{"id":5448,"date":"2013-01-06T16:00:00","date_gmt":"2013-01-06T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5432"},"modified":"2013-01-06T16:00:00","modified_gmt":"2013-01-06T15:00:00","slug":"slave-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/01\/06\/slave-9\/","title":{"rendered":"Slave 9."},"content":{"rendered":"
autor: T-KAY<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Nejde to,“ hlesl Tom a sna\u017eil se d\u00edvat jinam.<\/div>\n
„Ale jde, Tome. Po\u0159\u00e1d jsi ten Tom, kter\u00e9ho si j\u00e1 pamatuji. Ten siln\u00fd a ob\u011btav\u00fd kluk, co m\u011b dostal od Araba. Ten, kter\u00fd nasadil vlastn\u00ed \u017eivot, aby se nikomu nic nestalo. To proto jsme t\u011b \u0161li my, tvoji p\u0159\u00e1tel\u00e9 a rodina, zachr\u00e1nit,“ \u0159ekl mu br\u00e1\u0161ka a po\u0159\u00e1d se sna\u017eil mu pod\u00edvat do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„M\u011bli jste m\u011b tam nechat,“ \u0159ekl Tom a cht\u011bl odvr\u00e1tit hlavu, ale Billovy ruce mu to nedovolovaly.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b jednou tohle vyjde z tv\u00fdch \u00fast, tak t\u011b vlastnoru\u010dn\u011b profackuju, jasn\u00e9?! Nikdy bysme t\u011b tam nenechali a j\u00e1 u\u017e tuplem ne. P\u0159i\u0161el bych tak o posledn\u00edho \u010dlena rodiny, kter\u00e1 mi zbyla. Tome, ne\u0161tvi m\u011b. P\u0159i\u0161el jsem o oba rodi\u010de, nechci p\u0159ij\u00edt o bratra,“ \u0159ekl mu Bill a jen tak tak zadr\u017eoval slzy.<\/div>\n
Rasta se kone\u010dn\u011b pod\u00edval sv\u00e9mu bratrovi do o\u010d\u00ed. Ten se kone\u010dn\u011b usm\u00e1l a pevn\u011b ho objal.<\/p>\n

„M\u011bl jsem neskute\u010dn\u00fd strach, \u017ee u\u017e t\u011b budeme muset odv\u00e9st do \u0161pit\u00e1lu, kdy\u017e jsem t\u011b tam vid\u011bl v tom stavu,“ \u0161eptal Bill a st\u00e1le ho obj\u00edmal.<\/div>\n

„Billy,“ povzdychnul si Tom a m\u00edrn\u011b ho objal. „C\u00edt\u00edm se tak \u0161pinav\u00fd,“ dodal.<\/div>\n
„To p\u0159ejde, br\u00e1\u0161ko. Jizvy sice z\u016fstanou, ale ty jsi siln\u00fd a zvl\u00e1dne\u0161 to. Jin\u00fd u\u017e by se sna\u017eil zab\u00edt po tom, cos pro\u017eil. Ale ty tu se mnou v klidu mluv\u00ed\u0161, a nav\u00edc d\u011bkuje\u0161 ostatn\u00edm. Ten pocit zmiz\u00ed, v\u011b\u0159 mi,“ konej\u0161il ho.<\/div>\n
„Snad m\u00e1\u0161 pravdu. M\u00e1m docela hlad,“ \u0161eptl Tom a Bill se odt\u00e1hnul.<\/div>\n
Ale na tv\u00e1\u0159i mu v\u00e9vodil \u00fasm\u011bv. „Hned to p\u0159inesou. Alice se opravdu \u010dinila. Budu j\u00ed vd\u011b\u010dn\u00fd za to v\u0161echno, co pro tebe ud\u011blala. Sice to bylo m\u00e1lo, ale mysl\u00edm, \u017ee nikdo z Bushidov\u00fdch lid\u00ed by se asi takhle nezachoval. Tak tu vydr\u017e, pro n\u011bco sko\u010d\u00edm. A\u0165 t\u011b nenapadnou \u017e\u00e1dn\u00fd voloviny,“ usm\u00e1l se Bill a rychle odtan\u010dil z pokoje.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Tom se rozhl\u00ed\u017eel kolem, jako by necht\u011bl v\u011b\u0159it, \u017ee je odtamtud pry\u010d. V\u011bd\u011bl i to, \u017ee Bushido to jen tak nenech\u00e1. Bude napadat \u010dleny jeho party, a to nesm\u011bl dovolit. Nikdo by kv\u016fli n\u011bmu nesm\u011bl trp\u011bt. Zkusil se posadit, ale nep\u0159\u00edjemn\u00e1 bolest v z\u00e1dech ho p\u0159i\u0161pendlila zp\u00e1tky k posteli. Sna\u017eil se tu bolest nevn\u00edmat, ale jeliko\u017e byl \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b odpo\u010dat\u00fd, jeho svaly protestovaly p\u0159i ka\u017ed\u00e9m pohybu, kter\u00fd rasta ud\u011blal. Zni\u010den\u011b tedy dopadl na pol\u0161t\u00e1\u0159 a koukal do stropu, sna\u017e\u00edc se vymyslet, jak v\u0161echny p\u0159ed Bushidem ochr\u00e1nit.<\/p>\n

