{"id":5466,"date":"2012-12-31T18:00:00","date_gmt":"2012-12-31T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5450"},"modified":"2012-12-31T18:00:00","modified_gmt":"2012-12-31T17:00:00","slug":"wenn-es-manchmal-regnet-26","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/12\/31\/wenn-es-manchmal-regnet-26\/","title":{"rendered":"Wenn es manchmal regnet 26."},"content":{"rendered":"
autor: Lisa<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
***<\/div>\n
\n

Trhlina v jeho pl\u00e1nu mu do\u0161la v okam\u017eiku, kdy se za n\u00edm zav\u0159ely dve\u0159e. \u0158ekl Tomovi, \u017ee chce j\u00edt k otci. A opravdu to m\u011bl v \u00famyslu, ale probl\u00e9m byl, \u017ee si nevzpom\u00ednal, kde p\u0159esn\u011b jeho otec bydl\u00ed.<\/p>\n

Najednou znejist\u011bl – nel\u00edbilo se mu, \u017ee v\u0161echno nejde tak lehce, jak si p\u0159edstavoval. V u\u0161\u00edch mu po\u0159\u00e1d zvonil Tom\u016fv hlas, kter\u00fd ho obvi\u0148oval ze sobectv\u00ed, a on nedok\u00e1zal pochopit, \u017ee to jeho bratr vid\u00ed takhle. Copak tomu nerozum\u00ed? Pot\u0159eboval te\u010f n\u011bjak\u00fd \u010das pro sebe. – Pro sebe a v\u0161echny nevy\u0159e\u0161en\u00e9 v\u011bci, kter\u00e9 si s sebou po\u0159\u00e1d t\u00e1hnul. Cht\u011bl se jich zbavit u\u017e jednou pro v\u017edy. A to ud\u011bl\u00e1 jen t\u011b\u017eko, kdy\u017e si z\u00e1rove\u0148 bude budovat zak\u00e1zan\u00fd vztah s vlastn\u00edm bratrem. Nejd\u0159\u00edve musel naj\u00edt s\u00e1m sebe a dostat se zp\u00e1tky na cestu, ne\u017e po t\u00e9 cest\u011b bude moct j\u00edt s n\u011bk\u00fdm dal\u0161\u00edm. Ale nem\u011bl \u017e\u00e1dnou z\u00e1ruku, \u017ee toho bude n\u011bkdy opravdu schopn\u00fd. Posledn\u00ed roky jeho \u017eivota se skl\u00e1daly pouze z destruktivn\u00edch my\u0161lenek a \u010din\u016f. Bylo t\u011b\u017ek\u00e9 sna\u017eit se znovu d\u00e1vat n\u011bco dohromady. Znovu n\u011bco tvo\u0159it. St\u00e1lo to spoustu energie a kompromis\u016f a na to byl p\u0159\u00edli\u0161 m\u00e1lo vyrovnan\u00fd s\u00e1m se sebou.<\/p>\n

Do\u0161el na konec ulice a rozhodl se, \u017ee p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e zavol\u00e1 otci a domluv\u00ed se s n\u00edm, zajde je\u0161t\u011b do obchodn\u00edho centra za Karlem. Pot\u0159eboval si s n\u011bk\u00fdm promluvit a on byl prvn\u00ed, kdo ho napadl, a vlastn\u011b posledn\u00ed, za k\u00fdm mohl zaj\u00edt.<\/p>\n<\/div>\n

\n
<\/div>\n
*<\/div>\n
\n

„Dobr\u00fd den, pane, porad\u00edte mi, pros\u00edm?“ poklepal bezm\u00e1la dvoumetrov\u00e9mu mu\u017ei na rameno. Karl se k n\u011bmu oto\u010dil a nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b na n\u011bj vykulil o\u010di.<\/p><\/div>\n

„Bille?“ jeho hlas zn\u011bl tak p\u0159ekvapen\u011b, a\u017e se Bill rozesm\u00e1l a jen p\u0159ik\u00fdvnul na souhlas.<\/div>\n
„Co tady-? J\u00e1 myslel, \u017ee\u2026 kde jsi celou tu dobu byl?“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 chvilku? V\u0161echno ti pov\u00edm.“ Star\u0161\u00ed mu\u017e p\u0159ik\u00fdvnul a za chv\u00edli u\u017e sed\u011bli na lavi\u010dce s k\u00e1vou z automatu.<\/p>\n

„Vypad\u00e1\u0161 jinak. M\u00e1lem bych t\u011b nepoznal,“ zad\u00edval se na n\u011bj Karl zkoumav\u011b.<\/div>\n

