{"id":5458,"date":"2013-01-02T17:00:00","date_gmt":"2013-01-02T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5442"},"modified":"2013-01-02T17:00:00","modified_gmt":"2013-01-02T16:00:00","slug":"julie-19","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/01\/02\/julie-19\/","title":{"rendered":"Julie 19."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
V noci nemohl usnout. Po cel\u00fd den nedok\u00e1zal myslet na nic jin\u00e9ho ne\u017e na okam\u017eik, kter\u00e9ho se ji\u017e dlouhou dobu nemohl do\u010dkat.<\/em><\/div>\n
Jeho prvn\u00ed baletn\u00ed vystoupen\u00ed.<\/em><\/div>\n
Vystoupen\u00ed, na kter\u00e9m se m\u011blo uk\u00e1zat, zdali se rozhodl kr\u00e1\u010det spr\u00e1vn\u00fdm sm\u011brem. M\u011bl jenom dv\u011b mo\u017enosti. Poddat se strachu a vzd\u00e1t to, nebo bojovat. Bojovat, dok\u00e1zat v\u0161em, \u017ee na to skute\u010dn\u011b m\u00e1 a p\u0159etan\u010dit se ke sv\u00e9mu c\u00edli.<\/em><\/div>\n
Na jevi\u0161t\u011b vy\u0161el za zvuku melancholick\u00e9 melodie, doprov\u00e1zen slab\u00fdm potleskem. Nez\u00e1le\u017eelo mu na tom. I slab\u00fd potlesk byl pro n\u011bj mnohem lep\u0161\u00ed ne\u017e \u017e\u00e1dn\u00fd.<\/em><\/div>\n
Na tento okam\u017eik \u010dekal a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dlouho na to, aby se nechal n\u011b\u010d\u00edm zastra\u0161it. Kone\u010dn\u011b nade\u0161la chv\u00edle, kdy m\u011bl vystoupit z \u00fastran\u00ed. Neb\u00fdt jenom dal\u0161\u00edm z mnoha, tan\u010d\u00edc\u00edm kolem skute\u010dn\u00e9 hv\u011bzdy. Poprv\u00e9 se m\u011bl st\u00e1t hv\u011bzdou on s\u00e1m.<\/em><\/div>\n
Vyj\u00edt ze st\u00ednu na v\u00fdslun\u00ed a zaz\u00e1\u0159it jasn\u00fdm sv\u011btlem.<\/p>\n

Je\u0161t\u011b naposled se zhluboka nadechl p\u0159edt\u00edm, ne\u017e zav\u0159el o\u010di. V tu chv\u00edli se ocitl v \u00fapln\u011b jin\u00e9m sv\u011bt\u011b. Zmizelo jevi\u0161t\u011b, lid\u00e9 sed\u00edc\u00ed a \u010dekaj\u00edc\u00ed na jeho vystoupen\u00ed, nad n\u00edm ji\u017e nem\u011bli \u017e\u00e1dnou moc, stejn\u011b jako nep\u0159ej\u00edcn\u00e9 v\u00fdrazy tv\u00e1\u0159\u00ed ostatn\u00edch tane\u010dn\u00edk\u016f. Byl tady jenom on a hudba, kter\u00e1 se stala jeho pr\u016fvodcem. V\u016fbec nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad jednotliv\u00fdmi kroky, jenom se j\u00ed nechal v\u00e9zt. Tan\u010dil a p\u0159itom sotva vn\u00edmal, \u017ee jeho t\u011blo vykon\u00e1v\u00e1 pohyb. \u00c9terick\u00fdmi a p\u016fvabn\u00fdmi pohyby vyjad\u0159oval jak\u00fdsi p\u0159\u00edb\u011bh. P\u0159\u00edb\u011bh plach\u00e9ho chlapce, jeho\u017e talent ji\u017e odm\u00edtal b\u00fdt p\u0159ehl\u00ed\u017een.<\/em><\/div>\n

