{"id":5351,"date":"2013-02-05T18:00:00","date_gmt":"2013-02-05T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5336"},"modified":"2013-02-05T18:00:00","modified_gmt":"2013-02-05T17:00:00","slug":"neverim","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/02\/05\/neverim\/","title":{"rendered":"Nev\u011b\u0159\u00edm"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Rose<\/p>\n

<\/strong> Zdrav\u00edm v\u0161echny twinces\u0165a\u010dky. V\u00edm, \u017ee u\u017e p\u016fl roku jsem se tady s \u017e\u00e1dnou pov\u00eddkou neuk\u00e1zala, ale osv\u00edtila m\u011b inspirace, tak pro\u010d to nezve\u0159ejnit? Douf\u00e1m, \u017ee se to alespo\u0148 n\u011bkomu zal\u00edb\u00ed. \ud83d\ude09 Va\u0161e Rose<\/p>\n

„V\u00e1hav\u011b ji chytil za ruku. Jako by to \u010dekala, t\u00e9m\u011b\u0159 hned se oto\u010dila \u010delem k n\u011bmu, ale pak jen vy\u010dk\u00e1vala. Mo\u017en\u00e1 na to, a\u017e ji pol\u00edb\u00ed, mo\u017en\u00e1 na to, a\u017e ji obejme. On v\u0161ak ud\u011blal oboj\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 sou\u010dasn\u011b. Pot\u00e9, co splynuli v l\u00e1skypln\u00e9m polibku, dopadla na jej\u00ed vlasy prvn\u00ed kapka de\u0161t\u011b.<\/p>\n

‚Miluju t\u011b,‘ \u0161eptl.<\/p>\n

‚Taky t\u011b miluju,‘ oplatila mu stejn\u011b tich\u00fdm hlasem a op\u011bt ho pol\u00edbila, p\u0159i\u010dem\u017e u\u017e se hust\u011b rozpr\u0161elo. Vlasy se jim lepily na tv\u00e1\u0159e, ze \u0161pi\u010dek nos\u016f jim odkap\u00e1vala voda a oble\u010den\u00ed jim p\u0159ilnulo ke k\u016f\u017ei. Ale to jim bylo jedno. Zaj\u00edmali se jen jeden o druh\u00e9ho. Jejich l\u00e1ska byla tak up\u0159\u00edmn\u00e1, jako by se hledali cel\u00fd \u017eivot. Jako by v\u0161echno z\u00e1viselo jen na t\u00e9to chv\u00edli. Byla tak<\/em> – Bo\u017ee, to jsou blafy!“ zanad\u00e1val jsem a odhodil knihu do kouta pokoje.<\/p>\n

Objal jsem si rukama kolena a p\u0159it\u00e1hl si je a\u017e k brad\u011b. Ta knihovnice mi tuhle kn\u00ed\u017eku cpala horem dolem. Kdy\u017e jsem v\u010dera do knihovny p\u0159i\u0161el, \u0159ekl jsem, \u017ee vlastn\u011b nev\u00edm, jakou kn\u00ed\u017eku bych p\u0159esn\u011b cht\u011bl. A\u0165 mi porad\u00ed.<\/div>\n

Muselo na mn\u011b b\u00fdt vid\u011bt, \u017ee m\u00e1m \u0161patnou n\u00e1ladu. Ona se na m\u011b v\u0161ev\u011bdoucn\u011b pod\u00edvala a v\u00edt\u011bzn\u011b pozvedla prst se slovy: „V\u00edm p\u0159esn\u011b, co v\u00e1m zlep\u0161\u00ed n\u00e1ladu.“ Na\u010de\u017e mi do ruky vrazila tuhle knihu.<\/p>\n

Jo…, no, to se j\u00ed povedlo. P\u0159eslazen\u00fd rom\u00e1n u\u017e ani nev\u00edm o \u010dem. Ztratil jsem se ve v\u0161ech t\u011bch naprosto nerealistick\u00fdch um\u011ble romantick\u00fdch \u017ev\u00e1stech.<\/p>\n

