\u011bnoval sv\u00e9mu milovan\u00e9mu, ze slov, kter\u00fdm rozum\u011bli pouze oni dva a pro ni z\u016fst\u00e1vali i nad\u00e1le tajemstv\u00edm. M\u011bla je p\u0159ed o\u010dima, zamilovan\u00e9 a spokojen\u00e9, \u017eij\u00edc\u00ed pouze pro toho druh\u00e9ho, a pr\u00e1v\u011b tento obraz ji p\u0159inutil k jasn\u00fdm \u010din\u016fm.<\/p>\n

Dost bylo l\u017e\u00ed, dost bylo l\u00edtosti i probd\u011bn\u00fdch noc\u00ed!<\/div>\n

<\/div>\n
U\u017e nepot\u0159ebovala man\u017eelovo p\u0159\u00edjmen\u00ed pro to, aby si p\u0159ipadala d\u016fle\u017eit\u00e1.<\/div>\n
<\/div>\n
Ona byla d\u016fle\u017eit\u00e1!<\/div>\n
<\/div>\n
A pr\u00e1v\u011b se chystala ud\u011blat ten nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed krok ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b.<\/p>\n

V\u016fbec se neohl\u00ed\u017eela, kdy\u017e vyb\u011bhla do sv\u00e9ho pokoje a dopadla na podlahu hned vedle sv\u00e9 sk\u0159\u00edn\u011b.<\/p>\n

Usm\u00edvala se.<\/div>\n

Jej\u00ed \u00fasm\u011bv byl s ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm kusem sbalen\u00e9ho oble\u010den\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed a mladistv\u011bj\u0161\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
Nikdy by nev\u011b\u0159ila, jak n\u00e1dhern\u00e9 bude zbavovat se okov\u016f a lou\u010dit se s v\u011bzen\u00edm, ve kter\u00e9m \u017eila cel\u00e9 ty roky. Nebyla si jist\u00e1, kam by m\u011bla j\u00edt, jedno v\u0161ak v\u011bd\u011bla ur\u010dit\u011b. V tom dom\u011b nez\u016fstane u\u017e ani jedin\u00fd den. A pokud by m\u011bla skon\u010dit na ulici, pak z n\u00ed bude ta nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed tula\u010dka na sv\u011bt\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
Mo\u017en\u00e1 se j\u00ed jednoho dne poda\u0159\u00ed Toma vyhledat. Mo\u017en\u00e1 jednoho dne zapadne mezi jejich bl\u00edzk\u00e9 p\u0159\u00e1tele a bude si moct hr\u00e1t s d\u011bv\u010d\u00e1tkem, kter\u00e9 to v\u0161echno zp\u016fsobilo.<\/p>\n

Julie.<\/p>\n

<\/em> Nebyla si jist\u00e1, zda si jej\u00ed jm\u00e9no zapamatovala spr\u00e1vn\u011b, p\u0159esto si v\u0161ak moc dob\u0159e pamatovala v\u00fdraz Tomovy tv\u00e1\u0159e a obsah jejich posledn\u00edho rozhovoru. Pamatovala si i jejich prvn\u00ed spole\u010dn\u00fd rozhovor, a teprve v t\u00e9hle chv\u00edli si uv\u011bdomila, jak velik\u00fd rozd\u00edl tam byl.<\/div>\n

\n

…<\/p>\n

„Tak\u00e9 nem\u016f\u017ee\u0161 usnout?“ p\u0159ekvapilo ji, kdy\u017e jej na\u0161la uprost\u0159ed noci samotn\u00e9ho, pouze s hrnkem kakaa a pohledem, kter\u00fd j\u00ed napov\u011bd\u011bl, \u017ee se z\u0159ejm\u011b c\u00edtili stejn\u011b.<\/p>\n

Tom pouze zavrt\u011bl hlavou a zdvo\u0159ile se pousm\u00e1l.<\/p>\n

Nastala chvilka ticha, kter\u00e1 v\u0161ak v\u016fbec nep\u0159ipom\u00ednala tu, kdy se lid\u00e9 v\u0161emo\u017en\u011b sna\u017e\u00ed \u0159\u00edct cokoliv, jen aby nemuseli z\u016fstat beze slov. Ticho, kter\u00e9 se rozprost\u0159elo kuchyn\u00ed, bylo pln\u00e9 porozum\u011bn\u00ed a d\u016fv\u011bry i p\u0159esto, \u017ee se t\u00e9m\u011b\u0159 v\u016fbec neznali.<\/p>\n

