{"id":5459,"date":"2013-01-02T16:00:00","date_gmt":"2013-01-02T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5443"},"modified":"2013-01-02T16:00:00","modified_gmt":"2013-01-02T15:00:00","slug":"in-the-underground-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/01\/02\/in-the-underground-6\/","title":{"rendered":"In the Underground 6."},"content":{"rendered":"
autor: Darkbeth<\/strong><\/p>\n

Zdrav\u00edm! Asi se n\u011bkte\u0159\u00ed div\u00edte, co je tohle za pov\u00eddku. Je pravda, \u017ee posledn\u00ed d\u00edl jsem zve\u0159ej\u0148ovala v dubnu, tak\u017ee u\u017e to n\u011bjakej ten p\u00e1tek bude.:D Nebudu se vymlouvat na \u0161kolu, ani na nic jin\u00fdho, za v\u0161e m\u016f\u017ee moje lenost \ud83d\ude00 Tak t\u0159eba si n\u011bkdo na tuto pov\u00eddku vzpomenete, nebo si j\u00ed budete cht\u00edt p\u0159e\u010d\u00edst od za\u010d\u00e1tku. \ud83d\ude42 Nicm\u00e9n\u011b v\u0161em, kdo si ji p\u0159e\u010dtou, moc d\u011bkuju. Va\u0161e Darkbeth<\/em><\/div>\n


<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Necht\u011bl bys j\u00edt po \u0161kole do kina?“ zeptal se Andreas zasn\u011bn\u011b Billa.<\/div>\n
„Dneska asi ne, Andy,“ zakroutil hlavou Bill. Bylo to u\u017e \u010dtrn\u00e1ct dn\u00ed, co se dali s Andreasem dohromady, a u\u017e po t\u011bch \u010dtrn\u00e1cti dnech ho za\u010d\u00ednal m\u00edt Bill tro\u0161ku pln\u00e9 zuby. Ne, \u017ee by ho nem\u011bl r\u00e1d, ale p\u0159eci jen trochu volnosti by mu nevadilo. Nav\u00edc ho t\u00ed\u017eilo, \u017ee od minul\u00e9ho rozhovoru s Georgem nem\u011bli mo\u017enost se bavit o samot\u011b. Georg tr\u00e1vil posledn\u00ed dobu nej\u010dast\u011bji v knihovn\u011b, a kdy\u017e u\u017e byl p\u0159eci jen s nimi, tak byl zamlkl\u00fd nebo duchem mimo. Gustav si ho u\u017e dokonce p\u0159estal dob\u00edrat kv\u016fli jeho domn\u011bnk\u00e1m a za\u010dal si o sv\u00e9ho kamar\u00e1da d\u011blat starosti. Stejn\u011b tak i Bill, kter\u00fd ho\u0159el zv\u011bdavost\u00ed, co mu to cht\u011bl Georg posledn\u011b \u0159\u00edci. T\u00ed\u017eila ho ale je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed v\u011bc. U\u017e to bylo \u010dtrn\u00e1ct dn\u00ed, co nebyl Tom ve \u0161kole. Ano, zakazoval si na n\u011bj myslet, ale p\u0159eci jen kousek jeho osobnosti tou\u017eil poznat, co je ten nezn\u00e1m\u00fd tich\u00fd mlad\u00edk za\u010d.<\/p>\n

„Posledn\u00ed dobou se mi vyh\u00fdb\u00e1\u0161,“ zamra\u010dil se Andreas. „D\u011bl\u00e1m n\u011bco \u0161patn\u011b?“ na \u010dele se mu objevila mal\u00e1 vr\u00e1ska, kter\u00e1 tro\u0161ku trhala Billovi srdce.<\/div>\n

