{"id":5373,"date":"2013-01-31T15:00:00","date_gmt":"2013-01-31T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5357"},"modified":"2013-01-31T15:00:00","modified_gmt":"2013-01-31T14:00:00","slug":"timeless-love-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/01\/31\/timeless-love-2\/","title":{"rendered":"Timeless love 2."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Wind<\/p>\n

<\/strong> Tom se s \u017euchnut\u00edm posadil na pohovku. Dneska byl pern\u00fd den. Dv\u011b operace za sebou. Byl r\u00e1d, \u017ee u\u017e je kone\u010dn\u011b doma. Ben v klidu le\u017eel ve sv\u00e9m pelechu a okusoval zelen\u00e9ho gumov\u00e9ho medv\u00eddka. Tom se po chv\u00edli zvedl a zam\u00ed\u0159il do podkrov\u00ed. Usadil se u okna a vzal do ruky mali\u010dkou hadrovou panenku. Zav\u0159el o\u010di a zamumlal n\u011bkolik nesrozumiteln\u00fdch slov. Zni\u010dehonic se panenka rozplynula a ve chv\u00edli tu m\u00edsto n\u00ed st\u00e1l vysok\u00fd \u010dernovlas\u00fd mlad\u00edk.<\/p>\n

Tom s n\u011b\u017en\u00fdm \u00fasm\u011bvem rozp\u0159\u00e1hl ruce, aby v dal\u0161\u00ed vte\u0159in\u011b k sob\u011b mohl p\u0159itulit sv\u00e9ho mil\u00e1\u010dka.<\/div>\n

„Ach, Willy\u2026“ povzdechl si Tom do jeho vlas\u016f. Tohle stvo\u0159en\u00ed sice chodilo, mluvilo, ale ne\u017eilo\u2026 byl to jen v\u00fdsledek Tomovy magie. Vzpom\u00ednka na jeho tv\u00e1\u0159. V\u011bd\u011bl, \u017ee tohle nikdy nebyl a ani nebude jeho William. Tohle byla jen uboh\u00e1 n\u00e1hra\u017eka. V\u017edy\u0165 ani nem\u011bl vlastn\u00ed mozek. \u0158ekl jen to, co si Tom myslel, \u017ee \u0159ekne. Tohle kouzlo ov\u0161em nevydr\u017eelo dlouho a Tom byl den ode dne zoufalej\u0161\u00ed, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee p\u0159ijde chv\u00edle, kdy mu tohle p\u0159estane sta\u010dit. St\u00e1le se sna\u017eil naj\u00edt kouzlo, kter\u00e9 by mu jeho l\u00e1sku vr\u00e1tilo, ale marn\u011b\u2026<\/p>\n

„Tomi?“ p\u00edplo \u010dernovlas\u00e9 stvo\u0159en\u00ed ti\u0161e.<\/div>\n

„Hmm?“<\/div>\n
„Co kdy\u017e se ti to nikdy nepovede?“ Tom si t\u00e1hle povzdechl. V\u011bd\u011bl, \u017ee Willova slova jsou jen odrazem jeho vlastn\u00edch my\u0161lenek. Skute\u010dn\u00fd Willy by tohle nikdy ne\u0159ekl\u2026 ten by ho jen povzbuzoval. V\u017edycky byl takov\u00fd. Ale tenhle\u2026 jen \u0159\u00edkal, na co Tom myslel. Ne. U\u017e nemohl d\u00e1l. Pod\u00edval se na v\u011brnou napodobeninu sv\u00e9 l\u00e1sky, pevn\u011b ho k sob\u011b p\u0159ivinul a naposledy ho pol\u00edbil.<\/div>\n
„Nikdy se nevzd\u00e1m.“ Po t\u011bchto slovech se mu mlad\u00edk rozplynul a v jeho n\u00e1ru\u010di z\u016fstala zase jen mal\u00e1 hadrov\u00e1 panenka.<\/div>\n
\n
Tom se zvedl a zam\u00ed\u0159il op\u011bt dol\u016f do sv\u00e9ho bytu. Op\u011bt, jako snad ka\u017edou noc, se usadil za st\u016fl mezi hromady knih a hledal kouzlo, kter\u00fdm by p\u0159ivedl Williama zase zp\u011bt k \u017eivotu. Ale\u2026 hledal u\u017e stovky let a nic, co by jeho l\u00e1sku o\u017eivilo, nena\u0161el\u2026 pomalu za\u010d\u00ednal pochybovat o tom, \u017ee to kdy dok\u00e1\u017ee. Ov\u0161em v takov\u00fdch chv\u00edl\u00edch sta\u010dilo si vybavit usm\u00edvaj\u00edc\u00ed se tv\u00e1\u0159 \u010dernovlas\u00e9ho and\u011bla, a hned byl pln odhodl\u00e1n\u00ed to nikdy nevzdat. Nikdy.<\/p>\n<\/div>\n
*druh\u00fd den*<\/div>\n
\n

