{"id":5445,"date":"2013-01-07T16:00:00","date_gmt":"2013-01-07T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5429"},"modified":"2013-01-07T16:00:00","modified_gmt":"2013-01-07T15:00:00","slug":"julie-20","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/01\/07\/julie-20\/","title":{"rendered":"Julie 20."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tomovi se v to r\u00e1no v\u016fbec necht\u011blo vracet dom\u016f.<\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e se nad t\u00edm zamyslel, uv\u011bdomil si, \u017ee se nevrac\u00ed dom\u016f. Pr\u00e1v\u011b naopak. Sv\u016fj domov pr\u00e1v\u011b opou\u0161t\u011bl. Lou\u010den\u00ed s Billem mu p\u0159i\u0161lo nekone\u010dn\u00e9. Dok\u00e1zal by st\u00e1t mezi dve\u0159mi, obj\u00edmat jej a l\u00edbat klidn\u011b i cel\u00e9 hodiny. Dnes v\u0161ak nemohl.<\/p>\n

Byl toti\u017e p\u00e1tek.<\/p>\n

Den oslavy Billov\u00fdch narozenin a pr\u00e1v\u011b jeho narozeniny byly d\u016fvodem, pro kter\u00fd se rozhodl rad\u011bji odej\u00edt co nejd\u0159\u00edve. Nebyl si jist\u00fd, jak dlouho by se dok\u00e1zal vp\u00edjet do t\u011bch and\u011blsk\u00fdch o\u010d\u00ed a nezul\u00edbat jej p\u0159itom s vesel\u00fdm pop\u0159\u00e1n\u00edm v\u0161eho nejlep\u0161\u00edho. I kdy\u017e nerad, musel odm\u00edtnout i nab\u00eddku spole\u010dn\u00e9 sn\u00eddan\u011b a p\u0159i pohledu do jeho smutn\u00fdch o\u010d\u00ed si sl\u00edbil, \u017ee mu to pozd\u011bji v\u0161echno vynahrad\u00ed.<\/p>\n

Nyn\u00ed st\u00e1l p\u0159ede dve\u0159mi Andreasova bytu a opravdu se b\u00e1l otev\u0159\u00edt dve\u0159e a vej\u00edt dovnit\u0159. Ne\u010dekal \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u0159el\u00e9 p\u0159iv\u00edt\u00e1n\u00ed. Kdy\u017e odch\u00e1zel, jeho nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel sotva st\u00e1l na nohou, tak\u017ee mohl jenom h\u00e1dat, zdali se nach\u00e1zel na z\u00e1chod\u011b, n\u011bkde na podlaze, nebo v nejlep\u0161\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b na gau\u010di, v oklopen\u00ed opil\u00fdch holek.<\/p>\n

Pousm\u00e1l se p\u0159i p\u0159edstav\u011b, jak hrd\u011b by se z\u0159ejm\u011b hned po probuzen\u00ed c\u00edtil. Pobaven\u011b zavrt\u011bl hlavou, opatrn\u011b zato\u010dil kl\u00ed\u010dem a vz\u00e1p\u011bt\u00ed p\u0159ekvapen\u011b sklonil hlavu a vzal vyzv\u00e1n\u011bj\u00edc\u00ed mobil do dlan\u00ed.<\/div>\n

