{"id":5469,"date":"2012-12-30T17:00:00","date_gmt":"2012-12-30T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5453"},"modified":"2012-12-30T17:00:00","modified_gmt":"2012-12-30T16:00:00","slug":"julie-18","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/12\/30\/julie-18\/","title":{"rendered":"Julie 18."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Zvedl hlavu, pohl\u00e9dl p\u0159ed sebe a vz\u00e1p\u011bt\u00ed se rychle vr\u00e1til ke sv\u00e9 p\u016fvodn\u00ed \u010dinnosti, hypnotizov\u00e1n\u00ed \u010dl\u00e1nk\u016f sv\u00fdch prst\u016f. I p\u0159esto, \u017ee to pro n\u011bj bylo skute\u010dn\u011b n\u00e1ro\u010dn\u00e9, se je\u0161t\u011b dok\u00e1zal pousm\u00e1t v nad\u011bji, \u017ee bude t\u00e9matem rozhovoru kone\u010dn\u011b n\u011bco jin\u00e9ho ne\u017e jeho osam\u011blost. Pomalu t\u0159el b\u0159\u00ed\u0161ka prst\u016f o sebe a ze v\u0161eho nejv\u00edce si p\u0159\u00e1l jenom jedin\u00e9.<\/em><\/div>\n
B\u00fdt neviditeln\u00fd.<\/em><\/div>\n
U\u017e jako mlad\u0161\u00ed nem\u011bl r\u00e1d l\u00edtost, o to hor\u0161\u00ed bylo potk\u00e1vat se s n\u00ed na ka\u017ed\u00e9m kroku. Sr\u0161ela na n\u011bj z ka\u017ed\u00e9ho slova, pohlazen\u00ed, dokonce i doteku, jen\u017e mu byl v\u011bnov\u00e1n. Pr\u00e1v\u011b proto nedok\u00e1zal zvednout hlavu a pohl\u00e9dnout do o\u010d\u00ed sv\u00e9 babi\u010dky na d\u00e9le ne\u017e dv\u011b vte\u0159iny. V\u011bd\u011bl, \u017ee to s n\u00edm mysl\u00ed dob\u0159e, \u017ee m\u00e1 o n\u011bj pouze strach a ze v\u0161eho nejv\u00edce tou\u017e\u00ed po tom, aby byl \u0161\u0165astn\u00fd. Jej\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed v\u0161ak nem\u011bla b\u00fdt v bl\u00edzk\u00e9 dob\u011b napln\u011bna, proto\u017ee Bill se ve\u0161ker\u00fdm n\u00e1znak\u016fm vidiny o lep\u0161\u00ed budoucnosti v\u011bdom\u011b br\u00e1nil.<\/p>\n

„Pro\u010d nezajde\u0161 do m\u011bsta? Mezi lidi, zabavit se. Jist\u011b p\u0159ijde\u0161 na jin\u00e9 my\u0161lenky, pozn\u00e1\u0161 n\u011bkoho nov\u00e9ho.“ Nejenom Bill, ale i Silvie byla z podobn\u00fdch rozhovor\u016f unaven\u00e1. Mnohem v\u011bt\u0161\u00ed \u00fanavu a starost j\u00ed v\u0161ak zp\u016fsoboval Bill s\u00e1m. Ztr\u00e1cel se j\u00ed p\u0159ed o\u010dima nejenom fyzicky, ale tak\u00e9 psychicky, a pr\u00e1v\u011b tuto skute\u010dnost si nedok\u00e1zala a odm\u00edtala p\u0159ipustit. Byla odhodl\u00e1na ud\u011blat i nemo\u017en\u00e9, aby Billa dostala ze sko\u0159\u00e1pky, ve kter\u00e9 na\u0161el po smrti matky sv\u00e9 \u00fato\u010di\u0161t\u011b.<\/em><\/div>\n

