{"id":5397,"date":"2013-01-24T18:00:00","date_gmt":"2013-01-24T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5381"},"modified":"2013-01-24T18:00:00","modified_gmt":"2013-01-24T17:00:00","slug":"lachrymose-15","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/01\/24\/lachrymose-15\/","title":{"rendered":"Lachrymose 15."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
<\/a>autor: Raiju<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
23. srpna 15:56<\/p>\n

<\/strong> „O-oh m\u016fj bo\u017ee.“ Mlad\u00e1 pan\u00ed za p\u0159ep\u00e1\u017ekou v nemocnici si nebyla jist\u00e1, co d\u011blat. Musela se postavit a pod\u00edvat se na \u0161estku, kter\u00e1 k n\u00ed p\u0159ich\u00e1zela. Skupinka, kter\u00e1 pro\u0161la dve\u0159mi, vypadala jako by se o n\u011b u\u017e n\u011bkdo postaral, byli obv\u00e1zan\u00ed a na\u017eivu, ale ten, co na tom byl nejh\u016f\u0159, byl na po dom\u00e1cku vyroben\u00e9m nos\u00edtku. H\u00fdbal se a mluvil s n\u011bk\u00fdm ze skupiny, ale\u2026 „Mohu v\u00e1m pomoci?“ vypadala zmaten\u011b a ustaran\u011b najednou, kdy\u017e se uklidnila dost na to, aby se znovu posadila. I ti, co \u010dekali v \u010dek\u00e1rn\u011b na druh\u00e9 stran\u011b skla, se na proch\u00e1zej\u00edc\u00ed pod\u00edvali.<\/p>\n

„Hled\u00e1me pacienta, kter\u00e9ho tu zapsali p\u0159ed dnem nebo dv\u011bma.“ Georg p\u0159e\u0161el k p\u0159ep\u00e1\u017ece, pod\u00edval se na Toma, jen aby se ujistil, jestli se znovu nesna\u017e\u00ed ut\u00e9ct z nos\u00edtek. Oto\u010dil se zp\u00e1tky na sestru a naklonil se bl\u00ed\u017e ke sklu, „Bill Kaulitz. T\u00e1mhle je jeho bratr, opravdu ho pot\u0159ebuje vid\u011bt.“<\/div>\n

„Ale nepot\u0159ebujete o\u0161et\u0159it?“ sle\u010dna se ustaran\u011b pod\u00edvala na mlad\u00edka na nos\u00edtk\u00e1ch, vypadal, jako by ho ty obvazy dr\u017eely pohromad\u011b, ne\u017e aby vypadaly, \u017ee ho l\u00e9\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Ne, jsme v po\u0159\u00e1dku. Jen pot\u0159ebujeme vid\u011bt Billa.“ Georg mluvil ti\u0161e, aby nikdo jin\u00fd Billovo jm\u00e9no nesly\u0161el, jen on a sestra. „A mohla byste to napsat na pap\u00edr m\u00edsto toho, abyste mi to \u0159ekla? Nechci p\u0159itahovat pozornost.“<\/div>\n
„Je je\u0161t\u011b tady?“ zeptal se Gustav ti\u0161e, stoupnul si za bas\u00e1ka. Georg se oto\u010dil a p\u0159ik\u00fdvl, p\u0159ijal kus pap\u00edru a rychle se na n\u011bj pod\u00edval.<\/div>\n
„Je to naho\u0159e, p\u00e1t\u00e9 patro. Vyjd\u011bte t\u011bmi dve\u0159mi a na konci chodby je v\u00fdtah. Ale\u2026 m\u016f\u017ee ten mlad\u00edk chodit? Ty nos\u00edtka se do v\u00fdtahu nevejdou. Mohla bych v\u00e1m d\u00e1t voz\u00ed\u010dek, to by bylo jednodu\u0161\u0161\u00ed.“ <\/div>\n
„To by hodn\u011b pomohlo, d\u011bkuji.“ Gustav se rychle pod\u00edval na pap\u00edr v Georgov\u011b ruce, zapamatoval si to \u010d\u00edslo. U\u017e byli skoro tam.<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
***<\/div>\n
\n