„Rozum\u00edm ti. Mus\u00ed\u0161 b\u00fdt nerv\u00f3zn\u00ed. Prvn\u00ed noc s lidmi, kter\u00e9 v\u016fbec nezn\u00e1\u0161, a v dom\u011b, na kter\u00fd jsem si ani j\u00e1 za ta l\u00e9ta nedok\u00e1zala zvyknout,“ \u010dekala, \u017ee se slu\u0161n\u011b omluv\u00ed a p\u016fjde si lehnout. \u017de stejn\u011b jako jej\u00ed man\u017eel i dcera nestoj\u00ed o jej\u00ed p\u0159\u00edtomnost.<\/p>\n

„Pro\u010d?“<\/p>\n

„To nev\u00edm. Mo\u017en\u00e1 je a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00fd. Je tady a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 mnoho m\u00edsta\u2026 pro jednoho,“ posledn\u00ed slovo t\u00e9m\u011b\u0159 za\u0161eptala. Necht\u011bla se p\u0159ed n\u00edm otev\u0159\u00edt t\u00edmto zp\u016fsobem. Z jej\u00edho v\u00fdrazu tv\u00e1\u0159e musel uhodnout, \u017ee by ta slova nejrad\u011bji vzala zp\u011bt.<\/p>\n

„Tak\u00e9 se c\u00edt\u00edte tak osam\u011ble?“<\/em><\/div>\n

P\u0159ekvapen\u011b pozvedla obo\u010d\u00ed. Na to, \u017ee byl jeho vztah s Miou teprve \u010derstv\u00fd a \u017ee se od n\u011bj cel\u00fd ve\u010der ani nehnula, vyzn\u011bla jeho slova skute\u010dn\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u011b. D\u0159\u00edv, ne\u017e sta\u010dila jakkoliv zareagovat, ji Tom p\u0159edb\u011bhl.<\/em><\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee kdy\u017e se dva lid\u00e9 daj\u00ed dohromady, pak osam\u011blost zmiz\u00ed,“ pohl\u00e9dl na ni o\u010dima ztracen\u00e9ho d\u00edt\u011bte. „Ale j\u00e1 se c\u00edt\u00edm je\u0161t\u011b h\u016f\u0159.“ Odlo\u017eil hrn\u00ed\u010dek stranou a tv\u00e1\u0159 slo\u017eil do dlan\u00ed.<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
„Ani nev\u00ed\u0161, jak r\u00e1da bych ti poradila,“ opatrn\u011b nat\u00e1hla ruku a zlehka se dotkla jeho vlas\u016f. Tom jej\u00ed ruku ani neset\u0159\u00e1sl, ani se z jej\u00edho doteku nevykroutil, jak o\u010dek\u00e1vala. Nev\u011b\u0159ila by, \u017ee je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d existuj\u00ed i lid\u00e9, kte\u0159\u00ed ji od sebe nepot\u0159ebuj\u00ed odh\u00e1n\u011bt. „Ale c\u00edt\u00edm se \u00fapln\u011b stejn\u011b,“ p\u00edpla a donutila Toma op\u011bt zvednout tv\u00e1\u0159. Jejich utr\u00e1pen\u00e9 pohledy se spojily v jeden, jejich p\u0159\u00e1telstv\u00ed bylo od t\u00e9 chv\u00edle zpe\u010det\u011bno. Nevyslovili to, p\u0159esto oba v\u011bd\u011bli, \u017ee pr\u00e1v\u011b nalezli sp\u0159\u00edzn\u011bnou du\u0161i, kter\u00e1 jim uleh\u010d\u00ed tr\u00e1pen\u00ed.<\/p>\n

