{"id":5431,"date":"2013-01-12T17:00:00","date_gmt":"2013-01-12T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5415"},"modified":"2013-01-12T17:00:00","modified_gmt":"2013-01-12T16:00:00","slug":"my-silence-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/01\/12\/my-silence-2\/","title":{"rendered":"My silence 2."},"content":{"rendered":"
autor: Mayra<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom dal ob\u00e1lku na p\u0159edn\u00ed sedadlo a jel dom\u016f. Za chv\u00edli byl doma. Cht\u011bl po\u010dkat na kluky, ale zv\u011bdavost ho nenechala a on vyndal pap\u00edr z ob\u00e1lky, aby se pod\u00edval na text t\u00e9 p\u00edsn\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom hltav\u011b \u010detl ka\u017ed\u00e9 slovo. Do\u010detl. M\u011bl sm\u00ed\u0161en\u00e9 my\u0161lenky. Byla to p\u00edse\u0148, kterou Bill pojmenoval „Ztracen s\u00e1m“. Toma p\u0159ekvapilo, jak\u00e1 slova pou\u017eil, byla to p\u00edse\u0148, kter\u00e1 ukazuje, \u017ee sv\u011bt je takov\u00fd, jak\u00fd si ho ka\u017ed\u00fd ud\u011bl\u00e1, ale p\u0159eci jen jsou zde osudov\u00e9 momenty. P\u00edse\u0148, kter\u00e1 popisuje utrpen\u00ed ze samoty a smutek, kter\u00fd ale lze p\u0159em\u011bnit na \u0161t\u011bst\u00ed. P\u00edse\u0148, kter\u00e1 \u0159\u00edk\u00e1, a\u0165 si v\u00e1\u017e\u00edme ka\u017ed\u00e9ho, kdo n\u00e1m chce pomoci. P\u00edse\u0148 o tom, \u017ee nic nen\u00ed dokonal\u00e9, ale \u017ee l\u00e1ska dok\u00e1\u017ee z\u00e1zraky – dok\u00e1\u017ee zni\u010dit \u010dlov\u011bka, ale dok\u00e1\u017ee \u010dlov\u011bka i zlep\u0161it. P\u00edse\u0148 o tom, \u017ee v \u017eivot\u011b i kdy\u017e \u010dlov\u011bk nem\u00e1 svoji l\u00e1sku, m\u00e1me n\u011bkoho, komu m\u016f\u017eeme v\u011b\u0159it. \u00b4V\u00edm to, tak p\u0159esta\u0148 bre\u010det, j\u00e1 ti pom\u016f\u017eu s tvoj\u00ed bolest\u00ed,\u00b4 Tom si v\u0161\u00edmal v\u011bt, kter\u00e9ho nadchly, \u00b4Nekon\u010deno bolesti je na sv\u011bt\u011b, ale to neznamen\u00e1, \u017ee se nem\u016f\u017eeme c\u00edtit \u0161\u0165astn\u00ed – tak poj\u010f, ute\u010deme spolu\u00b4.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
V ten moment p\u0159i\u0161el Bill dom\u016f. V\u0161iml si, \u017ee si Tom \u010detl text p\u00edsn\u011b, kterou napsal. Tom neuhnul pohledem od pap\u00edru, kdy\u017e Bill ve\u0161el do m\u00edstnosti.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tome?“ vykoukl na Toma. Tom se pod\u00edval na Billa.<\/div>\n
<\/div>\n
„Pro\u010d jsi mi ne\u0159ekl, \u017ee jsi slo\u017eil novou p\u00edse\u0148?“ nasadil zv\u00eddav\u00fd pohled.<\/div>\n
<\/div>\n
„Hmmm… Zlob\u00ed\u0161 se?“ prohr\u00e1bl si rukou mezi vlasy.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ani ne, ale \u0159\u00edct jsi mi o tom mohl,“ \u0159ekl Tom a sv\u016fj pohled zam\u011b\u0159il znovu na pap\u00edr. Bill p\u0159ik\u00fdvnul a ode\u0161el do sv\u00e9 lo\u017enice.<\/div>\n
<\/div>\n
