{"id":5282,"date":"2013-02-26T18:00:00","date_gmt":"2013-02-26T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5267"},"modified":"2013-02-26T18:00:00","modified_gmt":"2013-02-26T17:00:00","slug":"through-the-wall-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/02\/26\/through-the-wall-1-2\/","title":{"rendered":"Through the wall 1\/2"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Cryhavok<\/p>\n

<\/strong> Kolik, \u017ee to tady m\u00e1me na twincestblogu p\u0159isp\u011bvatel\u016f mu\u017esk\u00e9ho pohlav\u00ed? Jednoho… dva, t\u0159i? Jako \u0161afr\u00e1nu, to je jist\u00e9. Budi\u017e tedy tahle skromn\u00e1 \u0159ada mu\u017e\u016f obohacena o jednoho nav\u00edc. Tuhle pov\u00eddku jsem si k p\u0159ekladu vybrala snad jako \u00fapln\u011b prvn\u00ed, a kone\u010dn\u011b jsem se osm\u011blila ji sem Januli taky p\u0159ihodit.<\/em><\/div>\n

Snad se bude tohle d\u00edlko l\u00edbit… aneb nauka pro d\u00e1my, jak to ve sv\u011bt\u011b mu\u017e\u016f opravdu chod\u00ed.<\/em><\/div>\n
modrozelen\u00e1<\/p>\n

Pozn\u00e1mka p\u0159ekladatelky: a\u010dkoliv je v \u010desk\u00e9m jazyce b\u011b\u017en\u00e9 pou\u017e\u00edvat tyk\u00e1n\u00ed a vyk\u00e1n\u00ed, v angli\u010dtin\u011b to tak nen\u00ed, a tak jsem vyk\u00e1n\u00ed p\u0159i prvn\u00edm setk\u00e1n\u00ed Toma a Georga vypustila, i kdy\u017e se vid\u011bli v podstat\u011b poprv\u00e9.<\/p>\n

<\/em> pairing: Tom\/Georg & Tom\/Bill<\/strong><\/div>\n


<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
-buch-<\/p>\n

<\/em> Georg si povzdychl a p\u0159es o\u010di si polo\u017eil p\u0159edlokt\u00ed sv\u00e9 ruky. Kr\u00e1tce se zavrt\u011bl v pokr\u00fdvk\u00e1ch postele, jak se sna\u017eil op\u011bt si naj\u00edt pohodlnou polohu. P\u0159i tro\u0161e \u0161t\u011bst\u00ed se mu snad za chv\u00edli znovu poda\u0159\u00ed usnout…<\/p>\n

-pr\u00e1sk-<\/p>\n

<\/em> … Do h\u00e1je s t\u00edm. Kdepak, za dan\u00e9 situace byla \u0161ance na usnut\u00ed opravdu miziv\u00e1. Jestli jeho soused odvedle po\u0159\u00e1d\u00e1 dal\u0161\u00ed ze sv\u00fdch obvykl\u00fdch celono\u010dn\u00edch, nekone\u010dn\u00fdch \u0161ousta\u010dek, tak ten r\u00e1mus za chv\u00edli je\u0161t\u011b p\u0159itvrd\u00ed a bez ohledu na to, jak hlasit\u011b si nastav\u00ed svou televizi, tak ani tak nebude m\u00edt \u0161anci p\u0159ehlu\u0161it ty opakuj\u00edc\u00ed se n\u00e1razy pelesti postele do zdi, kter\u00e1 je d\u011blila. Tak\u017ee, i kdyby ho nakr\u00e1sn\u011b ve sp\u00e1nku neru\u0161ily ty r\u016fzn\u00e9\u2026 hrdeln\u00ed projevy…, oz\u00fdvaj\u00edc\u00ed se z bytu od vedle, tak jen to \u00fad\u011bsn\u00e9 bouch\u00e1n\u00ed by toho samo o sob\u011b doc\u00edlilo zcela zaru\u010den\u011b.<\/p>\n

-buch – buch – pr\u00e1sk –<\/p>\n

<\/em> Georg za\u0161trachal po d\u00e1lkov\u00e9m ovlada\u010di a palcem na knofl\u00edku hlasitosti p\u0159idal vztekle hned n\u011bkolik stup\u00ednk\u016f, ne ale dostate\u010dn\u011b rychle na to, aby to utopilo vybi\u010dovan\u011b vzru\u0161en\u00fd hlas volaj\u00edc\u00ed sousedovo jm\u00e9no…<\/p>\n

„… Billeeeeeeee…“<\/p>\n

<\/em> Georg toho moc o man\u00edkovi od vedle nev\u011bd\u011bl; sakra, i to jeho zpropaden\u00e9 jm\u00e9no znal jen d\u00edky tomu, \u017ee si ho vyk\u0159ikovan\u00e9 jin\u00fdmi musel u\u017e tolikr\u00e1t p\u0159es tu zatracenou ze\u010f vyslechnout. Jedin\u00fd kontakt, kter\u00fd kdy spolu m\u011bli, bylo sporadick\u00e9 pok\u00fdvnut\u00ed hlavou, kdy\u017e se m\u00edjeli na chodb\u011b, anebo kdy\u017e se p\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b zada\u0159ilo a oni sou\u010dasn\u011b dorazili ke zdi s po\u0161tovn\u00edmi schr\u00e1nkami a museli ten nep\u0159\u00edjemn\u011b st\u00edsn\u011bn\u00fd prostor spolu na p\u00e1r napjat\u00fdch chvil sd\u00edlet.<\/div>\n

\n
Chlap\u00edk byl hotov\u00e1 m\u00f3dn\u00ed manek\u00fdna – od hlavy a\u017e ke sv\u00fdm manik\u00farou dokonale upraven\u00fdm neht\u016fm, kter\u00e9 v\u017edy barevn\u011b ladily s jeho ohozem. Poka\u017ed\u00e9 z n\u011bj taky vyza\u0159ovala indiference a ledov\u00fd nez\u00e1jem. Nav\u00edc byl Georg nucen z\u00e1vistiv\u011b sledovat zd\u00e1nliv\u011b nekone\u010dn\u00e9 z\u00e1stupy no\u010dn\u00edch n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f, kdy\u017e ti pak nad r\u00e1nem od Billa zase odch\u00e1zeli. Tenhle v\u0161ak – a\u0165 u\u017e to byl, kdo cht\u011bl, a jeho\u017e si Bill musel p\u0159iv\u00e9st v\u010dera ve\u010der – Georgovi nezn\u011bl nikterak pov\u011bdom\u011b. Odfrkl si. Bylo mu to protivn\u00e9, kdy\u017e musel doznat, kolik si toho musel za tu dobu odvedle u\u017e vyslechnout, aby byl TENTO drobn\u00fd informa\u010dn\u00ed fakt v\u016fbec schopen zaregistrovat.<\/div>\n
P\u0159ekulil se na druh\u00fd bok a hlavu si zabo\u0159il do kupy pol\u0161t\u00e1\u0159\u016f. Sna\u017eil se zbavit v\u0161ech patetick\u00fdch my\u0161lenek, kter\u00e9 mu dot\u011brn\u011b zaplavovaly mozek… kdyby mohl, tak by je v\u0161echny utopil jako ko\u0165ata. Byl tu te\u010f trap\u0148ou\u010dce s\u00e1m, jen se svou televiz\u00ed a lahvi\u010dkou lubrika\u010dn\u00edho gelu, kdy\u017e p\u0159itom jeho soused pr\u00e1v\u011b…<\/p>\n

– Buch –<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

* * *<\/div>\n
\n

Bl\u00ed\u017eil se konec pracovn\u00ed sm\u011bny a Georg se c\u00edtil mnohem podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e u n\u011bj b\u00fdvalo norm\u00e1ln\u011b zvykem. A sp\u00e1nkov\u00fd deficit z p\u0159edchoz\u00ed noci v tom sehr\u00e1val jen nepatrnou roli. Dalo by se \u0159\u00edci, \u017ee se svou prac\u00ed v kav\u00e1rn\u011b byl norm\u00e1ln\u011b velmi spokojen. D\u00e1vali mu tolik sm\u011bn, kolik s\u00e1m cht\u011bl, pen\u011bz m\u011bl dostatek na to, aby vy\u0161el, a je\u0161t\u011b se mohl s kamar\u00e1dy ob\u010das roz\u0161oupnout, a jeho koleg\u00e1\u010dkov\u00e9 v pr\u00e1ci byli natolik uch\u00e1zej\u00edc\u00ed, \u017ee mezi n\u011b bez jak\u00fdchkoliv probl\u00e9m\u016f zapadl. Dne\u0161ek mu jen ale p\u0159isyp\u00e1val soli do ran. Jeho soused odvedle toti\u017e musel vplout po boku sv\u00e9, jak se Georg domn\u00edval, ko\u0159isti z p\u0159edchoz\u00ed noci do pr\u00e1v\u011b jejich kav\u00e1rny a usadil se s n\u00ed u jednoho ze stolk\u016f vzadu. Notebooky si nesli s sebou. K\u00e9\u017e by si aspo\u0148 po\u0159\u00e1dn\u011b objednali – dostate\u010dn\u011b na to, aby mu t\u00edm vynahradili to pon\u00ed\u017een\u00ed, kter\u00e9 v jejich p\u0159\u00edtomnosti te\u010f poci\u0165oval.<\/p>\n

