{"id":5477,"date":"2012-12-27T18:00:00","date_gmt":"2012-12-27T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5461"},"modified":"2012-12-27T18:00:00","modified_gmt":"2012-12-27T17:00:00","slug":"loveless-38","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/12\/27\/loveless-38\/","title":{"rendered":"Loveless 38."},"content":{"rendered":"
autor: Nephilim<\/strong><\/p>\n

Ahoj, omlouv\u00e1m se za velk\u00e9 prodlevy, \u0161kola, zn\u00e1te to. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b tady m\u00e1te dal\u0161\u00ed d\u00edle\u010dek, m\u011bjte se p\u011bkn\u011b, dodate\u010dn\u011b hezk\u00fd sv\u00e1tky a \u0161\u0165astnej novej rok a velikonoce a nerozeniny a tak \ud83d\ude00 M\u00e1me tu novou kapitolu, kter\u00e1 se jmenuje ‚Gritless‘, co\u017e znamen\u00e1 ‚Neodv\u00e1\u017en\u00fd‘<\/em><\/div>\n

Tak se p\u0159\u00edjemn\u011b usa\u010fte a p\u0159\u00edjemn\u00e9 po\u010dten\u00ed. Lenn & Nephilim \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
\"\"<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
Gritless<\/strong><\/div>\n
\n

„Tome! Poj\u010f d\u00e1l, jako doma, drahou\u0161ku, Bill mi toho o tob\u011b tolik vypr\u00e1v\u011bl!“<\/p>\n

Tom se sna\u017eil udr\u017eet \u00fasm\u011bv, kter\u00fd byl vytesan\u00fd do jeho obli\u010deje, a myslel na to, jak odtamtud co nejrychleji zmizet. Poznat Billovu matku byla pro Toma jist\u00e1 zkou\u0161ka vytrvalosti. U\u017e jen fakt, \u017ee byl naz\u00fdv\u00e1n ‚drahou\u0161kem‘, mu d\u00e1val pocit, \u017ee je snad n\u011bjak\u00fdm n\u00e1padn\u00edkem, kter\u00fd p\u0159i\u0161el po\u017e\u00e1dat o ruku jej\u00ed dcery – pardon, syna; nav\u00edc fakt, \u017ee pan\u00ed Tr\u00fcmperov\u00e1 byla tak p\u0159\u00e1telsk\u00e1 a vesel\u00e1 ho nesm\u00edrn\u011b znepokojoval, a nakonec – ale to nen\u00ed tak d\u016fle\u017eit\u00e9 – my\u0161lenka na to, \u017ee Bill o n\u011bm pov\u00eddal jeho rodin\u011b, mu vh\u00e1n\u011bla do \u017eil chu\u0165 oml\u00e1tit hlavu o ze\u010f.<\/div>\n

Bylo neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, jak jedna jedin\u00e1 v\u011bta t\u00e9 \u017eeny dok\u00e1zala zni\u010dit v\u0161echnu jeho jistotu.<\/p>\n

Je\u0161t\u011b vte\u0159inu p\u0159ed zaklep\u00e1n\u00ed na ty hr\u016fzostra\u0161n\u00e9 dve\u0159e myslel pozitivn\u011b, \u0159\u00edkal si, \u017ee v\u0161echno bude v po\u0159\u00e1dku a \u017ee p\u0159eci nem\u016f\u017ee b\u00fdt tak stra\u0161n\u00e9, nav\u0161t\u00edvit Billa u n\u011bj doma pot\u00e9, co \u010dernovl\u00e1sek u n\u011bj spal, tak\u017ee co mohlo b\u00fdt jin\u00e9?<\/div>\n

Ale m\u00fdlil se, a to hodn\u011b. V\u0161echno<\/em> bylo jin\u00e9. Hlavn\u011b proto, \u017ee v tomto dom\u011b bydl\u00ed tak\u00e9\u2026<\/p>\n