„Hm\u2026 jsem \u010dist\u00fd,“ podruh\u00e9, co ta v\u011bta opustila jeho \u00fasta, a po\u0159\u00e1d mu p\u0159ipadala tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed a ciz\u00ed. Karl se zakuckal svou k\u00e1vou a rozka\u0161lal se.<\/div>\n
„Umpf\u2026 chmf\u2026 no teda! Neber si to n\u011bjak osobn\u011b, ale nemyslel jsem, \u017ee tohle od tebe n\u011bkdy usly\u0161\u00edm,“ u\u0161kl\u00edbl se na n\u011bj star\u0161\u00ed mu\u017e, ne\u017e se z\u00e1\u0159iv\u011b usm\u00e1l.<\/div>\n
„Jo, taky jsem si ned\u00e1val moc nad\u011bj\u00ed,“ pok\u00fdval Bill hlavou a upil ze sv\u00e9 k\u00e1vy. „Pravda je, \u017ee bez Toma bych to nikdy nezvl\u00e1dl,“ provinile ho p\u00edchlo v hrudi, kdy\u017e zm\u00ednil jeho jm\u00e9no.<\/p>\n

„Tak\u017ee jsi byl doma s bratrem?“ Bill jen znovu p\u0159ik\u00fdvnul. „To je \u00fa\u017easn\u00e9, Bille,“ Karl se na n\u011bj po\u0159\u00e1d spokojen\u011b usm\u00edval. „H\u00e1d\u00e1m, \u017ee v\u00e1s to s bratrem muselo hodn\u011b sbl\u00ed\u017eit.“ Bill se mu chv\u00edli d\u00edval do tv\u00e1\u0159e, ne\u017e odpov\u011bd\u011bl.<\/div>\n

„Abych byl up\u0159\u00edmn\u00fd, sbl\u00ed\u017eilo n\u00e1s to a\u017e p\u0159\u00edli\u0161. My\u2026“ odml\u010del se a Karl zv\u011bdav\u011b zvedl obo\u010d\u00ed. „P\u0159ekro\u010dili jsme hranici,“ zahuh\u0148al Bill po chv\u00edli a doufal, \u017ee to star\u0161\u00ed mu\u017e pochop\u00ed. Nemyslel si, \u017ee by dok\u00e1zal \u0159\u00edct nahlas to odporn\u00e9 slovo pro to, \u010deho se dopustili. C\u00edtil se zahanben\u011b, a z\u00e1rove\u0148 voln\u011bji, kdy\u017e se mohl n\u011bkomu p\u0159iznat. Karl dlouhou dobu ml\u010del a p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co mu mlad\u00edk \u0159ekl. Ml\u010del tak dlouho, a\u017e u\u017e v jejich kel\u00edmc\u00edch nezbyla \u017e\u00e1dn\u00e1 k\u00e1va.<\/p>\n

„Pod\u00edvej,“ za\u010dal nakonec, „nebudu t\u011b kv\u016fli tomu soudit. Mysl\u00edm si, \u017ee ka\u017ed\u00fd m\u00e1 pr\u00e1vo na l\u00e1sku. \u0158eknu ti jen tohle – my oba u\u017e jsme toho hodn\u011b ztratili, tak\u017ee pokud je to to, co t\u011b d\u011bl\u00e1 \u0161\u0165astn\u00fdm, nebo alespo\u0148 dr\u017e\u00ed pohromad\u011b, pak mysl\u00edm, \u017ee je to v po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n

„Ale je to tak \u0161patn\u00e9!“ nam\u00edtl Bill.<\/div>\n
„V\u011bt\u0161ina lid\u00ed by to tak opravdu nejsp\u00ed\u0161 vid\u011bla,“ p\u0159ik\u00fdvl zamy\u0161len\u011b Karl. „Ale nen\u00ed to tak, \u017ee byste snad ohro\u017eovali spole\u010dnost nebo n\u011bco. Je to va\u0161e v\u011bc.“ \u010cernovlas\u00fd mlad\u00edk na n\u011bj chv\u00edli jen zara\u017een\u011b z\u00edral, ne\u017e sklopil pohled a zahled\u011bl se do sv\u00e9ho pr\u00e1zdn\u00e9ho kel\u00edmku.<\/div>\n
„Nezvl\u00e1dl jsem to. Bylo to na m\u011b moc. Ode\u0161el jsem od n\u011bj.“<\/div>\n
„Nejsem tady proto, abych ti tv\u00e1 rozhodnut\u00ed schvaloval, nebo zam\u00edtal. \u010casem s\u00e1m p\u0159ijde\u0161 na to, kter\u00e1 byla spr\u00e1vn\u00e1 a kter\u00e1 ne.“<\/div>\n
„Asi m\u00e1\u0161 pravdu,“ zamumlal Bill.<\/p>\n