L\u00e1ska… V\u0161ichni o n\u00ed mluv\u00ed, v\u0161ude pr\u00fd je. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee j\u00e1 jsem ji je\u0161t\u011b nepotkal. Vsadil bych se, \u017ee se mi vyh\u00fdb\u00e1 obloukem. T\u0159eba l\u00e1sku poznaj\u00ed jen ti, co na ni v\u011b\u0159\u00ed.<\/div>\n

Ale j\u00e1 nev\u011b\u0159\u00edm<\/em>. A je to dob\u0159e. D\u0159\u00edv jsem na tenhle cit v\u011b\u0159il, a stejn\u011b jsem ho nikdy nepoznal. Te\u010f u\u017e jsem dosp\u011bl\u00fd. Je mi 22 a ta d\u011btsk\u00e1 a puber\u0165\u00e1ck\u00e1 v\u00edra mne opustila. Jsem realista. V\u00edm, \u017ee prav\u00e1 l\u00e1ska neexistuje. Vid\u00edm to v\u0161ude kolem sebe.<\/div>\n
Moje sousedka je ve „\u0161\u0165astn\u00e9m a spokojen\u00e9m“ man\u017eelstv\u00ed ji\u017e 8 let a nem\u016f\u017ee si sv\u00e9ho man\u017eela vynachv\u00e1lit. \u0158\u00edk\u00e1, jak je k n\u00ed pozorn\u00fd. Nos\u00ed j\u00ed d\u00e1rky, kv\u011btiny, zahrnuje ji n\u011b\u017enostmi. Jen co ale Mandy – tak se ta \u017eena jmenuje – odjede do pr\u00e1ce, \u010dasto v\u00edd\u00e1m jej\u00edho man\u017eela s o dost mlad\u0161\u00edmi d\u00edvkami. Tak kolem dvaceti let. <\/div>\n
\n
Dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edklad. Mia – jedna z m\u00fdch kamar\u00e1dek – m\u011bla asi t\u0159i m\u011bs\u00edce p\u0159\u00edtele. Ka\u017ed\u00fd den j\u00ed opakoval, jak moc ji miluje, a ona z toho byla v sedm\u00e9m nebi. J\u00ed tehdy bylo 18 a jemu 23. \u0158\u00edkal jsem j\u00ed, a\u0165 si d\u00e1 pozor, ale ona m\u011b neposlouchala. A sko\u010dila do toho po hlav\u011b. Po m\u011bs\u00edci a p\u016fl zjistila, \u017ee je t\u011bhotn\u00e1. A kdy\u017e mu to pov\u011bd\u011bla, okam\u017eit\u011b ji opustil a u\u017e se s n\u00ed nikdy nespojil. Te\u010f je j\u00ed 21, jej\u00ed syn Tonny ji\u017e brzy oslav\u00ed sv\u00e9 t\u0159et\u00ed narozeniny, ale se sv\u00fdm prav\u00fdm t\u00e1tou se nikdy nesetk\u00e1…<\/p>\n

Co se t\u00fd\u010de m\u011b samotn\u00e9ho, no…, jsem gay. To je asi to nejpodstatn\u011bj\u0161\u00ed. V\u0161echny m\u00e9 dosavadn\u00ed vztahy s jin\u00fdmi chlapci \u010di mu\u017ei byly v podstat\u011b jen o sexu. Nev\u00edm pro\u010d. J\u00e1<\/em> jsem se cht\u011bl<\/em> zamilovat. Ale nikdy se mi to nepovedlo.<\/p>\n

Najednou mi v kapse zavibroval mobil. Vyt\u00e1hl jsem ho a zjistil, \u017ee mi p\u0159i\u0161la SMSka od Andrease, m\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho kamar\u00e1da.<\/p>\n<\/div>\n

