{"id":5331,"date":"2013-02-11T17:00:00","date_gmt":"2013-02-11T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5316"},"modified":"2013-02-11T17:00:00","modified_gmt":"2013-02-11T16:00:00","slug":"julie-23","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/02\/11\/julie-23\/","title":{"rendered":"Julie 23."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„C-co\u017ee?“ zeptal se v p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee pouze \u0161patn\u011b sly\u0161el. Bill jist\u011b \u0159ekl n\u011bco jin\u00e9ho, ale jeho zvr\u00e1cen\u00e1 mysl, si jeho slova p\u0159etransformovala do podoby, ve kter\u00e9 si je p\u0159\u00e1la sly\u0161et.<\/div>\n
<\/div>\n
Sledoval Billovu bledou tv\u00e1\u0159, jeho otev\u00edraj\u00edc\u00ed se rty, sna\u017eil se vn\u00edmat slova, kter\u00e1 z nich vych\u00e1zela. Jakmile v\u0161ak zaslechl tut\u00e9\u017e prosbu, pomyslel si, \u017ee se musel zbl\u00e1znit.<\/p>\n

Pomiluj m\u011b\u2026<\/p>\n

<\/em> Sklonil hlavu. Zpocen\u00e9 dlan\u011b, v nich\u017e do t\u00e9 chv\u00edle drtil okraje sv\u00e9ho tri\u010dka, se mu neovladateln\u011b rozt\u0159\u00e1sly. St\u00e1l naproti t\u00e9 nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed bytosti na sv\u011bt\u011b a v\u016fbec netu\u0161il, co by m\u011bl ud\u011blat. Byl ztracen\u00fd a zcela lapen do s\u00edt\u00ed touhy, kterou v n\u011bm dok\u00e1zal vyvolat u\u017e pouh\u00fd pohled do Billovy tv\u00e1\u0159e, nato\u017e p\u0159edstava jeho nah\u00e9ho, chv\u011bj\u00edc\u00edho se t\u011bla, st\u00e9naj\u00edc\u00edho jeho jm\u00e9no. Zav\u0159el o\u010di a p\u0159edstavil si ty kr\u00e1sn\u011b prokrven\u00e9 rty lapaj\u00edc\u00ed po dechu, a pros\u00edc\u00ed, aby ten okam\u017eik nikdy neskon\u010dil, aby u\u017e nav\u017edy z\u016fstali jedn\u00edm t\u011blem a du\u0161\u00ed.<\/p>\n

„Nem\u016f\u017eu to ud\u011blat,“ vydechl, ale k Billovu p\u0159ekvapen\u00ed jednal proti sv\u00e9mu tvrzen\u00ed.<\/div>\n

<\/div>\n
I p\u0159esto, \u017ee mu nev\u011bnoval pohled, se p\u0159ibl\u00ed\u017eil na minim\u00e1ln\u00ed vzd\u00e1lenost, jednou dlan\u00ed jej objal kolem bok\u016f, zat\u00edmco tou druhou jej dr\u017eel za tv\u00e1\u0159. Pohled up\u00edral na Billovy pootev\u0159en\u00e9 rty a jeho mysl jej ji\u017e op\u011bt un\u00e1\u0161ela do sv\u00fdch sladk\u00fdch p\u0159edstav. D\u00edval se na n\u011b, a i kdy\u017e se neh\u00fdbaly, on je v tu chv\u00edli sly\u0161el st\u00e9nat. C\u00edtil jejich chu\u0165, jejich horkost na t\u011bch sv\u00fdch a v\u011bd\u011bl, \u017ee a\u0165 u\u017e by se tomu jakkoliv br\u00e1nil, nikdy by se nedok\u00e1zal ubr\u00e1nit.<\/p>\n

„Boj\u00edm se, \u017ee se neovl\u00e1dnu,“ \u0161eptl a op\u0159el se tv\u00e1\u0159\u00ed o tu Billovu. „\u017de bych ti ubl\u00ed\u017eil.“<\/div>\n