Tom si unaven\u011b prot\u0159el o\u010di. Usnul a\u017e nad r\u00e1nem. Celou noc zase le\u017eel v knih\u00e1ch a pro\u010d\u00edtal ty, kter\u00e9 je\u0161t\u011b ne\u010detl. Bylo u\u017e odpoledne, a t\u00edm p\u00e1dem se bl\u00ed\u017eila hodina jeho odchodu dom\u016f. U\u017e se nemohl do\u010dkat, a\u017e se na chv\u00edli nat\u00e1hne na postel a trochu si odpo\u010dine.<\/p>\n

„Nashle, pane prim\u00e1\u0159i.“ Lou\u010dila se s n\u00edm star\u0161\u00ed, ale mil\u00e1 recep\u010dn\u00ed.<\/div>\n

„Nashle z\u00edtra.“ Houkl Tom zp\u00e1tky, a u\u017e se hnal k v\u00fdchodu. Ve dve\u0159\u00edch se ov\u0161em s n\u011bk\u00fdm srazil.<\/div>\n
„Promi\u0148te.“ P\u00edplo to stvo\u0159en\u00ed.<\/div>\n
„Nic se nestalo, m\u011bl jsem d\u00e1vat\u2026“ a v tu chv\u00edli se zasekl. Ten mlad\u00edk vypadal \u00fapln\u011b jako\u2026 On<\/em>\u2026 byl by tam st\u00e1l a z\u00edral na n\u011bj celou v\u011b\u010dnost, kdyby se odkudsi nevyno\u0159ila mal\u00e1 brunetka. Pov\u011bsila se mlad\u00edkovi na pa\u017ei a t\u00e1hla ho d\u00e1l.<\/div>\n
„Honem, Bille, takhle na tu kontrolu p\u0159ijdu pozd\u011b.“<\/p>\n

Tom je\u0161t\u011b chv\u00edli st\u00e1l a z\u00edral na te\u010f u\u017e pr\u00e1zdn\u00e9 m\u00edsto p\u0159ed sebou, kde je\u0161t\u011b p\u0159ed n\u011bkolika vte\u0159inami st\u00e1l ten mlad\u00edk. To nen\u00ed mo\u017en\u00e9. To nem\u016f\u017ee b\u00fdt on. Ale\u2026 Byl mu tak moc podobn\u00fd\u2026<\/p>\n

Po n\u00e1vratu dom\u016f nem\u011bl nikde st\u00e1n\u00ed. Po\u0159\u00e1d pob\u00edhal po knihovn\u011b a hledal v knih\u00e1ch cokoli, co by mu pomohlo. Kdy\u017e ale dlouhou dobu nemohl nic naj\u00edt, posadil se do k\u0159esla a p\u0159em\u00fd\u0161lel. V tom ho to trklo. U\u017e n\u011bkolikr\u00e1t se pokou\u0161el o vyvol\u00e1n\u00ed Willova ducha a n\u00e1sledn\u00e9mu um\u00edst\u011bn\u00ed do t\u011bla, ale nikdy ne mu to nepovedlo, proto\u017ee nena\u0161el vhodn\u00e9ho nositele. Ale te\u010f c\u00edtil, \u017ee \u010dernovlas\u00fd mlad\u00edk z nemocnice by byl perfektn\u00ed. U\u017e jen d\u00edky jeho podob\u011b. Byl jako Will\u016fv odraz v zrcadle. A nav\u00edc m\u011bl i podobn\u00e9 jm\u00e9no. Bill. M\u011bl to. Vyvol\u00e1 Willova ducha a um\u00edst\u00ed ho do Billova t\u011bla. A jestli ani tohle nezabere, u\u017e nic. Jen mus\u00ed vy\u010dkat na spr\u00e1vnou chv\u00edli. O p\u016flnoci za \u00fapl\u0148ku jsou kouzla nejsiln\u011bj\u0161\u00ed a Tom m\u011bl to \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee \u00fapln\u011bk byl pr\u00e1v\u011b dnes.<\/p>\n