„Tome, jsi si jist\u00fd, \u017ee na to jsi p\u0159ipraven\u00fd?“ zeptal se Tobi, vezl k\u0159eslo trochu pomaleji, kdy\u017e vystoupili z v\u00fdtahu.<\/p><\/div>\n

„Nemysl\u00edm si, \u017ee n\u011bkdo z n\u00e1s je.“ Gustav si s\u00e1m nebyl jist\u00fd, jestli je p\u0159ipraven\u00fd to vid\u011bt. Z Georgova popisu a reakc\u00ed, kdy\u017e mu vypr\u00e1v\u011bl jejich posledn\u00ed spole\u010dn\u00e9 chvilky, si Gustav nebyl jist\u00fd, jestli to zvl\u00e1dne. Nedok\u00e1zal si p\u0159edstavit Billa v tak \u0161patn\u00e9m stavu, nemohl si ho p\u0159edstavit na pokraji smrti, neschopn\u00e9ho mluvit nebo se h\u00fdbat. Nemohl si to p\u0159edstavit, necht\u011bl<\/em>.<\/p>\n

Tobi a Gustav nev\u011bd\u011bli, jakou pravdu maj\u00ed. Jen kdy\u017e si Georg vzpomn\u011bl na to, jak naposledy vid\u011bl sv\u00e9ho kamar\u00e1da, nahnalo mu to slzy do o\u010d\u00ed. S ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm krokem se chv\u011bl v\u00edc a v\u00edc, jeho srdce tlouklo v\u00edc a rychleji, jeho dlan\u011b se potily. C\u00edtil se, \u017ee m\u00e1 nejsp\u00ed\u0161 a\u017e moc velk\u00fd strach z toho, jak Bill m\u016f\u017ee vypadat te\u010f. Jedin\u00e9 na co si vzpom\u00ednal bylo, kdy\u017e zp\u011bv\u00e1ka vyndali z trosek, \u017ee se neh\u00fdbal, o\u010di m\u011bl zav\u0159en\u00e9, jeho hrudn\u00edk a b\u0159icho se u\u017e nezvedaly, alespo\u0148 z toho, co vid\u011bl. Bo\u017ee, nebyl na tohle p\u0159ipraven\u00fd.<\/p>\n

Tom, kter\u00e9mu nikdo nic ne\u0159ekl, ho pot\u0159eboval vid\u011bt. Bylo mu jedno, \u017ee nen\u00ed p\u0159ipraven\u00fd nebo v jak\u00e9m stavu Bill je. V\u011bdom\u00ed, \u017ee je na\u017eivu a tak bl\u00edzko, \u017ee se o n\u011bj n\u011bkdo star\u00e1 a \u017ee ho l\u00e9\u010d\u00ed, a\u0165 u\u017e je v jak\u00e9mkoliv stavu, to bylo jedin\u00e9, co pot\u0159eboval. Jeho srdce bilo jako o z\u00e1vod, jedin\u00e9 co vid\u011bl, byly dve\u0159e, on v\u011bd\u011bl hned, jak\u00e9 to jsou, i kdy\u017e mu to nikdo ne\u0159ekl. Nic jin\u00e9ho neexistovalo, nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd zvuk, \u017e\u00e1dn\u00e1 steriln\u00ed nemocnice nebo b\u00edl\u00e9 zdi a lamin\u00e1tov\u00e9 podlahy, nebyl Georg ani Gustav, ani Tobi. Jedin\u00e9, co existovalo, byl on a ty dve\u0159e, zvuk jeho vlastn\u00edho t\u011b\u017ek\u00e9ho dechu, jeho vlastn\u00ed bit\u00ed srdce, jeho vlastn\u00ed pot\u00edc\u00ed se dlan\u011b.<\/div>\n