„Sl\u00edbil jsem Julii, \u017ee p\u016fjdeme do parku,“ odpov\u011bd\u011bl ti\u0161e.<\/em><\/div>\n
„Bille, chod\u00edte do toho parku ka\u017ed\u00fd den. Nic se nestane, kdy\u017e jednou zm\u011bn\u00ed\u0161 pl\u00e1ny. Krom\u011b toho Julie je mali\u010dk\u00e1, nerozum\u00ed ti, tak\u017ee nemus\u00ed\u0161 m\u00edt v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u00fd\u010ditky.“<\/em><\/div>\n
„Ale j\u00e1 jsem j\u00ed to sl\u00edbil,“ \u0161eptl.<\/p>\n

Na jednu stranu j\u00ed musel d\u00e1t za pravdu. Julie byla skute\u010dn\u011b je\u0161t\u011b p\u0159\u00edli\u0161 mal\u00e1 na to, aby porozum\u011bla v\u0161emu, co j\u00ed \u0159\u00edkal, na druhou stranu j\u00ed v\u0161ak okol\u00ed parku a bl\u00edzkost jej\u00ed obl\u00edben\u00fdch zv\u00ed\u0159at d\u011blala \u0161\u0165astnou, a pr\u00e1v\u011b v t\u011bch chv\u00edl\u00edch se alespo\u0148 na kr\u00e1tk\u00fd okam\u017eik c\u00edtil stejn\u011b.<\/em><\/div>\n

Nepot\u0159eboval j\u00edt do m\u011bsta. Nepot\u0159eboval m\u00edjet des\u00edtky ciz\u00edch lid\u00ed, se kter\u00fdmi by stejn\u011b nikdy nenav\u00e1zal jak\u00fdkoliv kontakt. Nepot\u0159eboval mezi nimi plout jako v rozbou\u0159en\u00e9m oce\u00e1nu, ve kter\u00e9m by se akor\u00e1t ztr\u00e1cel a padal hloub\u011bji a hloub\u011bji.<\/em><\/div>\n
Jedin\u00e9 co pot\u0159eboval, bylo vz\u00edt Julii a odej\u00edt. Pokud mo\u017eno co nejd\u00e1l od ve\u0161ker\u00e9 l\u00edtosti, kter\u00e1 jej ji\u017e n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f pron\u00e1sledovala na ka\u017ed\u00e9m kroku\u2026
<\/em><\/div>\n
\n
<\/p>\n

Obvykl\u00fd v\u00fdlet do parku se stal pro n\u011bj zvl\u00e1\u0161tn\u00edm vykoupen\u00edm. V ten den, v\u00edc ne\u017e kdy jindy, pot\u0159eboval b\u00fdt jenom s n\u00ed. Dr\u017eet ji v n\u00e1ru\u010d\u00ed, c\u00edtit jej\u00ed drobn\u00e9 pulzuj\u00edc\u00ed t\u011blo pln\u00e9 \u017eivota na tom sv\u00e9m, stejn\u011b tak jako energii, kterou mu tohle bl\u00edzk\u00e9 fyzick\u00e9 spojen\u00ed p\u0159in\u00e1\u0161elo.<\/em><\/div>\n

Zav\u0159el o\u010di, zaposlouchal se do jej\u00edho sm\u00edchu.<\/em><\/div>\n
Neuv\u011bdomoval si, \u017ee se i on po dlouh\u00e9 dob\u011b op\u011bt usm\u00edv\u00e1. Neuv\u011bdomoval si dokonce ani to, \u017ee se Julie nedo\u010dkav\u011b natahovala po dal\u0161\u00edch kousc\u00edch chleba. Byl natolik pohlcen ne\u010dekan\u00fdm p\u0159\u00edvalem euforie a uvoln\u011bn\u00ed, \u017ee svou dcerku za\u010dal vn\u00edmat teprve tehdy, kdy jej jemn\u011b dloubla do tv\u00e1\u0159e a vesele se na jeho kl\u00edn\u011b zavrt\u011bla.<\/p>\n

