{"id":5383,"date":"2013-01-28T18:00:00","date_gmt":"2013-01-28T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5367"},"modified":"2013-01-28T18:00:00","modified_gmt":"2013-01-28T17:00:00","slug":"posledni-sveho-druhu-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/01\/28\/posledni-sveho-druhu-14\/","title":{"rendered":"Posledn\u00ed sv\u00e9ho druhu 14."},"content":{"rendered":"
autor: LilKatie<\/p>\n

<\/strong><\/div>\n

\"\"<\/div>\n
\n

„Ty?<\/em> Jak to mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsi to ty?“ zamrkal p\u0159ekvapen\u011b Tom a sna\u017eil se potla\u010dit t\u0159es, kter\u00fd se mu tla\u010dil do t\u011bla.<\/div>\n

„Tome, poslouchej, copak\u2026 kdy\u017e jsi m\u011b vid\u011bl na t\u011bch z\u00e1chodc\u00edch, j\u00e1 jsem si v\u0161iml tv\u00e9ho v\u00fdrazu, v\u00edm, na co si myslel, zn\u00e1\u0161 m\u011b\u2026 i kdy\u017e jsi m\u011b nikdy nevid\u011bl, tak m\u011b zn\u00e1\u0161, v\u0161echno na m\u011b t\u011b p\u0159itahuje a nem\u016f\u017ee\u0161 si pomoct, ale pr\u00e1v\u011b v tuhle chv\u00edli m\u011b opravdu hodn\u011b chce\u0161 pol\u00edbit, l\u00edbat m\u011b, polo\u017eit m\u011b tady na ten gau\u010d a vyrazit ze m\u011b du\u0161i.“ Pousm\u00e1l se trochu \u010dernovlas\u00fd chlapec a vzal jeho ruku do sv\u00e9. Tom zbledl. A\u0165 to zn\u011blo sebev\u00edc d\u011bsiv\u011b, byla to pravda.<\/p>\n

„Ale\u2026J\u00e1 jsem\u2026“<\/div>\n

„Ne, nebyl to sen, Tome. V\u0161echno to, co se ti v hlav\u011b vybavuje p\u0159i pohledu na m\u011b, nen\u00ed sen, je to skute\u010dnost. J\u00e1 jsem, jsem on, v\u017edycky jsem byl a v\u017edycky budu.“<\/div>\n
„Ale to p\u0159eci nen\u00ed mo\u017en\u00e9\u2026“ zavrt\u011bl hlavou Tom.<\/div>\n
„Jen proto, \u017ee si mysl\u00ed\u0161, \u017ee je to nemo\u017en\u00e9, to nemo\u017en\u00fdm ned\u011bl\u00e1. Moji rodi\u010de, cel\u00e1 moje rodina, po cel\u00e1 stalet\u00ed, po celou dobu, v\u0161ichni se zn\u00e1me, tak \u010di onak z minul\u00fdch \u017eivot\u016f. V\u0161echno je to propleten\u00e9, u\u017e od za\u010d\u00e1tku, od prvn\u00ed chv\u00edle, kdy se tvoje du\u0161e dostala na sv\u011bt, \u010dasem pozn\u00e1v\u00e1\u0161 nov\u00e9 lidi a v\u00e1\u017ee\u0161 se k nim, hm?“ hladil ho jemn\u011b po ruce. „Tak dlouho jsem t\u011b hledal, Tome. Tak stra\u0161n\u011b dlouho.“<\/div>\n
„Tak\u017ee\u2026 ty si v\u0161echno to, co jsi u\u017e pro\u017eil, pamatuje\u0161?“<\/div>\n
„Naprosto v\u0161echno, sta\u010d\u00ed jen otev\u0159\u00edt o\u010di a naslouchat srdci.“ Polo\u017eil mu dla\u0148 na hrudn\u00edk a usm\u00e1l se. „Sta\u010d\u00ed jen v\u011b\u0159it\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Tak\u017ee, ty jsi ten posledn\u00ed Egyp\u0165an, Bille?“<\/div>\n
„Byl jsem\u2026“ pousm\u00e1l se. „Byl jsem j\u00edm, Azizi byl posledn\u00ed \u010distokrevn\u00fd Egyp\u0165an, nejsp\u00ed\u0161 pr\u00e1v\u011b proto skon\u010dil tak, jak skon\u010dil,“ povzdychl si trochu. „Jak jsem ale \u0159ekl, dok\u00e1\u017eu ti pomoci. Dok\u00e1\u017eu t\u011b zav\u00e9st tam, kam pot\u0159ebuje\u0161, najdu na map\u011b cokoliv, co pot\u0159ebuje\u0161 zn\u00e1t.“<\/div>\n
„To je od tebe moc hezk\u00e9, Bille, ale\u2026 ale j\u00e1 nem\u00e1m dost pen\u011bz na to, aby\u2026“<\/div>\n
„O pen\u011bz\u00edch tu nemluv, pros\u00edm tebe.“ Pousm\u00e1l se Bill a bez rozm\u00fd\u0161len\u00ed se k n\u011bmu p\u0159itulil, nas\u00e1l jeho v\u016fni a po cel\u00e9m t\u011ble mu nasko\u010dila hus\u00ed k\u016f\u017ee. „M\u00e1m pen\u00edze, m\u00e1m tolik pen\u011bz, kolik jen bude\u0161 cht\u00edt.“<\/p>\n