Neub\u011bhla ani \u010dtvrt hodina a Bill se objevil ve dve\u0159\u00edch s tal\u00ed\u0159em, na kter\u00e9m byly oblo\u017een\u00e9 chleby. Necht\u011bl, aby Tomovi bylo zle, i kdy\u017e to, co tam tvo\u0159ila Alice, von\u011blo \u00fa\u017easn\u011b.<\/div>\n

„Jsem tu, Tomi,“ usm\u00e1l se a p\u0159e\u0161el k posteli.<\/p>\n

Kdy\u017e Tom kone\u010dn\u011b uvid\u011bl n\u011bco k sn\u011bdku, v jeho o\u010d\u00edch se objevila nad\u011bje, \u017ee kone\u010dn\u011b n\u011bco poz\u0159e. Bill to vid\u011bl, a proto nejprve polo\u017eil tal\u00ed\u0159 na stolek a pomohl Tomovi se posadit. Pak ho opatrn\u011b za\u010dal krmit. Tom si opravdu pochutn\u00e1val, proto\u017ee to bylo po n\u011bkolika extr\u00e9mn\u011b dlouh\u00fdch dnech prvn\u00ed po\u0159\u00e1dn\u00e9 j\u00eddlo. Billovi na tv\u00e1\u0159i hr\u00e1l drobn\u00fd \u00fasm\u011bv, kdy\u017e sledoval br\u00e1\u0161ku, jak se doslova l\u00e1duje. Musel mu d\u00e1vat men\u0161\u00ed sousta, proto\u017ee necht\u011bl, aby Toma bolel \u017ealudek. D\u00e1val na to pozor.<\/div>\n

Jakmile Tom sn\u011bdl oba chleby, usm\u00e1l se na Billa, a u\u017e ho kone\u010dn\u011b vzal za ruku. Ten chleba mu dal sice m\u00e1lo s\u00edly, ale dal. Bill se hned k n\u011bmu p\u0159itulil, dbaj\u00edc\u00ed na to, aby mu neubl\u00ed\u017eil. Oba le\u017eeli a Bill se nechal od bratra obj\u00edmat.<\/p>\n

„Tohle mi chyb\u011blo, kdy\u017e jsi tu nebyl,“ \u0161eptl \u010dernovl\u00e1sek.<\/div>\n