„Ne, nic. Jen v\u00ed\u0161\u2026 r\u00e1d bych byl dnes prost\u011b s\u00e1m,“ \u0159ekl po pravd\u011b Bill.<\/div>\n
„Tak dob\u0159e, ale kdyby sis to rozmyslel, tak se mi ozvi\u2026“ hlesl zklaman\u011b Andy a l\u00edbnul Billa na rozlou\u010denou, na\u010de\u017e pokra\u010doval d\u00e1l dom\u016f. Bill se za n\u00edm je\u0161t\u011b chv\u00edli d\u00edval a m\u00edrn\u011b ho p\u00edchl pocit viny, kdy\u017e vid\u011bl jeho shrben\u00e1 z\u00e1da. Nakonec zakroutil hlavou, vydal se do domu a jako v\u017edy se prvn\u011b vrhl do lednice. T\u00e1ta byl je\u0161t\u011b v pr\u00e1ci a slunce u\u017e se pomalu ch\u00fdlilo ke sp\u00e1nku. P\u0159esto Bill poc\u00edtil chu\u0165 se j\u00edt na chv\u00edli prov\u011btrat a vydal se k jez\u00edrku na kraji m\u011bsta. Cesta tam zabrala necelou hodinku, a aby toho nebylo m\u00e1lo, tak se spustil i d\u00e9\u0161\u0165. To mu ale ani v nejmen\u0161\u00edm nevadilo. Byl za to r\u00e1d. \u010cistilo mu to hlavu. Posadil se na molo a sledoval, jak se kapky t\u0159\u00ed\u0161t\u00ed o vodn\u00ed hladinu.<\/div>\n
\n
\n

„Nem\u011bl bys tu tak sed\u011bt, Bille. Nastydne\u0161,“ ozvalo se za n\u00edm. Billa zamrazilo v z\u00e1dech a na chv\u00edli ztuhl. Oto\u010dil se za hlasem a m\u00edrn\u011b se mu ulevilo, kdy\u017e tam spat\u0159il Toma. Mrazen\u00ed v z\u00e1dech av\u0161ak neustalo.<\/p><\/div>\n

„Ty\u2026 ty v\u00ed\u0161, jak se jmenuju?“ podivil se Bill.<\/div>\n
„Ze v\u0161eho, na co ses mohl zeptat, si vybere\u0161 pr\u00e1v\u011b toto?“ zasm\u00e1l se ironicky Tom. „Chod\u00edme spolu do t\u0159\u00eddy, samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee v\u00edm, kdo jsi,“ odpov\u011bd\u011bl na Billovu ot\u00e1zku.<\/div>\n
„J\u00e1 jen\u2026 myslel jsem, \u017ee jsi nemocn\u00fd,“ \u0161pitl Bill. „Nebyl jsi ve \u0161kole.“<\/div>\n
„Ach tak\u2026 no \u0159ekn\u011bme, \u017ee jsem m\u011bl men\u0161\u00ed\u2026 za\u017e\u00edvac\u00ed pot\u00ed\u017ee,“ u\u0161kl\u00edbl se Tom a posadil se na molo vedle Billa.<\/div>\n
„Aha\u2026 ale to bys tu nem\u011bl sed\u011bt, m\u00e1\u0161 oslabenou imunitu\u2026 nastydne\u0161,“ varoval ho Bill. P\u0159esto byl ale mo\u017en\u00e1 r\u00e1d, \u017ee tu Tom je.<\/div>\n
„Nebyl jsem nemocn\u00fd u\u017e hodn\u011b dlouho,“ zamyslel se Tom.<\/div>\n
„Ale pr\u00e1v\u011b jsi \u0159ekl\u2026“ cht\u011bl vzdorovat Bill, ale \u010dernovlas\u00fd rasta ho p\u0159eru\u0161il.<\/div>\n
„To ne\u0159e\u0161. Co tu vlastn\u011b d\u011bl\u00e1\u0161 ty?“ zm\u011bnil t\u00e9ma.
„No j\u00e1\u2026 cht\u011bl jsem si prost\u011b\u2026 vy\u010distit hlavu,“ pokr\u010dil rameny Bill.<\/p>\n

