{"id":5304,"date":"2013-02-19T16:00:00","date_gmt":"2013-02-19T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5289"},"modified":"2013-02-19T16:00:00","modified_gmt":"2013-02-19T15:00:00","slug":"slave-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/02\/19\/slave-12\/","title":{"rendered":"Slave 12."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: T-KAY<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e se vzbudili, bylo n\u011bco kolem jedn\u00e9 odpoledne, ale zato byli oba odpo\u010dat\u00ed. Kdy\u017e vstali, usm\u00edvali se na sebe, jako by se to, co se stalo p\u0159edt\u00edm, nikdy nestalo. Obl\u00e9kli si to nejpohodln\u011bj\u0161\u00ed oble\u010den\u00ed, co m\u011bli, a spole\u010dn\u011b se\u0161li do kuchyn\u011b, kde p\u0159ekvapili Alici s Gustavem. Alice byla posazen\u00e1 na kuchy\u0148sk\u00e9 lince, tv\u00e1\u0159e zarudl\u00e9 a prudce d\u00fdchala. Dvoj\u010data se v\u0161ak jen usm\u00e1la a usadila se ke stolu. Vzali si tal\u00ed\u0159e a spole\u010dn\u011b zam\u00ed\u0159ili na zahradu, kde se posadili k venkovn\u00edmu stolu a za\u010dali j\u00edst.<\/p>\n

Alice s Gustavem koukali z okna kuchyn\u011b, kter\u00e9 vedlo na zahradu, a jen kroutili hlavami.<\/p>\n

„Nech\u00e1pu to. Je\u0161t\u011b v\u010dera byli oba na sesyp\u00e1n\u00ed, a te\u010f jsou v pohod\u011b. Tohle mi fakt hlava nebere,“ \u0159ekl Gustav a kroutil hlavou.<\/div>\n

„To jsme dva. Nejv\u00edc jsem nepobrala to, jak n\u00e1s tu na\u010dapali, ale fakt to vypadalo, \u017ee si ni\u010deho nev\u0161imli,“ kroutila hlavou d\u00edvka.<\/div>\n
„O tom, \u017ee by si ni\u010deho nev\u0161imli, siln\u011b pochybuju, proto\u017ee oba jsou d\u011bsn\u011b vn\u00edmav\u00ed. To se mi kolikr\u00e1t vymstilo, p\u0159ed nimi n\u011bco ukr\u00fdt. V\u017edycky m\u011b prokoukli,“ odpov\u011bd\u011bl Gus a neur\u010dit\u011b se usm\u00e1l na d\u00edvku vedle sebe.<\/p>\n

Alice se mu taky pod\u00edvala do o\u010d\u00ed a oba v\u011bd\u011bli, co se stane. Za\u010dali se k sob\u011b p\u0159ibli\u017eovat. Nic jim nebr\u00e1nilo, aby se pol\u00edbili. Kdy\u017e se o p\u00e1r sekund spojily jejich rty, bylo to, jako kdy\u017e vybuchne bomba pln\u00e1 v\u00e1\u0161n\u011b. L\u00edbali se tak v\u00e1\u0161niv\u011b, \u017ee jim po p\u00e1r minut\u00e1ch doch\u00e1zel dech. Sice se od sebe na chv\u00edli odd\u00e1lili, ale stejn\u011b pokra\u010dovali.<\/div>\n

\n
Dvoj\u010data zat\u00edm v tichosti ob\u011bdvali, ale u\u017e\u00edvali si ticha a klidu kolem nich. Oba p\u0159em\u00fd\u0161leli nad n\u011b\u010d\u00edm jin\u00fdm.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tomi, co kdybychom zajeli za na\u0161ima?“ zeptal se Bill rasty.<\/div>\n
„To jako dneska? Co t\u011b to napadlo?“ pod\u00edval se na sv\u00e9ho bratra, jako by spadl z vi\u0161n\u011b.<\/div>\n
„Jen tak. Nav\u00edc jsi tam u\u017e dlouho nebyl. Mysl\u00edm, \u017ee by bylo dob\u0159e, kdybys tam na chvilku za\u0161el,“ pod\u00edval se na n\u011bj \u010dernovl\u00e1sek<\/div>\n
„To jako s\u00e1m?“ zeptal se Tom p\u0159idu\u0161en\u011b.<\/div>\n
„Neboj, budu tam s tebou. Nikdy bych t\u011b v tom samotn\u00e9ho nenechal. Takov\u00fd p\u0159ece nejsem,“ usm\u00e1l se Bill a nat\u00e1hl se po bratrov\u011b ruce, le\u017e\u00edc\u00ed na stole p\u0159ed n\u00edm.<\/p>\n

