{"id":5425,"date":"2013-01-14T18:00:00","date_gmt":"2013-01-14T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5409"},"modified":"2013-01-14T18:00:00","modified_gmt":"2013-01-14T17:00:00","slug":"jeden-moment-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/01\/14\/jeden-moment-13\/","title":{"rendered":"Jeden moment? 13."},"content":{"rendered":"
autor: GossipGirl<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Odjeli na hory. Tom postavil Kaye p\u0159ed hotovou v\u011bc a ten ani neprotestoval. Sp\u00ed\u0161 byl ke v\u0161emu tak apatick\u00fd, \u017ee m\u011bl Tom chu\u0165 d\u00e1t mu p\u011bst\u00ed. V aut\u011b byl vd\u011b\u010dn\u00fd za r\u00e1dio, proto\u017ee sedm hodin v tak mal\u00e9m prostoru, kdy\u017e Kay odm\u00edtal komunikovat, bylo peklo. Mluvili, jen pokud museli, zastavovali, jakmile se dohodli pohledem. Sice to vypadalo idylicky, ale jen zd\u00e1lky.<\/div>\n
Tom p\u0159em\u00fd\u0161lel, hlavu zara\u017eenou do ok\u00e9nka.<\/p>\n

Ten ve\u010der s Billem\u2026 popov\u00eddali si jako snad je\u0161t\u011b nikdy. Zjistil, \u017ee tu v\u00e1\u017en\u011b bydl\u00ed u babi\u010dky, kterou m\u011bl jako posledn\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed, kdy\u017e ho Andreas dovezl do Berl\u00edna. V\u017edycky, kdy\u017e se v my\u0161lenk\u00e1ch dostal k t\u00e9hle \u010d\u00e1sti jejich rozhovoru, sev\u0159elo se mu srdce. On se na n\u011bj vyka\u0161lal. Musel mu pomoct Andreas, jemu naprosto nezn\u00e1m\u00fd \u010dlov\u011bk, kdy\u017e ode\u0161el od Joshe. Sakra, Tom jako jedin\u00fd to m\u011bl ch\u00e1pat! Za\u017eil to sam\u00e9. A on mu je\u0161t\u011b vynadal. P\u0159ipadal si trapn\u011bji a trapn\u011bji, \u010d\u00edm v\u00edc o tom p\u0159em\u00fd\u0161lel. A jak pokra\u010doval v \u00favah\u00e1ch, dostal se zas k tomu ve\u010deru v kav\u00e1rn\u011b. Nep\u0159\u00edtomn\u011b se usm\u00e1l. Usm\u00ed\u0159ili se. Zp\u011btn\u011b – byl r\u00e1d, \u017ee ve\u0161la Karin (i kdy\u017e namol) a chv\u00edli po jej\u00edm odchodu dokonce George. Stejn\u011b by si akor\u00e1t vy\u010d\u00edtal, kdyby ud\u011blal n\u011bco v\u00edc. Cht\u011bl\u2026 cht\u011bl prost\u011b za\u010d\u00edt od za\u010d\u00e1tku. V\u0161echno. Cht\u011bl vr\u00e1tit \u010das\u2026 ale kam? P\u0159ed AFO’s? Zachoval by se jinak? Nebo rad\u011bji je\u0161t\u011b p\u0159ed odchod od Joshe? Nev\u011bd\u011bl\u2026<\/p>\n