‚Za p\u016fl ho\u010fky jsem u tebe krasav\u010de :* :D, tak se u\u017e jdi vypravovat. Zn\u00e1m ty tvoje hodinov\u00fd zkou\u0161ky oble\u010den\u00ed, ale dnes pros\u00edm ne. \ud83d\ude00 Je to jen rockov\u00fd koncert, tam nikdo na tvoje modely zv\u011bdav\u00fd nebude. :D‘<\/em><\/div>\n
\n

Up\u0159\u00edmn\u011b jsem se rozesm\u00e1l, jen co jsem zpr\u00e1vu do\u010detl. Ten bl\u00e1z\u00ednek mi prost\u011b um\u00ed poka\u017ed\u00e9 zvednout n\u00e1ladu, a\u0165 u\u017e je sebehor\u0161\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n

‚Fajn brouku :*. Jen co se vyhrabu z postele, ud\u011bl\u00e1m ze sebe toho nejneodolateln\u011bj\u0161\u00edho \u010dlov\u011bka na sv\u011bt\u011b. \ud83d\ude00 A m\u00e1\u0161 sm\u016flu, zkou\u0161ka oble\u010den\u00ed bude. :D‘<\/em><\/div>\n
\n

Po p\u00e1r minut\u00e1ch jsem se skute\u010dn\u011b do\u0161oural do koupelny a vysprchoval jsem se. Sp\u011b\u0161n\u011b jsem si vlasy nap\u016fl vysu\u0161il ru\u010dn\u00edkem, aby mi z nich nekapala voda do obli\u010deje, a p\u0159ed zrcadlem jsem se za\u010dal malovat. Pak jsem si s\u010desal vlasy dozadu z \u010dela a vyfoukal je, na\u010de\u017e jsem je p\u0159elakoval. Sotva jsem polo\u017eil lak na umyvadlo, rozdrn\u010del se zvonek. Andy.<\/p><\/div>\n

Jen v ru\u010dn\u00edku kolem pasu jsem se rozeb\u011bhl po schodech dol\u016f, abych mu mohl otev\u0159\u00edt.<\/p>\n

„Ten lak smrd\u00ed a\u017e ven,“ nakr\u010dil nos a zamra\u010dil se na m\u011b.<\/div>\n

„Trhni si,“ vypl\u00e1zl jsem na n\u011bj jazyk.<\/div>\n
„Tak se hned ne\u010derti,“ zasm\u00e1l se.<\/div>\n
„Norm\u00e1ln\u00ed lidi se pozdrav\u00ed, zeptaj\u00ed se, jak se ten druh\u00fd m\u00e1, pochv\u00e1l\u00ed mu vzhled, ale ty? Ne! Ty mi \u0159ekne\u0161, \u017ee smrd\u00edm,“ op\u00e1\u010dil jsem cynicky.<\/div>\n
„J\u00e1 ne\u0159ekl, \u017ee smrd\u00ed\u0161. \u0158ekl jsem, \u017ee smrd\u00ed ten lak.“<\/div>\n
„To je jako bys \u0159ekl, \u017ee smrd\u00edm j\u00e1.“ Na\u010de\u017e jsem hran\u011b popot\u00e1hl, aby to bylo je\u0161t\u011b v\u00edce teatr\u00e1ln\u00ed.<\/div>\n
„Ale to bych o tob\u011b nikdy ne\u0159ekl,“ objal m\u011b a dal mi pusu do vlas\u016f, na\u010de\u017e ale vypl\u00e1zl jazyk: „Bl\u00e9, fuj, to je hnusnej lak. Chutn\u00e1 je\u0161t\u011b h\u016f\u0159, ne\u017e smrd\u00ed.“<\/div>\n
„Pitome\u010dku,“ odstr\u010dil jsem ho od sebe. Pak jsem se ale zasm\u00e1l a vydal jsem se do sv\u00e9ho pokoje, abych si vybral n\u011bco na sebe. „Po\u010dkej v ob\u00fdv\u00e1ku,“ k\u0159ikl jsem na n\u011bj je\u0161t\u011b, a pak u\u017e jsem se za\u010dal hrabat ve sk\u0159\u00edni s oble\u010den\u00edm.<\/p>\n