„Omlouv\u00e1m se,“ v\u011bnoval j\u00ed n\u011b\u017en\u00fd \u00fasm\u011bv a pomalu vlo\u017eil do jej\u00ed mal\u00e9 dlan\u011b kousek star\u00e9ho pe\u010diva. Julie si jej chv\u00edli zv\u011bdav\u011b prohl\u00ed\u017eela, pot\u00e9 pohl\u00e9dla na hladinu jezera a dlouze vyb\u00edrala k\u00e1\u010d\u00e1tko, pro kter\u00e9 m\u011bla b\u00fdt potrava ur\u010dena.<\/p>\n

„Pod\u00edvej, jak\u00fd m\u011blo hlad,“ dlouze ji pol\u00edbil do vl\u00e1sk\u016f a p\u0159ekvapen\u011b zav\u00fdskl, jakmile spokojen\u00e9 ml\u00e1d\u011b rozt\u00e1hlo k\u0159\u00eddla a post\u0159\u00edkalo je oba vodou. Ot\u0159el Julii mokrou tv\u00e1\u0159, sev\u0159el ji o n\u011bco pevn\u011bji a oto\u010dil se z\u00e1dy k jez\u00edrku, aby se tak vyhnul dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edpadn\u00e9 spr\u0161ce.<\/p>\n

Sm\u011bj\u00edc se, pohl\u00e9dl p\u0159ed sebe a n\u00e1hle se stalo n\u011bco, s \u010d\u00edm v\u016fbec nepo\u010d\u00edtal. Ve vzd\u00e1lenosti n\u011bkolika metr\u016f spat\u0159il n\u011bco, co jej vykolejilo natolik, \u017ee nedok\u00e1zal jednat jinak. Rychle sklonil hlavu a oto\u010dil se zp\u00e1tky \u010delem k jezeru. Podal Julii dal\u0161\u00ed kousek chleba, sledoval, jak jej nep\u0159esn\u00fdm pohybem h\u00e1\u017ee mal\u00fdm jedl\u00edk\u016fm, a sna\u017eil se d\u011blat p\u0159esn\u011b to, co p\u0159edt\u00edm. Sna\u017eil se op\u011bt naleznout svou euforii a uvoln\u011bn\u00ed, zaposlouchat se do jej\u00edho sm\u00edchu a nechat se j\u00edm un\u00e1\u0161et, nyn\u00ed to ji\u017e nebylo tak snadn\u00e9.<\/em><\/div>\n

N\u011bco nebylo jako p\u0159edt\u00edm.<\/p>\n

B\u011bhem t\u011bch p\u00e1r vte\u0159in se n\u011bco zm\u011bnilo, a to n\u011bco m\u011blo tak fat\u00e1ln\u00ed rozm\u011bry, \u017ee by mohl s jistotou \u0159\u00edct, \u017ee se zm\u011bnilo snad \u00fapln\u011b v\u0161echno.<\/em><\/div>\n

Jeho d\u00fdch\u00e1n\u00ed bylo nepravideln\u00e9 a hlubok\u00e9, jakmile se kone\u010dky prst\u016f dotkl hrudn\u00edku, pulzoval. Stejn\u011b tak mocn\u011b a divoce jako Juliino t\u011bl\u00ed\u010dko, kter\u00e9 bylo je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed jedin\u00fdm zdrojem jeho energie.<\/em><\/div>\n
Nyn\u00ed c\u00edtil jej\u00ed p\u0159\u00edtomnost, zako\u0159en\u011bnou hluboce ve sv\u00e9m nitru, a s ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm \u00faderem srdce m\u011bl p\u0159ed o\u010dima jasn\u011bj\u0161\u00ed obraz.<\/em><\/div>\n
Obraz dvou hlubok\u00fdch hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00e9 do n\u011bj vdechly \u017eivot.<\/em><\/div>\n
Obraz jeho o\u010d\u00ed\u2026<\/p>\n

