{"id":5438,"date":"2013-01-09T18:00:00","date_gmt":"2013-01-09T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5422"},"modified":"2013-01-09T18:00:00","modified_gmt":"2013-01-09T17:00:00","slug":"transemotions-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/01\/09\/transemotions-7\/","title":{"rendered":"Transemotions 7."},"content":{"rendered":"
autor: Clarrkys<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Betty zni\u010den\u011b d\u011blala jeden mal\u00fd kr\u016f\u010dek za druh\u00fdm, opatrn\u011b do\u0161lapovala na rozp\u00e1lenou silnici, svoje okopan\u00e9 lodi\u010dky nesla v ruce. Rozhl\u00ed\u017eela se, kdy kone\u010dn\u011b uvid\u00ed n\u011bjakou vesnici, nebo aspo\u0148 n\u011bjak\u00fd d\u016fm, n\u011bco, co by zna\u010dilo, \u017ee kone\u010dn\u011b na\u0161li civilizaci a oni maj\u00ed \u0161anci se z tohoto zapad\u00e1kova dostat pry\u010d. \u0160li u\u017e hodinu p\u011b\u0161ky po silnici mezi poli a loukami, pot\u00e9 co museli ut\u00e9ct z motelu, proto\u017ee nem\u011bli na zaplacen\u00ed. Betty samoz\u0159ejm\u011b nechala kabelku s pen\u011bzi a v\u0161echny sv\u00e9 ostatn\u00ed v\u011bci v aut\u011b. V hlav\u011b si \u0159\u00edkala, \u017ee za v\u0161echno m\u016f\u017ee Tom, je to jeho vina\u2026 ona by nikdy nenechala pen\u00edze n\u011bkde v aut\u011b, u\u017e v\u016fbec by jen tak n\u011bkde nenechala svoje l\u00e9ky a ostatn\u00ed pot\u0159ebn\u00e9 v\u011bci. Jen\u017ee v ten den byla z Toma tak rozhozen\u00e1, \u017ee nejsp\u00ed\u0161 v\u016fbec nev\u011bd\u011bla, co d\u011bl\u00e1. Jo, je to v\u0161echno jeho chyba\u2026<\/p>\n

„N\u011bco m\u011b kone\u010dn\u011b napadlo!“ Vyk\u0159ikl radostn\u011b Tom a sko\u010dil p\u0159ed Betty, celou cestu \u0161el zklaman\u011b za n\u00ed.<\/div>\n