„Tome\u2026?“<\/div>\n

Trhnul sebou. „Co?“<\/div>\n
„Jde\u0161 dovnit\u0159, nebo ti m\u00e1m n\u011bco koupit?“<\/div>\n
Tom nesta\u010dil z\u00edrat. Tohle byla zdaleka nejdel\u0161\u00ed v\u011bta, jakou ze sebe Kay dostal od toho\u2026 no. Rychle se zorientoval a zjistil, \u017ee stoj\u00ed na benz\u00ednce. P\u0159ik\u00fdvnul. „Jdu s tebou.“ Nehodlal promarnit tu \u0161anci, kdy se Kay zd\u00e1l o tro\u0161ku p\u0159\u00edstupn\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Dal\u0161\u00ed den o dev\u00e1t\u00e9 u\u017e st\u00e1li na ly\u017e\u00edch. Ob\u011bma se tro\u0161ku zvedla n\u00e1lada. P\u0159ece jen, nemuseli se soust\u0159edit na nic jin\u00e9ho, ne\u017e na rychlost a sjezdovku. Tom chytil kotvu a m\u00e1vnul na Kaye. Ten oto\u010dil ly\u017ee a seshora k n\u011bmu sjel.<\/div>\n
„Tohle mi chyb\u011blo,“ brouknul Tom a zvr\u00e1til hlavu dozadu.<\/div>\n
„Hlavn\u011b se moc nezasni, a\u0165 nezapomene\u0161 vystoupit.“<\/div>\n
Pot\u0159\u00e1sl hlavou a trochu se usm\u00e1l. „Jsem r\u00e1d, \u017ee si jel.“<\/div>\n
Kay neodpov\u011bd\u011bl. Jen sledoval \u0161ust\u00edc\u00ed sn\u00edh pod ly\u017eemi a na konci vleku vystoupil jako prvn\u00ed. Hned se rozjel z kopce. Tom se pustil za n\u00edm a povzdechnul si. Sv\u011btl\u00e1 chvilka pro tento den skon\u010dila.<\/p>\n

Snowpark si zabrali a\u017e odpoledne, kdy si byli jist\u00ed, \u017ee ly\u017eov\u00e1n\u00ed po roce nezapomn\u011bli. Tom sjel p\u00e1r z\u00e1bradl\u00ed a jednu bednu. Nahlas se rozesm\u00e1l a vrhnul se na skok. P\u0159ipadal si voln\u00fd. Kdy\u017e sk\u00e1kal, starosti nech\u00e1val n\u011bkde na konci h\u016flek, kter\u00fdmi m\u00e1val kolem sebe. P\u0159ipom\u00ednalo mu to jeho \u0161\u0165astn\u00e9 obdob\u00ed.<\/p>\n

„Hej g\u00e1js, nem\u016f\u017eete po\u010dkat, ne\u017e se nasn\u00edd\u00e1m?“<\/em><\/div>\n

Tom smykem zabrzdil a ohodil pr\u00e1v\u011b p\u0159\u00edchoz\u00edho Andrease kupi\u010dkou \u010derstv\u00e9ho pra\u0161anu. Kay mu byl v pat\u00e1ch.<\/em><\/div>\n
„Ty, hv\u011bzdo, nemus\u00ed\u0161 ani tr\u00e9novat a str\u010d\u00ed\u0161 n\u00e1s do kapsy\u2026“ nechal se Kay rovnou sly\u0161et. I kdy\u017e jim Andreas tuhle novinku o sob\u011b – \u017ee jeho p\u0159\u00edjmen\u00ed je Hatveit a \u017ee je to onen Andreas Hatveit, kter\u00fd vyhr\u00e1l t\u0159et\u00ed m\u00edsto na X-Games v Aspenu – sd\u011blil u\u017e p\u0159ed n\u011bkolika m\u011bs\u00edci, ale nar\u00e1\u017eky zat\u00edm neustaly a asi ani neustanou. Bavili se t\u00edm.<\/p>\n

„Tak se p\u0159edve\u010f,“ pob\u00eddnul ho Tom a pl\u00e1cnul sebou do sn\u011bhu zadkem nap\u0159ed. Ly\u017eovali u\u017e od osmi od r\u00e1na a jeho za\u010d\u00ednaly bolet svaly na nohou.<\/em><\/div>\n

A Andreas se p\u0159edvedl. Tomovi s Kayem skoro vypadly o\u010di, a jakmile blon\u010f\u00e1k vystoupal zp\u00e1tky nahoru na kopec (neochotn\u011b po sv\u00fdch), za\u010dali se do\u017eadovat, aby je to nau\u010dil. Prost\u011b norm\u00e1ln\u00ed den.<\/p>\n