Hudba dohr\u00e1la, p\u0159estal tan\u010dit, jeho vystoupen\u00ed bylo u konce. Nesm\u011ble se uklonil, divokost se op\u011bt prom\u011bnila ve svou p\u016fvodn\u00ed podobu. Op\u011bt byl plach\u00fdm chlapcem, kter\u00fd se b\u00e1l otev\u0159i o\u010di a pod\u00edvat se do reality.<\/em><\/div>\n
Obrovsk\u00fd potlesk, kter\u00fd b\u011bhem chv\u00edle p\u0159erazil barieru t\u00ed\u017eiv\u00e9ho ticha, jej v\u0161ak p\u0159esv\u011bd\u010dil, \u017ee se b\u00e1l zbyte\u010dn\u011b\u2026<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

\n

<\/em> Nyn\u00ed si t\u00edm v\u0161ak nebyl tak jist\u00fd.<\/div>\n
Od chv\u00edle, co Toma po\u017e\u00e1dal, aby otev\u0159el o\u010di a pod\u00edval se na n\u011bj, uplynulo ji\u017e n\u011bkolik vte\u0159in a jemu se zd\u00e1lo, \u017ee se sv\u011bt kolem n\u011bj zastavil a \u010das se za\u010dal vracet zp\u00e1tky. Op\u011bt st\u00e1l na jevi\u0161ti, se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima, t\u0159esouc\u00ed se po cel\u00e9m t\u011ble, \u010dekaj\u00edc\u00ed na sv\u016fj verdikt. Nesly\u0161el potlesk, nesly\u0161el pok\u0159iky ani obdivn\u00e9 ovace. Jedin\u00e9, co dok\u00e1zal rozeznat, byl Tom\u016fv hlubok\u00fd, nepravideln\u00fd dech.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se,“ p\u00edpl a stydliv\u011b p\u0159ekryl sv\u00e9 intimn\u00ed partie dlan\u00ed.<\/div>\n
„Obl\u00e9knu se a zapomeneme na to. Na tohle v\u0161echno,“ ta slova ledva vyslovil. Bylo mu do pl\u00e1\u010de, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee Toma sv\u00fdm zjevem ur\u010dit\u011b \u0161okoval, ale nedok\u00e1zal mu sv\u00fdmi slovy ubl\u00ed\u017eit a pr\u00e1v\u011b proto z\u016fstal potichu.<\/div>\n
Sklonil hlavu a otev\u0159el o\u010di. Jeho pohled vz\u00e1p\u011bt\u00ed upoutala Tomova dla\u0148, nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se v t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti jeho huben\u00fdch bok\u016f. T\u0159esouc\u00ed se a zoufale t\u00e1paj\u00edc\u00ed ve vzduchu, nem\u011bla odvahu dotknout se sv\u00e9ho c\u00edle. Bill potla\u010dil nutk\u00e1n\u00ed ut\u00e9ct od n\u011bj, zamknout se v koupeln\u011b a vyj\u00edt z n\u00ed teprve tehdy, a\u017e se za sebe a sv\u00e9 hloup\u00e9 kon\u00e1n\u00ed p\u0159estane styd\u011bt. M\u00edsto toho se p\u0159estal zakr\u00fdvat, opatrn\u011b vzal Tomovy prsty mezi sv\u00e9 a polo\u017eil si je na boky.<\/div>\n
Nebyl si jist\u00fd, kde z\u00edskal ve\u0161kerou odvahu, dokonce ani t\u00edm, jestli to Tomovi bylo v\u016fbec p\u0159\u00edjemn\u00e9. Jedin\u00e9, \u010d\u00edm si byl opravdu jist\u00fd, byl pocit, vyv\u011braj\u00edc\u00ed v hloubce jeho srdce, jako \u010dist\u00fd, horsk\u00fd pramen. Pocit neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 l\u00e1sky, n\u011bhy a radosti.<\/div>\n
Jeho t\u011blo muselo b\u00fdt stvo\u0159eno k tomu, aby se jej Tom dot\u00fdkal.<\/p>\n