Chvilku jsem se jen prohraboval v oble\u010den\u00ed, ob\u010das jsem n\u011bjak\u00e9 ram\u00ednko s bundou, tri\u010dkem nebo s d\u017e\u00ednami hodil na postel, proto\u017ee mi p\u0159ipadalo nejlep\u0161\u00ed, kdy\u017e v tom se z ob\u00fdv\u00e1ku ozval Andyho hlas: „Bude\u0161 kr\u00e1snej ve v\u0161em, tak u\u017e si pohni!“<\/div>\n

„Dej mi je\u0161t\u011b deset minut,“ k\u0159ikl jsem na zp\u011bt a oto\u010dil se na postel, p\u0159i\u010dem\u017e jsem zav\u0159el sk\u0159\u00ed\u0148. Jen co jsem ale spat\u0159il kopu oble\u010den\u00ed, kter\u00e1 se mi p\u0159i v\u00fdb\u011bru nakupila na dece, potichu jsem se opravil: „Nebo mo\u017en\u00e1 hodinu…“<\/p>\n

Nakonec jsem si ale po p\u011bti minut\u00e1ch vybral \u0161ed\u00e9 upnut\u011bj\u0161\u00ed d\u017e\u00edny, \u010dern\u00e9 tri\u010dko a sv\u011btlou bundu. Pak jsem \u0161el za Andreasem do ob\u00fdv\u00e1ku, stoupnul si p\u0159ed n\u011bj, oto\u010dil jsem se jako modelka a dal si jednu ruku v bok: „Tak?“<\/div>\n

„Budu se b\u00e1t, aby mi t\u011b neukradli,“ zasm\u00e1l se.<\/div>\n
„Budu to br\u00e1t jako kompliment,“ uculil jsem se, ud\u011blal je\u0161t\u011b jednu oto\u010dku, a pak jsem pohodil s kl\u00ed\u010dky od domu v ruce: „Jdeme?“<\/div>\n
„J\u00e1 \u010dek\u00e1m celou dobu jenom na tebe,“ nadzvedl obo\u010d\u00ed a zvedl se z pohovky. Po cest\u011b jsme si pustili CD kapely Muse, co\u017e byla kapela, na jej\u00ed\u017e koncert jsme dnes jeli.<\/div>\n
„So come on! They will not force us. They will stop degrading us. They will not control us. We will be victorious. So come on!!!“ zp\u00edvali jsme, skoro a\u017e \u0159vali. Oba jsme se na tenhle koncert neuv\u011b\u0159iteln\u011b t\u011b\u0161ili. Muse podle m\u011b pat\u0159\u00ed mezi jednu z m\u00e1la doopravdy kvalitn\u00edch kapel a v\u0161echny jejich p\u00edsn\u011b zn\u00e1m dokonale. Stejn\u011b tak i Andy.<\/p>\n