<\/div>\n
„J\u00e1 ti v\u011b\u0159\u00edm,“ozval se Bill stejn\u011b zoufal\u00fdm t\u00f3nem.“Jsi jedinou osobou, ze kter\u00e9 nem\u00e1m strach. Kter\u00e9 bezmezn\u011b v\u011b\u0159\u00edm,“ nosem se ot\u0159el o Tomovy rty, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed v nich alespo\u0148 na n\u011bkolik vte\u0159in uhasil svou touhu.<\/div>\n
\n
Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed.<\/p>\n

Je\u0161t\u011b p\u0159ed n\u011bkolika t\u00fddny chodil jako bez du\u0161e. Neb\u00fdt Julie, jeho t\u011blo by st\u0159\u00eddav\u011b po\u017e\u00edrala samota a bolest, a on by se jejich s\u00edle dobrovoln\u011b vzdal. Stranil se v\u0161ech lid\u00ed. Byl natolik nesm\u011bl\u00fd, \u017ee se nedok\u00e1zal nikomu ani pod\u00edvat do tv\u00e1\u0159e, nato\u017e na n\u011bkoho promluvit. Byl pr\u00e1zdn\u00fd, zoufal\u00fd a t\u00e1paj\u00edc\u00ed v za\u010darovan\u00e9m kruhu, ze kter\u00e9ho nedok\u00e1zal nal\u00e9zt cestu ven.<\/p>\n

Sta\u010dilo tak mali\u010dko, aby se v\u0161echno zm\u011bnilo. Tak mali\u010dko, aby se on s\u00e1m prom\u011bnil v n\u011bkoho naprosto jin\u00e9ho. Kluk, kter\u00fdm byl do t\u00e9 doby, byl sice po\u0159\u00e1d jeho sou\u010d\u00e1st\u00ed, ale Tom s n\u00edm provedl n\u011bco, na co si nedok\u00e1zal odpov\u011bd\u011bt.<\/div>\n

<\/div>\n
U\u017e v\u00edce nebyl pr\u00e1zdn\u00fd ani zoufal\u00fd. U\u017e v\u00edce nehledal cestu ze za\u010darovan\u00e9ho kruhu, proto\u017ee se nev\u011bdomky ocitl v \u00fapln\u011b jin\u00e9m kruhu. Tento kruh byl vytv\u00e1\u0159en Tomovou bl\u00edzkosti a on jej nikdy necht\u011bl opustit.<\/p>\n

Miloval jej.<\/p>\n

Od prvn\u00ed chv\u00edle jej miloval k zbl\u00e1zn\u011bn\u00ed a nyn\u00ed netou\u017eil po ni\u010dem jin\u00e9m, ne\u017e aby v n\u011bm vyplnil ve\u0161ker\u00e9 zbytky pr\u00e1zdnoty, kter\u00e9 je\u0161t\u011b z\u016fstaly.<\/p>\n

„C\u00edt\u00edm se, jako by to m\u011blo b\u00fdt poprv\u00e9,“ Tom nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co \u0159ekl.<\/div>\n

<\/div>\n
V\u00fdznam jeho slov mu do\u0161el teprve ve chv\u00edli, kdy u\u017e byla vyslovena a nedala se vz\u00edt zp\u011bt. C\u00edtil se hloup\u011b. Pohl\u00e9dl Billovi do o\u010d\u00ed a omlouval se mu, \u017ee mu t\u00edm nev\u011bdomky p\u0159ipomenul sv\u016fj vztah s Miou. Necht\u011bl, aby Bill p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, kolikr\u00e1t za ty t\u0159i roky, co byli spolu, m\u011bli sex, a zdali nebude hor\u0161\u00ed ne\u017e ona.<\/p>\n

Bill pouze zavrt\u011bl hlavou a naklonil se, aby mohl Toma op\u011bt pol\u00edbit. Nezlobil se na n\u011bj, dokonce ani nebyl smutn\u00fd, jenom necht\u011bl, aby se Miina p\u0159\u00edtomnost vzn\u00e1\u0161ela ve vzduchu jako nep\u0159\u00edjemn\u00e1 p\u0159edtucha toho, co se je\u0161t\u011b mohlo st\u00e1t.<\/p>\n