Zvedl tv\u00e1\u0159. U\u017e nedok\u00e1zal d\u00e9le \u010dekat. Op\u011bt se setkaly dva pohledy. Dva p\u00e1ry o\u010d\u00ed, ukr\u00fdvaj\u00edc\u00ed r\u016fzn\u00e9 emoce a tajemstv\u00ed, a p\u0159esto se zd\u00e1ly jejich pohledy stejn\u00e9. Stejn\u011b vyd\u011b\u0161en\u00e9, plach\u00e9 a zap\u00edraj\u00edc\u00ed v\u00e1\u0161e\u0148, kterou v nich vyvolala p\u0159\u00edtomnost toho druh\u00e9ho. Tom se odv\u00e1\u017eil promluvit jako prvn\u00ed.<\/div>\n

„Nechci, aby ses obl\u00e9kl,“ zachrapt\u011bl, jak op\u011bt skl\u00e1n\u011bl hlavu. „Nikdy jsem nic takov\u00e9ho nevid\u011bl.“ Bill popla\u0161en\u011b zamrkal a o\u010dima rychle p\u0159el\u00e9tl sv\u00e9 t\u011blo.<\/p>\n

Ploch\u00fd hrudn\u00edk, v\u00fdrazn\u011b vy\u010dn\u00edvaj\u00edc\u00ed kosti, o\u0161kliv\u00e1 jizva po zlomenin\u011b a v neposledn\u00ed \u0159ad\u011b tak\u00e9 intimn\u00ed partie. Kdyby byl na Tomov\u011b m\u00edst\u011b, nedok\u00e1zal by se na sebe d\u00edvat d\u00e9le ne\u017e n\u011bkolik vte\u0159in. P\u0159i\u0161el si o\u0161kliv\u00fd, v tu chv\u00edli na sob\u011b nedok\u00e1zal nal\u00e9zt jedinou hezkou v\u011bc. T\u0159\u00e1sl se proti Tomov\u00fdm dlan\u00edm a modlil se, aby v sob\u011b nalezl s\u00edlu p\u0159ijmout jeho slova.<\/p>\n

„Je se mnou n\u011bco v nepo\u0159\u00e1dku?“<\/div>\n

„S tebou?“ Tom se nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b pousm\u00e1l a ukazov\u00e1\u010dkem pomalu mapoval bledou k\u016f\u017ei. P\u0159es drobn\u00e1 ramena, pulzuj\u00edc\u00ed hrudn\u00edk a\u017e na boky, kter\u00e9 v n\u011bm vyvol\u00e1valy neuv\u011b\u0159itelnou touhu. Opravdu to bylo poprv\u00e9, co vid\u011bl n\u011bco takov\u00e9ho.<\/div>\n
Z\u00e1zrak v lidsk\u00e9 podob\u011b.<\/div>\n
Nedok\u00e1zal se na n\u011bj vynad\u00edvat. Vzhl\u00ed\u017eel k n\u011bmu jako k nejvz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00edmu d\u00edlu jak\u00e9hosi mistra a po\u0159\u00e1d v\u00edc si uv\u011bdomoval, \u017ee skute\u010dn\u011b bylo n\u011bco v nepo\u0159\u00e1dku. Av\u0161ak s n\u00edm. Jinak si nedovedl vysv\u011btlit, pro\u010d mu trvalo tak dlouho odej\u00edt od Mii. Pro\u010d mu trvalo tak dlouho pochopit, \u017ee l\u00e1sku sv\u00e9ho \u017eivota nalezl n\u011bkde \u00fapln\u011b jinde.<\/p>\n

„Jsi dokonal\u00fd,“ zast\u00e9nal, pomalu kolem n\u011bj omotal sv\u00e9 dlan\u011b a ukryl chv\u011bj\u00edc\u00ed se nah\u00e9 t\u011blo ve sv\u00e9m objet\u00ed. Bill se v jeho n\u00e1ru\u010di t\u0159\u00e1sl o n\u011bco v\u00edce ne\u017e obvykle, spla\u0161en\u011b otev\u00edral a zase zav\u00edral \u00fasta ve snaze promluvit, ale nedok\u00e1zal to. Vp\u00edjel se do Tomova pohledu, sna\u017eil se pochopit tu skute\u010dnost, ale bylo to tak ne\u010dekan\u00e9 a siln\u00e9, jako jejich prvn\u00ed setk\u00e1n\u00ed.<\/div>\n