„Cht\u011bj\u00ed, abychom na to slo\u017eili melodii,“ k\u0159ikl Tom do Billovy lo\u017enice. Bill na to nic ne\u0159ekl, prost\u011b le\u017eel ve sv\u00e9 posteli a d\u00edval se do stropu. Tom zavolal Georgovi a Gustavovi. Kdy\u017e se dohodli, \u017ee p\u0159ijdou, \u0161el do sv\u00e9ho pokoje, za chv\u00edli za n\u00edm p\u0159i\u0161el i Bill. Za\u010dali vym\u00fd\u0161let melodii. Nakonec se shodli, \u017ee to bude pomal\u00e1 kytarov\u00e1 verze s hlasov\u00fdmi vysok\u00fdmi t\u00f3ny. Nakonec dorazili i Gustav s Georgem. Ti se shodli s n\u00e1zorem na melodii, ale trochu p\u0159idali bubny do refr\u00e9nu.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b skv\u011blej text,“ \u0159ekl Georg, kdy\u017e schov\u00e1vali kytary. Bill na to nic ne\u0159ekl, jen se od n\u011bj do\u010dkali mal\u00e9ho \u00fasm\u011bvu. Tom p\u0159ik\u00fdvl, tak\u00e9 mu to p\u0159i\u0161lo velmi dobr\u00e9, i kdy\u017e nen\u00ed zrovna ten typ, co by v p\u00edsni pou\u017e\u00edval zamilovan\u00fd text.<\/div>\n
<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee to bude m\u00edt \u00fasp\u011bch,“ dodal Gustav a v duchu si znovu \u010detl text.<\/div>\n
<\/div>\n
„Z\u00edtra nahrajeme demo, souhlas\u00edte?“ dodal Tom u dve\u0159\u00ed, kdy\u017e doprov\u00e1zel Gustava a Georga. V\u0161ichni souhlasn\u011b p\u0159ik\u00fdvli.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Hned kdy\u017e Tom zav\u0159el vchodov\u00e9 dve\u0159e, Bill u\u017e st\u00e1l v kuchyni a hledal alkohol.<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille… co to d\u011bl\u00e1\u0161? Ty ses dal na alkohol?“ sm\u00e1l se Tom. Bill na to nic ne\u0159ekl, proto\u017ee to byla tak trochu pravda. „Dej mi taky, brachu,“ p\u0159isedl si Tom k Billovi. Bill nalil jemu a sob\u011b a zbytek fla\u0161ky schoval. Kdy\u017e Bill dopil, ode\u0161el do sv\u00e9ho pokoje a po chv\u00edli ode\u0161el i Tom. Ale kdy\u017e si Bill v\u0161imnul, \u017ee Tom u\u017e nen\u00ed v kuchyni, hned tam \u0161el a vzal celou fla\u0161ku do sv\u00e9ho pokoje.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille?“ Tom st\u00e1l u dve\u0159\u00ed pokoje a cht\u011bl j\u00edt k Billovi. Otev\u0159el dve\u0159e a v\u0161imnul si, \u017ee dr\u017e\u00ed skoro vypitou fla\u0161ku od v\u00edna.<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille?!“ rychle zareagoval Tom.<\/div>\n
<\/div>\n
„Co? Aha… tebe ur\u010dit\u011b zaj\u00edm\u00e1, pro\u010d m\u00e1m tu fla\u0161ku… no ehmm…“ p\u0159em\u00fd\u0161lel Bill co \u0159\u00edct, ale pravda byla, \u017ee by mu musel zalhat.<\/div>\n
<\/div>\n
„V\u0161imnul jsem si, \u017ee v posledn\u00ed dob\u011b hodn\u011b pije\u0161, nemysl\u00ed\u0161?“ sedl si k Billovi.<\/div>\n
<\/div>\n
„Co\u017ee?!“ Zareagoval Bill. Tom se sna\u017eil nazna\u010dit, \u017ee by se m\u011bl za\u010d\u00edt krotit, posledn\u00ed dobou, kdy\u017e pije, tak po\u0159\u00e1dn\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
„V\u00ed\u0161 co, m\u011bl by ses prospat, dej mi tu fla\u0161ku,“ chytl fla\u0161ku z jeho rukou. Zhasl a ode\u0161el z pokoje. V ten moment v\u0161echny fla\u0161ky schoval, na\u010d je vyl\u00edvat – p\u0159eci je tu je\u0161t\u011b Tom!<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e se Bill probudil, \u0161el si p\u0159ed d\u016fm zap\u00e1lit cigaretu. Tom se probudil o n\u011bco pozd\u011bji.<\/div>\n
<\/div>\n
„No skv\u011bl\u00fd, zase, ale aspo\u0148 napsat mi to mohl,“ na\u0161tvan\u011b \u0159ekl Tom uprost\u0159ed bytu. V tom moment\u011b p\u0159i\u0161el Bill.<\/div>\n
<\/div>\n
„Kde si byl?“ vykoukl sm\u011brem k Billovi.<\/div>\n
<\/div>\n
„Jsi snad moje m\u00e1ma?!“<\/div>\n
<\/div>\n