„Miluje\u0161 ji?“<\/p>\n

„Cht\u011bl bych. Opravdu bych cht\u011bl.“<\/p>\n

„Milujete ho?“<\/p>\n

„Nechci ho milovat. Opravdu to nechci\u2026“<\/p>\n

<\/em> \u2026<\/p>\n

Byla si jist\u00e1, \u017ee kdy\u017e za\u010dnou listovat ve svatebn\u00edm katalogu, Tom to nevydr\u017e\u00ed. Vybouchne jako sopka a sv\u00e9 zoufalstv\u00ed po\u017eene ven v podob\u011b roz\u017ehaven\u00e9 l\u00e1vy. A pr\u00e1v\u011b proto ten katalog p\u0159inesla.<\/p>\n

P\u0159ed n\u011bkolika dny se j\u00ed sv\u011b\u0159il, \u017ee potkal \u00fa\u017easn\u00e9ho chlapce d\u00edky sm\u011b\u0161n\u00e9 n\u00e1hod\u011b. Mluvil o n\u011bm a jeho mal\u00e9 dcerce, na rtech mu pohr\u00e1val n\u011b\u017en\u00fd \u00fasm\u011bv a o\u010di mu z\u00e1\u0159ily tak jako je\u0161t\u011b nikdy p\u0159edt\u00edm. C\u00edtil se zmaten\u00fd. Nebyl si jist\u00fd, co se s n\u00edm b\u011bhem t\u011bch n\u011bkolika dn\u00ed stalo. P\u0159iznal se, \u017ee nedok\u00e1\u017ee myslet na nic jin\u00e9ho. \u017de jej m\u00e1 neust\u00e1le p\u0159ed o\u010dima a \u017ee jej jeho ztr\u00e1ta d\u011bs\u00ed mnohem v\u00edc ne\u017e jak\u00e1koliv no\u010dn\u00ed m\u016fra.<\/em><\/div>\n

Miloval jej mnohem d\u0159\u00edv, ne\u017e si to sta\u010dil p\u0159iznat. Dokonce mnohem d\u0159\u00edv, ne\u017e si to v\u016fbec uv\u011bdomil. A ona to moc dob\u0159e v\u011bd\u011bla.<\/p>\n

Pr\u00e1v\u011b proto ji nep\u0159ekvapilo, kdy\u017e ne\u010dekan\u011b vstal od stolu a s chabou v\u00fdmluvou, kter\u00e1 Mie napodiv posta\u010dila, ut\u00edkal ke dve\u0159\u00edm. Nen\u00e1padn\u011b se usm\u00e1la, jej\u00ed srdce zaplesalo radost\u00ed a zaho\u0159elo zvl\u00e1\u0161tn\u00edm teplem.<\/p>\n

Cht\u011bla, aby jednal rychle, proto\u017ee \u010d\u00edm d\u00e9le by z\u016fstal s n\u00ed, t\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed bolest by zp\u016fsoboval jak sob\u011b, tak tomu chlapci. T\u011bsn\u011b u dve\u0159\u00ed jej dohonila a s p\u0159\u00edslibem, \u017ee Mie nic nevyzrad\u00ed, jej sev\u0159ela ve sv\u00e9m objet\u00ed.<\/p>\n

„Slib mi, \u017ee se nevid\u00edme naposled,“ l\u00e1skypln\u011b jej pol\u00edbila do vlas\u016f.<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
„Slibuji. Mo\u017en\u00e1 se te\u010f jist\u00fd \u010das neuvid\u00edme, ale to neznamen\u00e1, \u017ee na v\u00e1s zapomenu. Cht\u011bl bych v\u00e1s s n\u00edm sezn\u00e1mit. Chci, abyste jej poznali. I mali\u010dkou Julii,“ v\u011bnoval j\u00ed m\u011bkk\u00fd \u00fasm\u011bv, a je\u0161t\u011b jednou ji siln\u011b objal.<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
„Budu moc r\u00e1da,“ \u0161eptla mu do vlas\u016f, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed od n\u011bj odstoupila. Sledovala, jak otev\u0159el dve\u0159e a vstoupil do bou\u0159ky. Je\u0161t\u011b naposled na ni pohl\u00e9dl.<\/p>\n

