{"id":5272,"date":"2013-03-02T17:00:00","date_gmt":"2013-03-02T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5257"},"modified":"2013-03-02T17:00:00","modified_gmt":"2013-03-02T16:00:00","slug":"jeden-moment-19","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/03\/02\/jeden-moment-19\/","title":{"rendered":"Jeden moment? 19."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: GossipGirl
<\/strong> <\/p>\n

D\u00edky za trp\u011blivost, za koment\u00e1\u0159e, za podporu :). Up\u0159\u00edmn\u011b, nev\u00edm, kdy bude dal\u0161\u00ed d\u00edl, jeliko\u017e se tenhle tejden jedu pod\u00edvat na skute\u010dn\u00fd AFO’s do Rakouska a odhaduju, \u017ee na chat\u011b bude internet dost nanic. Tak\u017ee budu va\u0161i trp\u011blivost zkou\u0161et d\u00e1l :D.<\/em><\/div>\n

GG<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Trhnul sebou a prudce se oto\u010dil. Kay st\u00e1l op\u0159en\u00fd o ly\u017e\u00e1rnu, b\u00edl\u00e9 tri\u010dko s kr\u00e1tk\u00fdm ruk\u00e1vem povl\u00e1valo v no\u010dn\u00edm vzduchu. Obli\u010dej m\u011bl schovan\u00fd ve st\u00ednu st\u0159echy, ruce zalo\u017een\u00e9 p\u0159es prsa.<\/div>\n
„Co blbne\u0161? Je zima\u2026“<\/div>\n
„Zapomn\u011bl jsem naho\u0159e mikinu. Co tu d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Hled\u00e1m t\u011b. Je skoro konec ve\u010de\u0159e.“<\/div>\n
„Nem\u011bl jsem hlad.“<\/div>\n
„A pro\u010d nejsi naho\u0159e?“<\/div>\n
„Bal\u00edm.“<\/div>\n
Tom zalapal po dechu a p\u0159istoupil bl\u00ed\u017e ke Kayovi. Po\u0159\u00e1d nevid\u011bl jasn\u011b jeho obli\u010dej, ale aspo\u0148 na sebe nek\u0159i\u010deli p\u0159es polovinu parkovi\u0161t\u011b. „Co si \u0159\u00edkal?“<\/div>\n
„\u017de bal\u00edm. Kluci jedou dom\u016f je\u0161t\u011b dneska, vyhod\u00ed m\u011b v Berl\u00edn\u011b. Auto ti tu nech\u00e1m.“<\/div>\n
„Ale\u2026“<\/div>\n
„Co? Tome, zvl\u00e1dne\u0161 to s\u00e1m. Nepot\u0159ebuje\u0161 m\u011b.“<\/div>\n
Tom zatnul zuby, aby neza\u0159val. P\u00e1rkr\u00e1t vydechl, ne\u017e odpov\u011bd\u011bl.<\/p>\n

„To si mysl\u00ed\u0161? \u017de t\u011b tu m\u00e1m jako \u0159idi\u010de?“ V srdci ho bodlo, jakmile to vyslovil.<\/div>\n