Nev\u011b\u0159il by, \u017ee posta\u010d\u00ed jeden Tom\u016fv polibek a M\u00eda zmiz\u00ed z jeho mysli stejn\u011b rychle a ne\u010dekan\u011b, jako se do n\u011bj i vet\u0159ela. Vp\u00edjel se do Tomov\u00fdch rt\u016f, u\u017e\u00edval si ka\u017ed\u00e9ho polibku, ji\u017e mu byl v\u011bnov\u00e1n. Byl nerv\u00f3zn\u00ed, t\u0159\u00e1sl se po cel\u00e9m t\u011ble, ale netou\u017eil po \u00fat\u011bku.<\/p>\n

Poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b, se ocitl v tak otev\u0159en\u00e9 bl\u00edzkosti jin\u00e9 osoby a p\u0159ipadal si, jako by byl sou\u010d\u00e1st\u00ed skl\u00e1da\u010dky, kter\u00e1 n\u00e1hle d\u00e1vala smysl. Byl jako kv\u011bt, prahnouc\u00ed po tepl\u00fdch slune\u010dn\u00edch paprsc\u00edch. Jako and\u011bl proklet\u00fd v kus kamene, \u010dekaj\u00edc\u00ed na svou sp\u00e1su.<\/p>\n

Jejich jazyky se propl\u00e9taly jako o \u017eivot. Tom se u\u017e nedok\u00e1zal d\u00e9le ovl\u00e1dnout. Ne\u010dekan\u011b prudce si p\u0159itiskl Billovo t\u011blo na to sv\u00e9, jejich vzru\u0161en\u00e9 rozkroky se srazily a t\u00edm zbo\u0159ily posledn\u00ed pochybnosti.<\/p>\n

Oba to u\u017e v\u011bd\u011bli jist\u011b.<\/p>\n

Budou se milovat.<\/p>\n

Bill do polibku bezmocn\u011b vydechl a na kr\u00e1tkou chv\u00edli odvr\u00e1til tv\u00e1\u0159 a za\u010dal pokr\u00fdvat Tom\u016fv krk l\u00e1skypln\u00fdmi polibky. Siln\u011b st\u00edskal v\u00ed\u010dka, v\u0161emo\u017en\u011b se kousal do rtu, ale bylo to k nevydr\u017een\u00ed. Jejich t\u011bla z\u016fstala spout\u00e1na k sob\u011b, jejich rozkroky se o sebe chtiv\u011b t\u0159ely, ani\u017e by si to uv\u011bdomovali.<\/div>\n

<\/div>\n
Bill se op\u011bt vr\u00e1til ke sv\u00e9 p\u016fvodn\u00ed \u010dinnosti. Navlh\u010dil si vyprahl\u00e9 rty jazykem a op\u011bt Toma pol\u00edbil, tentokr\u00e1t to v\u0161ak bylo mnohem t\u011b\u017e\u0161\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
Nec\u00edtil se pohodln\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
Oble\u010den\u00ed, zakr\u00fdvaj\u00edc\u00ed jeho t\u011blo p\u0159ed \u00faplnou nahotou, se prom\u011bnilo v \u017eelezn\u00e9 okovy, br\u00e1n\u00edc\u00ed bli\u017e\u0161\u00edmu t\u011blesn\u00e9mu kontaktu a Tom to c\u00edtil \u00fapln\u011b stejn\u011b. Sna\u017eil se opl\u00e1cet Billovy polibky, ale bylo to opravdu n\u00e1ro\u010dn\u00e9. Nedok\u00e1zal se soust\u0159edit na nic jin\u00e9ho, ne\u017e na bolestivou bouli ve sv\u00fdch kalhot\u00e1ch a na touhu svl\u00e9knout se a sev\u0159\u00edt Billovo nah\u00e9 t\u011blo ve sv\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed. C\u00edtit jeho k\u016f\u017ei na t\u00e9 sv\u00e9, tlukot jeho srdce, t\u0159es plach\u00e9ho t\u011bla, kter\u00e9 se m\u011blo poprv\u00e9 odevzdat do rukou jin\u00e9 osoby.<\/p>\n

Bill se za sv\u00e9 t\u011blo u\u017e za\u010d\u00ednal styd\u011bt, proto\u017ee si byl jist, \u017ee zb\u00fdv\u00e1 tak deset vte\u0159in a plachost mu u\u017e d\u00e9le nezabr\u00e1n\u00ed v tom, aby se svl\u00e9kl donaha a o tot\u00e9\u017e poprosil i Toma.<\/div>\n