„Bude to je\u0161t\u011b n\u011bco?“ Usm\u00e1l se krapet nucen\u011b na mu\u017ee s cop\u00e1nky, kter\u00fd doprov\u00e1zel jeho souseda. Jak se te\u010f na n\u011bj zpoza obsluhovac\u00edho pultu d\u00edval, c\u00edtil, jak p\u00e1liv\u00e1 z\u00e1vist za\u010d\u00edn\u00e1 p\u0159eva\u017eovat nad pocitem roztrp\u010den\u00ed z ukraden\u00e9ho sp\u00e1nku. Vypadal dob\u0159e… popravd\u011b \u0159e\u010deno, vypadal mnohem l\u00edp ne\u017e jen dob\u0159e… postavou vysok\u00fd, urostl\u00fd, ani\u017e by p\u0159itom p\u016fsobil mohutn\u011b, se zast\u0159en\u00fdm t\u00f3nem hlasu, kter\u00fd si te\u010f Georg zcela jasn\u011b vybavoval. Jeho strojen\u00fd, slu\u017eebn\u00ed \u00fasm\u011bv nabyl na up\u0159\u00edmnosti a pohledem se sto\u010dil k t\u011bm dv\u011bma tmav\u011b hn\u011bd\u00fdm o\u010d\u00edm, kter\u00e9 ho se z\u00e1jmem sledovaly…<\/p>\n

„… a k tomu je\u0161t\u011b brusinkov\u00fd muffin. Jo… a \u0161lo by to, pros\u00edm t\u011b, ho trochu p\u0159ih\u0159\u00e1t? To by bylo fakt super.“<\/p>\n

Georg se v okam\u017een\u00ed vzpamatoval a do\u0161lo mu, \u017ee se musel nev\u011bdomky zasn\u00edt, proto\u017ee te\u010f pr\u00e1v\u011b vzpom\u00ednal, jak ten sam\u00fd hlas jen je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u00e1r hodinami prosil… ne, p\u0159\u00edmo \u017eadonil, o v\u011bci \u00fapln\u011b jin\u00e9ho druhu. Sakra… modlil se, aby se n\u00e1hl\u00e9 rum\u011bnce, co mu vykvetly na tv\u00e1\u0159\u00edch, daly sv\u00e9st na s\u00e1laj\u00edc\u00ed horko z oh\u0159evn\u00fdch gril\u016f, kter\u00e9 st\u00e1ly hned za n\u00edm, a na po\u017e\u00e1d\u00e1n\u00ed z\u00e1kazn\u00edk\u016f slou\u017eily k oh\u0159evu objednan\u00fdch laskomin.<\/p>\n

„Ale ov\u0161em\u017ee ano… m\u016f\u017eu po\u017e\u00e1dat o jm\u00e9no, abych t\u011b potom mohl zavolat, a\u017e to bude hotov\u00e9?“<\/p>\n

Mlad\u00edk se usm\u00e1l od ucha k uchu. „Tom.“ S\u00e1hl do kapsy sv\u00fdch nadm\u011brn\u011b velk\u00fdch, plandav\u00fdch d\u017e\u00edn, vyt\u00e1hl z n\u00ed pen\u011b\u017eenku a za\u010dal se p\u0159ehrabovat jej\u00edm obsahem. I v tomhle okam\u017eiku se musel Georg nutit, aby od n\u011bj odtrhl sv\u00e9 o\u010di, kter\u00e9 v transu sledovaly Tomovy dlouh\u00e9 prsty a mu\u017en\u00e9, \u0161lachovit\u00e9 ruce. My\u0161lenkami se neust\u00e1le vracel k v\u010derej\u0161\u00ed noci a zni\u010dehonic za\u010dal uva\u017eovat nad t\u00edm, jak\u00e9 by to asi bylo, kdyby to byl on s\u00e1m, kdo by dok\u00e1zal Toma tak v\u00e1\u0161niv\u011b rozk\u0159i\u010det, a jak\u00fd by to byl pocit m\u00edt ty siln\u00e9 ruce na sv\u00e9m vlastn\u00edm t\u011ble. Tohle uva\u017eov\u00e1n\u00ed mu ov\u0161em ani v nejmen\u0161\u00edm neodpomohlo od jeho u\u017e tak do \u010dervena rozp\u00e1len\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00ed.<\/p>\n

Oto\u010dil se, aby Tomovi oh\u0159\u00e1l muffin, vtom si ale uv\u011bdomil, \u017ee to chvilkov\u00e9 zasn\u011bn\u00ed odpoutalo jeho pozornost natolik, \u017ee mu \u00fapln\u011b unikla Tomova objedn\u00e1vka na k\u00e1vu. K jeho zklam\u00e1n\u00ed byl u\u017e ale Tom v tahu, a te\u010f u\u017e op\u011bt sed\u011bl u zadn\u00edho stolku ve spole\u010dnosti tmavovlas\u00e9ho mlad\u00edka, se kter\u00fdm \u017eiv\u011b a zaujat\u011b konverzoval. Mohl by ho sice zavolat zp\u00e1tky, to je fakt, to by z n\u011bj ov\u0161em p\u0159ed jeho sousedem, kter\u00fd u\u017e tak o n\u011bm nem\u011bl moc valn\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed, ud\u011blalo je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00edho blba… ale p\u00e1ni, jestli Tom nebyl ten nejp\u0159ita\u017eliv\u011bj\u0161\u00ed chlap, kter\u00e9ho Georg za posledn\u00ed dobu spat\u0159il. Co te\u010f? Jak se vyhnout trapasu? Aby ze sebe ud\u011blal ve\u0159ejn\u011b h\u0148upa, nepat\u0159ilo k jeho obl\u00edben\u00e9mu reperto\u00e1ru koketerie.<\/p>\n

Toaster p\u00edpnul a Georg se oto\u010dil jako na obrtl\u00edku, aby za\u010dal p\u0159ipravovat Tomovu objedn\u00e1vku. Pak zavolal jeho jm\u00e9no, a z\u00e1rove\u0148 si p\u0159ipravoval ten nejmilej\u0161\u00ed, nejv\u00fdmluvn\u011bj\u0161\u00ed omluvn\u00fd \u00fasm\u011bv, co znal, mezit\u00edm co nal\u00edval do \u0161\u00e1lku \u010dernou filtrovanou k\u00e1vu, kterou ale nem\u011bl ani v tom nejmen\u0161\u00edm \u00famysl Tomovi serv\u00edrovat. Kdy\u017e se Tom op\u011bt objevil u pultu, pot\u00e9 co k n\u011bmu dokr\u00e1\u010del loudav\u011b houpav\u00fdm, uvoln\u011bn\u00fdm krokem, Georg se zhluboka nadechl. Te\u010f jen doufal, \u017ee vypad\u00e1 dostate\u010dn\u011b zkrou\u0161en\u011b – ne ale zase moc, proto\u017ee to by jej \u0161mahem za\u0159adilo do kategorie potrhl\u00fdch vypatlanc\u016f – a pustil se do omluvy.<\/p>\n

„… n\u011bjak jsem tu tvoji k\u00e1vu poplet… tak\u017ee to p\u0159iprav\u00edm znovu, jo, a\u2026 a tentokr\u00e1t je to pochopiteln\u011b na \u00fa\u010det na\u0161eho podniku. To jako omluva za tu zp\u016fsobenou nep\u0159\u00edjemnost a zdr\u017een\u00ed. „<\/p>\n

Tom se malinko zamra\u010dil, jako by ho to rozladilo, nebo snad pobavilo?; t\u011b\u017eko \u0159\u00edct, co byl ten prav\u00fd motiv, ale \u00fasta se mu nakonec povyt\u00e1hla do mal\u00e9ho \u00fasm\u011bvu a on jen pokr\u010dil rameny. „To opravdu nemuselo b\u00fdt.“<\/div>\n

