{"id":5416,"date":"2013-01-18T18:00:00","date_gmt":"2013-01-18T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5400"},"modified":"2013-01-18T18:00:00","modified_gmt":"2013-01-18T17:00:00","slug":"obloquy-18","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/01\/18\/obloquy-18\/","title":{"rendered":"Obloquy 18."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Raiju<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
L\u00e1ska \u0159ekla ne<\/p>\n

<\/strong><\/div>\n

„Uzdrav m\u011b,“ prosil jsem a l\u00e1ska \u0159ekla ne.<\/div>\n
Odejdi za smrt\u00ed a m\u011b nech j\u00edt.<\/div>\n
„Zabij m\u011b,“ plakal jsem a l\u00e1ska \u0159ekla ne.<\/div>\n
„Zabij m\u011b,“ plakal jsem a l\u00e1ska \u0159ekla ne.<\/div>\n
song: Love Said NO – HIM<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Jejich potlesk se odr\u00e1\u017eel od tlust\u00fdch b\u00edl\u00fdch zd\u00ed, byl tak siln\u00fd a ohlu\u0161uj\u00edc\u00ed. Ten tlak za\u010dal b\u00fdt p\u0159em\u00e1haj\u00edc\u00ed, cht\u011blo se mu pod tou t\u00edhou prost\u011b jen zhroutit. S ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm tlesknut\u00edm se mu hru\u010f nesnesiteln\u011b st\u00e1hla, krev se mu rozpumpovala v \u017eil\u00e1ch a ramena a ruce se mu t\u0159\u00e1sly. C\u00edtil se, jako kdyby byl na cest\u011b k \u0161ibenici, a tihle fanou\u0161ci – d\u00edvali se na n\u011bj jako na odsouzen\u00e9ho.<\/p>\n

Rozestoupen\u00fd dav fanou\u0161k\u016f jako by nem\u011bl konce – pokra\u010doval a pokra\u010doval a\u017e do nesm\u00edrn\u00e9 d\u00e1lky – p\u0159ed jeho o\u010dima byl zast\u0159en\u00fd, pulsuj\u00edc\u00ed a hlasit\u00fd.<\/p>\n

„Bille!“<\/p>\n

Zp\u011bv\u00e1k zvedl hlavu a pod\u00edval se p\u0159ed sebe. Srdce jako kdyby se mu m\u011blo zastavit, kdy\u017e spat\u0159il sv\u00e9ho bratra – tak bl\u00edzko. Byl tam Tom – u n\u011bj, \u017eiv\u00fd, d\u00fdchaj\u00edc\u00ed. Jeho mozolovit\u00e9 dlan\u011b se natiskly na tenkou tabuli skla – tla\u010dil je na ni v zoufal\u00e9 snaze dotknout se mlad\u0161\u00edho dvoj\u010dete.<\/p>\n

Trochu se zakym\u00e1cel a klop\u00fdtnul, kdy\u017e se s n\u00edm zato\u010dil sv\u011bt, byl jako v mlze, v\u0161echno bylo nejd\u0159\u00edv rozmazan\u00e9, a pak se zase zaost\u0159ilo. Vzt\u00e1hl ruce, jestli kolem sebe n\u011bco neuc\u00edt\u00ed – cokoliv, \u010deho by se mohl p\u0159idr\u017eet a z\u00edskat rovnov\u00e1hu. „U\u017e jsem skoro tam…! Jsem… jsem tady…“ Pl\u00edce ho p\u00e1lily s ka\u017ed\u00fdm nadechnut\u00edm – s ka\u017ed\u00fdm zoufal\u00fdm zalap\u00e1n\u00edm po dechu.<\/p>\n

Najednou na n\u011bj ten tlak, vina a t\u00edha v\u0161eho okolo dopadly. Gravitace se zd\u00e1la b\u00fdt a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 siln\u00e1, aby se dok\u00e1zal op\u0159\u00edt alespo\u0148 o ruce a kolena. T\u00e1hla jeho t\u011blo dol\u016f – tahala ho za vlasy, brala si ka\u017edou kapku potu z jeho tv\u00e1\u0159e. Byl tak bl\u00edzko sv\u00e9mu c\u00edli, ale Billovo t\u011blo se nedok\u00e1zalo ani pohnout – byl to a\u017e moc t\u011b\u017ek\u00fd \u00fakol. Ka\u017ed\u00fd pohyb ho zabolel, ale nemohl by se vzd\u00e1t – to neud\u011bl\u00e1. „Tome!“<\/p>\n

