{"id":5309,"date":"2013-02-18T15:00:00","date_gmt":"2013-02-18T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5294"},"modified":"2013-02-18T15:00:00","modified_gmt":"2013-02-18T14:00:00","slug":"julie-24","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/02\/18\/julie-24\/","title":{"rendered":"Julie 24."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: B-kay
<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

<\/strong><\/div>\n

\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Prsty klouzal po hladk\u00e9m povle\u010den\u00ed, vyklep\u00e1vaj\u00edc zn\u00e1mou melodii. Nebyl si jist\u00fd, pro\u010d mu p\u0159i\u0161la na mysl pr\u00e1v\u011b tato skladba, ale nebylo to dobr\u00e9 znamen\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
Na ten den si pamatoval, jako by od t\u00e9 chv\u00edle neuplynula ani hodina, nato\u017e n\u011bkolik t\u00fddn\u016f.<\/div>\n
<\/div>\n
Tehdy se po dlouh\u00e9 dob\u011b chystal op\u011bt usednout za sv\u016fj klav\u00edr, kone\u010dky prst\u016f pokl\u00e1dal na kl\u00e1vesy a v mysli si opakoval t\u00f3ny melodie, kter\u00e1 mu nyn\u00ed nedovolovala p\u0159imhou\u0159it o\u010di.<\/div>\n
<\/div>\n
Prsty pohyboval plynule, povle\u010den\u00ed se prom\u011bnilo v ml\u00e9\u010dn\u00e9 kl\u00e1vesy a vytv\u00e1\u0159elo nesly\u0161nou skladbu, kter\u00e9 se cht\u011bl zbavit, ale nemohl.<\/p>\n

Obraz Billovy sp\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159e st\u0159\u00eddav\u011b mizel, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed se op\u011bt zjevoval, jak nerv\u00f3zn\u011b tiskl v\u00ed\u010dka a sna\u017eil se potla\u010dit vzpom\u00ednku na no\u010dn\u00ed m\u016fru, kter\u00e1 mu nedovolovala sp\u00e1t. Pr\u00e1v\u011b tenhle o\u0161kliv\u00fd sen byl tv\u016frcem jeho bd\u011bn\u00ed a tak\u00e9 melodie, kter\u00e1 mu v\u00ed\u0159ila hlavou.<\/p>\n

Netrp\u011bliv\u011b se na posteli zavrt\u011bl a pohl\u00e9dl na hodinky.<\/p>\n

Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed.<\/p>\n

V n\u011bkter\u00fdch chv\u00edl\u00edch se mu zd\u00e1lo, \u017ee \u010das plyne neuv\u011b\u0159itelnou rychlost\u00ed, a n\u00e1hle se vlekl jako jeho nep\u0159\u00edjemn\u00e9 p\u0159edstavy, kter\u00e9 nedok\u00e1zal vypustit z hlavy. P\u0159ed lety byl d\u00edt\u011btem a jako d\u00edt\u011bti se mu zd\u00e1lo nespo\u010detn\u00e9 mno\u017estv\u00ed o\u0161kliv\u00fdch sn\u016f, ale \u017e\u00e1dn\u00fd z nich nebyl tak skute\u010dn\u00fd jako tento. Probudil se zcela vyd\u011b\u0161en\u00fd, t\u0159esouc\u00ed se a lapaj\u00edc\u00ed po dechu, proto\u017ee se z obrazu p\u0159ed sebou nedok\u00e1zal vzpamatovat. Dokonce i te\u010f, jakmile se mu na kr\u00e1tkou chv\u00edli poda\u0159ilo udr\u017eet o\u010di zav\u0159en\u00e9, vid\u011bl d\u011bsiv\u00fd obraz jasn\u011b, bez sebemen\u0161\u00edch nejist\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed.<\/div>\n

\n
St\u00e1l u dve\u0159\u00ed, kr\u016f\u010dek od vstupu do baletn\u00edho studia, ve kter\u00e9m je\u0161t\u011b p\u0159ed n\u011bkolika hodinami slavili Billovy narozeniny. V\u0161echno kolem n\u011bj v\u0161ak bylo podivn\u011b pr\u00e1zdn\u00e9 a d\u011bsiv\u00e9. Jako by se jej okol\u00ed sna\u017eilo p\u0159ipravit na to, \u010demu bude muset \u010delit. U zrcadlov\u00e9 zdi, p\u0159\u00edmo na m\u00edst\u011b, kde Bill vzpom\u00ednal na sv\u00e9 prvn\u00ed tane\u010dn\u00ed kroky, n\u011bkdo le\u017eel.<\/p>\n

