{"id":540,"date":"2018-05-31T16:00:00","date_gmt":"2018-05-31T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=535"},"modified":"2018-05-31T16:00:00","modified_gmt":"2018-05-31T15:00:00","slug":"the-broken-ones-22","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/05\/31\/the-broken-ones-22\/","title":{"rendered":"The broken ones 22."},"content":{"rendered":"
autor: silvelightning<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Inspirativn\u00ed p\u00edsni\u010dkou pro tento d\u00edl byla Follow Rivers – Lykke Li.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Oh I beg you, can I follow?
Oh I ask you, why not always?
Be the ocean, where I unravel
Be my only, be the water where I’m wading
You’re my river running high
Run deep, run wild<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Oh, \u017e\u00e1d\u00e1m t\u011b, sm\u00edm t\u011b n\u00e1sledovat?<\/em><\/div>\n

Oh, pt\u00e1m se t\u011b, pro\u010d ne napo\u0159\u00e1d?<\/em><\/div>\n
Bu\u010f oce\u00e1nem, kde se rozmot\u00e1m,<\/em><\/div>\n
bu\u010f m\u00fdm jedin\u00fdm, bu\u010f vodou, kde se brod\u00edm.<\/em><\/div>\n
Jsi moj\u00ed stoupaj\u00edc\u00ed \u0159ekou, hlubokou, divokou.<\/em><\/div>\n
\n

Bill se zhluboka nadechl, sna\u017eil se n\u00e1hl\u00fdm p\u0159\u00edsunem vzduchu zklidnit sv\u00e9 divoce bij\u00edc\u00ed srdce. D\u00edval se na Toma, kter\u00fd p\u0159ed n\u00edm kle\u010del s malou modrou krabi\u010dkou polo\u017eenou na dlani. C\u00edtil, jak ho pohledy G\u00e9\u010dek p\u00e1l\u00ed na k\u016f\u017ei, ale sna\u017eil se neodvr\u00e1tit pohled od h\u0159ejiv\u00fdch hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed sv\u00e9ho bratra. V hloubce jeho o\u010d\u00ed vid\u011bl nespo\u010det emoc\u00ed: l\u00e1sku, \u00fazkost, strach a \u00falevu. Cel\u00e1 tahle situace vypadala tak bizarn\u011b, a\u017e Bill c\u00edtil pot\u0159ebu se za\u010d\u00edt hystericky sm\u00e1t.
V posledn\u00edch dvou hodin\u00e1ch Bill poprv\u00e9 po n\u011bkolika letech vystoupil se svou p\u00edsni\u010dkou p\u0159ed obecenstvem, m\u011bl z\u00e1chvat panick\u00e9 \u00fazkosti na tane\u010dn\u00edm parketu a dostal nab\u00eddku k s\u0148atku od sv\u00e9ho bratra. Na jednu stranu bylo v\u0161echno takhle dohromady vtipn\u00e9, ale na druhou stranu m\u011bl Bill pocit, \u017ee cel\u00fd jeho sv\u011bt posledn\u00edch p\u011bt let st\u00e1l, a nyn\u00ed nabral tak rychle na obr\u00e1tk\u00e1ch, \u017ee sotva st\u00edhal.<\/div>\n

Billovo srdce se st\u00e1hlo a on zkoumal na prst\u00fdnku p\u0159ed sebou ka\u017ed\u00fd detail. Byl jednoduch\u00fd a nesm\u00edrn\u011b n\u00e1dhern\u00fd. T\u011blem se mu rozlil h\u0159ejiv\u00fd pocit, kdy\u017e si po\u0159\u00e1d dokola \u010detl ta vyryt\u00e1 slova. Mal\u00e1 \u010d\u00e1st jeho samotn\u00e9ho po\u0159\u00e1d m\u011bla probl\u00e9my uv\u011b\u0159it tomu, co Tom ud\u011blal: koupil letenky do Indie a nyn\u00ed si ho cht\u011bl vz\u00edt.<\/p>\n