„Bille! Ach bo\u017ee, Bille, pros\u00edm…!“<\/p>\n

\u010cernovlas\u00fd chlapec se nehty zaryl do b\u00edl\u00e9ho povrchu pod sebou, p\u0159it\u00e1hl se trochu dop\u0159edu a vzh\u016fru. Posouval se d\u00e1l – rozt\u0159esen\u011b a nejist\u011b, dokud se nedostal a\u017e ke sklu. Bylo to jako kdyby dos\u00e1hl konce toho nejdel\u0161\u00edho a ne\u010dern\u011bj\u0161\u00edho tunelu, a sv\u011btlo, pro kter\u00e9 tak bojoval, bylo na dosah. P\u0159itiskl svou ruku na sklo – p\u0159esn\u011b na m\u00edsto, kde byla z druh\u00e9 strany polo\u017een\u00e1 ruka jeho bratra.
<\/em><\/div>\n

\n
<\/p>\n

„Jsi v po\u0159\u00e1dku… v po\u0159\u00e1dku…“ Za\u0161eptal Bill a op\u0159el se \u010delem o sklo. Byl tak vy\u010derpan\u00fd, zmo\u017een\u00fd, ale pot\u0159eboval to.<\/p>\n

„Jsi tady… ty jsi skute\u010dn\u011b tady.“ Za\u0161eptal mu Tom zp\u00e1tky a op\u0159el se \u010delem p\u0159esn\u011b v m\u00edst\u011b, kde bylo to Billovo.<\/p>\n

„Chyb\u00ed\u0161 mi.“ Zp\u011bv\u00e1kovy o\u010di se zalily slzami, ale nemohl plakat – nedok\u00e1zal o\u010di ze sv\u00e9ho star\u0161\u00edho bratra spustit. Mohl by zmizet a u\u017e se nikdy neobjevit. Tahle chv\u00edle by mohla b\u00fdt jejich posledn\u00ed – pro v\u017edy. Ale i kdyby ano, nebylo by mo\u017en\u00e9 \u0159\u00edct nic, co by Tom u\u017e d\u00e1vno nev\u011bd\u011bl.<\/p>\n

<\/em> Z Billov\u00fdch rt\u016f unikl hlubok\u00fd povzdech, kdy\u017e se jeho o\u010di za\u010daly zlehka otev\u00edrat. Pomalu mrkl, kdy\u017e si jeho o\u010di t\u00e9m\u011b\u0159 zvykly na sv\u011btlo v m\u00edstnosti. Kdy\u017e za\u010dal po\u0159\u00e1dn\u011b vn\u00edmat, zamra\u010dil se a sna\u017eil se p\u0159emoci chu\u0165 p\u0159et\u00e1hnout si deku p\u0159es hlavu a zkusit znovu usnout. I p\u0159esto\u017ee vlastn\u011b necht\u011bl, jedin\u00e9 co od p\u0159\u00edchodu dom\u016f d\u011blal, bylo span\u00ed.<\/p>\n

Se zabru\u010den\u00edm p\u0159ehodil nohy p\u0159es postel – nechal je tam chv\u00edli jen tak viset. Byl moc unaven\u00fd, aby se v\u016fbec hnul. Postel byla a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 pohodln\u00e1, p\u0159\u00edli\u0161 vyh\u0159\u00e1t\u00e1, kde\u017eto zbytek pokoje byl jak obrovsk\u00fd mraz\u00e1k. Pevn\u011b se rukama vystr\u010dil do sedu – zam\u017eoural sm\u011brem k oknu. Vid\u011bl modrou oblohu s trochou \u0161ediv\u00fdch mr\u00e1\u010dk\u016f, sem tam kolem okna prolet\u011bl n\u011bjak\u00fd pt\u00e1k – vid\u011bl tohle u\u017e milionkr\u00e1t, ale nikdy se skute\u010dn\u011b nec\u00edtil, \u017ee je toho sou\u010d\u00e1st\u00ed. V\u0161echno mimo tyto \u010dty\u0159i st\u011bny se zd\u00e1lo b\u00fdt jako \u00fapln\u011b jin\u00fd sv\u011bt, do kter\u00e9ho prost\u011b nepat\u0159\u00ed. Nem\u011bl ani trochu chu\u0165 ty sv\u00e9 \u010dty\u0159i st\u011bny opou\u0161t\u011bt, ale kdesi uvnit\u0159 sebe c\u00edtil, \u017ee by r\u00e1d v\u011bd\u011bl, co se venku zm\u011bnilo, co se stalo, co ka\u017ed\u00fd d\u011blal od t\u00e9 doby, co se Bill dostal do nemocnice.<\/p>\n