„A to se neboj\u00ed\u0161 b\u00fdt tu s\u00e1m? V t\u00e9hle dob\u011b?“ naklonil Tom hlavu na stranu.<\/div>\n

„V t\u00e9hle dob\u011b?“ zopakoval po n\u011bm Bill.<\/div>\n
„No ano\u2026 v\u0161echny ty \u00famrt\u00ed\u2026“ odml\u010del se dramaticky Tom, p\u0159esto se jeho \u00fasm\u011bv sto\u010dil do neznateln\u00e9ho \u00fasm\u011bvu.<\/div>\n
„To byly v\u011bt\u0161inou\u2026 nehody,“ \u0161pitl Bill.<\/div>\n
„Opravdu tomu v\u011b\u0159\u00ed\u0161?“ zad\u00edval se mu rasta do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Co t\u00edm chce\u0161 \u0159\u00edct?“ zamra\u010dil se Bill.<\/div>\n
„Ale nic\u2026 m\u011bl bych j\u00edt,“ zakroutil hlavou Tom.<\/div>\n
„Ne, po\u010dkej!“ cht\u011bl ho zastavil Bill, ale ne\u017e se nad\u00e1l, byl Tom pry\u010d. Bill zaklepal hlavou, jestli se mu to nezd\u00e1lo, ale jeho o\u010di neklamaly. Nakonec si unaven\u011b prot\u0159el sp\u00e1nky a vydal se zp\u00e1tky k domovu.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

„Kdes byl?“ uhodil Lestat na Toma, jen co p\u0159i\u0161el.<\/p><\/div>\n

„Jen se proj\u00edt,“ proto\u010dil o\u010di Tom.<\/div>\n
„Tohle na m\u011b nezkou\u0161ej!“ Lestat nesn\u00e1\u0161el tyhlety Tomovy man\u00e9vry. „V\u00ed\u0161, \u017ee n\u00e1m hroz\u00ed nebezpe\u010d\u00ed, a ty se potlouk\u00e1\u0161 kolem jakoby nic. Co si sakra mysl\u00ed\u0161?“ zv\u00fd\u0161il na n\u011bj hlas. Tomovi ob\u010das p\u0159ipom\u00ednal jeho matku, kter\u00e1 taky takhle vyv\u00e1d\u011bla. Ta ov\u0161em m\u011bla nakonec d\u016fvod.<\/div>\n
„V\u00edm, ale prost\u011b m\u011b tu nebav\u00ed bejt zav\u0159enej a tr\u010det tu! To, \u017ee tu v\u0161ichni \u010dum\u011bj do blba a nic pro to ned\u011blaj, nen\u00ed m\u016fj probl\u00e9m! J\u00e1 chci sakra \u017e\u00edt!“ neudr\u017eel se rasta.<\/div>\n
„To ale nem\u016f\u017ee\u0161, Tome. Proto\u017ee ty jsi mrtv\u00fd!“ procedil skrz zuby Lestat.<\/div>\n
„Nudou mo\u017en\u00e1 tak,“ odsekl Tom, oto\u010dil se na pat\u011b a ode\u0161el. M\u011bl u\u017e toho tady pln\u00e9 zuby. Z\u00edtra p\u016fjde do \u0161koly a nebude se tu schov\u00e1vat, ne\u017e p\u0159ijdou. Lovci.<\/p>\n

