{"id":5293,"date":"2013-02-23T16:00:00","date_gmt":"2013-02-23T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5278"},"modified":"2013-02-23T16:00:00","modified_gmt":"2013-02-23T15:00:00","slug":"you-own-my-heart","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/02\/23\/you-own-my-heart\/","title":{"rendered":"You own my heart"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Sch-Rei<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Je\u0161t\u011b dodnes dok\u00e1\u017eu popsat cokoliv ze dne, kdy jsem t\u011b poprv\u00e9 vid\u011bl. Pamatuju si, co jsi m\u011bl na sob\u011b a skoro ka\u017ed\u00e9 gesto a pohyb tv\u00e9ho t\u011bla. M\u00e1lokdo m\u016f\u017ee zapomenout na den, kter\u00fd mu zm\u011bnil \u017eivot, a j\u00e1 na ten m\u016fj nikdy nezapomenu. Jenom kv\u016fli tomu jsem dnes tady\u2026 Vlastn\u011b\u2026 Jsem tady ka\u017ed\u00fd den. Jen kv\u016fli tob\u011b. Kdo by mohl \u0159\u00edct, \u017ee miluje \u010dlov\u011bka, kter\u00fd mu l\u00e9ta ubli\u017eoval? Ur\u010dit\u011b nejsem s\u00e1m, ur\u010dit\u011b se to ob\u010das stane. Ale kdo by mohl \u0159\u00edct, \u017ee je na to hrd\u00fd… Kdo by mohl \u0159\u00edct, \u017ee prosil o jeho l\u00e1sku, i kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee mu milovan\u00fd d\u00e1 jenom bolest… \u0158ekl bych, \u017ee v tomhle n\u00e1s u\u017e bude m\u00ed\u0148. Ale abych se vr\u00e1til k tomu hlavn\u00edmu: \u0160el jsem ten den s rodi\u010di do divadla\u2026<\/p>\n

\u2026<\/div>\n

\n

P\u00e1te\u010dn\u00ed ve\u010der a p\u0159ed jedn\u00edm divadlem v Berl\u00edn\u011b se sch\u00e1zelo jako ka\u017ed\u00fd p\u00e1tek plno lid\u00ed. Mezi nimi byl i mlad\u00fd chlapec s rodi\u010di. \u010cerven\u00fd pram\u00ednek v havran\u00edch vlasech ladil s ko\u0161il\u00ed stejn\u00e9 barvy, kter\u00e1 visela p\u0159es jeho huben\u00e9 t\u011blo. Rodi\u010de divadlo nav\u0161t\u011bvovali pravideln\u011b, on ne. Nen\u00e1vid\u011bl, kdy\u017e na sebe musel br\u00e1t spole\u010densk\u00e9 oble\u010den\u00ed, ani kdy\u017e se kolem n\u011bj motal dav lid\u00ed. M\u011bl nejrad\u011bji klid sv\u00e9ho pokoje, kde mohl b\u00fdt zav\u0159en\u00fd se sv\u00fdmi my\u0161lenkami.<\/p>\n

„Dobr\u00fd ve\u010der, pan\u00ed Kaulitzov\u00e1, pane Kaulitzi\u2026 Bille<\/em>,“ usm\u00e1l se postar\u0161\u00ed p\u00e1n a chlapcova matka mu dala t\u0159i l\u00edstky na p\u0159edstaven\u00ed, kv\u016fli kter\u00e9mu tady dnes<\/a> ve\u010der byli. Bill se pokusil o nucen\u00fd \u00fasm\u011bv, dal si ruce do kapes a d\u00e1l sledoval lidi, d\u00e1my kolem ve spole\u010densk\u00fdch \u0161atech a p\u00e1ny v oblec\u00edch.<\/p>\n

„Tohle nen\u00ed moc slu\u0161n\u00e9, zlat\u00ed\u010dko,“ napomenula ho rusovl\u00e1ska a jemn\u011b mu vyt\u00e1hla pravou ruku z kapsy. Bill nakr\u010dil obo\u010d\u00ed, nesn\u00e1\u0161el, kdy\u017e ho jeho matka napom\u00ednala, ale nic nenam\u00edtal, v\u011bd\u011bl, jak by to dopadlo. Vydechl a ruku zp\u00e1tky zabo\u0159il do kapsy \u010dern\u00fdch kalhot.<\/p>\n<\/div>\n

\n
<\/div>\n
O p\u016fl hodiny pozd\u011bji<\/em><\/div>\n
\n

Bill znud\u011bn\u011b sledoval hru na jevi\u0161tn\u00edch parket\u00e1ch. Nem\u011bl ani pon\u011bt\u00ed, co se tam vlastn\u011b odehr\u00e1v\u00e1, jen v\u011bd\u011bl, \u017ee to bylo dost nudn\u00e9 na to, aby si p\u0159itom v\u0161iml, \u017ee mu n\u011bkdo v\u011bnuje pozornost. Zamrkal, na balkon\u011b st\u00e1l mu\u017e, sv\u011btl\u00e9, ne moc kr\u00e1tk\u00e9 ani p\u0159\u00edli\u0161 dlouh\u00e9 vlasy mu spl\u00fdvaly do obli\u010deje, na kter\u00e9m bylo lehk\u00e9 strni\u0161t\u011b. Poka\u017ed\u00e9 kdy\u017e trochu pohnul rty, aby na n\u011bco odpov\u011bd\u011bl blon\u010f\u00e1kovi vedle n\u011bj, n\u011bco se mu v koutku spodn\u00edho rtu zalesklo. Bill tomu chv\u00edli v\u011bnoval pozornost, ale ne tolik jako tomu, kdy\u017e mu mu\u017e v\u011bnoval lehk\u00fd \u00fasm\u011bv. Byl si jist\u00fd, \u017ee to bylo na n\u011bj, celou dobu se na n\u011bj d\u00edval, a kdy\u017e se Bill rozhl\u00e9dl kolem, byl jedin\u00fd, kdo sleduje balkon a ne nudn\u00e9 p\u0159edstaven\u00ed na jevi\u0161ti. I kdy\u017e Bill nech\u00e1pal, oplatil mu \u00fasm\u011bv a nerv\u00f3zn\u011b se zavrt\u011bl v seda\u010dce.<\/p>\n

„Co je s tebou?“ Simone nakr\u010dila obo\u010d\u00ed, a pod\u00edvala se na sv\u00e9ho syna, nel\u00edbilo se j\u00ed, \u017ee nev\u011bnuje pozornost tak zaj\u00edmav\u00e9mu d\u011bji na jevi\u0161ti, ale kouk\u00e1 se n\u011bkam jinam, je\u0161t\u011b k tomu se po\u0159\u00e1d vrt\u00ed. Bill znovu trochu zamrkal, aby odvr\u00e1til pohled od mu\u017ee na balkon\u011b, a pohled jeho \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed se obr\u00e1til k n\u00ed.
„M\u011blo by?“ za\u0161eptal, aby neru\u0161il ostatn\u00ed, a vyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed, v n\u011bm\u017e se mu zaleskl kovov\u00fd krou\u017eek. Simone si ho chv\u00edli jen prohl\u00ed\u017eela. Vydechla a zakroutila hlavou. Bylo mu to jedno, cht\u011bl se dostat co nejd\u00e1l odtud a jedin\u00e9 bezpe\u010dn\u00e9 m\u00edsto na v\u00fdmluvu byl snad jen z\u00e1chod.
„Ale jdu na z\u00e1chod,“ zamumlal, pomalu se zvedl. P\u0159e\u0161el uli\u010dkou nacpanou lidmi, nebylo tam snad ani jedno voln\u00e9 sedadlo, nech\u00e1pal, jak mohlo b\u00fdt tak narvan\u00e9 divadlo kv\u016fli blbosti. Kdy\u017e se dostal ke schod\u016fm, kter\u00e9 ho m\u011bli dov\u00e9st na chodbu a pot\u00e9 na z\u00e1chod, pod\u00edval se na balkon, ze kter\u00e9ho p\u0159ed chv\u00edli sledoval ten sv\u011btlovlas\u00fd mu\u017e. Vydechl, zabo\u0159il ruce do kapes. Nebyl tam. Ani ten blon\u010f\u00e1k, co tam s n\u00edm byl. Zakroutil hlavou a \u0161el ven na chodbu, pak na p\u00e1nsk\u00e9 toalety.<\/p>\n

Ud\u011blal to<\/em>, co se o\u010dek\u00e1valo, a vy\u0161el ze z\u00e1chodov\u00e9 kabinky. Vyhrnul si ruk\u00e1vy od \u010derven\u00e9 ko\u0161ile nad lokty a pustil vla\u017enou vodu v umyvadle. Nen\u00e1vid\u011bl ve\u0159ejn\u00e9 toalety, tak jako nen\u00e1vid\u011bl divadla. Vydechl a umyl si ruce.<\/p>\n