„Mn\u011b jsi chyb\u011bl ty. Billy, nem\u016f\u017eu tu b\u00fdt. On se p\u0159ed ni\u010d\u00edm nezastav\u00ed a bude ostatn\u00edm z party ubli\u017eovat. M\u016f\u017ee ubl\u00ed\u017eit i tob\u011b, a to nechci,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a lehce prsty p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po jeho rameni.<\/div>\n
„Neubl\u00ed\u017e\u00ed n\u00e1m. V\u011b\u0159 mi. Zas tak slab\u00ed nejsme. Mimochodem, m\u00e1m t\u011b pozdravovat od rodi\u010d\u016f. V\u00ed\u0161 jak to mysl\u00edm,“ pod\u00edval se bratrovi do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Tys tam byl? Ach jo… taky tam budu muset,“ povzdechl si.<\/div>\n
„Byl… pot\u0159eboval jsem se n\u011bkomu sv\u011b\u0159it se sv\u00fdmi obavami. A oni to p\u0159ece jen tak nevykecaj. Nav\u00edc jsem tam m\u011bl pocit, \u017ee na n\u00e1s dohl\u00ed\u017eej\u00ed,“ usm\u00e1l se Bill a objal br\u00e1\u0161ku.<\/div>\n
„Na tebe dohl\u00ed\u017eej\u00ed, br\u00e1\u0161ko,“ \u0161eptl Tom.<\/div>\n
„Tak to prr… Dohl\u00ed\u017eej\u00ed na n\u00e1s na oba. A nechci nic sly\u0161et. Kdyby na tebe dohl\u00ed\u017eeli, tak je polovina z na\u0161\u00ed party mo\u017en\u00e1 i mrtv\u00e1 a u tebe by n\u011bkdo byl d\u0159\u00edv, ne\u017e jsme se tam dostali. Tak\u017ee mi ne\u0159\u00edkej, \u017ee na tebe nedohl\u00ed\u017eej\u00ed,“ vztekal se \u010dernovl\u00e1sek, a to Toma rozesm\u00e1lo.<\/div>\n
„Dob\u0159e, dohl\u00ed\u017eej\u00ed i na m\u011b,“ \u0159ekl neodporuj\u00edc\u00edm t\u00f3nem.<\/p>\n

Bill si jen povzdechl, proto\u017ee se mu ten rezignuj\u00edc\u00ed t\u00f3n moc nel\u00edbil, ale sna\u017eil se ho ignorovat. Chv\u00edli jen tak le\u017eeli, dokud \u010dernovl\u00e1sek neusly\u0161el Tom\u016fv klidn\u00fd dech. Pod\u00edval se na n\u011bj a musel se usm\u00e1t. Jeho star\u0161\u00ed br\u00e1\u0161ka op\u011bt usnul. Pohladil ho po tv\u00e1\u0159i a z postele se zvedl.<\/div>\n

Ode\u0161el do ob\u00fdv\u00e1ku, kde se na n\u011bj sto\u010dily pohledy v\u0161ech ostatn\u00edch. V\u0161ichni nar\u00e1z jako by se ptali, jak je Tomovi.<\/p>\n

„Je v po\u0159\u00e1dku. Jen se mus\u00edme postarat, aby nemyslel na nic, co by mu p\u0159ipomn\u011blo to peklo, jasn\u00fd?!“ \u0159ekl Bill relativn\u011b v pohod\u011b.<\/div>\n

„Jasn\u011b, Bille. Nikdo mu nechce nic p\u0159ipom\u00ednat, neboj,“ ujistil ho Gustav.<\/p>\n

Na to Bill jen p\u0159ik\u00fdvl a ode\u0161el do kuchyn\u011b, kde se nach\u00e1zela Alice a va\u0159ila.<\/div>\n

