{"id":5385,"date":"2013-01-27T18:00:00","date_gmt":"2013-01-27T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5369"},"modified":"2013-01-27T18:00:00","modified_gmt":"2013-01-27T17:00:00","slug":"lachrymose-16-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/01\/27\/lachrymose-16-konec\/","title":{"rendered":"Lachrymose 16. (konec)"},"content":{"rendered":"<div><strong>autor: Raiju<\/strong><\/div>\n<div><strong> <\/strong><\/div>\n<div><\/div>\n<div><\/div>\n<div><\/div>\n<div style=\"text-align:center\"><strong><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" width=\"600\" height=\"300\" src=\"http:\/\/twincestblog.cz\/wp-content\/uploads\/c0ae373ac4_89583049_o2.jpg\" alt=\"\" \/><br \/><\/strong><\/div>\n<div><\/div>\n<div><\/div>\n<div><\/div>\n<div><\/div>\n<div style=\"text-align:justify\"><strong>O rok pozd\u011bji<\/p>\n<p><\/strong> &#8222;Opravdu mi to tak nep\u0159ijde. P\u0159ijde mi to\u2026 jako p\u0159ed t\u00fddnem.&#8220; Gustav se pod\u00edval p\u0159es pokoj na dvoj\u010data.<\/div>\n<div style=\"text-align:justify\">Tom sed\u011bl v k\u0159esle s kytarou v kl\u00edn\u011b, brnkal si star\u00fdm trs\u00e1tkem, aby mu \u010das l\u00e9pe ub\u00edhal. Bill sed\u011bl na op\u011bradle a d\u00edval se na bratrovy ruce. Jeho mysl byla z\u0159ejm\u011b n\u011bkde jinde, zat\u00edmco si kousal ret. Tom ob\u010das zvedl pohled a u\u0161kl\u00edbl se, pak svou pozornost vr\u00e1til zp\u00e1tky ke kyta\u0159e.<\/div>\n<div style=\"text-align:justify\"><\/div>\n<div style=\"text-align:justify\">&#8222;Byl to cel\u00fd rok, co jsme tu hr\u00e1li naposledy.&#8220; \u0158ekl Tom ti\u0161eji ne\u017e obvykle.<\/div>\n<div style=\"text-align:justify\">&#8222;Cel\u00fd rok od doby, co\u2026 n\u00e1m sestra \u0159ekla, \u017ee to nejsp\u00ed\u0161 nezvl\u00e1dne\u0161.&#8220; Dodal Georg od zdi vedle Gustava. Jeho pohled z\u016fst\u00e1val na Billovi, myslel na zem\u011bt\u0159esen\u00ed, na to, jak ho odnesl pry\u010d. A te\u010f tady p\u0159ed n\u00edm sed\u011bl, usm\u00edval se a sm\u00e1l, vtipkoval. Jeho l\u00ed\u010den\u00ed bylo perfektn\u00ed, oble\u010den\u00ed \u010dist\u00e9 a dokonal\u00e9, jeho vlasy v mohawku a post\u0159\u00edkan\u00e9 v\u00edce sprejem, ne\u017e kdy jeho lv\u00ed h\u0159\u00edva poznala. Vypadal \u010dist\u011b, upraven\u011b a v\u0161echen vzduch kolem n\u011bj vibroval sebev\u011bdom\u00edm. P\u0159ed rokem bojoval o sv\u016fj \u017eivot, a te\u010f\u2026<\/div>\n<div style=\"text-align:justify\"><\/div>\n<div style=\"text-align:justify\">&#8222;Od doby, co jsi byl nazv\u00e1n hrdinou.&#8220; Usm\u00e1l se Gustav a pod\u00edval se na bas\u00e1ka.<\/div>\n<div style=\"text-align:justify\">&#8222;St\u00e1le jsi hrdina.&#8220; Zamumlal Bill, pousm\u00e1l se na bruneta d\u011bkovn\u011b. &#8222;Bez tebe bych tady dnes nebyl, kdybys neud\u011blal to, cos ud\u011blal, a j\u00e1 ti za to nikdy nep\u0159estanu d\u011bkovat.