<\/div>\n
Georg byl u\u017e ale v z\u00e1palu p\u0159\u00edpravy dvojit\u00e9ho pressa, kter\u00e9 si Tom p\u016fvodn\u011b objednal. Pooto\u010dil se k n\u011bmu zp\u00e1tky p\u0159es rameno a usm\u00e1l se. „Ne ne, to je dobr\u00e9, opravdu. Tady to je. Je mi to opravdu moc l\u00edto. Nem\u00e1m tu\u0161en\u00ed, jak jsem to tak mohl zkopat.“<\/p>\n

Kecy. Snov\u00e1 p\u0159edstava t\u011bch rukou, toho pru\u017en\u00e9ho t\u011bla jen z\u010d\u00e1sti zakryt\u00e9ho voln\u00fdm o\u0161acen\u00edm, a tu\u0161en\u00ed, jak\u00e9 by byly ty pln\u00e9 rty, jak by asi chutnaly… ten zast\u0159en\u00fd tenor k\u0159i\u010d\u00edc\u00ed ne Billovo, ale Georgovo jm\u00e9no…<\/em> zatracen\u011b dob\u0159e v\u011bd\u011bl, jak to tak v\u0161echno mohl popl\u00e9st. Polo\u017eil nov\u00fd \u0161\u00e1lek k\u00e1vy vedle tal\u00ed\u0159ku s muffinem a byl odm\u011bn\u011bn rozpa\u010dit\u00fdm, i kdy\u017e up\u0159\u00edmn\u00fdm \u00fasm\u011bvem. Tom se najednou nat\u00e1hl po kasi\u010dce na spropitn\u00e9, kter\u00e1 st\u00e1la na pultu, a vhodil do n\u00ed ostentativn\u011b pap\u00edrovou jednodolarovku, a je\u0161t\u011b t\u011bsn\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e si odnesl sv\u016fj t\u00e1cek, mu v koutku \u00fast znovu spiklenecky \u0161kublo.<\/p>\n

„A\u017e tak se zase nic nestalo. Ale d\u00edky… d\u00edky moc.“ Georg sledoval, jak Tom kr\u00e1\u010d\u00ed zp\u00e1tky ke stolu, kde u\u017e na n\u011bj \u010dekal Bill. Byl natolik soust\u0159ed\u011bn na vzdaluj\u00edc\u00ed se \u0161irok\u00e1 ramena a dlouh\u00e9 \u010dern\u00e9, do cop\u00e1nk\u016f spleten\u00e9 vlasy spou\u0161t\u011bj\u00edc\u00ed se po z\u00e1dech, \u017ee si ani nev\u0161iml, jak ho jedovat\u00fdm pohledem zd\u00e1lky probod\u00e1vaj\u00ed \u010dern\u011b or\u00e1movan\u00e9 o\u010di. Nev\u0161iml si ani toho, kdy vlastn\u011b ode\u0161li, proto\u017ee byl zabr\u00e1n do horliv\u00e9ho p\u0159eb\u00edr\u00e1n\u00ed se v kasi\u010dce na tringelty, a\u017e kone\u010dn\u011b na\u0161el tu jednu jedinou, tu, na kter\u00e9 bylo n\u011bco na\u010dm\u00e1r\u00e1no propiskou. Rychle si ji vzal a zbytek nechal sv\u00fdm koleg\u016fm. Jeho hra s ohn\u011bm se mu tentokr\u00e1te vyplatila. <\/p>\n

<\/em><\/div>\n

* * *<\/div>\n
\n

Bill k\u0159i\u017eoval tane\u010dn\u00edm klubem a obez\u0159etn\u011b se p\u0159itom vyh\u00fdbal v\u0161em vln\u00edc\u00edm se t\u011bl\u016fm a m\u00e1chaj\u00edc\u00edm pa\u017e\u00edm, co l\u00edtaly v\u0161ude kolem n\u011bj. To, co se p\u0159ihodilo v\u010dera v noci, si p\u0159\u00e1l u\u017e stra\u0161n\u011b dlouho. Doufal v to mnohem d\u00e9le, ne\u017e si byl s\u00e1m ochoten p\u0159iznat, a mo\u017en\u00e1…, snad i dnes mu bude p\u0159isl\u00edbeno v\u00edce. Po noci str\u00e1ven\u00e9 v klubu, jakou byla ta dne\u0161n\u00ed, si dom\u016f p\u0159ivedl u\u017e spoustu mu\u017e\u016f. Co se v\u0161ak nest\u00e1valo \u010dasto bylo, aby st\u00e1l pozd\u011bji i o repr\u00edzu. A u\u017e v\u016fbec neb\u00fdvalo zvykem, aby ho n\u011bkter\u00fd z jeho partner\u016f na jednu noc upoutal natolik, aby m\u011bl pot\u0159ebu s n\u00edm dokonce i komunikovat nebo jen zaj\u00edt na k\u00e1vu a str\u00e1vit s n\u00edm tak v\u00edce \u010dasu.<\/p>\n

Hmm. Tamhle stoj\u00ed. Skv\u011bl\u00e9.<\/em> Zam\u011b\u0159il svou ko\u0159ist a p\u0159\u00edmou \u010darou se ub\u00edral k Tomovi. Sna\u017eil se p\u0159i tom vypadat ledabyle a\u017e le\u017e\u00e9rn\u011b, bl\u00ed\u017eil se k n\u011bmu, jako by tu pob\u00fdval jen tak mimod\u011bk, a ne jako hladov\u00e1 barakuda, co v z\u00e1palu lovu pror\u00e1\u017e\u00ed st\u0159emhlav hejnem ryb. Kdy\u017e promluvil, jeho hlas byl sametov\u011b jemn\u00fd a n\u011b\u017en\u00fd, ale i tak to sta\u010dilo k tomu, aby ho bylo jasn\u011b a z\u0159eteln\u011b sly\u0161et i p\u0159es v\u0159\u00edskot hudby, pulsuj\u00edc\u00ed z tane\u010dn\u00edho parketu.<\/p>\n

„Ahoj…“ Bill\u016fv \u00fasm\u011bv byl z\u00e1\u0159iv\u00fd, ale bez n\u00e1znaku p\u0159\u00edli\u0161n\u00e9 nedo\u010dkavosti. Zapasoval se vedle Toma a na pozdrav mu dv\u011bma prsty pomalu sjel od ramene a\u017e k loktu.<\/p>\n

„Ahoj i tob\u011b.“ Tom mu \u00fasm\u011bv op\u011btoval. Polo\u017eil sv\u016fj drink na barov\u00fd pult, nat\u00e1hl se po Billovi a ob\u011bma rukama spo\u010d\u00edvaj\u00edc na jeho \u00fatl\u00fdch boc\u00edch, si ho p\u0159it\u00e1hl k sob\u011b bl\u00ed\u017e. Bill se k n\u011bmu vz\u00e1p\u011bt\u00ed p\u0159itiskl a sv\u00fdmi pa\u017eemi se lehce zah\u00e1kl kolem jeho ramen. Zam\u011b\u0159il se na te\u010f u\u017e klidn\u011bj\u0161\u00ed hudbu, kter\u00e1 se k nim linula ze zesilova\u010d\u016f, a za\u010dal se pomalu pohupovat v jej\u00edm rytmu. Nepova\u017eoval se za skv\u011bl\u00e9ho tane\u010dn\u00edka, ale tenhle okam\u017eik cht\u011bl vyu\u017e\u00edt jako z\u00e1minku, aby se mohl Tomovu t\u011blu co nejv\u00edc a co nejd\u0159\u00edv p\u0159ibl\u00ed\u017eit. Kdy\u017e se k Tomovi naklonil, dotkl se rty tak\u0159ka neznateln\u011b lal\u016f\u010dku jeho ucha a za\u0161eptal hlubok\u00fdm hlasem: „V\u010derej\u0161\u00ed noc… bylo to moc p\u011bkn\u00e9. Necht\u011bl by sis to zopakovat?“<\/p>\n

Kdy\u017e se na n\u011bj Tom usm\u00e1l, byl to \u00fasm\u011bv omluvn\u00fd, i tak se ale Tomovy pa\u017ee ovinuly kolem Billova pasu je\u0161t\u011b t\u011bsn\u011bji. Vypadalo to, jako by Tom na malou chv\u00edli v\u00e1hal, v jeho o\u010d\u00edch se objevil z\u00e1blesk n\u011b\u010deho, co se nedalo identifikovat, ale nakonec odpov\u011bd\u011bl.<\/p>\n

„Hmm… to bych moc r\u00e1d, ale co takhle a\u017e z\u00edtra. Dneska u\u017e za chvilku mus\u00edm n\u011bkde b\u00fdt.“<\/p>\n