A\u010dkoliv nyn\u00ed, kdy\u017e se jim sv\u011bt rozpadal pod nohama, nebyl zrovna ide\u00e1ln\u00ed \u010das na nab\u00eddku k s\u0148atku, Bill si st\u00e1le myslel, \u017ee to byla ta nejhez\u010d\u00ed v\u011bc, kterou pro n\u011bj kdo ud\u011blal. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee si Toma nikdy nebude moc skute\u010dn\u011b vz\u00edt, ale jenom to gesto pro n\u011bj znamenalo tak moc, \u017ee se mu o\u010di zal\u00e9valy slzami.
Je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e Bill odpov\u011bd\u011bl na ot\u00e1zku, sklonil se a chytil do sv\u00fdch \u00fatl\u00fdch dlan\u00ed Tomovy tv\u00e1\u0159e. Palci p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po jemn\u00e9 poko\u017ece pod Tomov\u00fdma o\u010dima a nechal sv\u00e9 my\u0161lenky shlukovat se kolem toho, jak moc miloval toho dobrosrde\u010dn\u00e9ho a n\u00e1dhern\u00e9ho mu\u017ee p\u0159ed sebou. \u010c\u00e1st jeho vlastn\u00ed du\u0161e v\u011bd\u011bla, \u017ee v\u017edycky miloval Tomovu du\u0161i, u\u017e od narozen\u00ed. Jako bratr, milenec, sp\u0159\u00edzn\u011bn\u00e1 du\u0161e a dvoj\u010de. Jejich l\u00e1ska byla za hranicemi mor\u00e1lky cel\u00e9 spole\u010dnosti. Bill tolikr\u00e1t p\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, co v\u0161e mus\u00ed ob\u011btovat tomu, aby mohl b\u00fdt s Tomem. Nyn\u00ed ale pochopil, \u017ee s bratrov\u00fdm dechem, kter\u00fd c\u00edtil na sv\u00e9m obli\u010deji, m\u011bl v\u0161e, co si kdy jen mohl p\u0159\u00e1t. A i kdy\u017e nikdy nebudou moci m\u00edt klasickou svatbu, i tak mohou oslavit sv\u00e9 v\u011b\u010dn\u00e9 pouto<\/p>\n

„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee si t\u011b vezmu. U\u017e d\u00e1vno jsem tv\u016fj. M\u00e1 du\u0161e, moje srdce a m\u00e9 t\u011blo pat\u0159\u00ed jen tob\u011b. Napo\u0159\u00e1d.“ Koutkem oka Bill vid\u011bl, jak sebou Georg \u0161kubnul, kdy\u017e vyslovil slovo ‚t\u011blo‘. Rty se mu zkroutily do mal\u00e9ho \u00fa\u0161klebku, p\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, co si asi tak kamar\u00e1d p\u0159edstavoval. Bill se sklonil k Tomovi, kter\u00fd vydechl \u00falevou, a pol\u00edbil ho na trochu rozpraskan\u00e9 rty. M\u011bla to b\u00fdt pouze mal\u00e1 pusinka, jeliko\u017e s nimi po\u0159\u00e1d byli jejich p\u0159\u00e1tel\u00e9, kte\u0159\u00ed je up\u0159en\u011b sledovali. Jakmile se ale jejich rty spojily, Tom chytil Bill\u016fv obli\u010dej do sv\u00fdch velk\u00fdch dlan\u00ed a p\u0159it\u00e1hl si ho k sob\u011b bl\u00ed\u017e. Jako poka\u017ed\u00e9 na to jejich t\u011bla bez sebemen\u0161\u00edho zav\u00e1h\u00e1n\u00ed reagovala a v m\u017eiku sekund se nevinn\u00e1 pusa prom\u011bnila ve v\u00e1\u0161niv\u00fd polibek.<\/div>\n