„Bab\u00ed, kde \u0161ou ty \u0161u\u0161en\u2026“<\/div>\n

Tom zast\u00e9nal a rozhodl se poko\u0159it i tuto p\u0159ek\u00e1\u017eku: syna samotn\u00e9ho \u010f\u00e1bla.<\/div>\n
Teda ne, \u017ee by Bill byl \u010f\u00e1bel, to proboha ne, ale tohle d\u00edt\u011b nemohlo b\u00fdt potomkem kreatury tak sladk\u00e9 a mil\u00e9, jako byl Bill.<\/div>\n
… a te\u010f by se nejrad\u0161i zabil jen proto, \u017ee na n\u011bj pomyslel. Po\u010dkat, ale neud\u011blal to u\u017e minule?<\/div>\n
‚… detaily.‘
„So tu d\u011bl\u00e1?“ zeptal se Konny a d\u00e1val ruce v bok. Simone pohladila chlape\u010dka po hlav\u011b.<\/div>\n
„Tom n\u00e1s p\u0159i\u0161el nav\u0161t\u00edvit, nem\u00e1\u0161 radost, Konny?“<\/div>\n
Konny se nadechl, aby mohl do Tomova obli\u010deje vyflusnout jedno p\u011bkn\u011b velk\u00e9 NE, ale v tom moment\u011b se p\u0159ed nimi objevil Bill, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b seb\u011bhl schody po dvou.<\/div>\n
\n
\n

„Tome!“ zavolal \u0161\u0165astn\u011b, zapom\u00ednaj\u00edc na chv\u00edli na Simone s Konnym, a sko\u010dil Tomovi okolo krku. Ten sp\u00ed\u0161e aby neupadl, ne\u017e co jin\u00e9ho, ho pevn\u011b p\u0159itisknul k sob\u011b.<\/p><\/div>\n

Bill spokojen\u011b zap\u0159edl, vdechoval Tomovu sladkou kol\u00ednskou a rastovy tv\u00e1\u0159e se zbarvily do odst\u00ednu po\u0159\u00e1dn\u011b velk\u00e9ho zral\u00e9ho raj\u010dete.<\/div>\n
Simone si lehce odka\u0161lala, koukala v\u0161ude, jenom ne na n\u011b, a Konny p\u0159ek\u0159\u00ed\u017eil ruce na hrudi a nafoukl tv\u00e1\u0159i\u010dky, byl na\u0161tvan\u00fd.<\/div>\n
Nakonec Billovi do\u0161lo, co to vlastn\u011b d\u011bl\u00e1, a tak od Toma odsko\u010dil. Rasta si odka\u0161lal, aby alespo\u0148 n\u011bjak zakryl sv\u016fj stud, a upravil si k\u0161ilt.<\/p>\n

„Uhm\u2026 vlastn\u011b\u2026 ahoj.“ Dodal \u010dervenaj\u00edc\u00ed se \u010dernovl\u00e1sek, a pak se sehnul, aby vzal do n\u00e1ru\u010de Konnyho, kter\u00fd z trucu nafukoval tv\u00e1\u0159i\u010dky, a tud\u00ed\u017e cel\u00fd zmodral. Jakmile se ocil v n\u00e1ru\u010d\u00ed sv\u00e9ho otce, tak se uvolnil, p\u0159ilepil se k rodi\u010dov\u011b krku a nos\u00edk mu do n\u011bj zabo\u0159il.<\/div>\n

Tom ho sledoval a ptal se s\u00e1m sebe, zda n\u011bkdy zvl\u00e1dne vstoupit do p\u0159\u00edzn\u011b toho mal\u00e9ho d\u00e9mona.<\/div>\n
„Tak\u017ee Tome, cht\u011bl bys n\u011bco na zub?“ zeptala se Simone, doslova rozl\u00e9vala radost okolo sebe. Mo\u017en\u00e1 kone\u010dn\u011b byly jej\u00ed motlitby vysly\u0161eny. „Pr\u00e1v\u011b jsem vyndala z trouby dort, m\u00e1m v\u00e1m kousek p\u0159in\u00e9st?“<\/div>\n
„Ned\u011blejte si starosti, pan\u00ed Tr\u00fcmperov\u00e1, nic mi nechyb\u00ed.“ Jen tak m\u00e1vnul rukou, st\u00e1le cel\u00fd nesv\u016fj z cel\u00e9 t\u00e9 trapn\u00e9 situace.<\/div>\n
Simone se zahih\u0148ala jako mal\u00e1 hol\u010di\u010dka. „Ale pros\u00edm t\u011b, \u0159\u00edkej mi Simone. Pan\u00ed je osloven\u00ed pro star\u00fd, a nav\u00edc, pro m\u011b u\u017e tu jsi jako doma.“
Bill zak\u0148u\u010del a upravil si Konnyho v n\u00e1ru\u010d\u00ed. Ten si spokojen\u011b cucal palec a hlavu m\u011bl op\u0159enou o Billovo rameno.<\/div>\n
„Mami, obstar\u00e1me se sami, co kdyby sis \u0161la na chv\u00edli odpo\u010dinout?“ prohodil mo\u017en\u00e1 a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 znud\u011bn\u011b, jako kdyby cht\u011bl \u0159\u00edct ‚b\u011b\u017e mami, b\u011b\u017e, pros\u00edm t\u011b<\/em>‚-<\/div>\n
Simone zvedla obo\u010d\u00ed a zasm\u00e1la se. „Okay, ch\u00e1pu, starci jsou out<\/em>,“ mrkla na n\u011b a zmizela naho\u0159e ve sv\u00e9 lo\u017enici.<\/p>\n