&#8220;<\/div>\n<div style=\"text-align:justify\">&#8222;J\u00e1 taky ne.&#8220; Tom to nerad tak p\u0159esn\u011b p\u0159izn\u00e1val, proto\u017ee to oba dva \u0159\u00edkali tak \u010dasto, \u017ee u\u017e to za\u010d\u00ednalo b\u00fdt p\u0159es m\u011bs\u00edce ohran\u00e9, ale st\u00e1le byl vd\u011b\u010dn\u00fd za Georgovu odvahu a s\u00edlu v\u016fle.<\/div>\n<hr \/>\n<div style=\"text-align:justify\">\n<p>V\u0161ichni \u010dty\u0159i se oto\u010dili ke dve\u0159\u00edm, kdy\u017e se pomalu otev\u0159ely. David str\u010dil hlavu do dve\u0159\u00ed, pod\u00edval se na n\u011b, jestli jsou p\u0159ipraveni. &#8222;Dv\u011b minuty do vystoupen\u00ed, jste p\u0159ipraveni?&#8220;<\/div>\n<div style=\"text-align:justify\">&#8222;P\u0159ipraveni.&#8220; Odpov\u011bd\u011bli Gustav a Tom unisono, u\u0161kl\u00edbli se na sebe. V\u0161ichni se kolektivn\u011b nadechli a postavili se, kdy\u017e se dve\u0159e do \u0161atny trochu v\u00edc otev\u0159ely. Nejd\u0159\u00edv ode\u0161el Gustav, pak Georg, ale Tom se ve dve\u0159\u00edch zastavil a pod\u00edval se na bratra, kter\u00fd bude muset minutu po\u010dkat, ne\u017e p\u016fjde na podium.<\/div>\n<div style=\"text-align:justify\">Zacouval a znovu pomalu dve\u0159e zav\u0159el, dr\u017eel je nohou zav\u0159en\u00e9, pro jistotu. Pohladil Billa po stran\u011b krku a p\u0159it\u00e1hl si ho o krok bl\u00ed\u017e, jemn\u011b ho pol\u00edbil.<\/div>\n<div style=\"text-align:justify\">&#8222;V\u00ed\u0161, \u017ee t\u011b miluju, \u017ee ano?&#8220;<\/div>\n<div style=\"text-align:justify\">Bill se nejd\u0159\u00edv pousm\u00e1l, pak se usm\u00e1l do\u0161iroka. P\u0159ik\u00fdvl. &#8222;V\u00edm.&#8220; Znovu ustoupil a kytarista opustil m\u00edstnost.<\/p>\n<p>Kdy\u017e se dve\u0159e zav\u0159ely, Bill\u016fv v\u00fdraz se zm\u011bnil skoro a\u017e na v\u00fdraz zamilovan\u00e9 puber\u0165a\u010dky. Jeho \u00fasm\u011bv necht\u011bl vymizet, jeho pohled se trochu sklopil a rty si vzpom\u00ednaly na pocit, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b za\u017eily. Jako by mu ter\u010d jeho l\u00e1sky kone\u010dn\u011b dal to, co cht\u011bl, jako by n\u011bco, co si tak dlouho p\u0159\u00e1l, kone\u010dn\u011b p\u0159i\u0161lo a stalo se.<\/div>\n<div style=\"text-align:justify\">Jeho t\u011blo jako by si pamatovalo v\u0161echno, co se p\u0159ed rokem stalo, dokonce i prvn\u00ed objet\u00ed. To prvn\u00ed bolestiv\u00e9 a hork\u00e9, zab\u00edjej\u00edc\u00ed a uvol\u0148uj\u00edc\u00ed objet\u00ed mezi bratry. Prvn\u00ed slzy, prvn\u00ed sm\u00edch a vzlyk\u00e1n\u00ed. Te\u010f, s ka\u017ed\u00fdm objet\u00edm nebo polibkem, v\u0161echno to bylo speci\u00e1ln\u00ed. Nikdy to nebral jako n\u011bco, co je samoz\u0159ejm\u00e9.