Chlapci se od sebe odt\u00e1hli a\u017e pot\u00e9, co Bill sly\u0161el, jak si n\u011bkdo odka\u0161lal. Blon\u010f\u00e1k vzhl\u00e9dl ke sv\u00fdm p\u0159\u00e1tel\u016fm, oba se trochu \u010dervenali a vypadali nepohodln\u011b. Bill uva\u017eoval o tom, \u017ee mus\u00ed b\u00fdt skute\u010dn\u011b velk\u00fd rozd\u00edl mezi t\u00edm, kdy jejich vztah podporuj\u00ed, a kdy sleduj\u00ed, jak strkaj\u00ed jazyk do pusy toho druh\u00e9ho. Nemohl si pomoct, p\u0159i\u0161lo mu to trochu \u00fasm\u011bvn\u00e9 a zasm\u00e1l se pod vousy.<\/div>\n
Tom hned v\u011bd\u011bl, na co Bill myslel. Sd\u00edlel bratrovo pobaven\u00ed a G\u00e9\u010dk\u016fm v\u011bnoval \u00fa\u0161klebek. Je\u0161t\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e se zvedl z nepohodln\u00e9 pozice na jednom koleni, navl\u00e9kl Billovi prst\u00fdnek. Perfektn\u011b mu sed\u011bl a Tom se py\u0161n\u011b usm\u00e1l.<\/div>\n
\n
„Tak\u017eeeeee,“ \u0159ekl Gustav, a kone\u010dn\u011b se posadil na pohovku proti dvoj\u010dat\u016fm, „co te\u010f?“<\/div>\n
\u010cty\u0159i chlapci si vym\u011bnili pohled. Georg se posadil vedle Gustava, kotn\u00edky zah\u00e1knul o sebe, kdy\u017e se protahoval a d\u00edval se do stropu s pa\u017eemi vyta\u017een\u00fdmi nad hlavou. Jemn\u00e9 zaklep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e prolomilo ticho, kter\u00e9 se v m\u00edstnosti rozhostilo.<\/div>\n
„Kluci, je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku?“ skrz dve\u0159e byl sly\u0161et tlumen\u00fd hlas Georgovy man\u017eelky. V okam\u017eiku, kdy Georgovi do\u0161lo, kdo na n\u011b mluvil, zatv\u00e1\u0159il se provinile. Na malou chv\u00edli byl soust\u0159ed\u011bn\u00fd pouze na Billa, pomoc dvoj\u010dat\u016fm a fakt, \u017ee je na sv\u00e9 vlastn\u00ed svatb\u011b, vytla\u010dil do zadn\u00ed \u010d\u00e1sti sv\u00e9 mysli.<\/div>\n
„V\u0161echno je v po\u0159\u00e1dku. Za minutku budeme venku, l\u00e1sko,“ odpov\u011bd\u011bl Georg. Sna\u017eil se, aby ji sv\u00fdm hlasem ujistil tak moc, jak jen bylo mo\u017en\u00e9.
„Tomi,“ \u0159ekl Bill potichu a polo\u017eil dla\u0148 na Tomovu. Prst\u00fdnek na jeho lev\u00e9m prsten\u00ed\u010dku se bl\u00fdskal d\u00edky sv\u011btlu rozsv\u00edcen\u00e9ho lustru. „Prost\u011b poj\u010fme ven a uvid\u00edme, kolik \u0161kody jsme natropili. Byli bychom zbab\u011blci, kdybychom utekli, ani\u017e bychom p\u0159em\u00fd\u0161leli nad ostatn\u00edmi mo\u017enostmi.“ Bill c\u00edtil, jak se bratrovo t\u011blo vedle n\u011bj napnulo, rozhodn\u011b nesouhlasil s jeho n\u00e1padem. Tom zatnul zuby a volnou rukou stiskl pol\u0161t\u00e1\u0159 vedle sebe tak siln\u011b, a\u017e mu zb\u011blaly klouby.<\/div>\n
„Co kdy\u017e se mi t\u011b budou sna\u017eit vz\u00edt?“ \u0159ekl Tom, hlas se mu chv\u011bl strachem. Bill pohledem sjel k bratrov\u00fdm napnut\u00fdm ramen\u016fm a v hlav\u011b si ud\u011blal ment\u00e1ln\u00ed pozn\u00e1mku, aby mu dal mas\u00e1\u017e, a\u017e tohle v\u0161echno skon\u010d\u00ed. Vypadal, \u017ee ji skute\u010dn\u011b pot\u0159ebuje.
„Nemysl\u00edm si, \u017ee sem nakr\u00e1\u010d\u00ed policie, aby t\u011b zatkli, proto\u017ee jsi byl rozru\u0161en\u00fd, kdy\u017e Bill omdlel,“ vyp\u00edchl Gustav. Z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu on byl t\u00edm, kdo v jejich part\u011b zastupoval funkci logiky a Bill byl vd\u011b\u010dn\u00fd za jeho podporu.<\/p>\n

Bill rozum\u011bl Tomov\u011b dne\u0161n\u00ed p\u0159ehnan\u00e9 reakci. V\u011bd\u011bl, \u017ee se Tom b\u00e1l, \u017ee ho znovu ztrat\u00ed, a kv\u016fli tomu nebyl soudn\u00fd a nejednal logicky. Blon\u010f\u00e1k se sklonil, jemn\u011b pol\u00edbil b\u00edl\u00e9 klouby na Tomov\u011b dlani, pod rty c\u00edtil mozolnatou a trochu suchou k\u016f\u017ei. Bill si uv\u011bdomoval, \u017ee bude dlouho trvat, ne\u017e si op\u011bt vybuduj\u00ed kompletn\u00ed d\u016fv\u011bru, ale nakonec bude v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku. Pro\u0161li si u\u017e tolika v\u011bcmi, \u017ee bylo pro n\u011b jednoduch\u00e9 poka\u017ed\u00e9 po\u010d\u00edtat s t\u00edm nejhor\u0161\u00edm. Bill uzamkl s bratrem pohled a souhlasn\u011b pok\u00fdval hlavou nad Gustavov\u00fdmi slovy.
„A i kdyby se to stalo, prvn\u011b by mi museli zl\u00e1mat ruce a nohy, aby m\u011b z tebe sundali!“ prohl\u00e1sil a odhodlan\u011b se postavil. „Mil\u00e1\u010dku, je \u010das postavit se tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 sv\u011btu,“ usm\u00e1l se Bill povzbudiv\u011b a nat\u00e1hl ke sv\u00e9mu velk\u00e9mu bratrovi ruku. Tom m\u011bl ve tv\u00e1\u0159i po\u0159\u00e1d vepsan\u00e9 obavy, ale poslechl a tak\u00e9 se postavil.<\/div>\n