„Jen mi p\u0159ijde, \u017ee u\u017e m\u011b nepostr\u00e1d\u00e1\u0161, kdy\u017e jsem pry\u010d. P\u016fjdu nahoru, mus\u00edm si fakt zabalit,“ \u0159ekl Kay potichu a se st\u00e1le stejn\u011b zalo\u017een\u00fdma rukama odkr\u00e1\u010del dovnit\u0159. Tom z\u016fstal st\u00e1t na mrazu, z\u00edraj\u00edc do m\u00edsta, kde Kay je\u0161t\u011b p\u0159ed chvilkou st\u00e1l. Nemohl tomu uv\u011b\u0159it. Co se s nimi stalo? A kam se do h\u00e1je v\u0161echno \u0159\u00edt\u00ed? B\u00e1l se t\u00e9 my\u0161lenky, ale byla a\u017e moc vt\u00edrav\u00e1 a samoz\u0159ejm\u00e1. Nem\u016f\u017ee je m\u00edt oba. Oba.<\/div>\n
Bill nebo Kay. Kay vypadal, jako by u\u017e nest\u00e1l o p\u0159\u00e1telstv\u00ed, po dne\u0161ku u\u017e v\u016fbec nev\u011b\u0159il opaku. Ten pocit sv\u00edral srdce. Bylo to jako z\u016fstat s\u00e1m, ale p\u0159itom b\u00fdt obklopen\u00fd lidmi. Najednou se c\u00edtil provinile. R\u00e1no m\u011bl pocit, \u017ee nepot\u0159ebuje nikoho krom\u011b Billa. Pletl se. Pot\u0159eboval kamar\u00e1dy, svoje ly\u017ea\u0159e. Pot\u0159eboval je v\u0161echny. Asi bylo pozd\u011b na l\u00edtost. A byla by zbyte\u010dn\u00e1. I kdyby vr\u00e1til \u010das, stejn\u011b by neodolal a vzal Billa s sebou.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Prost\u011b v\u00e1s pot\u0159ebuju v\u0161echny…“ zamumlal si pro sebe frustrovan\u011b a bylo mu jedno, jak moc sobecky to zn\u00ed. My\u0161lenka, \u017ee si bude muset vybrat, byla nesnesiteln\u00e1. <\/div>\n
V\u00e1hav\u011b se oto\u010dil a ve\u0161el dovnit\u0159. Teplo s\u00e1laj\u00edc\u00ed z krbu skoro nevn\u00edmal, pomalu proch\u00e1zel halou a uva\u017eoval. Kay\u2026 odj\u00ed\u017ed\u00ed. On to mysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b. Chce zmizet. Dok\u00e1zat, \u017ee ho u\u017e nepot\u0159ebuje. \u017de dok\u00e1\u017ee \u017e\u00edt s\u00e1m v Berl\u00edn\u011b a chodit do \u0161koly, bez Toma. V\u0161echno bez Toma. Do\u0161lo mu, \u017ee my\u0161lenka to sice m\u016f\u017ee b\u00fdt nesnesiteln\u00e1, ale rozhodnut\u00ed p\u0159ijde tak jako tak. A bude to pr\u00e1v\u011b te\u010f. „Do hajzlu,“ vyheknul a rozeb\u011bhnul se do schod\u016f. P\u0159ed otev\u0159en\u00fdmi dve\u0159mi st\u00e1l Andreas, kousek od n\u011bj Bill. Tom k nim dob\u011bhl, vym\u011bnil si s Andreasem utr\u00e1pen\u00fd pohled a Billa letmo pohladil po ruce. Necht\u011bl se ujistit, jen\u2026 nikdy nem\u011bl pocit, \u017ee v\u00e1\u017en\u011b n\u011bkoho m\u00e1.<\/em> A co v\u00edc, \u017ee m\u00e1 n\u011bkoho, koho zoufale chce m\u00edt. Ale ne\u0159ekl nic, jen pokra\u010doval do pokoje. Dve\u0159e Kayovy lo\u017enice byly pevn\u011b zav\u0159en\u00e9. Zav\u00e1hal jenom chvili\u010dku, pot\u0159eboval\u2026 jestli chce v\u00e1\u017en\u011b zmizet, aspo\u0148 si poslechne tohle. Vpadnul dovnit\u0159. Zmaten\u00fd sv\u00fdmi vlastn\u00edmi pocity se ocitnul tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 d\u011bsiv\u011b vyrovnan\u00e9mu obli\u010deji.<\/p>\n

Kay vzhl\u00e9dl od obalu na ly\u017e\u00e1ky, n\u011bkolikr\u00e1t mrknul. <\/div>\n

„Nechci, abys odjel.“ Kruci. Cht\u011bl toho \u0159\u00edct mnohem v\u00edc, ale n\u011bjak to\u2026 nedok\u00e1zal. P\u0159i pohledu do Kayovy tv\u00e1\u0159e mu doch\u00e1zela slova.<\/div>\n
„J\u00e1 chci jet.“<\/div>\n
„Nem\u016f\u017ee\u0161\u2026 sakra, Kayi!“ rozhodil Tom rukama. Hore\u010dn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lel. Pak, v jedin\u00e9 vte\u0159in\u011b\u2026<\/div>\n
Te\u010f si d\u011bl\u00e1\u0161 prdel\u2026 Ned\u011blej to\u2026 Te\u010f odjede\u0161?… Kdy\u017e to poprv\u00e9 nen\u00ed \u00fapln\u011b posran\u00fd\u2026?<\/p>\n