„Chlap\u010de?“ ozvalo se za n\u00edm. Zamrkal, byl to mu\u017esk\u00fd hlas, p\u0159i\u0161el mu celkem p\u0159\u00edjemn\u00fd, ale nedok\u00e1zal si p\u0159edstavit, co po n\u011bm n\u011bkdo m\u016f\u017ee takhle cht\u00edt… Na toalet\u011b. U\u017e ho napadaly kdov\u00edjak\u00e9 my\u0161lenky, pro\u010d ho ciz\u00ed chlap oslovuje, zrovna kdy\u017e se p\u0159edkl\u00e1n\u00ed k umyvadlu. Pomalu zvedl pohled k zrcadlu, kter\u00e9 bylo p\u0159ed n\u00edm, a znovu nech\u00e1pav\u011b zamrkal. Ten mu\u017e.<\/em> Byl tam. Za n\u00edm. Ten, kter\u00fd ho sledoval v s\u00e1le z balkonu. Nev\u011bd\u011bl, jestli se m\u00e1 b\u00e1t nebo ne. Pomalu se oto\u010dil a zadkem se op\u0159el o umyvadlo, trochu nerv\u00f3zn\u011b zvedl hlavu a pod\u00edval se na n\u011bj.<\/p>\n

„Ano?“ zamumlal si sp\u00ed\u0161 pro sebe, ani\u017e by se mu v puse zaleskla kovov\u00e1 kuli\u010dka, a skousnul si ret. D\u00edval se do hlubok\u00fdch hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed. Sledoval, jak se pln\u00e9 rty, kter\u00e9 zdob\u00ed piercing, chystaj\u00ed n\u011bco \u0159\u00edct, sledoval ty rysy obli\u010deje, p\u0159ipadal si a\u017e hloup\u011b, ale c\u00edtil, \u017ee mu z\u010dervenaly tv\u00e1\u0159e. Byl a\u017e moc bl\u00edzko<\/em>\u2026<\/div>\n

„Ty jsi ten chlapec ze s\u00e1lu, vi\u010f?“ usm\u00e1l se na n\u011bj. Bill polknul, p\u0159ik\u00fdvnul. Sledoval, jak se rty toho mu\u017ee pohybuj\u00ed. „Nevypadal jsi, \u017ee se zrovna bav\u00ed\u0161,“ zasm\u00e1l se a odt\u00e1hl se k vedlej\u0161\u00edmu umyvadlu, a tak jako p\u0159ed chv\u00edl\u00ed Bill, umyl si ruce. Bill se pousm\u00e1l a pokr\u010dil rameny. Uvolnil se, kdy\u017e byl od n\u011bj d\u00e1l, ale st\u00e1le ho h\u0159\u00e1ly tv\u00e1\u0159e.
„Nerad sem… s rodi\u010di chod\u00edm,“ vydechl Bill a p\u0159ik\u00fdvnul. St\u00e1hl si dol\u016f ruk\u00e1vy od ko\u0161ile. Pod\u00edval se na sebe do zrcadla a trochu se upravil, p\u0159ipadal si je\u0161t\u011b hloup\u011bjc, kdy\u017e jeho za\u010derven\u00e1n\u00ed zrcadlo potvrdilo.<\/p>\n

„Tak\u017ee\u2026 Jsi tu s rodi\u010di?“ Bill jen k\u00fdvl.
„Aha,“ vydechl, ale pousm\u00e1l se.
„Mimochodem… jsem Tom,“ usm\u00e1l se na Billa skrz zrcadlo. V\u0161iml si, jak \u010dernovl\u00e1skovy tv\u00e1\u0159e nab\u00edraly op\u011bt \u010dervenou barvu a c\u00edtil se za to spokojen\u011b. V\u0161echno \u0161lo, jak m\u011blo\u2026
„Jsem Bill,“ usm\u00e1l se na opl\u00e1tku Bill. A poupravil si nalakovan\u00e9 krat\u0161\u00ed vlasy.<\/p>\n

<\/div>\n

\u2026<\/div>\n
\n

Pamatuje\u0161 si to? Ur\u010dit\u011b ano, nejde zapomenout\u2026 Stra\u0161n\u011b jsem se styd\u011bl s tebou mluvit, ale mus\u00edm p\u0159iznat, \u017ee ses mi l\u00edbil, i kdy\u017e u\u017e od pohledu jsi byl star\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1. Ale co z\u00e1le\u017e\u00ed na v\u011bku? Vysv\u011btlil jsi mi, \u017ee t\u011b m\u016f\u017eu milovat a d\u011blat s tebou v\u0161echny ty v\u011bci. Vysv\u011btlil a uk\u00e1zal jsi mi, \u017ee fyzick\u00e1 bolest n\u011bkdy nemus\u00ed b\u00fdt \u0161patn\u00e1 a \u017ee je pro tv\u00e9 uspokojen\u00ed kolikr\u00e1t nutn\u00e1. Ale ta bolest, kterou si pro\u017e\u00edv\u00e1m te\u010f, nen\u00ed v\u016fbec dobr\u00e1\u2026 Proto\u017ee se d\u00edky n\u00ed u\u017e nec\u00edt\u00ed\u0161 dob\u0159e\u2026 Te\u010f u\u017e ti nepom\u016f\u017ee, kdy\u017e m\u011b to bol\u00ed. Tentokr\u00e1t to bol\u00ed v\u00edc ne\u017e kdykoliv p\u0159edt\u00edm. Nem\u016f\u017ee\u0161 mi uk\u00e1zat \u017e\u00e1dn\u00e9 klady na tom, co se d\u011bje a co jsi zp\u016fsobil. Nem\u016f\u017ee\u0161, ani bych je vid\u011bt necht\u011bl, pro m\u011b tady u\u017e toti\u017e nic kladn\u00e9ho nen\u00ed, l\u00e1sko<\/em>\u2026<\/p>\n

<\/div>\n

\u2026<\/div>\n
\n

Slunce pomalu zapadalo a Berl\u00ednem proplouvalo jeho lehce oran\u017eov\u00e9 sv\u011btlo. Bylo klasick\u00e9 p\u0159\u00edjemn\u00e9 letn\u00ed po\u010das\u00ed a v\u011bt\u0161\u00ed p\u00e1nsk\u00e1 zna\u010dkov\u00e1 mikina sv\u011btl\u00e9 barvy visela na drobn\u00e9m t\u011ble t\u0159in\u00e1ctilet\u00e9ho chlapce. Spokojen\u011b se usm\u00edval, bylo to po \u010dtvrt\u00e9, co se s n\u00edm vid\u011bl. Nev\u011bd\u011bl, jestli je to mo\u017en\u00e1 t\u00edm, \u017ee vypad\u00e1 malinko star\u0161\u00ed, ale Tom st\u00e1le netu\u0161il jeho v\u011bk, i tak s n\u00edm chodil ven, zval ho na j\u00eddlo a dneska ve\u010der mu p\u016fj\u010dil mikinu. Bylo mu s n\u00edm opravdu dob\u0159e, i kdy\u017e chvilkama zauva\u017eoval nad t\u00edm, \u017ee tohle by m\u011bl on d\u011blat s holkou, nebo ne? Ale byl si \u00fapln\u011b jist\u00fd, \u017ee Tom je s jeho pohlav\u00edm obezn\u00e1men, p\u0159ece jenom… Kter\u00e1 matka by pojmenovala svoji dceru Bill<\/em>?<\/p>\n

Probrali spolu \u00fapln\u011b v\u0161echno, od obl\u00edben\u00e9 hudby, j\u00eddla, film\u016f po sporty, kter\u00e9 Bill n\u011bjak moc neuzn\u00e1val. Tom mu dokonce koupil ned\u00e1vno n\u011bco na sebe, i kdy\u017e bylo Billovi hloup\u00e9 n\u011bco takov\u00e9ho p\u0159ijmout, dnes m\u011bl na sob\u011b p\u0159esn\u011b to, co mu koupil. I kdy\u017e nev\u011bd\u011bl, co to, co je mezi nimi znamen\u00e1, ob\u010das se zamyslel nad jejich v\u011bkov\u00fdm rozd\u00edlem. Jak mu Tom prozradil, bylo mu \u010derstv\u011b dvacet t\u0159i let, co\u017e bylo o deset v\u00edc ne\u017e Billovi. Ale to st\u00e1le Tom netu\u0161il.<\/p>\n