Do ve\u010dera se ka\u017ed\u00fd z nich po\u0159\u00e1dn\u011b vym\u00e1chal ve sn\u011bhu, p\u0159i\u010dem\u017e se jim us\u00eddlil v rukavic\u00edch, v bot\u00e1ch, v trenk\u00e1ch – a znaven\u00ed odch\u00e1zeli na zaslou\u017eenou ve\u010de\u0159i. Nemluv\u011b o n\u011bkolika nara\u017een\u00fdch kostech a vybarvuj\u00edc\u00edch se mod\u0159in\u00e1ch.<\/em><\/div>\n

Ale nezaj\u00edmalo je to. Byli spolu, ly\u017eovali, tr\u00e9novali, bavili se. Kdo by cht\u011bl v\u00edc?<\/em><\/div>\n
Tom v tu chv\u00edli zapom\u00ednal na svoje pon\u00ed\u017een\u00ed. Na obdob\u00ed, kdy m\u011bl n\u011bkoho po boku. Skoro se to poda\u0159ilo.<\/p>\n

<\/em> Dny plynuly. Ani se nenad\u00e1li a u\u017e byl \u010dtvrtek. Kay se zrovna dneska tv\u00e1\u0159il jako ledov\u00e1 kr\u00e1lovna, i kdy\u017e za zdej\u0161\u00ed pobyt u\u017e m\u011bl p\u00e1rkr\u00e1t i n\u011bco, co se dalo ozna\u010dit za dobrou n\u00e1ladu. Tom se p\u0159est\u00e1val sna\u017eit. Sledoval jeho stavy, pokud byl dobr\u00fd den, bavili se norm\u00e1ln\u011b, pokud byl \u0161patn\u00fd, ly\u017eovali beze slova.<\/p>\n

„Kolik\u00e1t\u00fdho je ten Lond\u00fdn?“<\/div>\n

„Druh\u00fdho prosince,“ odpov\u011bd\u011bl nep\u0159\u00edtomn\u011b Tom, hned se ale p\u0159estal h\u016flkou \u0161\u0165ourat ve v\u00e1z\u00e1n\u00ed a zpozorn\u011bl. „M\u011bn\u00ed\u0161 n\u00e1zor?“<\/div>\n
„Podle toho na co.“<\/div>\n
Tom proto\u010dil o\u010di a rozjel se. Musel tr\u00e9novat, jestli cht\u011bl p\u0159edv\u00e9st aspo\u0148 slu\u0161n\u00fd kvalifika\u010dn\u00ed j\u00edzdy. V\u011bt\u0161\u00ed iluze si ned\u011blal. Vynechal v\u0161echny p\u0159ek\u00e1\u017eky a jel rovnou na skok. M\u011bl slu\u0161nou rychlost, mohl by zkusit\u2026 skon\u010dil p\u0159ibli\u017en\u011b u my\u0161lenky, \u017ee je asi cvok a \u0161vihnul sebou doleva. V u\u0161\u00edch sly\u0161el hu\u010den\u00ed, ale n\u011bco ho roz\u0159\u00edzlo. Zn\u011blo to jako zd\u011b\u0161en\u00fd v\u00fdk\u0159ik.<\/div>\n
„TOME!“<\/div>\n
Uc\u00edtil, jak ztr\u00e1c\u00ed kontrolu nad sv\u00fdm t\u011blem, ale nebr\u00e1nil se p\u00e1du. Instinktivn\u011b v\u011bd\u011bl, \u017ee pokud by to zkusil zastavit, dopadl by \u0161patn\u011b. Nebo sp\u00ed\u0161 h\u016f\u0159. Tma. Ne, b\u00edlo. V\u0161ude. A\u017e pak tma.<\/p>\n

Uc\u00edtil pal\u010divou bolest na obou tv\u00e1\u0159\u00edch. Zat\u0159\u00e1sl hlavou, aby odehnal cokoli, co to zp\u016fsobovalo. Otev\u0159el o\u010di.<\/div>\n