„A co m\u00e1\u0161 v pl\u00e1nu te\u010f?“ zaj\u00edmal se Karl.<\/div>\n

„Chci j\u00edt k otci a pokra\u010dovat v l\u00e9\u010db\u011b.“<\/div>\n
„Opravdu?“ vyjekl Karl o trochu v\u00edc p\u0159ekvapen\u011b, ne\u017e m\u011bl v \u00famyslu. „Po tom v\u0161em, co se mezi v\u00e1mi stalo?“ Bill se Karlovi ohledn\u011b jeho vztahu k otci jednou sv\u011b\u0159il.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu ho nen\u00e1vid\u011bt do konce \u017eivota,“ podotkl Bill. „Nav\u00edc mi za\u0159\u00eddil ambulantn\u00ed l\u00e9\u010dbu. Mluvili jsme spolu a sliboval, \u017ee se zm\u011bnil. Opravdu to tak vypad\u00e1.“<\/div>\n
„A ty mu to v\u011b\u0159\u00ed\u0161?“ zakroutil Karl odm\u00edtav\u011b hlavou. „Mysl\u00edm, \u017ee je od tebe u\u0161lechtil\u00e9, \u017ee mu chce\u0161 odpustit, ale nemysl\u00edm si, \u017ee je dobr\u00fd n\u00e1pad j\u00edt k n\u011bmu. Pod\u00edvej – ur\u010dit\u011b je te\u010f toho na tebe a\u017e moc, ale jsi na za\u010d\u00e1tku – m\u00e1\u0161 \u0161anci te\u010f v\u0161echno zm\u011bnit. Tak pro\u010d otev\u00edrat star\u00e9 r\u00e1ny? M\u011bl bys tomu d\u00e1t \u010das a p\u0159esv\u011bd\u010dit se, \u017ee mu opravdu m\u016f\u017ee\u0161 v\u011b\u0159it a nepou\u0161t\u011bt se slep\u011b do v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 mohou nap\u00e1chat v\u00edce \u0161kody ne\u017e u\u017eitku.“<\/p>\n

Bill si jen povzdechl. Copak v\u0161echny jeho argumenty musely b\u00fdt tak rozumn\u00e9?<\/div>\n

„Uvid\u00edme,“ \u0159ekl nakonec. „A jak to vypad\u00e1 u tebe? Zm\u011bnilo se n\u011bco ohledn\u011b tebe a Jenny?“ Kdy\u017e zm\u00ednil jm\u00e9no Karlovy man\u017eelky, nev\u011bdomky se na tv\u00e1\u0159i jeho p\u0159\u00edtele rozz\u00e1\u0159il \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„No ano,“ pok\u00fdval Karl souhlasn\u011b hlavou. „Vr\u00e1tila se a nem\u016f\u017ee to b\u00fdt lep\u0161\u00ed. M\u00e1m pocit, \u017ee jsme se kone\u010dn\u011b na\u0161li.“<\/div>\n
„To m\u011b t\u011b\u0161\u00ed. Zaslou\u017e\u00ed\u0161 si b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd,“ oplatil mu Bill jeho \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„To ty taky, tak\u017ee mi slib, \u017ee neud\u011bl\u00e1\u0161 \u017e\u00e1dnou hloupost,“ zad\u00edval se na n\u011bj Karl p\u0159\u00edsn\u011b.<\/div>\n
„Slibuju, pane,“ u\u0161kl\u00edbl se Bill a oba se rozesm\u00e1li.<\/div>\n
„H\u00e1d\u00e1m, \u017ee te\u010f u\u017e se nebudeme v\u00eddat tak \u010dasto jako p\u0159edt\u00edm, co?“<\/div>\n
„Neber si to n\u011bjak osobn\u011b,“ citoval Bill jeho v\u011btu, „ale up\u0159\u00edmn\u011b douf\u00e1m, \u017ee ne.“<\/div>\n
„No, v\u00ed\u0161 kde m\u011b naj\u00edt, kdy\u017e bude t\u0159eba,“ pousm\u00e1l se na n\u011bj Karl.<\/div>\n
„D\u00edky, v\u00e1\u017e\u00edm si toho. Tak\u017ee zat\u00edm – sbohem. Nebo tak n\u011bco.“ V\u011bnovali si kr\u00e1tk\u00e9 objet\u00ed, ne\u017e se definitivn\u011b rozlou\u010dili a Bill ode\u0161el. V hlav\u011b ot\u00e1zku, kolik lou\u010den\u00ed b\u011bhem jednoho dne \u010dlov\u011bk m\u016f\u017ee zvl\u00e1dnout.<\/p>\n

<\/div>\n

*<\/div>\n
\n

Zhluboka se nadechl, ne\u017e zvedl sluch\u00e1tko a vyto\u010dil otcovo \u010d\u00edslo. Hlas z druh\u00e9ho konce se ozval p\u0159esn\u011b po t\u0159ech zazvon\u011bn\u00edch.<\/p><\/div>\n

