{"id":532,"date":"2018-06-05T16:00:00","date_gmt":"2018-06-05T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=527"},"modified":"2018-06-05T16:00:00","modified_gmt":"2018-06-05T15:00:00","slug":"a-beautiful-disaster-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/06\/05\/a-beautiful-disaster-14\/","title":{"rendered":"A Beautiful Disaster 14."},"content":{"rendered":"
autor: xblindmag<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Podivn\u00fd z\u00e1blesk nad\u011bje<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

„On nen\u00ed skute\u010dn\u00fd.“<\/em><\/div>\n

Bill hore\u010dnat\u011b zavrt\u011bl hlavou.<\/em><\/div>\n
„Ty to nech\u00e1pe\u0161!“ Vyk\u0159ikl zoufale, nejist\u00fd, s k\u00fdm to v t\u00e9 naprost\u00e9 tm\u011b vlastn\u011b mluv\u00ed. „On se prom\u011bn\u00ed zp\u00e1tky!“<\/em><\/div>\n
„Je to jen panenka, a tak taky z\u016fstane.“<\/em><\/div>\n
„Ne! Je to \u010dlov\u011bk! Zm\u011bn\u00ed se zp\u00e1tky! J\u00e1 v\u00edm, \u017ee ano!“<\/em><\/div>\n
„Nav\u017edy to bude panenka a nic jin\u00e9ho.“<\/em><\/div>\n
„Ne! Ne ne ne ne! M\u00fdl\u00ed\u0161 se!“ Bill zav\u0159el o\u010di a zakryl si u\u0161i, n\u00e1hle si uv\u011bdomil, \u017ee jeho drahocenn\u00e1 panenka sch\u00e1z\u00ed. „Panebo\u017ee… panebo\u017ee, kde je? Kde je Tom? Je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed jsem ho m\u011bl!“<\/em><\/div>\n
„Je to jen pitom\u00e1 mal\u00e1 panenka.“<\/em><\/div>\n
Bill se zb\u011bsile rozhl\u00ed\u017eel, zoufale hledal svou panenku. „Kde je?! Tome! Tome!!“<\/em><\/div>\n
„Bille…“<\/em><\/div>\n
„Ne, mus\u00edm ho naj\u00edt! Mus\u00edm ho p\u0159iv\u00e9zt zp\u00e1tky!“<\/em><\/div>\n
„Bille!!“<\/em><\/div>\n
\n

„N-ne!!“<\/p><\/div>\n

\n

Bill se polekan\u011b probudil za zvuku sv\u00e9ho vlastn\u00edho hlasu, rozt\u0159esen\u00e9ho a ochrapt\u011bl\u00e9ho. Pomalu se nadechl a uv\u011bdomil si, \u017ee to byl jen sen a \u017ee jeho plastov\u00e1, dredat\u00e1 panenka st\u00e1le le\u017e\u00ed na posteli vedle n\u011bj. Bill si povzdechl a opatrn\u011b panenku zvedl, p\u0159itiskl ji k sob\u011b.<\/p><\/div>\n

„Bille?“ Starostliv\u00fd hlas jeho matky znovu zazn\u011bl zpoza dve\u0159\u00ed. „Jsi v po\u0159\u00e1dku?“<\/div>\n
„J-jo…“ Zalhal, ti\u0161e popot\u00e1hl a ot\u0159el si slzy. „Je mi fajn.“<\/div>\n
„Okay… no, u\u017e je skoro osm. P\u0159ijde\u0161 pozd\u011b, jestli se neza\u010dne\u0161 chystat.“<\/div>\n
Bill se pod\u00edval na sv\u016fj bud\u00edk a zaklel, uv\u011bdomil si, \u017ee si ho ve\u010der zapomn\u011bl nastavit.<\/div>\n
„Dob\u0159e, za chvilku jsem dole,“ zavolal sp\u011b\u0161n\u011b a odhodil ze sebe p\u0159ikr\u00fdvku. Smutn\u011b se pod\u00edval na panenku, vtiskl j\u00ed polibek na hlavu a opatrn\u011b ji polo\u017eil zp\u00e1tky na postel.<\/div>\n
\n