<\/div>\n
Byl si t\u00e9m\u011b\u0159 jist\u00fd, \u017ee je to Bill.<\/div>\n
<\/div>\n
I on celou cestu bojoval s touhou zavolat mu a pla\u0161e se p\u0159iznat, \u017ee bez n\u011bj nedok\u00e1\u017ee vydr\u017eet u\u017e ani deset minut a \u017ee mu moc chyb\u00ed. V\u016fbec se neobt\u011b\u017eoval pohl\u00e9dnout na jm\u00e9no volaj\u00edc\u00edho. Jist\u011b, jednal hloup\u011b, ale nemohl si pomoct. P\u0159i\u0161lo mu to jako zbyte\u010dn\u00e9 pl\u00fdtv\u00e1n\u00ed \u010dasu, zejm\u00e9na ve chv\u00edli, kdy on tak nal\u00e9hav\u011b pot\u0159eboval sly\u0161et jeho hlas a sladk\u00fd sm\u00edch.<\/div>\n
\n
„Chyb\u00ed\u0161 mi,“ okam\u017eit\u011b p\u0159ijal hovor a zoufale zast\u00e9nal. Hlavou se op\u0159el o dve\u0159e, kousaj\u00edc se do rtu, naslouchal ozv\u011bn\u011b d\u00fdch\u00e1n\u00ed druh\u00e9 osoby.<\/div>\n
<\/div>\n
„Jak jsi v\u011bd\u011bl, \u017ee jsem to j\u00e1?“ Bill se na druh\u00e9 stran\u011b hovoru sladce zaculil, jeho srdce za\u010dalo tlouct o pozn\u00e1n\u00ed rychleji, na z\u00e1p\u011bst\u00ed spat\u0159il stopy hus\u00ed k\u016f\u017ee.<\/div>\n
<\/div>\n
„C\u00edtil jsem to.“ Bill\u016fv \u017ealudek ud\u011blal n\u011bkolik prudk\u00fdch kotrmelc\u016f. Z\u0159ejm\u011b si nikdy nezvykne na to, co s jeho t\u011blem prov\u00e1d\u011bl Tom\u016fv hlas. I kdy\u017e jej nevid\u011bl, byl si jist\u00fd, \u017ee se usm\u00edv\u00e1 a zastesklo se mu po jeho objet\u00ed. Trvalo n\u011bkolik vte\u0159in, ne\u017e op\u011bt promluvil.<\/div>\n
<\/div>\n
„Vlastn\u011b jsem ti cht\u011bl \u0159\u00edct, \u017ee m\u016f\u017ee\u0161 litovat, \u017ee jsi nez\u016fstal. Babi\u010dka ud\u011blala skv\u011bl\u00e9 bor\u016fvkov\u00e9 l\u00edvance.“<\/p>\n

A nejenom to. M\u00e1m narozeniny a chci, abys byl se mnou.<\/p>\n

<\/em> Zrovna ve chv\u00edli, kdy se mu s t\u00edm cht\u011bl sv\u011b\u0159it, jej Tom p\u0159edb\u011bhl.<\/div>\n

<\/div>\n
„Rad\u011bji mi to ne\u0159\u00edkej. M\u00e1m takov\u00fd hlad, \u017ee bych-,“tentokr\u00e1t byl on p\u0159eru\u0161en Billov\u00fdm smutn\u00fdm povzdechem.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak pro\u010d jsi ode\u0161el?“<\/div>\n
<\/div>\n
\u00dapln\u011b jej vid\u011bl, jak skl\u00e1n\u00ed hlavu, tiskne rty k sob\u011b a o\u010dek\u00e1v\u00e1 jenom tu nejhor\u0161\u00ed odpov\u011b\u010f. Ale vid\u011bl tak\u00e9 i sebe, jak k n\u011bmu pomalu p\u0159istupuje, bere do dlan\u00ed jeho tv\u00e1\u0159 a omlouv\u00e1 se mu dlouh\u00fdmi polibky. Dal by cokoliv za to, aby mohl b\u00fdt s n\u00edm, ale pokud by neode\u0161el, jist\u011b by zkazil p\u0159ekvapen\u00ed, kter\u00e9 pro n\u011bj Silvie s Filipem p\u0159ipravovali, proto\u017ee by mu nemohl lh\u00e1t. Krom\u011b toho musel je\u0161t\u011b za\u0159\u00eddit sv\u00e9 vlastn\u00ed p\u0159ekvapen\u00ed.<\/p>\n

„Pokud nechce\u0161, nemus\u00edme b\u00fdt spolu ka\u017ed\u00fd den, ale dnes\u2026 dnes,“ v\u011bnoval skl\u00ed\u010den\u00fd pohled sm\u011brem k post\u00fdlce, odkud na n\u011bj zv\u011bdav\u011b hled\u011bla Julie s ply\u0161\u00e1kem v n\u00e1ru\u010d\u00ed. Netu\u0161il, jak by mu to m\u011bl \u0159\u00edct. Byl si jist\u00fd, \u017ee kdyby se p\u0159iznal, \u017ee m\u00e1 narozeniny, Tom by se zhrozil nad t\u00edm, \u017ee pro n\u011bj je\u0161t\u011b nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00fd d\u00e1rek, a to rozhodn\u011b necht\u011bl. Nepot\u0159eboval d\u00e1rky. \u00dapln\u011b by mu sta\u010dila jeho bl\u00edzkost. Po ni\u010dem jin\u00e9m netou\u017eil.<\/p>\n

