{"id":5310,"date":"2013-02-17T18:00:00","date_gmt":"2013-02-17T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5295"},"modified":"2013-02-17T18:00:00","modified_gmt":"2013-02-17T17:00:00","slug":"wenn-es-manchmal-regnet-27","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/02\/17\/wenn-es-manchmal-regnet-27\/","title":{"rendered":"Wenn es manchmal regnet 27."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Lisa<\/p>\n

<\/strong> Pro ty, kte\u0159\u00ed je\u0161t\u011b nezapomn\u011bli.<\/em><\/div>\n


<\/em><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
*<\/div>\n
\n

„M\u00e1\u0161 to tady\u2026 ehm\u2026 p\u011bkn\u00e9,“ rozhl\u00ed\u017eel se Bill kolem sebe a v ruce k\u0159e\u010dovit\u011b sv\u00edral svou ta\u0161ku.<\/p><\/div>\n

„Jo, j\u00e1 v\u00edm,“ u\u0161kl\u00edbnul se Arab a popostr\u010dil ho d\u00e1l. „Odlo\u017e si; jako doma,“ m\u00e1vnul rukou, skopl svoje boty na hrom\u00e1dku a v\u011bnoval mu jeden ze sv\u00fdch pok\u0159iven\u00fdch \u00fasm\u011bv\u016f, p\u0159i kter\u00e9m m\u011bl Bill sto chut\u00ed se oto\u010dit na pat\u011b a vyst\u0159elit pry\u010d ze dve\u0159\u00ed. Nam\u00edsto toho jen napodobil Anise – s t\u00edm rozd\u00edlem, \u017ee sv\u00e9 boty si pe\u010dliv\u011b srovnal a n\u00e1sledoval ho d\u00e1l do domu.<\/p>\n

Nemyslel si, \u017ee bude \u010dlov\u011bk jako Anis bydlet v n\u011bjak\u00e9m zatuchl\u00e9m mal\u00e9m byt\u011b. Ale ani si nep\u0159edstavoval, \u017ee jeho d\u016fm bude p\u016fsobit tak p\u0159\u00edjemn\u011b. N\u00e1bytek byl modern\u00ed a barevn\u011b slad\u011bn\u00fd a bylo to tam sv\u00fdm zp\u016fsobem \u00fatuln\u00e9. A Billovi kv\u016fli tomu bylo divn\u011b. C\u00edtil se provinile, kdy\u017e si myslel, \u017ee by mu tady mohlo b\u00fdt dob\u0159e.<\/p>\n

„Poj\u010f, uk\u00e1\u017eu ti, kde bude\u0161 sp\u00e1t,“ vytrhl ho Anis z p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed. P\u0159ik\u00fdvl na souhlas a vydal se za n\u00edm po schodech. Anis mu cestou ukazoval dal\u0161\u00ed pokoje a jmenoval, co je za nimi, dokud se nedostali a\u017e na konec chodby. Bill se nemohl zbavit dojmu, \u017ee je ten d\u016fm a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00fd pro jednoho \u010dlov\u011bka.<\/p>\n

„Tohle je tv\u016fj nov\u00fd bejv\u00e1k,“ poklepal Arab na dve\u0159e, ne\u017e je otev\u0159el. Pokoj byl za\u0159\u00edzen\u00fd ve stejn\u00e9m stylu jako v\u0161echno ostatn\u00ed v dom\u011b. Byla tam postel, sk\u0159\u00ed\u0148 a mal\u00fd stolek. Docela oby\u010dejn\u00fd pokoj pro hosty – nic zvl\u00e1\u0161tn\u00edho, ale bohat\u011b to sta\u010dilo. Vypadalo to, \u017ee Bill byl v\u016fbec prvn\u00ed, kdo tenhle pokoj bude vyu\u017e\u00edvat, ale Anise se neptal.<\/p>\n<\/div>\n

\n
„Nech\u00e1m ti chvilku, aby ses zabydlel. Budu dole.“ Ne\u017e Bill sta\u010dil cokoli \u0159\u00edct, zabouchly se dve\u0159e a jeho nov\u00fd spolubydl\u00edc\u00ed byl pry\u010d.<\/div>\n
Bill se posadil na postel, ta\u0161ku hodil vedle sebe a chv\u00edli jen z\u00edral do st\u011bny. Sna\u017eil se p\u0159ij\u00edt na to, jak \u0161\u00edlen\u00e9 je, kde moment\u00e1ln\u011b byl. Ale nakonec usoudil, \u017ee pokud nad t\u00edm bude p\u0159em\u00fd\u0161let jen o trochu d\u00e9le, nejsp\u00ed\u0161 mu praskne hlava, tak\u017ee ud\u011blal jedinou u\u017eite\u010dnou v\u011bc, kterou mohl – vybalil si sv\u00fdch p\u00e1r v\u011bc\u00ed a urovnal je do sk\u0159\u00edn\u011b a pak se\u0161el dol\u016f za Anisem.<\/p>\n

„Pivo?“ nab\u00eddl mu dealer s hlavou zastr\u010denou v ledni\u010dce.<\/div>\n

„Ne, d\u00edky. Nepiju.“ Byl si stoprocentn\u011b jist\u00fd, \u017ee na alkohol je\u0161t\u011b p\u0159ipraven\u00fd nen\u00ed.<\/div>\n
„Jasn\u011b, \u017ee ne,“ odfrkl si Arab a hodil mu lahev s n\u011bjakou miner\u00e1lkou, kterou Bill tak tak chytl.<\/div>\n
„D\u00edky,“ k\u00fdvnul na n\u011bj. „A\u2026 hm\u2026 teda\u2026 d\u00edky, \u017ee m\u011b tu nech\u00e1\u0161.“ Nerv\u00f3zn\u011b ma\u010dkal fla\u0161ku v prstech a donutil se mu pod\u00edvat do tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„\u017d\u00e1dnej probl\u00e9m,“ pokr\u010dil Anis rameny a napil se piva. „Chce\u0161 se d\u00edvat na telku?“<\/div>\n
„Tak jo,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill a p\u0159isedl si k n\u011bmu na gau\u010d, p\u0159ekvapen\u00fd, jak nenucen\u011b se k n\u011bmu dealer chov\u00e1. Jako by nechat u sebe bydlet n\u011bkoho \u00fapln\u011b ciz\u00edho byla naprosto v\u0161edn\u00ed v\u011bc.<\/p>\n

<\/div>\n

*<\/div>\n
\n

Bylo to o dal\u0161\u00ed t\u0159i piva a miner\u00e1lku pozd\u011bji, ne\u017e se Bill odhodlal s Anisem nav\u00e1zat \u0159e\u010d. Cel\u00e1 situace mu p\u0159i\u0161la absurdn\u00ed a nev\u011bd\u011bl, co si k n\u011bmu m\u016f\u017ee dovolit. Anis byl pro n\u011bj celou dobu, co ho znal, jakousi autoritou. Nebyl to n\u011bkdo, za k\u00fdm si za\u0161el a pokecal si s n\u00edm o po\u010das\u00ed. A ani te\u010f, kdy\u017e byl u n\u011bj doma a vypadalo to, \u017ee je vlastn\u011b docela oby\u010dejn\u00fd \u010dlov\u011bk, si nebyl jist\u00fd, jestli se tak k n\u011bmu opravdu m\u016f\u017ee chovat. To, \u017ee jej nechal u sebe a te\u010f tady spolu sed\u011bli a d\u00edvali se na televizi, neznamenalo, \u017ee jsou najednou nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9. Bill vlastn\u011b nev\u011bd\u011bl, co to znamenalo. Ale \u010d\u00edm d\u00e9le tam sed\u011bl, t\u00edm v\u00edc v n\u011bm rostla zv\u011bdavost je\u0161t\u011b v\u00edce umocn\u011bn\u00e1 t\u00edm, \u017ee o Anisovi vlastn\u011b v\u016fbec nic nev\u011bd\u011bl. M\u011bl jen p\u00e1r dojm\u016f, kter\u00e9 z\u00edskal p\u0159i rozhl\u00ed\u017een\u00ed po dom\u011b, ale to v n\u011bm vyvol\u00e1valo jen ot\u00e1zky, o kter\u00fdch si nebyl jist\u00fd, jestli je m\u016f\u017ee polo\u017eit.<\/p>\n