„Ano?<\/em>“ S t\u00edmhle jedin\u00fdm slovem opustila Billa posledn\u00ed \u0161petka odvahy. Nezvl\u00e1dne to.<\/em><\/div>\n
Jedna v\u011bc byla rozhodnout se otci odpustit a cht\u00edt to zkusit znovu, ale po\u0159\u00e1d v n\u011bm bylo n\u011bco, co ho tahalo a dr\u017eelo zp\u00e1tky. Mo\u017en\u00e1 na tom m\u011bl velkou z\u00e1sluhu i Karl, a to, co \u0159ekl. A mo\u017en\u00e1 Bill prost\u011b pot\u0159eboval je\u0161t\u011b spoustu \u010dasu, ne\u017e bude schopn\u00fd s otcem zase n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem vych\u00e1zet.<\/p>\n

„Hal\u00f3!<\/em>“ ozvalo se nal\u00e9hav\u011b ze sluch\u00e1tka. „Kdo je tam?<\/em>“ Bill napr\u00e1zdno otev\u0159el \u00fasta a vydechl. Ale nevy\u0161la z n\u011bj ani hl\u00e1ska. „Bille?<\/em>“ zkusil to jeho otec. T\u00f3n jeho hlasu byl nejist\u00fd. Bill jen p\u0159ik\u00fdvl, a a\u017e potom si uv\u011bdomil, \u017ee ho nem\u016f\u017ee vid\u011bt.<\/div>\n

„A-ano,“ zakoktal se.<\/div>\n
„Bille,<\/em>“ zopakoval jeho otec a v jeho hlase byl sly\u0161et \u00fasm\u011bv. „Nemyslel jsem, \u017ee se ozve\u0161.<\/em>„<\/div>\n
„J\u00e1 taky ne,“ p\u0159ipustil jeho syn. Nerv\u00f3zn\u011b si namot\u00e1val kabel od sluch\u00e1tka na prst a kousal si ret. Nev\u011bd\u011bl, pro\u010d mu vlastn\u011b vol\u00e1, kdy\u017e se stejn\u011b rozhodl, \u017ee na l\u00e9\u010dbu nenastoup\u00ed.<\/div>\n
„Tak\u017ee – rozhodl ses? Zkus\u00ed\u0161 tu l\u00e9\u010dbu?<\/em>“ Mohl c\u00edtit, jak je jeho otec nesv\u016fj. Mo\u017en\u00e1 byl z toho telefon\u00e1tu je\u0161t\u011b v\u00edce rozhozen\u00fd ne\u017e Bill.<\/div>\n
„J\u00e1-“ odml\u010del se a znova se zhluboka nadechl. „V\u00e1\u017e\u00edm si toho. Opravdu. Jen – nemysl\u00edm si, \u017ee je to dobr\u00fd n\u00e1pad.“ Najednou si nemyslel, \u017ee cokoli spole\u010dn\u00e9ho s jeho otcem byl dobr\u00fd n\u00e1pad. Chv\u00edli bylo na druh\u00e9m konci ticho.<\/p>\n

„Je to kv\u016fli\u2026 mn\u011b?<\/em>„<\/div>\n

„Mo\u017en\u00e1.“ Dal\u0161\u00ed ticho.<\/div>\n
„Ach, Bille! Mrz\u00ed m\u011b to. Kdybys jen v\u011bd\u011bl-<\/em>“ za\u010dal jeho otec, ale Bill ho zarazil.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm<\/em>, tati,“ bylo to tak dlouho, co naposledy pou\u017eil tohle osloven\u00ed bez ironick\u00e9ho podt\u00f3nu. M\u00e1lem zapomn\u011bl, jak to zn\u00ed. „Pot\u0159ebuju asi prost\u011b v\u00edce \u010dasu, nebo n\u011bco.“<\/div>\n
„Tak\u017ee o tom bude\u0161 je\u0161t\u011b p\u0159em\u00fd\u0161let?<\/em>„<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1.“<\/div>\n
„Dob\u0159e.<\/em> Ozve\u0161 se je\u0161t\u011b?<\/em>„<\/div>\n
„Nev\u00edm,“ necht\u011bl u\u017e slibovat nic, co by nemohl dodr\u017eet. Dlouhou dobu bylo ticho a oni jen poslouchali dech toho druh\u00e9ho a nev\u011bd\u011bli, co \u0159\u00edct.<\/p>\n

„M\u00e1m t\u011b r\u00e1d, Bille,<\/em>“ ozvalo se nakonec ze sluch\u00e1tka.<\/div>\n