„Ne, ne, ne, Bille, ty jsi m\u011b \u0161patn\u011b pochopil,“ nerozum\u011bl tomu, pro\u010d si tak m\u00e1lo v\u011b\u0159il. Byl jeho and\u011blem. And\u011blem, kter\u00fd si po\u0159\u00e1d myslel, \u017ee jejich setk\u00e1n\u00ed zni\u010dilo Tomovu slibnou budoucnost. A p\u0159itom on byl jeho budoucnost\u00ed. Jenom on a mal\u00e1 Julie.<\/div>\n

<\/div>\n
„V\u011b\u0159 mi, \u017ee si nic nep\u0159eji v\u00edc ne\u017e to, abychom byli po\u0159\u00e1d spolu.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak\u017ee p\u0159ijde\u0161?“<\/div>\n
<\/div>\n
„Pokud mi odlo\u017e\u00ed\u0161 z t\u011bch skv\u011bl\u00fdch l\u00edvanc\u016f.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Rozmysl\u00edm si to,“ sly\u0161et Billovo vesel\u00e9 chichot\u00e1n\u00ed, bylo pro Toma hotov\u00fdm z\u00e1zrakem.<\/div>\n
<\/div>\n
Bylo a\u017e \u0161\u00edlen\u00e9, jak moc jej ten kluk pobl\u00e1znil. Miloval jej cel\u00fdm sv\u00fdm srdcem, kdyby mohl, dal by mu sv\u00e9 nohy a s \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i by sledoval, jak op\u011bt tan\u010d\u00ed. Vr\u00e1til by mu jeho maminku. Poskl\u00e1dal by jeho sv\u011bt z t\u011bch drobn\u00fdch \u00falomk\u016f op\u011bt dohromady a \u017eil by z jeho \u0161t\u011bst\u00ed.<\/p>\n

Jak kr\u00e1sn\u00e1 p\u0159edstava.<\/p>\n

Sta\u010dilo rychl\u00e9 rozlou\u010den\u00ed, vr\u00e1cen\u00ed mobilu zp\u011bt na p\u016fvodn\u00ed m\u00edsto do mal\u00e9 kapsy na tepl\u00e1k\u00e1ch, a on se op\u011bt ocital ve skute\u010dn\u00e9m \u017eivot\u011b. Na chvilku se op\u011bt vr\u00e1til do sv\u00fdch d\u011btsk\u00fdch let, chystaj\u00edc se na stezku odvahy. S vyd\u011b\u0161en\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i a zav\u0159en\u00fdma o\u010dima pomalu otev\u00edral dve\u0159e, vch\u00e1zel dovnit\u0159 a modlil se, aby to nebylo a\u017e tak zl\u00e9.<\/p>\n

Jakmile za sebou zav\u0159el dve\u0159e a kone\u010dn\u011b otev\u0159el o\u010di, obraz p\u0159ed n\u00edm jej skute\u010dn\u011b \u0161okoval. V\u0161ude kolem n\u011bj bylo \u010disto, \u017e\u00e1dn\u00e9 opil\u00e9 holky ani poh\u00e1zen\u00e9 odpadky, jak to b\u00fdv\u00e1 zvykem v hloup\u00fdch americk\u00fdch filmech. Jedinou p\u0159ipom\u00ednkou v\u010derej\u0161\u00ed bujar\u00e9 p\u00e1rty bylo st\u0159apat\u00e9 klub\u00ed\u010dko sed\u00edc\u00ed na gau\u010di, nep\u0159\u00edtomn\u011b hled\u00edc\u00ed p\u0159ed sebe.<\/p>\n