„Kayi\u2026“ vydechnul a cht\u011bl si sednout. Jeho kamar\u00e1d vypadal b\u00edlo – rud\u011b, na\u0161tvan\u011b, a z\u00e1rove\u0148 vyd\u011b\u0161en\u011b. „Co\u2026?“ P\u00e1r vte\u0159in bylo ticho.<\/div>\n
Kay kone\u010dn\u011b vypadal, \u017ee se uklid\u0148uje.<\/div>\n
„Kurva, Kaulitzi, co to bylo? V\u00ed\u0161, jak si m\u011b vyd\u011bsil? Nem\u016f\u017ee\u0161 m\u011b varovat, ne\u017e ud\u011bl\u00e1\u0161 n\u011bco takov\u00fdho? J\u00e1 nejsem od \u010derven\u00fdho k\u0159\u00ed\u017ee!“<\/div>\n
Nebo taky ne.<\/div>\n
Tom ho sledoval a musel se rozesm\u00e1t. „Klid. Nic zlomen\u00fdho snad nem\u00e1m.“<\/div>\n
„Klid?! Jo aha, tak klid. Ty jsi taky bl\u00e1zen. A to by je\u0161t\u011b sch\u00e1zelo, abys m\u011bl n\u011bco zlomen\u00fdho!“<\/div>\n
„Pomoz mi rad\u0161i vst\u00e1t, na k\u00e1z\u00e1n\u00ed bude \u010das na ob\u011bd\u011b,“ brouknul Tom a nat\u00e1hnul ruku. Kay ho vyt\u00e1hnul na nohy a podal mu ly\u017ee.<\/p>\n

Zd\u00e1lo se, \u017ee Tom\u016fv p\u00e1d prolomil ty pevn\u00e9 ledy, kter\u00e9 se mezi nimi vytvo\u0159ily. Kay se choval norm\u00e1ln\u011b\u2026 t\u00e9m\u011b\u0159. V sobotu se m\u00edsto dopoledn\u00edho ly\u017eov\u00e1n\u00ed usadili na slune\u010dn\u00e9 terase ly\u017ea\u0159sk\u00e9ho st\u0159ediska a nahodili relax.<\/div>\n

„Nespadl jsem poprv\u00e9.“<\/div>\n
„Poprv\u00e9 takhle\u2026 teda tenhle tejden,“ zazubil se Kay a podal si od Toma l\u00e1hev s pit\u00edm.<\/div>\n
Tom se u\u0161kl\u00edbnul a pit\u00ed si zase p\u0159ivlastnil. „M\u011bl bys vid\u011bt moje ramena. M\u00e1m dojem, \u017ee u\u017e budou cel\u00fd modr\u00fd. A o zadku ani nemluv\u00edm.“<\/div>\n
„A co hlava, s tou nic nem\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Ne, ta helma je\u2026 TY SR\u00c1\u010cI!“ Tomovi a\u017e moc pozd\u011b do\u0161lo, co t\u00edm Kay myslel. „Co si to dovoluje\u0161?!“<\/div>\n
Kay se usm\u00e1l do \u0161\u00e1tku, kter\u00fd m\u011bl omotan\u00fd kolem krku. Sna\u017eil se, opravdu se sna\u017eil. A\u017e kdy\u017e hrozilo, \u017ee by se Tomovi mohlo n\u011bco st\u00e1t, uv\u011bdomil si v pln\u00e9m rozsahu, jak\u00e1 je hloupost b\u00fdt na\u0161tvan\u00fd. Musel se p\u0159en\u00e9st\u2026 ale p\u0159es co? P\u0159es to, co c\u00edtil? B\u00e1l se, \u017ee to nedok\u00e1\u017ee. Ne napo\u0159\u00e1d. Ale musel to aspo\u0148 zkusit. Tom si podle jeho n\u00e1zoru nezaslou\u017eil tr\u00e1pen\u00ed.<\/p>\n

Vr\u00e1tili se oba v podstatn\u011b lep\u0161\u00ed n\u00e1lad\u011b, ne\u017e v jak\u00e9 odj\u00ed\u017ed\u011bli. Tom se dokonce t\u011b\u0161il do pr\u00e1ce. A kdy\u017e tam dorazil, nedok\u00e1zal s Billem, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b kon\u010dil sm\u011bnu, mluvit o n\u011b\u010dem jin\u00e9m ne\u017e o ly\u017eov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n