Lapaj\u00edc po dechu se op\u0159el o jeho tv\u00e1\u0159, na rty mu vystoupil \u0161\u0165astn\u00fd \u00fasm\u011bv, jak vyslovoval tich\u00e1 slova.<\/div>\n
„Miluji t\u011b.“<\/div>\n
Tom vzal jeho tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed, sledoval, jak kr\u00e1sn\u00e1 a nevinn\u00e1 byla, a s\u00e1m sob\u011b sl\u00edbil, \u017ee nedovol\u00ed, aby je n\u011bkdy n\u011bco rozd\u011blilo. Nez\u00e1le\u017eelo mu na tom, co se m\u011blo st\u00e1t, co v\u0161echno si Mia jist\u011b p\u0159iprav\u00ed. V\u011b\u0159il, \u017ee dokud jsou spolu, zvl\u00e1dnou cokoliv.<\/div>\n
„J\u00e1 tebe je\u0161t\u011b v\u00edc.“<\/div>\n
Billova tv\u00e1\u0159 se rozz\u00e1\u0159ila radost\u00ed. Vysko\u010dil a s\u00e1m se p\u0159itiskl na Tomovy rty. S ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm polibkem, jen\u017e mu byl v\u011bnov\u00e1n, byla ozv\u011bna obrovsk\u00e9ho potlesku v jeho mysli skute\u010dn\u011bj\u0161\u00ed. U\u017e po druh\u00e9 v \u017eivot\u011b se mu poda\u0159ilo uniknout st\u00edn\u016fm a vyj\u00edt do sv\u011btla.<\/p>\n

S posledn\u00edmi zbytky rozvahy a rozpak\u016f odpadlo i Tomovo oble\u010den\u00ed. Jeho du\u0161e se op\u011bt na kr\u00e1tkou chv\u00edli vytratila ze sv\u00e9 t\u011blesn\u00e9 schr\u00e1nky, stala se tich\u00fdm sv\u011bdkem jejich vz\u00e1jemn\u00e9ho pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed.<\/div>\n

Jejich nah\u00e1 t\u011bla p\u0159ist\u00e1la na posteli zcela nesly\u0161n\u011b. Bill se polo\u017eil na z\u00e1da, pohledem zv\u011bdav\u00e9ho d\u00edt\u011bte je\u0161t\u011b jednou prol\u00e9tl Tomovo t\u011blo, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed jej op\u011bt jemn\u011b pol\u00edbil.<\/p>\n

„Jsi tak kr\u00e1sn\u00fd,“ \u0161eptl, jak kone\u010dky prst\u016f hladil jednotliv\u00e9 svaly a z\u00e1hyby k\u016f\u017ee. Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d nemohl uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee jsou spolu. \u017de se jej nyn\u00ed m\u016f\u017ee dot\u00fdkat, ani\u017e by c\u00edtil jak\u00e9koliv v\u00fd\u010ditky sv\u011bdom\u00ed. \u017de se jeho nesm\u011bl\u00e9 sny, staly skute\u010dnost\u00ed.<\/div>\n

Tom jej sledoval l\u00e1skypln\u00fdm pohledem, propl\u00e9tal tmav\u00e9 prameny vlas\u016f mezi prsty a tou\u017eil jenom po jedin\u00e9m. Aby ta chv\u00edle byla nekone\u010dn\u00e1. U\u017e nikdy necht\u011bl opustit Billovo objet\u00ed. Necht\u011bl \u017e\u00edt bez n\u011bj. Pat\u0159ili k sob\u011b, a\u0165 u\u017e to bylo dobr\u00e9, nebo \u0161patn\u00e9.<\/p>\n