„M\u00e1\u0161 dost pen\u011bz na to, abys n\u00e1m koupil letenku, n\u011bjak\u00fd po\u0159\u00e1dn\u00fd t\u00fdm archeolog\u016f a odlet\u011bl se mnou do Egypta? Abys zaplatil v\u0161echny n\u00e1klady, mzdu pracovn\u00edk\u016fm, j\u00eddlo, span\u00ed\u2026 a cestu zp\u00e1tky? Abys zaplatil pokutu, kdy\u017e nic nenajdeme?“<\/div>\n

„Ale my n\u011bco najdeme.“<\/div>\n
„A co najdeme, Bille? Chce\u0161 mi snad \u0159\u00edct, \u017ee\u2026 \u017ee v\u00ed\u0161, kde\u2026“<\/div>\n
„V\u00edm p\u0159esn\u011b, kde se nach\u00e1z\u00edm.“ U\u0161kl\u00edbl se \u010dernovlas\u00fd student a odt\u00e1hl se z Tomova n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Nemluv tak, je to tak, tak, \u0161\u00edlen\u00fd!“<\/div>\n
„Ale je to pravda, no tak.“ Pl\u00e1cnul ho tro\u0161ku do ramene a pro\u010d\u00edsl si vlasy prsty. Zvedl se z gau\u010de a p\u0159e\u0161el ke knihovn\u011b, ve kter\u00e9 za\u010dal n\u011bco hore\u010dn\u011b hledat. „Dej mi chv\u00edli, najdu to, jen\u2026 ne. Tady to nen\u00ed.“ P\u0159e\u0161el k truhle stoj\u00edc\u00ed vedle gau\u010de a otev\u0159el ji, vyh\u00e1zel z n\u00ed nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed l\u00e1tky, deky, \u0161\u00e1tky. V\u0161e z ka\u0161m\u00edru. Tom na to nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b koukal, pro\u010d n\u011bkdo s takov\u00fdm majetkem bydlel v takov\u00e9m nuzn\u00e9m byt\u011b? „Oh!“<\/div>\n
„Co jsi na\u0161el?“ p\u0159elezl k n\u011bmu po gau\u010di Tom.<\/div>\n
Bill mu podal svitek papyru. „Mapu.“ Usm\u00e1l se na n\u011bj \u0161irok\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

„Kam \u017ee m\u00e1me jet?“ zeptal se \u0159idi\u010d vozu, kter\u00fd se po\u0159\u00e1dn\u011b napil z lahve s vodou. Oto\u010dil kl\u00ed\u010dky na parkovi\u0161ti v Luxoru. Jeho angli\u010dtina byla dost mizern\u00e1.<\/p><\/div>\n

„Hotel Hilton, pros\u00edm.“ Zamumlal Bill a podal \u0159idi\u010di n\u011bjak\u00e9 pen\u00edze. Arab uznale p\u0159ik\u00fdvl a rozjel se k jejich destinaci.<\/p>\n

„Nikdy bych si ani nepomyslel, \u017ee n\u011bkdy budu bydlet v takov\u00e9m hotelu\u2026“ vydechl Tom, kdy\u017e ve\u0161el do jejich hotelov\u00e9ho pokoje.<\/div>\n