Tom pomalu kr\u00e1\u010del bl\u00ed\u017e, nebyl si jist\u00fd, zdali Andreas v\u016fbec post\u0159ehl jeho p\u0159\u00edchod. Vlasy mu st\u00e1ly na v\u0161echny strany, jeho tv\u00e1\u0159 m\u011bla podivn\u011b \u0161ed\u00fd odst\u00edn a vyvol\u00e1vala v Tomovi pocit viny. Z\u0159ejm\u011b m\u011bl rad\u011bji z\u016fstat s n\u00edm.<\/p>\n

„Andy?“rozpa\u010dit\u011b se po\u0161kr\u00e1bal ve vlasech.<\/div>\n

<\/div>\n
„Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ Na to Andreas kone\u010dn\u011b zvedl hlavu a pohl\u00e9dl p\u0159\u00edmo na n\u011bj. Jeho pohled neukr\u00fdval zlost ani v\u00fd\u010ditku, byl jenom zoufal\u00fd. Tom jej v podobn\u00e9m stavu je\u0161t\u011b nevid\u011bl. Jako by se n\u011b\u010deho b\u00e1l.<\/div>\n
<\/div>\n
„Nejsem,“\u0161eptl.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom do\u0161el a\u017e k n\u011bmu, posadil se na kraj gau\u010de tak, aby se mu mohl d\u00edvat do tv\u00e1\u0159e a p\u0159\u00e1telsky jej pohladil po rameni. Andreas se pod jeho dotekem znechucen\u011b ot\u0159\u00e1sl a vz\u00e1p\u011bt\u00ed po n\u011bm st\u0159elil omluvn\u00fdm pohledem. Tom p\u0159eci za nic nemohl. To on byl t\u00edm nejv\u011bt\u0161\u00edm hlup\u00e1kem pod sluncem.<\/p>\n

„\u0158ekne\u0161 mi, co se stalo?“ pokud m\u011bl je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed strach, nyn\u00ed byl u\u017e opravdu vyd\u011b\u0161en\u00fd. Co mohlo b\u00fdt tak stra\u0161n\u00e9ho, \u017ee se mu s t\u00edm b\u00e1l p\u0159iznat? „Zabil jsi n\u011bkoho? Unesl, okradl? Jsi nemocn\u00fd? Vyhodili t\u011b? U\u017e m\u011b nic nenapad\u00e1. Tak u\u017e mi pros\u00edm \u0159ekni, co se stalo.“<\/div>\n

Andy se zhluboka nadechl, otev\u0159el \u00fasta, v mysli vkl\u00e1daj\u00edc jednotliv\u00e1 slova do souvisl\u00fdch v\u011bt.<\/p>\n

„Byl jsi s Billem?“ promluvil vz\u00e1p\u011bt\u00ed.<\/p>\n

Tom sice nebyl r\u00e1d, \u017ee se op\u011bt vyhnul odpov\u011bdi, ale na druhou stranu mohl b\u00fdt r\u00e1d, \u017ee v\u016fbec promluvil. U\u017e jenom p\u0159i zaslechnut\u00ed jeho jm\u00e9na se musel usm\u00edvat. P\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n

<\/div>\n
„Dnes m\u00e1 narozeniny,“ ukazov\u00e1\u010dkem jej dloubl do kolena.<\/div>\n
<\/div>\n
Cht\u011bl jej n\u011bjak rozveselit.<\/div>\n
<\/div>\n
Pokud se mu s t\u00edm Andy necht\u011bl sv\u011b\u0159it, byl ochoten po\u010dkat tak dlouho, dokud nebude schopen mu o tom \u0159\u00edct. Pr\u00e1v\u011b proto se jej u\u017e v\u00edc nevypt\u00e1val a rad\u011bji se mu p\u0159iznal s d\u00e1rkem, kter\u00fd m\u011bl pro Billa p\u0159ipraven\u00fd.<\/div>\n
<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b jsem neodevzdal kl\u00ed\u010de od baletn\u00edho studia, kter\u00e9 jsem m\u011bl rekonstruovat. Vezmu jej tam. Jist\u011b se mu tam bude l\u00edbit. Op\u011bt bude tanci o kr\u016f\u010dek bl\u00ed\u017e.“<\/div>\n
Andreas se u\u017e v\u00edce nedok\u00e1zal d\u00edvat na Tom\u016fv zamilovan\u00fd v\u00fdraz. Vstal, a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 prudce a otr\u00e1ven\u011b na to, aby mu Tom uv\u011b\u0159il, \u017ee se jde jenom nap\u00edt.<\/div>\n
„Co jsem ti ud\u011blal?“ zavolal na Andyho vzdaluj\u00edc\u00ed se z\u00e1da. Nerozum\u011bl tomu. Je\u0161t\u011b nikdy p\u0159edt\u00edm k n\u011bmu nebyl tak odta\u017eit\u00fd a chladn\u00fd.<\/p>\n

