{"id":5291,"date":"2013-02-23T18:00:00","date_gmt":"2013-02-23T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5276"},"modified":"2013-02-23T18:00:00","modified_gmt":"2013-02-23T17:00:00","slug":"jeden-moment-18","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/02\/23\/jeden-moment-18\/","title":{"rendered":"Jeden moment? 18."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: GossipGirl<\/strong><\/p>\n

Omlouv\u00e1m se, omlouv\u00e1m se. Ale na\u0161i u\u010ditel\u00e9 se rozhodli, \u017ee p\u00e1r dn\u00ed po pololet\u00ed m\u00e1me m\u00e1lo zn\u00e1mek a j\u00e1, i kdy\u017e m\u00e1m dop\u0159edu p\u0159edepsan\u00fd d\u00edly, to prost\u011b nest\u00edh\u00e1m naposledy \u010d\u00edst a pos\u00edlat :-\/. Polep\u0161\u00edm se. (V\u00e1\u017en\u011b.) <\/em><\/div>\n

D\u00edky v\u0161em koment\u00e1tork\u00e1m, kter\u00e9 vydr\u017eely a podporuj\u00ed m\u011b v psan\u00ed :). A v\u0161em \u010dten\u00e1\u0159\u016fm p\u0159eju p\u0159\u00edjemn\u00fd po\u010dten\u00ed. GG<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Osam\u011bli v pokoji. Tom p\u0159ech\u00e1zel kolem jako \u0161elma, m\u011bl chu\u0165 n\u011bco po\u0159\u00e1dn\u011b nakopnout. Bylo to jako nechutn\u00e9 nutk\u00e1n\u00ed n\u011bco ud\u011blat, cokoliv. Josh. V\u017edycky musel v\u0161echno zkazit. V\u011bd\u011bl to\u2026 ne, m\u011bl to aspo\u0148 tu\u0161it. \u017de to neskon\u010dilo t\u00edm n\u00e1hl\u00fdm odjezdem minul\u00fd rok. To nebyl Josh\u016fv styl. Mo\u017en\u00e1 nev\u011bd\u011bl, kde cel\u00e9 l\u00e9to byli\u2026 ale te\u010f\u2026 Povzdechnul si. P\u0159e\u0161el k Billovi, sed\u00edc\u00edmu na posteli a pevn\u011b ho objal. Ruku mu zabo\u0159il do vlas\u016f, nechal jeho hlavu spo\u010dinout na sv\u00e9m rameni.<\/p>\n

„To je dobr\u00fd, zvl\u00e1dnu to,“ ozvalo se z hlubin jeho mikiny. Hned nato se Bill narovnal a usadil se mu na kl\u00edn\u011b. Zamrkal, aby zapla\u0161il posledn\u00ed zbytky \u0161oku a up\u0159el na Toma omluvn\u00fd pohled. „Nepustil bys ho ke mn\u011b, \u017ee ne?“ Ta nal\u00e9havost v Billov\u011b hlase Toma skoro odrovnala. Zhluboka vydechl a zakroutil hlavou.<\/div>\n