„Nikdy bys nem\u011bl p\u0159estat sn\u00edt, Tome. Proto\u017ee kdy\u017e o v\u0161echno p\u0159ijde\u0161, sny jsou to jedin\u00e9, co ti je\u0161t\u011b zb\u00fdv\u00e1.“<\/div>\n
„To m\u00e1\u0161\u2026 asi pravdu.“ Vydechl a prot\u00e1hl si z\u00e1da. Sice to byl jen mal\u00fd \u010dasov\u00fd posun, ale alespo\u0148 se m\u011bl na co vymlouvat. Posadil se na postel a slo\u017eil si obli\u010dej do dlan\u00ed. „Proboha.“<\/div>\n
„Pro Boha? Jak\u00e9ho Boha?“ p\u0159e\u0161el kolem n\u011bj Bill k oknu a otev\u0159el ho. Op\u0159el se o futra a zad\u00edval se na tekouc\u00ed Nil.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, prost\u011b jen\u2026 U\u017e z\u00edtra se setk\u00e1m s lidmi, kte\u0159\u00ed mi pom\u016f\u017eou, pom\u016f\u017eou mi splnit m\u016fj nejv\u011bt\u0161\u00ed \u017eivotn\u00ed sen! N\u011bco, po \u010dem jsem tak dlouho tou\u017eil\u2026! No nen\u00ed to \u00fa\u017easn\u00e9?! J\u00e1 prost\u011b, jen\u2026 Nem\u016f\u017eu tomu uv\u011b\u0159it. Jsem tady, v Egypt\u011b, v Luxoru, v Hotelu Hilton, ve kter\u00e9m noc stoj\u00ed p\u0159es dv\u011b st\u011b dolar\u016f na \u010dlov\u011bka a\u2026“ zad\u00edval se na Billa, kter\u00fd ml\u010del, co\u017e u n\u011bj nebylo tak obvykl\u00e9. „\u2026Stalo se n\u011bco?“<\/p>\n

„Ne.“ Vydechl Bill a vy\u0161el na balkon, op\u0159el se o z\u00e1bradl\u00ed a zad\u00edval se do slunce, kter\u00e9 se t\u0159pytilo v hladin\u011b \u0159eky \u0159ek, kter\u00e9 se sunulo nad z\u00e1padn\u00ed zemi. „Jen jsem se zamyslel\u2026“ pousm\u00e1l se slab\u011b, snad jen s\u00e1m pro sebe, a znovu zvedl pohled k nebi.<\/div>\n

„Zamyslel ses? Nad \u010d\u00edm?“<\/div>\n
„Nad t\u00edm, \u017ee podl\u00e9 m\u00e9 babi\u010dky\u2026 tady, t\u00e1mhle\u2026“ uk\u00e1zal na hory ty\u010d\u00edc\u00ed se n\u011bkolik kilometr\u016f za \u0159ekou, „le\u017e\u00ed moje t\u011blo, zat\u00edmco j\u00e1 si stoj\u00edm tady\u2026 a d\u00fdch\u00e1m, mluv\u00edm, c\u00edt\u00edm, \u017eiju\u2026“<\/div>\n
Tom mu polo\u017eil ruce na ramena. „Na to nemysli\u2026“<\/div>\n
„Ty jsi tam se mnou\u2026“ \u0159ekl Bill najednou, zni\u010dehonic.<\/div>\n
„Co\u017ee pros\u00edm?“ zamrkal Tom a stiskl mu ramena siln\u011bji.<\/div>\n
„Spo\u010dinout na v\u011b\u010dnost, spole\u010dn\u011b v jednom hrob\u011b. Abychom byli nav\u017edy spolu.“ Pousm\u00e1l se Bill, „to byl\u2026 Adam. Zaona\u010dil to tak, aby tvoje t\u011blo nep\u0159edhodili \u0161akal\u016fm\u2026“ oto\u010dil se k n\u011bmu a pol\u00edbil ho jemn\u011b na rty. „A m\u011bl pravdu, v\u017edy\u0165\u2026 stoj\u00edme tu spolu, dot\u00fdk\u00e1me se\u2026 a u\u017e nen\u00ed nikdo, kdo by n\u00e1m v tom mohl br\u00e1nit\u2026“<\/div>\n
„To nen\u00ed.“ Usm\u00e1l se Tom a jemn\u011b se mu vpil do rt\u016f. „P\u016fjdeme do m\u011bsta? Hm? Pod\u00edvat se\u2026“<\/div>\n
„Na n\u00e1kupy? Oh! P\u016fjdeme na trh! Tady je velk\u00fd trh! Nen\u00ed tak velk\u00fd jako Khan el-Khalili, ale je velk\u00fd\u2026“<\/div>\n
Tom nem\u011bl p\u00e1ru, o \u010dem mluv\u00ed, ale jen slep\u011b p\u0159ik\u00fdvl. „Pro tebe cokoliv.“ Pol\u00edbil ho na \u010delo.<\/p>\n