„J\u00e1 v\u00edm,“ na setinu vte\u0159iny si Bill myslel, \u017ee mu mo\u017en\u00e1 odpov\u00ed jinak. Ale nebyl si je\u0161t\u011b tak docela jist\u00fd t\u00edm, co vlastn\u011b k otci c\u00edt\u00ed. U\u017e to nebyla nen\u00e1vist. Ale po\u0159\u00e1d tam bylo n\u011bco, co mu br\u00e1nilo c\u00edtit k n\u011bmu jakousi n\u00e1klonnost. Ze v\u0161eho nejv\u00edce c\u00edtil jen l\u00edtost.<\/div>\n
„Budu muset j\u00edt, tati. Cht\u011bl jsem jen\u2026 hm\u2026 cht\u011bl jsem ti jen \u0159\u00edct, jak jsem se zat\u00edm rozhodl.“<\/div>\n
„D\u011bkuju, \u017ee jsi zavolal, Bille. Kdybys cokoli pot\u0159eboval, sta\u010d\u00ed se ozvat. M\u016f\u017ee\u0161 se mnou po\u010d\u00edtat.<\/em>„<\/div>\n
„Dob\u0159e. Tak, tak zat\u00edm ahoj.“<\/div>\n
„D\u00e1vej na sebe pozor, Bille.<\/em>„<\/div>\n
„Budu,“ s t\u00edmhle slovem zav\u011bsil. Strnule z\u00edral na telefonn\u00ed p\u0159\u00edstroj a nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 vlastn\u011b ud\u011blat d\u00e1l.<\/p>\n

Na l\u00e9\u010den\u00ed nep\u016fjde. – Tak se rozhodl. Pokud na n\u011bjak\u00e9 v\u016fbec kdy p\u016fjde, tak to bude l\u00e9\u010den\u00ed, kter\u00e9 si se\u017eene s\u00e1m. K otci taky nep\u016fjde. – To by je\u0161t\u011b nezvl\u00e1dl. Zp\u00e1tky k Tomovi nem\u016f\u017ee. Co te\u010f? A co potom?<\/div>\n

„Hej! Bude\u0161 tam st\u00e1t je\u0161t\u011b dlouho? Chci si zavolat!“ Polekan\u011b sebou trhl, kdy\u017e se mu za z\u00e1dy ozval n\u011b\u010d\u00ed hlas. Roztr\u017eit\u011b se oto\u010dil na mu\u017ee, kter\u00fd st\u00e1l p\u0159ed telefonn\u00ed budkou a netrp\u011bliv\u011b p\u0159e\u0161lapoval z nohy na nohu.<\/div>\n
„Pardon,“ vyhrkl ze sebe Bill, popadl svou ta\u0161ku a uvolnil m\u00edsto v budce. Chv\u00edli jen st\u00e1l a p\u0159e\u0161lapoval z nohy na nohu, p\u0159em\u00fd\u0161lej\u00edc, co d\u011blat. Nebylo jedin\u00e9 m\u00edsto, kam by mohl j\u00edt.<\/div>\n
I kdy\u017e\u2026 jedno m\u00edsto tady p\u0159ece bylo. To m\u00edsto, kter\u00e9 tady bylo v\u017edycky.<\/p>\n

<\/div>\n

*<\/div>\n
\n

Nikdy se na place nec\u00edtil tak nepat\u0159i\u010dn\u011b jako te\u010f. Op\u00edral se o z\u00e1bradl\u00ed, cestovn\u00ed ta\u0161ku polo\u017eenou dole u nohou a p\u0159em\u00fd\u0161lel, co vlastn\u011b \u010dekal od toho, kdy\u017e sem p\u0159ijde. Poznal p\u00e1r zn\u00e1m\u00fdch, mezi nimi i Fabiana, ale nikdo z nich se k n\u011bmu nehl\u00e1sil. M\u011bli na pr\u00e1ci d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed v\u011bci. – Obstar\u00e1v\u00e1n\u00ed si d\u00e1vky. Na setinu sekundy si nebyl jist\u00fd, jestli nelituje, \u017ee k nim u\u017e nepat\u0159\u00ed. Pot\u0159\u00e1sl hlavou a zhluboka vydechl. Sesunul se k zemi a sednul si na svou ta\u0161ku. T\u0159eba tady bude sed\u011bt, ne\u017e n\u011bco vymysl\u00ed. Koneckonc\u016f, tady byl mnohem v\u00edc doma ne\u017e kdekoli jinde.<\/p>\n

<\/div>\n

*<\/div>\n
\n

„Cigaretu?“ ozvalo se mu nad hlavou a p\u0159ed o\u010dima se mu zjevila krabi\u010dka \u010derven\u00fdch Marlborek.<\/p><\/div>\n