Bill se sna\u017eil, aby na n\u011bm zklam\u00e1n\u00ed nebylo zn\u00e1t. V\u017edy\u0165 to p\u0159ece je\u0161t\u011b neznamenalo, \u017ee si nemohl naj\u00edt n\u011bkoho jin\u00e9ho, kdo by mu po zbytek ve\u010dera a noci dok\u00e1zal d\u011blat spole\u010dnost. Bylo koneckonc\u016f je\u0161t\u011b brzo a ve\u010der teprve za\u010d\u00ednal. N\u011bco se v n\u011bm ale pohnulo, a i kdy\u017e se cht\u011bl nejd\u0159\u00edv od Toma v n\u00e1valu podr\u00e1\u017ed\u011bnosti odtrhnout, nedok\u00e1zal se k tomu p\u0159inutit. I p\u0159esto, \u017ee m\u011bl Bill nezm\u011brn\u00fd apetit a up\u0159ednost\u0148oval z\u00e1vazky jen na jednu noc, na Toma m\u011bl z\u00e1lusk u\u017e skoro rok, a i kdy\u017e to bylo v\u010dera ve\u010der poprv\u00e9, kdy si ho odvedl k sob\u011b dom\u016f, nebylo to v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b poprv\u00e9, co si to spolu rozdali. A nebude to ani naposledy,<\/em> uji\u0161\u0165oval s\u00e1m sebe, kdy\u017e se v rytmu zrychluj\u00edc\u00ed se hudby za\u010dal o Tom\u016fv rozkrok blazeovan\u011b ot\u00edrat. Neubr\u00e1nil se samolib\u00e9mu \u00fasm\u011bvu, kdy\u017e na to Tom reagoval hlubok\u00fdm, hrdeln\u00edm zachropt\u011bn\u00edm. \u017de by p\u0159ece jen…<\/p>\n

Hudba zavdala Billovi z\u00e1minku, aby mohl s Tomem zacouvat a\u017e do zadn\u00ed \u010d\u00e1sti klubu, kde nakonec skon\u010dili vm\u00e1\u010dknut\u00ed do potemn\u011bl\u00e9ho v\u00fdklenku. P\u0159ece se jen tak lehce nevzd\u00e1. Kdepak, to ne. Obzvl\u00e1\u0161t\u011b, kdy\u017e se te\u010f jednalo o v\u00edc ne\u017e jen hezounkou tv\u00e1\u0159i\u010dku a k n\u00ed jako dopln\u011bk i dokonal\u00e9 t\u011blo. Tom Billa ze za\u010d\u00e1tku p\u0159itahoval stejn\u011b tak jako v\u011bt\u0161ina v\u0161ech ostatn\u00edch, ale s p\u0159ib\u00fdvaj\u00edc\u00edmi m\u011bs\u00edci, co ho znal, se Billova mysl za\u010dala vracet k tmavook\u00e9mu mlad\u00edkovi se z\u00e1\u0159iv\u00fdm \u00fasm\u011bvem a obdivuhodn\u00fdm d\u016fvtipem st\u00e1le \u010dast\u011bji, a to i v okam\u017eic\u00edch, kdy byl v\u00edce ne\u017e „zanepr\u00e1zdn\u011bn“ ve spole\u010dnosti mu\u017e\u016f jin\u00fdch.<\/p>\n

Dr\u00e1\u017edil te\u010f sv\u016fdn\u011b ty pln\u00e9 rty sv\u00fdmi vlastn\u00edmi a kalhoty se mu u zipu postupn\u011b st\u00e1valy t\u011bsn\u011bj\u0161\u00edmi a t\u011bsn\u011bj\u0161\u00edmi. Kdy\u017e se mu kone\u010dn\u011b poda\u0159ilo zajet rukou a\u017e do Tomov\u00fdch d\u017e\u00edn, v tom sam\u00e9m okam\u017eiku zavr\u010del Tom\u016fv mobil a oba se leknut\u00edm od sebe odtrhli.<\/p>\n

„Tak to tvrd\u00e9 v tv\u00fdch kalhot\u00e1ch byl p\u0159ece jen asi jenom ten mobil,“ za\u0161pr\u00fdmoval Bill, ale jeho \u0161m\u00e1traj\u00edc\u00ed nenechav\u00e9 prsty mu jen p\u0159ed malou chv\u00edli mohly potvrdit, \u017ee pointa toho star\u00e9ho, ot\u0159epan\u00e9ho vtipu byla rovn\u011b\u017e pravdiv\u00e1. Tom se rozesm\u00e1l a sklopil sv\u016fj zrak k displeji, kter\u00fd mu oz\u00e1\u0159il obli\u010dej jasn\u011b modr\u00fdm sv\u011btlem, ost\u0159e kontrastuj\u00edc\u00edm s p\u0159\u00ed\u0161e\u0159\u00edm kouta, ve kter\u00e9m st\u00e1li. V\u00fdraz v Tomov\u011b obli\u010deji se op\u011bt prom\u011bnil v n\u011bmou omluvu, kdy\u017e prstem rychle nama\u010dkal kr\u00e1tkou odpov\u011b\u010f a zasunul mobil zp\u00e1tky do kapsy u kalhot. Billova n\u00e1lada klesla pod bod mrazu. \u010cekal nejist\u011b, co mu bude sd\u011bleno.<\/p>\n

„Promi\u0148, kot\u011b. U\u017e bych m\u011bl ale padat. Ale z\u00edtra… z\u00edtra ur\u010dit\u011b, jestli m\u00e1\u0161 je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d z\u00e1jem…“<\/p>\n

„Uhm… tak jo… z\u00edtra si t\u011b najdu.“ Bill v duchu sice \u0161pa\u010dkoval, ale i tak se p\u0159inutil k tomu, aby na rozlou\u010denou Toma p\u0159\u00e1telsky pol\u00edbil na tv\u00e1\u0159 a v\u011bnoval mu je\u0161t\u011b jeden p\u0159esv\u011bd\u010div\u00fd \u00fasm\u011bv, kter\u00fd te\u010f byl ov\u0161em jen z donucen\u00ed. Tak r\u00e1d by ho p\u0159itiskl zp\u00e1tky do toho \u010dern\u00e9ho kouta a znovu ho opravdov\u011b pol\u00edbil. Tak moc mu cht\u011bl \u0159\u00edct, \u017ee kamkoliv se te\u010f pr\u00e1v\u011b chystal, nebude tam m\u00edt \u0161anci za\u017e\u00edt noc obdobnou t\u00e9, kterou spolu str\u00e1vili den p\u0159edt\u00edm. \u00dapln\u011b ze v\u0161eho nejv\u00edc se cht\u011bl ale zeptat s\u00e1m sebe, odkdy se kruci kv\u016fli komukoliv chov\u00e1 jako holka a c\u00edt\u00ed to, co c\u00edt\u00ed. To p\u0159ece nebyl on. Nam\u00edsto toho ale musel ml\u010dky p\u0159ihl\u00ed\u017eet, jak se Tom pomalu vytr\u00e1c\u00ed davem, a\u017e se mu ztratil z dohledu \u00fapln\u011b. On v ten sam\u00fd okam\u017eik poc\u00edtil, jak se mu za\u010d\u00edn\u00e1 sv\u00edrat \u017ealudek a zat\u00ednaj\u00ed se do n\u011bj ostr\u00e9 dr\u00e1py \u010dehosi nov\u00e9ho, pro n\u011bho dosud nezn\u00e1m\u00e9ho. Vr\u00e1til se v my\u0161lenk\u00e1ch k odpoledni v kav\u00e1rn\u011b, kdy se v n\u011bm to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed na\u0161ept\u00e1v\u00e1n\u00ed, co poci\u0165oval i te\u010f, ozvalo \u00fapln\u011b poprv\u00e9. Byl si naprosto jist, \u017ee se ten hajzl\u00edk za pultem pokou\u0161el zcela otev\u0159en\u011b s Tomem koketovat. A Billovi se to ani za m\u00e1k nel\u00edbilo. Kdo si ten kluk mysl\u00ed, \u017ee v\u016fbec je? Ale i tak…<\/p>\n