„Ne. U\u017e ne, nikdy,“ \u0159ekl pevn\u011b a prohr\u00e1bl Billovy uhlov\u011b \u010dern\u00e9 vlasy. V\u0161echny vzpom\u00ednky, kter\u00e9 si znovu vybavil\u2026 nedok\u00e1zal by je znovu potla\u010dit. Nezvl\u00e1dnul by\u2026 ztratit ho.<\/div>\n
Bill m\u00edsto pod\u011bkov\u00e1n\u00ed sklonil hlavu a na\u0161el Tomovy rty. V\u011bnoval mu l\u00edn\u00fd polibek, jemn\u011b propletl jejich jazyky. Nikam nesp\u011bchal. Kdy\u017e se na p\u00e1r centimetr\u016f odd\u00e1lil, pousm\u00e1l se. „Nechci na n\u011bj myslet.“<\/div>\n
Tom ho s povzdechem objal kolem pasu a polo\u017eil hlavu na jeho rameno. „J\u00e1 taky ne. Minim\u00e1ln\u011b do z\u00edt\u0159ej\u0161\u00edho ob\u011bda nemus\u00edme.“<\/p>\n<\/div>\n
\n
Bill pok\u00fdval hlavou a tepl\u00fdmi rty p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po Tomov\u011b krku, jedin\u00e9m m\u00edst\u011b, kam m\u011bl te\u010f p\u0159\u00edstup. B\u00fdt s Tomem s\u00e1m v pokoji podn\u011bcovalo jeho str\u00e1nku provokat\u00e9ra. Cht\u011bl hodit za hlavu minulost i budoucnost a \u017e\u00edt jen t\u00edmhle okam\u017eikem. \u0160t\u011bst\u00ed, kter\u00e9 c\u00edtil, kdy\u017e byl s Tomem. P\u0159ejel jazykem p\u0159es Tom\u016fv u\u0161n\u00ed boltec a donutil ho zdvihnout hlavu. Vyhledal jeho rty a provokoval je k hlub\u0161\u00edmu polibku.<\/p>\n

Tom pochopil. Probojoval se jazykem do Billov\u00fdch \u00fast, rukama sjel na jeho boky. V mozku mu vybuchovaly oh\u0148ostroje \u0161t\u011bst\u00ed. Takhle to m\u011blo b\u00fdt, takhle to muselo b\u00fdt. Obavy ustupovaly touze. Bill zatahal za jeho spodn\u00ed ret, jazykem obkrou\u017eil piercing v koutku. Zrovna cht\u011bl ten jazyk potrestat sv\u00fdm, kdy\u017e\u2026<\/p>\n

„Tome?“ Odt\u00e1hli se od sebe, pod\u00edvali se za hlasem. Ve futrech st\u00e1l pobaven\u00fd Andreas, ruce zalo\u017een\u00e9 p\u0159es prsa a prohl\u00ed\u017eel si jejich m\u00edrn\u011b zarudl\u00e9 tv\u00e1\u0159e a provinil\u00e9 v\u00fdrazy. „Je je\u0161t\u011b \u0161ance \u017ee se dostanete na ve\u010de\u0159i?“<\/div>\n

Tom otr\u00e1ven\u011b proto\u010dil o\u010di a ruce nechal tam, kde je m\u011bl. „Kolik je?“ Bill se s mal\u00fdm nevinn\u00fdm \u00fasm\u011bvem pohnul v jeho kl\u00edn\u011b. Zatnul zuby.<\/div>\n
Andreas\u016fv \u00fasm\u011bv se je\u0161t\u011b roz\u0161\u00ed\u0159il. „P\u016fl \u0161est\u00fd.“<\/div>\n
„Tak co tu\u2026 otravuje\u0161?“ vydechl s dal\u0161\u00edm skoro neviditeln\u00fdm pohybem. Dve\u0159e se zaklaply a blon\u010f\u00e1k\u016fv sm\u00edch se rozl\u00e9hal cel\u00fdm apartm\u00e1nem. Tom padl z\u00e1dy do pe\u0159in a uk\u00e1zal na Billa. „Tak tohle\u2026 tohle byla podp\u00e1sovka!“<\/div>\n
Bill bl\u00fdsknul \u00fasm\u011bvem a na Tomov\u011b kl\u00edn\u011b se uvelebil pohodln\u011bji. Usyknut\u00ed mu zn\u011blo jak rajsk\u00e1 hudba. Znovu se sklonil k t\u011bm rt\u016fm, kter\u00e9 ho tak v\u00e1bily, a zastavil se p\u00e1r milimetr\u016f od nich. „P\u016flhodina je dlouh\u00e1 doba.“<\/div>\n
Tom zavr\u00e1til hlavu a rozesm\u00e1l se. „V\u016fbec ses nezm\u011bnil.“<\/div>\n
„A jak to m\u016f\u017ee\u0161 v\u011bd\u011bt?“<\/p>\n