Pot\u00e9, co Bill opatrn\u011b otev\u0159el dve\u0159e, ne\u010dekala na n\u011bj apokalypsa. Nam\u00edsto policajt\u016f se zbran\u011bmi, matky k\u0159i\u010d\u00edc\u00ed, jak moc jsou oba dva nechutn\u00ed, a z\u00edraj\u00edc\u00edho davu, byla cel\u00e1 chodba pr\u00e1zdn\u00e1. \u010cty\u0159i chlapci se na chv\u00edli zastavili mezi dve\u0159mi. Sly\u0161eli cink\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edbor\u016f, stejn\u011b tak sm\u00edch a tichou konverzaci. Dol\u00e9hala k nim v\u016fn\u011b j\u00eddla a Billovi se sb\u00edhaly sliny. Od sn\u00eddan\u011b nejedl, a i p\u0159esto\u017ee nem\u011bl na j\u00eddlo ani pomy\u0161len\u00ed, jeho t\u011blo po j\u00eddle tou\u017eilo.<\/div>\n
\n

Georg byl prvn\u00ed, kdo vykro\u010dil sm\u011brem k j\u00eddeln\u011b a v\u0161ichni ho n\u00e1sledovali. Kdy\u017e chlapci do j\u00eddelny ve\u0161li, v\u0161ichni se na n\u011b pod\u00edvali. G\u00e9\u010dka se usm\u00e1li nalevo a napravo, aby zm\u00edrnili nap\u011bt\u00ed, kter\u00e9 bylo c\u00edtit ve vzduchu. Dvoj\u010data obdr\u017eela p\u00e1r zv\u011bdav\u00fdch pohled\u016f, ale nikdo ne\u0159ekl ani slovo. Chlapci na\u0161li sv\u00e1 m\u00edsta u stolu a vd\u011b\u010dn\u011b se usadili, \u010d\u00edm\u017e unikli v\u0161em zv\u011bdav\u00fdm o\u010d\u00edm. Bill se zhluboka nadechl, pohledem p\u0159ejel po m\u00edstnosti a na chv\u00edli se zastavil u sv\u00e9ho kamar\u00e1da, kter\u00fd sed\u011bl na druh\u00e9 stran\u011b stolu vedle Tomovy spole\u010dnice Eden. Andreas se jemn\u011b usm\u00e1l a rty nazna\u010dil „jak se m\u00e1\u0161“. Bill se usm\u00e1l a p\u0159ik\u00fdvl, aby mu dal najevo, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku. V modr\u00fdch o\u010d\u00edch vid\u011bl \u00falevu. Bill se pod\u00edval na Eden, tmavovlasou kr\u00e1sku, a usm\u00e1l se. Rozhodn\u011b byla jedna z nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch \u017een v m\u00edstnosti, samoz\u0159ejm\u011b krom\u011b nev\u011bsty. Na okam\u017eik si p\u0159\u00e1l, aby Andreas nebyl gay, proto\u017ee vypadali, \u017ee si skute\u010dn\u011b rozum\u011bli. Eden mu v\u011bnovala \u00fasm\u011bv a mrkla na n\u011bj. Billovi se ulevilo, vypadalo to, \u017ee si nikdo nev\u0161iml jejich podivn\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Pocit \u00falevy ale vydr\u017eel pouh\u00fdch deset minut, do doby, ne\u017e se setkal s mat\u010din\u00fdm pohledem. Nam\u00edsto b\u011b\u017en\u00e9ho h\u0159ejiv\u00e9ho pohledu jej\u00edch o\u010d\u00ed c\u00edtil jej\u00ed t\u00e1zav\u00fd pohled. D\u00edvala se na n\u011bj p\u0159esn\u011b tak, jako kdy\u017e byli s Tomem mal\u00ed a ona tu\u0161ila, \u017ee vyvedli n\u011bco \u0161patn\u00e9ho, jen je\u0161t\u011b nev\u011bd\u011bla co. Bill vydechl a siln\u011b stisknul Tomovo prav\u00e9 stehno.
<\/p>\n

I, I follow, I follow you
Deep sea baby, I follow you
I, I follow, I follow you
Dark doom honey, I follow you<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

J\u00e1, j\u00e1 t\u011b n\u00e1sleduju, j\u00e1 t\u011b n\u00e1sleduju,<\/em><\/div>\n

do hlubok\u00e9ho mo\u0159e, mil\u00e1\u010dku, j\u00e1 t\u011b n\u00e1sleduju.<\/em><\/div>\n
J\u00e1, j\u00e1 t\u011b n\u00e1sleduju, j\u00e1 t\u011b n\u00e1sleduju,<\/em><\/div>\n
do tmav\u00e9 z\u00e1huby, zlato, j\u00e1 t\u011b n\u00e1sleduju.<\/em><\/div>\n
\n