U\u017e to byl t\u00fdden a Tom se st\u00e1le nep\u0159em\u011bnil zp\u00e1tky. Bill s Andreasem str\u00e1vili spoustu \u010dasu hled\u00e1n\u00edm, ale jen sotva na\u0161li cokoliv krom\u011b \u010dl\u00e1nk\u016f o zl\u00fdch panenk\u00e1ch a n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch v\u011bcech o du\u0161\u00edch a d\u00e9monech. V\u0161ichni lid\u00e9, kter\u00e9 se pokusili kontaktovat, byli bu\u010f podvodn\u00edci, nebo mago\u0159i, kte\u0159\u00ed jim v\u016fbec nijak nepomohli.<\/p><\/div>\n

Billovi rodi\u010de u\u017e mu v\u00edc nepovolili vynechat \u0161kolu, tak\u017ee nyn\u00ed m\u011bl ke ka\u017edodenn\u00edmu hled\u00e1n\u00ed i spoustu doh\u00e1n\u011bn\u00ed a dom\u00e1c\u00edch \u00fakol\u016f. Bill se odm\u00edtal od Toma odlou\u010dit, bral si ho s sebou i do \u0161koly a doslova jej nespustil z o\u010d\u00ed. Ignoroval divn\u00e9 pohledy, kter\u00fdch se mu dost\u00e1valo, a up\u0159\u00edmn\u011b mu bylo \u00fapln\u011b jedno, co si o n\u011bm ostatn\u00ed mysleli, kdy\u017e s sebou neust\u00e1le nosil panenku. Jeho u\u010ditel\u00e9 v\u0161ak rychle p\u0159i\u0161li s t\u00edm, \u017ee je panenka rozpt\u00fdlen\u00edm, a zak\u00e1zali mu ji d\u00e1l do \u0161koly p\u0159in\u00e1\u0161et, jinak mu bude zabavena. Bill ani necht\u011bl riskovat, \u017ee o panenku p\u0159ijde t\u00edm, \u017ee si ji nech\u00e1 ve sk\u0159\u00ed\u0148ce, a tak neochotn\u011b souhlasil, \u017ee Toma nech\u00e1 doma.<\/div>\n
Nen\u00e1vid\u011bl b\u00fdt od n\u011bj odlou\u010den\u00fd, kdy\u017e panenka mohla n\u011bjak zareagovat, ale nem\u011bl na v\u00fdb\u011br.<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Bill zast\u00e9nal, kdy\u017e s n\u00edm Andreas jemn\u011b zat\u0159\u00e1sl, aby jej probudil, b\u011bhem hodiny biologie. Zaz\u00edval a promnul si sv\u00e9 nenamalovan\u00e9 o\u010di.<\/p><\/div>\n