<\/em> „P\u0159ed rokem si mi zabr\u00e1nil ud\u011blat podobnou blbost,“ promluvil u\u017e klidn\u011bj\u0161\u00edm hlasem, z\u010d\u00e1sti ovl\u00e1daj\u00edc\u00ed paniku v n\u011bm.<\/div>\n

„Jen\u017ee v tv\u00fdm p\u0159\u00edpad\u011b by byla v\u00e1\u017en\u011b chyba, kdybys odjel.“<\/div>\n
„A v tom tv\u00fdm to chyba nen\u00ed?“<\/div>\n
„Ne, v m\u00fdm je to nejlep\u0161\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed, jak se nezbl\u00e1znit a kompletn\u011b se s v\u00e1ma nepoh\u00e1dat, sakra! Copak to nech\u00e1pe\u0161?“ Kay r\u00e1zn\u011b vstal z postele a postavil se naproti Tomovi. „Nedok\u00e1\u017eu\u2026“<\/div>\n
„Co?“<\/div>\n
Nap\u011bt\u00ed ve svalech povolilo. „Nic. Zapome\u0148 na to.“ Kay se op\u011bt sklonil k ta\u0161ce a vyhodil z n\u00ed jedno tri\u010dko, pravd\u011bpodobn\u011b Andreasovo.<\/div>\n
„\u0158ekni mi\u2026 kone\u010dn\u011b pravdu. Pros\u00edm.“<\/div>\n
Kay si p\u0159itisknul prsty na sp\u00e1nky. „Copak si j\u00ed nesly\u0161el?“<\/div>\n
Tom si povzdechl. „Prost\u011b chci jen v\u011bd\u011bt\u2026 nev\u00edm, jak ti m\u00e1m pomoct\u2026 Nem\u016f\u017eu se u\u017e d\u00edvat, jak pad\u00e1\u0161 do sra\u010dek, a nic s t\u00edm ned\u011blat!“<\/div>\n
„Nechci pomoc.“<\/p>\n

Tom se na\u0161tval. „Ty mysl\u00ed\u0161, \u017ee m\u011b bav\u00ed koukat na tebe, kdy\u017e p\u0159ijde\u0161 dom\u016f zlitej pod obraz? M\u00e1m nad t\u00edm jen m\u00e1vnout rukou a \u0159\u00edct si ‚okay, a\u0165 si d\u00e1l klidn\u011b ni\u010d\u00ed \u017eivot‘?!“<\/div>\n

„A co m\u00e1m podle tebe d\u011blat?!“<\/div>\n
„St\u00e1t se zase tebou! Kayem, kterej byl jako m\u016fj bratr! Pro\u010d si prost\u011b jednou za zimu ne\u0159ekl ‚hele, jdeme na ly\u017ee,‘?“<\/div>\n
Kay zakroutil hlavou.<\/div>\n
„A neh\u00e1zej to na Billa, nebo na to, \u017ee jsem nem\u011bl \u010das. Moc dob\u0159e v\u00ed\u0161, \u017ee bych si ho na tebe kdykoli ud\u011blal!“<\/div>\n
„Nechci to na nikoho h\u00e1zet! Cht\u011bl jsem bejt s\u00e1m.“<\/div>\n
„S\u00e1m? To jsi mohl. J\u00e1 m\u011bl ale pocit, \u017ee ses d\u00e1vno odst\u011bhoval!“<\/div>\n
„Budeme se v\u00e1\u017en\u011b h\u00e1dat?“<\/div>\n
„Pokud to zabr\u00e1n\u00ed tomu, abys dobalil ty v\u011bci a zmizel, tak klidn\u011b!“<\/p>\n