V lo\u017enici se nikdy ned\u00edval na televizi – jen spal, ti\u0161e si pro sebe zp\u00edval anebo jen tak z\u00edral do stropu. Televize mu p\u0159i\u0161la v\u017edycky d\u011bsn\u00e1 otrava – necht\u011bl si p\u0159ipom\u00ednat, \u017ee tam venku existuj\u00ed i jin\u00ed lid\u00e9, ne\u017e je on a jeho bratr. Ale nem\u016f\u017ee se sv\u011btu vyh\u00fdbat donekone\u010dna, ne?<\/p>\n<\/div>\n

—<\/div>\n
\n

Zp\u011bv\u00e1k se op\u0159el u dve\u0159\u00ed do ob\u00fdv\u00e1ku a ob\u011bma rukama se p\u0159idr\u017eoval st\u011bny jako sv\u00e9 z\u00e1chrany, kdyby op\u011bt poc\u00edtil slabost. Z\u00e1v\u011bsy na velk\u00fdch sklen\u011bn\u00fdch posuvn\u00fdch dve\u0159\u00edch byly rozta\u017een\u00e9, dovnit\u0159 pronikalo sv\u011btlo, kter\u00e9 cel\u00fd pokoj rozjas\u0148ovalo – tak, jak bylo pot\u0159eba. Televize byla vypnut\u00e1 a notebook, na kter\u00e9m Bushido pracoval, ne\u017e \u0161el Bill sp\u00e1t, le\u017eel odpojen\u00fd a zav\u0159en\u00fd na konferen\u010dn\u00edm stolku vedle seda\u010dky.<\/p>\n

V\u00fdraz v tv\u00e1\u0159i mu zm\u011bkl a na rtech se mu objevil slab\u00fd \u00fasm\u011bv, kdy o\u010dima spo\u010dinul na star\u0161\u00edm mu\u017ei, kter\u00fd byl na pohovce. Le\u017eel na z\u00e1dech, hlavou se op\u00edral o op\u011brku, jednu ruku m\u011bl l\u00edn\u011b polo\u017eenou na \u010dele, jako kdyby byl jen v zamy\u0161len\u00ed a cht\u011bl sv\u00fdm o\u010d\u00edm dop\u0159\u00e1t trochu odpo\u010dinku, ne\u017e ho zcela p\u0159emohla vy\u010derpanost. Druhou ruku m\u011bl na b\u0159i\u0161e kv\u016fli tomu mal\u00e9mu prostoru, kter\u00fd mu mohla pohovka nab\u00eddnout.<\/p>\n

Vid\u011bl, jak se mu ze sp\u00e1nku lehce chv\u011bj\u00ed v\u00ed\u010dka. Prsty, kter\u00e9 mu visely u hlavy, sebou p\u00e1rkr\u00e1t \u0161kubly. Bill trochu naklonil hlavu a pobaven\u011b ho sledoval. Nikdy Bushida vlastn\u011b nevid\u011bl sp\u00e1t. Za cel\u00fd ten \u010das, co s n\u00edm str\u00e1vil v nemocnici, za ten t\u00fdden, co jsou doma, Bill ho nikdy nevid\u011bl zav\u0159\u00edt o\u010di na d\u00e9le ne\u017e minutu. Ale tohle… tohle byla jeho nov\u00e1 str\u00e1nka, kterou je\u0161t\u011b nem\u011bl mo\u017enost vid\u011bt, a ani ho nikdy nenapadla.<\/p>\n