U\u017e nemluvili.<\/p>\n

Nebylo pot\u0159eba slov. Oba v\u011bd\u011bli, co pro toho druh\u00e9ho znamenaj\u00ed, a Tom ji sv\u00fdm pohledem je\u0161t\u011b naposled poprosil, aby ud\u011blala tot\u00e9\u017e. Aby utekla a neohl\u00ed\u017eela se zp\u011bt. Aby se osvobodila p\u0159esn\u011b tak, jak mu to ona sama radila.<\/em><\/div>\n

Neodpustila si posledn\u00ed ot\u00e1zku.<\/p>\n

„Miluje\u0161 ho?“cht\u011bla to sly\u0161et.<\/p>\n

Alespo\u0148 jedinkr\u00e1t to pot\u0159ebovala zaslechnout z jeho \u00fast, i kdy\u017e dan\u00e1 slova nem\u011bla b\u00fdt v\u011bnov\u00e1na jej\u00ed dce\u0159i. Pot\u0159ebovala v\u011bd\u011bt, \u017ee kone\u010dn\u011b na\u0161el sv\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed a \u017ee osam\u011blost, kterou kdysi c\u00edtil, byla pouhou vzpom\u00ednkou.<\/p>\n

Tom zvedl hlavu, zad\u00edval se na tmavou oblohu propletenou nekone\u010dn\u00fdmi st\u00edny a z\u00e1\u0159\u00ed blesk\u016f. On v\u0161ak v d\u00e1lce zahl\u00e9dl sv\u00e9 hv\u011bzdy. Usm\u00e1l se a op\u011bt na ni pohl\u00e9dl.<\/p>\n

„Miluji. \u0160\u00edlen\u011b, bl\u00e1zniv\u011b,“ dlan\u00ed se dotkl hrudn\u00edku. „Z cel\u00e9ho srdce\u2026“<\/p>\n

<\/em> …<\/p>\n

Usm\u00e1la se a pohl\u00e9dla sm\u011brem k oknu, za kter\u00fdm \u0159\u00e1dila bou\u0159ka.<\/div>\n

<\/div>\n
Historie se m\u011bla zopakovat. I ona ut\u00edkala do bou\u0159ky za sv\u00fdm \u0161t\u011bst\u00edm\u2026<\/p>\n

\u2026<\/p>\n

Bill sebou p\u0159i ka\u017ed\u00e9m siln\u00e9m zadun\u011bn\u00ed vyd\u011b\u0161en\u011b trhl. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e jeho pokoj osv\u011btlila z\u00e1\u0159 zu\u0159iv\u00e9ho blesku, m\u011bl nutk\u00e1n\u00ed ukr\u00fdt se pod p\u0159ikr\u00fdvku, ale neud\u011blal tak.<\/p>\n

Nikdy nem\u011bl bou\u0159ky r\u00e1d. Nah\u00e1n\u011bly mu strach. B\u00e1l se jejich s\u00edly, nevyzpytatelnosti a mnohokr\u00e1t i devasta\u010dn\u00edch n\u00e1sledk\u016f. Tentokr\u00e1t v\u0161ak na sv\u016fj strach nebyl s\u00e1m.<\/div>\n

Tomovo t\u011blo chr\u00e1nilo to jeho v zamilovan\u00e9m objet\u00ed a nedovolovalo mu myslet na nic jin\u00e9ho. Jak by tak\u00e9 mohl, kdy\u017e se pr\u00e1v\u011b ocital na vrcholu sv\u00e9ho blaha a sna\u017eil se ze v\u0161ech sil odd\u00e1lit vte\u0159iny sv\u00e9ho vyvrcholen\u00ed.<\/p>\n

Siln\u011b se kousal do rtu, aby nezast\u00e9nal nahlas a neprobudil Julii, sp\u00edc\u00ed v post\u00fdlce. Tak\u00e9 nem\u011bla bou\u0159ky p\u0159\u00edli\u0161 v l\u00e1sce, a to, \u017ee v\u016fbec usnula, mohl pokl\u00e1dat za z\u00e1zrak. Nebo by mohl pojmenovat v\u011bci prav\u00fdmi jm\u00e9ny a p\u0159iznat, \u017ee t\u00edm z\u00e1zrakem byl Tom. Neb\u00fdt jeho, z\u0159ejm\u011b by ji nedok\u00e1zal uklidnit.<\/div>\n