Sklonil se k Tomovu krku a s milimetrovou p\u0159esnost\u00ed hledal jeho citliv\u00e1 m\u00edsta. P\u0159es l\u00e1tku trika p\u0159ejel nosem a zastavil se a\u017e u kovov\u00e9ho p\u00e1sku na rifl\u00edch. Jedn\u00edm pohybem ho rozepnul.<\/div>\n

Tom vydechl, kdy\u017e ho chladn\u00e1 dla\u0148 pohladila p\u0159es boxerky. Jeho touha se stup\u0148ovala s ka\u017ed\u00fdm dotykem, u\u017e tak dlouho\u2026 „Nen\u00ed zam\u010deno,“ vypravil ze sebe p\u0159i\u0161krcen\u011b.<\/div>\n
Bill vzhl\u00e9dl. „A my to n\u011bkdy d\u011blali bez nebezpe\u010d\u00ed odhalen\u00ed?“<\/div>\n
Tom to vzdal. Nev\u011bd\u011bl, jestli se m\u00e1 sm\u00e1t, nebo st\u00e9nat. Sta\u010dilo p\u011bt minut a u\u017e m\u011bl jasno. Kousal se do ruky, aby byl potichu, zhluboka d\u00fdchal\u2026 ale Bill jeho snahy naprosto ignoroval. Sv\u00fdmi rty vys\u00edlal do jeho t\u011bla vlny neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 slasti. Nap\u00ednal svaly, cht\u011bl to odd\u00e1lit, v\u00e1\u017en\u011b. Ale Bill\u016fv jazyk, p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00ed po cel\u00e9 d\u00e9lce jeho penisu, byl osm\u00fdm h\u0159\u00edchem. Propletl prsty s prameny \u010dern\u00fdch vlas\u016f a cel\u00fd zbytek p\u0159\u00ed\u010detnosti soust\u0159edil na to, aby p\u0159\u00edli\u0161 netahal. P\u0159ed o\u010dima mu zajisk\u0159ilo. S tich\u00fdm stenem, kter\u00fd nedok\u00e1zal potla\u010dit, se napjal, vyvrcholil a jeho t\u011blo ochablo v b\u011blostn\u00fdch pe\u0159in\u00e1ch. <\/p>\n

Bill se s \u00fasm\u011bvem vyt\u00e1hl nahoru a sto\u010dil se mu na rameni. Jeho klidn\u00fd dech ov\u00edval Tom\u016fv zpocen\u00fd krk.<\/div>\n

Jakmile se trochu vzpamatoval, p\u0159eto\u010dil se na bok a pohladil Billa po tv\u00e1\u0159i. „Jsem r\u00e1d, \u017ee ses nezm\u011bnil.“<\/div>\n
V opojen\u00ed okam\u017eiku Toma napadlo, \u017ee vlastn\u011b je\u0161t\u011b nikdy nem\u011bli skute\u010dn\u00e9 rande. Um\u00ednil si, \u017ee n\u011bco vymysl\u00ed. Hned, jak do\u0159e\u0161\u00ed vztahy v jejich ponu\u0159e nalad\u011bn\u00e9 skupin\u011b.<\/p>\n

Tom le\u017eel nata\u017een\u00fd na svoj\u00ed posteli a sna\u017eil se nemyslet. Byl si moc dob\u0159e v\u011bdom, \u017ee pad\u00e1 do n\u011b\u010deho, co mu m\u016f\u017ee zp\u016fsobit p\u011bkn\u00e9 probl\u00e9my. Josh byl jeho u\u010ditel, kamar\u00e1d\u2026 a hlavn\u011b u n\u011bj bydlel. Tak\u017ee\u2026 d\u00edvat se na jeho kluka jako na svat\u00fd obr\u00e1zek asi nebude \u017e\u00e1douc\u00ed. Jen\u017ee si nemohl pomoct. Ten \u00fasm\u011bv, ty rty\u2026 Kdy\u017e si je Josh p\u0159it\u00e1hl do tvrd\u00e9ho, majetnick\u00e9ho polibku, sv\u00edraly se mu vnit\u0159nosti \u017e\u00e1rlivost\u00ed. On by je jemn\u011b laskal\u2026 cel\u00e9 t\u011blo\u2026 aby se nerozbilo. Vynadal si za tyhle my\u0161lenky. Nemohl ho m\u00edt. A m\u011bl by s t\u00edm z\u00edr\u00e1n\u00edm p\u0159estat, proto\u017ee Bill si u\u017e p\u00e1rkr\u00e1t jeho pohled\u016f v\u0161iml. Kdyby to \u0159ekl Joshovi\u2026<\/p>\n