„Co?“ Zamumlal, jen sotva vzhl\u00e9dl k filmu, na kter\u00fd se m\u011bli d\u00edvat a ps\u00e1t si p\u0159itom pozn\u00e1mky.<\/div>\n
„V posledn\u00ed dob\u011b jsi po\u0159\u00e1d tak unaven\u00fd,“ Andreas udr\u017eoval sv\u016fj hlas tich\u00fd, aby na n\u011b u\u010ditelka nek\u0159i\u010dela. „Po\u0159\u00e1d nem\u00e1\u0161 dost sp\u00e1nku?“<\/div>\n
Bill proto\u010dil o\u010di. V\u011bd\u011bl, \u017ee Andreas takovou ot\u00e1zkou ve skute\u010dnosti myslel: \u00b4Po\u0159\u00e1d cel\u00e9 noci bre\u010d\u00ed\u0161 a \u010dek\u00e1\u0161, a\u017e se Tom p\u0159em\u011bn\u00ed zp\u00e1tky?\u00b4<\/div>\n
„Kdy\u017e u\u017e to mus\u00ed\u0161 v\u011bd\u011bt, tak nem\u00e1m dost sp\u00e1nku, proto\u017ee se sna\u017e\u00edm dohnat v\u0161echny ty sra\u010dky do \u0161koly, kter\u00e9 jsem v posledn\u00ed dob\u011b zame\u0161kal,“ odpov\u011bd\u011bl Bill popudliv\u011b.<\/div>\n
Andreas vzdychl, v\u011bd\u011bl, \u017ee to nejsp\u00ed\u0161 byla pravda jen nap\u016fl.<\/div>\n
„Chce\u0161, abych p\u0159i\u0161el a pomohl ti s t\u00edm?“<\/div>\n
Bill zast\u00e9nal, nen\u00e1vid\u011bl soucit. „Jasn\u011b, Andy, jasn\u011b.“<\/div>\n
Andreas se zamra\u010dil. „No tak, Bille, nebu\u010f takov\u00fd.“<\/div>\n
„Nem\u00e1m tu\u0161en\u00ed, o \u010dem to mluv\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Mluv\u00edm o tom, \u017ee se ke mn\u011b chov\u00e1\u0161 jako mal\u00e1 uk\u0148ouran\u00e1 mrcha.“<\/div>\n
Bill sebou trhnul a odvr\u00e1til pohled, \u017ee si Andreas okam\u017eit\u011b p\u0159\u00e1l, aby sv\u00e1 slova mohl vz\u00edt zp\u011bt.<\/div>\n
\n
„J\u00e1… promi\u0148…“ Zamumlal Bill. „Jen jsem tak ve stresu ze v\u0161ech t\u011bch v\u011bc\u00ed nav\u00edc a–„<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ p\u0159ik\u00fdvl Andreas ch\u00e1pav\u011b. „To je v po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
„Chyb\u00ed mi,“ za\u0161eptal Bill, sna\u017eil se odvr\u00e1tit bolest hlavy, kter\u00e1 na n\u011bj p\u0159ich\u00e1zela. „Tak zatracen\u011b moc mi chyb\u00ed.“<\/div>\n
„P\u0159ijdeme na to, jak ho p\u0159iv\u00e9zt zp\u00e1tky.“<\/div>\n
„Budu je\u0161t\u011b v\u00edc pozadu s dom\u00e1c\u00edmi \u00fakoly, pokud budu d\u00e1l–„<\/div>\n
„Dneska budu vyhled\u00e1vat j\u00e1,“ Andreas mu nab\u00eddl mal\u00fd \u00fasm\u011bv. „Ty se zam\u011b\u0159 na dom\u00e1c\u00ed \u00fakoly tak moc, jak to jen dneska p\u016fjde, a j\u00e1 zam\u00ed\u0159\u00edm do knihovny pro dal\u0161\u00ed hled\u00e1n\u00ed.“<\/div>\n
„Ale–„<\/div>\n
„P\u0159inesu ti v\u0161echno, co bude zn\u00edt p\u0159ijateln\u011b, a budu ignorovat v\u0161echno o \u010f\u00e1belsk\u00fdch panenk\u00e1ch nebo o du\u0161\u00edch spadl\u00fdch z nebe nebo cokoliv takov\u00e9ho, ano?“<\/div>\n
Bill si povzdechl, p\u0159\u00e1l si, aby mohl b\u00fdt u toho, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee Andreas m\u00e1 pravdu. Opravdu pot\u0159eboval ten \u010das, aby v\u0161echno dohnal.<\/div>\n
„D\u00edky, Andy.“<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Bill se toho odpoledne opravdu kompletn\u011b zam\u011b\u0159il na dom\u00e1c\u00ed \u00fakoly a zame\u0161kanou pr\u00e1ci. Dokonce opravdu hodn\u011b pokro\u010dil, ani v nejmen\u0161\u00edm nebyl ni\u010d\u00edm vyru\u0161en. Ale v okam\u017eiku, kdy si polo\u017eil hlavu, aby si dal kr\u00e1tkou p\u0159est\u00e1vku, okam\u017eit\u011b znovu usnul.<\/p><\/div>\n