Pevn\u011b mu ji stiskl, a to vykouzlilo na Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i mal\u00fd \u00fasm\u011bv. Pomalu dojedli, n\u00e1sledn\u011b na to vstali a spole\u010dn\u011b se vydali nahoru do pokoje, ani\u017e by po sob\u011b odnesli n\u00e1dob\u00ed do kuchyn\u011b. Ne \u017ee by byli bordel\u00e1\u0159i, to ne. Jen necht\u011bli op\u011bt vyru\u0161it ty dva tam.<\/p>\n

\u0160li se nahoru p\u0159evl\u00e9knout, aby mohli hned vyrazit na h\u0159bitov, nav\u0161t\u00edvit jejich rodi\u010de. Tomovi to o trochu d\u00e9le trvalo, proto\u017ee ho p\u0159ece jen bolel snad ka\u017ed\u00fd sval. Bill ho koutkem oka sledoval a v\u017edycky p\u0159imhou\u0159il o\u010di poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e sebou Tom bolestiv\u011b cuknul. Nel\u00edbilo se mu, \u017ee jeho bratr mus\u00ed trp\u011bt. Rad\u011bji m\u011bl tenkr\u00e1t u Bushida z\u016fstat on, jen aby tohle nemusel jeho bratr pro\u017e\u00edvat. M\u011bl tu\u0161it, \u017ee Bushido jde po Tomovi a ne po n\u011bm. Jak byli oba naivn\u00ed.<\/p>\n

Po p\u00e1r dlouh\u00fdch minut\u00e1ch byli oba kone\u010dn\u011b oble\u010den\u00ed, vyrazili kone\u010dn\u011b ven z domu. Rozlou\u010dili se se v\u0161emi z party, nasedli do auta, p\u0159i\u010dem\u017e Bill \u0159\u00eddil. V\u017edycky to m\u011bli tak, \u017ee \u0159\u00eddil Tom, ale tentokr\u00e1t to cht\u011bl sv\u00e9mu bratrovi uleh\u010dit. Tom se jen vd\u011b\u010dn\u011b usm\u00e1l a uvelebil se na sedadle spolujezdce, p\u0159ipoutal se a jen koukal ven p\u0159edn\u00edm sklem. Bill nastartoval, vyjel z gar\u00e1\u017ee a vyjel na silnici.<\/p>\n

Ke h\u0159bitovu dojeli po p\u016flhodin\u011b j\u00edzdy. Spole\u010dn\u011b vystoupili z auta a hned zam\u00ed\u0159ili k hrobu jejich rodi\u010d\u016f. Tom byl ale ka\u017ed\u00fdm krokem v\u00edc nesv\u016fj. Nebyl tu od jejich poh\u0159bu a v\u011bd\u011bl pro\u010d. Cel\u00e9 to prost\u0159ed\u00ed h\u0159bitova mu bylo nep\u0159\u00edjemn\u00e9, ale necht\u011bl Bill zklamat. Tak\u017ee se ka\u017ed\u00fdm krokem t\u0159\u00e1sl v\u00edc, ne\u017e bylo norm\u00e1ln\u00ed. Nakonec, po dlouh\u00e9 cest\u011b od h\u0159bitovn\u00ed br\u00e1ny, stanuli p\u0159ed hledan\u00fdm hrobem. Bill si hned sedl na okraj hrobu a shrnoval ne\u010distoty z tr\u00e1vn\u00edku. Tom se malinko naklonil bl\u00ed\u017e k n\u00e1hrobku a do p\u0159ipraven\u00e9 n\u00e1doby vlo\u017eil kytici, kterou cestou koupili. Pod\u00edval se p\u0159itom na fotky jejich usm\u00edvaj\u00edc\u00edch se rodi\u010d\u016f. Ti\u0161e si povzdechl a posadil se na druh\u00fd okraj hrobu, aby pomohl bratrovi.<\/p>\n

„Ahoj, mami a tati. Jste r\u00e1di, \u017ee jsem p\u0159ivedl Toma s sebou a zdrav\u00e9ho?“ Bill se usm\u00edval, jako by s nimi mluvil. Tohle Tom nikdy nepochopil.<\/div>\n