„Ne, ale zaj\u00edm\u00e1 m\u011b to. Nem\u016f\u017eu snad v\u011bd\u011bt, kde je m\u016fj br\u00e1cha?“<\/div>\n
<\/div>\n
„Byl jsem si zap\u00e1lit cigaretu,“ po chv\u00edli \u0159ekl.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bill s Tomem se nasn\u00eddali a \u0161li do studia, aby nahr\u00e1li novou p\u00edse\u0148.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Zn\u00ed to skv\u011ble,“ v\u0161ichni se shodli, kdy\u017e bylo demo hotov\u00e9.<\/div>\n
<\/div>\n
„Kde jsi na\u0161el inspiraci na tento text?“ ptal se Georg, kdy\u017e vyp\u00ednali studio.<\/div>\n
<\/div>\n
„Prost\u011b z \u017eivota,“ pronesl klidn\u011b. Kdy\u017e u\u017e nikdo nepronesl \u017e\u00e1dn\u00e9 slovo, v\u0161ichni \u0161li dom\u016f.<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille, nestav\u00edme se v n\u011bjak\u00fdm baru?“ navrhl Tom. Bill souhlasn\u011b p\u0159ik\u00fdvnul.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Dorazili do mal\u00e9ho soukrom\u00e9ho baru nedaleko studia. Bylo tam celkem m\u00e1lo lid\u00ed, ale dvoj\u010dat\u016fm to nevadilo, byli celkem i r\u00e1di. Ale to, co Tomovi nechyb\u011blo v tomto baru, byly holky. Bill s Tomem pop\u00edjeli alkohol a sed\u011bli u baru.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak pov\u00eddej, Bille, co v posledn\u00ed dob\u011b m\u00e1\u0161 s t\u00edm alkoholem?“ pronesl celkem v\u00e1\u017en\u011b, mo\u017en\u00e1 i ironicky.<\/div>\n
<\/div>\n
„Co t\u00edm chce\u0161 nazna\u010dit?“ ne\u0159ekl Bill p\u0159\u00edmo.<\/div>\n
<\/div>\n
„No, \u017ee v posledn\u00ed dob\u011b pije\u0161 o dost v\u00edc ne\u017e obvykle.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Tome,“ oddechl si Bill. „Pravdou je, \u017ee jsem zoufal\u00fd, tot\u00e1ln\u011b zoufal\u00fd. U\u017e nev\u00edm, co d\u00e1l. Asi um\u0159u \u00fapln\u011b s\u00e1m,“ pronesl smutn\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tob\u011b na tom asi hodn\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed, co?“ polo\u017eil ruku na jeho z\u00e1da<\/div>\n
<\/div>\n
„M\u011bl bys b\u00fdt r\u00e1d, \u017ee t\u011b to tolik netr\u00e1p\u00ed, proto\u017ee p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed jen ne\u0161t\u011bst\u00ed na to myslet,“ slzely mu o\u010di. Tom nev\u011bd\u011bl, co na to \u0159\u00edct, m\u00e1 r\u00e1d Billa, hodn\u011b mu to p\u0159eje, ale tohle t\u00e9ma je rozhodn\u011b mimo n\u011bj.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, nev\u00edm, jestli ti dok\u00e1\u017eu poradit, co se t\u00fd\u010de l\u00e1sky, ale mysl\u00edm, \u017ee bys na to m\u011bl j\u00edt p\u0159\u00edmo. Nebrat to v\u00e1\u017en\u011b a nemyslet na budoucnost, teda aspo\u0148 ne na za\u010d\u00e1tku, pak se to zkaz\u00ed. Zkus prost\u011b m\u00edt o\u010di na \u0161\u0165opk\u00e1ch a v\u0161\u00edmat si, mysl\u00edm, \u017ee kluk jako ty m\u00e1 velik\u00fd \u0161ance na holky,“ posledn\u00ed v\u011btu pronesl potichu. Ale Billa p\u0159ekvapilo, co mu \u0159ekl, a hlavn\u011b jak mu to \u0159ekl – proc\u00edt\u011bn\u011b. Tohle t\u00e9ma je n\u00e1hodou pro n\u011bj p\u0159\u00edmo stvo\u0159en\u00e9 – myslel si Bill.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ale co kdy\u017e v tom l\u00e1ska nen\u00ed, co d\u00e1l?“<\/div>\n
<\/div>\n