Andy n\u00e1hle zastavil a n\u011bkolik vte\u0159in st\u00e1l se sklon\u011bnou tv\u00e1\u0159\u00ed na m\u00edst\u011b.<\/div>\n

<\/div>\n
T\u0159\u00e1sl se, bylo mu do pl\u00e1\u010de a ni\u010dilo jej v\u011bdom\u00ed, \u017ee ubli\u017euje sv\u00e9mu nejlep\u0161\u00edmu p\u0159\u00edteli. Ale nemohl jednat jinak. V mysli sly\u0161el Miin odporn\u00fd hlas vyslovovat jednotliv\u00e1 slova tak jasn\u011b, jako by mezit\u00edm ani neub\u011bhlo n\u011bkolik hodin. I kdy\u017e nebyl ve zcela st\u0159\u00edzliv\u00e9m stavu, dost dob\u0159e rozum\u011bl, jak mu vyhro\u017eovala. Nikdy by se j\u00ed nezalekl. Nem\u011bl z n\u00ed strach, a pokud by se jednalo o n\u011bj, s velikou radost\u00ed by ji poslal n\u011bkam. Ve h\u0159e v\u0161ak bylo Tomovo \u0161t\u011bst\u00ed a Billovo bezpe\u010d\u00ed.<\/p>\n

Cht\u011bla po n\u011bm, aby je n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem rozd\u011blil, a pak se jim dv\u011bma u\u017e nikdy nestav\u011bl do cesty, jinak si to za\u0159\u00edd\u00ed sama, a to se mu rozhodn\u011b nebude l\u00edbit. Tom pro n\u011bj byl jako vlastn\u00ed bratr, kter\u00e9ho nikdy nem\u011bl, byl jeho jedinou rodinou, nejlep\u0161\u00edm p\u0159\u00edtelem, o kter\u00e9ho pr\u00e1v\u011b p\u0159ich\u00e1zel. I p\u0159esto, \u017ee to bolelo, byl \u0161\u0165astn\u00fd. Ob\u011btoval jejich p\u0159\u00e1telstv\u00ed za to, co je pro Toma nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n

Za jeho l\u00e1sku.<\/p>\n

„Andreasi, pros\u00edm,“ za z\u00e1dy zaslechl zoufal\u00e9 vol\u00e1n\u00ed.<\/div>\n

<\/div>\n
Stiskl dlan\u011b v p\u011bst, otev\u0159el \u00fasta a vyslovil to, co bylo pro dva p\u0159\u00e1tele velik\u00e9 tabu.<\/div>\n
<\/div>\n
„Sbal si svoje v\u011bci a odejdi, Tome,“ vydechl t\u0159esouc\u00edm se hlasem. Pokud bylo jej\u00ed podm\u00ednkou, aby se jim nepletl do cesty, v po\u0159\u00e1dku, ud\u011bl\u00e1 to, ale nikdy by neud\u011blal nic proto, aby ty dva rozd\u011blil. Pr\u00e1v\u011b proto ud\u011blal prav\u00fd opak. Hodil Toma rovnou do Billovy n\u00e1ru\u010de, ani\u017e by je vyd\u011bsil t\u00edm, \u017ee jim hroz\u00ed nebezpe\u010d\u00ed. A pokud by i opravdu hrozilo, budou p\u0159eci spolu.<\/p>\n

Tom nem\u011bl kam jinam j\u00edt. Nast\u011bhuje se k Billovi a bude v\u0161echno tak, jak m\u00e1 b\u00fdt. A mo\u017en\u00e1 a\u017e jednoho dne pochop\u00ed, \u017ee je cht\u011bl jenom chr\u00e1nit, mu i odpust\u00ed.<\/p>\n