Tom, kter\u00fd byl usazen\u00fd na stole na hrom\u00e1dce dokon\u010den\u00fdch pap\u00edr\u016f, byl posmutn\u011bl\u00fd, kdy\u017e vid\u011bl, jak moc byl Bill v posledn\u00ed dob\u011b vy\u010derpan\u00fd.<\/div>\n
Byla to v\u0161echno jeho vina, ale st\u00e1le nemohl p\u0159ij\u00edt na to, jak se p\u0159em\u011bnit zp\u00e1tky na \u010dlov\u011bka.<\/div>\n
Byly tam chv\u00edle, kdy si myslel, \u017ee c\u00edt\u00ed, jak s\u00edly, kter\u00e9 jej dr\u017e\u00ed v tom mal\u00e9m plastov\u00e9m t\u011ble, povoluj\u00ed, ale kdy\u017e se pokusil soust\u0159edit na p\u0159em\u011bnu, znovu jej zadr\u017eely. Stalo se to u\u017e n\u011bkolikr\u00e1t a on uva\u017eoval, co p\u0159esn\u011b ty s\u00edly v ty kr\u00e1tk\u00e9 okam\u017eiky oslabovalo.<\/div>\n
Dokud na to nep\u0159ijde, soust\u0159edil se na pohyb v tom mr\u0148av\u00e9m t\u011ble, co\u017e s\u00e1m Bill je\u0161t\u011b nevid\u011bl. Bylo to samoz\u0159ejm\u011b vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed, jeliko\u017e panenky nebyly ur\u010den\u00e9 k tomu, aby se pohybovaly. Ale proto\u017ee Tom tr\u00e9noval, zat\u00edmco Bill byl ve \u0161kole, doufal, \u017ee tentokr\u00e1t bude moct ud\u011blat v\u00edce, ne\u017e jen pohnout rukou. Cht\u011bl Billa probudit, aby mlad\u00edk nebyl tak vystresovan\u00fd z pl\u00fdtv\u00e1n\u00ed \u010dasem, kdy\u017e by m\u011bl d\u011blat dom\u00e1c\u00ed \u00fakoly.<\/div>\n
\n

Tom koncentroval v\u0161echny sv\u00e9 my\u0161lenky na opatrn\u00e9 pohyby. Byl to pomal\u00fd proces jako obvykle, ale brzy mohl c\u00edtit, jak se jeho ztuhl\u00e9 kon\u010detiny pohybuj\u00ed. Poda\u0159ilo se mu p\u0159eto\u010dit se ze sed\u00edc\u00ed polohy na v\u0161echny \u010dty\u0159i, nebyl si toti\u017e je\u0161t\u011b tolik sebejist\u00fd, jestli by dok\u00e1zal vst\u00e1t a chodit na sv\u00fdch panenkovsk\u00fdch noh\u00e1ch.<\/p><\/div>\n

Po centimetrech se p\u0159ibli\u017eoval k Billovu sp\u00edc\u00edmu t\u011blu, zat\u00edmco mlad\u00edk st\u00e1le le\u017eel shrben\u00fd na stole, s hlavou polo\u017eenou na slo\u017een\u00fdch pa\u017e\u00edch. Ka\u017ed\u00fd z Tomov\u00fdch pohyb\u016f byl pomal\u00fd a unavuj\u00edc\u00ed, ale on to nevzd\u00e1val. Byla to opravdu mal\u00e1 vzd\u00e1lenost, ale v tom mr\u0148av\u00e9m t\u011ble byla ta cesta o mnoho del\u0161\u00ed.<\/div>\n
Nakonec se mu poda\u0159ilo posadit se vedle Billovy pa\u017ee. Nat\u00e1hl se kup\u0159edu a opatrn\u011b popl\u00e1cal Billovu ruku, doufal, \u017ee mlad\u00edk ten mal\u00fd tlak uc\u00edt\u00ed. Zrovna kdy\u017e usoudil, \u017ee je Bill a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 vy\u010derpan\u00fd a nic nec\u00edt\u00ed, \u010dernovlas\u00fd mlad\u00edk unaven\u011b pootev\u0159el o\u010di.<\/div>\n
\n

Bill zak\u0148u\u010del, kdy\u017e se probudil, pomalu se posadil, aby se prot\u00e1hnul a po\u0161kr\u00e1bal si na ruce to podivn\u00e9 lecht\u00e1n\u00ed. Kdy\u017e zamrkal, v\u0161iml si dredat\u00e9 panenky bl\u00edzko okraje stolu a p\u0159ekvapen\u011b vyjekl.<\/p><\/div>\n