Ty huben\u00e9, dokonale dlouh\u00e9 nohy by poznal kdekoliv a za jak\u00fdchkoliv podm\u00ednek.<\/p>\n

Rozb\u011bhl se, aby se jej zeptal, pro\u010d tam jenom tak le\u017e\u00ed, a vzal jej pry\u010d, proto\u017ee se v baletn\u00edm studiu n\u00e1hle nec\u00edtil dob\u0159e. Jakmile v\u0161ak p\u0159i\u0161el dostate\u010dn\u011b bl\u00edzko na to, aby mu mohl pohl\u00e9dnout do tv\u00e1\u0159e, ustrnul. Billova sn\u011bhov\u00e1 tv\u00e1\u0159 byla cel\u00e1 od krve. Z\u00e1\u0159iv\u011b rud\u00fd odst\u00edn p\u016fsobil na jeho b\u011blostn\u00e9 pleti nep\u0159irozen\u011b jako barva. Dokonce si v prvn\u00edch vte\u0159in\u00e1ch naivn\u011b myslel, \u017ee jej pouze n\u011bkdo polil rudou barvou a Bill m\u011bl ka\u017edou chvilku otev\u0159\u00edt o\u010di a zasm\u00e1t se spole\u010dn\u011b s n\u00edm.<\/p>\n

Bill v\u0161ak z\u016fst\u00e1val i nad\u00e1le nehybn\u011b le\u017eet.<\/p>\n

Nereagoval dokonce ani tehdy, kdy jej Tom vzal do n\u00e1ru\u010de a sna\u017eil se jej probudit. Ud\u011blalo se mu \u0161patn\u011b. P\u0159evr\u00e1til se mu \u017ealudek, jeho vnit\u0159nosti ud\u011blaly tot\u00e9\u017e.<\/p>\n

T\u011bsn\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se za\u010dalo prost\u0159ed\u00ed kolem n\u011bj rozpl\u00fdvat, je\u0161t\u011b stihl zahl\u00e9dnout obrysy kluka post\u00e1vaj\u00edc\u00edho opod\u00e1l. Nevid\u011bl mu do tv\u00e1\u0159e. Stihl zachytit pouze pr\u00e1zdn\u00fd \u00fasm\u011bv a tetov\u00e1n\u00ed na ruce, kter\u00e1 to z\u0159ejm\u011b v\u0161echno zp\u016fsobilo.<\/p>\n

Kotva.<\/p>\n

<\/em> Jakmile se probudil a zjistil, \u017ee nic z toho, co vid\u011bl, nebylo skute\u010dn\u00e9 a Bill z\u016fst\u00e1val i nad\u00e1le chr\u00e1n\u011bn jeho objet\u00edm, ulevilo se mu, ale ne natolik, aby na to p\u0159estal myslet. Na hrudi c\u00edtil zvl\u00e1\u0161tn\u00ed t\u00edhu, kter\u00e1 nebyla zp\u016fsobena druh\u00fdm t\u011blem p\u0159itulen\u00fdm k tomu jeho p\u0159esn\u011b tak, jako kdy\u017e us\u00ednali.<\/p>\n

Mrzut\u011b stiskl rty a sklonil tv\u00e1\u0159. Nas\u00e1l do nosu v\u016fni \u010dern\u00fdch vlas\u016f t\u011bsn\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e je l\u00e1skypln\u011b pol\u00edbil.<\/p>\n

U\u017e se v\u00edce nec\u00edtil siln\u00fdm a odv\u00e1\u017en\u00fdm. Jeho Achillova pata se mu rozvalovala na b\u0159i\u0161e a on byl ochoten ud\u011blat i nemo\u017en\u00e9 proto, aby jej ochr\u00e1nil. Od chv\u00edle, kdy jej poznal, byl odhodl\u00e1n ud\u011blat pro jeho bezpe\u010d\u00ed, cokoliv.<\/p>\n