„Co\u017ee ?!“ Tom nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b zalapal po dechu.<\/div>\n

<\/div>\n
„Nechci, abys tady z\u016fst\u00e1val,“ p\u0159ilo\u017eil mu k srdci n\u016f\u017e. „Chci, abys ode\u0161el.“ A zabodl.<\/p>\n

\u2026<\/div>\n

\n

Byl pr\u00e1v\u011b \u010das kr\u00e1jen\u00ed dortu, kdy\u017e se domem ozvalo tich\u00e9 klep\u00e1n\u00ed. Julie, rozvaluj\u00edc\u00ed se na kl\u00edn\u011b sv\u00e9 babi\u010dky, vesele zapi\u0161t\u011bla. Bill prudce zvedl posmutn\u011blou tv\u00e1\u0159 od ho\u0159\u00edc\u00edch sv\u00ed\u010dek p\u0159ipraven j\u00edt otev\u0159\u00edt, ale bylo mu jasn\u00e9, \u017ee dokud se on dostane ke dve\u0159\u00edm, host bude ji\u017e d\u00e1vno uvnit\u0159. Silvie s Filipem si v\u0161ak pouze vym\u011bnili spokojen\u00e9 pohledy a nehnuli se z m\u00edst. V\u011bd\u011bli, \u017ee pr\u00e1v\u011b p\u0159i\u0161el d\u00e1rek, kter\u00fd jako jedin\u00fd ze v\u0161ech Billa skute\u010dn\u011b pot\u011b\u0161\u00ed.<\/div>\n

<\/div>\n
„Tak jdi,“ pohnala jej se srde\u010dn\u00fdm \u00fasm\u011bvem. Nemohla si nev\u0161imnout, jak se Billova tv\u00e1\u0159 b\u011bhem vte\u0159iny rozz\u00e1\u0159ila.<\/p>\n

Nesm\u011ble se kousl do rtu, sklonil hlavu a pomalu kr\u00e1\u010del ke dve\u0159\u00edm. Jakmile jim zmizel z dohledu, u\u017e d\u00e9le nemusel skr\u00fdvat sv\u00e9 velik\u00e9 nad\u0161en\u00ed. P\u0159ipadal si jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b. Kdyby m\u011bl v po\u0159\u00e1dku ob\u011b nohy, jist\u011b by ke dve\u0159\u00edm samou radost\u00ed dosk\u00e1kal. P\u0159edt\u00edm, ne\u017e otev\u0159el, si polo\u017eil na hrudn\u00edk ruce, aby alespo\u0148 tro\u0161ku zklidnil zb\u011bsil\u00fd tlukot sv\u00e9ho srdce.<\/p>\n

Jakmile se kone\u010dn\u011b ocitli tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159, neviditeln\u00fd opar \u0161t\u011bst\u00ed a radosti, kter\u00fd jej na tu malou chvilku obklopil, se jako m\u00e1vnut\u00edm kouzeln\u00e9 h\u016flky vytratil. Tom na n\u011bj hled\u011bl uslzen\u00fdma o\u010dima, t\u0159\u00e1sl se a v dlan\u00edch st\u00edskal velikou cestovn\u00ed ta\u0161ku. Ve tv\u00e1\u0159i byl nezvykle b\u00edl\u00fd, jakmile pohl\u00e9dl Billovi do o\u010d\u00ed, ji\u017e v\u00edce nedok\u00e1zal zadr\u017eet slzy, kter\u00e9 mu nyn\u00ed zm\u00e1\u010dely bled\u00e9 tv\u00e1\u0159e.<\/p>\n

„Tome,“ Bill nenach\u00e1zel slov. „C-co se stalo?“ ud\u011blal krok vp\u0159ed ve stejnou chv\u00edli, kdy Tomovi vypadly z rukou jeho v\u011bci. U\u017e to nedok\u00e1zal d\u00e9le vydr\u017eet. Pot\u0159eboval jej m\u00edt u sebe. C\u00edtit jedinou jistotu, kter\u00e1 mu je\u0161t\u011b na sv\u011bt\u011b z\u016fstala. Nat\u00e1hl po n\u011bm dlan\u011b a p\u0159itiskl jej na sv\u00e9 zdrcen\u00e9 t\u011blo se stejnou intenzitou, jakou jej obj\u00edmal i tehdy v parku, kdy jej zachr\u00e1nil p\u0159ed bandou n\u00e1siln\u00edk\u016f.<\/p>\n