P\u0159\u00edsahal by, \u017ee panenku polo\u017eil d\u00e1l, aby nespadla. Bill vzdychl a smutn\u011b se pousm\u00e1l, kdy\u017e panenku zvedl, jemn\u011b pohladil tu malou plastovou tv\u00e1\u0159, ne\u017e se p\u0159esunul k dred\u016fm. Zrovna se chystal polo\u017eit ji na p\u016fvodn\u00ed m\u00edsto, kdy\u017e se Tomova pa\u017ee pohnula.<\/div>\n
Byl to ten nejmen\u0161\u00ed pohyb, ale Bill to vid\u011bl.<\/div>\n
Z\u00edral na panenku, o\u010di nad\u011bjn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9.<\/div>\n
„Tome?“<\/div>\n
Tom naklonil hlavu kup\u0159edu a doufal, \u017ee to vypadalo jako p\u0159ik\u00fdvnut\u00ed, a poprv\u00e9 za cel\u00fd t\u00fdden se na Billov\u011b tv\u00e1\u0159i objevil opravdov\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Ach Tome,“ vzdychl a sev\u0159el panenku v n\u011b\u017en\u00e9m objet\u00ed. „Chyb\u011bl jsi mi. Toti\u017e, v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee tady po\u0159\u00e1d jsi, ale… prost\u011b to nebylo stejn\u00e9.“<\/div>\n
Bill se zasm\u00e1l, kdy\u017e uc\u00edtil mali\u010dkou plastovou ruku, kter\u00e1 se jej pokou\u0161ela konej\u0161iv\u011b pohladit po krku. Kdy\u017e se znovu odt\u00e1hl, Tom se nat\u00e1hl k Billov\u011b tv\u00e1\u0159i a pokusil se zopakovat sv\u00e9 p\u0159edchoz\u00ed gesto.<\/div>\n
\n

„P\u00e1ni, Andy m\u011bl pravdu,“ Bill nat\u00e1hl ukazov\u00e1\u010dek a usm\u00edval se, kdy\u017e se zd\u00e1lo, \u017ee jej Tomova drobn\u00e1 ru\u010dka sev\u0159ela. „Opravdu to je<\/em> tak trochu d\u011bsiv\u00e9, d\u00edvat se, jako se h\u00fdbe\u0161 v t\u011ble panenky.“<\/div>\n

Bill se rozesm\u00e1l, kdy\u017e se Tomova ruka ohnala, jako by jej cht\u011bl hrav\u011b pl\u00e1cnout, kdyby m\u011bl \u0161anci.<\/div>\n
Kdy\u017e Tom znovu nat\u00e1hl ruku kup\u0159edu, Bill mu do dlan\u011b op\u011bt vlo\u017eil ukazov\u00e1\u010dek, ale Tom se odt\u00e1hl. Bill se na n\u011bj zv\u011bdav\u011b d\u00edval a Tom pohyboval hlavou ke stran\u011b, jako by s n\u00ed nesouhlasn\u011b vrt\u011bl. Znovu nat\u00e1hl ruku kup\u0159edu, tentokr\u00e1t dlan\u00ed vzh\u016fru, jako by tam Billovi n\u011bco ukazoval. Jedin\u00e9, co Bill vid\u011bl, bylo to tla\u010d\u00edtko, kter\u00e9 spust\u00ed tu ot\u0159epanou v\u011btu. Nicm\u00e9n\u011b jej stejn\u011b stiskl.<\/div>\n
„Miluju t\u011b, Bille.“<\/em><\/div>\n
\u010cernovlas\u00fd mlad\u00edk zalapal po dechu, p\u0159\u00edjemn\u011b p\u0159ekvapen\u00fd – a st\u00e1le lehce vystra\u0161en\u00fd, z\u00e1bavn\u00fdm zp\u016fsobem – ze skute\u010dnosti, \u017ee mu Tom byl schopn\u00fd n\u011bco \u0159\u00edct. Se sm\u00edchem vydechl a nat\u00e1hl ruku, aby tla\u010d\u00edtko znovu stisknul.<\/div>\n
„Hej kr\u00e1sko, chce\u0161 se pobavit?“<\/em><\/div>\n
Vzru\u0161en\u00ed na Billov\u011b tv\u00e1\u0159i o\u010dividn\u011b ihned povadlo a Tom vnit\u0159n\u011b zaklel. Moc r\u00e1d by promluvil znovu, ale dos\u00e1hl sv\u00e9ho limitu. Byl vy\u010derpan\u00fd a pot\u0159eboval si znovu odpo\u010dinout, na\u0161et\u0159it n\u011bjakou energii, aby mohl takov\u00e9hle chv\u00edle s Billem op\u011bt sd\u00edlet.<\/div>\n
Nebo je\u0161t\u011b l\u00e9pe, p\u0159ij\u00edt na to, jak se p\u0159em\u011bnit zp\u00e1tky na \u010dlov\u011bka a b\u00fdt tam op\u011bt pro Billa opravdu.<\/div>\n
\n