U dve\u0159\u00ed u\u017e nemohl \u010dekat. Tom ztratil v\u0161echnu trp\u011blivost a chytl se op\u011bradel u voz\u00ed\u010dku, \u010d\u00edm\u017e Tobi okam\u017eit\u011b zastavil, kdy\u017e se Tom s\u00e1m zvedl na sv\u00e9 podlamuj\u00edc\u00ed se nohy. Rozt\u0159esen\u011b se chytl dve\u0159\u00ed a otev\u0159el je, prokulhal dovnit\u0159 a jako by ka\u017ed\u00e1 vte\u0159ina, kdy Billa nevid\u011bl, byla ta nejhor\u0161\u00ed bolest. On byl p\u0159\u00edmo tady.<\/p>\n

<\/em> V tu chv\u00edli byl v\u0161echen tlak, bolest a starost pry\u010d, v\u0161echno se vypa\u0159ilo a stalo se tich\u00fdm a klidn\u00fdm, jako fin\u00e1le n\u011bjak\u00e9ho romantick\u00e9ho filmu. M\u011bl pocit, \u017ee v\u0161echna ta hlasit\u00e1, epick\u00e1 a nap\u00ednav\u00e1 hudba najednou zmlkla a nastalo ticho, a p\u0159ed o\u010dima m\u011bl posledn\u00ed sc\u00e9nu filmu. V\u0161echno se zastavilo a utichlo, a tady byl Bill.<\/div>\n

P\u011bt dn\u00ed odd\u011bleni, nev\u011bd\u011bli o sob\u011b, Tom si d\u011blal starosti a\u017e tak moc, \u017ee bre\u010del, tady m\u011bl Billa. P\u0159\u00edmo p\u0159ed sebou, v tichosti a bezpe\u010d\u00ed.<\/p>\n

Gustav otev\u0159el dve\u0159e trochu v\u00edc, polo\u017eil ruce Tomovi kolem pasu, jen pro p\u0159\u00edpad \u017ee by padal, jen se ho sna\u017eil podpo\u0159it. Pohledem se posunul k posteli ve stejn\u00e9 chv\u00edli, kdy Georg ve\u0161el do pokoje. Oba dva, stejn\u011b jako Tom, mohli jen ohromen\u00edm koukat. Bylo tak t\u011b\u017ek\u00e9 v\u011b\u0159it, \u017ee ten \u010dlov\u011bk, na kter\u00e9ho se d\u00edvaj\u00ed, je st\u00e1le na\u017eivu.<\/div>\n

D\u00edvali se p\u0159es kabely a trubi\u010dky, v\u0161echny p\u0159ipojen\u00e9 k Billovi, v\u0161echny ty hadi\u010dky vedly do v\u00fdst\u0159ihu jeho nemocni\u010dn\u00edho oble\u010den\u00ed, pod kter\u00fdm mizely. \u010cist\u00e1 tekutina, kter\u00e1 tekla z bal\u00ed\u010dku nap\u00edchnut\u00e9ho hadi\u010dkou a jehlou, p\u0159ipojenou do h\u0159betu zp\u011bv\u00e1kovy ruky. Dal\u0161\u00ed pytl\u00edk s \u010dervenou tekutinou, kter\u00e1 proch\u00e1zela dal\u0161\u00ed trubi\u010dkou, byla v jeho druh\u00e9 ruce. Byly tu dal\u0161\u00ed pytl\u00edky a dal\u0161\u00ed jehly a dal\u0161\u00ed n\u00e1plasti a kabely. Um\u011bl\u00e1 maska, kter\u00e1 byla kolem jeho nosu a pusy, vlasy m\u011bl sepnut\u00e9 dozadu k hlav\u011b. Uprost\u0159ed se postel podivn\u011b a lehce zvedala, kolem Billova pasu, le\u017eel p\u0159ikryt\u00fd pe\u0159inami, kter\u00e9 ho oh\u0159\u00edvaly. <\/div>\n
Jedin\u00fd zvuk v m\u00edstnosti bylo hlasit\u00e9 p\u00edp\u00e1n\u00ed na obrazovce vedle postele, kde se pohybovaly \u010d\u00e1ry, vyskakovaly s ka\u017ed\u00fdm \u00faderem Billova srdce. Mimo jejich zrak byl p\u0159\u00edstroj, kter\u00fd ti\u0161e sy\u010del s ka\u017ed\u00fdm zp\u011bv\u00e1kov\u00fdm n\u00e1dechem.<\/p>\n