„V\u011b\u0159 mi, \u017ee jsem schopn\u00e1 je\u0161t\u011b hor\u0161\u00edch v\u011bc\u00ed!“<\/p>\n

<\/em> „U\u017e dost,“ zast\u00e9nal, jednou dlan\u00ed si promnul tv\u00e1\u0159, zat\u00edmco tou druhou zes\u00edlil sev\u0159en\u00ed kolem Billov\u00fdch nah\u00fdch bok\u016f.<\/div>\n

<\/div>\n
Dne\u0161n\u00ed noc byla tou nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed v jeho \u017eivot\u011b a odm\u00edtal str\u00e1vit jedinou dal\u0161\u00ed minutu p\u0159em\u00fd\u0161len\u00edm nad v\u00fdznamem toho snu a vzpom\u00edn\u00e1n\u00edm na Miiny v\u00fdhru\u017eky. Byl to jenom sen a Mia byla daleko od nich. Nic nemohlo zkazit jeho \u0161t\u011bst\u00ed. Alespo\u0148 v tuto chv\u00edli ne.<\/p>\n

Vesele si skousl ret a zavrtal se do matrace, jako kdy\u017e byl mal\u00fd kluk a necht\u011blo se mu vst\u00e1vat. D\u00edky tomu m\u011bl Billovu tv\u00e1\u0159 p\u0159esn\u011b v \u00farovni t\u00e9 sv\u00e9 a m\u011bl tak na ni p\u0159\u00edmo dokonal\u00fd v\u00fdhled.<\/p>\n

Panenka.<\/p>\n

<\/em> U\u017e tolikr\u00e1t p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co jin\u00e9ho mu Bill p\u0159ipom\u00edn\u00e1. Jak\u00e9 jin\u00e9 pocity, vzpom\u00ednky nebo my\u0161lenky v n\u011bm vyvol\u00e1v\u00e1, ale nedok\u00e1zal p\u0159ij\u00edt na nic, co by jej vystihovalo l\u00e9pe. Dokonal\u00e1 k\u016f\u017ee, barvy \u010derstv\u011b napadl\u00e9ho sn\u011bhu, nekone\u010dn\u00e9 tmav\u00e9 \u0159asy a nachov\u00e9 rty, ke kter\u00fdm pr\u00e1v\u011b p\u0159isouval ukazov\u00e1\u010dek, aby se jich mohl zlehka dotknout. A na to, co se skr\u00fdvalo pod p\u0159ikr\u00fdvkou, rad\u011bji ani nepomyslel, proto\u017ee by svou touhu nedok\u00e1zal potla\u010dit dlouho.<\/p>\n

Po dlouh\u00e9 dob\u011b se spokojen\u011b usm\u00e1l, jakmile jej rty, kter\u00fdch se zlehka dot\u00fdkal, napodobily, a tak\u00e9 mu v\u011bnovaly drobn\u00fd \u00fasm\u011bv. Bill se ani nesna\u017eil otev\u00edrat o\u010di. Hned se naklonil pro polibek, a jakmile se jejich rty potkaly, spokojen\u011b vydechl.<\/p>\n

„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ zast\u00e9nal mu do \u00fast, jak pokra\u010dovali v l\u00edb\u00e1n\u00ed. C\u00edtil Tomovy prsty na z\u00e1dech, jeho sladk\u00fd jazyk ve sv\u00e9 puse a je\u0161t\u011b nikdy nepoc\u00edtil takov\u00fd pocit napln\u011bn\u00ed. Jako by p\u0159es noc dovr\u0161il svou dosp\u011blost. Okusil intimn\u00ed sbl\u00ed\u017een\u00ed. Ji\u017e d\u00e9le nebyl nedot\u010den\u00fdm. Ka\u017ed\u00fd milimetr jeho t\u011bla byl pozna\u010den Tomovou bl\u00edzkost\u00ed a byl toho jasn\u00fdm d\u016fkazem.<\/p>\n