Tom ze sebe vynutil posledn\u00ed kous\u00ed\u010dek energie a p\u0159ilo\u017eil ob\u011b dlan\u011b na Billovu, doufal, \u017ee mlad\u00edk porozum\u00ed jeho omluv\u011b.<\/p><\/div>\n

Bill se slab\u011b pousm\u00e1l a palcem jemn\u011b pohladil h\u0159bet plastov\u00e9 ru\u010dky. „To je v po\u0159\u00e1dku, u\u017e jsi toho pro m\u011b dneska ud\u011blal v\u00edc ne\u017e dost. D\u011bkuju ti.“<\/div>\n
P\u0159it\u00e1hl si panenku k dal\u0161\u00edmu n\u011b\u017en\u00e9mu objet\u00ed, ne\u017e j\u00ed na tv\u00e1\u0159 vtiskl mal\u00fd polibek. Pot\u00e9 si panenku nechal na kl\u00edn\u011b, dokonce i kdy\u017e znovu za\u010dal pracovat na dom\u00e1c\u00edch \u00fakolech.<\/div>\n
„Jo, a Tome?“ \u0158ekl, kdy\u017e je\u0161t\u011b jednou shl\u00e9dl k panence. „Taky t\u011b miluju.“<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Andreas p\u0159ekvapen\u011b zamrkal, kdy\u017e dal\u0161\u00edho dne Billa uvid\u011bl, vypadal nevysv\u011btliteln\u011b rozz\u00e1\u0159en\u011bji ne\u017e po cel\u00fd p\u0159edchoz\u00ed t\u00fdden. St\u00e1le nebyl tak \u00fapln\u011b ve sv\u00e9 k\u016f\u017ei, ale n\u011bco jej rozhodn\u011b alespo\u0148 tro\u0161ku pozvedlo na duchu.<\/p><\/div>\n

„Hej, co se d\u011bje?“ Zkusil se nenucen\u011b zeptat. Pro zachov\u00e1n\u00ed t\u00e9to Billovy podivn\u011b p\u0159\u00edjemn\u00e9 n\u00e1lady Andreas necht\u011bl okam\u017eit\u011b p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee se Tom p\u0159em\u011bnil, pokud to tak nebylo.<\/div>\n
„Tom se pohnul,“ odpov\u011bd\u011bl Bill okam\u017eit\u011b s \u00fasm\u011bvem. „Pohnul se! V\u010dera m\u011b probudil, kdy\u017e jsem n\u00e1hodou usnul u stolu, a dr\u017eel m\u011b za ruku a \u0159ekl \u00b4Miluju t\u011b\u00b4 a…“ Bill si \u0161\u0165astn\u011b povzdychl a okusoval si spodn\u00ed ret. „Po\u0159\u00e1d tam je. \u0158\u00edkal jsem ti to, Andy, po\u0159\u00e1d tam je!“<\/div>\n
„Po\u010dkej… Tom tohle v\u0161echno ud\u011blal… jako panenka?“<\/div>\n
Bill dychtiv\u011b p\u0159ikyvoval, jako by to byla ta nejnorm\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc na sv\u011bt\u011b, \u017ee panenky d\u011blaly takov\u00e9hle v\u011bci.<\/div>\n
„Ale m\u011bl jsi pravdu, bylo trochu d\u011bsiv\u00e9 se na to d\u00edvat.“<\/div>\n
Andreas si nemohl pomoct a rozesm\u00e1l se.<\/div>\n
„Tak\u017ee te\u010f m\u00e1\u0161 chod\u00edc\u00ed a mluv\u00edc\u00ed panenku jako z Toy Story<\/em>?“ Popichoval jej Andreas.<\/div>\n
Okam\u017eit\u011b toho zalitoval, kdy\u017e Billovo o\u010dividn\u00e9 nad\u0161en\u00ed o kousek povadlo.<\/div>\n
„Bylo to jen na chvilku,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e, zjevn\u011b se d\u00e1l sna\u017eil usm\u00edvat. „A pak musel p\u0159estat. Nev\u00edm, jestli jej ty panenkovsk\u00e9 z\u00e1kony nut\u00ed p\u0159estat, nebo se n\u011bco stalo a on u\u017e se prost\u011b d\u00e1l nemohl h\u00fdbat, ale…“<\/div>\n
„Bille, omlouv\u00e1m se…“ \u0159ekl Andreas v\u00e1\u017en\u011b. „Dokonce ani v knihovn\u011b se mi nepoda\u0159ilo nic naj\u00edt.“<\/div>\n
Bill pot\u0159\u00e1sl hlavou. „To je v pohod\u011b. Zkus\u00edme to znovu pozd\u011bji. Tom to o\u010dividn\u011b nevzdal, tak\u017ee j\u00e1 to taky nevzd\u00e1m.“<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Bill po \u0161kole zam\u00ed\u0159il rovnou dom\u016f, jako obvykle necht\u011bl b\u00fdt od Toma pry\u010d p\u0159\u00edli\u0161 dlouho. K\u0159iknul na m\u00e1mu do kuchyn\u011b kr\u00e1tk\u00fd pozdrav, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u011bla ten den volno z pr\u00e1ce, ne\u017e vyb\u011bhl do schod\u016f. Mo\u017en\u00e1 bude Tom schopn\u00fd znovu promluvit nebo n\u011bco, a jen ta mo\u017enost, \u017ee by mohl Toma sly\u0161et \u0159\u00edct n\u011bco jin\u00e9ho, ne\u017e jen tu ot\u0159epanou T.K. v\u011btu, sta\u010dilo, aby byl nat\u011b\u0161en\u00fd.<\/p><\/div>\n