<\/em> \u2026<\/div>\n

\n

S tich\u00fdm zast\u00e9n\u00e1n\u00edm p\u0159estal op\u011btovat jeho polibky, odt\u00e1hl se od n\u011bj, neust\u00e1le v\u0161ak z\u016fst\u00e1val v jeho t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti. Pot\u0159eboval ten obraz spat\u0159it op\u011bt. Op\u011bt se zahled\u011bt do t\u011bch \u0161\u00edlen\u011b kr\u00e1sn\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00e9 byly od t\u00e9 chv\u00edle jeho sp\u00e1sou. Vp\u00edjel se do nich, nach\u00e1zel v nich svou budoucnost, Tomovu budoucnost, jejich budoucnost.<\/p><\/div>\n

\u0158asy slepen\u00e9 de\u0161t\u011bm p\u016fsobily jemn\u00fdm, p\u0159\u00edmo zraniteln\u00fdm dojmem, a on v tu chv\u00edli pochopil, \u017ee i kdy\u017e byl Tom pro n\u011bj zt\u011blesn\u011bn\u00edm s\u00edly a odvahy, byl tak\u00e9 jenom \u010dlov\u011bkem. Ne\u0161\u0165astn\u00fdm, zmaten\u00fdm, zoufale tou\u017e\u00edc\u00edm po \u0161t\u011bst\u00ed. Kone\u010dn\u011b porozum\u011bl jeho slov\u016fm.<\/p>\n

Zachr\u00e1nili jsme se navz\u00e1jem\u2026<\/em><\/div>\n

\n

„Ani jsem se ti neomluvil, \u017ee jsem p\u0159i\u0161el tak pozd\u011b,“ Tom si rozepnul velikou mikinu, co nejjemn\u011bji si k sob\u011b p\u0159itiskl zk\u0159ehl\u00e9, t\u0159esouc\u00ed se t\u011blo a p\u0159ikryl jej t\u00edm hrub\u00fdm kusem l\u00e1tky, chr\u00e1n\u00edc jej p\u0159ed de\u0161t\u011bm.<\/p><\/div>\n

„Nep\u0159i\u0161el jsi pozd\u011b. P\u0159i\u0161els pr\u00e1v\u011b v\u010das. J-j\u00e1\u2026 jsem moc r\u00e1d, \u017ee jsi tady,“ nosem jej pohladil po tv\u00e1\u0159i. Sna\u017eil se t\u00edm zakr\u00fdt svou plachost a nesm\u011blost, z\u00e1rove\u0148 v\u0161ak nebyl schopen potla\u010dit chv\u011bn\u00ed, kter\u00e9 v n\u011bm Tomova bl\u00edzkost vyvol\u00e1vala. Tulil se k n\u011bmu jako mal\u00e9 vypla\u0161en\u00e9 d\u00edt\u011b, d\u00fdchal jeho v\u016fni a modlil se, aby ta chv\u00edle nikdy neskon\u010dila. Aby byli u\u017e jenom spolu a nic na sv\u011bt\u011b, je nemohlo rozd\u011blit.<\/p>\n

„Neum\u00ed\u0161 si p\u0159edstavit, jak moc se mi st\u00fdskalo. Po tob\u011b, po Julii, dokonce i po kachn\u011b.“ Tom sklonil hlavu, jeho hrav\u00fd \u00fasm\u011bv se st\u0159etl s Billov\u00fdm t\u011bsn\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se op\u011bt na kr\u00e1tkou chv\u00edli vpil do jeho rt\u016f. Vlo\u017eil na jejich jemn\u00fd povrch hned n\u011bkolik drobn\u00fdch polibk\u016f, jazykem okusil jejich nezam\u011bnitelnou p\u0159\u00edchu\u0165, a kdy\u017e se od n\u011bj odsouval, c\u00edtil se na vlastn\u00edch nohou zvl\u00e1\u0161tn\u011b nejist\u00fd. Jako by ani nepat\u0159ily jemu. U\u017e jenom z pohledu na Billovy pootev\u0159en\u00e9 rty se mu podlamovala kolena.<\/div>\n