„V\u00ed\u0161… Koupil jsem nov\u00fd byt, mohl by ses p\u0159ij\u00edt pod\u00edvat, co?“ posm\u00e1l se jemn\u011b Tom s pohledem n\u011bkam do nezn\u00e1ma. I kdy\u017e na Billa nekoukal, on na n\u011bj st\u00e1le. Po\u0159\u00e1d si ho musel prohl\u00ed\u017eet, nem\u011bl je\u0161t\u011b o t\u011bchto v\u011bcech \u00fapln\u011b jasno, ale ur\u010dit\u011b si byl jist\u00fd, \u017ee se mu Tom moc l\u00edbil.<\/div>\n

„Nov\u00fd… byt? R\u00e1d bych p\u0159i\u0161el,“ usm\u00e1l se na n\u011bj, dokonce je\u0161t\u011b v\u00edc po tom, co mu \u00fasm\u011bv hned Tom oplatil.<\/div>\n
„Co t\u0159eba hned? Pokud m\u016f\u017ee\u0161… Ne \u017ee by to sp\u011bchalo, ale kv\u016fli pr\u00e1ci nev\u00edm, kdy se zase budeme moct vid\u011bt.“ Billa tro\u0161ku zamrzelo, \u017ee nem\u011bl tolik \u010dasu, kolik by si p\u0159\u00e1l. Moc r\u00e1d s n\u00edm tr\u00e1vil \u010das, ale i tak m\u011bl po\u0159\u00e1d trochu strach, nev\u011bd\u011bl z \u010deho, byl to kr\u00e1sn\u00fd mlad\u00fd kluk, kter\u00e9mu dokonce za\u010d\u00ednal v\u011b\u0159it. Schoval dlan\u011b do ruk\u00e1v\u016f jeho mikiny a tro\u0161ku p\u0159ik\u00fdvnul.<\/div>\n
„Jo, j\u00e1… Mysl\u00edm, \u017ee by to je\u0161t\u011b \u0161lo,“ posm\u00e1l se a znovu se na n\u011bj pod\u00edval. A tak jak bylo v ten moment domluveno, brzy se ocitl v jeho byt\u011b. V\u0161echno bylo dokonale upraven\u00e9, b\u00edl\u00fd n\u00e1bytek a sv\u011btl\u00e9 zdi, absolutn\u00ed po\u0159\u00e1dek, spousta sv\u011btla. V\u016fbec by ho na takov\u00fd byt neh\u00e1dal, ale moc se mu to l\u00edbilo, bylo tam p\u011bkn\u011b \u00fatulno, proto\u017ee byt i kdy\u017e m\u011bl v\u00edc m\u00edstnost\u00ed, byl pom\u011brn\u011b mal\u00fd.<\/p>\n

„Bydl\u00ed\u0161… Tady s\u00e1m?“ \u0159ekl ti\u0161e, kdy\u017e si zul boty a polo\u017eil je \u00fahledn\u011b do botn\u00edku. Zvedl k blon\u010f\u00e1kovi pohled.
„Vlastn\u011b ne. Bydl\u00edm s Andreasem, ten blon\u010fat\u00fd z divadla, jestli si pamatuje\u0161.“ Samoz\u0159ejm\u011b… Nepamatoval, tehdy byla v\u0161echna pozornost jen pro n\u011bj. A st\u00e1le je, teda dokud Tom nepokra\u010doval: „A je\u0161t\u011b tu m\u00e1m moc p\u011bknou spole\u010dnici. Charlotte. P\u0159edstav\u00edm v\u00e1s,“ zasm\u00e1l se. Bill se zachv\u011bl, jemu nep\u0159ipadalo moc vtipn\u00e9, \u017ee Tom bydl\u00ed s n\u011bjakou \u017eenou, holkou, no… a\u0165 to bylo cokoliv, nel\u00edbilo se mu to. Mo\u017en\u00e1 to byla jeho p\u0159\u00edtelkyn\u011b, snad jen kamar\u00e1dka… Ale mohl si \u00falevn\u011b vydechnout, kdy\u017e ho Tom dovedl do ob\u00fdvac\u00edho pokoje. Na b\u00edl\u00e9 ko\u017een\u00e9 seda\u010dce le\u017eel rozvalen\u00fd sv\u011btlounk\u00fd pes, asi teprve \u0161t\u011bn\u011b. M\u011blo v\u0161ude vr\u00e1sky, Billovi to p\u0159i\u0161lo roztomil\u00e9. Jak se po chv\u00edli dozv\u011bd\u011bl, byla to Tomem zmi\u0148ovan\u00e1 Charlotte.<\/p>\n

Po p\u00e1r hodin\u00e1ch sledov\u00e1n\u00ed film\u016f, pokusu o n\u011bco, co m\u011bla b\u00fdt ve\u010de\u0159e, u\u017e byla skoro p\u016flnoc. Nem\u011bl moc strach, co by \u0159ekli rodi\u010de, vlastn\u011b bylo jim v\u017edycky jedno, kde se Bill toul\u00e1. U\u017e za\u010d\u00ednal b\u00fdt pomalu unaven\u00fd, a kdy\u017e ve filmu do\u0161lo na polibek hlavn\u00edch hrdin\u016f, polo\u017eil hlavu na Tomovo rameno. Ti\u0161e oddechl a zav\u0159el o\u010di… Pomalu us\u00ednal a jen se lehce zachv\u011bl pod Tomov\u00fdm dotekem na jeho pa\u017ei.<\/p>\n

<\/div>\n

\u2026<\/div>\n
\n

Byl to moc dob\u0159e str\u00e1ven\u00fd ve\u010der, dlouho jsem se s nik\u00fdm takhle nebavil. Je\u0161t\u011b snad nikdo ke mn\u011b nebyl takhle pozorn\u00fd a mil\u00fd jako ty. U\u017e tehdy jsem si byl jist\u00fd, \u017ee pro m\u011b za\u010d\u00edn\u00e1 n\u011bco nov\u00e9ho, velk\u00e9ho… A opravdu to byl jen za\u010d\u00e1tek.<\/p>\n

<\/div>\n

\u2026<\/div>\n
\n

P\u0159esn\u011b v den, kdy toho roku poprv\u00e9 sn\u00edh polo\u017eil b\u00edl\u00e9 pe\u0159iny na cel\u00fd Berl\u00edn, sedel Bill v Tomov\u011b byt\u011b u krbu. Dr\u017eel v rukou hrnek s horkou \u010dokol\u00e1dou a pokou\u0161el se v\u00edc zah\u0159\u00e1t. Zrovna p\u0159ed chv\u00edl\u00ed p\u0159i\u0161li z t\u00e9 zimy, co byla venku. Bill si op\u011bt po\u0159\u00eddil n\u011bjak\u00e9 nov\u00e9 oble\u010den\u00ed a Tom m\u011bl radost, \u017ee je spokojen\u00fd. U\u017e to bylo \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f, co se sch\u00e1zeli, a za dve\u0159mi byly V\u00e1noce. Bill nep\u0159em\u00fd\u0161lel skoro nad ni\u010d\u00edm jin\u00fdm, ne\u017e jak Toma na V\u00e1noce pot\u011b\u0161it. Jedin\u00e9, co v tu chv\u00edli u krbu je\u0161t\u011b netu\u0161il, \u017ee u\u017e dnes v noci si Tom od n\u011bj jeden d\u00e1rek vezme. Do te\u010f mezi nimi nebylo nic v\u00edc ne\u017e bl\u00edzk\u00e9 p\u0159\u00e1telstv\u00ed, a popravd\u011b si to Bill hodn\u011b p\u0159\u00e1l. Tom ho p\u0159itahoval st\u00e1le v\u00edc, pokou\u0161el se mu to u\u017e p\u00e1rkr\u00e1t u\u017e \u0159\u00edct, jen se a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 styd\u011bl.<\/p>\n

„Je ti tepleji?“ \u0159ekl polohlasn\u011b Tom, kdy\u017e si k \u010dernovl\u00e1skovi p\u0159isednul. Pod\u00edval se na n\u011bj a pousm\u00e1l se, popravil mu pram\u00ednek vlas\u016f, kter\u00fd ledabyle le\u017eel p\u0159es jeho tv\u00e1\u0159. L\u00edbilo se mu, jak se pod jeho doteky Bill chv\u011bl, opravdu poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se ho n\u011bjak n\u011b\u017en\u011bji dotknul.<\/div>\n

„Je mi mnohem l\u00edp, opravdu,“ usm\u00e1l se a v\u00edc se natisknul k Tomovu t\u011blu. Cht\u011bl te\u010f c\u00edtit jeho teplo, bylo to p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed. Cht\u011bl si polo\u017eit hlavu na jeho rameno, ale Tom ho zastavil. Bill nech\u00e1pav\u011b zamrkal, kdy\u017e vzal jemn\u011b jeho bradu a p\u0159it\u00e1hl si ho bl\u00ed\u017e ke sv\u00e9mu obli\u010deji t\u00edm jeho. Mohl c\u00edtit jeho dech na sv\u00fdch rtech. Koukal mu tak zbl\u00edzka do o\u010d\u00ed, t\u011bkal po n\u011bm pohledem. Chv\u011bl se. Tom pustil jeho bradu a sjel jen kone\u010dky prst\u016f po Billov\u011b b\u00edl\u00e9m krku. Sledoval, jak chlapec pomalu p\u0159iv\u0159el o\u010di a kousnul se do spodn\u00edho rtu. Bylo mu fuk, co bylo zak\u00e1zan\u00e9, toho chlapce musel m\u00edt p\u0159esn\u011b tak, jak ho pot\u0159eboval… Jak ho cht\u011bl. A muselo to b\u00fdt hned.<\/p>\n