„M\u016fj bo\u017ee\u2026“ Georg\u016fv \u0161epot bylo prvn\u00ed, co prolomilo ticho. Zav\u0159el o\u010di a zavrt\u011bl hlavou, sna\u017eil se to neztratit. To sy\u010den\u00ed a p\u00edp\u00e1n\u00ed, to bylo pro n\u011bj te\u010f t\u00edm nejv\u011bt\u0161\u00edm uklidn\u011bn\u00edm. Cht\u011blo se mu padnout na kolena a bre\u010det \u00falevou. Cht\u011bl vz\u00edt Billa znovu za ruku a u\u017e ho nikdy nepustit, znovu ho obejmout a tentokr\u00e1t v\u011bd\u011bt, \u017ee bude v po\u0159\u00e1dku.<\/div>\n

Tomova ruka se polo\u017eila na Georgovo rameno a zatahala, pou\u017eil ho jako podlo\u017eku pro to, aby se posunul dop\u0159edu. Gustav ho rychle obe\u0161el a dal si Tomovu ruku kolem krku, choval se jako jeho druh\u00e1 noha a dovedl ho a\u017e k posteli. Tomovy o\u010di neopou\u0161t\u011bly jeho bratra, nemrkal. Byl tak zam\u011b\u0159en\u00fd, tak odhodlan\u00fd, \u017ee ho nic nemohlo zadr\u017eet. Beze slova mu dal ruku pry\u010d a doklop\u00fdtal k posteli, dr\u017eel se z\u00e1bradl\u00ed tak siln\u011b, \u017ee se jeho kloubky zm\u011bnily na b\u00edl\u00e9. Ale nepadal, ne kdy\u017e byl kone\u010dn\u011b tady.<\/p>\n

Zat\u00edmco ho Gustav znovu chytil za pas, star\u0161\u00ed z dvoj\u010dat se sklonil p\u0159es postel a op\u0159el se \u010delem o bratrovo. Kone\u010dn\u011b zav\u0159el o\u010di. Za v\u00ed\u010dky ho o\u010di za\u010daly p\u00e1lit, jeho \u0159asy se slepily a po tv\u00e1\u0159\u00edch a nose mu za\u010daly t\u00e9ct hork\u00e9 slzy. „Jsem tady.“ Za\u0161eptal ti\u0161e, hlas se mu l\u00e1mal, ta dv\u011b sl\u016fvka v sob\u011b m\u011bla tolik t\u00edhy. Ani n\u00e1siln\u00e9 s\u00edly p\u0159\u00edrody je nemohly rozd\u011blit. Poko\u0159il by i sv\u011bt, jen aby se mohl dostat k bratrovi, vy\u0161plhal by jakoukoliv horu, p\u0159eplaval jak\u00fdkoliv oce\u00e1n, p\u0159etrp\u011bl by cokoliv, jen aby mohl b\u00fdt s t\u00edmto \u010dlov\u011bkem. Jen aby znovu vid\u011bl jeho \u00fasm\u011bv. „Jsem tady.“ <\/p>\n

autor: Raiju<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/p>\n

<\/strong> original<\/span><\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Raiju 23. srpna 15:56 „O-oh m\u016fj bo\u017ee.“ Mlad\u00e1 pan\u00ed za p\u0159ep\u00e1\u017ekou v nemocnici si nebyla jist\u00e1, co d\u011blat. Musela se postavit a pod\u00edvat se na \u0161estku, kter\u00e1 k n\u00ed p\u0159ich\u00e1zela. Skupinka, kter\u00e1 pro\u0161la dve\u0159mi, vypadala jako by se o n\u011b u\u017e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[527],"tags":[],"class_list":["post-5397","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lachrymose"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5397","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5397"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5397\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5397"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5397"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5397"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}