Bill si sbalil ta\u0161ku a usadil se na druh\u00e9 stran\u011b baru na barov\u00e9 \u017eidli\u010dce. „Kdy jedete do toho Lond\u00fdna?“<\/div>\n
Tom to uznal jako vhodn\u00e9 t\u00e9ma, kter\u00e9 m\u00e1 spojitost s ly\u017eov\u00e1n\u00edm, a dal si tu pr\u00e1ci se vzpom\u00edn\u00e1n\u00edm. „Je to od t\u0159et\u00edho\u2026 tak asi druh\u00fdho\u2026 moment, to je pozejt\u0159\u00ed!“<\/div>\n
Bill pobaven\u011b zakroutil hlavou. „Jo, to je. A vrac\u00edte se kdy?“<\/div>\n
„No, mysleli jsme, \u017ee osm\u00fdho nebo des\u00e1t\u00fdho, pro\u010d?“<\/div>\n
„Tak\u017ee dvan\u00e1ct\u00fdho m\u00e1\u0161 \u010das?“<\/div>\n
Tom, kter\u00fd st\u00e1le nech\u00e1pal, kam t\u011bmi ot\u00e1zkami Bill sm\u011b\u0159uje, p\u0159ik\u00fdvnul.<\/div>\n
„Tak v deset?“<\/div>\n
Tom pozvednul obo\u010d\u00ed p\u0159ekvapen\u00edm. Je\u0161t\u011b ne\u017e se stihnul usm\u00e1t, Bill si nerv\u00f3zn\u011b zastr\u010dil ruce do kapes \u010dern\u00e9 zimn\u00ed bundy a trochu se o\u0161il.<\/div>\n
„Nemohl by ses tv\u00e1\u0159it trochu\u2026 no, p\u0159\u00edtomn\u011bj\u0161, kdy\u017e u\u017e t\u011b zvu na rande?“<\/div>\n
Tom se rozesm\u00e1l a rychle p\u0159ik\u00fdvnul. „V deset by to \u0161lo.“<\/div>\n
Bill se usm\u00e1l a naklonil se p\u0159es bar a v\u011bnoval mu oby\u010dejnou, kr\u00e1tkou pusu. Vlastn\u011b jen p\u0159itisknul rty na jeho. Ale Tom z\u016fstal zara\u017een\u011b, s p\u0159iblbl\u00fdm \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i st\u00e1t je\u0161t\u011b p\u00e1r minut.<\/p>\n

Mo\u017en\u00e1 se v\u011bci za\u010dnou p\u0159eci jen obracet k lep\u0161\u00edmu. Nemohl tomu uv\u011b\u0159it. Kay\u2026 no dob\u0159e, to je\u0161t\u011b nebyl vy\u0159e\u0161en\u00fd probl\u00e9m, ale aspo\u0148 u\u017e ho net\u00ed\u017eil tak jako minul\u00fd t\u00fdden. Vlastn\u011b o tom ani jednou nemluvili, sp\u00ed\u0161 se takovou nevy\u0159\u010denou dohodou shodli, \u017ee na to zapomenou. Co\u017e Tom neum\u011bl, ale mohl to aspo\u0148 p\u0159edst\u00edrat. Mo\u017en\u00e1.<\/div>\n

A Bill\u2026 zd\u00e1lo se to tak perfektn\u00ed, \u017ee se toho b\u00e1l. C\u00edtil neutuchaj\u00edc\u00ed pot\u0159ebu Billovi vynahradit, jak se choval. Nikdy nev\u011b\u0159il, \u017ee by mohli b\u00fdt spolu v Berl\u00edn\u011b, dokonce v jedn\u00e9 kav\u00e1rn\u011b. Jen\u017ee druh\u00e1 \u010d\u00e1st jeho mysli poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e tr\u00e1vil \u010das s Billem, protestovala a podsouvala mu vzpom\u00ednku na jedinou v\u011btu, kter\u00e1 se zaryla mnohem hloub\u011bji, ne\u017e kter\u00e1koli Billova.<\/p>\n