„Tak\u017ee\u2026“ poda\u0159ilo se mu ze sebe dostat, ale kdy\u017e se na n\u011bj Arab oto\u010dil, do\u0161la mu slova. A\u017e kdy\u017e jeho spole\u010dn\u00edk zvedl zv\u011bdav\u011b obo\u010d\u00ed, donutil se v\u011btu dokon\u010dit. „Jak dlouho u\u017e\u2026 ty v\u00ed\u0161<\/em>, prod\u00e1v\u00e1\u0161 – ?“<\/div>\n

„Heroin<\/em>?“ u\u0161kl\u00edbl se Anis pobaven\u011b nad jeho rozpaky. „Nemus\u00ed\u0161 se b\u00e1t to \u0159\u00edct. Nen\u00ed to sprost\u00e9 slovo,“ jeho \u00fa\u0161klebek se je\u0161t\u011b roz\u0161\u00ed\u0159il. „Asi t\u0159i roky. Ale p\u0159edt\u00edm jsem prod\u00e1val tr\u00e1vu a dlouhou dobu taky kokain.“ Bill jen vykulil o\u010di. No, byla to bezpochyby dlouh\u00e1 kari\u00e9ra.<\/div>\n
„P\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed\u0161 n\u011bkdy nad t\u00edm, co bys d\u011blal, kdybys m\u011bl norm\u00e1ln\u00ed pr\u00e1ci?“ nemohl si pomoct, ale musel se zeptat. Chv\u00edli m\u011bl pocit, \u017ee se Anis mo\u017en\u00e1 na\u0161tve a po\u0161le ho do h\u00e1je, ale k jeho p\u0159ekvapen\u00ed to vypadalo, \u017ee Anisovi jeho ot\u00e1zky nevad\u00ed.<\/div>\n
„Ne. Nem\u00e1 cenu p\u0159em\u00fd\u0161let nad v\u011bcmi, kter\u00e9 by mohly b\u00fdt, kdy\u017e je m\u016f\u017ee\u0161 zm\u011bnit.“<\/div>\n
„To nech\u00e1pu,“ pot\u0159\u00e1sl Bill hlavou.<\/div>\n
„Pod\u00edvej\u2026“ poposedl si dealer a nato\u010dil se k n\u011bmu cel\u00fdm t\u011blem, aby mu vid\u011bl l\u00e9pe do zaujat\u00e9 tv\u00e1\u0159e. „J\u00e1 to ned\u011bl\u00e1m proto, \u017ee mus\u00edm. Ve skute\u010dnosti bych si te\u010f mohl dost dlouhou dobu v\u00e1let \u0161unky. D\u011bl\u00e1m to proto, \u017ee jsem si to vybral. Je to moje cesta<\/em>. A a\u017e budu cht\u00edt d\u011blat n\u011bco jin\u00e9ho – tak se na dealov\u00e1n\u00ed vyka\u0161lu a ud\u011bl\u00e1m to.“<\/div>\n
„V\u017edycky to nen\u00ed tak snadn\u00e9,“ nam\u00edtl Bill, „n\u011bkter\u00e9 v\u011bci nem\u016f\u017ee\u0161 jen tak zm\u011bnit.“<\/div>\n
„To jsou jen kecy. V\u017edycky m\u00e1\u0161 na v\u00fdb\u011br.<\/em> Jedin\u00e9, co t\u011b doopravdy omezuje, je strach n\u011bkter\u00e9 v\u011bci zm\u011bnit.“ Na chv\u00edli mezi nimi zavl\u00e1dlo ticho.<\/p>\n

Nezn\u011blo to tak nesmysln\u011b. Vlastn\u011b se Bill p\u0159istihl, \u017ee s n\u00edm v duchu souhlas\u00ed. Mo\u017en\u00e1 na odhodl\u00e1n\u00ed zm\u011bnit v\u011bci nebylo nic jin\u00e9ho, ne\u017e p\u0159ekonat v sob\u011b tu hr\u016fzu a nekone\u010dn\u00fd strach z toho, co p\u0159ijde. Pro\u010d mu trvalo tak dlouho vzd\u00e1t se heroinu? – Ze strachu ze v\u0161ech v\u011bc\u00ed, p\u0159ed kter\u00fdmi se pomoc\u00ed heroinu chr\u00e1nil. Pro\u010d mu trvalo tak dlouho, ne\u017e p\u0159iznal matce, co se s n\u00edm d\u011blo? – Ze strachu. Ze strachu z v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 by p\u0159i\u0161ly, kdy\u017e to \u0159ekne. A ony p\u0159i\u0161ly. P\u0159esn\u011b tak, jak se b\u00e1l. Ale bylo by n\u011bco jin\u00e9, kdyby sv\u016fj strach nep\u0159ekonal a rozhodl se v\u0161echno nechat b\u00fdt tak, jak to bylo? No, mo\u017en\u00e1 by u\u017e d\u00e1vno byl mrtv\u00fd, proto\u017ee by to d\u00e1l nesnesl. Ale mo\u017en\u00e1 by nebyla mrtv\u00e1 jeho matka. A nakonec, pro\u010d Tomovi bez ust\u00e1n\u00ed lhal a p\u0159edst\u00edral svou l\u00e1sku m\u00edsto toho, aby k n\u011bmu byl up\u0159\u00edmn\u00fd u\u017e od po\u010d\u00e1tku? – Ze strachu, \u017ee z\u016fstane s\u00e1m. \u017de ho Tom opust\u00ed ve chv\u00edli, kdy ho pot\u0159eboval nejv\u00edc. A te\u010f opustil Toma on.<\/em><\/p>\n

Povzdechl si a utnul tok my\u0161lenek, kter\u00fd za\u010d\u00ednal zab\u00edhat do bolestiv\u00fdch t\u00e9mat. Kdy\u017e myslel na bratra, c\u00edtil p\u00e1livou zm\u011b\u0165 emoc\u00ed, kter\u00e1 se mu zt\u011b\u017eka usadila na srdci a znemo\u017e\u0148ovala mu se nadechnout.<\/div>\n

Chv\u00edli je\u0161t\u011b sed\u011bl v tichosti a nechal tu n\u00e1hlou vlnu bolesti odezn\u00edt, ne\u017e se zase obr\u00e1til zp\u00e1tky na Anise a zeptal se ho na ot\u00e1zku, kter\u00e1 ho zaj\u00edmala ze v\u0161ech nejv\u00edc.<\/p>\n

„Nec\u00edt\u00ed\u0161 se n\u011bkdy provinile? \u017de prod\u00e1v\u00e1\u0161 lidem n\u011bco, co jim dok\u00e1\u017ee zni\u010dit \u017eivot?“ Cht\u011bl v\u011bd\u011bt, jak se c\u00edt\u00ed \u010dlov\u011bk, kter\u00fd m\u00e1 \u017eivot druh\u00fdch doslova ve sv\u00e9 hrsti.<\/div>\n