Bill se op\u0159el z\u00e1dy o chladnou ze\u010f a vyfoukl z nadut\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00ed zatajovan\u00fd dech. V\u017edy\u0165 on p\u0159ece nem\u011bl na Toma v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00e9 pr\u00e1vo. N\u00e1rokovat si ho opravdu nemohl. Nem\u011bli sex v\u00fdhradn\u011b jen spolu, a u\u017e v\u016fbec spolu nechodili. Bill ale nebyl zvykl\u00fd na odm\u00edtnut\u00ed, jakkoliv jemn\u011b mu bylo naserv\u00edrov\u00e1no, a dne\u0161ek p\u0159edstavoval pro jeho ego po\u0159\u00e1dnou facku. Ta utr\u017een\u00e1 facka byla potupn\u00e1, ale z\u00e1rove\u0148 ho to uvnit\u0159 i zabolelo… a tak se rad\u0161i sebral a vydal se zp\u011bt na tane\u010dn\u00ed parket, aby se porozhl\u00e9dl po n\u011bkom, kdo by mu na s\u017e\u00edrav\u00fd pocit v \u00fatrob\u00e1ch na jednu noc pomohl zapomenout. A z\u00edtra bude zase l\u00edp. <\/p>\n

<\/em><\/div>\n

* * *<\/div>\n
\n

Georg se op\u00edral o sklo v\u00fdlohy te\u010f u\u017e zav\u0159en\u00e9 kav\u00e1rny a nerv\u00f3zn\u011b kou\u0159il cigaretu. Nohu m\u011bl m\u00edrn\u011b ohnutou v kolen\u011b a patou \u0161oupal o chodn\u00edk. Co kdy\u017e se Tom neuk\u00e1\u017ee?<\/p><\/div>\n

Co kdy\u017e ho jen tak tahal za nos, jen si s n\u00edm krut\u011b pohr\u00e1val? Oba znali nepsan\u00fd k\u00f3d \u00famluvy, v tom m\u011bl naprostou jistotu, a Tom a\u017e dote\u010f hr\u00e1l \u010dist\u011b… pou\u017eili v\u0161eobecn\u011b zn\u00e1m\u00fd a dlouhodob\u011b u\u017e\u00edvan\u00fd trik bezd\u016fvodn\u00e9ho vnucov\u00e1n\u00ed n\u011b\u010deho na \u00fa\u010det d\u00e1rce jako prvn\u00ed krok iniciativy a n\u00e1sledn\u00e9ho obdr\u017een\u00ed odpov\u011bdi a dodate\u010dn\u00e9 informace v p\u0159\u00edpad\u011b kladn\u00e9ho p\u0159ijet\u00ed… to byl jen jeden z mnoha utajen\u00fdch zp\u016fsob\u016f, zn\u00e1m\u00fd jen zasv\u011bcen\u00fdm, kter\u00fd jim slou\u017eil k tomu, aby se mu\u017e mohl pokusit nav\u00e1zat kontakt s jin\u00fdm mu\u017eem, a to ve sv\u011bt\u011b, kde se je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d zab\u00edjelo za to, \u017ee n\u011bkdo uk\u00e1zal svou preferenci otev\u0159en\u011b na ve\u0159ejnosti, nebo projevil z\u00e1jem o nespr\u00e1vn\u00e9ho \u010dlov\u011bka.<\/p>\n

Georg se znovu zad\u00edval na sv\u016fj odraz ve skle, odhrnul si z tv\u00e1\u0159e z\u00e1plavu rezav\u011b hn\u011bd\u00fdch vlas\u016f, kter\u00e9 mu spadaly a\u017e na ramena, a analyticky s\u00e1m sebe hodnotil ve svitu pouli\u010dn\u00edch lamp. Ano, byla sice pravda, \u017ee tady pracoval, ale zrovna te\u010f nevypadal jako n\u011bkdo, kdo by zde mohl b\u00fdt zam\u011bstn\u00e1n. Vlasy mu voln\u011b spl\u00fdvaly a\u017e do p\u016fli zad m\u00edsto toho, aby byly asketicky sta\u017eeny do klasick\u00e9ho ohonu, jak to m\u00edval norm\u00e1ln\u011b ve zvyku. Kdy\u017e dokon\u010doval svou cigaretu, p\u0159epadla jej zni\u010dehonic stra\u0161liv\u00e1 nejistota. Jestli si Tom opravdu potrp\u011bl na mu\u017ee, jako byl ten \u010dernovlas\u00fd t\u00fdpek od vedle… vysok\u00fd, \u0161t\u00edhl\u00fd, sam\u00e1 ruka, sam\u00e1 noha, a\u017e \u00e9terick\u00fd sv\u00fdm vzez\u0159en\u00edm, skoro jako by ani nebyl z tohoto sv\u011bta… tak co ho prokristap\u00e1na napadlo, aby zabral na Georgovu n\u00e1vnadu a p\u0159isl\u00edbil mu tak sch\u016fzku? Pokud ov\u0161em ne\u0161lo o to, p\u0159em\u00edtal Georg s kysel\u00fdm \u00fa\u0161klebkem, \u017ee Tom pat\u0159il k t\u011bm, co p\u0159ij\u00edmali nab\u00eddky bez rozd\u00edlu zprava zleva…<\/p>\n

S\u00e1m nevypadal v\u016fbec \u0161patn\u011b, toho si byl v\u011bdom. Ve vrhan\u00fdch st\u00ednech ve\u010dera a odrazu ve skle pozoroval \u0159ezan\u00e9 \u00fahly sv\u00e9ho obli\u010deje, kompaktn\u00ed a svalnat\u00e9 t\u011blo, kter\u00e9 se vyj\u00edmalo v\u00edc jak dob\u0159e i jen v prost\u00e9m tri\u010dku s kr\u00e1tk\u00fdm ruk\u00e1vem a d\u017e\u00edn\u00e1ch. Bylo vid\u011bt, \u017ee o sebe dbal… ale v porovn\u00e1n\u00ed s Billem…<\/p>\n

Jeho nervozita byla zatla\u010dena do pozad\u00ed \u0161oupav\u00fdmi kroky, kter\u00e9 se ozvaly z chodn\u00edku, a pov\u011bdom\u00fdm hlasem, kter\u00fd potichu zavolal jeho jm\u00e9no. „Ahoj… Georg?“<\/p>\n

V\u0161echny jeho dal\u0161\u00ed my\u0161lenky se vypa\u0159ily a byly vyst\u0159\u00edd\u00e1ny pocitem \u00falevy a o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed. To v\u0161echno zp\u016fsobila pouh\u00e1 Tomova p\u0159\u00edtomnost. Netrvalo dlouho a oba mlad\u00edci se ub\u00edrali pry\u010d, opou\u0161t\u011bj\u00edc svit pouli\u010dn\u00edch lamp, sv\u00edt\u00edc\u00edch dote\u010f u\u017e ni\u010d\u00edm neru\u0161en\u00e9 tabule v\u00fdkladn\u00ed sk\u0159\u00edn\u011b. <\/p>\n

<\/em><\/div>\n

* * *<\/div>\n
\n

Kdy\u017e Tom za\u010dal pozn\u00e1vat d\u016fm, ke kter\u00e9mu se p\u0159ibli\u017eovali, svra\u0161til \u00fadivem obo\u010d\u00ed, ale p\u0159i\u0161lo mu moudr\u00e9 se o ni\u010dem rad\u0161i nezmi\u0148ovat. Kdy\u017e se posl\u00e9ze objevili a\u017e u sam\u00fdch dve\u0159\u00ed Georgova bytu, Tom se neudr\u017eel, aby se s uli\u010dnick\u00fdm pot\u011b\u0161en\u00edm s\u00e1m pro sebe pod vousy neusm\u00e1l. Bu\u010f te\u010f za\u017e\u00edval nejv\u011bt\u0161\u00ed d\u00e9ja vu sv\u00e9ho \u017eivota, nebo to byla ta nejbl\u00e1zniv\u011bj\u0161\u00ed souhra n\u00e1hod, kterou si osud mohl vymyslet. Kdy\u017e si to ale v duchu v\u0161echno znovu p\u0159ebral, p\u0159i\u0161lo mu to najednou jako vtipn\u00e1 historka na pozd\u011bj\u0161\u00ed pobaven\u00ed. „Jojo, dva man\u00edci, dv\u011b noci po sob\u011b, bydleli hned vedle sebe a ani jeden nem\u011bl tucha.“
<\/em><\/p>\n