Bill vrazil do dve\u0159\u00ed sv\u00e9ho pokoje, ale jakmile to ud\u011blal, \u00fasm\u011bv mu z tv\u00e1\u0159e zmizel.<\/div>\n
Jeho postel byla pr\u00e1zdn\u00e1. M\u00edsto, kde Tom obvykle sed\u00e1val, bylo pr\u00e1zdn\u00e9.<\/div>\n
Bill upustil sv\u016fj batoh a sp\u011bchal kup\u0159edu, myslel si, \u017ee panenka prost\u011b zapadla pod p\u0159ikr\u00fdvku, nebo \u017ee se zase pohybovala a byla pod postel\u00ed. Bill nakonec st\u00e1hl z postele v\u0161echno lo\u017en\u00ed pr\u00e1dlo, jen aby skon\u010dil s hol\u00fdma rukama.<\/div>\n
„Tome? Tome, kde jsi?“<\/div>\n
Prohled\u00e1val pokoj, opatrn\u011b p\u0159itom sledoval sv\u00e9 kroky v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee by Tom byl n\u011bkde na zemi. Prohl\u00eddnul ka\u017ed\u00fd kout, ka\u017ed\u00fd prostor mezi policemi, kolem sk\u0159\u00edn\u011b i postele, dokonce i \u0161upl\u00edky u stolu, ale Tom nebyl nikde k nalezen\u00ed.<\/div>\n
„Tome!“ Zkusil znovu zavolat. „Tome, pros\u00edm, kam jsi \u0161el?“<\/div>\n
\n

Brzy Bill doslova p\u0159ehazoval v\u0161echny sv\u00e9 v\u011bci po cel\u00e9m pokoji v zoufal\u00e9 snaze naj\u00edt dredatou panenku. Simone, kter\u00e1 ten r\u00e1mus sly\u0161ela a\u017e zespoda, se o chvilku pozd\u011bji objevila ve dve\u0159\u00edch.<\/p><\/div>\n

„Bille, stalo se n\u011bco?“<\/div>\n
„J\u00e1, ho nem\u016f\u017eu naj\u00edt…“ Odpov\u011bd\u011bl Bill panika\u0159\u00edc\u00edm hlasem a st\u00e1le p\u0159itom zb\u011bsile hledal.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017ee\u0161 naj\u00edt koho?“ Zeptala se, m\u011bla z chov\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho syna obavy.<\/div>\n
„To–… ehm, j-jednu z m\u00fdch panenek,“ zalhal Bill, proto\u017ee necht\u011bl, aby si jeho matka myslela, \u017ee je \u0161\u00edlen\u00fd, kdy\u017e tak lp\u00ed na panence podobn\u00e9 jeho p\u0159\u00edteli. Andreas mu neuv\u011b\u0159il, dokud nespat\u0159il d\u016fkaz, a Bill necht\u011bl marnit \u010das, aby to v tu chv\u00edli sv\u00e9 matce vysv\u011btloval. Necht\u011bl j\u00ed ani vysv\u011btlovat skute\u010dnost, \u017ee nech\u00e1val ve sv\u00e9m pokoji tajn\u011b n\u011bkoho bydlet.<\/div>\n
„Ach, drahou\u0161ku, na\u0161la jsem v\u0161echny tvoje panenky a darovala je na charitu.“<\/div>\n
Bill by p\u0159\u00edsahal, \u017ee se mu p\u0159i t\u011bch slovech zastavilo srdce. Oto\u010dil se ke sv\u00e9 matce, o\u010di m\u011bl \u0161irok\u00e9 a nev\u011b\u0159\u00edcn\u00e9.<\/div>\n
\n