Bill dovedl Toma do ob\u00fdvac\u00edho pokoje a nechal ho usadit se na gau\u010di, Konnyho polo\u017eil na zem a chlape\u010dek si okam\u017eit\u011b za\u010dal hr\u00e1t se sv\u00fdmi pan\u00e1\u010dky, ale st\u00e1le alespo\u0148 po o\u010dku oba chlapce kontroloval.<\/div>\n

„Nic si z m\u00e1my ned\u011blej, c\u00edtil jsem se docela zoufale, kdy\u017e se rozmluvila, ale to d\u011bl\u00e1 po\u0159\u00e1d. To je jen t\u00edm, \u017ee jsi j\u00ed sympatick\u00fd.“ Polo\u017eil mu ruku na koleno a s \u00fasm\u011bvem ho stisknul. „Sakra, je t\u011b\u017ek\u00fd naj\u00edt tvoje koleno pod tou vrstvou d\u017e\u00ednoviny!“ sm\u00e1l se.<\/div>\n
Konny cosi zavr\u010del a utrhl hlavu jednomu ze sv\u00fdch pan\u00e1\u010dk\u016f.<\/div>\n
„Je skv\u011bl\u00e1\u2026 tvoje m\u00e1ma.“<\/div>\n
Bill se usm\u00e1l a v\u011bnoval Tomovi mal\u00fd polibek na tv\u00e1\u0159. „J\u00e1 v\u00edm, ale jsem si jist\u00fd, \u017ee tvoje m\u00e1ma je taky skv\u011bl\u00e1, mh?“<\/p>\n

Tom sklopil pohled a sna\u017eil se udr\u017eet si \u00fasm\u011bv. Bill se k n\u011bmu p\u0159i\u0161oupnul a sklonil se tak, aby sahal do Tomova zorn\u00e9ho pole. „Je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku?“<\/div>\n

Rasta se pod\u00edval do Billov\u00fdch vystra\u0161en\u00fdch o\u010d\u00ed a p\u0159ik\u00fdvl. Jejich rty byly od sebe jen p\u00e1r milimetr\u016f. „Samoz\u0159ejm\u011b.“<\/div>\n
\u010cernovl\u00e1sek si ol\u00edzl rty a pohledem t\u011bkal mezi Tomov\u00fdma o\u010dima a rty, zat\u00edmco rasta pomalu zmen\u0161oval mezi nimi vzd\u00e1lenost, kter\u00e1 je od polibku odd\u011blovala.<\/div>\n
Zav\u0159eli o\u010di.<\/p>\n

„BOOM!“ za\u0159val Konny, kdy\u017e se jeho n\u00e1kla\u010f\u00e1\u010dky velmi hlasit\u011b srazily. Oba dva chlapci se vylekali a rychle od sebe odsko\u010dili.<\/div>\n