„Sta\u010d\u00ed si vybrat holku, kter\u00e1 ti je sympatick\u00e1, vypad\u00e1 aspo\u0148 trochu k sv\u011btu, m\u00e1\u0161 j\u00ed aspo\u0148 trochu r\u00e1d a skv\u011ble si rozum\u00edte. Nikdy nev\u00ed\u0161, zamilovat se m\u016f\u017ee\u0161 do n\u00ed a\u017e pozd\u011bji, to se st\u00e1v\u00e1.“ Tom mluvil jako profesion\u00e1l a Bill ka\u017ed\u00e9 jeho slovo hltal do p\u00edsmene.<\/div>\n
<\/div>\n
„J\u00e1 na takov\u00e9 v\u011bci nejsem, miluju holky, obecn\u011b je miluju. A nav\u00edc u\u017e n\u011bjak\u00e9 v\u00e1\u017en\u00e9 vztahy jsem m\u011bl a mysl\u00edm, \u017ee je\u0161t\u011b budu m\u00edt!“ zamyslel se Tom. Pak u\u017e Tom zm\u011bnil t\u00e9ma, aby se Billovi trochu ulevilo.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Pozd\u011b ve\u010der, sp\u00ed\u0161 brzy r\u00e1no, se oba vraceli dom\u016f opil\u00ed. Bill byl tentokr\u00e1t znovu ten, co byl tot\u00e1ln\u011b namol. Tom ho polo\u017eil do postele, proto\u017ee Bill nebyl schopn\u00fd se nyn\u00ed o sebe postarat.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tome, m\u00e1m t\u011b r\u00e1d, jsi opravdu k\u00e1mo\u0161,“ pronesl Bill a la\u010dn\u011b si ho prohl\u00ed\u017eel.<\/div>\n
<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm. B\u011b\u017e sp\u00e1t.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Nejsem unaven\u00fd.“ Bill chytl Tomovu ruku, kdy\u017e ho p\u0159ikr\u00fdval. Tom na to nereagoval, ale nebr\u00e1nil se, oba byli hrozn\u011b opil\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tome, lehne\u0161 si ke mn\u011b?“ \u0161eptl mu do ucha. Tom si lehl vedle n\u011bj. Nic ne\u0159ekl, byl st\u00e1le potichu.<\/div>\n
<\/div>\n
„D\u00edky, k\u00e1mo, jsi skv\u011blej br\u00e1cha,“ \u0159ekl Bill. Oto\u010dili se k sob\u011b tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159. Do chvilky Bill usnul, Tom tam st\u00e1le le\u017eel a d\u00edval se na n\u011bj. Prost\u011b n\u011bjak nem\u011bl chu\u0165 odej\u00edt, v\u0161\u00edmal si v\u0161ech detail\u016f Billovy tv\u00e1\u0159e. Ale usnout st\u00e1le nemohl. Kdy\u017e si se\u010detl v\u0161echno, co se stalo v posledn\u00ed dob\u011b, je to opravdu zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Nikdy nic takov\u00e9ho s Billem neza\u017eil, byl trochu jin\u00fd, ale to co se nezm\u011bnilo, byla Billova touha po l\u00e1sce.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Mayra<\/strong><\/div>\n
betaraed: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mayra Tom dal ob\u00e1lku na p\u0159edn\u00ed sedadlo a jel dom\u016f. Za chv\u00edli byl doma. Cht\u011bl po\u010dkat na kluky, ale zv\u011bdavost ho nenechala a on vyndal pap\u00edr z ob\u00e1lky, aby se pod\u00edval na text t\u00e9 p\u00edsn\u011b. Tom hltav\u011b \u010detl ka\u017ed\u00e9 slovo. Do\u010detl.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[535],"tags":[],"class_list":["post-5431","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-my-silence"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5431","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5431"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5431\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5431"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5431"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5431"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}