Jednou z Tomov\u00fdch z\u00e1sad bylo zdrav\u011b si u\u017e\u00edt nez\u00e1vazn\u00e9ho sexu tak \u010dasto, jak to jen \u0161lo, ale z\u00e1rove\u0148 se vyhnout v\u0161em dramat\u016fm, kter\u00e1 to mohlo obn\u00e1\u0161et. Nedok\u00e1zal pochopit,<\/p><\/div>\n

jak mohli b\u00fdt n\u011bkte\u0159\u00ed z jeho kamar\u00e1d\u016f tak imunn\u00ed v\u016f\u010di jedovat\u00fdm pohled\u016fm v\u0161ech b\u00fdval\u00fdch, minul\u00fdch a d\u00e1vno zapomenut\u00fdch sexu\u00e1ln\u00edch partner\u016f, kte\u0159\u00ed na n\u011b up\u00edrali sklesl\u00e9 pohledy poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e si za\u0161li n\u011bkam na ve\u0159ejnost se pobavit a tam je potkali. O takov\u00e9 situace on opravdu nest\u00e1l. Kdy\u017e si up\u0159\u00edmn\u011b s\u00e1hl na srdce, musel taky uznat, \u017ee byl vlastn\u011b m\u011bkota, a \u017ee by stejn\u011b ani nesnesl pomy\u0161len\u00ed na to, aby se n\u011bkdo c\u00edtit zneu\u017eit\u00fd a odhozen\u00fd. A to i p\u0159esto, \u017ee sex, kter\u00fd s nimi m\u011bl, stejn\u011b jako ten, na kter\u00fd se te\u010f pr\u00e1v\u011b s Georgem chystal, pro n\u011bj skoro nic neznamenal.<\/p>\n

Kdy\u017e ho Georg pozval do mal\u00e9ho, skromn\u011b za\u0159\u00edzen\u00e9ho bytu, rozhl\u00e9dl se okolo. Byt to byl vzdu\u0161n\u00fd, ale skromn\u00fd a jednoduch\u00fd, i p\u0159esto v\u0161ak pohodln\u00fd. Jak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee dva naprosto stejn\u00e9 byty mohly vypadat tak zcela odli\u0161n\u011b, a to jen d\u00edky tomu, kdo je ob\u00fdval. Vzpom\u00ednky na p\u0159edchoz\u00ed noc byly pln\u00e9 kr\u00e1sn\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f, rozm\u00edst\u011bn\u00fdch s citem pro kr\u00e1su, zar\u00e1movan\u00fdch litografi\u00ed zdob\u00edc\u00edch st\u011bny a t\u0159pytiv\u00fdch nebo bly\u0161t\u00edc\u00edch se cetek, zkr\u00e1\u0161luj\u00edc\u00edch v\u0161echno kolem. Tom v\u011b\u0159il tomu, \u017ee osobnost mu\u017ee se odr\u00e1\u017e\u00ed i v jeho okol\u00ed a prostoru, kter\u00fd ob\u00fdv\u00e1, a tato moudrost ho u\u017e p\u00e1rkr\u00e1t zachr\u00e1nila p\u0159ed hrozbou p\u0159\u00edmo d\u011bsiv\u00e9 noci. Jako ten chl\u00e1pek tenkr\u00e1t, kter\u00fd mu p\u0159ipadal jako vhodn\u00fd kandid\u00e1t – byl pohledn\u00fd, vesel\u00fd, vl\u00eddn\u00fd a z\u00e1bavn\u00fd, ov\u0161em pouze jen do okam\u017eiku, kdy k n\u011bmu dorazili dom\u016f.<\/div>\n

Ten z\u00e1pach, co se po otev\u0159en\u00ed dve\u0159\u00ed linul z jeho bytu, mu s\u00e1m o sob\u011b bohat\u011b sta\u010dil k tomu, aby je\u0161t\u011b na prahu bytu zni\u010dehonic „dostal otravu j\u00eddlem“ a po rychl\u00e9 omluv\u011b se bleskov\u011b dekoval pry\u010d. Teprve pozd\u011bji, s notn\u00fdm \u010dasov\u00fdm odstupem, se k n\u011bmu od jin\u00fdch ob\u011bt\u00ed donesly hororov\u00e9 historky pr\u00e1v\u011b o tomto mu\u017ei a jeho m\u00e9n\u011b ne\u017e adekv\u00e1tn\u00edch hygienick\u00fdch praktik\u00e1ch. Pravda pravdouc\u00ed, chlap, kter\u00fd nev\u00ed, od \u010deho je m\u00fddlo a voda, nem\u00e1 n\u00e1rok po komkoliv \u017e\u00e1dat, aby se mu „tam“ sv\u00fdmi \u00fasty jen p\u0159ibl\u00ed\u017eil. Tom si nemyslel, \u017ee pr\u00e1v\u011b v t\u00e9to oblasti by dneska mohly vzniknout probl\u00e9my.<\/p>\n

Ne, s t\u00edm jednozna\u010dn\u011b probl\u00e9my nebudou. Tom se zabo\u0159il do jednoho konce rohov\u00e9 pohovky a obda\u0159il Georga dal\u0161\u00edm \u00fasm\u011bvem, kdy\u017e se na n\u011bj ze sedu pod\u00edval. Jeden loket si op\u0159el o polstrov\u00e1n\u00ed op\u011bradla a pa\u017ei druh\u00e9 ruky ledabyle p\u0159ehodil p\u0159es z\u00e1da pohovky, vyz\u00fdvav\u011b mu tak signalizuj\u00edc sv\u016fj sugestivn\u00ed n\u00e1vrh. Pak je\u0161t\u011b ti\u0161e zahuhlal: „P\u011bkn\u00e9… bydl\u00ed\u0161 tu dlouho?“<\/p>\n

Georg ztuhle p\u0159ik\u00fdvl a p\u0159ijal Tomovo nevy\u0159\u010den\u00e9 pozv\u00e1n\u00ed k p\u0159isednut\u00ed si. Svezl se na bok a op\u0159el se o n\u011bj.<\/div>\n

„Jo… u\u017e p\u00e1r let,“ odpov\u011bd\u011bl s tich\u00fdm povzdechem. „Firma, pro kterou pracuji, tady otv\u00edrala pobo\u010dku, a tak mi p\u0159i\u0161lo rozumn\u00e9 si tu koupit i byt. V\u017edycky to m\u016f\u017eu je\u0161t\u011b pronajmout, kdybych se musel znovu st\u011bhovat…“<\/div>\n
Takov\u00e1 byla etiketa. Tak se to v jejich kruz\u00edch d\u011blalo. Bylo to prost\u011b nezbytnou sou\u010d\u00e1st\u00ed; tlach\u00e1n\u00ed o nepodstatn\u00fdch mali\u010dkostech, volen\u00e1 slova a t\u00e9mata z\u00e1m\u011brn\u011b bezv\u00fdznamn\u00e1, slou\u017e\u00edc\u00ed jen jako kou\u0159ov\u00e1 clona, stoj\u00edc\u00ed decentn\u011b mezi n\u00edm a t\u00edm druh\u00fdm, mezit\u00edm co jeden druh\u00e9ho o\u0165uk\u00e1vali. Bylo to opatrn\u00e9, pozvoln\u00e9 vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed, a z\u00e1rove\u0148 i testov\u00e1n\u00ed, jak na tom jsou, jak si sed\u00ed a zdali dne\u0161n\u00ed ve\u010der vy\u00fast\u00ed k n\u011b\u010demu v\u00edc anebo ne.<\/div>\n
Georg si op\u0159el hlavu o Tomovo rameno a Tom ho zase objal kolem beder. Ruka Toma sj\u00ed\u017ed\u011bla t\u00e1pav\u00fdmi, zkoumav\u00fdmi pohyby po stran\u011b Georgova boku. Georgem projelo zachv\u011bn\u00ed. Zav\u0159el na malou chv\u00edli o\u010di a v ten sam\u00fd okam\u017eik dosp\u011bl ke kone\u010dn\u00e9mu rozhodnut\u00ed. Poslouchal Toma u\u017e dostate\u010dn\u011b dlouho na to, aby v\u011bd\u011bl, \u017ee se do m\u011bsta p\u0159ist\u011bhoval kv\u016fli vysok\u00e9, a pak se u\u017e rozhodl tu z\u016fstat…, te\u010f se ale k n\u011bmu pooto\u010dil a p\u0159eru\u0161il tok jeho slov polibky, pokr\u00fdvaj\u00edc Tomovu l\u00edci a stranu \u010delisti, vdechuj\u00edc v\u016fni k\u016f\u017ee… Tom jen ost\u0159e vydechl. Karty byly pr\u00e1v\u011b vylo\u017eeny a ohledupln\u00e1 laskavost u\u017e nic nemusela maskovat. Zdvo\u0159ilostn\u00ed hra slov skon\u010dila a jejich skute\u010dn\u00e1 konverzace odte\u010f prob\u00edhala na b\u00e1zi \u010dist\u011b fyzick\u00e9.<\/p>\n