Anis se mu zad\u00edval do tv\u00e1\u0159e a ho\u0159ce se uchechtl. „Ze v\u0161ech lid\u00ed v\u00ed\u0161 ty nejl\u00edp, \u017ee j\u00e1 nejsem ten, kdo v\u00e1m to p\u00edch\u00e1 do \u017e\u00edly.“ Bill se cht\u011bl ohradit, \u017ee on u\u017e mezi z\u00e1visl\u00e9 nepat\u0159\u00ed, ale nakonec to nechal b\u00fdt.<\/div>\n
„Ale d\u00e1v\u00e1\u0161 jim tu mo\u017enost,“ nem\u00ednil se spokojit s tak chabou odpov\u011bd\u00ed, sebev\u00edc mohla b\u00fdt pravdiv\u00e1.<\/div>\n
„Jsem jenom obchodn\u00edk,“ pokr\u010dil Anis rameny. „Vypl\u0148uju m\u00edsto na trhu. Umo\u017e\u0148uju lidem dostat to, co cht\u011bj\u00ed.“<\/p>\n

„Jo, umo\u017e\u0148uje\u0161 jim dostat to, co jim vezme pry\u010d cel\u00fd \u017eivot,“ vyrazil ze sebe Bill a rozho\u0159\u010den\u011b se od n\u011bj oto\u010dil. To, co Anis \u0159ekl, ho na\u0161tvalo. Ani nev\u011bd\u011bl pro\u010d. – Co \u010dekal? \u017de se tady Anis rozbre\u010d\u00ed a bude se k\u00e1t z toho, \u017ee \u0161\u00ed\u0159\u00ed po sv\u011bt\u011b to svinstvo zabalen\u00e9 v mal\u00fdch bal\u00ed\u010dc\u00edch? Kter\u00e9 v\u00e1m naslibuj\u00ed r\u00e1j a v\u0161echno, co nakonec dostanete je va\u0161e osobn\u00ed peklo.<\/p>\n

„Bille,“ za\u010dal Anis a donutil ho pod\u00edvat se zp\u00e1tky do jeho tv\u00e1\u0159e. „Drogy nejsou n\u011bco, co ti bude slou\u017eit,“ za\u010dal, jako by mu snad \u010detl my\u0161lenky. „Tak to nen\u00ed. Vy po\u0159\u00e1d od h\u00e1\u010dka \u010dek\u00e1te n\u011bjakou protihodnotu. Napraven\u00ed va\u0161eho \u017eivota, n\u011bjak\u00fd z\u00e1zra\u010dn\u00fd ti\u0161\u00edc\u00ed l\u00e9k. Ale takhle to nefunguje<\/em>. Ne dlouhodob\u011b a trvale. Tyhle v\u011bci si pro sebe ka\u017ed\u00fd mus\u00ed ud\u011blat s\u00e1m. Na osobn\u00ed sp\u00e1su neexistuje \u017e\u00e1dn\u00e1 z\u00e1zra\u010dn\u00e1 pilulka, ani heroin to neum\u00ed.“ Na chv\u00edli se odml\u010del, ne\u017e pokra\u010doval. „Nav\u00edc, j\u00e1 nejsem ten, co v\u00e1s nut\u00ed si to vz\u00edt. Je to va\u0161e<\/em> posran\u00e9 d\u011btstv\u00ed, nebo touha po n\u011b\u010dem nov\u00e9m. Je to va\u0161e<\/em> zasran\u00e1 slabost, kter\u00e1 v\u00e1s nut\u00ed si p\u0159ij\u00edt pro v\u00edc. A kdo jsem j\u00e1, abych \u0159ekl ne? Koneckonc\u016f – \u017eivot ti taky d\u00e1v\u00e1 nespo\u010det mo\u017enost\u00ed, ale kolik z nich doopravdy vyu\u017eije\u0161? Jak u\u017e jsem \u0159ekl, v\u017edycky m\u00e1\u0161 na v\u00fdb\u011br<\/em>. A\u0165 tak \u010di tak, j\u00e1 nejsem ten, kdo nese vinu.“ Anis dopil svoje pivo a zam\u00ed\u0159il si pro dal\u0161\u00ed a nechal Billa chycen\u00e9ho ve sv\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch. Vst\u0159eb\u00e1val jeho slova a m\u00e1lem mohl c\u00edtit, jak se mu vsakuj\u00ed pod k\u016f\u017ei. Slova, kter\u00e1 si nemyslel, \u017ee usly\u0161\u00ed od n\u011bkoho, jako je Anis.<\/p>\n

Nel\u00edbilo se mu, co \u0159\u00edkal. I kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee i tentokr\u00e1t m\u00e1 pravdu. Proto\u017ee kdyby tu nebyl on, na\u0161el by si n\u011bkoho jin\u00e9ho, od koho by fet dostal. Byl by ochotn\u00fd se brodit p\u0159es oce\u00e1n a plazit se p\u0159es pou\u0161\u0165, jen aby se dostal k h\u00e1\u010dku. Tak\u017ee Anis opravdu nebyl ten, kdo nesl vinu za cel\u00e9 tohle svinstvo. Nel\u00edbilo se mu, \u017ee mu p\u0159ipomn\u011bl, \u017ee je svobodn\u00fd \u010dlov\u011bk pln\u011b zodpov\u011bdn\u00fd za sv\u00e9 \u010diny. Proto\u017ee vymlouvat se na n\u011bkoho dal\u0161\u00edho bylo v\u017edycky o mnoho snaz\u0161\u00ed. A v\u011bci, kter\u00e9 \u0159\u00edkal o heroinu – copak byl Bill opravdu v\u017edycky tak hloup\u00fd? Stejn\u011b hloup\u00fd jako ostatn\u00ed, kte\u0159\u00ed se po\u0159\u00e1d vraceli na plac, i kdy\u017e v\u011bd\u011bli, \u017ee to nen\u00ed nic, co jim nab\u00eddne v\u00fdchodisko? \u017de heroin nen\u00ed jejich sv\u011btlo na konci tunelu? \u017de t\u00edm si neza\u0159\u00edd\u00ed sv\u016fj \u0161\u0165astn\u00fd konec? \u017de heroin neslou\u017e\u00ed jim, ale oni heroinu? – P\u0159esn\u011b, jak \u0159ekl Anis.<\/p>\n

Arab si k n\u011bmu p\u0159isedl zp\u00e1tky a nikdo z nich u\u017e nic ne\u0159\u00edkal. Najednou u\u017e Bill nebyl zv\u011bdav\u00fd na Anis\u016fv \u017eivot, a jedin\u00e9, co doopravdy cht\u011bl, byl sp\u00e1nek. Cht\u011bl se vyspat z toho pocitu, kter\u00fd se v n\u011bm rozl\u00e9val, proto\u017ee nep\u0159ipom\u00ednal nic jin\u00e9ho ne\u017e vinu. Jak jen je \u010dlov\u011bk slab\u00fd ve sv\u00fdch nedokonalostech! P\u00e1n tvorstva, kter\u00e9ho na kolena dok\u00e1\u017ee polo\u017eit \u0161petka b\u00edl\u00e9ho pr\u00e1\u0161ku. U\u0161kl\u00edbl se, kdy\u017e mu tahle my\u0161lenka prol\u00e9tla hlavou. – Kdyby byl dost siln\u00fd u\u017e od za\u010d\u00e1tku, nic z toho, co se dnes stalo, nemuselo b\u00fdt. Anisova slova mu dala jin\u00fd pohled na celou situaci a on si nebyl jist\u00fd, jestli je na to p\u0159ipraven\u00fd. Jestli je opravdu p\u0159ipraven\u00fd \u010delit n\u00e1sledk\u016fm sv\u00fdch rozhodnut\u00ed. – Proto\u017ee pokud opravdu v\u017edycky m\u011bl na v\u00fdb\u011br, jak si mohl b\u00fdt jist\u00fd, \u017ee si vybral spr\u00e1vn\u011b?<\/p>\n