<\/div>\n
U\u017e byl u \u010d\u00edsla osm, kdy\u017e z n\u011bj ne\u010dekan\u011b zmizel tepl\u00fd svetr, kter\u00fd mu darovala Sylvie k narozenin\u00e1m, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed za n\u00edm n\u00e1sledovalo i b\u00edl\u00e9 tri\u010dko. Kdy\u017e se na n\u011bj l\u00e9pe zad\u00edval, uv\u011bdomil si jednu v\u011bc.<\/p>\n

„M\u011bls jej na sob\u011b v den, kdy jsme se poznali,“ v\u011bnoval Tomovi n\u011b\u017en\u00fd \u00fasm\u011bv a pomohl mu se svl\u00e9k\u00e1n\u00edm jeho oble\u010den\u00ed.<\/div>\n

<\/div>\n
„Ty si na to pamatuje\u0161?“ i kdy\u017e \u010d\u00e1st jeho j\u00e1 cht\u011bla zmizet pod pe\u0159inou a ukr\u00fdt se p\u0159ed Tomov\u00fdm pohledem, tu druhou \u010d\u00e1st, jeho oddan\u00fd, hlubok\u00fd pohled p\u0159iv\u00e1d\u011bl k \u0161\u00edlenstv\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„Pamatuji si na to, \u017ee jsi vypadal jako and\u011bl. A \u017ee jsi m\u011b naprosto okouzlil,“ m\u011bkce jej pohladil po tv\u00e1\u0159i, zat\u00edmco druhou rukou pomalu rozep\u00ednal knofl\u00edky jeho tmav\u00fdch kalhot a prsty n\u011bkolikr\u00e1t zavadil o vybouleninu, d\u00edky kter\u00e9 p\u016fsobilo Billovo t\u011blo je\u0161t\u011b p\u0159ita\u017eliv\u011bji, i kdy\u017e on s\u00e1m si to nemyslel. Jeho jinak sn\u011bhov\u011b b\u00edl\u00e1 ple\u0165 obsahovala prvky nachov\u011b zbarven\u00e9 broskve a tenhle odst\u00edn Tomovi p\u0159ipadal ve svitu m\u011bs\u00edce naprosto kouzeln\u00fd.<\/p>\n

„Kdy\u017e jsi mi \u0159ekl, \u017ee jsi zasnouben\u00fd, u\u0161pinil jsem jej zmrzlinou,“ sna\u017eil se co nejv\u00edce vzpom\u00ednat na ten okam\u017eik a odv\u00e9zt svou mysl od skute\u010dnosti, \u017ee z n\u011bj Tom jedn\u00edm pohybem svl\u00e9kl kalhoty a z\u016fstal zara\u017een\u011b st\u00e1t, jakmile neobjevil \u017e\u00e1dn\u00e9 spodn\u00ed pr\u00e1dlo.<\/div>\n

<\/div>\n
„Zapomn\u011bl jsem na n\u011bj,“ p\u00edpl. Odpov\u011bd\u00ed mu bylo tich\u00e9 zast\u00e9n\u00e1n\u00ed a hlubok\u00fd polibek.<\/div>\n
<\/div>\n
„Co mi to d\u011bl\u00e1\u0161, Bille?“ Tom pokr\u00fdval Billovy m\u011bkk\u00e9 rty drobn\u00fdmi polibky, dlan\u00ed jej pomalu hladil po z\u00e1dech, jeho prsty klouzaly po t\u0159esouc\u00ed se k\u016f\u017ei. T\u00e9m\u011b\u0159 bez dechu je p\u0159itiskl k prav\u00e9 p\u016flce Billova zade\u010dku a jemn\u011b jej stiskl. Nerozum\u011bl tomu, co se d\u011blo kolem n\u011bj, av\u0161ak to, co se d\u011blo s n\u00edm, pro n\u011bj bylo je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1hadou. Ztr\u00e1cel se v Billov\u00fdch panenkovsk\u00fdch o\u010d\u00edch a nemohl se do\u010dkat okam\u017eiku, kde se ztrat\u00ed i v hloubce jeho t\u011bla.<\/p>\n