„Hm?“ p\u0159ekvapen\u011b zvedl hlavu a uvid\u011bl p\u0159ed sebou Anise. Zara\u017een\u011b od n\u011bj p\u0159ijal cigaretu a nechal si p\u0159ip\u00e1lit. „D\u00edky.“<\/div>\n
„Dlouho jsem t\u011b tady nevid\u011bl,“ zastr\u010dil si Arab krabi\u010dku do kapsy a pouk\u00e1zal na n\u011bj svou cigaretou.<\/div>\n
„Byl jsem mimo,“ pokr\u010dil Bill rameny, necht\u011blo se mu p\u0159\u00edli\u0161 se d\u00e1vat do \u0159e\u010di. Vd\u011b\u010dn\u011b si pot\u00e1hl z marlborky a zakuckal se. Zapomn\u011bl, jak dlouho u\u017e nekou\u0159il.<\/div>\n
„To vid\u00edm,“ u\u0161kl\u00edbl se Anis a bedliv\u011b si ho prohl\u00ed\u017eel. „No to m\u011b poser,“ vyhrkl po chv\u00edli, kdy mu z\u00edral do obli\u010deje. „Ty jsi, kurva, \u010dist\u00fd!“ chytil ho za mikinu a p\u0159it\u00e1hl si ho bl\u00ed\u017e, aby mu vid\u011bl l\u00e9pe do o\u010d\u00ed. „Jak se ti to, doprdele, poda\u0159ilo?“ Bill jen pokr\u010dil rameny, proto\u017ee byl p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, \u017ee to ve skute\u010dnosti Anise stejn\u011b nezaj\u00edm\u00e1.<\/div>\n
„Te\u010f dlu\u017e\u00edm Lukasovi p\u011btikilo,“ u\u0161kl\u00edbl se Arab. Bill se na n\u011bj nech\u00e1pav\u011b zamra\u010dil.<\/div>\n
„Vsadili jsme se,“ vysv\u011btlil mu Anis. „V\u017edycky uzav\u00edr\u00e1me s\u00e1zky, kdy\u017e se n\u011bkdo del\u0161\u00ed dobu neobjev\u00ed, jestli \u0161el na odvyka\u010dku, nebo skapal.“ Bill poc\u00edtil podivn\u011b \u017elukl\u00fd pocit, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee dealer si vsadil na to, \u017ee je mrtv\u00fd.<\/p>\n

„Ka\u017edop\u00e1dn\u011b ty mi dlu\u017e\u00ed\u0161 mnohem v\u00edc,“ pokra\u010doval Arab a t\u00edpnul cigaretu. „V\u00ed\u0161, co se stane \u0161lapk\u00e1m, kdy\u017e se sna\u017e\u00ed opustit sv\u00e9ho pas\u00e1ka?“ Bill pomalu p\u0159ik\u00fdvnul. „No,“ mlasknul Anis spokojen\u011b, „podobn\u00e9 v\u011bci se d\u011blaj\u00ed i s neposlu\u0161n\u00fdma her\u00e1kama. Copak sis myslel, \u017ee m\u016f\u017ee\u0161 jen tak p\u0159estat? A vyka\u0161lat se na na\u0161e k\u0161efty?“ u\u0161kl\u00edbl se a znovu ho chytil pod krkem za mikinu. Bill jen zd\u011b\u0161en\u011b zalapal po dechu.<\/div>\n

„J\u00e1, j\u00e1-“ zakoktal se, kdy\u017e jeho stisk je\u0161t\u011b zes\u00edlil. Rozt\u0159\u00e1sl se po cel\u00e9m t\u011ble a nedok\u00e1zal uv\u011b\u0159it, \u017ee po tom v\u0161em, \u010d\u00edm si pro\u0161el, to skon\u010d\u00ed tady. Byl Anis opravdu schopn\u00fd mu ubl\u00ed\u017eit? Ale v p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed vte\u0159in\u011b ho dealer pustil a rozesm\u00e1l se na cel\u00e9 kolo.<\/div>\n
„Ty sis – ty sis doopravdy myslel, \u017ee – \u017ee\u2026“ rozesm\u00e1l se je\u0161t\u011b v\u00edce, a\u017e se musel p\u0159edklonit a op\u0159\u00edt se o z\u00e1bradl\u00ed. „Kdybys vid\u011bl sv\u016fj ksicht! Vsad\u00edm se, \u017ee ses m\u00e1lem pochcal strachy!“ Zat\u00edmco se star\u0161\u00ed mu\u017e up\u0159\u00edmn\u011b bavil, Bill konsternovan\u011b st\u00e1l na m\u00edst\u011b a nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b na n\u011bj z\u00edral. Jednou rukou si roztr\u017eit\u011b uhlazoval vytahanou mikinu a druhou si musel zastr\u010dit do kapsy, proto\u017ee necht\u011bl, aby si Anis v\u0161iml, jak se mu t\u0159\u00e1sla.<\/p>\n

„Ale no tak,“ poklepal mu Arab sm\u00ed\u0159liv\u011b na rameno, kdy\u017e ovl\u00e1dl sv\u016fj z\u00e1chvat sm\u00edchu. „Nemyslel jsem to zle. Jen jsem si nemohl pomoct,“ u\u0161kl\u00edbl se. Bill jen p\u0159ik\u00fdvl a o krok od n\u011bj ustoupil. Chv\u00edli se m\u011b\u0159ili pohledem, ne\u017e dealer p\u0159eru\u0161il jejich ml\u010den\u00ed.<\/p>\n