„Tomi,“ Bill jej l\u00e1skypln\u011b l\u00edbal po tv\u00e1\u0159i, hladil jej, dot\u00fdkal se jej, aby mu dal najevo, \u017ee a\u0165 u\u017e se stalo cokoliv, nen\u00ed s\u00e1m. M\u00e1 n\u011bkoho, kdo jej miluje a nadev\u0161e pot\u0159ebuje.<\/p>\n

„Vyhodil m\u011b\u2026 nem\u00e1m kam j\u00edt\u2026 nerozum\u00edm tomu\u2026 ni\u010demu,“ mezi vzlyky se prod\u00edrala tich\u00e1 slova. „Tak moc t\u011b pot\u0159ebuju,“ nas\u00e1val Billovu v\u016fni, tak zoufale j\u00edm cht\u011bl b\u00fdt pohlcen. Nevn\u00edmat nic, jenom jeho kr\u00e1su a bl\u00edzkost a zapomenout na to, jak moc mu ubl\u00ed\u017eila osoba, od kter\u00e9 by to nikdy ne\u010dekal.<\/p>\n

Tesa\u0159 si ne\u0161\u0165astn\u00fdm pohledem prohl\u00ed\u017eel sv\u00e9 nedokon\u010den\u00e9 d\u00edlo. Lapal po dechu, s rukou nata\u017eenou sm\u011brem k neopracovan\u00e9mu mramoru, av\u0161ak ztr\u00e1cel s\u00edlu. U\u017e nedok\u00e1zal pokra\u010dovat ve sv\u00e9 pr\u00e1ci. Nikdy jej nedok\u00e1\u017ee vysvobodit, proto\u017ee s\u00e1m upadl do pasti. Nikdy nespat\u0159\u00ed jeho kr\u00e1su, nikdy se nebude moct naz\u00fdvat jeho stvo\u0159itelem.<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
„Pomoz mi,“ zast\u00e9nal, d\u00edvaj\u00edc se do jeho velik\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
„Pomoz mi,“ zopakoval svou prosbu.<\/p>\n

Sledoval jsem sv\u00e9ho tesa\u0159e, ji\u017e byl spout\u00e1n ve sv\u00e9 bolesti. V\u0161ichni jej opustili, byl s\u00e1m. S\u00e1m se sv\u00fdm odhodl\u00e1n\u00edm dokon\u010dit \u00fakol, kter\u00e9ho se pomalu vzd\u00e1val. Ale j\u00e1 jsem tady! Po\u0159\u00e1d jsem tady byl a miloval jsem t\u011b sv\u00fdm zaklet\u00fdm kamenn\u00fdm srdcem. Tak oddan\u011b a \u00fap\u011bnliv\u011b, a\u017e jsi tomu v jedn\u00e9 chv\u00edli uv\u011b\u0159il a op\u011bt jsi ude\u0159il do m\u00edch kamenn\u00fdch okov\u016f.<\/p>\n

Pokud zachr\u00e1n\u00ed\u0161 ty m\u011b, pak mohu zachr\u00e1nit i j\u00e1 tebe\u2026<\/p>\n

<\/em> autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Tomovi se v to r\u00e1no v\u016fbec necht\u011blo vracet dom\u016f. Kdy\u017e se nad t\u00edm zamyslel, uv\u011bdomil si, \u017ee se nevrac\u00ed dom\u016f. Pr\u00e1v\u011b naopak. Sv\u016fj domov pr\u00e1v\u011b opou\u0161t\u011bl. Lou\u010den\u00ed s Billem mu p\u0159i\u0161lo nekone\u010dn\u00e9. Dok\u00e1zal by st\u00e1t mezi dve\u0159mi, obj\u00edmat jej a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[528],"tags":[],"class_list":["post-5445","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-julie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5445","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5445"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5445\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5445"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5445"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5445"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}