Byl tak n\u00e1dhern\u00fd.<\/div>\n
Po sn\u011bhov\u011b bled\u00e9 poko\u017ece mu st\u00e9kaly kapky podzimn\u00edho de\u0161t\u011b, prameny vlas\u016f barvy no\u010dn\u00ed oblohy, mu spadaly do tv\u00e1\u0159e a podkreslovaly z\u00e1\u0159 jeho o\u010d\u00ed. Je\u0161t\u011b nikdy p\u0159edt\u00edm nevid\u011bl nic tak nadpozemsk\u00e9ho. Pohled do jeho tv\u00e1\u0159e v n\u011bm pouze prohluboval podez\u0159en\u00ed, \u017ee se ocitl v jedn\u00e9 z poh\u00e1dek. Ten kluk nemohl b\u00fdt skute\u010dn\u00fd!<\/div>\n
\u017d\u00e1dn\u00fd kluk tak p\u0159eci nemohl vypadat. A pokud ano, musel b\u00fdt ob\u017eivlou panenkou.<\/p>\n

„Pro\u010d se na m\u011b tak d\u00edv\u00e1\u0161?“ na Billov\u00fdch rtech z\u016fst\u00e1val drobn\u00fd \u00fasm\u011bv, jak nejist\u011b skl\u00e1n\u011bl tv\u00e1\u0159 a kontroloval, zdali s n\u00edm bylo v\u0161e tak, jak m\u00e1 b\u00fdt.<\/div>\n

Jakmile v\u0161ak pohledem prol\u00e9tl sv\u00e9 ob\u0159\u00ed py\u017eamo a chlupat\u00e9 pantofle, m\u011bl chu\u0165 propadnout se do zem\u011b. Mia se z\u0159ejm\u011b obl\u00e9kala \u00fapln\u011b jinak. Mnohem vyz\u00fdvav\u011bji. Jist\u011b, pro to se na n\u011bj tak d\u00edv\u00e1. Ur\u010dit\u011b p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed, zdali se nakonec rozhodl spr\u00e1vn\u011b.<\/div>\n
„Jsi kr\u00e1sn\u00fd.“ Zalapal po dechu a p\u0159ekvapen\u011b pootev\u0159el rty. Byl p\u0159ipraven na v\u0161echno, ale Tomova slova a zamilovan\u00fd pohled jeho o\u010d\u00ed mu t\u00e9m\u011b\u0159 vyrazily dech.<\/div>\n
Kr\u00e1sn\u00fd\u2026<\/div>\n
„D\u011bkuji,“ za\u0161eptal mu do ucha, p\u0159em\u00fd\u0161lej\u00edc, zdali pou\u017eil vhodn\u00fd zp\u016fsob vyj\u00e1d\u0159en\u00ed vd\u011bku, kter\u00fd v\u016f\u010di n\u011bmu c\u00edtil. Nemusel dokonce ani dlouho p\u0159em\u00fd\u0161let.<\/div>\n
Zvedl hlavu, zad\u00edval se Tomovi do o\u010d\u00ed a ujistil se v tom, \u017ee kon\u00e1 spr\u00e1vn\u011b. Ty o\u010di v n\u011bm od prvn\u00ed chv\u00edle vyvol\u00e1valy pocit ne\u010dekan\u00e9 d\u016fv\u011bry, v\u011bd\u011bl, \u017ee by mu nebyly schopny ubl\u00ed\u017eit. Pla\u0161e se kousl do rtu. Je\u0161t\u011b st\u00e1le m\u011bl \u010das si to v\u0161echno rozmyslet.<\/div>\n
„Chce\u0161 j\u00edt dovnit\u0159? T\u0159ese\u0161 se,“ Tom jej l\u00e1skypln\u011b pohladil po tv\u00e1\u0159i a po Billov\u011b kr\u00e1tk\u00e9m p\u0159ik\u00fdvnut\u00ed jej pouze chytil za ruku a vedl jej ke dve\u0159\u00edm.<\/p>\n