Ozvalo se zaklep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e. S povzdechem se zvedl a do\u0161el otev\u0159\u00edt. U\u017e si v hlav\u011b dokonce sestavil seznam v\u0161ech v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 jsou je\u0161t\u011b v pou\u017eiteln\u00e9m stavu na ly\u017eov\u00e1n\u00ed. \u010cekal kohokoli, jen ne\u2026 Zmaten\u011b zamrkal.<\/em><\/div>\n

Bill si nerv\u00f3zn\u011b propletl prsty a nejist\u011b se usm\u00e1l. „M\u016f\u017eu d\u00e1l?“<\/em><\/div>\n
„Jasn\u011b, ale\u2026 Josh\u2026“<\/em><\/div>\n
„Odjel. Poh\u00e1dali jsme se.“<\/em><\/div>\n
„Aha\u2026 Tak\u2026 poj\u010f,“ zav\u00e1hal Tom naposledy a ustoupil ze dve\u0159\u00ed. Usadil se na op\u011brce jednoho z \u010dern\u00fdch k\u0159esel a m\u00e1chnut\u00edm ruky nazna\u010dil Billovi, a\u0165 si n\u011bco vybere. Vy\u010dk\u00e1val, s \u010d\u00edm p\u0159ijde, ale pohledem mimod\u011bk hltal jemn\u00e9 rysy jeho bled\u00e9ho obli\u010deje.<\/em><\/div>\n
„Cht\u011bl jsem si promluvit s n\u011bk\u00fdm\u2026 norm\u00e1ln\u00edm\u2026“ za\u010dal Bill potichu a posadil se se slo\u017een\u00fdma rukama do druh\u00e9ho k\u0159esla.<\/em><\/div>\n
Tom se pousm\u00e1l. „M\u00e1\u0161 o mn\u011b vysok\u00fd m\u00edn\u011bn\u00ed. Ve sv\u00fd podstat\u011b jsem skoro stejnej cvok jako v\u0161ichni tady.“ K jeho radosti za\u0161kubaly Billovy koutky.<\/p>\n

„Pro\u010d tu vlastn\u011b po\u0159\u00e1d jsi?“ zeptal se Bill a zkroutil nohy pod zadek.<\/em><\/div>\n

Tom skr\u010dil ramena. „Nem\u00e1m kam jinam j\u00edt.“<\/em><\/div>\n
„To jsme na tom stejn\u011b.“<\/em><\/div>\n
„Tak\u017ee idylka se nekon\u00e1?“<\/em><\/div>\n
Bill zakroutil hlavou. „Idylka se konala mo\u017en\u00e1 prvn\u00ed m\u011bs\u00edc.“<\/em><\/div>\n
„Jak dlouho jste spolu?“<\/em><\/div>\n
„Skoro rok.“ Dostalo se mu pravdiv\u00e9 odpov\u011bdi. „Ale to je\u2026 jedno. Nechci o n\u011bm mluvit. Co ty? Nikdo na obzoru?“<\/em><\/div>\n
Tom p\u0159em\u00fd\u0161lel. Nutk\u00e1n\u00ed ud\u011blat n\u011bco, cokoli, v n\u011bm stoupalo neuv\u011b\u0159itelnou rychlost\u00ed. Musel\u2026 prost\u011b musel. „N\u011bkdo by byl. Ale mimo m\u016fj dosah.“<\/em><\/div>\n
„To nem\u016f\u017ee\u0161 v\u011bd\u011bt.“<\/em><\/div>\n
„To teda v\u00edm,“ odfrknul si. Sna\u017eil se na Billa p\u0159\u00edli\u0161 nez\u00edrat a potla\u010dit tu my\u0161lenku, jak\u00e9 by bylo ty rty pol\u00edbit. „Nebo sp\u00ed\u0161 tu\u0161\u00edm.“ O \u010dem to mluvili?<\/p>\n