Sakra, j\u00e1 ho miluju!<\/p>\n

<\/em> Vracelo se mu to ve snech, dokonce, i kdy\u017e \u0161el po ulici. Bylo to jako podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd nerv, kter\u00fd po\u0159\u00e1d bolel. Jedna jeho \u010d\u00e1st cht\u011bla j\u00edt s Billem ven, cht\u011bla to urovnat, cht\u011bla to v\u0161echno, co by te\u010f mohli m\u00edt. A ta druh\u00e1 oponovala. Ubl\u00ed\u017e\u00ed\u0161 Kayovi, ned\u011blej to\u2026<\/div>\n

Jen\u017ee koho si m\u00e1 vybrat? Kter\u00e9mu z nich m\u00e1 ubl\u00ed\u017eit? Oba je sv\u00fdm zp\u016fsobem miloval.<\/p>\n

Proto si vybral z\u00e1konit\u011b toho t\u0159et\u00edho. N\u011bco ho nutilo to ud\u011blat, a te\u010f kdy\u017e byl v bezv\u00fdchodn\u00e9 situaci, co se t\u00fdkalo Kaye a Billa, to bylo mnohem snaz\u0161\u00ed. Proto hned jak p\u0159i\u0161el dom\u016f, zasednul k po\u010d\u00edta\u010di a otev\u0159el skype.<\/p>\n

Tom_s<\/em><\/div>\n

Ahoj Andy, do Lond\u00fdna doraz\u00edm. D\u00edky za startovn\u00fd, s\u00e1m bych se asi nerozhoupal.<\/p>\n

<\/em> Chvili\u010dku koukal na obrazovku, ne\u017e se rozhodl.<\/p>\n

Omlouv\u00e1m se.<\/p>\n

<\/em> Zav\u0159el okno konverzace. To d\u011blal v\u017edycky, kdy\u017e nev\u011b\u0159il, \u017ee by doty\u010dn\u00fd odepsal. Ale oproti p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed nechal po\u010d\u00edta\u010d zapnut\u00fd, jen si vlezl na postel. Zvuk p\u0159\u00edchoz\u00ed zpr\u00e1vy ho donutil skoro vysko\u010dit zp\u00e1tky na \u017eidli.<\/p>\n

s_Dre<\/em><\/div>\n

Budu se t\u011b\u0161it, po\u010dkejte t\u0159et\u00edho v jeden\u00e1ct u zvuka\u0159\u016f, nechci v\u00e1s hledat :).<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
A mn\u011b se nemus\u00ed\u0161 omlouvat.<\/p>\n

<\/em> Tom p\u0159iv\u0159el o\u010di a musel se usm\u00e1t. Byli po\u0159\u00e1d kamar\u00e1di. Bez ohledu na okolnosti a minulou i moment\u00e1ln\u00ed situaci, na Andrease se mohl v\u017edycky spolehnout. A hodlal za\u0159\u00eddit, aby se Andreas v budoucnu mohl spolehnout na n\u011bj.<\/div>\n

Spole\u010dn\u00e9 ‚es‘ v p\u0159ezd\u00edvk\u00e1ch to jen potvrzovalo. V\u017edycky budou m\u00edt spole\u010dnou l\u00e1sku ke kopci a k backyard parku.<\/div>\n
‚S‘ jako skier.<\/p>\n

autor: GossipGirl<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: GossipGirl Odjeli na hory. Tom postavil Kaye p\u0159ed hotovou v\u011bc a ten ani neprotestoval. Sp\u00ed\u0161 byl ke v\u0161emu tak apatick\u00fd, \u017ee m\u011bl Tom chu\u0165 d\u00e1t mu p\u011bst\u00ed. V aut\u011b byl vd\u011b\u010dn\u00fd za r\u00e1dio, proto\u017ee sedm hodin v tak mal\u00e9m prostoru, kdy\u017e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[530],"tags":[],"class_list":["post-5425","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-jeden-moment"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5425","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5425"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5425\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5425"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5425"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5425"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}