„Bille,“ drkl do m\u011b m\u016fj blon\u010fat\u00fd kamar\u00e1d.<\/div>\n

„No?“ zamru\u010del jsem a d\u00e1le se loktem op\u00edral o ok\u00fdnko.<\/div>\n
„U\u017e tam budem,“ ozn\u00e1mil mi.<\/div>\n
„Jo? V\u017edy\u0165 tu nejsou \u017e\u00e1dn\u00ed – “ zarazil jsem se. Tak sto metr\u016f od na\u0161eho auta byl obrovsk\u00fd dav lid\u00ed. Bylo jich snad n\u011bkolik tis\u00edc. A to m\u011bl koncert za\u010d\u00edt a\u017e za dv\u011b hodiny. Zaparkovali jsme auto mezi ostatn\u00ed na parkovi\u0161ti a vydali se k hale, kde se m\u011bl koncert konat. V tu chv\u00edli se osv\u011bd\u010dil Andyho neuv\u011b\u0159iteln\u00fd talent prod\u00edrat se lidmi.<\/div>\n
„Pardon… omlouv\u00e1m se… jen se chci na n\u011bco pod\u00edvat… jist\u011b, \u017ee nep\u0159edb\u00edh\u00e1m… ano, hned se vr\u00e1t\u00edm dozadu…“ A o p\u011bt minut pozd\u011bji jsme byli v podstat\u011b na za\u010d\u00e1tku fronty u vchodu.<\/div>\n
„Teda Andy…,“ pochvaln\u011b jsem pok\u00fdval hlavou.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, jsem nejlep\u0161\u00ed,“ uculil se blon\u010f\u00e1k.<\/div>\n
O hodinu a p\u016fl pozd\u011bji u\u017e za\u010dali pou\u0161t\u011bt lidi dovnit\u0159. J\u00e1 jsem na Andyho jen houknul, a\u0165 se dostane co nejbl\u00ed\u017ee k p\u00f3diu a mn\u011b tam pak dr\u017e\u00ed m\u00edsto, a s\u00e1m jsem za\u010dal hledat toalety…<\/p>\n

Kdy\u017e jsem se vracel, do koncertu zb\u00fdvalo necel\u00fdch deset minut. Ned\u00edval jsem se p\u0159ed sebe a rychle jsem b\u011b\u017eel ke vstupn\u00edm dve\u0159\u00edm. A d\u00edky sv\u00e9 nepozornosti jsem do n\u011bkoho vrazil.<\/div>\n

„Au,“ zasku\u010del jsem, kdy\u017e jsem si uv\u011bdomil, \u017ee jsem zadkem dopadl p\u0159\u00edmo na tvrdou zem. A ten doty\u010dn\u00fd st\u00e1l p\u0159ede mnou. P\u0159i sr\u00e1\u017ece skoro ani nezavr\u00e1voral.<\/div>\n
„Promi\u0148, nekoukal jsem p\u0159ed sebe,“ omluvil se a nat\u00e1hl ke mn\u011b ruku, aby mi pomohl na nohy. Zvedl jsem k n\u011bmu sv\u016fj pohled a zarazil jsem se. Tak p\u011bkn\u00e9ho kluka u\u017e jsem dlouho nevid\u011bl. Ne\u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee by Andreas nebyl p\u011bkn\u00fd, ale v\u017edycky jsem ho bral jen jako kamar\u00e1da. No, dob\u0159e, v\u017edycky ne. N\u011bkdy v m\u00fdch patn\u00e1cti byl m\u00e1 platonick\u00e1 l\u00e1ska, a tak vlastn\u011b na\u0161e kamar\u00e1dstv\u00ed za\u010dalo. No, l\u00e1ska ne. Nikdy jsem nemiloval. Jen se mi v\u00e1\u017en\u011b hodn\u011b l\u00edbil.<\/em><\/p>\n

„Chce\u0161 pomoct zvednout?“ v\u00edce ke mn\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017eil svou dla\u0148, proto\u017ee jsem se k ni\u010demu nem\u011bl.<\/div>\n