„Konny!“ ok\u0159ikl ho Bill. „Bu\u010f opatrn\u00fd, m\u00e1lem jsem leknut\u00edm dostal infarkt!“<\/div>\n
Chlape\u010dek si odfrknul a sledoval Toma, kter\u00fd se cel\u00fd ustaran\u00fd nahnul k Billovi.
„Posly\u0161, Bille, a\u2026“ zav\u00e1hal, mo\u017en\u00e1 to bylo citliv\u00e9 t\u00e9ma. „A co Konnyho matka?“<\/div>\n
Billova tv\u00e1\u0159 okam\u017eit\u011b potem\u011bla, a to Toma vylekalo. Jak mu, sakra, mohla p\u0159ij\u00edt na mysl ot\u00e1zka takov\u00e9ho typu? V\u016fbec nic mu do toho nebylo!<\/div>\n
Mohl za to fakt, \u017ee si n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem, zamiloval jak Billa, tak i mal\u00e9ho chlapce. I kdy\u017e ho Konny nen\u00e1vid\u011bl. A cht\u011bl v\u011bd\u011bt, kdo byla ta kr\u00e1va, co opustila tak sladk\u00e9ho chlapce, jako byl Bill. Jasn\u011b, na jednu stranu j\u00ed musel pod\u011bkovat, proto\u017ee te\u010f byl Bill jeho.<\/div>\n
‚Bo\u017ee, co to jsou za my\u0161lenky, Tome, dost!‘<\/em><\/div>\n
Ignoroval svoje bad neurony –<\/em> u\u017e jenom to, \u017ee je m\u011bl, byl detail – a po\u0159\u00e1dn\u011b se nad t\u00edm zamyslel. Mo\u017en\u00e1 to byl Bill, kdo se roze\u0161el s n\u00ed. Mo\u017en\u00e1, \u017ee je oba opustila hned po porodu nebo n\u011bco podobn\u00e9ho, a Bill pochopil, \u017ee by stejn\u011b nemohl z\u016fstat s takovou holkou. Takov\u00e1 kravina\u2026 opustit vlastn\u00ed d\u00edt\u011b.<\/p>\n

„Konny, mohl by sis j\u00edt hr\u00e1t nahoru do sv\u00e9ho pokoje, pros\u00edm.“ Zeptal se jemn\u011b \u010dernovl\u00e1sek, hlad\u00edc chlape\u010dka po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n

Konny hlasit\u011b vydechl, ale stejn\u011b sebral hra\u010dky a odebral se po schodech do sv\u00e9ho pokoje a nezapomn\u011bl u toho po\u0159\u00e1dn\u011b na schodech dupat.<\/p>\n

Tom pochopil, \u017ee p\u0159\u00edch\u00e1z\u00ed jedno z t\u011bch t\u00e9mat, kter\u00e9 bys rozhodn\u011b nikdy necht\u011bl sly\u0161et, ale nakonec ti pomohou pochopit stra\u0161n\u011b moc v\u011bc\u00ed, kter\u00fdch sis p\u0159edt\u00edm ani nev\u0161iml. A na Billovi si toho je\u0161t\u011b nev\u0161iml stra\u0161n\u011b moc.<\/p>\n

\u010cernovl\u00e1sek propletl prsty na sv\u00fdch rukou a sledoval bod kdesi v pr\u00e1zdnu p\u0159ed n\u00edm. V\u011bd\u011bl, \u017ee jednou p\u0159\u00edjde moment pravdy<\/em> – takhle ho pojmenoval a musel p\u0159iznat, \u017ee jako jm\u00e9no pro tuhle situaci opravdu sed\u011blo.<\/div>\n

Necht\u011bl, aby od n\u011bj Tom pak utekl, necht\u011bl mu to \u0159\u00edct, proto\u017ee nev\u011bd\u011bl, jak by to skon\u010dilo. Opravdu by ho zni\u010dilo, kdyby ztratil prvn\u00ed a jedinou osobu, kter\u00e1 vypadala, \u017ee by ho m\u011bla r\u00e1da. Ve sv\u00e9 p\u0159edstav\u011b o tragick\u00e9m budoucnu, jak ho Tom opou\u0161t\u00ed hned po t\u00e9hle konverzaci, by dok\u00e1zal jasn\u011b vid\u011bt sv\u00e9 srdce m\u011bn\u00edc\u00ed se v prach od utrpen\u00ed, muk a bolesti, dokud by ho v\u00edtr nerozfoukal do posledn\u00edho zrnka prachu. Byla to p\u0159edstava a\u017e poetick\u00e1, v\u00edce podobn\u00e1 sp\u00ed\u0161e \u0159eck\u00e9 komedii, ale absolutn\u011b vystihovala Bill\u016fv strach z tohoto momentu.<\/p>\n