„Ahoj princezno.“ Tom kle\u010del u d\u011btsk\u00e9 post\u00fdlky, nyn\u00ed ji\u017e v such\u00e9m oble\u010den\u00ed, \u010dekaj\u00edc\u00ed na Billa, kter\u00fd se mezit\u00edm p\u0159evl\u00e9kal v koupeln\u011b. Ukazov\u00e1\u010dkem zlehka hladil Juliinu sp\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159, dot\u00fdkal se j\u00ed, jako by pod prsty c\u00edtil ten nejvz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00ed poklad na sv\u011bt\u011b. „Jsi mu tolik podobn\u00e1,“ \u0161eptl a pousm\u00e1l se p\u0159i pohledu na to, jak k sob\u011b i ze sp\u00e1nku tiskla ply\u0161ov\u00e9 k\u00e1\u010d\u00e1tko. Byla tak k\u0159ehk\u00e1, nevinn\u00e1 a zraniteln\u00e1. Tak mali\u010dk\u00e1, a p\u0159esto se v n\u00ed ukr\u00fdvala s\u00edla, kterou by j\u00ed mohli mnoz\u00ed z\u00e1vid\u011bt. Udr\u017eela Billa p\u0159i \u017eivot\u011b ve chv\u00edl\u00edch, kdy on s\u00e1m hledal n\u011bkoho, kdo by udr\u017eel p\u0159i \u017eivot\u011b jeho.<\/p>\n

Prudce zavrt\u011bl hlavou, vstal a zaklonil ji. Zhluboka d\u00fdchaj\u00edc si sl\u00edbil, \u017ee u\u017e nebude nad n\u011b\u010d\u00edm takov\u00fdm v\u016fbec p\u0159em\u00fd\u0161let. Byl s Billem, Mia byla daleko od nich. Nic jim nehrozilo, nebyl jedin\u00fd d\u016fvod myslet na v\u0161echno, co se je\u0161t\u011b mohlo st\u00e1t. Kousl se do rtu, dlan\u00ed si n\u011bkolikr\u00e1t promnul unavenou tv\u00e1\u0159 a pohl\u00e9dl sm\u011brem k oknu.<\/div>\n

Pohled na \u010dern\u00e9 nebe v n\u011bm vyvol\u00e1val podivn\u00fd pocit intimnosti a vzru\u0161en\u00ed. Nechyb\u011bly mu hv\u011bzdy. Tu nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed hv\u011bzdu m\u011bl p\u0159eci na dosah ruky a na ni\u010dem jin\u00e9m mu nez\u00e1le\u017eelo. \u010cekala je jist\u011b kr\u00e1sn\u00e1 noc, str\u00e1ven\u00e1 ve vz\u00e1jemn\u00e9m objet\u00ed.<\/div>\n
Co v\u00edc si mohl p\u0159\u00e1t?<\/p>\n

Jakmile na z\u00e1dech uc\u00edtil nesm\u011bl\u00fd dotek, p\u0159ekvapen\u011b se pousm\u00e1l. V\u016fbec nepost\u0159ehl, \u017ee se otev\u0159ely dve\u0159e koupelny a Bill byl op\u011bt u n\u011bj. D\u0159\u00edv, ne\u017e se v\u0161ak stihl oto\u010dit a pohl\u00e9dnout mu do tv\u00e1\u0159e, jej zastavila tich\u00e1 prosba.<\/p>\n

„Zav\u0159i o\u010di.“<\/p>\n

P\u0159e\u0161l\u00e1pl na m\u00edst\u011b a zmaten\u011b nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. B\u00e1l se, zdali je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku. Nebyl si jist\u00fd, zdali neud\u011blal n\u011bco nevhodn\u00e9ho, n\u011bco, \u010d\u00edm by jej vyd\u011bsil, nebo mu snad ubl\u00ed\u017eil. Na nic takov\u00e9ho si v\u0161ak nepamatoval.<\/div>\n