„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ bylo mu tichou odpov\u011bd\u00ed. Tom mu v\u011bnoval dlouh\u00fd \u00fasm\u011bv p\u0159edt\u00edm, ne\u017e si jej pomalu p\u0159ehoupl na sebe a op\u011bt jej pol\u00edbil. L\u00edbal jeho \u00fasta se v\u0161\u00ed l\u00e1skou, kter\u00e9 byl schopen. Jako by z\u016fst\u00e1valy rozbit\u00e9 a pokryt\u00e9 zaschlou krv\u00ed. B\u00e1l se jej dotknout siln\u011bji, pol\u00edbit jej v\u00e1\u0161niv\u011bji, milovat se s n\u00edm, aby mu t\u00edm nezp\u016fsobil bolest.<\/p>\n

„Jakpak ses vyspal?“<\/div>\n

„Skv\u011ble. A ty?“ Tom mu necht\u011bl lh\u00e1t, ale bylo by zbyte\u010dn\u00e9 d\u011bsit jej hloup\u00fdm snem, na kter\u00fd u\u017e stejn\u011b zapom\u00ednal. I kdy\u017e byl ve tv\u00e1\u0159i bled\u0161\u00ed ne\u017e obvykle a pod o\u010dima m\u011bl vystoupl\u00e9 kruhy, \u00fasm\u011bv, zdob\u00edc\u00ed jeho rty, v Billovi vzbuzoval dojem, \u017ee je v\u0161echno tak, jak m\u00e1 b\u00fdt.<\/div>\n
<\/div>\n
„J\u00e1 taky,“ p\u00edpl. „Zd\u00e1l se mi moc kr\u00e1sn\u00fd sen,“ za\u0161eptal mu do ucha s v\u00fdrazem mal\u00e9ho d\u00edt\u011bte, kter\u00e9 se rozhodlo prozradit n\u011bkomu sv\u00e9 tajemstv\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„Prozrad\u00ed\u0161 mi jej?“ Tom nutn\u011b pot\u0159eboval sly\u0161et n\u011bco kr\u00e1sn\u00e9ho. U\u017e jenom fakt, \u017ee byl jedin\u00fdm, komu se zd\u00e1lo n\u011bco o\u0161kliv\u00e9ho, soud\u011b podle Juliina klidn\u00e9ho v\u00fdrazu, v n\u011bm vzbuzoval podez\u0159en\u00ed, \u017ee by m\u011bl b\u00fdt p\u0159eci jen obez\u0159etn\u011bj\u0161\u00ed a d\u00e1vat na n\u011b v\u011bt\u0161\u00ed pozor.<\/p>\n

Krom\u011b toho m\u011bl Bill\u016fv sen z\u0159ejm\u011b n\u011bco spole\u010dn\u00e9ho s v\u011btou, kterou vyslovil p\u0159edt\u00edm, ne\u017e usnul, a on cht\u011bl sly\u0161et o v\u0161em, co Billovi d\u011blalo radost.<\/p>\n

„Dok\u00e1zal jsi to. Prom\u011bnils m\u011b v and\u011bla.“<\/p>\n

<\/em> „Zd\u00e1lo se mi o-„<\/p>\n

O \u010dem se mu zd\u00e1lo, se v ten den Tom nedozv\u011bd\u011bl.<\/div>\n

<\/div>\n
Pr\u00e1v\u011b ve chv\u00edli, kdy se mu cht\u011bl Bill sv\u011b\u0159it se sv\u00fdm snem a \u0159\u00edct mu v\u0161e o Michelangelov\u011b kouzeln\u00e9m r\u010den\u00ed, o sv\u00fdch vlastn\u00edch obav\u00e1ch z jeho nenapln\u011bn\u00ed a o radosti, kdy\u017e k tomu nakonec do\u0161lo, Julie otev\u0159ela sv\u00e1 nevinn\u00e1 o\u010dka a zaplavila sv\u00fdm pisklav\u00fdm napodobov\u00e1n\u00edm kachen cel\u00fd pokoj, co\u017e znamenalo jedin\u00e9.<\/p>\n

\u010cekala je n\u00e1v\u0161t\u011bva parku.<\/p>\n

\u2026<\/div>\n

\n

Zhluboka se nadechl a zad\u00edval se kolem sebe.<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
Okol\u00edm se nesl chladn\u011bj\u0161\u00ed v\u00edtr, ne\u017e na jak\u00fd byli zvykl\u00ed, listy ze strom\u016f padaly pod jeho t\u00edhou a zanech\u00e1valy v\u011btve strom\u016f hol\u00e9 a opu\u0161t\u011bn\u00e9. Podzim utekl jako voda a pr\u00e1v\u011b se s nimi lou\u010dil posledn\u00edmi z\u00e1blesky slunce.<\/p>\n