Jednou za n\u011bkolik let v\u017edy ude\u0159\u00ed. Up\u00ed\u0159\u00ed kmeny se p\u0159ed nimi schov\u00e1vaj\u00ed, ale po \u010dase je v\u011bt\u0161inou stejn\u011b najdou. Mo\u017en\u00e1 by se kmen, jako byl ten Lestat\u016fv, b\u00e1t nemusel, ale jist\u00e9 riziko tu bylo. Nebyli to toti\u017e norm\u00e1ln\u00ed lid\u00e9. Ne. Tito byli vybaven\u00ed i jinak ne\u017e zbran\u011bmi. A to p\u0159\u00edrodou. M\u011bli schopnosti, kter\u00fdmi dok\u00e1zali usmrtit up\u00ed\u0159\u00ed rasu. Existovali z\u0159ejm\u011b pro p\u0159\u00edrodn\u00ed kolob\u011bh. Pt\u00e1te se, jestli mohli zem\u0159\u00edt oni? A jak? Ano, mohli. Vlastn\u011b byli velice zraniteln\u00ed. A to ne zbran\u011bmi ani \u017e\u00e1dn\u00fdm jedem, ale lidmi. Moc snadno se zamilovali a z ne\u0161\u0165astn\u00e9 l\u00e1sky si sami brali \u017eivot. T\u011b\u017eko \u0159\u00edct, jestli se to stalo tradic\u00ed, nebo opravdu tolik trp\u011bli. Tom se jich ale neb\u00e1l. Vlastn\u011b se jim pro jejich po\u0161etilost a naivitu i sm\u00e1l. Snad proto, \u017ee s nimi dote\u010f nem\u011bl \u017e\u00e1dnou zku\u0161enost. Dok\u00e1zali zab\u00edjet jedem, jen\u017e jim proudil pod nehty. Sta\u010dilo zar\u00fdt je do bl\u00edzkosti srdce t\u011bch bled\u00fdch stvo\u0159en\u00ed a byl konec. Boje ale v\u011bt\u0161inou kon\u010dily vyv\u00e1\u017een\u011b a v n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech i dohodou. V\u0161ichni ale v\u011bd\u011bli, \u017ee s kmenem, kter\u00fd je hled\u00e1, \u017e\u00e1dn\u00e1 dohoda nebude. Byli dost agresivn\u00ed a pr\u016fbojn\u00ed.<\/p>\n

Tom sed\u011bl na \u017eidli v hodovn\u00ed s\u00edni, kde se pr\u00e1v\u011b pod\u00e1vala tepl\u00e1 krev z nouzov\u00fdch sud\u016f. Spoustu up\u00edr\u016f u\u017e se b\u00e1lo i chodit lovit. Kdy\u017e nastra\u017eil sv\u016fj sluch, tak usly\u0161el hlasy star\u0161\u00edch. V\u011bd\u011bl, \u017ee by nem\u011bl poslouchat, ale jeho zv\u011bdavost byla siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e jeho v\u016fle.<\/div>\n

„Bl\u00ed\u017e\u00ed se moc rychle. Bu\u010f je mezi n\u00e1mi zr\u00e1dce, nebo\u2026“<\/div>\n
„Nebo maj\u00ed n\u011bkde sv\u00e9ho \u0161peha,“ do\u0159ekl druh\u00fd ze star\u0161\u00edch tich\u00fdm, p\u0159esto pro Toma dob\u0159e sly\u0161iteln\u00fdm hlasem. To bylo v\u0161e, co Tom pot\u0159eboval v\u011bd\u011bt. Byl si jist, \u017ee zr\u00e1dce nikdo z up\u00edr\u016f nen\u00ed. V\u017edy\u0165 to by se mohl j\u00edt s\u00e1m zab\u00edt. Ne. N\u011bkde je \u0161peh. A Tom si s\u00e1m sl\u00edbil, \u017ee ho najde. A a\u017e ho najde\u2026 tak si vychutn\u00e1 jeho smrt.<\/p>\n

autor: Darkbeth<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Darkbeth Zdrav\u00edm! Asi se n\u011bkte\u0159\u00ed div\u00edte, co je tohle za pov\u00eddku. Je pravda, \u017ee posledn\u00ed d\u00edl jsem zve\u0159ej\u0148ovala v dubnu, tak\u017ee u\u017e to n\u011bjakej ten p\u00e1tek bude.:D Nebudu se vymlouvat na \u0161kolu, ani na nic jin\u00fdho, za v\u0161e m\u016f\u017ee moje lenost<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[477],"tags":[],"class_list":["post-5459","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-in-the-underground"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5459","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5459"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5459\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5459"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5459"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5459"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}