Nakonec Arabovi pop\u0159\u00e1l dobrou noc a vystoupal do sv\u00e9ho nov\u00e9ho domova na dobu neur\u010ditou. Lehl si do postele a nechal sv\u00e9 my\u0161lenky voln\u011b plynout, i kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee se zastav\u00ed u jeho bratra. Znovu ho zaplavila t\u011b\u017ekost, ale sna\u017eil se ji ignorovat. Z\u00edral do stropu a p\u0159em\u00fd\u0161lel, co asi te\u010f Tom d\u011bl\u00e1. – Byl na n\u011bj na\u0161tvan\u00fd? Nebo byl jen ne\u0161\u0165astn\u00fd z toho, \u017ee se zase odlou\u010dili? Chyb\u011bl mu, nebo ho prokl\u00ednal? – Pevn\u011b v\u011b\u0159il, \u017ee to byla prvn\u00ed mo\u017enost.<\/p>\n

P\u0159eto\u010dil se v posteli na bok a schoulil se do klub\u00ed\u010dka. Bylo mu mizern\u011b. C\u00edtil se s\u00e1m a nejist\u00fd, proto\u017ee nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, co ho \u010dek\u00e1, a chyb\u011bl mu Tom. Z\u00e1rove\u0148 byl ale po\u0159\u00e1d sk\u00e1lopevn\u011b p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, \u017ee odej\u00edt byla jedin\u00e1 dobr\u00e1 v\u011bc. V\u011b\u0159il, \u017ee pokud se nebudou v\u00eddat, opravdu jim to pom\u016f\u017ee naj\u00edt k sob\u011b jednou cestu zp\u00e1tky jako brat\u0159i. Nemohl p\u0159ece pokazit tu jedinou dobrou v\u011bc, kter\u00e1 v jeho \u017eivot\u011b zbyla. Nemohl jejich pouto \u0161pinit n\u011b\u010d\u00edm tak \u0161patn\u00fdm a nep\u0159\u00edpustn\u00fdm, jako byla ta v\u011bc, kterou mezi sebou m\u011bli. Nev\u011bd\u011bl, jak dlouho bude tahle o\u010dista trvat. Vlastn\u011b to bylo podobn\u00e9, jako abstinovat od heroinu. Zbavoval se dal\u0161\u00ed z\u00e1vislosti. Jedin\u00e9, co v\u011bd\u011bl, bylo, \u017ee z\u00edtra je\u0161t\u011b uzdraven\u00fd nebude. A nejsp\u00ed\u0161 ani poz\u00edt\u0159\u00ed. Ale jednou – jednou se n\u011bco p\u0159ece mus\u00ed zm\u011bnit.<\/em><\/div>\n

Nakonec s my\u0161lenkami na sv\u00e9ho bratra usnul. Se zmatkem us\u00eddlen\u00fdm hluboko v jeho hlav\u011b, stejn\u011b jako v jeho srdci.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
<\/div>\n
Tma. V\u0161ude kolem jen sam\u00e1 tma. Mraky kryly Slunce jako nerozlu\u010dn\u00ed ochr\u00e1nci a nedovolovaly paprsk\u016fm dopadnout na jeho tv\u00e1\u0159. Byl zatracen.<\/em><\/div>\n
Bloudil krajinou nikoho, a p\u0159esto v\u011bd\u011bl, \u017ee kdyby cht\u011bl, na\u0161el by zde v\u0161e. Ale jedin\u00e9, co cht\u011bl, byl<\/em> On. Jedin\u00e9, co nemohl m\u00edt.<\/em><\/div>\n
\u010cas. Neust\u00e1le plynul, ub\u00edhal bezc\u00edln\u011b d\u00e1l, ani\u017e by mu z\u00e1le\u017eelo na tom, \u017ee \u010d\u00edm d\u00e9le ub\u00edh\u00e1, t\u00edm v\u00edce se stup\u0148ovala jeho bolest. Kdosi \u0159\u00edkal, \u017ee \u010das r\u00e1ny vyl\u00e9\u010d\u00ed. Pro n\u011bj byla ka\u017ed\u00e1 vte\u0159ina jako zrnko soli dopadaj\u00edc\u00ed na jeho rozdr\u00e1san\u00e9 a hnij\u00edc\u00ed srdce. Ka\u017ed\u00e1 minuta byla jako prach pronikaj\u00edc\u00ed skrz jeho nos a \u00fasta do plic, kde se ho sna\u017eila zadusit. Nev\u011bd\u011bl, jak dlouho je\u0161t\u011b, ale v hloubi du\u0161e v\u011bd\u011bl, \u017ee to potrv\u00e1 v\u011b\u010dn\u011b, a\u010dkoli se sna\u017eil si namluvit, \u017ee jednou – jednou se n\u011bco mus\u00ed zm\u011bnit.<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Bylo p\u0159ekvapuj\u00edc\u00ed, jak jednoduch\u00e9 bylo s Anisem vych\u00e1zet. V jejich sou\u017eit\u00ed nebylo \u017e\u00e1dn\u00e9 nap\u011bt\u00ed a pro Billa to bylo n\u011bco zcela nov\u00e9ho. Bydlet s n\u011bk\u00fdm, kdo od v\u00e1s nic neo\u010dek\u00e1val a od koho jste na opl\u00e1tku neo\u010dek\u00e1vali nic vy, bylo jednodu\u0161e osvobozuj\u00edc\u00ed. Jako by najednou zmizel v\u0161echen ten tlak, kter\u00fd byl neust\u00e1le mezi n\u00edm a jeho bratrem. – Proto\u017ee na sob\u011b byli tak stra\u0161n\u011b fixovan\u00ed. Najednou Billovi p\u0159ipadalo jejich pouto a\u017e nemo\u017en\u011b svazuj\u00edc\u00ed – dva lid\u00e9 by na sob\u011b p\u0159eci nem\u011bli b\u00fdt tak stra\u0161n\u011b z\u00e1visl\u00ed. Nem\u011blo by b\u00fdt p\u0159ece tak jednoduch\u00e9 n\u011bkoho ranit jen t\u00edm, \u017ee zvol\u00edte nevhodn\u00e1 slova a \u0159eknete n\u011bco jinak, ne\u017e jste mysleli. Celou tu dobu si Bill neuv\u011bdomoval, jak stra\u0161n\u011b na Tomovi visel. Bylo to skoro jako by na Tomovi z\u00e1le\u017eelo jeho cel\u00e9 uzdraven\u00ed. A jako by Tom byl to jedin\u00e9, co ho mohlo uzdravit. Ale te\u010f vid\u011bl, \u017ee se o sebe dok\u00e1\u017ee postarat s\u00e1m. \u017de dok\u00e1\u017ee pokra\u010dovat ve sv\u00e9m pl\u00e1nu. \u017de nepot\u0159ebuje nikoho, kdo za n\u00edm bude st\u00e1t a chytat ho, kdy\u017e upadne, proto\u017ee byl schopn\u00fd se na sv\u00e9 nohy zase postavit s\u00e1m.<\/p>\n