„Jo,“ p\u00edpl jsem a opatrn\u011b vlo\u017eil svou dla\u0148 do t\u00e9 jeho. Stiskl ji a jedn\u00edm rychl\u00fdm pohybem m\u011b postavil na nohy.<\/div>\n
„D\u00edky,“ usm\u00e1l jsem se na n\u011bj. Kdy\u017e mi \u00fasm\u011bv oplatil, v\u0161iml jsem si, jak p\u011bkn\u011b m\u00e1 tvarovan\u00e9 rty. P\u0159\u00edmo stvo\u0159en\u00e9 k l\u00edb\u00e1n\u00ed. Holky po n\u011bm mus\u00ed \u0161\u00edlet. A mo\u017en\u00e1 i kluci.<\/div>\n
„Ehm, jsem Tom,“ odka\u0161lal si a z\u00e1\u0159iv\u011b se na m\u011b usm\u00e1l.<\/div>\n
„J\u00e1 jsem Bill, t\u011b\u0161\u00ed m\u011b,“ pod\u00edval jsem se mu pozorn\u011bji do o\u010d\u00ed, kdy\u017e v tom m\u011b vyru\u0161il hlasit\u00fd \u0159ev fanou\u0161k\u016f a prvn\u00ed t\u00f3ny Supermassive Black Hole<\/em>.<\/div>\n
„Do h\u00e1je!“ zaklel jsem. Tom se zatv\u00e1\u0159il podobn\u011b vypla\u0161en\u011b jako j\u00e1.<\/div>\n
„R\u00e1d jsem t\u011b poznal, kdy\u017e tak bu\u010f po koncert\u011b zase tady, jo?“ A s rychl\u00fdm: „\u010cau,“ b\u011b\u017eel do haly. Kdy\u017e jsem se trochu vzpamatoval, taky jsem se zvedl a rozeb\u011bhl jsem se n\u011bkam, kde m\u011bl Andy podle domluvy b\u00fdt.<\/p>\n

„No sl\u00e1va!“ zahul\u00e1kal Andreas, kdy\u017e jsem ho po p\u011bti minut\u00e1ch kone\u010dn\u011b na\u0161el. Pr\u00e1v\u011b se rozj\u00ed\u017ed\u011bl song New Born<\/em>.<\/div>\n

„Kde jsi byl?“ zeptal se.<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 jsem ti \u0159\u00edkal, \u017ee jdu na z\u00e1chod. A v\u00ed\u0161, jak dlouho mi trvalo, ne\u017e jsem t\u011b na\u0161el?“ zak\u0159i\u010del jsem mu do ucha.<\/div>\n
„B\u00e1l jsem se o tebe,“ pokr\u010dil rameny a pak u\u017e jsme si oba u\u017e\u00edvali koncert.<\/p>\n<\/div>\n
Link it to the world
Link it to yourself
Stretch it like it’s a birth squeeze
And the love for what you hide
And the bitterness inside
Is growing like the new born<\/em><\/div>\n
\n

Jejich texty mi jsou neuv\u011b\u0159iteln\u011b bl\u00edzk\u00e9 a v tuto chv\u00edli, kdy\u017e jsem na tomhle koncert\u011b, m\u011b \u00fapln\u011b ovl\u00e1daj\u00ed. Usm\u00e1l jsem se na Andyho, on na m\u011b taky, a d\u00e1l jsme zp\u00edvali a celou tu atmosf\u00e9ru jsme si u\u017e\u00edvali. Stejn\u011b tak jako v\u0161ichni. P\u0159el\u00e9tl jsem o\u010dima po lidech. A\u0165 tu byl n\u011bkdo tlust\u00fd, jin\u00fd vyhubl\u00fd jak anorektik. A\u0165 holka m\u011bla vlasy kr\u00e1tk\u00e9 jak kluk nebo dlouh\u00e9 a\u017e do pasu. A\u0165 bylo n\u011bkomu 15 a jin\u00e9mu 40, v\u0161ichni jsme t\u011bmi p\u00edsn\u011bmi byli propojeni. Rozhl\u00ed\u017eel jsem se d\u00e1l. St\u0159etl jsem se s o\u010dima n\u011bjak\u00e9 modrook\u00e9 blond\u00fdny, kter\u00e1 se na m\u011b uculila, a pak se svou kamar\u00e1dkou za\u010dala zase poskakovat a pohazovat sv\u00fdmi vlasy. S tlumen\u00fdm uchechtnut\u00edm jsem se oto\u010dil zp\u011bt k p\u00f3diu a d\u00e1l jsem si u\u017e\u00edval koncert.<\/p><\/div>\n