„A zkusils to aspo\u0148?“ Bill se o\u010dividn\u011b pono\u0159il do nov\u00e9ho probl\u00e9mu, sna\u017e\u00edc se zapomenout na ten sv\u016fj. Rty mu zdobil nev\u011bdom\u00fd polo\u00fasm\u011bv. <\/em><\/div>\n

„No\u2026 ne,“ p\u0159ipustil Tom a zvedl se. Pomal\u00fdm krokem p\u0159e\u0161el cel\u00fd pokoj a z\u016fstal st\u00e1t kousek od sed\u00edc\u00edho Billa. „Proto\u017ee to nechci zkazit.“<\/em><\/div>\n
Bill k n\u011bmu vzhl\u00e9dl. „Aspo\u0148 bys m\u011bl jistotu. Takhle si bude\u0161 jen \u0159\u00edkat coby kdyby a v\u011b\u0159 mi, to je p\u011bkn\u011b odporn\u00fd. Dodne\u0161ka si \u0159\u00edk\u00e1m, jak by to bylo, kdybych si nikdy\u2026 neza\u010dal s Joshem,“ do\u0159ekl u\u017e ti\u0161eji. N\u00edpal si k\u016f\u017ei\u010dku kolem nehtu na palci. Pohled m\u011bl po\u0159\u00e1d up\u0159en\u00fd na Toma.<\/em><\/div>\n
Ten si kousal prop\u00edchnut\u00fd ret a sb\u00edral odvahu. P\u0159inejhor\u0161\u00edm dostanu facku\u2026 a Josh se dozv\u00ed… nedok\u00e1zal odolat. Dva kroky sta\u010dily, aby stanul p\u0159\u00edmo p\u0159ed Billem. Nat\u00e1hl ruku, aby mu zastr\u010dil pramen uhlov\u00fdch vlas\u016f za ucho a sehnul se.<\/em><\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pravdu. Mus\u00edm to zkusit,“ zamumlal a ot\u0159el se jemn\u011b o ty rty, kter\u00e9 ho tak l\u00e1kaly. Pootev\u0159ely se. Vydechl p\u0159ekvapen\u00edm a polibek prohloubil. Jazykem poprv\u00e9 prozkoumal Billova \u00fasta. Uc\u00edtil dv\u011b chladn\u00e9 dlan\u011b, jednu na tv\u00e1\u0159i, druhou na krku. Nemohl se odtrhnout, zaplavil ho pocit \u0161t\u011bst\u00ed. Ty rty\u2026 pol\u00edbit je bylo dokonal\u00e9. Tu\u0161il to. S mal\u00fdm \u00fasm\u011bvem se odt\u00e1hnul a up\u0159el na Billa o\u010di napln\u011bn\u00e9 tichou obavou, ale z\u00e1rove\u0148 nekone\u010dnou z\u00e1plavou \u00falevy a radosti.<\/em><\/div>\n
Bill mu p\u0159ejel kone\u010dky prst\u016f p\u0159es prop\u00edchnut\u00fd koutek. „Je\u0161t\u011b, \u017ees to zkusil.“<\/p>\n