„Co?“ \u0158ekla Betty otr\u00e1ven\u011b, ne\u010dekala, \u017ee toho pobudu m\u016f\u017ee napadnout n\u011bjak\u00e1 rozumn\u00e1 v\u011bc, co m\u016f\u017eou ud\u011blat. Vlastn\u011b to byl jeho n\u00e1pad, aby z motelu utekli bez zaplacen\u00ed, te\u010f nem\u011bli nic, v\u016fbec nic.<\/div>\n
„Koukni, co m\u00e1m\u2026“ Tom vyt\u00e1hl z kapsy asi \u010dty\u0159i nebo p\u011bt mal\u00fdch igelitov\u00fdch pytl\u00ed\u010dk\u016f s b\u00edl\u00fdm pr\u00e1\u0161kem. Betty se nadechovala, \u017ee \u0159ekne n\u011bco k\u00e1rav\u00e9ho, potom se ale na Tomovu nap\u0159a\u017eenou ruku zad\u00edvala.<\/div>\n
„A pom\u016f\u017ee to? J\u00e1 jsem je\u0161t\u011b nikdy-\u2026“ Byla zastavena Tomem.<\/div>\n
„Bl\u00e1zn\u00ed\u0161? Myslel jsem t\u00edm, \u017ee to m\u016f\u017eem prodat!“<\/div>\n
„Oh\u2026 aha.“ P\u00edpla Betty su\u0161e, c\u00edtila se trapn\u011b. Jak ji v\u016fbec mohlo napadnout, \u017ee ona by\u2026? „A komu to tady chce\u0161 prodat? Nikdo tady nen\u00ed, nem\u00e1m mapu, v\u016fbec nev\u00edm, kde jsme, a jak daleko je n\u011bjak\u00e9 m\u011bsto. A um\u00ed\u0161 to v\u016fbec prodat? Co kdy\u017e t\u011b chyt\u00ed, jak to n\u011bkomu nab\u00edz\u00ed\u0161, znovu t\u011b zav\u0159ou a co j\u00e1 potom\u2026 co?“ Betty za\u010dala ti\u0161e vzlykat, dala tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed. Bre\u010det se j\u00ed cht\u011blo celou dobu, ale hrdinsky to v sob\u011b dr\u017eela. Te\u010f na ni v\u0161e nalehlo. Tom se na ni smutn\u011b pod\u00edval, schoval v\u0161e zp\u00e1tky do kapsy. M\u011bl u sebe sv\u016fj bat\u016f\u017eek, ve kter\u00e9m m\u011bl schovanou svou kn\u00ed\u017eku s naspo\u0159en\u00fdmi pen\u011bzi, ale necht\u011bl, aby to Betty v\u011bd\u011bla. A u\u017e v\u016fbec necht\u011bl ty pen\u00edze pou\u017e\u00edt.<\/div>\n
„Hele\u2026 klid. Co kdyby ses po\u0159\u00e1dn\u011b rozhl\u00eddla, hm?“ Pousm\u00e1l se Tom a pohladil Betty po rameni, opatrn\u011b j\u00ed zvedl hlavu nahoru, aby se pod\u00edvala p\u0159ed sebe. Bylo vid\u011bt, jak se jej\u00ed o\u010di na malou chvilku rozz\u00e1\u0159ily, kdy\u017e v d\u00e1lce byly kone\u010dn\u011b vid\u011bt n\u011bjak\u00e9 domy.<\/p>\n<\/div>\n
\n
<\/div>\n
***<\/div>\n
\n

Betty vkr\u00e1\u010dela opatrn\u011b do n\u011bjak\u00e9 vesnick\u00e9 hospody, s Tomem v pat\u00e1ch samoz\u0159ejm\u011b. Tom hned zam\u00ed\u0159il na z\u00e1chody, Betty se rozhl\u00ed\u017eela a p\u00e1r kroky p\u0159e\u0161la k baru, sedla si a pokukovala na p\u00e1r drobn\u00fdch, kter\u00e9 tam le\u017eely. Pod\u00edvala se, jestli ji n\u011bkdo nesleduje, ale zrovna kdy\u017e natahovala ruku, n\u011bjak\u00fd mu\u017e, co sed\u011bl opod\u00e1l, se na ni oto\u010dil a usm\u00e1l se. Betty se usm\u00e1la taky, s po\u0159\u00e1d nata\u017eenou rukou nev\u011bd\u011bla, co m\u00e1 d\u011blat, a proto sebrala z baru hranolku, kter\u00e1 tam le\u017eela na odlo\u017een\u00e9m t\u00e1cku. C\u00edtila se jako nejv\u011bt\u0161\u00ed \u0161pind\u00edra, ale n\u011bjak to zahr\u00e1t musela.<\/p>\n

„Ahoj,“ \u0159ekl ten chl\u00e1pek, co Betty sledoval. „J\u00e1 jsem Lukas. Je\u0161t\u011b jsem v\u00e1s tady nevid\u011bl, jenom cestujete okolo?“ Vl\u00eddn\u011b se usm\u00e1l. Betty si ho prohl\u00eddla. Nebyl to zrovna nejv\u011bt\u0161\u00ed fe\u0161\u00e1k, rozhodn\u011b se nemohl rovnat Tomovi, ale taky ur\u010dit\u011b nebyl k zahozen\u00ed. Byl to snad prvn\u00ed chlap po n\u011bkolika m\u011bs\u00edc\u00edch, kter\u00fd Betty oslovil.<\/div>\n