„Hne\u0161 se od toho spor\u00e1ku n\u011bkdy?“ zasm\u00e1l se Bill a posadil se na \u017eidli u stolu.<\/div>\n
„Ale jo. Jen m\u011b bav\u00ed va\u0159it. U Bushida to d\u011blali jin\u00ed a m\u011b k tomu necht\u011bli pustit, proto\u017ee si mysleli, \u017ee jsem jen \u0161pinav\u00e1 d\u011bvka, co nic neum\u00ed. Jsem tu r\u00e1da, a hlavn\u011b jsem r\u00e1da, \u017ee jste mi dovolili st\u00e1t se jednou z v\u00e1s,“ usm\u00e1la se d\u00edvka a d\u00e1l se v\u011bnovala hrnc\u016fm na va\u0159i\u010di.<\/div>\n
„Zachovala ses jako p\u0159\u00edtelkyn\u011b. Nem\u00e1m d\u016fvod ti nedovolit st\u00e1t se jednou z n\u00e1s. Nav\u00edc v\u00ed\u0161, jak se mi ulevilo, \u017ee nemus\u00edm pro t\u011bch v\u00edc ne\u017e tucet hladovejch krk\u016f u\u017e va\u0159it,“ sm\u00e1l se \u010dernovl\u00e1sek.<\/p>\n

„To v\u011b\u0159\u00edm. Jak je br\u00e1chovi?“ zeptala se ti\u0161e.<\/div>\n

„M\u00e1m chu\u0165 Bushida naj\u00edt a rozkopat mu hubu. \u00dapln\u011b ztratil sebev\u011bdom\u00ed. Boj\u00ed se, co\u017e nikdy nebylo. Zlomil ho. T\u00edm nejhor\u0161\u00edm zp\u016fsobem. Bol\u00ed m\u011b ho takhle vid\u011bt, kdy\u017e v\u00edm, jak\u00fd byl p\u0159edt\u00edm,“ povzdechl si smutn\u011b Bill.<\/div>\n
„Nikdy jsem nech\u00e1pala, \u010deho cht\u011bl doc\u00edlit, a jedin\u00e9, co m\u011b napadlo, bylo to, \u017ee mu prost\u011b z\u00e1vid\u011bl, \u017ee se m\u00e1 pro koho ob\u011btovat, a taky \u017ee za n\u00edm jeho parta stoj\u00ed st\u016fj co st\u016fj. Vp\u00e1lila jsem mu to i do tv\u00e1\u0159e a jeho v\u00fdraz mluvil za v\u0161e. Nev\u011bd\u011bl to. Nev\u011bd\u011bl s\u00e1m, jak\u00fd m\u00e1 d\u016fvod k tomu ho srazit na kolena. Jen\u017ee on ho nejen srazil na kolena, ale i na lopatky,“ hlesla Alice a Bill tak mohl sly\u0161et jej\u00ed ztr\u00e1pen\u00e9 povzdechnut\u00ed.<\/div>\n
„Budeme muset doufat, \u017ee se z toho brzo dostane…“ zadoufal Bill a domem se v tu chv\u00edli prohnal vyd\u011b\u0161en\u00fd v\u00fdk\u0159ik.<\/p>\n

Oba sebou trhli a rychle v\u0161eho nechali. Ostatn\u00ed obyvatel\u00e9 byli taky na nahou a jejich pohled se up\u00edral na schody do patra, odkud se k\u0159ik oz\u00fdval. Bill se rychle prohnal ob\u00fdv\u00e1kem i chodbou a zastavil se u dve\u0159\u00ed do bratrova pokoje. K\u0159ik ale nep\u0159est\u00e1val, tud\u00ed\u017e ve\u0161el a uvid\u011bl tak na posteli sed\u00edc\u00edho, vyd\u011b\u0161en\u00e9ho Toma, kter\u00fd st\u011b\u017e\u00ed popadal dech. N\u011bkolika rychl\u00fdmi kroky byl u postele a sev\u0159el ho v n\u00e1ru\u010d\u00ed, kol\u00e9bal s n\u00edm jako s d\u00edt\u011btem a hladil ho ve vlasech.<\/p>\n

„To je dobr\u00fd, Tomi. Tady ti nikdo neubl\u00ed\u017e\u00ed,“ \u0161eptal Bill, sna\u017e\u00edc se uklidnit jak br\u00e1\u0161ku, tak i sebe.<\/div>\n