– Sm\u00edm se t\u011b dot\u00fdkat?<\/em><\/div>\n

– Ano.<\/em><\/div>\n
– P\u0159eji si, aby ses dot\u00fdkal i ty m\u011b?<\/em><\/div>\n
– Ano.<\/em><\/div>\n
– C\u00edt\u00edme se tak oba dva dob\u0159e?<\/em><\/div>\n
– Ano… ach ano…<\/em><\/p>\n

P\u00e1trav\u00e9, bloudiv\u00e9 doteky rukou a \u00fast vedly z\u00e1konit\u011b k tomu dal\u0161\u00edmu, o\u0161acen\u00ed bylo bezmy\u0161lenkovit\u011b pohozeno na zem a b\u011bhem kr\u00e1tk\u00e9 chv\u00edle se p\u0159em\u00edstili od rohov\u00e9 pohovky a\u017e ke Georgov\u011b posteli.<\/p>\n

Cesti\u010dka p\u0159es pokoj tvo\u0159en\u00e1 odlo\u017een\u00fdmi svr\u0161ky zmiz\u00ed op\u011bt a\u017e pozd\u011bji… a\u017e bude po v\u0161em. Te\u010f na tom ale ani jednomu z nich nez\u00e1le\u017e\u00ed.<\/p>\n

<\/em> Tom Georga p\u0159ekotil pozadu do l\u016f\u017ekovin, obdivuj\u00edc se jeho pevn\u00e9mu, svalnat\u00e9mu t\u011blu, je\u017e se mu te\u010f odd\u00e1valo otev\u0159en\u011b na odiv. Pak u\u017e jen s\u00e1m poklesl dol\u016f, kon\u010d\u00edce na sv\u00fdch kolenou u samotn\u00e9 hrany postele, l\u00edbaj\u00edc postupn\u011b Georgovu hru\u010f a b\u0159i\u0161n\u00ed svaly. Kdy\u017e \u0161eptl svou ot\u00e1zku, dostalo se mu \u00fap\u011bnliv\u00e9, a\u017e zoufal\u00e9 odezvy, na kterou \u010dekal a na kterou s\u00e1m ti\u0161e p\u0159itakal. Teprve potom pokra\u010doval d\u00e1l, \u00fasty sj\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc n\u00ed\u017e a n\u00ed\u017e… tam, kde mu to bylo pr\u00e1v\u011b povoleno…<\/p>\n

Georgova z\u00e1da se lehce prohnula a jeho prsty se zaryly do Tomov\u00fdch pa\u017e\u00ed, je\u017e se ov\u00edjely kolem jeho stehen, kter\u00e1 te\u010f byla tla\u010dena a\u017e k jeho hrudi. Divoce zacuchan\u00e9 vlasy mu spadaly p\u0159es p\u016flku obli\u010deje a hlavu m\u011bl v prudk\u00e9m z\u00e1klonu, o\u010di pevn\u011b sev\u0159en\u00e9, \u00fasta otev\u0159en\u00e1 doko\u0159\u00e1n, lapaj\u00edc po dechu v poryvech ostr\u00fdch, p\u0159er\u00fdvan\u00fdch vzdech\u016f. Tomova hlava byla uhn\u00edzd\u011bna mezi jeho stehny a jeho hork\u00e1 \u00fasta na n\u011bm pracovala… ten hedv\u00e1bn\u00fd, kluzk\u00fd \u017e\u00e1r v podob\u011b jeho jazyka, kter\u00fd do n\u011bj zaj\u00ed\u017ed\u011bl a zase z n\u011bj vykluzoval. Byl z toho tak vzru\u0161en\u00fd a tvrd\u00fd, \u017ee ho to a\u017e bolelo. A to se ho p\u0159itom Tom na jeho mu\u017estv\u00ed je\u0161t\u011b ani nedotkl. C\u00edtil, jak se v n\u011bm v\u0161e napru\u017euje a rozp\u00edn\u00e1, jak mu t\u011b\u017ekne rozkrok a jak se mu varlata za\u010d\u00ednaj\u00ed vtahovat dovnit\u0159, uv\u011bdomoval si, jak se stup\u0148uje nap\u011bt\u00ed a tlak v jeho podb\u0159i\u0161ku a jak opakovan\u011b a zaj\u00edkav\u011b lap\u00e1 po dechu.<\/p>\n

„Bl\u00edzko… u\u017e jsem tak bl\u00edzko… nnnhhhhhhhpanebo\u017ee, to je ono…“ jeho hlas p\u0159e\u0161el do tenk\u00e9ho za\u00fap\u011bn\u00ed. Tom\u016fv jazyk se st\u00e1hl zp\u00e1tky, a te\u010f za\u010dal kolem jeho vstupu zku\u0161en\u011b a dr\u00e1\u017ediv\u011b krou\u017eit, p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po n\u011bm pomal\u00fdmi, sav\u00fdmi doteky sv\u00fdch rt\u016f a nutil ho prot\u00e1\u010det v ext\u00e1zi o\u010di za zav\u0159en\u00fdmi v\u00ed\u010dky. Skoro se b\u00e1l, \u017ee by se te\u010f Tom jeho penisu mohl cht\u00edt ne\u010dekan\u011b dotknout. Byl vzru\u0161en\u00edm tvrd\u00fd jako k\u00e1men a jeho ztopo\u0159en\u00fd \u00fad pulsoval ozv\u011bnami \u00fader\u016f srdce. B\u00e1l se, \u017ee jedin\u00e9 pohlazen\u00ed Tomov\u00fdch siln\u00fdch prst\u016f, nebo jedin\u00fd bludn\u00fd dotek jeho rt\u016f by mohl zp\u016fsobit, \u017ee by se p\u0159estal ovl\u00e1dat, poddal by se tomu, a to Georg opravdu necht\u011bl. Necht\u011bl, aby byl v\u0161emu konec, je\u0161t\u011b ne… Pot\u00e1hl zlehka za Tomovu pa\u017ei a sna\u017eil se myslet na cihlov\u00e9 zdi a sn\u011bhov\u00e9 z\u00e1v\u011bje, dokud ohe\u0148 v jeho kl\u00edn\u011b znovu neodezn\u011bl. Za\u0161eptal tich\u00fdm, chraplav\u00fdm hlasem: „Tak poj\u010f sem, poj\u010f sem ke mn\u011b na postel a oto\u010d se…“<\/p>\n

Tom ho uposlechl, opatrn\u011b jeho t\u011blo p\u0159elezl, na posteli se obr\u00e1til a p\u0159eto\u010dil se pak na bok. Pokryl vnit\u0159n\u00ed stranu Georgova stehna sv\u00fdmi polibky hned pot\u00e9, co se i ten obr\u00e1til ze zad k Tomovi na bok tak, aby jejich t\u011bla k sob\u011b po d\u00e9lce pasovala. Tomov\u011b dal\u0161\u00ed iniciativ\u011b p\u0159edch\u00e1zela chvilka \u010dek\u00e1n\u00ed, aby se mohl Georg v dan\u00e9 pozici usadit. Georg p\u0159ejel svou rukou po Tomov\u011b slabin\u011b a vy\u010dk\u00e1val, a\u017e se Tomova dlouh\u00e1, \u0161t\u00edhl\u00e1 noha zah\u00e1kne za jeho rameno a on se tak bude svou hlavou moci dostat do toho spr\u00e1vn\u00e9ho \u00fahlu. Povzdychl \u00falevou, ale z\u00e1rove\u0148 i nedo\u010dkav\u00fdm cht\u00ed\u010dem. Tom von\u011bl \u010distotou. Bylo zjevn\u00e9, \u017ee o jeho hebk\u00e9, \u0161pinav\u011b blon\u010fat\u00e9 ochlupen\u00ed bylo dob\u0159e pe\u010dov\u00e1no, a kdy\u017e se do n\u011bj kone\u010dn\u011b zabo\u0159il, nezaregistroval nic v\u00edc ne\u017e jem\u0148ounk\u00e9 za\u0161imr\u00e1n\u00ed v obli\u010deji. Za\u010dal Tomovi odpl\u00e1cet to, co u\u017e s\u00e1m p\u0159ed chv\u00edl\u00ed obdr\u017eel. Kdy\u017e na to Tom reagoval t\u00edm, \u017ee se v z\u00e1dech prohnul do luku a za\u010dal v z\u00e1chv\u011bvech st\u00e9nat, nem\u011bl Georg daleko k tomu, aby za\u010dal spokojen\u011b p\u0159\u00edst jak ko\u010dka.<\/p>\n