O n\u011bkolik hodin pozd\u011bji u\u017e byl pln\u011b p\u0159ipraven v podkrov\u00ed sv\u00e9ho domu, p\u0159ed n\u00edm byl kruh z ho\u0159\u00edc\u00edch rud\u00fdch sv\u00edc\u00ed, von\u011blo tu r\u016fzn\u00e9 ko\u0159en\u00ed umoc\u0148uj\u00edc\u00ed vyvol\u00e1v\u00e1n\u00ed, a kone\u010dn\u011b kalich s posledn\u00ed kapkou Willovy krve, kterou Tom schra\u0148oval pomoc\u00ed kouzel u\u017e cel\u00e1 stalet\u00ed. Bylo jich v\u00edc, ale s ka\u017ed\u00fdm pokusem o vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed Willa o jednu kapku p\u0159i\u0161el. Tohle byla jeho posledn\u00ed nad\u011bje.<\/p>\n

S prvn\u00edm \u00faderem p\u016flnoci za\u010dal s vyvol\u00e1vac\u00edm ritu\u00e1lem. Vlo\u017eil kalich s kapkou krve doprost\u0159ed kruhu a p\u0159idal je\u0161t\u011b kapku sv\u00e9 krve. Tento ritu\u00e1l byl slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e cokoli, co kdy d\u011blal. Musel je\u0161t\u011b vyslat kouzlo, kter\u00e9 uspalo budouc\u00edho nositele a to nebylo nic lehk\u00e9ho. Dote\u010f potencion\u00e1ln\u00edho nositele v\u017edy dostal k sob\u011b, kde ho uspal a mohl hned za\u010d\u00edt, ale te\u010f nev\u011bd\u011bl, kam p\u0159esn\u011b kouzlo vyslat. Bude muset \u010dekat, dokud ho samo nenajde. Ale pro vidinu Willova n\u00e1vratu byl schopen ud\u011blat cokoli. P\u0159isypal do kalichu sm\u011bs bylin, kter\u00e9 posl\u00e9ze zap\u00e1lil. D\u00fdm z t\u00e9to sm\u011bsi bylin a krve zaplavil celou m\u00edstnost. Tom za\u010dal mumlat za\u0159\u00edk\u00e1vadlo. \u010c\u00e1st d\u00fdmu se vytratila oknem ven.<\/p>\n

*na druh\u00e9 stran\u011b m\u011bsta*<\/div>\n

\n

„Bille, necht\u011bli byste u\u017e s Liz j\u00edt sp\u00e1t? Je pozd\u011b. A i kdy\u017e z\u00edtra nem\u00e1te \u0161kolu, mus\u00edte se vyspat!“ Volala Simone na sv\u00e9ho syna do patra jejich domu, kde se nach\u00e1zel jeho pokoj.<\/p><\/div>\n

„Jo, hned p\u016fjdeme!“ Houkl Bill zp\u00e1tky. Liz se jen potichu uchicht\u00e1vala. Kdyby Simone v\u011bd\u011bla, jak se lekli, kdy\u017e se v nejlep\u0161\u00edm ozval jej\u00ed hlas. Byla r\u00e1da, \u017ee se na Billa ne\u0161la pod\u00edvat. I kdy\u017e\u2026 Simone v\u017edycky dbala na synovo soukrom\u00ed a nikdy mu nechodila do pokoje, kdy\u017e tam m\u011bl Liz.<\/p>\n

„Hm\u2026 co kdybychom p\u0159ed span\u00edm dokon\u010dili to, co jsme za\u010dali?“ \u0160pitla Billovi Liz do ucha sv\u00e1div\u00fdm t\u00f3nem. Bill se usm\u00e1l a znovu si lehl na jej\u00ed t\u011blo. Ov\u0161em v tu chv\u00edli se mu n\u011bjak zato\u010dila hlava a on c\u00edtil velikou \u00fanavu a taky zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, p\u0159\u00edjemnou v\u016fni\u2026 von\u011blo to jako jarn\u00ed zahrada. N\u00e1dhera. A ne\u017e se Liz nad\u00e1la, usnul, jako kdy\u017e ho do vody hod\u00ed. Nic si z toho ned\u011blala. V\u011bd\u011bla, \u017ee je Bill unaven\u00fd, a tak se rozhodla to dneska prost\u011b nechat b\u00fdt. V\u0161ak on j\u00ed to n\u011bkdy vynahrad\u00ed, to bylo jist\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n