<\/em> „Kde je Kay?“<\/div>\n

Andreas pokr\u010dil rameny. „Zmizel do ly\u017e\u00e1rny.“<\/div>\n
„Dosp\u011bl k n\u00e1zoru, \u017ee si zaslou\u017e\u00edm jet semifin\u00e1le se ztupen\u00fdma hranama?“<\/div>\n
„Ob\u00e1v\u00e1m se, \u017ee je to sp\u00ed\u0161 posledn\u00ed m\u00edsto, kde m\u016f\u017ee bejt s\u00e1m.“<\/div>\n
Tom sklopil hlavu mezi ramena a povzdechnul si. „Tohle je stra\u0161n\u00fd. Nechci tu \u017e\u00e1dn\u00fd dramata.“<\/div>\n
„To nikdo z n\u00e1s.“ Andreas si objednal dal\u0161\u00ed pivo a pohled up\u0159el na televizi, kde pr\u00e1v\u011b b\u011b\u017eelo po\u010das\u00ed. „Zejtra bude azuro.“<\/div>\n
„Je to moje vina\u2026“ ozval se najednou Bill a odsunul sal\u00e1t, ve kter\u00e9m se dote\u010f nimral.<\/div>\n
Tom mu stisknul ruku a lehce zakroutil hlavou.<\/div>\n
Andreas pomalu vzhl\u00e9dnul. „Nem\u016f\u017ee\u0161 se omlouvat za vlastn\u00ed \u0161t\u011bst\u00ed.“<\/p>\n

Jedli v tichu. Bill usilovn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, co Andreas \u0159ekl. Tom bojoval s chut\u00ed do n\u011b\u010deho pra\u0161tit. Cht\u011bl zp\u00e1tky sv\u00e9ho kamar\u00e1da! Ale nemohl kv\u016fli tomu odkopnout Billa. Jak se m\u011bl rozhodnout? Jak se d\u00e1 vyb\u00edrat mezi dv\u011bma, kte\u0159\u00ed ve va\u0161em srdci dobyli stejn\u011b velk\u00e1 \u00fazem\u00ed?<\/div>\n

„A co se t\u00fd\u010de toho kret\u00e9na, asi bysme m\u011bli sepsat petici,“ nechal se sly\u0161et Andreas.<\/div>\n
Bill odlo\u017eil p\u0159\u00edbor a pomalu p\u0159ik\u00fdvnul. „Nev\u00edm, co tu d\u011bl\u00e1.“<\/div>\n
„Je to jednoduch\u00fd\u2026“ prohl\u00e1sil Tom. „Rok n\u00e1m nemohl kazit \u017eivot, proto\u017ee nev\u011bd\u011bl, kde jsme. Te\u010f\u2026“<\/div>\n
„Te\u010f tu hodl\u00e1 zase otravovat vzduch.“<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b. Hele, Andy\u2026 jedna v\u011bc je, \u017ee k tomu m\u00e1 mo\u017en\u00e1 d\u016fvod, ale\u2026 stejn\u011b se n\u00e1m nemus\u00ed kompletn\u011b vyh\u00fdbat. A nav\u00edc\u2026 m\u011bl by n\u011bco j\u00edst.“<\/div>\n
Andreas \u0161kubnul rameny. „J\u00e1 mu nepom\u016f\u017eu. S t\u00edmhle ne.“ I kdy\u017e bych r\u00e1d.<\/em> Andreas vlastn\u011b u\u017e od sv\u00e9ho p\u0159\u00edjezdu p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak by tohle mohl vy\u0159e\u0161it. Nesnesl pohled na nikoho, kdo se tr\u00e1pil\u2026 a tahle situace vypadala bezv\u00fdchodn\u011b. I kdy\u017e to tu p\u0159e\u017eij\u00ed\u2026 vr\u00e1t\u00ed se do Berl\u00edna\u2026 nevy\u0159e\u0161\u00ed se nic. Povzdechnul si.<\/p>\n

Bill pustil Tomovu ruku, oba nar\u00e1z oto\u010dili hlavu. Hled\u011bli na sebe a Tom se sna\u017eil Billa celou vahou sv\u00e9ho pohledu ujistit, \u017ee je tu v\u00edtan\u00fd. \u017de se nesm\u00ed vinit za situaci, ve kter\u00e9 se Tom ocitnul. \u017de ho pot\u0159ebuje, aby vykopal v\u0161echny vzpom\u00ednky, o kter\u00fdch si myslel, \u017ee jsou nadobro poh\u0159ben\u00e9. Billovy o\u010di h\u0159\u00e1ly. Z\u00e1blesk minulosti ho skoro odrovnal.<\/p>\n