„M\u011bj je zav\u0159en\u00e9, dokud ti ne\u0159eknu.“<\/div>\n
„Je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku?“ zeptal se \u0161eptem. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed se v\u0161ak t\u00e9m\u011b\u0159 neudr\u017eel na nohou.<\/div>\n
„Pros\u00edm, zav\u0159i je,“ Bill mu \u0161eptal jednotliv\u00e1 slova p\u0159\u00edmo do ucha. Jeho hlas, v\u0161ak v\u016fbec nezn\u011bl, jako obvykle. Jako by ani nepat\u0159il jemu. Tom v n\u011bm post\u0159ehl nezn\u00e1m\u00fd erotick\u00fd podt\u00f3n, jakousi nal\u00e9havost, kter\u00e1 byla pro n\u011b do t\u00e9 chv\u00edle velikou nezn\u00e1mou.<\/div>\n
„Jsou zav\u0159en\u00e9?“ Tom pevn\u011b stiskl v\u00ed\u010dka k sob\u011b, rychle p\u0159ik\u00fdvl a oto\u010dil se.<\/div>\n
Bojoval s neuv\u011b\u0159itelnou touhou otev\u0159\u00edt o\u010di, svl\u00e9knout z n\u011bj to velik\u00e9 tri\u010dko a pomilovat jej p\u0159\u00edmo uprost\u0159ed pokoje. Nikdy by ne\u0159ekl, co mu dok\u00e1\u017eou zp\u016fsobit pouh\u00e1 slova od spr\u00e1vn\u00e9 osoby.<\/p>\n

Bill se nedok\u00e1zal ubr\u00e1nit n\u011b\u017en\u00e9mu \u00fasm\u011bvu p\u0159i pohledu na t\u0159es, kter\u00fd zachv\u00e1til Tomovo t\u011blo, ani\u017e by m\u011bl na sob\u011b mokr\u00e9 oble\u010den\u00ed. Tak\u00e9 zav\u0159el o\u010di, zhluboka se nadechl a je\u0161t\u011b jednou se nad t\u00edm zamyslel. Dlan\u00ed mezit\u00edm putoval po m\u011bkk\u00e9m \u017eupanu n\u00ed\u017e, jakmile mezi prsty uc\u00edtil ohyby pevn\u00e9ho uzle, frekvence jeho d\u00fdch\u00e1n\u00ed, se n\u011bkolika n\u00e1sobn\u011b zv\u00fd\u0161ila.<\/p>\n

Musel to ud\u011blat. I kdy\u017e t\u00edm riskoval v\u0161e, o \u010dem do t\u00e9hle chv\u00edle snil a v co naivn\u011b v\u011b\u0159il, musel to ud\u011blat. U\u017e se necht\u011bl v\u00edc b\u00e1t. U\u017e necht\u011bl jenom prohr\u00e1vat a ztr\u00e1cet. Cht\u011bl, aby se na n\u011bj Tom pod\u00edval. \u0158ekl mu, \u017ee jej miluje, dok\u00e1zal to vy\u010d\u00edst z ka\u017ed\u00e9ho pohledu, jen\u017e mu byl v\u011bnov\u00e1n.<\/div>\n

V\u011b\u0159il mu. \u010clov\u011bk v\u0161ak nem\u016f\u017ee milovat pouze du\u0161i druh\u00e9ho. Mus\u00ed milovat i t\u011blo. I kdy\u017e to jeho, bylo na m\u00edle vzd\u00e1len\u00e9 podob\u011b Miina t\u011bla.<\/p>\n

„Ud\u011blal jsem n\u011bco? Bille, pros\u00edm, pov\u011bz-,“ v\u00edc u\u017e ne\u0159ekl. Tich\u00fdm pokojen se vz\u00e1p\u011bt\u00ed roznesl zvl\u00e1\u0161tn\u00ed zvuk. Zvuk, kter\u00fd Toma naprosto vyvedl z m\u00edry. Zvuk, kter\u00fd by za jin\u00fdch okolnost\u00ed \u00fapln\u011b p\u0159ehl\u00e9dl, n\u00e1hle mu v\u0161ak v u\u0161\u00edch zn\u011bl jako pronikav\u00e1 sir\u00e9na. Sir\u00e9na, kter\u00e1 mu oznamovala, \u017ee se op\u011bt pohnuli o kousek d\u00e1l. \u017de byl ud\u011bl\u00e1n dal\u0161\u00ed kr\u016f\u010dek ke vz\u00e1jemn\u00e9mu sbl\u00ed\u017een\u00ed a tenhle krok byl p\u0159ekvapiv\u011b vykon\u00e1n Billem.<\/div>\n