Tmav\u00e9 o\u010di p\u0159ejely od gau\u010de a\u017e ke k\u0159eslu, kde le\u017eela deka, ji\u017e Bill pou\u017e\u00edval, kdy\u017e tu odpo\u010d\u00edval. Sna\u017eil se pohybovat co nejti\u0161eji, kdy\u017e p\u0159e\u0161el p\u0159es koberec ke k\u0159eslu, zvedl p\u0159ikr\u00fdvku a rozprost\u0159el ji. Opatrn\u011b ji p\u0159es Bushida polo\u017eil a ze zvyku urovnal.<\/p>\n

Tak, aby toho druh\u00e9ho nevzbudil, si klekl na zem a sedl si na paty. Ruce polo\u017eil na kousek pohovky a hlavou se o n\u011b op\u0159el. Po v\u0161\u00ed t\u00e9 oddanosti a ob\u011btov\u00e1n\u00ed se, kter\u00e9 mu Bushido prok\u00e1zal, si p\u0159\u00e1l, aby mu to mohl jakkoliv vr\u00e1tit. Zhluboka se nadechl, uv\u011bdomil si, \u017ee dech zadr\u017euje, kdy\u017e se jeho dla\u0148 zastavila nad Bushidovou rukou a pak ji na ni jemn\u011b polo\u017eil. Tolik toho pro n\u011bj ud\u011blal… a to nejlep\u0161\u00ed, co Bushidovi mohl nab\u00eddnout, byl gau\u010d.<\/p>\n

„Hnn…“ Vydechl rapper ze span\u00ed. \u010cern\u00e9 \u0159asy se rychle zat\u0159epaly a pak se jeho v\u00ed\u010dka pomalu zvedla. Pootev\u0159en\u00e9 o\u010di se setkaly se sv\u011btle hn\u011bd\u00fdmi, jako kdyby to bylo poprv\u00e9. Vzduch se kolem nich t\u00e9m\u011b\u0159 zastavil, rozt\u00e1l, p\u0159esto bylo c\u00edtit trochu nap\u011bt\u00ed a nejistoty. Bill nem\u011bl v \u00famyslu ut\u00e9ct, ale taky necht\u011bl b\u00fdt chycen p\u0159i \u010dinu. „Kone\u010dn\u011b si vyle-“ Bushido v sob\u011b neudr\u017eel z\u00edvnut\u00ed, musel p\u00e1rkr\u00e1t zamrkat sv\u016fj unaven\u00fd, ale p\u0159ekvapen\u00fd pohled, sna\u017eil se v\u00edc probudit, „-vylezl z toho pokoje.“ Z\u00edvl si znovu, uhnul pohledem, ale pak se na chlapce znovu pod\u00edval. „Je ti l\u00edp?“<\/p>\n

„Jo.“ Koutek \u00fast mu okam\u017eit\u011b vylet\u011bl do uji\u0161\u0165uj\u00edc\u00edho \u00fasm\u011bvu. Necht\u011bl Bushidovi vypr\u00e1v\u011bt o tom, jak se c\u00edtil opu\u0161t\u011bn\u011b a jak Bushido vypadal roztomile, kdy\u017e tu tak spal.<\/p>\n

„Ahh, j\u00e1 jsem… ty jo, necht\u011bl jsem tu tak odpadnout…“ P\u0159idr\u017eel se pohovky a vyzdvihl se do sedu, „ale sakra, tenhle gau\u010d je fakt pohodlnej.“<\/p>\n

„V\u00ed\u0161, \u017ee tu jsi v\u00edc ne\u017e v\u00edt\u00e1n…“ Rutina, kterou tu Bushido za\u017e\u00edval, musela b\u00fdt vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed. V\u017edycky m\u011bl nanejv\u00fd\u0161 tak t\u0159i a\u017e \u010dty\u0159i hodinky sp\u00e1nku – odj\u00ed\u017ed\u011bl, kdy\u017e Bill usnul, a vracel se zp\u00e1tky brzy r\u00e1no – ne\u017e se Bill obvykle vzbouzel. \u010c\u00e1st Billa ale tak\u00e9 necht\u011bla, aby odj\u00ed\u017ed\u011bl. Necht\u011bl b\u00fdt s\u00e1m a noci v noci se c\u00edtil nejzraniteln\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n