Tom se chystal vlo\u017eit si do \u00fast sousto chutn\u011b vypadaj\u00edc\u00edho, st\u0159edn\u011b prope\u010den\u00e9ho steaku, kdy\u017e v tom uc\u00edtil Billovy prsty, jak se mu zat\u00ednaj\u00ed do stehna. Cuknul sebou a p\u0159ekvapen\u011b se na bratra pod\u00edval. Pot\u00e9, co ve\u0161li do m\u00edstnosti, \u0161ept\u00e1n\u00ed a zv\u011bdav\u00e9 pohledy jejich sm\u011brem se postupn\u011b vytr\u00e1cely a Tom se rozhodl utopit sv\u016fj strach v drah\u00e9m v\u00edn\u011b, kter\u00e9 Georg objednal. Nyn\u00ed, kdy\u017e se d\u00edval do hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed sv\u00e9ho bratra, vid\u011bl stejn\u00fd strach, kter\u00fd c\u00edtil on s\u00e1m od doby, co zvedl Billa ze zem\u011b, a nev\u011bd\u011bl, jak jejich vztah vypadal o\u010dima ostatn\u00edch.<\/p><\/div>\n

Tom se zamra\u010dil, najednou byl zmaten\u00fd, nev\u011bd\u011bl, pro\u010d bratr najednou vypadal tak vyd\u011b\u0161en\u011b, kdy\u017e v\u0161echno vypadalo v klidu a nikdo na n\u011b nez\u00edral ani neukazoval. Tom se pod\u00edval sm\u011brem, kam se d\u00edval Bill, a nav\u00e1zal pohled s matkou, kter\u00e1 sed\u011bla o p\u00e1r stol\u016f d\u00e1l. Jejich nevlastn\u00ed otec vypadal, \u017ee se sna\u017e\u00ed zapojit jejich matku do konverzace, ale ona neodpov\u00eddala, pouze potichu sed\u011bla na svoj\u00ed \u017eidli, ruce m\u011bla slo\u017een\u00e9 p\u0159ed tal\u00ed\u0159em pln\u00fdm j\u00eddla, kter\u00e9ho se ani nedotkla. Na \u010dele se j\u00ed vytvo\u0159ilo p\u00e1r vr\u00e1sek, naklonila hlavu do strany a d\u00edvala se na dvoj\u010data. Tom c\u00edtil, \u017ee si ho hn\u011bd\u00e9 o\u010di prohl\u00ed\u017eej\u00ed a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dlouho a t\u00e1zav\u011b na jeho vkus.<\/div>\n
\n

Tomovi trvalo p\u00e1r sekund, ne\u017e mu do\u0161lo, \u017ee Simone nereagovala na jeho \u00fasm\u011bv. Nebyl si stoprocentn\u011b jist\u00fd, ale p\u0159ipadalo mu, \u017ee se na n\u011bj d\u00edv\u00e1 vy\u010d\u00edtav\u011b. Pod pohledem jej\u00edch v\u0161\u00edmav\u00fdch o\u010d\u00ed si p\u0159ipadal naprosto nepohodln\u011b a zavrt\u011bl se na svoj\u00ed \u017eidli, podup\u00e1val nohou. Tak moc opatrn\u011b, jak to jen bylo mo\u017en\u00e9, se odklonil od Billa, \u010d\u00edm\u017e vytvo\u0159il mezeru mezi jejich t\u011bly. Ani\u017e by si toho jeden z nich v\u0161iml, sed\u011bli k sob\u011b p\u0159itisknut\u00ed, p\u0159esto\u017ee u stolu byl dostatek m\u00edsta.<\/p><\/div>\n

Tom vydechl a odlo\u017eil svoji vidli\u010dku. Je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed m\u011bl hlad a byl p\u0159ipraven\u00fd splnit Billovo p\u0159\u00e1n\u00ed, aby na svatb\u011b vydr\u017eeli a\u017e do konce, ani\u017e by u\u010dinili n\u011bjak\u00e1 panick\u00e1 rozhodnut\u00ed. Nyn\u00ed si t\u00edm u\u017e tak jist\u00fd nebyl. Napil se ze sv\u00e9 sklenice \u010derven\u00e9ho v\u00edna, tekutinu na chv\u00edli podr\u017eel v puse, p\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, co by se stalo, kdyby jejich matka na n\u011bco p\u0159i\u0161la. Nem\u011bla \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fkaz, tak\u017ee by klidn\u011b mohli v\u0161e pop\u0159\u00edt. Pravdou ale bylo, \u017ee se Tom b\u00e1l, aby Bill zvl\u00e1dl lh\u00e1t p\u0159ed jejich matkou, kter\u00e1 pro n\u011bj tolik znamenala.<\/div>\n
\n