Tich\u00fd dopad l\u00e1tky na zem, byl n\u00e1dhern\u00fdm d\u016fkazem Billovy d\u016fv\u011bry.<\/div>\n
„Bille,“ osloven\u00fd vyd\u011b\u0161en\u00fdm pohledem sledoval \u017eupan, kter\u00fd z n\u011bj sklouzl, ani\u017e by nad t\u00edm je\u0161t\u011b jednou pouva\u017eoval. St\u00e1l tam, jenom n\u011bkolik centimetr\u016f od Toma, nah\u00fd a bezradn\u00fd, proto\u017ee nedok\u00e1zal promluvit a po\u017e\u00e1dat jej, aby otev\u0159el o\u010di, a kone\u010dn\u011b se na n\u011bj pod\u00edval. T\u0159\u00e1sl se, lapal po dechu, av\u0161ak n\u00e1val vzru\u0161en\u00ed a zv\u011bdavosti mu zakazovaly zbab\u011ble ut\u00e9ct.<\/div>\n
Zvedl hlavu, ud\u011blal krok vp\u0159ed. Krok, kter\u00fd jej vedl do nezn\u00e1ma, ze kter\u00e9ho vedly pouze dv\u011b cesty. Bylo jenom na Tomovi, jak\u00fdm sm\u011brem se m\u011bli vydat.<\/p>\n

„Zbl\u00e1zn\u00edm se,“ Tom zoufale lapal po dechu, t\u0159\u00e1sl se mo\u017en\u00e1 o n\u011bco m\u00e1lo m\u00e9n\u011b ne\u017e postava, kter\u00e1 se k n\u011bmu p\u0159ibl\u00ed\u017eila na minim\u00e1ln\u00ed vzd\u00e1lenost. „Pro\u010d mi tohle d\u011bl\u00e1\u0161?“ p\u00edpl, na pokraji sv\u00fdch sil. Bylo toho na n\u011bj a\u017e p\u0159\u00edli\u0161. V u\u0161\u00edch mu hu\u010delo, v hrudi mu tlouklo srdce p\u0159\u00edmo \u0161\u00edlen\u00fdm zp\u016fsobem.<\/div>\n

Poslepu nat\u00e1hl dla\u0148 ve snaze dotknout se jej. Jakmile se b\u0159\u00ed\u0161ka prst\u016f st\u0159etly s nahou k\u016f\u017e\u00ed, zato\u010dil se s n\u00edm sv\u011bt a on naslouchal Billov\u00fdm slov\u016fm jakoby zd\u00e1lky. Vn\u00edmal, jak se na n\u011bj p\u0159itiskl cel\u00fdm sv\u00fdm t\u011blem, jak se ot\u00edr\u00e1 tv\u00e1\u0159\u00ed proti t\u00e9 jeho a do ucha mu nal\u00e9hav\u011b st\u00e9n\u00e1 pouze dv\u011b slova.<\/div>\n
„Otev\u0159i je…“<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Zvedl hlavu, pohl\u00e9dl p\u0159ed sebe a vz\u00e1p\u011bt\u00ed se rychle vr\u00e1til ke sv\u00e9 p\u016fvodn\u00ed \u010dinnosti, hypnotizov\u00e1n\u00ed \u010dl\u00e1nk\u016f sv\u00fdch prst\u016f. I p\u0159esto, \u017ee to pro n\u011bj bylo skute\u010dn\u011b n\u00e1ro\u010dn\u00e9, se je\u0161t\u011b dok\u00e1zal pousm\u00e1t v nad\u011bji, \u017ee bude t\u00e9matem rozhovoru kone\u010dn\u011b n\u011bco jin\u00e9ho<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[528],"tags":[],"class_list":["post-5469","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-julie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5469","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5469"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5469\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5469"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5469"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5469"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}