Jemn\u011b vzal Billovy rty mezi ty sv\u00e9, hned poznal, \u017ee je i v tomhle nezku\u0161en\u00fd, ale jeho nemotorn\u00e9 polibky, kter\u00e9 mu opl\u00e1cel, mu p\u0159ipadaly roztomil\u00e9. Jemn\u011b a pomalu ho l\u00edbal, hladil jeho sv\u011btlou k\u016f\u017ei a u\u017e\u00edval si chv\u011bn\u00ed jeho t\u011bla, kter\u00e9 pomalu pokl\u00e1dal pod sv\u00e9 do b\u00edl\u00e9 ko\u017ee\u0161iny, na kter\u00e9 sed\u011bli p\u0159ed krbem. Bill odlo\u017eil hrnek s \u010dokol\u00e1dou, malinko se ob\u00e1val, kam a\u017e tohle dojde, ale byl v ten moment Tomovi pln\u011b odevzdan\u00fd. Nech\u00e1val se hladit, l\u00edbat, a i kdy\u017e pot\u00e9 jeho obavy je\u0161t\u011b zes\u00edlily, nech\u00e1val se i pomalu svl\u00edkat. Nev\u011bd\u011bl, jestli m\u00e1 d\u011blat Tomovi tot\u00e9\u017e, ale oble\u010den\u00ed se zbavil pomalu s\u00e1m.<\/p>\n

Bill absolutn\u011b nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 v ten moment d\u011blat, tro\u0161ku se klepal a chv\u011bl, bylo mu vzru\u0161en\u00edm a\u017e do breku. C\u00edtil Tomovo nah\u00e9 t\u011blo le\u017eet na tom sv\u00e9m, jak se tisknul a… Jak to<\/em> bylo velk\u00e9. Byla to te\u010f jeho doopravdy nejv\u011bt\u0161\u00ed starost. M\u011bl stovky, tis\u00edce my\u0161lenek, b\u00e1l se, \u017ee to pokaz\u00ed, \u017ee to nezvl\u00e1dne, ur\u010dit\u011b n\u011bco ned\u011bl\u00e1 dob\u0159e… Ale v\u0161echny obavy p\u0159e\u0161ly. C\u00edtil v sob\u011b Tomovy dlouh\u00e9 prsty, po\u0159\u00e1d hloub\u011bji a po\u0159\u00e1d v\u00edc, bylo to perfektn\u00ed, u\u017e jen u toho si myslel, \u017ee dlouho nevydr\u017e\u00ed, i kdy\u017e to byl hodn\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit, po chvilce se mu to opravdu l\u00edbilo.<\/div>\n

A kdy\u017e pomalu do\u0161lo k tomu hlavn\u00edmu… Zatnul prsty do Tomov\u00fdch ramen a p\u0159iv\u0159el o\u010di. Uvolnil se a d\u011blal p\u0159esn\u011b to, co mu \u0159\u00edkal. \u0160eptal mu u toho, n\u011b\u017en\u011b ho l\u00edbal na krku, rukou ho hladil, kde mohl. I p\u0159es po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed bolest se slastn\u011b vy\u017e\u00edval ve v\u0161ech jeho pohybech, v ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edrazu, poka\u017ed\u00e9 kdy\u017e se o n\u011bj ot\u0159el. C\u00edtil jeho penis hodn\u011b hluboko, divil se, jestli je to v\u016fbec mo\u017en\u00e9. Chv\u011bl se a ti\u0161e st\u00e9nal do Tomovy k\u016f\u017ee. Za celou dobu ho neminula aspo\u0148 mal\u00e1 bolest, ale i tak ho Tom dvakr\u00e1t za celou noc dok\u00e1zal dov\u00e9st tam, jak by to jen s\u00e1m ani nedok\u00e1zal.<\/p>\n

<\/div>\n

\u2026<\/div>\n
\n

Pamatuje\u0161? Snad to nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, i kdy\u017e trochu bolestiv\u00e9, co jsem kdy za\u017eil. Kdy\u017e si vzpomenu na tu atmosf\u00e9ru… Po\u0159\u00e1d sly\u0161\u00edm tv\u016fj dech, c\u00edt\u00edm tv\u016fj pot na sv\u00e9m t\u011ble a tv\u00e9 ruce i penis \u00fapln\u011b v\u0161ude. V\u017edycky jsi v tom byl nejlep\u0161\u00ed. Tedy… V\u017edycky a\u017e po tom, co jsem si uv\u011bdomil, \u017ee je hlavn\u00ed uspokojit tvoji pot\u0159ebu.<\/p>\n

<\/div>\n

\u2026<\/div>\n
\n

\u010cernovl\u00e1sek ti\u0161e le\u017eel ve velk\u00e9 b\u00edle povle\u010den\u00e9 posteli, spokojen\u011b se usm\u00edval, je\u0161t\u011b tro\u0161ku v polosp\u00e1nku. Vzpom\u00ednal na minulou noc, kterou, jako te\u010f v\u011bt\u0161inu, str\u00e1vil se sv\u00fdm p\u0159\u00edtelem.<\/em> Byl u\u017e tady skoro jako doma, rodi\u010de se moc neptali. A i tak… Jemu tady bylo nejl\u00edp, i kdy\u017e jedin\u00fd, kdo o nich mohl v\u011bd\u011bt, byl Andreas a Charlotte. Ob\u010das trochu \u017e\u00e1rlil, nikdy si s Tomem ne\u0159ekli, \u017ee to mezi nimi je opravdu vztah, ale kdy\u017e u\u017e do\u0161lo na sex… n\u011bkdy toti\u017e nech\u00e1val se sebou d\u011blat to, co d\u011blal on s n\u00edm, pr\u00e1v\u011b od Andrease. Nem\u011bl ho r\u00e1d, to nejen za to. Nejhor\u0161\u00ed to bylo po milov\u00e1n\u00ed s n\u00edm, \u0161el hned do sprchy a k Andreasovi do postele. Sice to musel poslouchat, ale po\u0159\u00e1d to bylo lep\u0161\u00ed, ne\u017e aby na to koukal. I tak byl \u0161\u0165astn\u00fd.<\/p>\n

„Ko\u0165\u00e1tko?“ otev\u0159ely se dve\u0159e lo\u017enice, Tom ve\u0161el a s lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem se posadil na postel, m\u011bl v ruce p\u00e1r ta\u0161ek a Bill u\u017e m\u011bl obavy, \u017ee je to dal\u0161\u00ed oble\u010den\u00ed pro n\u011bj. M\u00e1ma u\u017e se na to za\u010dala vypt\u00e1vat, nech\u00e1pal, \u017ee m\u00e1 v\u011bt\u0161\u00ed starost o jeho oble\u010den\u00ed ne\u017e o n\u011bj. V podstat\u011b to jeho oble\u010den\u00ed bylo, ale tohle by si asi doma do sk\u0159\u00edn\u011b nedal.<\/div>\n

„Ahoj,“ usm\u00e1l se a pomalu se posadil. Nech\u00e1val sv\u00e9 t\u011blo zahalen\u00e9 tenkou dekou, kterou si p\u0159idr\u017eoval na hrudn\u00edku. Pod\u00edval se na Toma a pousm\u00e1l se. L\u00edbila se mu ta zm\u011bna, posledn\u00ed t\u00fdden si nechal ud\u011blat dredy, slu\u0161elo mu to je\u0161t\u011b mnohem v\u00edc, a… No, m\u011bl si s \u010d\u00edm hr\u00e1t.<\/p>\n

„V\u00ed\u0161, napadlo m\u011b… Sp\u00edme u\u017e spolu n\u011bjakou tu chv\u00edli, \u017ee. M\u016f\u017eeme si to tentokr\u00e1t n\u011bjak zpest\u0159it, abys v\u011bd\u011bl, co m\u00e1m v\u00e1\u017en\u011b r\u00e1d.“ Bill si povzdechl. Jenom doufal, \u017ee ho nebude nutit do n\u011b\u010deho, co se mu nel\u00edb\u00ed. Vid\u011bl to v p\u00e1r filmech, asi by n\u011bkter\u00e9 z t\u011bch v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 ho napadaly, d\u011blat nemohl. Tedy… Aspo\u0148 je\u0161t\u011b tehdy si to myslel.<\/div>\n