B\u011bhem posledn\u00edch p\u011bti let si Tom ke svoj\u00ed rodin\u011b vytvo\u0159il odstup a ani p\u0159edt\u00edm nikdy nem\u011bl s rodi\u010di kdov\u00edjak siln\u00e9 pouto. V\u017edycky to byl Bill, kdo pro n\u011bj znamenal cel\u00fd sv\u011bt, zat\u00edmco ostatn\u00ed byli pouze p\u0159ihl\u00ed\u017eej\u00edc\u00edmi. Nyn\u00ed c\u00edtil, \u017ee G\u00e9\u010dka pro n\u011bj byli v\u00edce rodinou ne\u017e jeho rodi\u010de, a\u010dkoliv se nestalo nic konkr\u00e9tn\u00edho, co by ho nutilo to takhle c\u00edtit. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee je miloval, jen na nich tak moc nelp\u011bl. Z\u00e1rove\u0148 ale v\u011bd\u011bl, \u017ee Bill o tomhle rozm\u00fd\u0161lel \u00fapln\u011b rozd\u00edln\u011b, proto\u017ee s matkou m\u011bl dobr\u00fd vztah a oce\u0148oval jej\u00ed n\u00e1zory. Tom si myslel, \u017ee d\u016fvod jejich rozd\u00edln\u00e9ho sm\u00fd\u0161len\u00ed byla skute\u010dnost, \u017ee byl v\u016f\u010di Billovi majetnick\u00fd u\u017e v dob\u011b, kdy byli d\u011bti. Nedok\u00e1zal prost\u011b vyst\u00e1t, kdy\u017e jejich matka ut\u011b\u0161ovala Billa, kdy\u017e plakal nebo byl jinak rozmrzel\u00fd. V\u0161echno uvnit\u0159 jeho t\u011bla k\u0159i\u010delo „M\u016eJ!!!“, kdy\u017e Billa obj\u00edmala. Tom si byl jist\u00fd, \u017ee nikdy nic ne\u0159ekl, ale p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee jeho city byly jasn\u011b \u010diteln\u00e9 v jeho o\u010d\u00edch a z \u0159e\u010di jeho t\u011bla.<\/p>\n

Tom tak\u00e9 v\u011bd\u011bl, \u017ee jejich t\u011bsn\u00e9 pouto matku sem tam znepokojovalo, a\u010dkoliv se jednalo pouze o nevinnou bratrskou l\u00e1sku. Poka\u017ed\u00e9 to byl Bill, d\u00edky komu se op\u011bt usm\u00edvala pot\u00e9, co je p\u0159istihla p\u0159i rozhovoru jejich vlastn\u00edm vymy\u0161len\u00fdm jazykem, co\u017e bylo n\u011bco, co d\u011blat nesm\u011bli. Ani kdy\u017e byl Tom je\u0161t\u011b mal\u00fd kluk, neobt\u011b\u017eoval se se skr\u00fdv\u00e1n\u00edm sv\u00e9ho nez\u00e1jmu. Dokud m\u011bl Billa, nezaj\u00edmalo ho, co si matka o jejich vztahu myslela. Hluboko uvnit\u0159 v\u011bd\u011bl, \u017ee ani te\u010f ho to nezaj\u00edmalo, ale z v\u011bdom\u00ed, \u017ee se Bill reakce jejich matky b\u00e1l, se mu nervozitou sv\u00edral \u017ealudek. V\u011b\u0159il Billovi, \u017ee kdy\u017e \u0159ekl, \u017ee ho nikdy neopust\u00ed, \u017ee je skute\u010dn\u011b nic nerozd\u011bl\u00ed. Tom si povzdychl, uv\u011bdomoval si, \u017ee se \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b ob\u00e1val, \u017ee by Simone mohla b\u00fdt dostate\u010dn\u011b siln\u00e1 na to, aby Billa p\u0159esv\u011bd\u010dila, \u017ee jejich vztah je \u0161patn\u00fd. \u017dalude\u010dn\u00ed \u0161\u0165\u00e1vy ho p\u00e1lily v krku a Tom musel n\u011bkolikr\u00e1t polknout, aby se toho nep\u0159\u00edjemn\u00e9ho pocitu zbavil.<\/div>\n

Tom odvr\u00e1til sv\u016fj pohled, ignoroval jejich matku a pod\u00edval se na Billa, kter\u00fd si pohr\u00e1val s lemem ubrusu. Jeho obavy byly \u010diteln\u00e9 z cel\u00e9ho jeho t\u011bla: chv\u011bly se mu ruce a byl shrben\u00fd v ramenou. V Tomovi nar\u016fstal vztek ur\u010den\u00fd jejich matce za to, \u017ee nutila Billa, aby se takhle c\u00edtil. Z\u00e1chran\u00e1\u0159i jasn\u011b \u0159ekli, \u017ee Bill pot\u0159ebuje klid a nesm\u00ed se znovu rozru\u0161it.<\/div>\n
\n