„To jsem r\u00e1d, \u017ee jste r\u00e1di. Ale on je skeptik a mysl\u00ed si, \u017ee mi p\u0159esko\u010dilo, kdy\u017e tu s v\u00e1mi mluv\u00edm. Nev\u011b\u0159\u00ed, \u017ee tu n\u011bkde jste s n\u00e1mi. Tak bych mu cht\u011bl dok\u00e1zat, \u017ee tu te\u010f s n\u00e1mi jste. Mn\u011b jste v\u017edycky svou p\u0159\u00edtomnost dok\u00e1zali,“ mluvil d\u00e1l Bill a v tu chv\u00edli Tom uc\u00edtil na tv\u00e1\u0159i slab\u00fd v\u00e1nek. Skoro jako pohlazen\u00ed jeho mamky.<\/div>\n
Vykulil o\u010di a \u010dernovl\u00e1skovi hned do\u0161lo, \u017ee mu rodi\u010de dokazovali to, \u017ee tu s nimi jsou.<\/p>\n

„C\u00edt\u00ed\u0161 ten v\u00edtr?“ zeptal se ti\u0161e rasta a koukal p\u0159itom do usm\u00edvaj\u00edc\u00ed se tv\u00e1\u0159e sv\u00e9ho bratra.<\/div>\n

„Jak\u00fdpak v\u00edtr?“ zeptal se Bill radostn\u011b.<\/div>\n
„Bude\u0161 m\u011b m\u00edt za bl\u00e1zna, kdy\u017e ti \u0159eknu, \u017ee mi to p\u0159ipom\u00edn\u00e1 pohlazen\u00ed?“ zeptal se ho Tom udiven\u011b.<\/div>\n
„Nebudu. To je m\u00e1ma. Ta mi v\u017edycky d\u00e1v\u00e1 v\u011bd\u011bt, \u017ee tu je, sv\u00fdm pohlazen\u00edm. Kdyby tu byl t\u00e1ta, tak uc\u00edt\u00ed\u0161 v\u00edtr na z\u00e1dech. V\u00edm… asi je to divn\u00fd, ale j\u00e1 tomuhle v\u011b\u0159\u00edm. Jak bys jinak vysv\u011btlil, \u017ee v\u00edtr nefoukal do doby, ne\u017e jsem je o to po\u017e\u00e1dal?!“<\/div>\n
„To nech\u00e1pu. Myslel jsem, \u017ee je to jen v\u00fdmysl. \u017de sis to jen vymyslel a v\u011b\u0159il tomu, proto\u017ee jsi byl na rodi\u010de upnut\u00fd v\u00edc ne\u017e j\u00e1,“ odpov\u011bd\u011bl Tom p\u0159ekvapen\u011b.<\/div>\n
„Byli jsme na n\u011b upnut\u00ed oba, to jen ty ses tu necht\u011bl od poh\u0159bu objevit. Bylo mi to l\u00edto, kdy\u017e jsi sem nechodil,“ \u0159ekl mu ti\u0161e \u010dernovl\u00e1sek a nat\u00e1hl k n\u011bmu ruku.<\/div>\n
Tom ho za tu ruku chytil, ale koukal na fotky rodi\u010d\u016f. Zni\u010dehonic se mu po tv\u00e1\u0159\u00edch za\u010daly kut\u00e1let slzy.<\/p>\n

„Mrz\u00ed m\u011b, \u017ee jsem sem nechodil. B\u00e1l jsem se. Ani vlastn\u011b nev\u00edm \u010deho,“ ani nekoukal na sv\u00e9ho bratra, u\u017e ani na fotky rodi\u010d\u016f. Koukal do zem\u011b mezi nimi a nech\u00e1val slzy st\u00e9kat po tv\u00e1\u0159\u00edch.<\/div>\n

„Ale te\u010f jsi tu. U\u017e to bude v po\u0159\u00e1dku,“ usm\u00e1l se \u010dernovl\u00e1sek, ale bolel ho pohled na sv\u00e9ho zlomen\u00e9ho bratra.<\/div>\n
„Kdy\u017e jsem byl tam, tak jsem si p\u0159\u00e1l, abych se p\u0159idal k rodi\u010d\u016fm. Ale on mi to nedovolil. Tolik jsem cht\u011bl za nimi. Promi\u0148 mi to,“ \u0161eptl Tom se st\u00e1le sklopenou hlavou.<\/div>\n
„Nediv\u00edm se ti, br\u00e1\u0161ko. J\u00e1 bych si taky p\u0159\u00e1l um\u0159\u00edt,“ p\u0159itakal Bill a pak mezi nimi nastalo ticho.<\/p>\n