„Jsem Betty,“ podala mu ruku, „a ano, cestujeme tudy s jedn\u00edm kamar\u00e1dem, ode\u0161el na toalety.“ Lukas se usm\u00e1l, kdy\u017e zjistil, \u017ee Betty nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9ho p\u0159\u00edtele nebo man\u017eela s sebou.<\/div>\n
„To jste se asi n\u011bkde brodili p\u011b\u0161ky, kdy\u017e tak kouk\u00e1m na va\u0161e nohy\u2026 ne, \u017ee by byly n\u011b\u010d\u00edm \u0161patn\u00e9, m\u00e1te \u00fa\u017easn\u00e9 no\u017eky, jen to vypad\u00e1, \u017ee jste se v\u00e1lela v bl\u00e1t\u011b.“ Zavtipkoval Lukas. Betty zahanben\u011b sklopila hlavu, sna\u017eila se svoje nohy n\u011bjak schovat. V\u011bd\u011bla, \u017ee m\u00e1 nohy \u0161pinav\u00e9 z cesty, ale jej\u00ed b\u00edl\u00e9 lodi\u010dky j\u00ed po p\u00e1r des\u00edtk\u00e1ch minut ud\u011blaly opravdu o\u0161kliv\u00e9 puch\u00fd\u0159e, tak\u017ee si je rad\u0161i na cestu sundala.<\/div>\n
„No, m\u011bli jsme trochu sm\u016flu\u2026 ukradli n\u00e1m auto u motelu, vlastn\u011b nem\u00e1me \u017e\u00e1dn\u00e9 pen\u00edze, nem\u00e1me se jak dostat zp\u00e1tky do Mnichova.“ \u0158ekla Betty narovinu.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b? J\u00e1 m\u00e1m t\u00edm sm\u011brem z\u00edtra cestu, mohl bych v\u00e1s aspo\u0148 kousek sv\u00e9st.“<\/div>\n
„Opravdu?“ Betty zaz\u00e1\u0159ily o\u010di, hned p\u0159esedla o jednu \u017eidli\u010dku bl\u00ed\u017e k Lukasovi.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Mezit\u00edm Tom na z\u00e1chodech st\u00e1l op\u0159en\u00fd o kachli\u010dky, kter\u00e9 ho aspo\u0148 trochu chladily, a sledoval, kdo dal\u0161\u00ed p\u0159ijde. U\u017e n\u011bkolik chl\u00e1pk\u016f jen tak pro\u0161lo, vykonalo pot\u0159ebu a zase ode\u0161li. Zrovna ale vstoupil do dve\u0159\u00ed jeden postar\u0161\u00ed chlap, kter\u00fd se p\u0159i pohledu na Toma usm\u00e1l. Tom vyc\u00edtil, \u017ee natrefil na spr\u00e1vn\u00e9ho, taky se usm\u00e1l a \u0161el se vy\u010d\u016frat vedle n\u011bho. Pokukoval na n\u011bj, skousl si sv\u016fdn\u011b ret a sledoval jeho reakci.<\/p><\/div>\n

„M\u00e1te z\u00e1jem?“ \u0160eptl a sna\u017eil se zad\u00edvat se tomu mu\u017ei do o\u010d\u00ed, p\u0159ejel jazykem p\u0159es sv\u016fj piercing ve rtu.<\/div>\n
„O co?“ Chl\u00e1pek oto\u010dil hlavu a prohl\u00e9dl si cel\u00e9 Tomovo t\u011blo. Usm\u00e1l se a zastavil se o\u010dima na jeho zadku.<\/div>\n
„O m\u011b\u2026“ za\u0161eptal ti\u0161e Tom. Zapnul si kalhoty a p\u0159e\u0161el bl\u00ed\u017e k n\u011bmu, pohladil ho jednou rukou na z\u00e1dech, p\u0159es rameno se mu pod\u00edval dol\u016f. Usm\u00e1l se, druhou rukou mu lehce p\u0159ejel v chloupc\u00edch v podb\u0159i\u0161ku a vydechl mu u ucha. „Za stovku si m\u016f\u017ee\u0161 se mnou d\u011blat, co chce\u0161\u2026“ Vydechl. Pozorn\u011b sledoval reakci toho chl\u00e1pka. Kdyby se v n\u011bm spletl, u\u017e d\u00e1vno by dostal p\u011bst\u00ed.<\/p>\n