<\/div>\n

\"\"<\/div>\n
\n

Na hotel se chlapc\u016fm povedlo vr\u00e1tit a\u017e po druh\u00e9 hodin\u011b rann\u00ed. Ov\u011bn\u010deni ta\u0161kami z tr\u017ei\u0161t\u011b, spoustou ko\u0159en\u00ed, \u0161perk\u016f a \u0161\u00e1tky. Bill se skulil naprosto hotov\u00fd a uchozen\u00fd na postel a zmo\u017een\u011b vydechl, nohy ho bolely jako u\u017e dlouho ne.<\/p><\/div>\n

„Chce\u0161 namas\u00edrovat?“ zeptal se Tom z\u010dista jasna, kdy\u017e vy\u0161el z koupelny. S\u00e1m nev\u011bd\u011bl pro\u010d, ale p\u0159i\u0161el si, jako by byl na Billovi naprosto v\u00e1zan\u00fd, jako by pro n\u011bj byl schopn\u00fd prob\u011bhnout cel\u00fd sv\u011bt, jen aby mu mohl p\u0159in\u00e9st to, po \u010dem jeho srdce tou\u017eilo.<\/div>\n
„Mas\u00e1\u017e by bodla, d\u011bkuju.“<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

„Jsi si opravdu jist\u00fd, \u017ee to projde? V\u017edy\u0165\u2026 tady v\u0161ude jsou cedule, \u017ee se tam nesm\u00ed ani fotit, ti n\u00e1s p\u0159eci nenechaj\u00ed chodit mimo ozna\u010den\u00e9 stezky!“ mnul si Tom nerv\u00f3zn\u011b prsty.<\/p><\/div>\n

„Ale my nejsme turisti, Tome. My si jen jdeme pro to, co nepat\u0159\u00ed nikomu jin\u00e9mu ne\u017e n\u00e1m dv\u011bma.“<\/div>\n
„A-ale\u2026 Nem\u016f\u017eeme si vz\u00edt tu mumii dom\u016f!“<\/div>\n
„Nikdy jsem ne\u0159ekl, \u017ee si ji vezmeme dom\u016f\u2026 a nemluv tak o mn\u011b, bu\u010f tak laskav.“<\/div>\n
Tom lehce proto\u010dil o\u010di a vystoupil z auta. Ihned se kolem nich seb\u011bhla dvaceti\u010dlenn\u00e1 skupina d\u011bt\u00ed, kter\u00e9 se jim mermomoc\u00ed sna\u017eily prodat cokoliv, co to zrovna m\u011bly u sebe. Blon\u010f\u00e1k je ignoroval a pod\u00edval se na Billa, kter\u00fd telefonoval. Jejich t\u00fdm u\u017e tu m\u011bl b\u00fdt, ale z\u0159ejm\u011b m\u011bl zpo\u017ed\u011bn\u00ed.<\/p>\n

„P\u016fjdeme nap\u0159ed.“ \u0158ekl Bill nakonec a vzal Toma za ruku, vyvlekl ho z davu mal\u00fdch prodava\u010d\u016f a vedl ho k domku, kde se prod\u00e1valy l\u00edstky. „Po\u010dkej tady, domluv\u00edm to. V\u011bd\u00ed o n\u00e1s.“<\/div>\n

„Opravdu? A kde je t\u00fdm?“ roz\u010diloval se Tom. Znerv\u00f3z\u0148oval ho mu\u017e ve vojensk\u00e9m obleku stoj\u00edc\u00ed asi p\u011bt metr\u016f od nich.<\/div>\n
„Jsou tu za deset minut.“<\/div>\n
„No dob\u0159e\u2026“ vydechl student historie a dal si ruce do kapes. Bylo mu horko.<\/p>\n

Bill ode\u0161el k ok\u00fdnku, chv\u00edli n\u011bco pov\u00eddal, uk\u00e1zal p\u00e1novi n\u011bkolik pap\u00edr\u016f a s \u00fasm\u011bvem m\u00e1vnul na Toma, aby \u0161el k n\u011bmu. Ob\u011bma jim byl p\u0159id\u011blen ‚odznak‘, \u017ee jsou tu pracovn\u011b. To u\u017e p\u0159ijelo velk\u00e9 auto, ze kter\u00e9ho vystoupilo p\u011bt lid\u00ed z n\u011bmeck\u00e9ho archeologick\u00e9ho st\u0159ediska, kter\u00e9 v Egypt\u011b s\u00eddlilo. Tom zhluboka vydechl. Bylo to tady.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