Velkou spoustu \u010dasu tr\u00e1vil Bill v dom\u011b s\u00e1m. – Anis \u017eil sv\u00fdmi obchody, tak\u017ee se v\u011bt\u0161inou na cel\u00e9 dny vypa\u0159il pry\u010d a nechal Billa, a\u0165 si jde po sv\u00fdch. Co\u017e mu d\u00e1valo mo\u0159e \u010dasu na p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed. A Bill m\u011bl o \u010dem p\u0159em\u00fd\u0161let. Ale najednou se toho, co se uvnit\u0159 n\u011bj skr\u00fdvalo, neb\u00e1l. Byl ochotn\u00fd tomu \u010delit, proto\u017ee se tak rozhodl. Proto\u017ee u\u017e nem\u011bl, kam jinam se schovat. Nebyl nikdo, kdo by mu foukal bol\u00edstky. Nakonec p\u0159i\u0161el \u010das, aby se zvedl ze sv\u00e9ho dna a pomalu se za\u010dal \u0161kr\u00e1bat nahoru. S\u00e1m<\/em>. Proto\u017ee jak \u0159ekl Anis – tohle byla jedna z t\u011bch v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 si pro sebe ka\u017ed\u00fd mus\u00ed ud\u011blat s\u00e1m. Je jedno, kolik berli\u010dek v\u00e1s podep\u00edr\u00e1, nakonec to jsou va\u0161e nohy, na kter\u00e9 se mus\u00edte postavit a uj\u00edt s nimi prvn\u00ed krok.<\/p>\n

Nemohl si taky nev\u0161imnout, \u017ee v\u011bt\u0161ina jeho no\u010dn\u00edch m\u016fr zmizela. Ob\u010das se sice budil uprost\u0159ed noci zpocen\u00fd a vyd\u011b\u0161en\u00fd, ale nemohl si vzpomenout, co se mu zd\u00e1lo. Mo\u017en\u00e1 to bylo nov\u00fdm prost\u0159ed\u00edm, kde na n\u011bj z ka\u017ed\u00e9ho kousku ne\u010d\u00edhala jeho minulost. M\u011bl opravdu pocit, \u017ee tohle m\u016f\u017ee b\u00fdt nov\u00fd za\u010d\u00e1tek. A poprv\u00e9 m\u011bl pocit, \u017ee dok\u00e1\u017ee doj\u00edt a\u017e na konec. Ne kv\u016fli Tomovi. Ne kv\u016fli Anisovi. Ale kv\u016fli sob\u011b. A tahle nov\u00e1 sebed\u016fv\u011bra mu pom\u00e1hala poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e ho p\u0159emohla samota nebo v\u00fd\u010ditky.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

\u010clov\u011bk m\u00e1 neust\u00e1le o sebe strach.<\/em><\/div>\n

Boj\u00ed se, \u017ee onemocn\u00ed. – \u017de dostane rakovinu a um\u0159e. Boj\u00ed se, \u017ee ho venku na ulici sraz\u00ed auto. \u017de ho n\u011bkdo p\u0159epadne a zabije.<\/em><\/div>\n
Ale nikdo se zpravidla neboj\u00ed o to, co se stane jeho du\u0161i. Lid\u00e9 nemaj\u00ed strach z toho, \u017ee by j\u00ed n\u011bco mohlo ubl\u00ed\u017eit. Proto\u017ee to, co maj\u00ed v sob\u011b, nikdy nevid\u011bli krv\u00e1cet. Nezlomili si je\u0161t\u011b svou du\u0161i a nikdo ji nemusel d\u00e1vat do s\u00e1dry. Nikdy ji nemuseli o\u010dkovat, aby ji ochr\u00e1nili p\u0159ed nemoc\u00ed.<\/p>\n

Ale najednou Tom dostal strach, \u017ee jeho du\u0161e p\u0159ece jen onemocn\u011bla. – Po v\u0161em tom nap\u011bt\u00ed a nejistot\u011b. Po v\u0161ech p\u00e1dech, p\u0159i kter\u00fdch ho bratr strhl s sebou. Po v\u0161ech odchodech a n\u00e1vratech. Po v\u0161ech slz\u00e1ch a p\u0159emlouv\u00e1n\u00ed. Po v\u0161em tom sebezap\u0159en\u00ed a zoufal\u00e9 snaze udr\u017eet Billa pohromad\u011b, zat\u00edmco on s\u00e1m se uvnit\u0159 rozpadal na kous\u00ed\u010dky. Zat\u00edmco jeho du\u0161e ti\u0161e plakala a nebyl nikdo, kdo by ji ut\u011b\u0161il.<\/p>\n

Zat\u00edmco on byl k smrti unaven\u00fd, a p\u0159esto vstal, aby zahnal bratrovy \u0161patn\u00e9 sny. – Ale kdo za\u017eene ty jeho? Kdo bude ut\u00edrat jeho slzy? Kdo bude st\u00e1t vedle n\u011bj a \u0161eptat mu do ucha, \u017ee je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku? \u017de to zvl\u00e1dne. Proto\u017ee moment\u00e1ln\u011b nebylo v po\u0159\u00e1dku nic. M\u011bl pocit, jako by ho n\u011bkdo str\u010dil do obrovsk\u00e9 drti\u010dky na odpadky a z toho, co z n\u011bj zbylo, ho se\u0161ili zp\u00e1tky. P\u011bkn\u011b nak\u0159ivo.<\/p>\n

Celou dobu si myslel, \u017ee by m\u011bl vst\u00e1t a n\u011bco d\u011blat. Ale jeho t\u011blo ho necht\u011blo poslouchat. Byl schopn\u00fd jen sed\u011bt na tom stejn\u00e9m m\u00edst\u011b a napjat\u011b poslouchat, jestli neusly\u0161\u00ed zvuk otev\u00edran\u00fdch dve\u0159\u00ed. Zvuk toho, \u017ee se k n\u011bmu vr\u00e1til jeho bratr. Jeho nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel. Jeho milenec.<\/em><\/div>\n

Ne. Nikdy na n\u011bj nebude myslet jen jako na bratra. Proto\u017ee to Bill nikdy ani nebyl. A bylo jedno, kolikr\u00e1t mu do o\u010d\u00ed zopakuje, jak je to zvr\u00e1cen\u00e9. Nic z toho, co se mezi nimi stalo, u\u017e mu nikdo nevezme.<\/p>\n

V\u011bd\u011bl, \u017ee je p\u0159ehnan\u011b patetick\u00fd. \u017de lidsk\u00fd \u017eivot se p\u0159ece nezastav\u00ed kv\u016fli jednomu odm\u00edtnut\u00ed. \u017de na zlomen\u00e9 srdce se p\u0159ece neum\u00edr\u00e1. Ale p\u0159ece si tu bolest, kterou c\u00edtil uvnit\u0159, nevymyslel.<\/em><\/div>\n

Ob\u010das se musel pevn\u011b chytit matrace a v\u0161\u00ed silou se dr\u017eet, proto\u017ee se mu zd\u00e1lo, \u017ee se propad\u00e1 n\u011bkam do pr\u00e1zdna. Jako by ho n\u011bco t\u00e1hlo do obrovsk\u00e9 \u010dern\u00e9 nicoty, kde nebylo nic ne\u017e chlad a ticho. A on se neuv\u011b\u0159iteln\u011b b\u00e1l, co by se stalo, kdyby se pustil. Ale jak dlouho se \u010dlov\u011bk doopravdy dok\u00e1\u017ee udr\u017eet?<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

***<\/em><\/div>\n
\n

Byl to p\u0159esn\u011b t\u00fdden, kdy mu Anis nab\u00eddl, aby u n\u011bj z\u016fstal. Bill zrovna zkou\u0161el uva\u0159it n\u011bco k ve\u010de\u0159i. T\u00edm, \u017ee z\u016fst\u00e1val v\u011bt\u0161inu \u010dasu doma, se pasoval do jak\u00e9si role hospodyn\u011b a str\u00e1\u017ece domu. A Anis vypadal, \u017ee je vd\u011b\u010dn\u00fd. Vlastn\u011b m\u011bl Bill pocit, \u017ee Arab je doopravdy r\u00e1d<\/em>, \u017ee s n\u00edm bydl\u00ed. Nebylo to nic, co by \u0159ekl nebo nazna\u010dil, ale n\u011bjak si nemohl pomoct a zp\u016fsob, jak\u00fdm s n\u00edm Anis zach\u00e1zel, mu jednodu\u0161e \u0159\u00edkal, \u017ee ten mu\u017e byl hodn\u011b dlouho s\u00e1m.<\/div>\n