Billovo nah\u00e9 t\u011blo se rozvalilo v pe\u0159in\u00e1ch a on, sleduj\u00edc jej, v\u011bd\u011bl, \u017ee k sob\u011b maj\u00ed ka\u017edou vte\u0159inou bl\u00ed\u017e. Nemotorn\u00fdm pohybem ze sebe svl\u00e9kl kalhoty, spodn\u00ed pr\u00e1dlo a nejist\u011b se posadil na kraj postele. Nesm\u011bl\u00fdm pohledem prol\u00e9tl Billovo t\u011blo, kr\u00e1tk\u00fd pohled v\u011bnoval i jeho o\u010d\u00edm, kter\u00e9 byly stejn\u011b vyd\u011b\u0161en\u00e9 a ztmavl\u00e9 touhou jako ty jeho.<\/p>\n

Neklidn\u011b se na m\u011bkk\u00e9 matraci zavrt\u011bl a t\u00e9m\u011b\u0159 chlapeck\u00fdm zp\u016fsobem nat\u00e1hl dla\u0148 k n\u00e1dhe\u0159e vedle sebe. Prsty se dotkl Billova b\u0159\u00ed\u0161ka, mal\u00ed\u010dkem vklouzl do pup\u00edku a s vesel\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech sledoval Billovu ne\u010dekanou reakci. I kdy\u017e byl vzru\u0161en\u00fd jako nikdy p\u0159edt\u00edm, hrav\u011b si p\u0159ekryl rukou \u00fasta a spokojen\u011b se zachichotal.<\/p>\n

„Lecht\u00e1 to,“ vyp\u00edskl, jakmile jej Tom op\u011bt po\u0161imral v pup\u00edku, vz\u00e1p\u011bt\u00ed v\u0161ak op\u011bt zv\u00e1\u017en\u011bl. Nebyl si jist\u00fd t\u00edm, co by m\u011bl ud\u011blat. Dokonce ani t\u00edm, zdali by m\u011bl v\u016fbec n\u011bco ud\u011blat, a tak jenom z\u016fst\u00e1val le\u017eet, \u010dekaj\u00edc a doufaj\u00edc v to, \u017ee Tom ud\u011bl\u00e1 prvn\u00ed krok.<\/p>\n

„Nev\u011b\u0159il jsem, \u017ee bychom se my dva mohli ocitnout v takov\u00e9hle pozici.“ Tom pomalu p\u0159ekr\u00fdval Billovo t\u011blo t\u00edm sv\u00fdm. Neust\u00e1le si v\u0161ak p\u0159ipom\u00ednal, \u017ee na n\u011bj nesm\u00ed nijak tla\u010dit, a proto se rad\u011bji podep\u00edral dlan\u00ed vedle jeho hlavy. Bill byl tak k\u0159ehk\u00fd, huben\u00fd a zraniteln\u00fd, a\u017e m\u011bl strach, zdali by mu nemohl ubl\u00ed\u017eit.<\/p>\n

„B\u00e1l jsem se, \u017ee o tebe p\u0159ijdu. \u017de ti nestihnu \u0159\u00edct to, co k tob\u011b c\u00edt\u00edm.“<\/div>\n

<\/div>\n
„J\u00e1 tak\u00e9,“ Bill horliv\u011b p\u0159ikyvoval, otev\u00edraj\u00edc rty ve v\u00e1\u0161niv\u00e9m polibku. Bylo tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed c\u00edtit Tomovo t\u011blo na tom sv\u00e9m. Zvl\u00e1\u0161tn\u011b kr\u00e1sn\u00fd pocit, kter\u00fd postupn\u011b naplnil cel\u00e9 jeho nitro. Se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima vn\u00edmal jenom t\u0159i v\u011bci.<\/div>\n
<\/div>\n
Tou prvn\u00ed byly Tomovy rty a polibky, kter\u00e9 jej dov\u00e1d\u011bly k \u0161\u00edlenstv\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
Druhou dlan\u011b, kter\u00fdmi mu v\u0161emo\u017en\u011b prol\u00e9tal prameny vlas\u016f.<\/div>\n
<\/div>\n
Teprve t\u0159et\u00ed v\u011bc jej p\u0159iv\u00e1d\u011bla do stavu, kdy byl sotva schopen vn\u00edmat okoln\u00ed sv\u011bt. Soustavn\u00e9 t\u0159en\u00ed mezi jejich t\u011bly zp\u016fsobovalo, \u017ee si p\u0159i\u0161el jako ve snu.<\/p>\n