„Co takhle si zaj\u00edt n\u011bkam na skleni\u010dku, hm? Na usm\u00ed\u0159enou,“ nab\u00eddl mu. Nebyl si ani jist\u00fd, pro\u010d to ud\u011blal. V\u011bt\u0161inou se s nik\u00fdm z jeho z\u00e1kazn\u00edk\u016f nezahazoval. Nem\u011bl k tomu d\u016fvod. Oni mu byli prosp\u011b\u0161n\u00ed jen t\u00edm, kolik byli ochotni utratit za heroin, kter\u00fd protekl jejich \u017eilami. Ale na tomhle klukovi bylo n\u011bco jin\u00e9ho. Jednak proto, \u017ee ho znal u\u017e dlouho. Byl jeden z m\u00e1la, kte\u0159\u00ed dok\u00e1zali vydr\u017eet takovou dobu. A kdy\u017e tady te\u010f p\u0159ed n\u00edm st\u00e1l – ve sv\u00e9 sm\u011b\u0161n\u011b velk\u00e9 mikin\u011b, s ta\u0161kou u nohou a vyd\u011b\u0161enou tv\u00e1\u0159\u00ed, nemohl si pomoct. Cht\u011bl o n\u011bm v\u011bd\u011bt v\u00edc. O tom, jak se mu poda\u0159ilo p\u0159estat. Proto\u017ee popravd\u011b – Bill byl ten posledn\u00ed, na koho by si vsadil, \u017ee to zvl\u00e1dne.<\/div>\n

A k jeho nekone\u010dn\u00e9mu p\u0159ekvapen\u00ed – ten mal\u00fd, ustra\u0161en\u00fd kluk p\u0159ik\u00fdvnul.<\/p>\n

<\/div>\n

*<\/div>\n
\n

„Tak, Bille,“ zad\u00edval se na n\u011bj Anis p\u0159es svou skleni\u010dku, „vypr\u00e1v\u011bj, p\u0159eh\u00e1n\u011bj. Jsem cel\u00fd napjat\u00fd, jak jsi to dok\u00e1zal.“<\/p><\/div>\n

Bill si usrkl ze sv\u00e9ho d\u017eusu a jeho pohled mu op\u011btoval, i kdy\u017e o dost m\u00e9n\u011b zaujat\u011b.<\/div>\n
„Nen\u00ed moc, co vypr\u00e1v\u011bt. P\u0159estal jsem za pomoc\u00ed subutexu.“ A sv\u00e9ho bratra.<\/em><\/div>\n
„Ha! Tahle sra\u010dka mi krade odb\u011bratele!“ prsknul Anis a znovu se zhluboka napil. „A jak\u00e9 pl\u00e1ny m\u00e1\u0161 te\u010f, kdy\u017e jsi svobodn\u00fd \u010dlov\u011bk?“<\/div>\n
„Nev\u00edm,“ pokr\u010dil Bill rameny.<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00e1 pr\u00e1ce? Nebo \u0161kola?“ nal\u00e9hal d\u00e1l Arab, ale dostalo se mu jen zavrt\u011bn\u00ed hlavou.<\/div>\n
„No a kam se chyst\u00e1\u0161 s t\u011bmi v\u011bcmi?“ \u0161\u0165ouchnul botou do jeho ta\u0161ky, kter\u00e1 byla mezi nimi pod stolem.<\/div>\n
„Nev\u00edm,“ zopakoval zase Bill.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 n\u011bco na\u0161et\u0159eno?“<\/div>\n
„Ne.“<\/div>\n
„Hm, vid\u00edm, \u017ee sis v\u0161echno dop\u0159edu d\u016fkladn\u011b promyslel. Tak\u017ee si to shrneme – nem\u00e1\u0161 kam j\u00edt, nem\u00e1\u0161 pr\u00e1ci, nem\u00e1\u0161 \u0161kolu, nem\u00e1\u0161 \u017e\u00e1dn\u00e9 pen\u00edze. No, vypad\u00e1 to na v\u00fdborn\u00e9 vyhl\u00eddky.“<\/p>\n

Bill naproti n\u011bmu jen ml\u010del, a kdy\u017e se mu Anis znovu pod\u00edval do o\u010d\u00ed, kter\u00e9 dnes neobvykle nebyly schovan\u00e9 za r\u016fzn\u00fdmi l\u00ed\u010didly, uvid\u011bl to. – Ten kluk byl ztracen\u00fd. U\u017e kdy\u017e ho zahl\u00e9dl na place v\u011bd\u011bl, \u017ee je s n\u00edm n\u011bco v nepo\u0159\u00e1dku – ale nebylo to jen t\u00edm, \u017ee skoncoval s heroinem. Bylo to n\u011bco v jeho postoji, zp\u016fsob jak\u00fdm se choulil do sv\u00e9 mikiny a rozhl\u00ed\u017eel se po place. U\u017e tam nepat\u0159il. Nepat\u0159il mezi v\u0161echny ty her\u00e1ky, kte\u0159\u00ed s nudl\u00ed u nosu sp\u011bchali n\u011bkam pry\u010d. Ale nepat\u0159il ani nikam jinam. Byl zaseknut\u00fd n\u011bkde mezi ni\u010d\u00edm a byl ztracen\u00fd. Vzdal se heroinu pro \u017eivot, ale nikde nebylo \u0159e\u010deno, \u017ee ho \u017eivot p\u0159ijme zp\u00e1tky. No, mo\u017en\u00e1 by mu s t\u00edm mohl trochu pomoct.<\/p>\n