*Zp\u011bt v dom\u011b na konci m\u011bsta*<\/div>\n
\n

„M\u00e1m t\u011b.“ Vydechl spokojen\u011b Tom, kdy\u017e se d\u00fdm kone\u010dn\u011b ust\u00e1lil, co\u017e byla zn\u00e1mka, \u017ee jedna jeho \u010d\u00e1st na\u0161la sv\u00e9ho nositele. Teprve te\u010f mohl za\u010d\u00edt prav\u00fd ritu\u00e1l p\u0159evt\u011blov\u00e1n\u00ed. Znovu vhodil do kalicha byliny, tentokr\u00e1t v\u0161ak trochu jin\u00e9. Za\u010dal pomalu od\u0159\u00edk\u00e1vat vyvol\u00e1vac\u00ed formuli. Z d\u00fdmu se pomalu za\u010d\u00ednalo formovat t\u011blo. Bled\u00e9, \u0161t\u00edhl\u00e9, pr\u016fhledn\u00e9. Kdy\u017e skon\u010dil s od\u0159\u00edk\u00e1v\u00e1n\u00edm, kone\u010dn\u011b otev\u0159el o\u010di a pohl\u00e9dl na du\u0161i p\u0159ed sebou. Na bled\u00e9 tv\u00e1\u0159i byl dob\u0159e znateln\u00fd lehk\u00fd \u00fasm\u011bv, \u0161t\u00edhl\u00e1 pa\u017ee se natahovala sm\u011brem k Tomovi. Ten se taky n\u011b\u017en\u011b usm\u00e1l. Nat\u00e1hl ruku, aby mohl chytit bledou dla\u0148, ale jeho ruka se setkala jen s d\u00fdmem. Trochu posmutn\u011bl.<\/p><\/div>\n

„Le\u0165\u2026 le\u0165 tam, kde je tvoje t\u011blo\u2026 \u017eij. Znovu \u017eij. Pro m\u011b.“ Na ta slova se duch usm\u00e1l a pomalu se za\u010dal vytr\u00e1cet sm\u011brem, kam odlet\u011bl prve d\u00fdm.<\/p>\n

Byl u\u017e skoro pry\u010d, kdy\u017e se najednou rozrazilo prudk\u00fdm v\u011btrem okno a zbyl\u00e9 obl\u00e1\u010dky d\u00fdmu, kter\u00e9 je\u0161t\u011b st\u00e1le znamenaly \u010d\u00e1st Willovy du\u0161e, se rozmetaly po m\u00edstnosti.<\/div>\n

„N\u00e9!“ Vyjekl vyd\u011b\u0161en\u011b Tom. Tohle bylo moc zl\u00e9. „N\u00e9, Wille!“ Tohle znamenalo p\u0159eru\u0161en\u00ed ritu\u00e1lu. Du\u0161e se nep\u0159enesla cel\u00e1, a te\u010f hrozilo, \u017ee se ztrat\u00ed v zatracen\u00ed, bez mo\u017enosti n\u00e1vratu. Nav\u00edc pokud nedokon\u010d\u00ed ob\u0159ad, zem\u0159e i nositel du\u0161e.<\/div>\n
„Wille!“ Volal Tom. Zbyte\u010dn\u011b. Du\u0161e se u\u017e nevr\u00e1tila. Te\u010f za\u010dala hra s \u010dasem.<\/p>\n<\/div>\n
*U Billa*<\/div>\n
\n

„Bille! Bille! Co se d\u011bje?!“ K\u0159i\u010dela zoufale Liz. U\u017e klidn\u011b spala, kdy\u017e Bill najednou za\u010dal k\u0159i\u010det jakoby bolest\u00ed a sv\u00edjel se v k\u0159e\u010d\u00edch.<\/p><\/div>\n

„Simone! Simone! Pros\u00edm, doktora!“ Volala na Billovu vyd\u011b\u0161enou matku, kter\u00e1 nezah\u00e1lela a do n\u011bkolika minut u nich byla z\u00e1chranka.<\/p>\n

autor: Wind<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Wind Tom se s \u017euchnut\u00edm posadil na pohovku. Dneska byl pern\u00fd den. Dv\u011b operace za sebou. Byl r\u00e1d, \u017ee u\u017e je kone\u010dn\u011b doma. Ben v klidu le\u017eel ve sv\u00e9m pelechu a okusoval zelen\u00e9ho gumov\u00e9ho medv\u00eddka. Tom se po chv\u00edli zvedl a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[540],"tags":[],"class_list":["post-5373","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-timeless-love"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5373","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5373"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5373\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5373"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5373"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5373"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}