„Hned jsem zp\u00e1tky,“ za\u0161eptal Tom a kr\u00e1tce se dotkl Billovy dlan\u011b, ne\u017e se zvedl ze svoj\u00ed \u017eidle.<\/p><\/div>\n

Host\u00e9 spolu za\u010dali konverzovat, vym\u011b\u0148ovali si m\u00edsta, aby se bavili s rodinou a p\u0159\u00e1teli, kter\u00e9 u\u017e n\u011bjakou dobu nevid\u011bli. Tom pro\u0161el kolem p\u00e1r zn\u00e1m\u00fdch obli\u010dej\u016f, pozdravil se s Georgovou rodinou; pot\u0159\u00e1sl si rukou s Georgov\u00fdm otcem a p\u0159e\u017eil kosti l\u00e1maj\u00edc\u00ed objet\u00ed \u017eeny p\u0159i t\u011ble, kter\u00e1 byla Georgovou matkou. Tom se pomalu dostal ke stolu, u kter\u00e9ho sed\u011bla jeho matka, a n\u011bkolikr\u00e1t souhlasn\u011b p\u0159ik\u00fdvl na ot\u00e1zku, zdali je Bill v po\u0159\u00e1dku. Kone\u010dn\u011b st\u00e1l vedle Simone a pod\u00edval se na Gordona, kter\u00fd vypadal nabru\u010den\u011b.<\/div>\n
„Mami, m\u016f\u017eu s tebou na okam\u017eik mluvit?“ zeptal se Tom, t\u00f3n jeho hlasu byl neutr\u00e1ln\u00ed, nebyla v n\u011bm \u017e\u00e1dn\u00e1 emoce.<\/div>\n
Simone pouze p\u0159ik\u00fdvla a n\u00e1sledovala sv\u00e9ho syna, kter\u00fd ode\u0161el z j\u00eddelny do spo\u0159e osv\u011btlen\u00e9 haly. Kdy\u017e byli pry\u010d z doslechu ostatn\u00edch, Tom zastavil a \u010dekal na matku. Chv\u00edli se pouze d\u00edval na malou \u017eenu p\u0159ed sebou oble\u010denou v p\u011bkn\u00fdch fialov\u00fdch \u0161atech a sna\u017eil se zklidnit sv\u00e9 rozbou\u0159en\u00e9 emoce. Konec konc\u016f ta \u017eena je porodila a dala mu tu nejvz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b: jeho dvoj\u010de. Tom zastr\u010dil dlan\u011b do kapes a povzdychl si. V\u011bd\u011bl, \u017ee pokud dojde na nejhor\u0161\u00ed, nic ho nezastav\u00ed od toho, aby ochra\u0148oval Billa a jejich vztah v\u0161emi mo\u017en\u00fdmi zp\u016fsoby. Pouze doufal, \u017ee jim to nezt\u00ed\u017e\u00ed.<\/div>\n
\n

„Tome, co se d\u011bje? Pro\u010d Bill omdlel a pro\u010d nem\u016f\u017eu zkontrolovat sv\u00e9ho mlad\u0161\u00edho syna?“ Simone na konci sv\u00e9 v\u011bty zvedla hlas, \u010d\u00edm\u017e odkryla, jak moc je na\u0161tvan\u00e1.<\/p><\/div>\n