„Jak se c\u00edt\u00ed\u0161?“vydechl mu do vlas\u016f a n\u011bkolikr\u00e1t jej mezi divok\u00e9 prameny pol\u00edbil.<\/div>\n

„To nev\u00edm. Je t\u011b\u017ek\u00e9 v\u011b\u0159it n\u011b\u010demu tak kr\u00e1sn\u00e9mu. Boj\u00edm se, \u017ee kdy\u017e uv\u011b\u0159\u00edm, zmiz\u00ed\u0161 mi a j\u00e1 z\u016fstanu op\u011bt s\u00e1m,“ mal\u00ed\u010dkem jej po\u0161imral na kl\u00ed\u010dn\u00ed kosti a op\u011bt mu pohl\u00e9dl do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Nezmiz\u00edm,“ bylo mu tichou odezvou. „Ty v\u00ed\u0161, \u017ee bych t\u011b nikdy nedok\u00e1zal opustit. Nemysl\u00ed\u0161, \u017ee si po tom v\u0161em zaslou\u017e\u00edme trochu \u0161t\u011bst\u00ed i my dva?“ Bill kr\u00e1tce p\u0159ik\u00fdvl, ale nepromluvil.<\/p>\n

M\u00edsto toho se zvedl na loktech, tak\u017ee nyn\u00ed byly jejich tv\u00e1\u0159e ve stejn\u00e9 \u00farovni. Nosem jej n\u011b\u017en\u011b pohladil po l\u00edci a Tom jej s \u00fasm\u011bvem n\u00e1sledoval. I p\u0159esto, \u017ee pro n\u011bj bylo skute\u010dn\u011b t\u011b\u017ek\u00e9 z\u016fstat v bl\u00edzkosti Billova nah\u00e9ho t\u011bla, dr\u017eel se state\u010dn\u011b. U\u017e jenom pomy\u0161len\u00ed na milov\u00e1n\u00ed s n\u00edm by toti\u017e dok\u00e1zalo zp\u016fsobit hotovou bou\u0159i.<\/div>\n

„Mus\u00edm se ti k n\u011b\u010demu p\u0159iznat,“ musel se od n\u011bj na chvilku odsunout, proto\u017ee jeho t\u011blo si i p\u0159es jeho nevy\u0159\u010den\u00e9 prosby d\u011blalo, co cht\u011blo. U\u017e by jej nedok\u00e1zal d\u00e9le l\u00edbat. Bill zv\u011bdav\u011b nadzvedl obo\u010d\u00ed a naklonil tv\u00e1\u0159 na stranu jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b.<\/div>\n
„Poslouch\u00e1m,“ pousm\u00e1l se.<\/div>\n
„Neum\u00edm tan\u010dit,“ Bill p\u0159ekvapen\u011b pootev\u0159el rty, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed se potichu rozesm\u00e1l.<\/div>\n
„Na tom p\u0159eci nen\u00ed nic \u0161patn\u00e9ho,“ pohladil jej po tv\u00e1\u0159i a op\u011bt se naklonil pro polibek.<\/div>\n
„Ale je. J-j\u00e1 jsem opravdu p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd tane\u010dn\u00edk,“ s\u00e1m sob\u011b je\u0161t\u011b nikdy nep\u0159i\u0161el vtipn\u011bj\u0161\u00ed. Tak moc se b\u00e1l, \u017ee ji\u017e d\u00e9le nedok\u00e1\u017ee ovl\u00e1dnout sv\u016fj rozkrok a sv\u00fdm vzru\u0161en\u00edm zp\u016fsob\u00ed Billovi jak\u00e9si trauma, \u017ee pl\u00e1cal jednu hloupost za druhou.<\/p>\n