„M\u016f\u017ee\u0161 z\u016fstat u m\u011b.“<\/div>\n

Bill se zakuckal sv\u00fdm pit\u00edm, a\u017e ho Anis musel popl\u00e1cat po z\u00e1dech, aby se mohl znovu nadechnout.<\/div>\n
„Co\u017ee?“ dostal ze sebe a ot\u00edral si o\u010di, do kter\u00fdch mu vhrkly slzy.<\/div>\n
„Ale no tak, necht\u011bl jsem t\u011b dohnat k slz\u00e1m,“ zachechtal se jeho spole\u010dn\u00edk pobaven\u011b. „Sly\u0161el jsi dob\u0159e. M\u016f\u017ee\u0161 z\u016fstat u m\u011b. Mysl\u00edm, \u017ee pro tebe doma najdu m\u00edsto.“<\/div>\n
Bill se ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b d\u00edval do jeho tv\u00e1\u0159e. Po\u0159\u00e1d \u010dekal ten h\u00e1\u010dek, kter\u00fd musel vz\u00e1p\u011bt\u00ed p\u0159ij\u00edt.<\/p>\n

„Co tak z\u00edr\u00e1\u0161?“ zamra\u010dil se na n\u011bj Anis.<\/div>\n

„Co za to bude\u0161 cht\u00edt? Nem\u00e1m ti jak zaplatit.“<\/div>\n
„Ber to jako p\u0159\u00e1telskou slu\u017ebu. V\u017edycky r\u00e1d pom\u00e1h\u00e1m pot\u0159ebn\u00fdm, v\u017edy\u0165 m\u011b zn\u00e1\u0161. Jsem dobr\u00e1 du\u0161e, skoro jako Matka Tereza,“ uculoval se dealer a zanech\u00e1val t\u00edm v \u010dernovlas\u00e9m mlad\u00edkovi \u010d\u00edm d\u00e1l v\u011bt\u0161\u00ed pochybnosti.<\/div>\n
„My nejsme p\u0159\u00e1tel\u00e9,“ nam\u00edtl, „a ty jsi v\u0161echno, jen ne Matka Tereza.“ Sn\u011bd\u00fd mu\u017e se ubl\u00ed\u017een\u011b chytil za hru\u010f.<\/div>\n
„Au. Takov\u00e1 krut\u00e1 slova. No, mo\u017en\u00e1 nejsme p\u0159\u00e1tel\u00e9 – ale to se m\u016f\u017ee zm\u011bnit. A mo\u017en\u00e1 nejsem Matka Tereza, ale to po\u0159\u00e1d nem\u011bn\u00ed nic na situaci, \u017ee ti nab\u00edz\u00edm pomoc a ty stejn\u011b nem\u00e1\u0161, kam jinam bys \u0161el. Tedy pokud t\u011b nel\u00e1k\u00e1 tv\u016fj star\u00fd pouli\u010dn\u00ed \u017eivot. Ur\u010dit\u011b to byla kopa z\u00e1bavy,“ za\u0161klebil se star\u0161\u00ed mu\u017e ironicky.<\/div>\n
A Bill si uv\u011bdomil, \u017ee a\u0165 u\u017e se mu to l\u00edb\u00ed nebo ne, m\u00e1 ten zatracen\u00fd chlap pravdu.<\/div>\n
„Tak dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvnul nakonec a mohl jen doufat, \u017ee Anisovy \u00famysly jsou \u010dist\u00e9. Ale koneckonc\u016f, co mohl ztratit, kdy\u017e u\u017e se v\u0161eho dobrovoln\u011b vzdal?<\/p>\n

autor: Lisa<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Lisa *** Trhlina v jeho pl\u00e1nu mu do\u0161la v okam\u017eiku, kdy se za n\u00edm zav\u0159ely dve\u0159e. \u0158ekl Tomovi, \u017ee chce j\u00edt k otci. A opravdu to m\u011bl v \u00famyslu, ale probl\u00e9m byl, \u017ee si nevzpom\u00ednal, kde p\u0159esn\u011b jeho otec bydl\u00ed. Najednou<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[483],"tags":[],"class_list":["post-5466","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-wenn-es-manchmal-regnet"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5466","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5466"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5466\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5466"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5466"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5466"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}