„Zkus si tohle.“ Podal mu pap\u00edrovou r\u016f\u017eovou ta\u0161ku. Nebyla moc velk\u00e1, otev\u0159el ji a nakoukl. Zamrkal a polknul. Byla tam ko\u010di\u010d\u00ed ou\u0161ka, dlouh\u00e9 sat\u00e9nov\u00e9 rukavi\u010dky, jedny tanga stejn\u00e9ho materi\u00e1lu a p\u00e1sek s n\u011b\u010d\u00edm jako ko\u010di\u010d\u00edm oc\u00e1skem, v\u0161echno v \u010derno-r\u016f\u017eov\u00e9 barv\u011b. Ani si nedok\u00e1zal sebe takhle p\u0159edstavit, p\u0159ejel mu z toho mr\u00e1z po z\u00e1dech. Tom si jeho nejistoty v\u0161imnul. Posunul se bl\u00ed\u017e k n\u011bmu a pohladil ho po z\u00e1dech.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, nemus\u00edme na tohle sp\u011bchat, je to sice jen jedna z t\u011bch v\u011bc\u00ed, ale… A\u017e se na to bude\u0161 c\u00edtit. Snad to bude co nejd\u0159\u00edv, mysl\u00edm, \u017ee by se ti to mohlo taky l\u00edbit.“ A v\u011bnoval mu pusu na tv\u00e1\u0159. Bill ta\u0161ku zav\u0159el a odlo\u017eil ji. Asi pochopil, pro\u010d mu Tom za\u010dal \u0159\u00edkat Ko\u0165\u00e1tko<\/em>. Stejn\u011b se mu to osloven\u00ed l\u00edbilo. Objal si nohy a nejist\u011b se na n\u011bj pod\u00edval.<\/p>\n

„J\u00e1… Nev\u00edm, jestli na to v\u016fbec n\u011bkdy p\u0159ipraven\u00fd budu, Tome. Ale… Ud\u011bl\u00e1m pro tebe co nejv\u00edc, ano?“ Koukal mu tak up\u0159\u00edmn\u011b do o\u010d\u00ed. Toma to a\u017e chvilkami mrzelo, ale jeho pot\u0159eby byly siln\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e Billovy velk\u00e9 hn\u011bd\u00e9 o\u010di, nevinn\u00e9 p\u0159edev\u0161\u00edm. U\u017e moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee na tyhle mus\u00ed pomaleji, jen s Billem se to t\u00e1hlo n\u011bjak moc dlouho. Bylo to v\u00edc ne\u017e p\u016fl roku a je\u0161t\u011b ho ani za celou dobu nevykou\u0159il. Moc se mu to nel\u00edbilo, ale pro jeho Ko\u0165\u00e1tko<\/em> byl schopn\u00fd je\u0161t\u011b chv\u00edli vy\u010dkat.<\/p>\n

A nemusel \u010dekat dlouho. O p\u00e1r dn\u016f pozd\u011bji Billa t\u00ed\u017eilo sv\u011bdom\u00ed za v\u0161echny ty d\u00e1rky od Toma. On mu te\u010f mohl jeden velk\u00fd na opl\u00e1tku d\u00e1t, n\u011bco, co v\u011bd\u011bl, \u017ee by m\u011bl r\u00e1d. Tak jednou, kdy\u017e se \u0161el sprchovat a Tom nedo\u010dkav\u011b \u010dekal v jejich<\/em> posteli, natup\u00edroval si vlasy a do nich nasadil \u010delenku s ou\u0161ky, siln\u00fd make-up a um\u011bl\u00e9 \u0159asy, rty jen s malou vrstvou lesku a samoz\u0159ejm\u011b tanga, rukavi\u010dky a oc\u00e1sek. Prohl\u00e9dl se v zrcadle, nec\u00edtil se moc dob\u0159e, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee Tomovi se bude ur\u010dit\u011b l\u00edbit. I kdy\u017e… Vypadal tak d\u011bsn\u011b lacin\u011b. Mo\u017en\u00e1 to jeho p\u0159\u00edtel<\/em> zrovna pot\u0159eboval. Povzdechl si a pomalu ode\u0161el do lo\u017enice. Zamkl za sebou a ztlumil sv\u011btlo, co\u017e upoutalo Tomovu pozornost. P\u0159ekvapen\u011b sledoval Billa, jak st\u00e1l jen kousek od postele. Poznal na n\u011bm, \u017ee se v tom moc nec\u00edt\u00ed a \u017ee je nerv\u00f3zn\u00ed, ale pr\u00e1v\u011b to se mu l\u00edbilo.<\/p>\n

„Ko\u0165\u00e1tko…<\/em> Poj\u010f ke mn\u011b.“ Pomalu se posadil a ol\u00edznul si pomalu rty. Bill pomal\u00fdm krokem do\u0161el a\u017e k n\u011bmu, nechal se posadit na Tom\u016fv kl\u00edn a skrz ofinu, kter\u00e1 mu le\u017eela p\u0159es lev\u00e9 oko, na n\u011bj koukl. Tom se jeho obli\u010deji ale moc nev\u011bnoval, pohl\u00ed\u017eel si jeho drobn\u00e9 t\u011blo a rukama zkoumal ka\u017edou k\u0159ivku. Kousnul se do rtu a stisknul Bill\u016fv zadek, tro\u0161ku ho po n\u011bm popl\u00e1cal a zase pustil.<\/p>\n

„Nedok\u00e1\u017ee\u0161 si p\u0159edstavit, jak moc se mi takhle l\u00edb\u00ed\u0161,“ za\u0161eptal. Bill jen ml\u010del a sledoval, jak si ho Tom u\u017e\u00edv\u00e1. St\u00e1le se chv\u011bl, pod ka\u017ed\u00fdm dotekem, dokonce se mu to l\u00edbilo, i kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom u dotek\u016f nep\u0159estane a byl s t\u00edm sm\u00ed\u0159en\u00fd. Jen ta trochu doufal, \u017ee to nebude moc bolet.<\/div>\n

„Chci, aby sis mi kleknul nad obli\u010dej… A vzal m\u011b do pusy,“ zavelel, kdy\u017e si Billa d\u016fkladn\u011b osahal. \u010cernovl\u00e1skovi se to moc nel\u00edbilo, je\u0161t\u011b to ned\u011blal, ale ani malinko neprotestoval. Kdy\u017e si Tom lehnul, p\u0159esunul se p\u0159esn\u011b tak, jak na\u0159\u00eddil. Nohy rozkro\u010dil nad jeho obli\u010dejem a sehnul se ke kl\u00ednu. Je\u0161t\u011b nikdy nevid\u011bl jeho penis takhle zbl\u00edzka, vlastn\u011b ho skoro v\u016fbec nikdy nevid\u011bl, ani \u017e\u00e1dn\u00fd jin\u00fd. Nev\u011bd\u011bl moc, co m\u00e1 d\u011blat, opatrn\u011b ho po n\u011bm pohladil. C\u00edtil, jak mu Tom stisk\u00e1v\u00e1 stehna a zadek, moc tomu nev\u011bnoval pozornost.<\/p>\n

„Vem ho, notak,“ sly\u0161el nedo\u010dkav\u00fd hlas. Vydechl a vzal ho trochu do ruky, aby si ho dal bl\u00ed\u017e k obli\u010deji. \u0160pi\u010dkou jazyka po n\u011bm jemn\u011b p\u0159ejel a pak si opatrn\u011b vzal kousek do pusy. Zav\u0159el o\u010di, nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 d\u011blat d\u00e1l. Jen trochu hlavou pohnul. Tom zavzdychal a ol\u00edznul si rty, m\u011bl velkou chu\u0165 p\u0159irazit, ale necht\u011bl sv\u00e9 Ko\u0165\u00e1tko<\/em> hned vyd\u011bsit, v\u011bd\u011bl, \u017ee je v tom \u00fapln\u011b ztracen\u00fd, ale n\u011bjak ho to p\u0159ece nau\u010dit musel, \u017ee ano. A taky to \u0161lo, po p\u00e1r minut\u00e1ch navigov\u00e1n\u00ed to bylo mnohem lep\u0161\u00ed. Nem\u011bl ho v \u00fastech cel\u00e9ho, ale i tak se mu celkem da\u0159ilo.<\/div>\n