Kdy\u017e pak za\u010dala p\u00edse\u0148 Neutron Star Collision<\/em>, kter\u00e1 mi jako asi jedin\u00e1 od nich tak \u00fapln\u011b nevyhovovala, vzhledem k tomu, o \u010dem byla, sto\u010dil jsem pohled op\u011bt do publika kolem m\u011b.<\/p>\n

A pak se to stalo. Setkal jsem se s p\u00e1rem hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00e9 na m\u011b up\u0159ely pohled skoro ve stejnou chv\u00edli. <\/div>\n

<\/p>\n

Love is forever and we’ll die
We’ll die together
Well I, I said never
Cause our love, could be forever<\/em><\/div>\n

\n

Asi poprv\u00e9 jsem text nevn\u00edmal negativn\u011b. Ne. Tentokr\u00e1t m\u011b prostupoval skrz na skrz a t\u011bm slov\u016fm o v\u011b\u010dn\u00e9 l\u00e1sce jsem uv\u011b\u0159il. Nev\u00edm pro\u010d, ale p\u0159ece to nemohlo b\u00fdt jen kv\u016fli jednomu jedin\u00e9mu klukovi, kv\u016fli jeho o\u010d\u00edm.<\/p><\/div>\n

Usm\u00e1l se na m\u011b a j\u00e1 poc\u00edtil, jak z m\u00fdch rt\u016f vych\u00e1z\u00ed samovoln\u011b dal\u0161\u00ed \u010d\u00e1st textu t\u00e9 p\u00edsn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Now I’ve got nothing left to lose
You take your side to choose
I can tell you now without a trace of fear<\/em><\/div>\n
\n

Ud\u011blal jsem krok k n\u011bmu a on krok ke mn\u011b. Jako by n\u00e1m v\u0161ichni ustupovali z cesty. A j\u00e1 byl jako v transu. Zad\u00edval jsem se mu do o\u010d\u00ed a zvukov\u00e1 kulisa m\u011b p\u0159iv\u00e1d\u011bla do je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed euforie. V\u00edm, \u017ee tohle bych norm\u00e1ln\u011b neud\u011blal. Ale strhla m\u011b ta atmosf\u00e9ra a m\u00e9 srdce… jako by m\u011blo vybuchnout.<\/p><\/div>\n

Pohladil jsem ho, Toma, po boku a bez sebemen\u0161\u00edho zav\u00e1h\u00e1n\u00ed jsem se mu p\u0159itiskl ke rt\u016fm t\u011bmi sv\u00fdmi. Vyc\u00edtil jsem \u00fasm\u011bv, kter\u00fd se na jeho rtech roz\u0161\u00ed\u0159il, a to m\u011b donutilo taky se pousm\u00e1t. Nev\u00edm, jestli v\u011b\u0159\u00edm, ale mo\u017en\u00e1 bych m\u011bl za\u010d\u00edt…<\/p>\n<\/div>\n
That my love will be forever
And well die, we’ll die together
Will I, I will never
Cause our love will be forever<\/p>\n

<\/em> autor: Rose<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rose Zdrav\u00edm v\u0161echny twinces\u0165a\u010dky. V\u00edm, \u017ee u\u017e p\u016fl roku jsem se tady s \u017e\u00e1dnou pov\u00eddkou neuk\u00e1zala, ale osv\u00edtila m\u011b inspirace, tak pro\u010d to nezve\u0159ejnit? Douf\u00e1m, \u017ee se to alespo\u0148 n\u011bkomu zal\u00edb\u00ed. \ud83d\ude09 Va\u0161e Rose „V\u00e1hav\u011b ji chytil za ruku. Jako by<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-5351","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5351","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5351"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5351\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5351"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5351"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5351"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}