„C-co\u017ee?“<\/p><\/div>\n

„Byla jsem tady p\u0159ed p\u00e1r hodinami, abych ti vyprala n\u011bjak\u00e1 pr\u00e1dlo, jeliko\u017e jsi byl v posledn\u00ed dob\u011b tro\u0161ku mimo, a na\u0161la jsem n\u011bkter\u00e9 z t\u011bch krabic s panenkami, kter\u00e9 m\u011bly b\u00fdt prod\u00e1ny v t\u00e9 gar\u00e1\u017eov\u00e9 v\u00fdprodeji, co jsme po\u0159\u00e1dali ned\u00e1vno,“ vysv\u011btlovala Simone v\u00e1hav\u011b a uva\u017eovala, jestli ud\u011blala n\u011bco \u0161patn\u011b. „Nevypadalo to, \u017ee bys ty panenky je\u0161t\u011b pou\u017e\u00edval, proto\u017ee v\u0161echny po\u0159\u00e1d jen le\u017eely v t\u011bch krabic\u00edch, a tak jsem je odnesla na charitu, aby si s nimi mohly hr\u00e1t ostatn\u00ed d\u011bti.“<\/div>\n
Billovo d\u00fdch\u00e1n\u00ed bylo nyn\u00ed nest\u00e1l\u00e9 a o\u010di se mu naplnily slzami. Jeho matka nemohla n\u00e1hodn\u011b vz\u00edt i Toma, nebo ano?<\/div>\n
„Tys dala pry\u010d… v\u0161echny<\/em> moje panenky?“<\/div>\n
Nyn\u00ed si u\u017e byla Simone jist\u00e1, \u017ee ud\u011blala n\u011bco \u0161patn\u011b, a c\u00edtila se za to p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b. „Omlouv\u00e1m se, drahou\u0161ku, nezd\u00e1lo se mi, \u017ee by sis s nimi je\u0161t\u011b hr\u00e1l.“<\/div>\n
Bill se jen na okam\u017eik zamyslel, ne\u017e n\u00e1hle prob\u011bhl kolem sv\u00e9 matky a dol\u016f ze schod\u016f. Ignoroval jej\u00ed starostliv\u00e9 vol\u00e1n\u00ed, popadl kl\u00ed\u010de od auta a zam\u00ed\u0159il ven ze dve\u0159\u00ed. Nestaral se, jestli bude muset j\u00edt p\u0159\u00edmo k n\u011bjak\u00e9 rodin\u011b a prosit o svou panenku, nebo mo\u017en\u00e1 i nab\u00eddnout n\u011bco na v\u00fdm\u011bnu; musel z\u00edskat sv\u00e9ho Toma zp\u00e1tky.<\/p>\n

autor: xblindmag<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: xblindmag Podivn\u00fd z\u00e1blesk nad\u011bje „On nen\u00ed skute\u010dn\u00fd.“ Bill hore\u010dnat\u011b zavrt\u011bl hlavou. „Ty to nech\u00e1pe\u0161!“ Vyk\u0159ikl zoufale, nejist\u00fd, s k\u00fdm to v t\u00e9 naprost\u00e9 tm\u011b vlastn\u011b mluv\u00ed. „On se prom\u011bn\u00ed zp\u00e1tky!“ „Je to jen panenka, a tak taky z\u016fstane.“ „Ne! Je to<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[698],"tags":[],"class_list":["post-532","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-a-beautiful-disaster-by-xblindmag"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/532","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=532"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/532\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=532"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=532"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=532"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}