„D\u00e1m pades\u00e1t,“ chlap se oto\u010dil v\u00edce k tomu mlad\u00e9mu klukovi, p\u0159ejel mu velkou drsnou dlan\u00ed po z\u00e1dech a zastavil se na zadku.<\/div>\n

„Osmdes\u00e1t,“ \u0159ekl Tom o n\u011bco hlasit\u011bji a d\u00edval se mu v\u00e1\u017en\u011b do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„\u0160edes\u00e1t,“ zm\u00e1\u010dkl Tomovi zadek, potom mu rukou zajel pod kalhoty a zm\u00e1\u010dkl mu ho hol\u00fd, vzru\u0161en\u011b p\u0159itom zast\u00e9nal.<\/div>\n
„Fajn,“ odsekl trochu Tom a za\u010dal chl\u00e1pkovi stahovat kalhoty, u\u017e u\u017e si klekal p\u0159ed n\u011bj na zem, ale mu\u017e ho zastavil.<\/div>\n
„M\u00e1m tady na parkovi\u0161ti n\u00e1kla\u010f\u00e1k. M\u016f\u017eem tam, budem tam m\u00edt v\u00edc soukrom\u00ed.“ Usm\u00e1l se a vyt\u00e1hl Toma zp\u00e1tky nahoru, pl\u00e1cl ho siln\u011b po zadku, a\u017e Tom usykl a tla\u010dil ho ven z toalet.<\/p>\n

Kdy\u017e proch\u00e1zeli kolem Betty, Tom doufal, \u017ee si ho nev\u0161imne, ale Betty se usm\u00e1la a je\u0161t\u011b mu zam\u00e1vala. Tom j\u00ed uk\u00e1zal zvednut\u00fd palec a usm\u00e1l se na ni taky, kdy\u017e vy\u0161el ven v pat\u00e1ch s t\u00edm chlapem. Doufal, \u017ee si Betty bude myslet, \u017ee se mu poda\u0159ilo naj\u00edt n\u011bkoho, kdo si koup\u00ed ty drogy. Kdy\u017e ho ten chlap t\u00e1hl za ruku k jedin\u00e9mu n\u00e1kla\u010f\u00e1ku na parkovi\u0161ti, uchechtl se Tom nad Bettyinou hloupost\u00ed, kdy\u017e v\u011b\u0159ila, \u017ee by se Tom dobrovoln\u011b vzdal sv\u00fdch pytl\u00ed\u010dk\u016f s drogami.<\/p>\n

Byl doslova natla\u010den dovnit\u0159 a potom ho ten chlap nacpal dozadu za sedadla, aby je nikdo nevid\u011bl. Byla tam tma, ale Tom po hmatu na\u0161el chlapovy kalhoty a sundal mu je pod zadek. Mu\u017e do n\u011bj ale siln\u011b str\u010dil, a\u017e se Tom p\u0159ekulil na z\u00e1da, a Tom pochopil, \u017ee tady nebude on ten, kdo rozhoduje. Jenom le\u017eel a nechal ho d\u011blat, cokoliv chce, jen ho ob\u010das pohladil po ruce nebo z\u00e1dech, aby to vypadalo, \u017ee m\u00e1 taky z\u00e1jem. Po chv\u00edli bolestn\u011b vyk\u0159ikl, kdy\u017e do n\u011bho bez p\u0159\u00edpravy vniknul, ale ze zvyku hned za\u010dal nahran\u011b hlasit\u011b vzdychat\u2026<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Betty sed\u011bla u baru, u\u017e trochu znud\u011bn\u00e1 z toho pov\u00edd\u00e1n\u00ed. Hlavn\u00ed je, \u017ee na\u0161la n\u011bkoho, kdo jim dovol\u00ed u nich p\u0159espat a z\u00edtra je odveze co jen nejbl\u00ed\u017ee k Mnichovu, co to p\u016fjde. Sledovala dve\u0159e, zaj\u00edmalo ji, kde je Tom tak dlouho. Nakonec ale ve\u0161el dovnit\u0159, byl trochu zpocen\u00fd a triko m\u011bl obr\u00e1cen\u011b. Betty zamrkala nad jeho zjevem, ale asi byl prost\u011b venku a bylo mu vedro. Dnes je tam opravdu jako v saun\u011b\u2026<\/p>\n