P\u0159ich\u00e1zela zima.<\/p>\n

Nebyl si jist\u00fd t\u00edm, zda m\u011bl toto obdob\u00ed r\u00e1d, nebo jej nen\u00e1vid\u011bl.<\/div>\n

<\/div>\n
V zimn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch p\u0159i\u0161el o to nejcenn\u011bj\u0161\u00ed, co m\u011bl. Um\u0159ela mu maminka, ze dne na den se stal otcem, zm\u011bnil prost\u0159ed\u00ed, domov, p\u0159i\u0161el o svou mladost.<\/div>\n
<\/div>\n
Na druh\u00e9 stran\u011b tady v\u0161ak po\u0159\u00e1d z\u016fst\u00e1valo i to hezk\u00e9. Sta\u010dil jedin\u00fd pohled do tv\u00e1\u0159e toho and\u00edlka a v\u011bd\u011bl, \u017ee by j\u00ed nic na sv\u011bt\u011b nedok\u00e1zalo nahradit.<\/p>\n

Sed\u011bla na Tomov\u011b kl\u00edn\u011b zcela klidn\u011b a ve\u0161kerou pozornost v\u011bnovala ptactvu na jezern\u00ed hladin\u011b. P\u0159\u00edmo z\u00e1\u0159ila radost\u00ed, kdy\u017e j\u00ed Tom pom\u00e1hal s h\u00e1zen\u00edm drobn\u00fdch kousk\u016f chleba, po kter\u00fdch se mohla mal\u00e1 k\u00e1\u010d\u00e1tka utlouct. Bill se musel pousm\u00e1t p\u0159i pomy\u0161len\u00ed na to, jak\u00e1 z\u0159ejm\u011b bude jej\u00ed reakce, a\u017e kachny odlet\u00ed do tepl\u00fdch kraj\u016f a jezero z\u016fstane pr\u00e1zdn\u00e9 stejn\u011b jako v\u011btve strom\u016f.<\/p>\n

Jakmile na tv\u00e1\u0159i uc\u00edtil m\u011bkk\u00e9 pohlazen\u00ed, pousm\u00e1l se a prsty se dotkl hork\u00e9 dlan\u011b. Pohl\u00e9dl Tomovi do o\u010d\u00ed, v\u010das na to, aby spat\u0159il st\u00edn, kter\u00fd p\u0159eb\u011bhl jeho pohledem.<\/div>\n

<\/div>\n
„Od r\u00e1na mi p\u0159ijde\u0161 ztichl\u00fd. Stalo se n\u011bco?“ p\u0159isunul se bl\u00ed\u017e, aby mohl oplatit jeho dotek.<\/div>\n
<\/div>\n
„Nic se nestalo,“ Tom odpov\u011bd\u011bl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 rychle na to, aby mu dok\u00e1zal v\u011b\u0159it.<\/div>\n
<\/div>\n
Cht\u011bl se usm\u00edvat, b\u00fdt vesel\u00fd, ale nedok\u00e1zal p\u0159estat myslet na ten \u0161\u00edlen\u00fd sen.<\/div>\n
<\/div>\n
„Zkazil jsem n\u011bco j\u00e1?“ Tom s potla\u010den\u00fdm \u00fasm\u011bvem zavrt\u011bl hlavou a podal Julii dal\u0161\u00ed kousek chleba. Bill z\u0159ejm\u011b nabyl pocitu, \u017ee za v\u0161e zl\u00e9 je zodpov\u011bdn\u00fd pr\u00e1v\u011b on.<\/p>\n

„T-to v noci\u2026,“ rozpa\u010dit\u011b se po\u0161kr\u00e1bal ve vlasech a pla\u0161e odvr\u00e1til tv\u00e1\u0159. „Nel\u00edbilo se ti to?“<\/div>\n