Bill jako by ti\u0161e rozmlouval s rodi\u010di a v duchu je \u017e\u00e1dal o to, aby dali na Toma pozor. Necht\u011bl o n\u011bj p\u0159ij\u00edt a p\u0159ece jen necht\u011bl, aby se vr\u00e1til k Anisovi. To by rozhodn\u011b nep\u0159e\u017eil. Necht\u011bl b\u00fdt sobeck\u00fd, ale byl na sv\u00e9ho bratra po smrti rodi\u010d\u016f opravdu upnut\u00fd.<\/div>\n

<\/div>\n
Tom si zat\u00edm v hlav\u011b p\u0159ehr\u00e1val Bushidova slova, \u017ee se mu mus\u00ed dal\u0161\u00ed den vydat, jinak bude ubli\u017eovat ostatn\u00edm. Necht\u011bl to dopustit, ale Bill byl rozhodnut\u00fd jednat jinak, a to se mu nel\u00edbilo. Vlastn\u011b v\u016fbec netu\u0161il, co m\u00e1 jeho vlastn\u00ed bratr v pl\u00e1nu. Jako by se v\u016f\u010di n\u011bmu Bill uzav\u0159el. Necht\u011bl mu nic \u0159\u00edct, a to ho nejv\u00edc tr\u00e1pilo. Jindy si \u0159\u00edkali a pro\u017e\u00edvali v\u0161echno, ale te\u010f to bylo jin\u00e9. Od t\u00e9 doby, co vid\u011bl to, co vid\u011bl, je jin\u00fd. Zamlkl\u00fd a jakoby v\u016f\u010di Tomovi uzav\u0159en\u00fd. A to se rastovi nel\u00edbilo. Cht\u011bl sv\u00e9ho vesel\u00e9ho br\u00e1\u0161ku zp\u00e1tky asi tak stejn\u011b, jako cht\u011bl Bill zp\u011bt toho sebev\u011bdom\u00e9ho Toma. Oboj\u00ed ale bylo nemo\u017en\u00e9. Ne po tom, co pro\u017eili. Nav\u00edc se mu Bill uzav\u0159el i jinak. Ne\u0159ekl mu nic o tom, co se s n\u00edm d\u011blo, kdy\u017e byl u Bushida. Jako by mu to tajil.<\/p>\n

Musel se zeptat Georga, kter\u00fd o tom cel\u00e9m v\u011bd\u011bl. A pr\u00e1v\u011b Georg mu \u0159ekl, jak se sesypal, kdy\u017e se vr\u00e1til od Bushida, ale bez n\u011bj. Po tom, co mu Anis vyhro\u017eoval, \u017ee pokud se n\u011bkdo z jejich party p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed k jeho domu, tak Tomovi ubl\u00ed\u017e\u00ed tak, \u017ee si to nikdo nedok\u00e1\u017ee p\u0159edstavit. O tom, jak Bill c\u00edtil v\u0161echno, co mu Bushido d\u011blal a t\u011b\u017eko to sn\u00e1\u0161el.<\/div>\n

Toma tohle tr\u00e1pilo, ale nev\u011bd\u011bl, jak o tom za\u010d\u00edt. V\u011bd\u011bl, \u017ee by si o tom m\u011bli promluvit, ale netu\u0161il jak na to.<\/p>\n

D\u0159\u00edv, ne\u017e by to s\u00e1m \u010dekal, se ale Bill postavil a s tich\u00fdm rozlou\u010den\u00edm se vydal pry\u010d. Jako by cht\u011bl d\u00e1t Tomovi prostor k vysloven\u00edm sv\u00fdch obav. Tom chv\u00edli sledoval jeho z\u00e1da, a\u017e se oto\u010dil k n\u00e1hrobku a povzdechl si.<\/p>\n

autor: T-KAY<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: T-KAY Kdy\u017e se vzbudili, bylo n\u011bco kolem jedn\u00e9 odpoledne, ale zato byli oba odpo\u010dat\u00ed. Kdy\u017e vstali, usm\u00edvali se na sebe, jako by se to, co se stalo p\u0159edt\u00edm, nikdy nestalo. Obl\u00e9kli si to nejpohodln\u011bj\u0161\u00ed oble\u010den\u00ed, co m\u011bli, a spole\u010dn\u011b se\u0161li do<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[525],"tags":[],"class_list":["post-5304","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-slave"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5304","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5304"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5304\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5304"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5304"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5304"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}