A p\u0159itom to bylo tak snadn\u00e9.<\/div>\n
Sta\u010dilo n\u011bkolik pastelek a n\u00e1vrh projektu baletn\u00edho studia, na kter\u00e9m pracoval cel\u00fd ve\u010der, a kter\u00fd padl pod nemotorn\u00fdmi prst\u00edky Julie b\u011bhem n\u011bkolika vte\u0159in. I p\u0159esto, \u017ee jej pozd\u011bji ubezpe\u010doval, \u017ee mu to v\u016fbec nevad\u00ed a uji\u0161\u0165oval jej, \u017ee to ud\u011bl\u00e1 je\u0161t\u011b jednou, to Billa tr\u00e1pilo.<\/p>\n

Cht\u011bl mu to vynahradit hned, jak ulehnou do postele, ale v tuto chv\u00edli mu bylo tak kr\u00e1sn\u011b, jako by se Tom sna\u017eil n\u011bco vynahrazovat jemu.<\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tiskl jej v n\u00e1ru\u010d\u00ed, l\u00edbal jej v\u0161ude, kam jeho rty dos\u00e1hly a tlumil sv\u00e9 vlastn\u00ed st\u00e9n\u00e1n\u00ed do rozp\u00e1len\u00e9 k\u016f\u017ee pokryt\u00e9 lesknouc\u00edm se potem. P\u0159ir\u00e1\u017eel pomal\u00fdm, dalo by se \u0159\u00edct t\u00e9m\u011b\u0159 l\u00edn\u00fdm tempem, a pr\u00e1v\u011b t\u00edm Billa dost\u00e1val je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/div>\n
<\/div>\n
Jakmile se mu na rty vyhoupl \u00fasm\u011bv, v\u011bd\u011bl, \u017ee vyvrcholen\u00ed nen\u00ed daleko. Sleduj\u00edc ta kr\u00e1sn\u00e1 \u00fasta, se soust\u0159edil na posledn\u00ed pohyby.<\/p>\n

Ten \u00fasm\u011bv mu n\u011bco p\u0159ipom\u00ednal.<\/div>\n

<\/div>\n
P\u0159ipom\u00ednal mu chv\u00edli jejich prvn\u00edho setk\u00e1n\u00ed. Pocity, n\u00e1lady, my\u0161lenky, to v\u0161echno v n\u011bm rozbou\u0159ilo oce\u00e1n a bylo za\u010d\u00e1tkem jejich velik\u00e9 l\u00e1sky. P\u0159ed o\u010dima m\u011bl okam\u017eik jejich lou\u010den\u00ed. Byl si jist\u00fd, \u017ee jej vid\u00ed naposled a Bill se pr\u00e1v\u011b v tu chv\u00edli obr\u00e1til a je\u0161t\u011b naposled se na n\u011bj usm\u00e1l.<\/div>\n
<\/div>\n
\u00dapln\u011b stejn\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/p>\n

„Panenko,“ vydechl, jakmile se vy\u010derpan\u011b zhroutil do k\u0159ehk\u00e9ho objet\u00ed \u010dernovlas\u00e9ho chlapce a ten jej vd\u011b\u010dn\u011b pol\u00edbil\u2026<\/p>\n

Kdy\u017e jsem t\u011b spat\u0159il, zamiloval jsem se do tebe. Ty ses usm\u00e1l. V\u011bd\u011bl jsi.<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
W. Shakespeare<\/p>\n

<\/em> autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay \u010clov\u011bk by si myslel, \u017ee osam\u011blost a pr\u00e1zdnota jsou \u0159azeny mezi nehmotn\u00e9 v\u011bci. Mezi v\u011bci, kter\u00e9 nem\u016f\u017eete sledovat, v\u011bci, kter\u00fdch se nem\u016f\u017eete dot\u00fdkat, a p\u0159esto c\u00edt\u00edte jejich p\u0159\u00edtomnost, proto\u017ee v\u00e1m zp\u016fsobuje nev\u00fdslovnou bolest. Ona je dnes poprv\u00e9 i spat\u0159ila. Unaven\u00fdm<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[528],"tags":[],"class_list":["post-5259","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-julie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5259","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5259"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5259\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5259"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5259"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5259"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}