<\/div>\n
„Bille,“ chytil jej za tv\u00e1\u0159, zat\u00edmco druhou \u0161imral Julii po b\u0159\u00ed\u0161ku. „Bylo to dokonal\u00e9. Lep\u0161\u00ed by to u\u017e ani b\u00fdt nemohlo,“ Billovo srdce zaplesalo, pousm\u00e1l se, ale vz\u00e1p\u011bt\u00ed op\u011bt zv\u00e1\u017en\u011bl.<\/p>\n

„Je to t\u00edm, \u017ee jsem usnul?“<\/p>\n

„Co\u017ee?“ Tom nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee se jej na to skute\u010dn\u011b pt\u00e1. Cht\u011bl se zasm\u00e1t, ale p\u0159i pohledu na Billovu tv\u00e1\u0159 mu do\u0161lo, \u017ee to mysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b.<\/p>\n

„Bylo to na\u0161e prvn\u00ed milov\u00e1n\u00ed a j\u00e1 jsem hned usnul. Obvykle se lid\u00e9 p\u0159eci je\u0161t\u011b mazl\u00ed, pov\u00eddaj\u00ed si o tom a podobn\u011b. N-nebo ne?“ v roztomilosti se pr\u00e1v\u011b vyrovnal mal\u00e9 Julii. Jeho tv\u00e1\u0159 pr\u00e1v\u011b z\u00edskala barvu zral\u00e9ho raj\u010dete, styd\u011bl se pohl\u00e9dnout Tomovi do tv\u00e1\u0159e, on v\u0161ak m\u011bl neuv\u011b\u0159itelnou chu\u0165 vz\u00edt jej do n\u00e1ru\u010de a cel\u00e9ho zul\u00edbat.<\/p>\n

Byl jedn\u00edm slovem \u00fa\u017easn\u00fd.<\/p>\n

„Byls unaven\u00fd. Na tom nen\u00ed nic \u0161patn\u00e9ho. Opravdu to bylo moc kr\u00e1sn\u00e9.“ Bill se odv\u00e1\u017eil zvednout tv\u00e1\u0159 a pohl\u00e9dl mu do o\u010d\u00ed. I p\u0159esto, \u017ee se je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d styd\u011bl, se kone\u010dn\u011b usm\u00e1l. Nez\u00e1le\u017eelo mu na tom, zdali milov\u00e1n\u00ed s Miou nebylo lep\u0161\u00ed, nebo hez\u010d\u00ed. Tomovi to p\u0159i\u0161lo kr\u00e1sn\u00e9.<\/p>\n

Do\u0161lo mu, \u017ee za smutek v jeho o\u010d\u00edch z\u0159ejm\u011b m\u016f\u017ee vzpom\u00ednka na Andreasovo chov\u00e1n\u00ed, a pochopil, \u017ee bude lep\u0161\u00ed, kdy\u017e se jej nebude na nic pt\u00e1t.<\/div>\n

P\u0159itulil se k n\u011bmu, hlavou se op\u0159el o jeho rameno a zav\u0159el o\u010di.<\/p>\n

„Miluju t\u011b,“ \u0161eptl.<\/p>\n

M\u00edrn\u00fd tlak Tomova ukazov\u00e1\u010dku jej donutil zvednout tv\u00e1\u0159.<\/p>\n

„Taky t\u011b miluju, Bille,“ kr\u00e1tce jej pol\u00edbil na rty. „Jsi cel\u00fd m\u016fj sv\u011bt,“ zachytil Billovy chv\u011bj\u00edc\u00ed se rty t\u011bmi sv\u00fdmi a l\u00edbal jej stejn\u011b intenzivn\u011b, jako kdy\u017e jej l\u00edbal poprv\u00e9. Vyd\u011b\u0161en\u011b, hladov\u011b, zoufale. V de\u0161ti.<\/p>\n

Bill ochutn\u00e1val rty, kter\u00e9 byly obrazem protikladu. Zvenku studen\u00e9 a o\u0161lehan\u00e9 v\u011btrem, zevnit\u0159 hork\u00e9 a spaluj\u00edc\u00ed.<\/p>\n