„Tome?“ usm\u00e1la se na n\u011bho a poklepala rukou vedle sebe na \u017eidli\u010dku. Kdy\u017e si Tom sedl, podal j\u00ed pod barem p\u00e1r zmuchlan\u00fdch bankovek a Betty je s potuteln\u00fdm \u00fasm\u011bvem schovala do jeho batohu, kter\u00fd m\u011bla u sebe. Netu\u0161ila, \u017ee se to d\u00e1 prodat za tolik pen\u011bz, budou z toho snad nakonec i bohat\u00ed. \u0160\u0165astn\u011b se usm\u00e1la na Lukase a pohladila Toma po mokr\u00fdch z\u00e1dech.<\/div>\n

„Lukasi, to je Tom, o kter\u00e9m jsem v\u00e1m \u0159\u00edkala.“<\/div>\n
„T\u011b\u0161\u00ed m\u011b, mlad\u00fd mu\u017ei,“ usm\u00e1l se Lukas a jenom na Toma zam\u00e1val. Tom mu v\u011bnoval otr\u00e1ven\u00fd pohled, ale pokusil se nahodit aspo\u0148 n\u011bjak\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Tome, Lukas je tak hodn\u00fd, \u017ee n\u00e1m dovol\u00ed u n\u011bj p\u0159espat a z\u00edtra n\u00e1s kousek odveze, m\u00e1 cestu k Mnichovu. No nen\u00ed to par\u00e1dn\u00ed?“<\/div>\n
„Jo, asi je\u2026“ Tom se pokusil o n\u011bco up\u0159\u00edmn\u011bji usm\u00e1t na Betty. Necht\u011bl, aby se mezi n\u011b pletl n\u011bjak\u00fd nechutn\u00fd Lukas, kter\u00fd po\u0159\u00e1d jenom \u010dum\u011bl Betty do v\u00fdst\u0159ihu. \u017d\u00e1rlil. Objal Betty kolem ramen, p\u0159it\u00e1hl si ji v\u00edc k sob\u011b a napil se z jej\u00ed skleni\u010dky vychlazen\u00e9ho d\u017eusu, kter\u00fd Betty koupil Lukas. Betty se jenom nerv\u00f3zn\u011b usm\u00e1la na oba dva a doufala, \u017ee odtud vypadnou co nejd\u0159\u00edv.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Betty sed\u011bla na d\u0159ev\u011bn\u00e9 houpa\u010dce, jenom lehce se pohupovala a bos\u00fdma nohama se\u0161lap\u00e1vala mokrou tr\u00e1vu, kter\u00e1 jako by j\u00ed dod\u00e1vala energii. Op\u0159ela se a zad\u00edvala se na \u010dern\u00e9 nebe, a zasnila se\u2026 takhle by n\u011bkdy cht\u011bla \u017e\u00edt, m\u00edt d\u016fm s velkou zahradou a houpa\u010dkou, kde by mohla ka\u017ed\u00fd ve\u010der sed\u011bt, jenom sed\u011bt a uvolnit se, nem\u00edt \u017e\u00e1dn\u00e9 starosti a nad ni\u010d\u00edm nep\u0159em\u00fd\u0161let.<\/p><\/div>\n