Pr\u00e1v\u011b kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee je to \u00fapln\u011b p\u0159irozen\u00e9 a nic s t\u00edm nenad\u011bl\u00e1, se pokojem rozneslo podivn\u00e9 vrn\u011bn\u00ed. Trhnut\u00ed obou jasn\u011b nazna\u010dovalo, \u017ee s n\u011b\u010d\u00edm takov\u00fdm v\u016fbec nepo\u010d\u00edtali. Bill se zmaten\u011b rozhl\u00ed\u017eel kolem sebe a hledal zdroj vrn\u011bn\u00ed.<\/div>\n

„Zvon\u00ed ti telefon,“ dlan\u00ed uk\u00e1zal na st\u016fl a na malou vibruj\u00edc\u00ed v\u011bc, kter\u00e1 byla jedin\u00fdm zdrojem sv\u011btla v pokoji. Tom se v\u0161ak ani nepohnul. Vzal Billovy dlan\u011b mezi sv\u00e9 a r\u00e1zn\u011b zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Nebudu to zvedat. Ted jsem tady s tebou a nikdo nen\u00ed d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed,“ tentokr\u00e1t on hladov\u011bl po Billov\u00fdch rtech. Chytil jej za tv\u00e1\u0159, p\u0159itiskl jeho nah\u00e9 t\u011blo na to sv\u00e9 a l\u00edbal jej tak dlouho, dokud vibrov\u00e1n\u00ed nep\u0159estalo. Necht\u011bl si kazit tak kr\u00e1sn\u00fd ve\u010der, a pr\u00e1v\u011b proto na p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed hovor rychle zapomn\u011bl.
„Tak moc t\u011b miluji,“ st\u00e9nal do vroucn\u00fdch polibk\u016f a Billovo srdce plesalo radost\u00ed.<\/p>\n

Ozvala se dal\u0161\u00ed r\u00e1na, vz\u00e1p\u011bt\u00ed n\u00e1sledov\u00e1na druhou a t\u0159et\u00ed. Tomovo um\u011bleck\u00e9 d\u00edlo ji\u017e nem\u011blo pouze k\u0159\u00eddlo, z\u00edsk\u00e1valo i obrysy t\u011bla a tv\u00e1\u0159e, a v\u00edc ne\u017e kdy jindy se st\u00e1valo obrazem skute\u010dn\u00e9ho and\u011bla. And\u011bl m\u011bl dv\u011b o\u010di, nos a pln\u00e1 \u00fasta. Kr\u00e1sn\u00e1, usm\u00edvaj\u00edc\u00ed se \u00fasta, na kter\u00e1 byl i s\u00e1m tesa\u0159 hrd\u00fd. U\u017e sta\u010dilo pouze zapracovat na druh\u00e9m k\u0159\u00eddlu. Vdechnout mu svou l\u00e1skou, oddanost\u00ed a odhodl\u00e1n\u00edm je\u0161t\u011b posledn\u00ed kapky \u017eivota.<\/div>\n

U\u017e sta\u010dilo jenom mali\u010dko, aby bylo d\u00edlo dokon\u010deno.<\/div>\n
Tak mali\u010dko a jeho prom\u011bna z kamene v and\u011bla, by byla dokon\u00e1na\u2026<\/p>\n

Na druh\u00e9 stran\u011b m\u011bsta, p\u0159esn\u011b v okam\u017eiku, kdy si ti dva vyzn\u00e1vali l\u00e1sku, se Mia znechucen\u011b zad\u00edvala na sv\u016fj mobil a po dal\u0161\u00edm ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00e9m pokusu jej odhodila stranou\u2026<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay V noci nemohl usnout. Po cel\u00fd den nedok\u00e1zal myslet na nic jin\u00e9ho ne\u017e na okam\u017eik, kter\u00e9ho se ji\u017e dlouhou dobu nemohl do\u010dkat. Jeho prvn\u00ed baletn\u00ed vystoupen\u00ed. Vystoupen\u00ed, na kter\u00e9m se m\u011blo uk\u00e1zat, zdali se rozhodl kr\u00e1\u010det spr\u00e1vn\u00fdm sm\u011brem. M\u011bl jenom<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[528],"tags":[],"class_list":["post-5458","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-julie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5458","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5458"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5458\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5458"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5458"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5458"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}