<\/div>\n
„Dobr\u00fd, to sta\u010d\u00ed.“ Tom ho odstr\u010dil na stranu. Bill jen zamrkal a pod\u00edval se na n\u011bj. Po\u0159\u00e1d ho c\u00edtil v \u00fastech, musel p\u0159iznat, \u017ee to nebylo \u00fapln\u011b nejhor\u0161\u00ed a byl na sebe py\u0161n\u00fd, kdy\u017e se to i Tomovi za\u010dalo l\u00edbil. Co se mu ale opravdu nel\u00edbilo, kdy\u017e Tom odn\u011bkud vyt\u00e1hl r\u016f\u017eov\u00e1 chlupat\u00e1 pouta.<\/div>\n
„Pr-… Pro\u010d tohle?“ \u0159ekl ti\u0161e a pomalu se posadil. Sledoval je, ani z nich nespustil o\u010di.<\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsem, \u017ee si to trochu zpest\u0159\u00edme, aspo\u0148 malinko.“<\/div>\n
B\u011bhem p\u00e1r minul le\u017eel Bill na b\u0159i\u0161e, spoutan\u00e9 ruce o \u010delo postele a hlava zabo\u0159en\u00e1 v pol\u0161t\u00e1\u0159i, m\u011bl jen vystr\u010den\u00fd zadek, aby se Tomovi l\u00e9pe p\u0159ir\u00e1\u017eelo. Sna\u017eil se jen ti\u0161e vzlykat, ale i tak to ob\u010das ujelo a Tom ho sly\u0161el. V\u017edycky ho za to pl\u00e1cl po zadku, co\u017e mu nevadilo tak moc, jako to, \u017ee byl na n\u011bj opravdu tvrd\u00fd. C\u00edtil ho snad je\u0161t\u011b hloub\u011bji ne\u017e kdy p\u0159edt\u00edm, nebylo to p\u0159\u00edjemn\u00e9. Byl si jist\u00fd, \u017ee na druh\u00fd den se mu bude hodn\u011b t\u011b\u017eko vst\u00e1vat z postele.<\/p>\n

<\/div>\n

\u2026<\/div>\n
\n

Nech\u00e1pu, jak jsem mohl b\u00fdt ten den tak hloup\u00fd. V\u017edy\u0165 sis to u\u017e\u00edval a j\u00e1 m\u011bl takov\u00e9 \u0161patn\u00e9 my\u0161lenky, \u017ee mi ubli\u017euje\u0161. \u010casto jsem plakal, ale i tak jsem moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, co je nejlep\u0161\u00ed d\u011blat. U\u017e\u00edval jsem si to s tebou, jen jsi to vid\u011bl. Moc se mi l\u00edbilo celou tu dobu b\u00fdt tvoje ko\u0165\u00e1tko. I kdy\u017e p\u0159i\u0161ly… v\u0161echny ty bi\u010d\u00edky, facky, hra\u010dky… A i tv\u00ed kamar\u00e1di. Na to jsem si t\u011b\u017ece zvykal, l\u00e1sko. Ale byla to moc kr\u00e1sn\u00e1 doba.<\/p>\n

<\/div>\n

\u2026<\/div>\n
\n

Sna\u017eil se st\u00e9nat, jak se to Tomovi v\u017edycky l\u00edbilo. Zrovna le\u017eel pod n\u00edm, a to on m\u011bl nad n\u00edm dneska kontrolu, proto\u017ee byl unaven\u00fd. V\u017edycky pak nech\u00e1val Billa, aby v\u0161echno oded\u0159el s\u00e1m, ob\u010das p\u0159irazil nebo ho pl\u00e1cl po zadku. Bill tomu p\u0159ich\u00e1zel na chu\u0165, ale stejn\u011b nejl\u00edp v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom m\u00e1 r\u00e1d jeho nevinnost, tak\u017ee v\u011bt\u0161inu \u010dasu u\u017e jenom p\u0159edst\u00edral. Byl mu oddan\u00fd, v\u011brn\u00fd, byl opravdu poslu\u0161n\u00fd a n\u011bkdy si myslel, \u017ee i zamilovan\u00fd. Ob\u010das se k n\u011bmu toti\u017e Tom choval opravdu kr\u00e1sn\u011b.<\/p>\n

„Dneska mus\u00ed\u0161 b\u00fdt v\u00e1\u017en\u011b unaven\u00fd, v\u016fbec si to neu\u017e\u00edv\u00e1\u0161,“ zak\u0148u\u010del Bill a pohladil Toma po b\u0159i\u0161e. P\u0159iv\u0159el o\u010di a pomalu se kolem jeho penisu pevn\u011b st\u00e1hnul. Zalapal po dechu, kdy\u017e Tom aspo\u0148 trochu cuknul boky.<\/div>\n

„Nem\u00e1m n\u00e1ladu, Kot\u011b<\/em>.“ To opravdu nem\u011bl. Takhle mu ne\u0159\u00edkal \u010dasto, toho si Bill v\u0161imnul a moc se mu to nel\u00edbilo. Muselo b\u00fdt n\u011bco, \u010d\u00edm by ho rozveselil.<\/div>\n
„Cht\u011bl bys teda… Rad\u0161i do pusy, nebo tak?“ zkou\u0161el.<\/div>\n
„To nepom\u016f\u017ee. U\u017e je to jedno…“ vydechnul a odstr\u010dil Billa od sebe. \u010cernovl\u00e1sek nech\u00e1pav\u011b zamrkal, kdy\u017e dopadl do pe\u0159in. Nakr\u010dil obo\u010d\u00ed a posadil se.<\/div>\n
„Co se d\u011bje, Tome?“<\/div>\n
„Co se d\u011bje? Opravdu? V\u00ed o tob\u011b, Ko\u0165\u00e1tko<\/em>. Jeden z t\u011bch… Idiot\u016f to musel napr\u00e1skat, ch\u00e1pe\u0161?“ Bill jen zamrkal a polknul. Co t\u00edm cht\u011bl Tom \u0159\u00edct? Vezmou mu te\u010f snad cel\u00fd rok jeho \u017eivota? Nech\u00e1pal. Nev\u011bd\u011bl, jak\u00e9 to bude m\u00edt n\u00e1sledky.<\/p>\n

„Mysl\u00edm, \u017ee brzo m\u011b seberou. Tak\u017ee… Za dva dny odj\u00ed\u017ed\u00edm s Andreasem zp\u00e1tky do Moskvy, ty se vr\u00e1t\u00ed\u0161 k tomu, co jsi d\u011blal, ne\u017e jsi m\u011b poznal. Za norm\u00e1ln\u00edch okolnost\u00ed bych t\u011b musel vz\u00edt s sebou, ale do tohohle t\u011b nechci zatahovat. Nav\u00edc… Nejsi jenom tak norm\u00e1ln\u00ed okolnost.“<\/div>\n

Bill polknul a koukal na n\u011bj. Bylo mu najednou do breku. T\u00edm cht\u011bl opravdu \u0159\u00edct, \u017ee o n\u011bj p\u0159ijde. Nemohl, byl na n\u011bm tot\u00e1ln\u011b z\u00e1visl\u00fd, pot\u0159eboval v\u0161echno to s n\u00edm. Jeho objet\u00ed, doteky… Sex. V\u0161echno to te\u010f pat\u0159ilo do jeho \u017eivota v\u010detn\u011b Toma, a on to za \u017e\u00e1dnou cenu necht\u011bl smazat. V\u011bd\u011bl, \u017ee Tom tu\u0161il to, co k n\u011bmu Bill posledn\u00ed dobou c\u00edtil. Mo\u017en\u00e1 i tu\u0161il, \u017ee je to u\u017e n\u011bjakou dobu po\u0159\u00e1d siln\u011bj\u0161\u00ed. Ne\u0161lo to jinak, v\u017edy\u0165… Se k n\u011bmu choval tak p\u011bkn\u011b, staral se o n\u011bj, d\u00e1val mu \u00fapln\u011b v\u0161echno, co pot\u0159eboval… co cht\u011bl. Nev\u011bd\u011bl, jestli se jenom tak zvl\u00e1dne sm\u00ed\u0159it s t\u00edm, \u017ee by m\u011bl b\u00fdt konec. Jen tak se s t\u00edm rozhodn\u011b nesm\u00ed\u0159\u00ed, to si byl jist\u00fd i Tom.<\/p>\n

„M\u016f\u017ee\u0161 mi… n\u011bco sl\u00edbit?“ zamumlal Bill, kdy\u017e sed\u011bli u j\u00eddeln\u00edho stolu Tomovy kuchyn\u011b. Bill pop\u00edjel horkou \u010dokol\u00e1du se \u0161leha\u010dkou a Tom do sebe pomalu dost\u00e1val kafe. Bylo p\u016fl p\u00e1t\u00e9 r\u00e1no. Tom na Billa jen obr\u00e1til pohled, aby mu aspo\u0148 nazna\u010dil \u017ee m\u016f\u017ee mluvit. Jemu do \u0159e\u010di moc nebylo.<\/div>\n