Julie, kter\u00e1 se zbavila i posledn\u00edch drobk\u016f chleba, se zachytila Tomova tri\u010dka a nemotorn\u011b se postavila na nohy. Sledovala l\u00edbaj\u00edc\u00ed se tv\u00e1\u0159e obou tak dlouho, a\u017e nakonec sama zatou\u017eila po pusince. Otev\u0159ela \u00fasta, opatrn\u011b se naklonila a vlepila ob\u011bma mokr\u00fd polibek na l\u00edce.<\/p>\n

Bill se ti\u0161e zasm\u00e1l a p\u0159em\u00fd\u0161lel nad v\u00fdznamem Tomov\u00fdch slov.<\/div>\n

<\/div>\n
Podruh\u00e9 v \u017eivot\u011b, byl cel\u00fdm sv\u011btem pro n\u011bkoho jin\u00e9ho.<\/div>\n
<\/div>\n
Tu prvn\u00ed osobu ji\u017e ztratil.<\/p>\n

Pod\u00edval se na Tomovu usm\u00edvaj\u00edc\u00ed se tv\u00e1\u0159.<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
Tu druhou ztratit nedok\u00e1\u017ee\u2026<\/p>\n

Parkem pr\u00e1v\u011b proch\u00e1zela jak\u00e1si pan\u00ed, asi ve st\u0159edn\u00edm v\u011bku.<\/p>\n

Sp\u011bchala z pr\u00e1ce, jej\u00ed unaven\u00e9, smutn\u00e9 o\u010di se rozhl\u00ed\u017eely po okol\u00ed a ve chv\u00edli, kdy spat\u0159ila trojici u jezera, se zastavila a z\u016fstala na nich viset pohledem. Park byl i v tomhle po\u010das\u00ed pln\u00fd lid\u00ed, ale l\u00edbaj\u00edc\u00ed se dvojice s mal\u00fdm d\u011bv\u010d\u00e1tkem si nikoho nev\u0161\u00edmala. Jako by byli v parku sami. O\u010di m\u011bli jenom pro toho druh\u00e9ho, n\u011bco si \u0161eptli, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed se op\u011bt pono\u0159ili do vz\u00e1jemn\u00e9ho projevov\u00e1n\u00ed si l\u00e1sky a oddanosti.<\/p>\n

Necht\u011bla se na n\u011b d\u00edvat d\u00e9le, ne\u017e bylo vhodn\u00e9, pr\u00e1v\u011b proto se vytrhla ze sv\u00e9ho zamy\u0161len\u00ed a vydala se d\u00e1l.<\/div>\n

<\/div>\n
N\u00e1hle se v\u0161ak nikam nehnala. Jej\u00ed unaven\u00fd pohled byl nyn\u00ed pln\u00fd l\u00e1sky a neskr\u00fdvan\u00e9 radosti. Jako by b\u011bhem t\u00e9 chvilky oml\u00e1dla o n\u011bkolik let. C\u00edtila se spokojen\u00e1, i p\u0159esto, \u017ee se nejednalo o jej\u00ed vlastn\u00ed \u0161t\u011bst\u00ed.<\/div>\n
U\u0161la n\u011bkolik metr\u016f a naposled se ohl\u00e9dla. Jejich pozice se zm\u011bnily. Nel\u00edbali se, tentokr\u00e1t v\u011bnovali pozornost pouze mali\u010dk\u00e9, kter\u00e1 se usm\u00edvala a byla \u017eiv\u00fdm d\u016fkazem jejich radosti.<\/div>\n
<\/div>\n
\u017dena se pousm\u00e1la.<\/p>\n

Tak\u017ee jsi to p\u0159eci jen dok\u00e1zal, Tome. Zachr\u00e1nil ses.<\/p>\n

Alespo\u0148 jeden z n\u00e1s.<\/p>\n

<\/em> autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Prsty klouzal po hladk\u00e9m povle\u010den\u00ed, vyklep\u00e1vaj\u00edc zn\u00e1mou melodii. Nebyl si jist\u00fd, pro\u010d mu p\u0159i\u0161la na mysl pr\u00e1v\u011b tato skladba, ale nebylo to dobr\u00e9 znamen\u00ed. Na ten den si pamatoval, jako by od t\u00e9 chv\u00edle neuplynula ani hodina, nato\u017e n\u011bkolik t\u00fddn\u016f.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[528],"tags":[],"class_list":["post-5309","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-julie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5309","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5309"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5309\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5309"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5309"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5309"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}