U\u017e se nesoust\u0159edil ani na sv\u016fj strach, ani na nesm\u011blost, kter\u00e1 mu radila ukon\u010dit tuto v\u00e1\u0161nivou hru a po\u010dkat je\u0161t\u011b chv\u00edli.<\/p>\n

Po\u010dkat?<\/p>\n

Na co m\u011bl je\u0161t\u011b \u010dekat?<\/p>\n

Dost se na\u010dekal. Byla to cel\u00e1 l\u00e9ta samoty a on u\u017e necht\u011bl promrhat ani jedinou minutu \u010dek\u00e1n\u00edm na n\u011bco, co nakonec nemuselo p\u0159ij\u00edt.<\/div>\n

<\/div>\n
U\u017e nebude ut\u00edkat. U\u017e se odm\u00edtal b\u00e1t. Pr\u00e1v\u011b naopak. Vyjde ze sv\u00e9ho v\u011bzen\u00ed. Opust\u00ed kamenn\u00e9 zdi, kter\u00e9 si kolem sebe vystav\u011bl a poprv\u00e9 za sebe nech\u00e1 mluvit sv\u00e9 srdce.<\/p>\n

Bez jak\u00e9hokoliv zamy\u0161len\u00ed od sebe rozt\u00e1hl nohy a Tomovo t\u011blo se tak automaticky ocitlo mezi jeho stehny.<\/p>\n

Tom t\u011b\u017ece polkl. Zad\u00edval se na sv\u00e9 vzru\u0161en\u00e9 mu\u017estv\u00ed, na Bill\u016fv \u00fazk\u00fd otvor a na kr\u00e1tkou chv\u00edli zav\u00e1hal. Opravdu mu necht\u011bl ubl\u00ed\u017eit. Ale bolest rozkroku a touha po Billovi u\u017e byly nesnesiteln\u00e9. Naposled mu pohl\u00e9dl do o\u010d\u00ed. T\u00edm pohledem se jej ptal. Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d to mohl zastavit. K jeho p\u0159ekvapen\u00ed se nesetkal s nesouhlasem. Bill odhodlan\u011b p\u0159ik\u00fdvl a v\u011bnoval mu je\u0161t\u011b n\u011bkolik rychl\u00fdch pusinek na \u010delo, ne\u017e se op\u011bt polo\u017eil na pol\u0161t\u00e1\u0159 a zav\u0159el o\u010di.<\/p>\n

„Miluji t\u011b,“ za\u0161eptal.<\/p>\n

Tom se pousm\u00e1l, jeho \u017ealudek byl jako na vod\u011b. D\u016fv\u011b\u0159oval mu.<\/p>\n

„Miluji t\u011b,“ oplatil mu vyzn\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Sklonil hlavu a rychle si naslinil prsty, aby to pro Billa nebylo tolik bolestiv\u00e9. Jakmile v\u0161ak vklouzl dv\u011bma prsty do jeho \u00fazk\u00e9ho t\u011bla a zaslechl to zast\u00e9n\u00e1n\u00ed, v\u011bd\u011bl, \u017ee to bude bolestiv\u00e9 sp\u00ed\u0161 pro n\u011bj. Sledoval, jak se Billovo t\u011blo prohnulo jako luk, jeho vlasy m\u011bly t\u00e9m\u011b\u0159 modrou barvu.<\/div>\n

Nebyl si jist\u00fd, zdali to d\u011bl\u00e1 spr\u00e1vn\u011b. Bylo to poprv\u00e9, kdy m\u011bl n\u011bco s klukem, ale Billova reakce jej pouze usv\u011bd\u010dila v tom, \u017ee pokud i nepostupuje spr\u00e1vn\u011b, nen\u00ed to nejhor\u0161\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
Zakl\u00e1n\u011bl hlavu dozadu, prsty drtil okraje p\u0159ikr\u00fdvky, rty otev\u00edral v n\u011bm\u00fdch v\u00fdk\u0159ic\u00edch. Jakmile z n\u011bj Tomovy prsty vyklouzly, vyd\u011b\u0161en\u011b zvedl tv\u00e1\u0159 a pohl\u00e9dl mu do o\u010d\u00ed. Bylo to kr\u00e1sn\u00e9. Necht\u011bl, aby skon\u010dil.<\/p>\n