„Bille, jsi si opravdu jist\u00fd?“ zeptal se Tom, kdy\u017e Bill u\u017e po sto p\u00e1t\u00e9 \u0159ekl, kde se m\u00e1 hledat, a st\u00e1le nic nenach\u00e1zeli. Bylo mu horko, byli tu u\u017e \u010dtvrt\u00fd den a on si samoz\u0159ejm\u011b zapomn\u011bl n\u011bjak\u00e9 kosmetick\u00e9 v\u011bci na hotelu. N\u011bjak si nemyslel, \u017ee to bude trvat tak dlouho, a styd\u011bl se\u2026 nebo mu sp\u00ed\u0161 bylo trapn\u00e9 pt\u00e1t se Billa a p\u016fj\u010dovat si v\u011bci od n\u011bj, kdy\u017e u\u017e takhle pro n\u011bj d\u011blal tolik. Promnul si znaven\u011b tv\u00e1\u0159e schovan\u00e9 pod \u010dty\u0159denn\u00edm strni\u0161t\u011bm a napil se vody.<\/p><\/div>\n

„Ano, jsem si opravdu na sto procent jist\u00fd.“<\/div>\n
„To jsi \u0159\u00edkal i p\u0159edt\u00edm.“<\/div>\n
„Zmlkni, Tome.“<\/div>\n
„V\u011b\u0159il jsem, \u017ee v\u00ed\u0161, kde hledat\u2026“ zabru\u010del si blon\u010f\u00e1k pod nos.<\/div>\n
„Ono by to bylo jednodu\u0161\u0161\u00ed, kdyby nebyla takov\u00e1 vrstva p\u00edsku, v\u00ed\u0161? A ty kdybys vzal taky lopatu, mo\u017en\u00e1 by to opravdu \u0161lo rychleji!“ houknul na n\u011bj Bill a lopatou siln\u011b kopl do zem\u011b. Cinklo to. \u010cernovlas\u00fd zamrkal. P\u00edsek se za\u010dal ztr\u00e1cet do d\u00edry, kter\u00e1 se posunem kamenu vytvo\u0159ila. „Do h\u00e1je, mysl\u00edm, \u017ee jsem to na\u0161el!“<\/p>\n

T\u0159i z t\u00fdmu plus Tom, se k n\u011bmu okam\u017eit\u011b seb\u011bhli a za\u010dali pom\u00e1hat. Netrvalo dlouho a odh\u00e1zeli p\u00edsek dostate\u010dn\u011b na to, aby se jim p\u0159ed o\u010dima objevila kamenn\u00e1 deska. Bill se v\u00edt\u011bzoslavn\u011b usm\u00e1l a rozhl\u00e9dl se kolem sebe. Byli na ho\u0159e, na kopci, 50 metr\u016f nad p\u016fdou, kde proch\u00e1zeli norm\u00e1ln\u00ed lid\u00e9, dost daleko od v\u0161ech objeven\u00fdch hrobek. Pro\u010d nikdo nehledal zrovna tady, to mu ne\u0161lo do mysli, ale byl za to r\u00e1d. Koho jin\u00e9ho by m\u011bla faraonova kletba u\u0161et\u0159it, kdy\u017e ne pr\u00e1v\u011b jeho? Jen\u017ee to by musel b\u00fdt faraonem\u2026 a t\u00edm on nikdy nebyl.<\/div>\n

Archeolo\u017eka stoj\u00edc\u00ed za Tomem rozt\u0159esen\u011b zapnula videokameru a usm\u00edvala se jako m\u011bs\u00ed\u010dek na hnoji. M\u011bla pro\u010d. Oni v\u0161ichni m\u011bli pro\u010d. Zd\u00e1lo se, \u017ee dve\u0159e budou pr\u00e1v\u011b pod t\u00edmto kamenem, zd\u00e1lo se, \u017ee objev\u00ed hrobku s neporu\u0161enou pe\u010det\u00ed.<\/p>\n