V\u00fdk\u0159ik pro\u0159\u00edznul ruch na sjezdovce. Tom se nezmohl na jedinou my\u0161lenku, nesoust\u0159edil se od doby, co Bill\u2026 n\u00e1raz na tvrd\u00fd sn\u00edh mu vzal i tuhle vzpom\u00ednku. C\u00edtil bolest v z\u00e1dech, dv\u011b lupnut\u00ed prozradila vyhozen\u00e9 ly\u017ee. Na chvilku se mu zatm\u011blo p\u0159ed o\u010dima, z\u016fstal le\u017eet zkroucen\u00fd na boku.<\/em><\/div>\n

Uc\u00edtil ruce, kter\u00e9 ho jemn\u011b p\u0159eto\u010dily. Zamrkal do slunce, \u010dekal Jima, Franka, nebo dokonce Joshe. P\u0159ekvapen\u00edm pootev\u0159el rty. Skl\u00e1n\u011bl se nad n\u00edm Bill, ve tv\u00e1\u0159i vepsan\u00fd vyd\u011b\u0161en\u00fd v\u00fdraz.<\/em><\/div>\n
„Panebo\u017ee, jsi v pohod\u011b?“<\/em><\/div>\n
Pousm\u00e1l se a k\u00fdvnul. „Te\u010f u\u017e jo.“ Sledoval jeho \u010dokol\u00e1dov\u00e9, \u0161okem roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 zorni\u010dky.<\/em><\/div>\n
Bill se usm\u00e1l. Tohle bylo jejich prvn\u00ed setk\u00e1n\u00ed od toho polibku. „Pom\u016f\u017eu ti\u2026“ zamumlal, a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 bl\u00edzko u Tomov\u00fdch rt\u016f. Ale nedotkl se jich. Josh byl p\u0159\u00edli\u0161 bl\u00edzko. Jen se zvednul a jal se sb\u00edrat rozhozen\u00e9 ly\u017ee.<\/em><\/div>\n
Tom klesnul zp\u00e1tky do sn\u011bhu a vydechl. Asi jsem se zbl\u00e1znil, pomyslel si. Ale je mi to jedno.<\/p>\n

<\/em> „Kayi? Kayi?!“ Ve\u0161el do tmav\u00e9 ly\u017e\u00e1rny, chlad se mu i p\u0159es teplou mikinu zakousnul do t\u011bla. Sv\u011btlo z parkovi\u0161t\u011b pronikalo jedn\u00edm oknem dovnit\u0159 a oza\u0159ovalo matn\u00fdm sv\u011btlem pr\u00e1zdn\u00fd prostor. Zav\u011b\u0161en\u00e9 ly\u017ee v\u0161ude okolo vrhaly dlouh\u00e9 st\u00edny.<\/div>\n

„Kayi?“<\/div>\n
Nev\u011bd\u011bl, pro\u010d to je\u0161t\u011b zkou\u0161\u00ed. Nebyl tu. Nikdo tu nebyl. S povzdechem vy\u0161el na parkovi\u0161t\u011b a cht\u011bl se vydat zp\u00e1tky na ve\u010de\u0159i. Mo\u017en\u00e1 se minuli, t\u0159eba u\u017e zam\u00ed\u0159il na pokoj.<\/div>\n
„Tady jsem.“<\/p>\n

autor: GossipGirl<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: GossipGirl Omlouv\u00e1m se, omlouv\u00e1m se. Ale na\u0161i u\u010ditel\u00e9 se rozhodli, \u017ee p\u00e1r dn\u00ed po pololet\u00ed m\u00e1me m\u00e1lo zn\u00e1mek a j\u00e1, i kdy\u017e m\u00e1m dop\u0159edu p\u0159edepsan\u00fd d\u00edly, to prost\u011b nest\u00edh\u00e1m naposledy \u010d\u00edst a pos\u00edlat :-\/. Polep\u0161\u00edm se. (V\u00e1\u017en\u011b.) D\u00edky v\u0161em koment\u00e1tork\u00e1m, kter\u00e9<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[530],"tags":[],"class_list":["post-5291","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-jeden-moment"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5291","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5291"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5291\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5291"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5291"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5291"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}