„Konnyho\u2026 m\u00e1\u2026 m\u00e1ma Konnyho\u2026“<\/div>\n

Za\u010dal, ale zastavil se, aby se po\u0159\u00e1dn\u011b nadechl.<\/div>\n
Tom jej sledoval v\u00edce ne\u017e vyd\u011b\u0161en\u00fd. To byla tak stra\u0161n\u00e1 historka? Co Billa dok\u00e1zalo znerv\u00f3znit tak moc? To mu nev\u011b\u0159il natolik, aby mu vypr\u00e1v\u011bl o tom, co se p\u0159esn\u011b stalo?<\/div>\n
Ne. Takhle nesm\u011bl myslet, to by bylo sobeck\u00e9 a paranoidn\u00ed.<\/div>\n
Bill vypadal, \u017ee m\u00e1 opravdu v\u00e1\u017en\u00e9 trable, kousal si ret a vypadal, \u017ee je na hranici zhroucen\u00ed se do nep\u0159\u00ed\u010detn\u00e9ho pl\u00e1\u010de.<\/div>\n
A Tom jedin\u00e9, co si doopravdy hluboce p\u0159\u00e1l, bylo zml\u00e1tit tu \u0161p\u00ednu, co Billa opustila a zp\u016fsobila tuhle v\u0161echnu bolest.<\/p>\n

„Bille.“ Polo\u017eil mu ruku na rameno, aby ho uklidnil. „To je jedno, nem\u011bl jsem se na to pt\u00e1t. Nic se ned\u011bje, ok?“ trochu zes\u00edlil stisk a jemn\u011b s n\u00edm zat\u0159\u00e1sl, sledoval jeho o\u010di t\u00edm nejup\u0159\u00edmn\u011bj\u0161\u00edm pohledem, jak\u00fd mohl v ten okam\u017eik naj\u00edt.<\/div>\n

\u010cernovl\u00e1sek ale jen zat\u0159\u00e1sl hlavou.<\/div>\n
„Ne, to je v po\u0159\u00e1dku, stejn\u011b\u2026 bych ti to musel d\u0159\u00edv \u010di pozd\u011bji \u0159\u00edct. Ne\u2026 nechci ti lh\u00e1t, ale pros\u00edm, nebu\u010f na m\u011b na\u0161tvan\u00fd, \u017ee jsem ti to ne\u0159ekl hned.“<\/div>\n
Tom pokr\u010dil obo\u010d\u00ed, byl zmaten\u00fd, co t\u011bmihle slovy cht\u011bl \u0159\u00edct?<\/div>\n
Bill se najednou c\u00edtil rozhodnut\u00fd promluvit, proto\u017ee se nato\u010dil tak, aby rastovi vid\u011bl do o\u010d\u00ed.<\/p>\n

„Konnyho matka neexistuje.“ Vychrlil ze sebe rychle. „Nebo l\u00e9pe\u2026 j\u00e1 jsem Konnyho matka!“ p\u0159iv\u0159el o\u010di a o\u010dek\u00e1val cokoliv od pohlavku a\u017e po hysterick\u00fd v\u00fdsm\u011bch. Tom n\u011bkolikr\u00e1t napr\u00e1zdno zaklapal pusou, a nakonec se pousm\u00e1l.<\/div>\n

„Bille, to mi bylo jasn\u00e9, Konny nem\u00e1 matku, a tys musel p\u0159\u00edjmout ob\u011b role, nemus\u00ed\u0161 se b\u00e1t to p\u0159iznat.“<\/div>\n
„Ne, ne, nepochopil jsi to.“ Sklopil hlavu, ruce se mu potily a klepaly. „Nen\u00ed nikde \u017e\u00e1dn\u00e1 Konnyho matka. Ko- Konnyho jsem porodil j\u00e1.“ Intenzivn\u011b Toma sledoval leskl\u00fdma o\u010dima. „Hlavn\u011b ne\u0159\u00edkej, \u017ee m\u011b nen\u00e1vid\u00ed\u0161.“ Dodal. Rasta m\u011bl zara\u017een\u00fd v\u00fdraz, soust\u0159edil se na uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed sv\u00fdch my\u0161lenek. Co t\u00edm myslel, \u017ee Konnyho porodil? Mu\u017ei p\u0159eci nerod\u00ed, co v\u00edc, mu\u017ei nem\u016f\u017eou b\u00fdt t\u011bhotn\u00ed!<\/p>\n