<\/div>\n<div style=\"text-align:justify\">S Tomem po sv\u00e9m boku nikdy nepot\u0159eboval nikoho jin\u00e9ho. I kdy\u017e nebyli milenci, Bill si k n\u011bmu na\u0161el pocity, kter\u00e9 ho uji\u0161\u0165ovaly v tom, \u017ee i kdyby se n\u011bkdy zamiloval do n\u011bkoho jin\u00e9ho, vybral by si v\u017edycky Toma. Ty pocity nikdy nebude c\u00edtit k nikomu jin\u00e9mu.<\/p>\n<p>Zp\u011bv\u00e1k se kone\u010dn\u011b nat\u00e1hl za sebe a zapnul si krabi\u010dku p\u0159ipevn\u011bnou na kalhot\u00e1ch, c\u00edtil, jak mu srdce za\u010dalo b\u00edt rychleji, kdy\u017e otev\u0159el dve\u0159e. \u010cas na show.<\/div>\n<div style=\"margin-right:0;margin-left:0;text-align:justify\">Leskl\u00fd mikrofon se dotkl jeho rt\u016f, kdy\u017e se Bill p\u0159ibl\u00ed\u017eil ke schod\u016fm. V\u00fdk\u0159iky, kter\u00e9 napl\u0148ovaly ar\u00e9nu, byly odzbrojuj\u00edc\u00ed, p\u0159evy\u0161ovaly n\u00e1stroje a reproduktory, kter\u00e9 do davu vyd\u00e1valy t\u011b\u017ek\u00e9 basy. Jejich srdce tloukla v jednom.<\/p>\n<p>Jeho \u00fasm\u011bv byl \u0161irok\u00fd, kdy\u017e vy\u0161el na podium, pod\u00edval se p\u0159es mo\u0159e nata\u017een\u00fdch rukou a p\u0159es z\u00e1blesky fotoapar\u00e1t\u016f. K\u0159ik se zvedal a ot\u0159\u00e1sal prostorem, napl\u0148ovaly ho neuv\u011b\u0159itelnou energi\u00ed, kterou dok\u00e1zali vytvo\u0159it jen fanou\u0161ci, h\u0159\u00e1li ho, v\u00edtali. &#8222;C&#8217;MOOOOOONNNN!&#8220;<\/p>\n<p><strong>autor: Raiju<\/strong><\/div>\n<div style=\"margin-right:0;margin-left:0;text-align:justify\"><strong>p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n<div style=\"margin-right:0;margin-left:0;text-align:justify\"><strong>betaread: J. :o)<\/strong><strong><\/p>\n<p><\/strong> <a href=\"http:\/\/fiction.tokiohotelfiction.com\/viewstory.php?sid=14250&amp;index=1\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\"><strong><span style=\"color:blue\">original<\/span><\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>autor: Raiju O rok pozd\u011bji &#8222;Opravdu mi to tak nep\u0159ijde. P\u0159ijde mi to\u2026 jako p\u0159ed t\u00fddnem.&#8220; Gustav se pod\u00edval p\u0159es pokoj na dvoj\u010data. Tom sed\u011bl v k\u0159esle s kytarou v kl\u00edn\u011b, brnkal si star\u00fdm trs\u00e1tkem, aby mu \u010das l\u00e9pe ub\u00edhal. Bill sed\u011bl<\/p>\n<p class=\"link-more\"><a class=\"myButt \" href=\"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/01\/27\/lachrymose-16-konec\/\">Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[527],"tags":[],"class_list":["post-5385","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lachrymose"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5385","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5385"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5385\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5385"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5385"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5385"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}