Lukas u\u017e ode\u0161el dovnit\u0159, nechal Betty sed\u011bt o samot\u011b. Byla tam ale sama snad jen p\u00e1r minut, hned za n\u00ed p\u0159i\u0161el Tom, kter\u00fd sledoval z okna, jak se Betty cel\u00fd ve\u010der bav\u00ed s Lukasem, jak se chichot\u00e1 jeho vtip\u016fm. To on tam m\u011bl sed\u011bt, ne n\u011bjak\u00fd skoro ple\u0161at\u00fd p\u00e1prda\u2026<\/p>\n

„Bavila ses?“ \u0159ekl o n\u011bco hrub\u011bji, ne\u017e p\u016fvodn\u011b zam\u00fd\u0161lel, Betty ale jeho nep\u011bkn\u00e9mu t\u00f3nu hlasu nev\u011bnovala pozornost, jen se usm\u00e1la.<\/div>\n

„Posa\u010f se taky\u2026 je tady takov\u00e9 ticho a klid.“ Po\u010dkala, a\u017e si Tom sedne a potom se houpa\u010dka zase pomalinku rozhoupala. Chv\u00edli bylo ticho, Tom pochopil, \u017ee nejsp\u00ed\u0161 nem\u00e1 n\u00e1ladu debatovat, ale on sem kv\u016fli tomu p\u0159i\u0161el.<\/div>\n
„Ned\u00e1\u0161 se s t\u00edm chlapem dohromady, \u017ee ne? Je nechutnej a slizkej\u2026 po\u0159\u00e1d ti kouk\u00e1 na prsa nebo na zadek, je to hnusn\u00fd, nejrad\u0161i bych mu jednu vrazil.“ \u0158ekl Tom prudce a v\u00e1\u017en\u011b, Betty se musela ti\u0161e zasm\u00e1t. „Pro\u010d se sm\u011bje\u0161? J\u00e1 to mysl\u00edm v\u00e1\u017en\u011b, d\u00e1m mu p\u011bst\u00ed, kdy\u017e se na tebe bude zase koukat jako na ko\u0159ist.“<\/div>\n
„Copak ty ses tak na m\u011b v\u010dera taky tak ned\u00edval? A n\u00e1hodou je docela mil\u00fd, pozorn\u00fd\u2026 nechov\u00e1 se tak drze a nevhodn\u011b jako ty. A ne\u017e\u00e1rli, Tome, jsi potom moc roztomil\u00fd,“ zachichotala se Betty ti\u0161e, polo\u017eila Tomovi ruku na stehno a zase se op\u0159ela a sledovala hv\u011bzdy.<\/p>\n

Tom se spokojil s my\u0161lenkou, \u017ee je roztomil\u00fd, a taky se op\u0159el a sledoval nebe. Najednou se mu taky dostavil do hrudi p\u0159\u00edjemn\u00fd pocit, kdy\u017e sly\u0161el bl\u00edzko u ucha, jak Betty ti\u0161e oddechuje, a p\u0159itom mu lehce jemnou ru\u010dkou p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00ed po noze\u2026<\/p>\n

autor: Clarrkys<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Clarrkys Betty zni\u010den\u011b d\u011blala jeden mal\u00fd kr\u016f\u010dek za druh\u00fdm, opatrn\u011b do\u0161lapovala na rozp\u00e1lenou silnici, svoje okopan\u00e9 lodi\u010dky nesla v ruce. Rozhl\u00ed\u017eela se, kdy kone\u010dn\u011b uvid\u00ed n\u011bjakou vesnici, nebo aspo\u0148 n\u011bjak\u00fd d\u016fm, n\u011bco, co by zna\u010dilo, \u017ee kone\u010dn\u011b na\u0161li civilizaci a oni<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[505],"tags":[],"class_list":["post-5438","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-transemotions"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5438","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5438"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5438\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5438"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5438"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5438"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}