Olizoval Tom\u016fv otvor, dr\u00e1\u017ediv\u011b jej mas\u00edroval a v kruz\u00edch obj\u00ed\u017ed\u011bl, a byl za to pak odm\u011b\u0148ov\u00e1n Tomov\u00fdmi v\u00fdk\u0159iky a t\u00edm, jak se ho Tom chytal a tisknul se k jeho boku. Naslouchal nap\u016fl chraplav\u00fdm sten\u016fm a nap\u016fl zast\u0159en\u00e9mu huh\u0148\u00e1n\u00ed, jen zt\u011b\u017eka a d\u00fdchavi\u010dn\u011b pron\u00e1\u0161en\u00fdm \u00fatr\u017ek\u016fm v\u011bt, kter\u00e9 j\u00edm proj\u00ed\u017ed\u011bly jako spaluj\u00edc\u00ed ext\u00e1ze. Nezadalo si to se samotn\u00fdm fyzick\u00fdm kontaktem. Pokra\u010doval d\u00e1l, a\u017e uc\u00edtil, jak se stejn\u011b jako i on p\u0159ed t\u00edm, tak i te\u010f Tom za\u010dal bl\u00ed\u017eit vrcholu, jak mu t\u011b\u017eknou a zatahuj\u00ed se varlata, jak se za\u010d\u00edn\u00e1 oz\u00fdvat varuj\u00edc\u00ed puls jeho p\u0159irozen\u00ed. Kdy\u017e se od Toma odt\u00e1hl, ten z\u016fstal le\u017eet v opojen\u00ed a cel\u00fd zvlhl\u00fd. S pocitem l\u00edtosti se nat\u00e1hl po jednom z mal\u00fdch balen\u00ed, kter\u00e9 m\u011bli oba u sebe p\u0159ipraven\u00e9, a ke kter\u00e9mu poci\u0165oval a\u017e trpkou nechu\u0165. Cht\u011bl ochutnat samotn\u00e9ho Toma a ne latex prezervativu. I to ale bohu\u017eel pat\u0159ilo do sv\u011bta, ve kter\u00e9m \u017eili. Usly\u0161el \u0161ust\u011bn\u00ed a v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom te\u010f d\u011bl\u00e1 to sam\u00e9. Nechu\u0165 a nevole k tomuto nezbytn\u00e9mu opat\u0159en\u00ed v n\u011bm ale p\u0159etrv\u00e1vala; jak skv\u011bl\u00fd by byl ten pocit, kdyby ho Tomova hork\u00e1 \u00fasta mohla spont\u00e1nn\u011b vs\u00e1t a nest\u00e1la by mezi nimi \u017e\u00e1dn\u00e1 bari\u00e9ra… Nebylo to f\u00e9r.<\/p>\n

Nem\u011bl \u010das na to, aby se ut\u00e1p\u011bl v dal\u0161\u00edch sebel\u00edtostn\u00fdch \u00favah\u00e1ch. Jeho pozornost se nam\u00edsto toho obr\u00e1tila k tomu, jak se ho za\u010daly dot\u00fdkat Tomovy prsty. Bylo to lehce a s jemnost\u00ed, i tak rozhodn\u011b a s jistotou. Rolovaly na n\u011bj kondom, zat\u00edmco si s n\u00edm sou\u010dasn\u011b hr\u00e1ly Tomovy rty. Po celou dobu jej laskaly, a o\u017edibovaly jej v oblasti kl\u00edna, zakl\u00e1daj\u00edc si na tom, aby mu nepovadla erekce. Zakousl se do sv\u00e9ho rtu a p\u0159inutil se vzdorovat poku\u0161en\u00ed Tom\u016fv hol\u00fd penis t\u0159eba jen jednou jedinkr\u00e1t od shora a\u017e dol\u016f po\u0159\u00e1dn\u011b ol\u00edznout. P\u0159edstavoval si, jak by hork\u00e1 kapka lesknouc\u00ed se na jeho \u0161pi\u010dce sjela po jeho jazyku a\u017e dol\u016f… m\u00edsto toho si vlo\u017eil do \u00fast rozbalen\u00fd kondom. Byl to jeho obl\u00edben\u00fd kousek…<\/p>\n

Kdy\u017e Tom znenad\u00e1n\u00ed uc\u00edtil horkost Georgov\u00fdch \u00fast, a to bez o\u010dek\u00e1van\u00e9 p\u0159edchoz\u00ed p\u0159\u00edpravy s prezervativem, na chv\u00edli se zastavil a cel\u00fd ztuhl, pak se ale op\u011bt uvolnil a podvolil se p\u0159\u00edjemn\u00e9mu pocitu. Do\u0161lo mu, co Georg pr\u00e1v\u011b provedl, a byl t\u00edm tak mile p\u0159ekvapen, \u017ee i zapomn\u011bl na svou vlastn\u00ed nevoli, se kterou musel p\u0159i sexu pou\u017e\u00edvat ochranu. Potom u\u017e nem\u011bl d\u016fvod uva\u017eovat v\u016fbec o ni\u010dem. Ut\u00e1p\u011bl se v intenz\u00edvn\u00edm pocitu toho, jak mu bez sebemen\u0161\u00ed prodlevy Georg dovolil z jeho \u00fast hned zase vyklouznout, a pak op\u011bt zajet zp\u00e1tky, to jak mu ho za\u010dal mistrovsky kou\u0159it. Dokonce ho i nechal p\u00e1rkr\u00e1t jemn\u011b p\u0159irazit sv\u00fdmi boky. Vydal ze sebe dal\u0161\u00ed hlubok\u00e9 zachropt\u011bn\u00ed na d\u016fkaz slasti a nedo\u010dkavosti, pooto\u010dil hlavu, otev\u0159el \u00fasta a vsunul si do nich Georgovo ztopo\u0159en\u00ed… a nemohl m\u00edt sebemen\u0161\u00edch n\u00e1mitek. To co te\u010f vdechoval, byla jen slab\u00e1 v\u016fn\u011b sprchov\u00e9ho gelu a pr\u00e1v\u011b se ron\u00edc\u00edho \u010dist\u00e9ho potu na hladk\u00e9, m\u011bkk\u00e9 k\u016f\u017ei. Tom sj\u00ed\u017ed\u011bl slastn\u011b jazykem po jeho cel\u00e9 d\u00e9lce, proto\u017ee Georg\u016fv penis byl p\u0159esn\u011b akor\u00e1t. Nem\u011bl ho ani p\u0159\u00edli\u0161 objemn\u00fd, aby pak Toma bolela \u010delist, a ani p\u0159\u00edli\u0161 dlouh\u00fd, aby se musel p\u0159esp\u0159\u00edli\u0161 nam\u00e1hat v kr\u010dn\u00ed partii… dokonal\u00e1 velikost na to, aby si j\u00edm mohl bohat\u011b zaplnit cel\u00e1 \u00fasta a pohodln\u011b kolem n\u011bj sev\u0159\u00edt sv\u00e9 rty. Oddaloval se od n\u011bj a op\u011bt proklouz\u00e1val kup\u0159edu, tam a zp\u00e1tky, tam a zp\u00e1tky, vracej\u00edc to, co mu sam\u00e9mu bylo v dan\u00e9m okam\u017eiku poskytov\u00e1no, povzbuzov\u00e1n k maxim\u00e1ln\u00edmu v\u00fdkonu t\u00edm, jak mu Georg zat\u00ednal nehty do boku a jak mu jeho k\u0148u\u010den\u00ed vibrovalo kolem p\u0159irozen\u00ed.<\/p>\n

Le\u017eeli propleten\u00ed a pohybovali se v symetrick\u00fdch vln\u00e1ch, stehna vz\u00e1jemn\u011b zah\u00e1knut\u00e1 za rameny toho druh\u00e9ho, neust\u00e1le udr\u017euj\u00edc rovnov\u00e1hu, aby byly jejich pohyby v dokonal\u00e9 souh\u0159e, jen nesp\u011bchat, nenechat se p\u0159ed\u010dasn\u011b strhnout… hrav\u00fd duel toho, kdo to z nich nakonec nevydr\u017e\u00ed a podvol\u00ed se jako prvn\u00ed.<\/p>\n

autor: Cryhavok<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: modrozelen\u00e1<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Cryhavok Kolik, \u017ee to tady m\u00e1me na twincestblogu p\u0159isp\u011bvatel\u016f mu\u017esk\u00e9ho pohlav\u00ed? Jednoho… dva, t\u0159i? Jako \u0161afr\u00e1nu, to je jist\u00e9. Budi\u017e tedy tahle skromn\u00e1 \u0159ada mu\u017e\u016f obohacena o jednoho nav\u00edc. Tuhle pov\u00eddku jsem si k p\u0159ekladu vybrala snad jako \u00fapln\u011b prvn\u00ed, a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-5282","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5282","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5282"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5282\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5282"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5282"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5282"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}