„Se\u0161 si jistej?“ Bushido se zamra\u010dil, opatrn\u011b dal nohy z pohovky dol\u016f a o\u010di nespou\u0161t\u011bl z Billa, kter\u00fd zrovna vst\u00e1val. Poc\u00edtil vinu poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e vid\u011bl, jak si d\u00e1v\u00e1 ruku vzad nebo si s n\u00ed mas\u00edruje krk – bolest, kterou musel c\u00edtit, u\u017e asi nikdy nezmiz\u00ed – bude s n\u00edm po zbytek jeho \u017eivota. Kdyby ho jen vyslechl, nab\u00eddl mu svezen\u00ed dom\u016f, m\u00edsto toho, aby ho nechal \u0159\u00eddit samotn\u00e9ho… Bill by nikdy nez\u016fstal tak zmrza\u010den\u00fd. Tohle se nem\u011blo st\u00e1t.<\/p>\n

„Mmm.“ P\u0159ik\u00fdvl zp\u011bv\u00e1k, objal se rukama a zad\u00edval se na podlahu. Vypadal tak mlad\u011b a nevinn\u011b v tom obrovsk\u00e9m triku – ale bylo tepl\u00e9, a kdy\u017e ho m\u011bl Bill na sob\u011b, dok\u00e1zal naprosto ch\u00e1pat, pro\u010d je m\u011bl jeho bratr tolik r\u00e1d. C\u00edtil se v n\u011bm, jako kdyby ho obj\u00edmaly velk\u00e9 pevn\u00e9 pa\u017ee, ut\u011b\u0161ovalo ho to. Od t\u00e9 doby, co je nosil na span\u00ed, m\u011bl sny klidn\u011bj\u0161\u00ed a ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no se budil s pocitem v\u011bt\u0161\u00edho bezpe\u010d\u00ed – kdy\u017e se tedy v noci vyspal.<\/p>\n

„Dob\u0159e, tak jo.“ Bushido si t\u011b\u017ece povzdechl, s\u00e1hl pro odlo\u017een\u00fd notebook, dal si ho na kl\u00edn a zapnul ho. „Ty jo, fakt jsem nem\u011bl v pl\u00e1nu tu tak usnout.“<\/p>\n

„To je dobr\u00fd.“ Pro\u0161el kolem rappera a sedl si vedle n\u011bj, jednu nohu si str\u010dil pod sebe, kdy\u017e se zavrtal do m\u011bkk\u00e9 k\u016f\u017ee. Nep\u0159i\u0161el sem vyzv\u00eddat, jen d\u011blat star\u0161\u00edmu mu\u017ei spole\u010dnost.<\/div>\n

<\/div>\n
Mohli takhle vedle sebe sed\u011bt hodiny – Bushido v\u011bt\u0161inou pracoval, Bill proj\u00ed\u017ed\u011bl programy v televizi, a nebo si \u010detl. Kone\u010dn\u011b bez pocitu, \u017ee mu n\u011bkdo po\u0159\u00e1d d\u00fdch\u00e1 za krk a chce, aby psal texty a vym\u00fd\u0161lel p\u00edsni\u010dky, Bill m\u011bl \u010das si d\u011blat cokoliv, co p\u0159edt\u00edm nemohl. A\u010dkoliv… nikdy nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd knihomol. Od t\u00e9 doby, co se vr\u00e1til dom\u016f… se v\u011bci za\u010daly m\u011bnit.<\/p>\n<\/div>\n
—<\/div>\n
\n

„Zvl\u00e1dne\u0161 tu b\u00fdt n\u011bjak\u00fd \u010das s\u00e1m?“<\/p>\n

„Co znamen\u00e1 ‚n\u011bjak\u00fd \u010das‘?“ Bill zvedl pohled od notesu ve sv\u00e9m kl\u00edn\u011b – le\u017eel pr\u00e1zdn\u00fd u\u017e \u010dty\u0159i dny – od t\u00e9 doby, kdy m\u011bl prvn\u00ed pocit, \u017ee by do n\u011bj mohl n\u011bco napsat. M\u00edsto toho z\u016fst\u00e1valy v\u0161echny my\u0161lenky v jeho hlav\u011b – posledn\u00edch p\u00e1r hodin z\u00edral na pr\u00e1zdn\u00fd pap\u00edr.<\/p>\n