Tom se narovnal tak, aby m\u011bl tv\u00e1\u0159 v \u00farovni t\u00e9 jeho a teprve pot\u00e9 se odv\u00e1\u017eil do n\u011bj proniknout \u0161pi\u010dkou.<\/div>\n

<\/div>\n
„Bol\u00ed t\u011b to?“ vydechl vz\u00e1p\u011bt\u00ed. K\u0159e\u010d, kter\u00e1 prol\u00e9tla Billovou tv\u00e1\u0159\u00ed, se nedala p\u0159ehl\u00e9dnout.<\/div>\n
<\/div>\n
„Jenom tro\u0161ku,“ procedil Bill skrz semknut\u00e9 rty i p\u0159esto, \u017ee jej to bolelo. A hodn\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
Nohama objal Toma kolem bok\u016f, aby m\u011bli k sob\u011b je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
<\/div>\n
„Pokra\u010duj pros\u00edm,“ nach\u00e1zel se ve st\u00e1diu, kdy by u\u017e nedok\u00e1zal p\u0159estat. Byl ochoten podstoupit jakoukoliv bolest, proto\u017ee ta m\u011bla b\u00fdt pouze chvilkov\u00e1 a nahrazena n\u011b\u010d\u00edm mnohem kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm.<\/p>\n

„Panenko moje.“<\/p>\n

Billov\u00fdmi rty p\u0159eb\u011bhl \u00fasm\u011bv.<\/p>\n

Je\u0161t\u011b nikdo mu tak kr\u00e1sn\u011b ne\u0159ekl.<\/p>\n

Dotkl se Tomovy tv\u00e1\u0159e pr\u00e1v\u011b ve chv\u00edli, kdy do n\u011bj kone\u010dn\u011b pronikl. S\u00edla toho spojen\u00ed jej donutila usyknout. Zpo\u010d\u00e1tku to bylo skute\u010dn\u011b nep\u0159\u00edjemn\u00e9, ale on nep\u0159eru\u0161oval jejich o\u010dn\u00ed kontakt, ani kdy\u017e m\u011bl nutk\u00e1n\u00ed odsunout jej od sebe, aby se tak zbavil bolesti.<\/p>\n

Jakmile v\u0161ak ve sv\u00e9m rozkroku uc\u00edtil Tomovy dlan\u011b, touha se stala mnohem siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e bolest, kterou c\u00edtil. Tom se v n\u011bm pohyboval pomalu, t\u00e9m\u011b\u0159 neznateln\u011b, a stejn\u011b opatrn\u00e9 byly i doteky, kter\u00e9 mu v\u011bnoval. V\u00fdraz jeho tv\u00e1\u0159e v\u0161ak nazna\u010doval, jak velik\u00e9 \u00fasil\u00ed mus\u00ed vynalo\u017eit na to, aby se nenechal ovl\u00e1dat touhou.<\/div>\n

<\/div>\n
Billovi na tom u\u017e stejn\u011b nez\u00e1le\u017eelo. Z posledn\u00edch sil zvedl tv\u00e1\u0159, naklonil se k jeho uchu.<\/div>\n
<\/div>\n
„Miluj m\u011b tak, jak to c\u00edt\u00ed\u0161,“ dostal ze sebe mezi tich\u00fdm st\u00e9n\u00e1n\u00edm.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom cht\u011bl n\u011bco nam\u00edtnout, ale u\u017e nem\u011bl s\u00edlu.<\/p>\n

Miloval se s Billem.<\/p>\n

<\/em> Jeho p\u0159edstava, se do\u010dkala napln\u011bn\u00ed. Jeho sny se n\u00e1hle prom\u011bnily v realitu a v\u0161echno to bylo tak bl\u00e1zniv\u00e9, a\u017e m\u011bl nutk\u00e1n\u00ed usm\u00edvat se.<\/p>\n