„Nebyl to ten spr\u00e1vn\u00fd \u010das, pot\u0159ebovali jsme prostor!“ vyk\u0159ikl Tom drsn\u011bji, ne\u017e zam\u00fd\u0161lel. Mohla za to ale Simone.<\/div>\n
„Pro\u010d byste pot\u0159ebovali prostor? Zatracen\u011b, j\u00e1 jsem jeho matka! Je m\u00fdm pr\u00e1vem postarat se o n\u011bj, kdy\u017e se nec\u00edt\u00ed dob\u0159e!“<\/div>\n
Tom p\u0159imhou\u0159il o\u010di, c\u00edtil, \u017ee ho vztek pomalu ovl\u00e1d\u00e1 a on nedok\u00e1zal udr\u017eet sv\u00e9 emoce pod kontrolou. „Ne, nen\u00ed! Starat se o n\u011bj je MOJE pr\u00e1vo!“ t\u00e9m\u011b\u0159 k\u0159i\u010del. Plameny vzteku mu \u0161lehaly z o\u010d\u00ed. Dlan\u011b m\u011bl zatnut\u00e9 v p\u011bst a nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b kroutil hlavou. Ani po v\u0161ech t\u011bch letech to jeho matka po\u0159\u00e1d nech\u00e1pala.
„Se\u0161 pouze jeho br\u00e1cha, j\u00e1 jsem jeho matka. Nev\u00ed\u0161, jak se o n\u011bj postarat. Opustil jsi ho p\u0159ed p\u011bti lety, zlomil jsi mu srdce a du\u0161i. Jak\u00e9 pr\u00e1vo m\u00e1\u0161 zrovna TY, aby ses o n\u011bj staral?“<\/div>\n
„Nev\u00ed\u0161, co se p\u0159ed t\u011bmi p\u011bti lety stalo a nem\u00e1\u0161 \u017e\u00e1dn\u00e9 pr\u00e1vo to v budoucnu znovu zmi\u0148ovat,“ prsknul Tom a o p\u00e1r krok\u016f ustoupil. T\u00e9m\u011b\u0159 jako kdyby se b\u00e1l, \u010deho by byl schopn\u00fd, kdyby z\u016fstal v mat\u010din\u011b t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti.
„Ano, nev\u00edm, co se stalo, proto\u017ee mi nikdy nic ne\u0159\u00edk\u00e1te.“ Simonin hlas se zlomil, b\u011bhem p\u00e1r sekund se zm\u011bnil z pobou\u0159en\u00e9ho na smutn\u00fd. „Tome,“ op\u011bt zru\u0161ila vzd\u00e1lenost, kter\u00e1 mezi nimi byla, a stiskla mu pa\u017ei. „J\u00e1 pouze chci, abyste m\u011b pustili mezi sebe, abyste mezi sebe pustili i ostatn\u00ed. Jak zvl\u00e1dnete, aby v\u00e1m fungoval vztah s potencion\u00e1ln\u00edm partnerem, kdy\u017e na sob\u011b tak vis\u00edte? Je to nezdrav\u00e9!“ nyn\u00ed zn\u011bla zoufale a nal\u00e9hav\u011b, sna\u017eila se dostat skrz hradby sv\u00e9ho star\u0161\u00edho syna.<\/div>\n
„Nezvl\u00e1dneme. Nemus\u00edme. M\u00e1me jeden druh\u00e9ho.“ Tom se oto\u010dil, byl p\u0159ipraven odej\u00edt a nechat matku, aby si dala jeho slova dohromady. Simone zalapala po dechu, \u010d\u00edm\u017e dala Tomovi najevo, \u017ee pochopila, co se j\u00ed sna\u017eil \u0159\u00edct, nebo alespo\u0148 tu\u0161ila.<\/div>\n
„Ale…“ \u0159ekla Simone. Na v\u00edce se nezmohla.<\/p>\n

Tom se znovu oto\u010dil, p\u0159\u00edsn\u011b se na matku pod\u00edval. V\u011bt\u0161inou mil\u00e9 a vroucn\u00e9 hn\u011bd\u00e9 o\u010di byly nyn\u00ed ledov\u00e9 a propichovaly ji pohledem.<\/div>\n

„Nech n\u00e1s na pokoji. Pokud Billa rozru\u0161\u00ed\u0161, donut\u00edm ho, aby si vybral mezi n\u00e1mi dv\u011bma, a jen tak pro informaci, tebe si nevybere. Ztrat\u00ed\u0161 ho. Tak\u017ee si dvakr\u00e1t rozmysli, ne\u017e cokoliv komukoliv \u0159ekne\u0161.“ T\u00f3n Tomova hlasu byl chladn\u00fd a nepochybn\u011b v\u00fdhru\u017en\u00fd. Vid\u011bl slzy, kter\u00e9 se formovaly v mat\u010din\u00fdch o\u010d\u00edch, a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b si myslel, \u017ee by se m\u011bl s\u00e1m za sebe styd\u011bt. Nestyd\u011bl se, nec\u00edtil \u017e\u00e1dnou jinou emoci, ne\u017e nel\u00edtostnou pot\u0159ebu Billa chr\u00e1nit.<\/div>\n
„Tome, pro\u010d tohle d\u011bl\u00e1\u0161?“ zeptala se Simone a semkla ruce, p\u0159e\u0161lapovala z jedn\u00e9 nohy na druhou.<\/div>\n
„Proto\u017ee si chr\u00e1n\u00edm to, co je moje.“<\/p>\n

autor: silvelightning<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Catherine<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong><\/div>\n

original<\/a><\/span><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: silvelightning Inspirativn\u00ed p\u00edsni\u010dkou pro tento d\u00edl byla Follow Rivers – Lykke Li. Oh I beg you, can I follow?Oh I ask you, why not always?Be the ocean, where I unravelBe my only, be the water where I’m wadingYou’re my river running<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[696],"tags":[],"class_list":["post-540","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-broken-ones"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/540","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=540"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/540\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=540"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=540"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=540"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}