Z p\u0159\u00edpravy ho vytrhl domovn\u00ed zvonek. Anis byl n\u011bkde pry\u010d, kv\u016fli obchod\u016fm, tak\u017ee myslel, \u017ee si jen mo\u017en\u00e1 zapomn\u011bl kl\u00ed\u010de. S hlavou zabo\u0159enou v kucha\u0159ce otev\u0159el dve\u0159e a vzhl\u00e9dl do tv\u00e1\u0159e, kter\u00e1 rozhodn\u011b nebyla od Anise. I kdy\u017e byla taky od dealera.<\/p>\n

„Lukasi?“ vyjekl Bill a v prvn\u00edm okam\u017eiku m\u011bl chu\u0165 mu p\u0159ibouchnout dve\u0159e p\u0159ed nosem.<\/div>\n

„Ty?“ dostalo se mu podobn\u011b p\u0159ekvapen\u00e9 reakce. „Co tady, kurva, d\u011bl\u00e1\u0161?“ protla\u010dil se kolem n\u011bj dovnit\u0159.<\/div>\n
„J\u00e1 tady bydl\u00edm,“ odsekl Bill a t\u0159\u00edsknul dve\u0159mi. „Co tady d\u011bl\u00e1\u0161 ty?“ zamra\u010dil se na Lukase a pro\u0161el kolem n\u011bj zp\u00e1tky do kuchyn\u011b.<\/div>\n
„Co asi, idiote? Pracuju pro Anise! M\u00e1m pro n\u011bj d\u016fle\u017eit\u00e9 info. Kde v\u016fbec je?“ roztr\u017eit\u011b se rozhl\u00ed\u017eel, jestli ho n\u00e1hodou nep\u0159ehl\u00e9dl, jak sed\u00ed na gau\u010di a d\u00edv\u00e1 se na televizi.<\/div>\n
„Nen\u00ed tady. Jel vyzvednout z\u00e1silku. Nev\u00edm, kdy se vr\u00e1t\u00ed.“ Po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed p\u0159ekvapen\u00ed Billa pomalu opou\u0161t\u011blo, proto si nemohl nev\u0161imnout Lukasova zv\u011bdav\u00e9ho pohledu, kter\u00fd na n\u011bj up\u00edral.<\/div>\n
„Fajn, po\u010dk\u00e1m na n\u011bj,“ pok\u00fdval dealer hlavou a op\u0159el se o lednici. Bill podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b vydechl a v duchu se modlil, aby Anis p\u0159ijel co nejd\u0159\u00edve. Nem\u011bl Lukase r\u00e1d p\u0159edt\u00edm a nem\u011bl ho r\u00e1d ani te\u010f. Rad\u011bji se zase zad\u00edval do knihy a vybral prvn\u00ed recept, kter\u00fd na\u0161el.<\/p>\n

„Anis \u0159\u00edkal, \u017ee jsi te\u010f \u010dist\u00fd<\/em>,“ plivnul to slovo, jako by to bylo n\u011bco nechutn\u00e9ho. „Ale asi se zapomn\u011bl zm\u00ednit, \u017ee si t\u011b nech\u00e1v\u00e1 doma. Tak\u017ee co? Te\u010f jsi jeho slu\u017eka?“ u\u0161kl\u00edbl se na n\u011bj Lukas. Bill jen zask\u0159\u00edpal zuby a neodpov\u011bd\u011bl. Nem\u011bl v \u00famyslu se s n\u00edm bavit. Ale Lukas nem\u011bl v \u00famyslu z\u016fstat potichu.<\/p>\n

„Nut\u00ed t\u011b, abys mu va\u0159il nah\u00fd jen v z\u00e1st\u011b\u0159e? J\u00e1 bych to ur\u010dit\u011b vy\u017eadoval.“ Bill mohl c\u00edtit, jak se v n\u011bm za\u010d\u00edn\u00e1 va\u0159it krev rychleji, ne\u017e se va\u0159ila voda v hrnci na spor\u00e1ku.<\/p>\n

„A co po ve\u010de\u0159i? Slou\u017e\u00ed\u0161 mu i v lo\u017enici, hm? D\u011bl\u00e1\u0161 mu malou kurvi\u010dku, Bille? V\u0161ichni v\u00edme, \u017ee jsi v tom dobr\u00fd.“ Lukas se odlepil od ledni\u010dky a zap\u0159el se rukama o kuchy\u0148skou linku, tak\u017ee Billa uv\u011bznil mezi n\u00edm a n\u00e1bytkem. Bill zkoprn\u011bl a zapomn\u011bl d\u00fdchat.<\/p>\n

„A pokud v\u00edm, taky mi je\u0161t\u011b dlu\u017e\u00ed\u0161 jedno \u010d\u00edslo. Mo\u017en\u00e1 bych si t\u011b mohl vz\u00edt na tom p\u011bkn\u00e9m j\u00eddeln\u00edm stole. Mysl\u00ed\u0161, \u017ee by to vydr\u017eel? Mysl\u00ed\u0161, \u017ee bys to ty vydr\u017eel?“ C\u00edtil Lukas\u016fv dech na sv\u00e9m krku a to, jak se mu celou v\u00e1hou tiskl zezadu na t\u011blo. Ud\u011blalo se mu \u0161patn\u011b z t\u00e9 p\u0159edstavy a sna\u017eil se mu vykroutit.<\/p>\n

„Nedlu\u017e\u00edm ti nic,“ odsekl, kdy\u017e se kone\u010dn\u011b vyprostil z jeho sev\u0159en\u00ed.<\/div>\n

„No, to je v\u011bc n\u00e1zoru,“ u\u0161kl\u00edbl se dealer, ale pustil ho.<\/div>\n
„Nane\u0161t\u011bst\u00ed se t\u011b nikdo na tv\u016fj n\u00e1zor nept\u00e1,“ utnul ho Bill.<\/div>\n
„Byla s tebou v\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1bava, kdy\u017e jsi byl sjet\u00fd. Nebo kdy\u017e ti visela nudle u nosu a prosil jsi m\u011b o d\u00e1vku. Lukasi, pros\u00edm! U\u017e to nevydr\u017e\u00edm! Dej mi jednu d\u00e1vku, pros\u00edm, pros\u00edm, ud\u011bl\u00e1m cokoli!<\/em>“ utahoval si z n\u011bj a napodoboval jeho \u0161kemr\u00e1n\u00ed. „Uboh\u00fd, uboh\u00fd, Bille,“ zakroutil dramaticky hlavou a pohladil ho po vlasech. „P\u0159ece si nemysl\u00ed\u0161, \u017ee te\u010f, kdy\u017e jsi seknul s h\u00e1\u010dkem, je z tebe lep\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk. Pro m\u011b bude\u0161 v\u017edycky jen mal\u00e1 uk\u0148ouran\u00e1 d\u011bvka, kter\u00e9 nez\u00e1le\u017e\u00ed na ni\u010dem v\u00edc, ne\u017e na po\u0159\u00e1dn\u00e9m n\u00e1\u0161upu do \u017e\u00edly.“ Lukas jej propaloval posm\u011b\u0161n\u00fdm pohledem a Bill mu cht\u011bl tak moc n\u011bco \u0159\u00edct. Ale co? Co mu m\u011bl \u0159\u00edct, kdy\u017e m\u011bl pravdu? Kdy\u017e se p\u0159ed n\u00edm opravdu plazil a byl ochotn\u00fd ud\u011blat cokoli, bez ohledu na to, jak poni\u017euj\u00edc\u00ed to bylo. Nemyslel si, \u017ee kdy k n\u011bkomu c\u00edtil v\u011bt\u0161\u00ed odpor ne\u017e moment\u00e1ln\u011b k Lukasovi. Ale pak si uv\u011bdomil, \u017ee k n\u011bkomu p\u0159ece. – S\u00e1m k sob\u011b. K t\u00e9 osob\u011b, kterou byl. Proto\u017ee odm\u00edtal p\u0159ipustit, \u017ee by j\u00ed byl po\u0159\u00e1d.<\/p>\n