„M\u00e1m strach,“ hlesl Tom, choul\u00edc\u00ed se do bratrovy n\u00e1ru\u010de. M\u011bl zav\u0159en\u00e9 o\u010di, ale p\u0159esto nedok\u00e1zal zastavit slzy.<\/div>\n
„To nic, Tomi. Nikdo ti neubl\u00ed\u017e\u00ed, slibuju,“ \u0161eptal \u010dernovl\u00e1sek a hladil bratra st\u00e1le ve vlasech.<\/p>\n

Koukal p\u0159ed sebe a sna\u017eil se zahnat my\u0161lenky na to, co v\u0161echno musel Bushido prov\u00e1d\u011bt jeho br\u00e1\u0161kovi, kdy\u017e se takhle otev\u0159en\u011b p\u0159iznal, \u017ee m\u00e1 strach. Nikdy to toti\u017e takhle otev\u0159en\u011b ne\u0159ekl. Bill mu jen ten strach poznal na o\u010d\u00edch, ale Tom v\u017edycky o strachu ml\u010del.<\/div>\n

Kdy\u017e po n\u011bjak\u00e9 chv\u00edli op\u011bt usly\u0161el klidn\u00e9 oddechov\u00e1n\u00ed, pod\u00edval se dol\u016f a trochu se usm\u00e1l. Jeho br\u00e1\u0161ka byl kouzeln\u00fd, kdy\u017e spal. Jen jemu p\u0159ipadal tak nevinn\u00fd. Jen on m\u011bl mo\u017enost ho vid\u011bt sp\u00edc\u00edho a moment\u00e1ln\u011b se choul\u00edc\u00edho v jeho n\u00e1ru\u010di.<\/div>\n
Opatrn\u011b ho polo\u017eil na postel, naposledy ho pohladil po tv\u00e1\u0159i, vstal a p\u0159e\u0161el k oknu. D\u00edval se na tmavou ulici osv\u011btlenou jen pouli\u010dn\u00edmi lampami. V\u0161ude kolem jejich domu byl klid, ale v jeho du\u0161i byl naprost\u00fd zmatek. Tu\u0161il, \u017ee to Bushido nenech\u00e1 jen tak, b\u00e1l se. Neb\u00e1l se v\u0161ak o sebe, ale o bratra.<\/p>\n

Po n\u011bjak\u00e9 chv\u00edli se pod\u00edval na hodiny a trochu se zd\u011bsil. Bylo pomalu n\u011bco po p\u016flnoci a on tu stra\u0161il. Jen\u017ee ty my\u0161lenky mu ned\u00e1valy sp\u00e1t. Nemohl usnout se strachem o bratra, a hlavn\u011b se strachem z toho, o co se Bushido pokus\u00ed. Ode\u0161el od okna, p\u0159e\u0161el k posteli, na kterou se polo\u017eil tak, aby m\u011bl hlavu na bratrov\u011b hrudi, a zav\u0159el v\u00ed\u010dka. V\u011bd\u011bl, \u017ee hned neusne, ale cht\u011bl b\u00fdt br\u00e1\u0161kovi bl\u00edzko.<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed den prob\u00edhal v klidu. Tom se probudil a usm\u00e1l se, kdy\u017e vedle sebe uvid\u011bl sv\u00e9ho br\u00e1\u0161ku, schoulen\u00e9ho do klub\u00ed\u010dka. Pohladil ho po tv\u00e1\u0159i a sledoval, jak Bill pomalu otev\u00edr\u00e1 o\u010di. Usm\u00e1li se na sebe a v\u0161echno vypadalo, \u017ee se Tom pomalu dost\u00e1v\u00e1 z nejhor\u0161\u00edho. \u010cernovl\u00e1sek rychle vstal a chystal se doj\u00edt bratrovi pro n\u011bco k j\u00eddlu, ale Tom ho chytil za z\u00e1p\u011bst\u00ed.<\/p>\n