„Narozd\u00edl od tebe, po\u0159\u00e1d m\u00e1m to proklet\u00ed jm\u00e9nem pr\u00e1ce.“ Jejich o\u010di se setkaly. Opravdu by mohl Billovi v\u011b\u0159it natolik, aby ho tu nechal samotn\u00e9ho n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f? To by asi fakt ne\u0161lo. „Za t\u00fdden mi za\u010d\u00edn\u00e1 tour.“<\/p>\n

Mlad\u00fd chlapec vypadal, jako kdyby se spolu rozch\u00e1zeli. Ale uvnit\u0159 sebe v\u011bd\u011bl to, co bylo jasn\u00e9 i Bushidovi: nebyl p\u0159ipraven\u00fd z\u016fstat tu s\u00e1m.<\/p>\n

„Chce\u0161, aby se za tebou chodil n\u011bkdo d\u00edvat?“ Nebylo nic, \u010d\u00edm by ho mohl n\u011bjak uchl\u00e1cholit. Mo\u017en\u00e1 \u010dekal a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dlouho, ne\u017e s t\u00edm vyrukoval. Najednou za\u010dal Bushido rychle p\u0159em\u00fd\u0161let, co by mohl zm\u011bnit, aby mu to co nejv\u00edc uleh\u010dil. „Nebo…“ Bo\u017ee, t\u00edmhle to teda fakt natahuje. Necht\u011bl to navrhnout, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee Bill nebude schopn\u00fd b\u00fdt pobl\u00ed\u017e p\u00f3dia je\u0161t\u011b hodn\u011b hodn\u011b dlouho – pokud n\u011bkdy v\u016fbec. Ani jeden si nebyl jist\u00fd, jak by Bill zvl\u00e1dl jevi\u0161t\u011b, vid\u011bt z\u00e1stupy fanou\u0161k\u016f anebo b\u00fdt zase v tour busu. Mohl by b\u00fdt okay, ale zase… mohlo by se st\u00e1t to nejhor\u0161\u00ed. Mohlo by ho to zlomit a u\u017e by se nemusel vr\u00e1tit do reality. Vzpom\u00ednky by ho zni\u010dily, a i kdy\u017e Bushido c\u00edtil, \u017ee by se o n\u011bj<\/em> m\u011bl b\u00e1t, nemohl jen tak odstr\u010dit sv\u016fj vlastn\u00ed \u017eivot a pr\u00e1ci. „Prvn\u00ed vystoupen\u00ed m\u00e1m jen p\u00e1r hodin odtud. Cht\u011bl bys jet?“<\/p>\n

Nejistota ho bodla kdesi za o\u010dima, a ani\u017e by si to uv\u011bdomil, zes\u00edlil sev\u0159en\u00ed kolem tu\u017eky ve sv\u00e9 ruce. To, co prolet\u011blo my\u0161lenkami Bushidovi, se p\u0159eneslo i do t\u011bch jeho, a najednou p\u0159em\u00fd\u0161lel nad ka\u017edou mo\u017enost\u00ed, ka\u017edou starost\u00ed, ka\u017ed\u00fdm spou\u0161t\u011b\u010dem a ka\u017ed\u00fdm d\u016fsledkem. Sklopil pohled do sv\u00e9ho bloku. Tohle bylo velk\u00e9 rozhodnut\u00ed. Byl na to p\u0159ipraven\u00fd? Mohl by to zvl\u00e1dnout?<\/p>\n

autor: Raiju<\/span><\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: flixo<\/span><\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

original<\/a><\/span><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Raiju L\u00e1ska \u0159ekla ne „Uzdrav m\u011b,“ prosil jsem a l\u00e1ska \u0159ekla ne. Odejdi za smrt\u00ed a m\u011b nech j\u00edt. „Zabij m\u011b,“ plakal jsem a l\u00e1ska \u0159ekla ne. „Zabij m\u011b,“ plakal jsem a l\u00e1ska \u0159ekla ne. song: Love Said NO – HIM<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[518],"tags":[],"class_list":["post-5416","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-obloquy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5416","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5416"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5416\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5416"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5416"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5416"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}