„Mysl\u00edm, Bille, \u017ee to nech\u00e1pu,“ zamra\u010dil se trochu. Mo\u017en\u00e1 si z n\u011bj jen d\u011blal prdel, proto\u017ee se styd\u011bl za tu d\u011bvku, co ho opustila a nechala mu jen d\u00edt\u011b na v\u00fdchovu?<\/p>\n

\u010cernovl\u00e1sek si povzdychl, nev\u011bd\u011bl, jak\u00e9ho st\u00e9bla se chytit. Je\u0161t\u011b byl \u010das v\u0161echno zm\u011bnit a nechat Toma si myslet, \u017ee to byl jen \u0161patn\u00fd vtip. Nemohlo b\u00fdt p\u0159eci tak t\u011b\u017ek\u00e9 vymyslet si story o tom, pro\u010d mus\u00ed chlapce vychov\u00e1vat. Tom o\u010dek\u00e1val up\u0159\u00edmnou odpov\u011b\u010f, \u010detl mu to v o\u010d\u00edch. Necht\u011bl mu lh\u00e1t.<\/div>\n

„J\u00e1\u2026“ vydechl. „J\u00e1 jsem hermafrodit; v\u00ed\u0161, co to je?“ Tom se na chv\u00edli zamyslel.<\/div>\n
„\u017divo\u010dich\u2026“<\/div>\n
„\u010clov\u011bk\u2026“ opravil ho hned.<\/div>\n
„Spr\u00e1vn\u011b\u2026 tedy, \u010dlov\u011bk, kter\u00fd m\u00e1 v sob\u011b n\u011bco mu\u017esk\u00e9ho a n\u011bco \u017eensk\u00e9ho, po\u010dkat!“ vyvalil o\u010di. „Tak\u017ee ty\u2026“ zadrhl se mu dech.<\/div>\n
„Ano, m\u00e1m v sob\u011b i \u017e-\u017eensk\u00e9 org\u00e1ny, t-tud\u00ed\u017e jsem ot\u011bhotn\u011bl a n-narodil se Konny.“ Zakon\u010dil pomalu.<\/div>\n
Ub\u011bhlo n\u011bkolik minut, ale st\u00e1le nedok\u00e1zal zachytit jedin\u00fd sign\u00e1l Tomova \u017eivota.<\/div>\n
Bill nem\u011bl odvahu zvednout pohled, docela se mu l\u00edbilo, kdy\u017e mohl pokra\u010dovat v pohodln\u00e9m sledov\u00e1n\u00ed sv\u00fdch rukou.<\/p>\n

Te\u010f m\u011b nech\u00e1. Ne, naopak, nejd\u0159\u00edv mi \u0159ekne, \u017ee jsem odporn\u00fd, pak m\u011b zbije a pak m\u011b nech\u00e1 po tom, co m\u011b po\u0161le do hajzlu, ale\u2026 eh, m\u00e1 pravdu, m\u011bl jsem mu to \u0159\u00edct hned, vlastn\u011b jo, jsem odpornej hermafrodit, co od \u017eivota nem\u016f\u017ee \u010dekat nic dobr\u00e9ho, krom\u011b Konnyho samoz\u0159ejm\u011b, ale pak st\u00e1le z\u016fst\u00e1v\u00e1 ten fakt, \u017ee jsem m\u011bl hned v\u0161echno vysv\u011btlit, ale kdy\u017e j\u00e1 se tak boj\u00edm, a nakonec uvid\u00ed\u0161, \u017ee m\u011b chce jen dostat do postele, a pak m\u011b nech\u00e1, ani\u017e by si na m\u011b vzpomn\u011bl.<\/em><\/div>\n