Kay hodil ta\u0161ku na postel a mrsknul dovnit\u0159 kalhotami.<\/div>\n

„Co po mn\u011b vlastn\u011b chce\u0161? Abych t\u011b podpo\u0159il? Abych bojoval proti\u2026 Billovi? Co sakra chce\u0161?!“ Oto\u010dil se a snad poprv\u00e9 se pod\u00edval Tomovi p\u0159\u00edmo do o\u010d\u00ed. Zhluboka se nadechl a ovl\u00e1dnul se. „Nem\u016f\u017eu, u\u017e ne. Nejde to, koukat se jak\u2026Nezvl\u00e1dnu to. Proto\u2026 Nem\u011bl jsi to v\u016fbec v\u011bd\u011bt! Necht\u011bl jsem, aby to dopadlo takhle. P\u0159esn\u011b tomu jsem cht\u011bl zabr\u00e1nit a po\u0159\u00e1d chci. Jednou\u2026 mo\u017en\u00e1 za p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f budu moct b\u00fdt zase tv\u016fj kamar\u00e1d, ale te\u010f\u2026“<\/div>\n
Tom se zt\u011b\u017eka op\u0159el o ze\u010f, kterou m\u011bl za z\u00e1dy. Vztek se rozplynul, jako by nikdy nebyl. Srdce se mu sv\u00edralo p\u0159i pohledu na Kaye, kter\u00fd se jen silou v\u016fle sna\u017eil neut\u00e9ct. „Nechci, abys proti nikomu bojoval, j\u00e1\u2026 chci, abys v\u011bd\u011bl, \u017ee\u2026 jsi po\u0159\u00e1d m\u016fj nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel.“<\/div>\n
Kay m\u00edrn\u011b pok\u00fdvnul hlavou, nechal ji sklopenou. Zapnul plnou ta\u0161ku a p\u0159ehodil si ji p\u0159es rameno. P\u0159istoupil bl\u00ed\u017e k Tomovi, kter\u00fd se tv\u00e1\u0159il \u010d\u00edm d\u00e1l zoufaleji. „D\u011bkuju ti. Hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed, a\u0165 si zase stoupne\u0161 na bednu\u2026“<\/div>\n
Tom zamrkal. „Neodj\u00ed\u017ed\u011bj.“<\/div>\n
„Mus\u00edm,“ odpov\u011bd\u011bl Kay a s\u00e1hnul na kliku.<\/p>\n

Tomovi se zato\u010dila hlava. M\u011bl pocit, \u017ee n\u011bkam pad\u00e1, pocit, \u017ee ho nedok\u00e1zal zastavit. S\u00e1hnul po Kayov\u011b rameni a p\u0159it\u00e1hnul si ho k sob\u011b. Pevn\u011b ho objal. Kay mu omotal ruce kolem krku, vydechnul do l\u00edme\u010dku jeho tri\u010dka. Tom nev\u011bd\u011bl, jak dlouho tam jen tak st\u00e1li, ne\u017e se Kay odt\u00e1hl. V\u011bnoval mu posledn\u00ed \u00fasm\u011bv a ode\u0161el. Dve\u0159e od pokoje klaply, o chvilku pozd\u011bji se zabouchly i ty na chodbu.<\/div>\n

Tom konsternovan\u011b z\u00edral na hladk\u00e9 d\u0159evo. Pomalu mu doch\u00e1zelo, \u017ee tu zbyli u\u017e jen t\u0159i. Nesta\u010dilo to. Jeden chyb\u011bl. Nemohl u\u017e nic d\u011blat, z\u016fstal s pr\u00e1zdn\u00fdma rukama. Kay se rozhodnul. Vy\u0161el z pr\u00e1zdn\u00e9ho pokoje, Andreas s Billem sed\u011bli zara\u017een\u011b v jejich mal\u00e9m ob\u00fdv\u00e1ku.<\/p>\n

„To se mi zd\u00e1.“ Blon\u010f\u00e1k klesnul rezignovan\u011b do k\u0159esla.<\/div>\n

Tom up\u0159el na Andrease smutn\u00fd pohled a usadil se vedle Billa na gau\u010d. Chladn\u00e9 prsty hned na\u0161ly ty jeho a propletly se. Byl mu vd\u011b\u010dn\u00fd.<\/div>\n
Andreas spojil ruce do st\u0159\u00ed\u0161ky a op\u0159el si je o bradu. „Mus\u00ed si to srovnat v hlav\u011b.“<\/div>\n
„A to si to nem\u016f\u017ee srovn\u00e1vat tady?!“<\/div>\n
„Je\u2026“ ozval se Bill.<\/div>\n
„Nen\u00ed to tvoje vina,“ op\u00e1\u010dil Tom, ani ho nenechal domluvit. Propadal se do ba\u017einy vlastn\u00ed viny. M\u011bli si promluvit\u2026 mnohem d\u0159\u00edv. Chodili kolem sebe, jako by ten druh\u00fd prost\u011b nebyl. Jako by nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m, kter\u00fd st\u00e1l za vy\u0159e\u0161en\u00ed.<\/p>\n