„Jsem doma!“ ozvalo se ode dve\u0159\u00ed a Bill nikdy nebyl rad\u0161i, \u017ee sly\u0161\u00ed Anis\u016fv hlas. Arab ve\u0161el do kuchyn\u011b se sportovn\u00ed ta\u0161kou p\u0159es rameno, o kter\u00e9 Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee je pln\u00e1 heroinu. Anis mu v\u011bnoval \u00fasm\u011bv a odlo\u017eil ta\u0161ku na st\u016fl. „Hej-“ zarazil se, kdy\u017e si v\u0161iml Lukase, kter\u00fd se op\u011bt op\u00edral o lednici. „Ne\u010dekal jsem t\u011b,“ nakr\u010dil obo\u010d\u00ed a p\u0159\u00e1telsky mu stiskl ruku.<\/div>\n

„Hmm, d\u011bl\u00e1\u0161 n\u011bco dobr\u00e9ho? M\u00e1m hlad,“ naklonil se Billovi p\u0159es rameno, aby se pod\u00edval, co va\u0159\u00ed, a nev\u0161iml si, jak se Lukas znechucen\u011b za\u0161klebil nad jeho chov\u00e1n\u00edm. Jako by ti dva byli n\u011bjak\u00fd teplou\u0161sk\u00fd man\u017eelsk\u00fd p\u00e1r.<\/p>\n

„Zdr\u017e\u00ed\u0161 se na ve\u010de\u0159i?“ oto\u010dil se zp\u00e1tky Anis na dealera.<\/div>\n

„Nemysl\u00edm si, \u017ee bych od toho skr\u010dka n\u011bco jedl,“ odfrkl si Lukas. „A taky si mysl\u00edm, \u017ee t\u011b p\u0159ejde chu\u0165, a\u017e ti \u0159eknu, pro\u010d jsem p\u0159i\u0161el.“<\/div>\n
„M\u011blo mi b\u00fdt hned jasn\u00e9, \u017ee nese\u0161 \u0161patn\u00e9 zpr\u00e1vy,“ zamra\u010dil se Anis a up\u0159en\u011b se mu zad\u00edval do obli\u010deje.<\/div>\n
„Sebrali Alexe a Kristi\u00e1na,“ hlesl Lukas a bezd\u011b\u010dn\u011b odstoupil o krok, proto\u017ee \u010dekal v\u00fdbuch vzteku.<\/div>\n
„Kurva, co\u017ee?!“ vyjekl Arab a pra\u0161til rukou do stolu. „To snad nen\u00ed pravda! Kurva! U\u017e tak m\u00e1m m\u00e1lo lid\u00ed a ti dva idioti se nechaj\u00ed sebrat! Jako kdybych v\u0161em ne\u0159\u00edkal, a\u0165 si, doprdele d\u00e1v\u00e1te pozor! Kde m\u00e1m te\u010f asi tak n\u011bkoho sehnat?“ zu\u0159il a na\u0161tvan\u011b p\u0159ech\u00e1zel po kuchyni. Lukas se st\u00e1hl je\u0161t\u011b d\u00e1l a Bill si ml\u010dky kousal ret a horliv\u011b m\u00edchal t\u011bstoviny v hrnci.<\/div>\n
„B\u011b\u017e, pros\u00edm nahoru, Bille. Pot\u0159ebujeme s Lukasem n\u011bco probrat mezi \u010dty\u0159ma o\u010dima,“ oto\u010dil se na n\u011bj najednou Anis.<\/div>\n
„Ale za chv\u00edli to bude-“ p\u00edpnul Bill a m\u00e1chnul vidli\u010dkou sm\u011brem k hrnci.<\/div>\n
„\u0158\u00edk\u00e1m ti, a\u0165 kurva vypadne\u0161!“ vyjel na n\u011bj Arab vztekle, a\u017e Bill leknut\u00edm posko\u010dil, ztlumil plamen pod hrncem a urychlen\u011b zam\u00ed\u0159il nahoru do pokoje. Nebo tedy nahoru na schodi\u0161t\u011b, kde se schoval a nap\u00ednal u\u0161i, aby sly\u0161el, co si budou pov\u00eddat. Byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 zv\u011bdav\u00fd, ne\u017e aby se \u0161el schovat. A nav\u00edc nebyl mal\u00e9 d\u00edt\u011b, aby poslouchal n\u011b\u010d\u00ed rozkazy. A a\u010dkoli si to necht\u011bl p\u0159ipustit, doufal, \u017ee Anis bude na Lukase \u0159v\u00e1t, co\u017e by si velice r\u00e1d poslechl. Bylo to sice d\u011btinsk\u00e9, ale to mu bylo moment\u00e1ln\u011b fuk.<\/p>\n

„Fajn,“ sly\u0161el, jak si Anis sed\u00e1 ke stolu. „Co s t\u00edm budeme d\u011blat?“<\/div>\n

„M\u016f\u017eu zkusit n\u011bkoho sehnat, ale asi to nebude tak jednoduch\u00e9. Lidi maj\u00ed strach, Anisi. Je to te\u010f venku o hubu. Policajti se roj\u00ed jeden za druh\u00fdm a sb\u00edraj\u00ed dealery jak zasran\u00fd bor\u016fvky do kol\u00e1\u010de. A j\u00e1 to s\u00e1m nem\u00e1m \u0161anci zvl\u00e1dnout. Jestli se n\u011bco nezm\u011bn\u00ed, je to v prdeli.“<\/div>\n
„Hm\u2026 “ pok\u00fdval Arab hlavou a pohledem st\u0159elil na ta\u0161ku narvanou heroinem. P\u0159ece mu tady ten matro\u0161 nebude jen tak le\u017eet! To by p\u0159i\u0161el o hromadu pen\u011bz a taky by dost dob\u0159e mohl na\u0161tvat svoje odb\u011bratele. A nen\u00ed nic hor\u0161\u00edho ne\u017e na\u0161tvan\u00fd her\u00e1k, kter\u00e9mu se nedost\u00e1v\u00e1 pravideln\u00e9ho p\u0159\u00edd\u011blu h\u00e1\u010dka.<\/p>\n

„Pro\u010d ne\u0159ekne\u0161 tomu skr\u010dkovi? Stejn\u011b nic ned\u011bl\u00e1, krom\u011b toho, \u017ee se star\u00e1 o tvou dom\u00e1c\u00ed stravu, ne?“ nadhodil Lukas po chv\u00edli ticha. „On v\u00ed<\/em>, jak to chod\u00ed. Zn\u00e1 lidi na place. Mohl by to tam vz\u00edt za m\u011b a j\u00e1 bych se postaral o her\u00e1ky od Alexe a Krista. To by se dalo zvl\u00e1dnout, ne\u017e se\u017eenem n\u011bkoho dal\u0161\u00edho.“ Kdy\u017e si Bill uv\u011bdomil, \u017ee Lukas mluv\u00ed o n\u011bm, zapomn\u011bl d\u00fdchat. To po n\u011bm p\u0159ece nikdo nem\u016f\u017ee cht\u00edt!<\/div>\n