„Copak? Nechce\u0161 j\u00edst?“ zeptal se Bill p\u0159ekvapen\u011b.<\/div>\n

„To jo. Ale chci si tam doj\u00edt s\u00e1m,“ \u0159ekl ti\u0161e Tom a odkryl se.<\/div>\n
Bill tedy p\u0159ik\u00fdvl, do\u0161el ke sk\u0159\u00edni, kde vyndal Tomovi \u010dist\u00e9 oble\u010den\u00ed. Vzal \u010dist\u00e9 tri\u010dko a co nejvoln\u011bj\u0161\u00ed tepl\u00e1ky, co v jeho sk\u0159\u00edni na\u0161el. V\u0161echno vzal do ruky a zam\u00ed\u0159il zp\u011bt k posteli.<\/div>\n
„D\u00edky,“ usm\u00e1l se m\u00edrn\u011b rasta a nat\u00e1hl se po oble\u010den\u00ed.<\/div>\n
„Ned\u011bkuj mi. J\u00e1 to d\u011bl\u00e1m r\u00e1d. Ten strach, co jsem m\u011bl, u\u017e nechci za\u017e\u00edt,“ \u0159ekl Bill a posadil se na postel.<\/p>\n

Tom vzal do ruky triko a pomalu si ho obl\u00e9kl. P\u0159edt\u00edm triko nem\u011bl, aby to nevadilo strup\u016fm, co m\u011bl na z\u00e1dech. S tepl\u00e1ky to bylo ale t\u011b\u017e\u0161\u00ed. Tom se cht\u011bl nadzvednout, aby si st\u00e1hl tepl\u00e1ky, co m\u011bl u\u017e dva dny na sob\u011b, ale nepovedlo se mu to. M\u00edsto toho zak\u0148u\u010del bolest\u00ed. Bill okam\u017eit\u011b, jak se k n\u011bmu ten zvuk donesl, se sklonil k bratrovi a pomalu mu ty tepl\u00e1ky stahoval. Potom vzal ty \u010dist\u00e9 a stejn\u011b opatrn\u011b mu je obl\u00e9kl. Tom se na n\u011bj hned potom, co Bill zvedl hlavu, d\u011bkovn\u011b usm\u00e1l.<\/div>\n

Pak mu Bill pomohl i vst\u00e1t. Tom trochu poklesl v kolenou, jak byl slab\u00fd, a nav\u00edc bolest prostupuj\u00edc\u00ed jeho t\u011blem byla opravdu hnusn\u00e1.<\/p>\n

„Dobr\u00fd?“ zeptal se ti\u0161e \u010dernovl\u00e1sek, kdy\u017e ho podep\u00edral.<\/div>\n

„Bylo to i hor\u0161\u00ed,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a dr\u017eel se sv\u00e9ho bratra.<\/p>\n

Oba pomalu se\u0161li schody, kter\u00e9 byly pro Toma doslova utrpen\u00edm, ale povedlo se jim spole\u010dn\u00fdmi silami dostat se do kuchyn\u011b, kde op\u011bt kolem spor\u00e1ku tancovala Alice. Oba se na n\u00ed usm\u00e1li a Bill si odka\u0161lal, aby je zaregistrovala.<\/div>\n

Na tv\u00e1\u0159i j\u00ed sice hr\u00e1l \u00fasm\u011bv, ale kdy\u017e vid\u011bla Toma podep\u00edran\u00e9ho Billem, jej\u00ed \u00fasm\u011bv se je\u0161t\u011b roz\u0161\u00ed\u0159il. V\u0161eho na chv\u00edli nechala a p\u0159i\u0161la k bratr\u016fm.<\/p>\n

autor: T-KAY<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: T-KAY „Nejde to,“ hlesl Tom a sna\u017eil se d\u00edvat jinam. „Ale jde, Tome. Po\u0159\u00e1d jsi ten Tom, kter\u00e9ho si j\u00e1 pamatuji. Ten siln\u00fd a ob\u011btav\u00fd kluk, co m\u011b dostal od Araba. Ten, kter\u00fd nasadil vlastn\u00ed \u017eivot, aby se nikomu nic nestalo.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[525],"tags":[],"class_list":["post-5448","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-slave"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5448","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5448"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5448\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5448"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5448"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5448"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}