Vypili s Andreasem ka\u017ed\u00fd plechovku piva, vyst\u0159\u00eddali se v koupeln\u011b, pop\u0159\u00e1li si pokud mo\u017eno dobrou noc a zalezli do lo\u017enic. Tom si st\u00e1hnul pod hlavu pol\u0161t\u00e1\u0159 a sledoval k\u0159ivku Billov\u00fdch zad, kter\u00e1 se r\u00fdsovala v matn\u00e9m sv\u011btle lustru.<\/div>\n

„V\u00e1\u017en\u011b to nen\u00ed tvoje vina. Cht\u011bl jsem, abys jel.“<\/div>\n
Mohl vid\u011bt, jak Bill\u016fv obli\u010dej zjemn\u011bl, kdy\u017e povolily zatnut\u00e9 mimick\u00e9 svaly. Pousm\u00e1l se nad t\u00edm. „Jsem r\u00e1d, \u017ee tu jsi,“ dodal. Jako odm\u011bnu dostal mot\u00fdl\u00ed polibek a k boku se mu zkroutilo huben\u00e9 t\u011blo.<\/div>\n
P\u0159em\u00fd\u0161lel, jak by se c\u00edtil, kdyby neodjel Kay, ale Bill. Je\u0161t\u011b h\u016f\u0159, nejsp\u00ed\u0161. Takhle se mohl aspo\u0148 ut\u011b\u0161ovat t\u00edm, \u017ee se v\u0161echno sprav\u00ed, a\u017e se vr\u00e1t\u00ed do Berl\u00edna. Kay nem\u011bl kam jinam j\u00edt. Studoval\u2026 Bill by zmizel u\u017e nadobro. Mohl skoro c\u00edtit tu \u010dernou d\u00edru, kter\u00e1 by se v jeho nitru otev\u0159ela, kdyby Billa znovu ztratil.<\/div>\n
P\u0159ehodil p\u0159es Billa ruku a nechal t\u011b\u017ekou hlavu spo\u010dinout na pol\u0161t\u00e1\u0159i. T\u0159eba to tak muselo b\u00fdt. Ale i kdy\u017e si vnucoval tuhle my\u0161lenku, nebolelo to o nic m\u00ed\u0148.<\/p><\/div>\n
Tom si s pohledem pln\u00fdm obav prohl\u00e9dnul Billa, kter\u00fd sed\u011bl usazen\u00fd na k\u0159esle v jeho pokoji. Vypadal jinak ne\u017e obvykle. Vlastn\u011b\u2026 co tu byl, ani jednou se je\u0161t\u011b na Toma nepod\u00edval.<\/em><\/div>\n
„Jsi v pohod\u011b?“<\/em><\/div>\n
Bill vzhl\u00e9dnul, \u010dern\u00e1 ofina mu spadla do o\u010d\u00ed. Omluvn\u011b se pousm\u00e1l. „Jen\u2026 p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm.“<\/em><\/div>\n
„A o \u010dem?“ zaj\u00edmal se Tom, p\u0159isedl si na op\u011bradlo vedle a pohladil Billa lehce po z\u00e1dech. Po\u0159\u00e1d platilo, \u017ee se mu dneska nel\u00edbil.<\/em><\/div>\n
„Asi o v\u0161em. A\u2026 o Joshovi,“ dodal, ne p\u0159\u00edli\u0161 ochotn\u011b.<\/em><\/div>\n
Tom nakr\u010dil \u010delo. „Co s n\u00edm?“<\/em><\/div>\n
Zavl\u00e1dlo ticho. Bill si n\u00edpal l\u00e1tku \u010dern\u00fdch kalhot, a\u017e si zlomil jeden z pe\u010dliv\u011b zapilovan\u00fdch neht\u016f. Tom netu\u0161il, jak dlouho trvalo, ne\u017e kone\u010dn\u011b vzhl\u00e9dl. Tentokr\u00e1t mu vlasy nezakr\u00fdvaly hn\u011bd\u00e9 duhovky. Tom u\u017e si cht\u011bl oddechnout, ale zalapal po dechu. Pod n\u00e1nosem \u010dern\u00e9 barvy okolo oka se z\u0159eteln\u011b r\u00fdsovala o\u0161kliv\u00e1 mod\u0159ina. Bill zamrkal a pohledem ho prosil\u2026 o co vlastn\u011b? Aby se uklidnil? Aby se nerozeb\u011bhl za t\u00edm hajzlem?<\/em><\/div>\n
„Tome\u2026“<\/em><\/div>\n
Nev\u011bd\u011bl, co by m\u011bl ud\u011blat. Vztek se rozl\u00e9zal jeho t\u011blem\u2026 sna\u017eil se ho ovl\u00e1dnout, zav\u0159\u00edt ho do temn\u00e9ho koutu mysli, kde nebude \u0161kodit. Sesunul se vedle Billa na k\u0159eslo a vzal ho do n\u00e1ru\u010de. P\u0159itisknul si utr\u00e1penou hlavu na sv\u00e9 rameno a jemn\u011b mas\u00edroval poko\u017eku pod \u010dern\u00fdmi prameny vlas\u016f. „Nesm\u00ed ti ubli\u017eovat\u2026“<\/em><\/div>\n
„Nem\u016f\u017ee\u0161\u2026 nem\u016f\u017ee\u0161 nic\u2026 ty ne\u2026“ doneslo se k n\u011bmu slab\u00e9 za\u0161ept\u00e1n\u00ed. Povzdechl si. V\u011bd\u011bl to. Moc dob\u0159e.<\/em><\/div>\n
„Nenech\u00e1m ho,“ sl\u00edbil, i kdy\u017e to bylo nesplniteln\u00e9. N\u011bjak to\u2026 musel \u0159\u00edct. My\u0161lenka na trp\u00edc\u00edho Billa ho ni\u010dila. T\u00fdrala jeho srdce\u2026 a omezovala racion\u00e1ln\u00ed uva\u017eov\u00e1n\u00ed. Miloval ho.<\/em><\/div>\n
Tu noc us\u00ednal s Billem v n\u00e1ru\u010d\u00ed. A s\u00e1m sob\u011b sliboval, \u017ee tohle u\u017e nikdy nedopust\u00ed. Bude ho chr\u00e1nit, bude tu pro n\u011bj. Bill si zaslou\u017eil \u0161t\u011bst\u00ed.<\/p>\n