Poslechl Billovu prosbu a p\u0159estal v sob\u011b potla\u010dovat v\u0161echno to, co v n\u011bm vyvol\u00e1val. Jeho p\u0159\u00edrazy se m\u011bnily z pomal\u00fdch v nal\u00e9hav\u00e9, jejich st\u00e9n\u00e1n\u00ed v tlumen\u00e9 v\u00fdk\u0159iky.<\/p>\n

Billovo t\u011blo se ne\u010dekan\u011b napjalo, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed jej opustil slastn\u00fd sten. Ochabl v Tomov\u011b n\u00e1ru\u010d\u00ed, matn\u011b vn\u00edmaj\u00edc\u00ed posledn\u00ed prudk\u00e9 pohyby a n\u00e1sledn\u00fd dopad Tomova t\u011bla na jeho b\u0159\u00ed\u0161ko. Posledn\u00ed, co vn\u00edmal, ne\u017e usnul vy\u010derp\u00e1n\u00edm, byly polibky, kter\u00e9 mu Tom v\u011bnoval, a slova, kter\u00e1 mu vyklouzla z usm\u00edvaj\u00edc\u00edch se rt\u016f.<\/p>\n

„Dok\u00e1zals to. Prom\u011bnil jsi m\u011b v and\u011bla.“<\/p>\n

V tu noc se mu zd\u00e1l zvl\u00e1\u0161tn\u00ed sen.<\/p>\n

Nebyl si jist\u00fd, kde se nach\u00e1zel. Vid\u011bl pouze Toma. S l\u00e1skypln\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech a dojet\u00edm v o\u010d\u00edch odkl\u00e1dal pou\u017eit\u00e9 n\u00e1\u0159ad\u00ed a ustoupil n\u011bkolik krok\u016f, aby se mohl pod\u00edvat na sv\u00e9 d\u00edlo.<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
Sotva v\u0161ak ud\u011blal dva drobn\u00e9 kroky, oto\u010dil se a vr\u00e1til se zp\u011bt. Nat\u00e1hl k n\u011bmu dlan\u011b, t\u00e9m\u011b\u0159 n\u00e1bo\u017en\u011b vzal jeho tv\u00e1\u0159 do sv\u00fdch dlan\u00ed a sledoval l\u00e1sku, zrcadl\u00edc\u00ed se v o\u010d\u00edch bytosti, kter\u00e1 byla je\u0161t\u011b p\u0159ed n\u011bjak\u00fdm \u010dasem pouh\u00fdm kamenem.<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
„Jsi voln\u00fd,“ \u0161eptl a pohladil jej po bled\u00e9, n\u00e1dhern\u00e9 tv\u00e1\u0159i.<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
And\u011bl pohl\u00e9dl na nebesa a vz\u00e1p\u011bt\u00ed na sv\u00e9ho stvo\u0159itele. Jakmile pohl\u00e9dl nahoru, vid\u011bl pouze slunce, oblaky a oblohu barvy mo\u0159sk\u00e9 m\u011bl\u010diny. Teprve v pohledu sv\u00e9ho stvo\u0159itele spat\u0159il nebesa. M\u00edsto, po kter\u00e9m tolik tou\u017eil.<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
M\u00edsto, kam pat\u0159il.<\/p>\n

Jejich pohledy se vno\u0159ily do sebe se stejnou intenzitou jako rty, zoufale tou\u017e\u00edc\u00ed po bl\u00edzkosti t\u011bch druh\u00fdch.<\/p>\n

<\/em> D\u00edlo bylo dokon\u00e1no…<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay „C-co\u017ee?“ zeptal se v p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee pouze \u0161patn\u011b sly\u0161el. Bill jist\u011b \u0159ekl n\u011bco jin\u00e9ho, ale jeho zvr\u00e1cen\u00e1 mysl, si jeho slova p\u0159etransformovala do podoby, ve kter\u00e9 si je p\u0159\u00e1la sly\u0161et. Sledoval Billovu bledou tv\u00e1\u0159, jeho otev\u00edraj\u00edc\u00ed se rty, sna\u017eil se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[528],"tags":[],"class_list":["post-5331","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-julie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5331","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5331"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5331\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5331"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5331"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5331"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}