„Vr\u00e1t\u00ed\u0161 se pro m\u011b, vi\u010f?“ povzdechl si a sklopil pohled do hrnku \u010dokol\u00e1dy.
„Vr\u00e1t\u00edm? Pro\u010d…?“ vydechl a zakroutil hlavou Tom. Zvedl se z d\u0159ev\u011bn\u00e9 \u017eidle a i s polopr\u00e1zdn\u00fdm hrnkem kafe ode\u0161el ke d\u0159ezu. Necht\u011bl se o takov\u00fdch v\u011bcech bavit, necht\u011bl mu d\u011blat je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed probl\u00e9my ne\u017e te\u010f. Celou dobu p\u0159em\u00fd\u0161lel, co by se stalo, kdyby na n\u011bj p\u0159i\u0161li. Bill p\u0159ece v\u00ed \u00fapln\u011b v\u0161echno kolem nich, co se d\u011bje, v\u0161echny obchody, u v\u011bt\u0161iny byl. Tom ho tahal v\u0161ude s sebou, nejen proto, \u017ee mu v\u011b\u0159il, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee ho Bill miloval a nezradil by ho. Nebyl by schopn\u00fd ni\u010deho takov\u00e9ho, rozhodn\u011b netu\u0161il, \u017ee by se n\u011bco takhle mohlo pokazit…<\/p>\n

„Proto\u017ee… M\u00e1me b\u00fdt p\u0159ece spolu. Sl\u00edbil jsi to.“<\/div>\n

„Nesl\u00edbil.“<\/div>\n
„\u0158ekl jsi, \u017ee si m\u011b nech\u00e1\u0161,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e. V\u011bd\u011bl, \u017ee byl jen jeho mal\u00e1 hra\u010dka, se kterou si mohl hr\u00e1t, kdykoliv cht\u011bl, ale na opl\u00e1tku cht\u011bl, aby on v\u011bd\u011bl, \u017ee pro Billa je mnohem v\u00edc ne\u017e n\u011bkdo, komu rozt\u00e1hne nohy, kdykoliv se mu zl\u00edb\u00ed.<\/div>\n
„Pokud sis nev\u0161iml, tak te\u010f to nejde. N\u011bkdo by ti ubl\u00ed\u017eil, jestli to po\u0159\u00e1d nech\u00e1pe\u0161, sakra,“ zavr\u010del Tom potichu a polknul. Nemohl se p\u0159ece kv\u016fli tomu rozru\u0161ovat. Bill byl jenom jeho v\u011bc, kterou… nemohl m\u00edt r\u00e1d, nebo aspo\u0148 si to nemohl p\u0159iznat.<\/div>\n
„Najde\u0161 si lep\u0161\u00edho… mlad\u0161\u00edho. A j\u00e1 si v Rusku m\u016f\u017eu naj\u00edt takov\u00fdch d\u011bcek i deset.“<\/div>\n
„Tak to m\u011b tady u\u017e nepot\u0159ebuje\u0161.“ Bill se zvedl a sna\u017eil se polknout slzy. M\u016f\u017ee si naj\u00edt takov\u00fdch i deset? To on v tom p\u0159\u00edpad\u011b taky, ale jedin\u011b, pokud odejde…<\/p>\n

<\/div>\n

\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Prost\u011b… jsem ode\u0161el. Byl jsem na\u0161tvan\u00fd, zklaman\u00fd… Mrz\u00ed m\u011b to. V\u00edm te\u010f, \u017ee jsem ud\u011blal chybu, mohl bych b\u00fdt te\u010f n\u011bkde s tebou. Nebyl bys s\u00e1m, ani j\u00e1 ne. A hlavn\u011b… Nemusel bych tady sed\u011bt a koukat na tu desku, s tv\u00fdm… jm\u00e9nem. Je to t\u011b\u017ek\u00fd, kdy\u017e si s tebou m\u016f\u017eu pov\u00eddat jen takhle, bez odpov\u011bdi… Bre\u010det bez ut\u011b\u0161en\u00ed… Vzpom\u00ednat… Te\u010f si moc dob\u0159e uv\u011bdomuju, jak\u00e1 byla chyba odej\u00edt. Mo\u017en\u00e1 jsem… Mohl s tebou? T\u0159eba bychom byli te\u010f n\u011bkde spolu. Vlastn\u011b je to jen moje vina, jen d\u00edky tomu, \u017ee jsem ode\u0161el, jsi te\u010f tady. Nem\u011bl jsem ani tu\u0161en\u00ed, co se chyst\u00e1, v\u016fbec co se d\u011bje. A kdy\u017e jsem potkal toho chlapa… Ale kdybych nebyl tak hloup\u00fd a nev\u011b\u0159il ciz\u00edm lidem, tak se p\u0159ece ani nepozn\u00e1me, nebo ano?<\/p>\n

<\/div>\n

\u2026<\/div>\n
\n

„Nechal tam jen dopis… A ode\u0161el. Vlastn\u011b…i v\u011bci, kter\u00e9 jsem mu koupil, v\u0161echno. Pen\u00edze… kter\u00e9 ode m\u011b dostal, nebo aspo\u0148 v\u011bt\u0161inu. Je jasn\u00fd, \u017ee by nemohl nechat v\u0161echno, nic nem\u00e1,“ vydechl Tom a pod\u00edval se z okna na b\u00edl\u00e9 Audi R8.<\/p><\/div>\n

„No a? M\u00e1me po v\u011bt\u0161in\u011b probl\u00e9m\u016f… Pokud ho najdou, vy\u0159e\u0161\u00ed to s n\u00edm. Nev\u00ed, kam jdeme, v\u0161echno ostatn\u00ed je u\u017e stejn\u011b fuk,“ u\u0161kl\u00edbnul se blon\u010f\u00e1k a zastavil u semaforu.<\/div>\n
„Debiln\u00ed doprava…“<\/div>\n
„Nen\u00ed to ‚no a‘, do prdele. Mohl sis v\u0161imnout, \u017ee to nen\u00ed jenom tak n\u011bjak\u00e1 kurva, Andreasi.“<\/div>\n
„Kone\u010dn\u011b sis to p\u0159iznal?“ Na to u\u017e ale Tom odpov\u011b\u010f nena\u0161el. V\u0161echny jeho hra\u010dky k n\u011bmu m\u011bly negativn\u00ed vztah a on s nima taky, nikdy to nebylo o n\u011b\u010dem v\u00edc, jen sex. Vlastn\u011b… Co se cit\u016f t\u00fdkalo, byl zamilovan\u00fd jen jednou. Bylo to hodn\u011b d\u00e1vno a doufal, \u017ee to bylo naposledy.<\/p>\n

Pamatoval si na n\u011bj jen m\u00e1lo, ale to, co k n\u011bmu c\u00edtil, taky to, jak to potom bolelo, nezapomn\u011bl. Poznal ho na t\u0159in\u00e1ct\u00e9 narozeniny a p\u0159esn\u011b o rok pozd\u011bji to bylo naposledy, kdy ho vid\u011bl. Mo\u017en\u00e1 i ch\u00e1pal, jak se Bill c\u00edt\u00ed. A mrzelo ho, \u017ee s t\u00edm nem\u016f\u017ee v\u016fbec nic ud\u011blat, bohu\u017eel.<\/p>\n

Mezit\u00edm se Bill probouzel s bolest\u00ed hlavy a uslzen\u00fdma o\u010dima, \u010dern\u00e9 linky, kter\u00e9 je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u00e1r hodinami tenkou \u010darou obtahovaly jeho hn\u011bd\u00e9 o\u010di, byly te\u010f na jeho tv\u00e1\u0159\u00edch, kde tvo\u0159ily rozm\u00e1\u010den\u00e9 \u010dern\u00e9 cesti\u010dky. Pamatoval si k\u0159ik, na\u0159\u00edk\u00e1n\u00ed… Necht\u011bl s t\u00edm mu\u017eem, dokud jej tup\u00fd n\u00e1raz do jeho hlavy neuml\u010del. Byl si zcela jist\u00fd, \u017ee je te\u010f s t\u00edm mu\u017eem, ur\u010dit\u011b. Poznal, \u017ee jedou v aut\u011b, nem\u011bl ani tu\u0161en\u00ed kam a bylo mu to jedno. Jedin\u00e9, co ho zaj\u00edmalo, bylo jak se z auta dostat pry\u010d. Mohl za\u010d\u00edt k\u0159i\u010det, ale bylo by mu to k ni\u010demu, jen by ho je\u0161t\u011b v\u00edc rozbolela hlava.<\/p>\n