BO\u017dECHCEM\u011aOPUSTIT!!!<\/p>\n

<\/strong> „Bille.“<\/div>\n

„Pros\u00edm, ne\u0159\u00edkej, \u017ee jsem ti odporn\u00fd\u2026!“ za\u0161eptal, zvedaj\u00edc o\u010di leskl\u00e9 od slz.<\/div>\n
Rychle si je promnul.<\/div>\n
Zmatek, odpor, na\u0161tvanost a nen\u00e1vist v Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch\u2026 nebo alespo\u0148 jednu z t\u011bchto emoc\u00ed by tam o\u010dek\u00e1val.<\/div>\n
Rozhodn\u011b ne\u010dekal\u2026<\/em> Tom se p\u0159isunul bl\u00ed\u017ee a polo\u017eil mu dla\u0148 na tv\u00e1\u0159\u2026 pochopen\u00ed\u2026<\/em> pohladil jej, a nakonec mu p\u0159itiskl rty na \u010delo \u2026 jemnost\u2026<\/em> pomalu se odt\u00e1hl a pod\u00edval se mu do o\u010d\u00ed. Bill mohl \u010d\u00edst v\u011bci, ze kter\u00fdch mu bl\u00e1znilo srdce. Tomovy rty se op\u011bt p\u0159ibl\u00ed\u017eily, aby perfektn\u011b zapadly do t\u011bch \u010dernovl\u00e1skov\u00fdch \u2026l\u00e1sku?<\/p>\n

<\/em> „Nikdy bych si nedovolil ti \u0159\u00edct n\u011bco takov\u00e9ho.“ Za\u0161eptal p\u0159edt\u00edm, ne\u017e ho objal. „L\u00edb\u00ed\u0161 se mi takov\u00fd, jak\u00fd jsi.“<\/div>\n

„To-Tome, j\u00e1…“ Bill necht\u011bl plakat, ale c\u00edtil, \u017ee to te\u010f opravdu pot\u0159ebuje.<\/div>\n
„Je to v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku, jsem tady, jestli pot\u0159ebuje\u0161\u2026“ Bill ho ale nenechal dokon\u010dit v\u011btu, proto\u017ee se opravdu rozplakal do jeho tri\u010dka. Tom se zasm\u00e1l a opatrn\u011b ho popl\u00e1cal po zadku. Bill \u0161kytnul a popot\u00e1hnul.<\/div>\n
„To-Tome\u2026“ brouknul. „J\u00e1-j\u00e1 t\u011b miluju.“ C\u00edtil se divn\u011b, kdy\u017e sly\u0161el s\u00e1m sebe to vyslovit, proto\u017ee to nikdy nikomu ne\u0159ekl. Nav\u00edc, ne \u017ee by m\u011bl n\u011bkdy mo\u017enost to \u0159\u00edct.<\/div>\n
Rasta ho sledoval vyvalen\u00fdma o\u010dima a ne\u010dekal takov\u00fd konec t\u00e9hle situace. Co m\u00e1 te\u010f d\u011blat?<\/p>\n

Ani ho nenapadlo odpov\u011bd\u011bt, proto\u017ee by stejn\u011b nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct.<\/div>\n

Nikdy zamilovan\u00fd nebyl, nev\u011bd\u011bl, kdy je \u010das se vyznat ze sv\u00fdch cit\u016f, nev\u011bd\u011bl, co by m\u011bl c\u00edtit, aby ho to dotla\u010dilo k tomu ud\u011blat tenhle velk\u00fd krok. Fakt, \u017ee pro n\u011bj byl velk\u00fd krok u\u017e jen to, \u017ee by se m\u011bl vyznat ze sv\u00fdch cit\u016f, a ne t\u0159eba svatba, \u0159\u00edkalo hodn\u011b o jeho citov\u00fdch zku\u0161enostech.<\/p>\n

Bill ho sledoval a \u010dekal na n\u011bjakou odpov\u011b\u010f. Jasn\u00fd, ale jakou? Jakoby na jeho z\u00e1chranu se najednou ve dve\u0159\u00edch objevila Simone. Ve\u0161la do ob\u00fdv\u00e1ku cel\u00e1 vytlemen\u00e1 a oba chlapci od sebe odsko\u010dili.<\/div>\n

„Tak u\u017e jste dostali chu\u0165 na kol\u00e1\u010d?“<\/p>\n

autor: Nephilim<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Lenna W.K.T.<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Nephilim Ahoj, omlouv\u00e1m se za velk\u00e9 prodlevy, \u0161kola, zn\u00e1te to. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b tady m\u00e1te dal\u0161\u00ed d\u00edle\u010dek, m\u011bjte se p\u011bkn\u011b, dodate\u010dn\u011b hezk\u00fd sv\u00e1tky a \u0161\u0165astnej novej rok a velikonoce a nerozeniny a tak \ud83d\ude00 M\u00e1me tu novou kapitolu, kter\u00e1 se jmenuje ‚Gritless‘, co\u017e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[249],"tags":[],"class_list":["post-5477","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-loveless"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5477","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5477"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5477\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5477"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5477"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5477"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}