<\/em> Oba si zaslou\u017eili \u0161t\u011bst\u00ed. P\u0159it\u00e1hnul si Billa bl\u00ed\u017e k sob\u011b a zabo\u0159il nos do uhlov\u00fdch vlas\u016f. Je\u0161t\u011b v\u010dera by pot\u0159eboval uji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee takhle je to spr\u00e1vn\u011b. Te\u010f u\u017e si byl jist\u00fd. Bill nebyl chybou. Chybu ud\u011blal jedin\u011b on s\u00e1m. Ut\u00edkaj\u00edc p\u0159ed Kayem zapomn\u011bl, \u017ee byly doby, kdy mezi sebou m\u011bli naprostou d\u016fv\u011bru. Doby, kdy si mohli \u0159\u00edct v\u0161echno. B\u00e1l se postavit skute\u010dnosti. A ona mu te\u010f akor\u00e1t podkopla nohy.<\/div>\n

Ale n\u011bkde dole, na zemi, se setkal s Billem. A jak byl odhodlan\u00fd ho ochr\u00e1nit tenkr\u00e1t, tak to ud\u011bl\u00e1 i te\u010f. Proto\u017ee moc lid\u00ed u\u017e mu nezbylo.<\/p>\n

autor: GossipGirl<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: GossipGirl D\u00edky za trp\u011blivost, za koment\u00e1\u0159e, za podporu :). Up\u0159\u00edmn\u011b, nev\u00edm, kdy bude dal\u0161\u00ed d\u00edl, jeliko\u017e se tenhle tejden jedu pod\u00edvat na skute\u010dn\u00fd AFO’s do Rakouska a odhaduju, \u017ee na chat\u011b bude internet dost nanic. Tak\u017ee budu va\u0161i trp\u011blivost zkou\u0161et d\u00e1l<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[530],"tags":[],"class_list":["post-5272","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-jeden-moment"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5272","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5272"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5272\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5272"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5272"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5272"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}