„U\u017e se\u0161 vzh\u016fru, co?“ probral ho \u00fapln\u011b hlubok\u00fd mu\u017esk\u00fd hlas. Ti\u0161e vydechl a zachv\u011bl se, najednou dostal zase strach. Pootev\u0159el pomalu o\u010di, sv\u011btlo jej nep\u0159\u00edjemn\u011b p\u00e1lilo, cht\u011bl je zase zav\u0159\u00edt. Nasucho polknul, hlava bolela \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc, poka\u017ed\u00e9 kdy\u017e se pokusil ji oto\u010dit, nebo v\u00edc otev\u0159\u00edt o\u010di. Vid\u011bl jen drobn\u011bj\u0161\u00ed mu\u017eskou postavu za volantem a takt\u00e9\u017e \u0161patn\u011b i druh\u00e9ho mu\u017ee na sedadle spolujezdce, ten byl ale znateln\u011b mohutn\u011bj\u0161\u00ed, vy\u0161\u0161\u00ed a… Rozhodn\u011b za\u010d\u00ednal m\u00edt je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed strach. V\u011bd\u011bl, \u017ee je jeden i vedle n\u011bj, ten, kter\u00fd na n\u011bj promluvil, ale tam u\u017e se pod\u00edvat nezvl\u00e1dl. Nechal v\u00ed\u010dka t\u011b\u017ece klesnout a bolest hlavy vyst\u0159\u00eddal sp\u00e1nek.<\/div>\n

„Zase usnul?“ ozval se \u0159idi\u010d, kdy\u017e zastavil \u010dern\u00fd Mercedes p\u0159ed semaforem na \u010dervenou.<\/div>\n
„Usnul. Aspo\u0148 neuvid\u00ed, co nen\u00ed pro d\u011btsk\u00fd o\u010di. U\u017e jen za tohohle mal\u00fdho si zaslou\u017e\u00ed ten idiot, aby mu kulka prol\u00edtla hlavou…“<\/p>\n

<\/div>\n

\u2026<\/div>\n
\n

Nem\u00e1m… tu\u0161en\u00ed, pro\u010d t\u011b ten chlap nem\u011bl r\u00e1d, ani jestli sis to zaslou\u017eil tak, jak nejd\u0159\u00edv tvrdil… Nev\u00edm, jak se to stalo, nev\u00edm p\u0159esn\u011b, kdy nebo kde se to stalo, ale… V\u011b\u0159 mi, \u017ee ani ten posledn\u00ed moment, kdy jsem t\u011b naposledy vid\u011bl, nikdy nezapomenu.<\/p>\n

<\/div>\n

\u2026<\/div>\n
\n

„Andreasi,“ sykl ti\u0161e Tom a str\u010dil do blon\u010f\u00e1ka, kdy\u017e p\u0159ed nimi zastavilo \u010dern\u00e9 auto. Nasucho polknul, byl daleko od toho sv\u00e9ho, co bylo zaparkovan\u00e9 vedle benz\u00ednov\u00e9 pumpy, a ke sv\u00e9 sm\u016fle bez zbran\u011b. H\u00e1dal, \u017ee Andreas je na tom stejn\u011b, jen ti\u0161e koukal na chl\u00e1pka, kter\u00fd z auta vylezl. To ale Toma ani moc nezaj\u00edmalo, hlavn\u011b pot\u00e9, co si v\u0161iml toho \u010dernovlas\u00e9ho mlad\u00e9ho chlapce na zadn\u00ed seda\u010dce pot\u00e1hl\u00e9 b\u00edlou k\u016f\u017e\u00ed. Jako by mu srdce prol\u00e9tlo a\u017e krkem, sev\u0159el se mu \u017ealudek a zato\u010dila hlava… M\u011bli Billa? Byl to opravdu on, nebo to byla n\u011bjak\u00e1 halucinace p\u0159ed bl\u00edzkou smrt\u00ed, se kterou byl sm\u00ed\u0159en\u00fd hned, kdy\u017e auto zastavilo.<\/p>\n

„Nic neud\u011bl\u00e1\u0161?“ pokusil se pron\u00e9st blon\u010f\u00e1k s klidem, ale hlas se mu chv\u011bl. Oba moc dob\u0159e v\u011bd\u011bli, jak\u00fd m\u00e1 ten druh\u00fd strach. Tom si v\u0161iml pistole, kterou dr\u017eel mu\u017e, co vystoupil z \u010dern\u00e9ho vozu. Pamatoval si jeho obli\u010dej dokonale, i kdy\u017e jej vid\u011bl naposledy p\u0159ed n\u011bkolika m\u011bs\u00edci, pamatoval si i tu sv\u011btle \u017elutou ko\u0161ili a \u010dern\u00e9 kalhoty, kter\u00e9 musel d\u0159\u00edve rozep\u00ednat n\u011bkolikr\u00e1t denn\u011b. Na rtech se mu objevil mal\u00fd \u00fa\u0161klebek.<\/p>\n

„M\u00e1m pro tebe velkorysou nab\u00eddku.“ Mu\u017e ve sv\u011btle \u017elut\u00e9 ko\u0161ili nabil zbra\u0148 a vyndal z kapsy kalhot zlatou krabi\u010dku, z n\u00ed\u017e vyt\u00e1hl doutn\u00edk. „Tvoje kurva je u m\u011b v aut\u011b. Tak\u017ee… Bu\u010f dostanu to, co mi pat\u0159\u00ed. \u00dapln\u011b v\u0161echno a hned, nebo si ho nech\u00e1m, co \u0159\u00edk\u00e1\u0161? Nau\u010dil jsi ho, ur\u010dit\u011b by byl ochotn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e ty. Nebo si m\u016f\u017eu vz\u00edt tebe.“ P\u0159ip\u00e1lil si doutn\u00edk a dlouze z n\u011bj pot\u00e1hl. B\u011bhem p\u00e1r sekund jeho obli\u010dej zahalil d\u00fdm, Tom za n\u00edm vid\u011bl jen mal\u00fd \u00fa\u0161klebek. Zakroutil hlavou, nem\u011bl ani tu\u0161en\u00ed, co m\u00e1 d\u011blat, nemohl mu nechat Billa, tohle by si to \u010dernovlas\u00e9 stvo\u0159en\u00ed nezaslou\u017eilo. U\u017e tak kv\u016fli n\u011bmu dost trp\u011bl. Ale na druhou stranu nem\u011bl co tomu chlapovi nab\u00eddnout, nem\u011bl ani po\u017eadovanou sumu pen\u011bz, ani takov\u00e9 mno\u017estv\u00ed pervitinu, kter\u00e9 mu dlu\u017e\u00ed za n\u011bkolik dlouh\u00fdch let, co u n\u011bj s Andreasem str\u00e1vili.<\/p>\n

„Asi mi nezb\u00fdv\u00e1, ne\u017e nab\u00eddnout ti tu posledn\u00ed mo\u017enost,“ \u0159ekl Tom ti\u0161e. Ale v jeho hlase u\u017e strach nebyl, bylo to n\u011bco jin\u00e9ho… Netu\u0161il, co myslel t\u00edm, \u017ee si vezme jeho, ale kdy\u017e u\u017e m\u011bl ztratit sv\u016fj \u017eivot, vyu\u017eil mo\u017enosti zachr\u00e1nit ten Bill\u016fv. Zvedl pohled a t\u011b\u017ece vydechl, jeho o\u010di padly na \u010dernovl\u00e1ska, co t\u011b\u017ece spal na ko\u017een\u00fdch seda\u010dk\u00e1ch. I z d\u00e1lky vid\u011bl jeho rozmazan\u00e9 linky, uslzen\u00e9 tv\u00e1\u0159e… Vid\u011bl jej takhle u\u017e mnohokr\u00e1t, ale tentokr\u00e1t to spravit nemohl. Byl odhodlan\u00fd j\u00edt za to jedin\u00e9, na \u010dem mu z\u00e1le\u017eelo, a byl hrd\u00fd na sebe, \u017ee to s\u00e1m sob\u011b p\u0159iznal.<\/div>\n

Cht\u011bl se oto\u010dit zp\u00e1tky na mu\u017ee s hlubok\u00fdm hlasem, ale ne\u017e se sta\u010dil pohnout, stiskl spou\u0161\u0165. Zazn\u011bl u\u017e jen v\u00fdst\u0159el, kter\u00fd probudil dv\u011b mandlov\u00e9 uslzen\u00e9 o\u010di ze sp\u00e1nku.<\/div>\n
Pak u\u017e jen krev, pl\u00e1\u010d, slzy…<\/p>\n

<\/em> autor: Schrei<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Sch-Rei Je\u0161t\u011b dodnes dok\u00e1\u017eu popsat cokoliv ze dne, kdy jsem t\u011b poprv\u00e9 vid\u011bl. Pamatuju si, co jsi m\u011bl na sob\u011b a skoro ka\u017ed\u00e9 gesto a pohyb tv\u00e9ho t\u011bla. M\u00e1lokdo m\u016f\u017ee zapomenout na den, kter\u00fd mu zm\u011bnil \u017eivot, a j\u00e1 na ten<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-5293","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5293","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5293"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5293\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5293"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5293"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5293"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}