„To po n\u011bm nem\u016f\u017eu cht\u00edt,“ zavrt\u011bl Anis hlavou a Billovi spadl obrovsk\u00fd k\u00e1men z prsou.<\/div>\n
„Pro\u010d ne? Nechce\u0161 mi snad \u0159\u00edct, \u017ee sis tu malou d\u011bvku obl\u00edbil?“ za\u0161klebil se Lukas.<\/div>\n
„Hej, uka\u017e p\u0159ece trochu respektu, chlape,“ napomenul ho Anis. „Nejde o to, jestli jsem si n\u011bkoho obl\u00edbil nebo ne, ale je to b\u00fdval\u00e1 fetka – nejsp\u00ed\u0161 by se na sv\u00e9 prvn\u00ed \u0161icht\u011b sjel a skon\u010dil n\u011bkde s nohama naho\u0159e. To by byla zbyte\u010dn\u00e1 \u0161koda materi\u00e1lu.“<\/p>\n

„Jak chce\u0161, ale je to na\u0161e nejrychlej\u0161\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed. Tak\u017ee zat\u00edmco si tady spolu budete cukrovat u ur\u010dit\u011b skv\u011bl\u00e9 ve\u010de\u0159e, j\u00e1 rad\u011bji p\u016fjdu prodat to, co je\u0161t\u011b m\u00e1m, ne\u017e budou lidi po\u0159\u00e1dn\u011b nasran\u00fd. Proto\u017ee na rozd\u00edl od tebe to budu j\u00e1, kdo se s nima bude muset vypo\u0159\u00e1dat,“ zvedl se Lukas na\u0161tvan\u011b od stolu a vy\u0161el ven. Nezapomn\u011bl za sebou pr\u00e1sknout dve\u0159ma.<\/p>\n

Bill po\u010dkal je\u0161t\u011b chv\u00edli, ne\u017e se odv\u00e1\u017eil sej\u00edt zp\u00e1tky dol\u016f. Anis po\u0159\u00e1d sed\u011bl u stolu a z\u00edral na svou ta\u0161ku, kter\u00e1 po\u0159\u00e1d le\u017eela na stole.<\/div>\n

„Hm\u2026 v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku?“ zkusil nadhodit Bill, zat\u00edmco se zase postavil ke spor\u00e1ku a za\u010dal m\u00edchat vidli\u010dkou v hrnci, proto\u017ee se mu mezit\u00edm sta\u010dily v\u0161echny t\u011bstoviny slepit k sob\u011b.<\/div>\n
„Ne, to teda nen\u00ed,“ odseknul Anis.<\/div>\n
„To je mi l\u00edto,“ hlesnul Bill a d\u00e1l se v\u011bnoval va\u0159en\u00ed. Nebylo nic, co by pro n\u011bj mohl ud\u011blat.<\/div>\n
„Jo jasn\u011b. Je ti to l\u00edto<\/em>. Ale to mi zrovna moc nepom\u016f\u017ee. Tvoje l\u00edtost je mi k hovnu! Stejn\u011b jako tahle zasran\u00e1 ve\u010de\u0159e!“ vyjel Anis, p\u0159isko\u010dil k n\u011bmu a vytrhl mu vidli\u010dku z ruky. „Jedin\u00e9 o co se star\u00e1\u0161, je to debiln\u00ed \u017er\u00e1dlo! Nemus\u00ed\u0161 nic d\u011blat, nem\u00e1\u0161 \u017e\u00e1dn\u00e9 povinnosti! Vzal jsem t\u011b k sob\u011b a nic po tob\u011b necht\u011bl, ale mo\u017en\u00e1 je te\u010f \u010das, abys mi mou \u0161t\u011bdrost taky oplatil!“ Bill zara\u017een\u011b z\u00edral do jeho rozzu\u0159en\u00e9 tv\u00e1\u0159e a nezmohl se na slovo.<\/p>\n

„No?“ zat\u0159\u00e1sl mu Anis s rameny.<\/div>\n

„J\u00e1-j\u00e1\u2026 r\u00e1d bych ti pomohl!“ dostal ze sebe Bill a bezd\u011b\u010dn\u011b od n\u011bj o krok ustoupil. „Ale tohle pro tebe nem\u016f\u017eu ud\u011blat. Nem\u016f\u017eu se k tomu zp\u00e1tky vr\u00e1tit. Nem\u016f\u017eu se zp\u00e1tky vr\u00e1tit na plac. Nem\u016f\u017eu se zp\u00e1tky vr\u00e1tit mezi n\u011b<\/em>,“ vychrlil ze sebe a bylo jasn\u00e9, \u017ee Anisovi do\u0161lo, \u017ee celou dobu poslouchal. „Ud\u011blal bych cokoli, ale ne tohle. Nejde to, nem\u016f\u017eu<\/em>,“ hlesl pora\u017een\u011b a zakroutil hlavou.<\/div>\n
„A j\u00e1 t\u011b nem\u016f\u017eu donekone\u010dna \u017eivit,“ op\u00e1\u010dil Anis. I kdy\u017e to nebyla tak docela pravda. U\u017eivil by je\u0161t\u011b dvacet takov\u00fdch.<\/div>\n
„Nem\u00e1m kam j\u00edt,“ p\u0159iznal Bill potichu, ale v hloubi du\u0161e v\u011bd\u011bl, \u017ee ten prav\u00fd d\u016fvod je ten, \u017ee necht\u011bl<\/em> odej\u00edt.<\/div>\n
„V\u017edycky m\u00e1\u0161 na v\u00fdb\u011br,“ p\u0159ipomn\u011bl mu Anis. Bill mu cht\u011bl n\u011bco odseknout, ale pak si uv\u011bdomil, \u017ee m\u00e1 pravdu. On po n\u011bm p\u0159ece necht\u011bl, aby s t\u00edm zase za\u010d\u00ednal – jen mu nab\u00eddl pr\u00e1ci. A pokud byl natolik slab\u00fd, \u017ee nemohl odolat, kdo byl, \u017ee se odv\u00e1\u017eil o sob\u011b tvrdit, \u017ee je z toho venku?<\/div>\n
„To je\u2026 nejsem p\u0159ipraven\u00fd!“ vyhrkl zoufale. Anis se mu zad\u00edval do tv\u00e1\u0159e a ost\u0159e se zasm\u00e1l. „Jako bys na tohle snad mohl b\u00fdt n\u011bkdy p\u0159ipraven\u00fd,“ odfrkl si dealer a hodil po n\u011bm sportovn\u00ed ta\u0161ku.<\/div>\n
Jak tam Bill st\u00e1l s ta\u0161kou nacpanou heroinem, c\u00edtil, jak se mu za\u010d\u00ednaj\u00ed t\u0159\u00e1st ruce, a v\u011bd\u011bl, \u017ee tohle je jeho konec.<\/p>\n

autor: Lisa<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Lisa Pro ty, kte\u0159\u00ed je\u0161t\u011b nezapomn\u011bli. * „M\u00e1\u0161 to tady\u2026 ehm\u2026 p\u011bkn\u00e9,“ rozhl\u00ed\u017eel se Bill kolem sebe a v ruce k\u0159e\u010dovit\u011b sv\u00edral svou ta\u0161ku. „Jo, j\u00e1 v\u00edm,“ u\u0161kl\u00edbnul se Arab a popostr\u010dil ho d\u00e1l. „Odlo\u017e si; jako doma,“ m\u00e1vnul rukou, skopl<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[483],"tags":[],"class_list":["post-5310","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-wenn-es-manchmal-regnet"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5310","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5310"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5310\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5310"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5310"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5310"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}