Bill ustoupil a nechal dva nejsiln\u011bj\u0161\u00ed, aby kamennou desku n\u011bkam odstranili. Poda\u0159ilo se ji rozseknout a odsunout. Tomovi se zatajil dech, pevn\u011b stiskl Billovi ruku a usm\u00e1l se na n\u011bj. A on o n\u011bm pochyboval. Ot\u0159el si orosen\u00e9 \u010delo do ruk\u00e1vu a trochu ho popostr\u010dil, aby \u0161el dol\u016f. \u0160li t\u0159i, Bill s baterkou, Tom s nervy v k\u00fdblu a pan\u00ed s kamerou.<\/p>\n

„Co vid\u00ed\u0161?“ ptal se Tom a sna\u017eil se mu vid\u011bt p\u0159es rameno.<\/div>\n

„Pot\u0159ebuju \u017eelezn\u00fd kl\u00ednek a kladivo.“ Vydechl Bill. Kdy\u017e mu bylo d\u00e1no to, co pot\u0159eboval, nev\u00e1hal a zarazil to mezi dv\u011b desky, pe\u010de\u0165 povolila a po chv\u00edli m\u011bli d\u00edru dost velkou na to, aby se tam v\u0161ichni prot\u00e1hli. Bill ve\u0161el jako prvn\u00ed, trochu se rozka\u0161lal, baterkou sv\u00edtil v\u0161ude kolem sebe.<\/div>\n
„Proboha\u2026“ vydechl ohromen\u011b Tom a sna\u017eil se nebre\u010det. Rozhl\u00ed\u017eel se kolem sebe, po m\u00edstech, na kter\u00e1 Bill sv\u00edtil. Prohl\u00ed\u017eel si obrazy z knihy mrtv\u00fdch vykreslen\u00e9 po zdech, pomalu couval sm\u011brem za Billem, byl v takov\u00e9m \u00fa\u017easu, \u017ee si ani nev\u0161iml, \u017ee Billovi zhasla baterka. \u010cernovlas\u00fd ale nev\u00e1hal, vyndal z kapsy telefon a sv\u00edtil si alespo\u0148 t\u00edm. Ruka se mu chv\u011bla.<\/p>\n

„Bille, je ti dob\u0159e?“ ptal se Tom, kdy\u017e si toho v\u0161iml, ve\u0161li do prvn\u00ed komory. Do pr\u00e1zdn\u00e9 komory. Zklaman\u011b vydechl. N\u011bkdo\u2026 n\u011bkdo tu musel b\u00fdt. N\u011bkdo je p\u0159edb\u011bhl. N\u011bkdo vzal v\u0161echno, co tu bylo nast\u0159\u00e1d\u00e1no, a odvezl to n\u011bkam, kde to prodal, a te\u010f\u2026 „Bille, mluv\u00edm s tebou\u2026 Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ polo\u017eil mu Tom ruku na rameno a sna\u017eil se nezn\u00edt tak zklaman\u011b, jak se c\u00edtil. Jeho samozvan\u00fd p\u0159\u00edtel ale neodpov\u00eddal.<\/div>\n

Tom s\u00e1m poci\u0165oval, jak se mu za\u010d\u00edn\u00e1 motat hlava, \u010d\u00edm v\u00edc d\u00fdchal, t\u00edm to bylo hor\u0161\u00ed. Pod\u00edval se na kolegyni s kamerou.<\/div>\n
„P\u016fjdeme ven\u2026 Vezmeme si vodu a vr\u00e1t\u00edme se sem, p\u0159eci tu n\u011bco mus\u00ed b\u00fdt\u2026 Hrobky nejsou jednokomorov\u00e9, n\u011bkde to tu mus\u00ed pokra\u010dovat.“ \u0158ekla zrzka rozhodn\u011b, nehodlala se vzd\u00e1vat. Jen\u017ee ne\u017e j\u00ed Tom stihl cokoliv odpov\u011bd\u011bt, Bill mu k\u0159e\u010dovit\u011b stiskl ruku a oba dva se v k\u0159e\u010di svezli k zemi.<\/p>\n

autor: LilKatie<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LilKatie „Ty? Jak to mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsi to ty?“ zamrkal p\u0159ekvapen\u011b Tom a sna\u017eil se potla\u010dit t\u0159es, kter\u00fd se mu tla\u010dil do t\u011bla. „Tome, poslouchej, copak\u2026 kdy\u017e jsi m\u011b vid\u011bl na t\u011bch z\u00e1chodc\u00edch, j\u00e1 jsem si v\u0161iml tv\u00e9ho v\u00fdrazu, v\u00edm, na<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[508],"tags":[],"class_list":["post-5383","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-posledni-sveho-druhu"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5383","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5383"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5383\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5383"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5383"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5383"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}