{"id":5478,"date":"2012-12-27T17:00:00","date_gmt":"2012-12-27T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5462"},"modified":"2012-12-27T17:00:00","modified_gmt":"2012-12-27T16:00:00","slug":"trust","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/12\/27\/trust\/","title":{"rendered":"Trust"},"content":{"rendered":"
autor: Davidoff
<\/strong> <\/p>\n

Hey leute,
zase V\u00e1s jdu otravovat, ale h\u00e1d\u00e1m, \u017ee se na m\u00e9 otravov\u00e1n\u00ed t\u011b\u0161\u00edte. xD Tak jsem zde op\u011bt s dal\u0161\u00ed pov\u00eddkou, kterou m\u016fj nevz\u00e1cn\u00fd chor\u00fd mozek vymyslel. Dnes jsem si pro V\u00e1s p\u0159ipravit pov\u00eddku s HAPPY ENDEM (m\u00e1lokdy v\u00eddan\u00e9 u m\u011b), ale pot\u011b\u0161\u00edm V\u00e1s. Jsou p\u0159eci jen ty sv\u00e1tky a proto V\u00e1m p\u0159eju Vesel\u00e9 V\u00e1noce a \u0161\u0165astn\u00fd Nov\u00fd rok :3
Pro za\u010d\u00e1tek, abyste v tom nem\u011bli zmatek ^^ Tom je o cca. 5-6 let star\u0161\u00ed. Mimoto je to pojedn\u00e1van\u00e9 jako romantick\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh.<\/strong>
P.S: sejdem se na Facebooku XD
Pac a pusu Davidoff =*<\/em><\/div>\n


<\/em><\/div>\n
\"\" <\/div>\n
<\/div>\n
Temnota je chmurn\u00e1, chladn\u00e1 a hust\u00e1. Kdy\u017e do n\u00ed \u010dlov\u011bk spadne a pa\u0159\u00e1ty temnoty se zaseknou do jeho t\u011bla, nem\u00e1 dost sil na to, dostat se pry\u010d z bolestn\u00e9ho sev\u0159en\u00ed.
Kdy\u017e se v\u0161ak pod\u00edv\u00e1me na temnotu bl\u00ed\u017ee, nen\u00ed tak zl\u00e1, jak se zd\u00e1 b\u00fdt. Ob\u010das je milosrdn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e dne\u0161n\u00ed sv\u011bt. Temnota \u010dlov\u011bka neopust\u00ed, to se ned\u00e1 \u0159\u00edct o lidech.
Lid\u00e9 p\u0159ich\u00e1zej\u00ed a odch\u00e1zej\u00ed. Osud si je vede, jak se mu zl\u00edb\u00ed. D\u011bl\u00e1 kr\u016f\u010dky za d\u00edt\u011b, kroky za dosp\u011bl\u00e9ho. Zanech\u00e1v\u00e1 si kamennou tv\u00e1\u0159 a pohr\u00e1v\u00e1 si se \u017eivoty a city r\u016fzn\u00fdch lid\u00ed. Ned\u00e1 se \u0159\u00edct, \u017ee by byl spravedliv\u00fd. N\u011bjak\u00fdm zvl\u00e1\u0161tn\u00edm zp\u016fsobem jej bav\u00ed trestat nevinn\u00e9 lidi. Hajzly nech\u00e1v\u00e1 \u017eit a ob\u010das je odm\u011bn\u00ed n\u011bjakou odm\u011bnou, t\u0159eba v podob\u011b n\u011bjak\u00e9 dal\u0161\u00ed ob\u011bti, na kter\u00e9 by se mohl dopustit dal\u0161\u00edho zv\u011brstva. Norm\u00e1ln\u00ed \u010dlov\u011bk nepochop\u00ed, jak m\u016f\u017ee b\u00fdt osud krut\u00fd a nemilosrdn\u00fd. Zaplete nevinn\u00e9 d\u00edt\u011b nemoc\u00ed, ze kter\u00e9 jej \u010dek\u00e1 jen p\u00e1r let \u017eivota. Nezaj\u00edm\u00e1 jej, \u017ee ten mal\u00fd \u010dlov\u00ed\u010dek m\u00e1 pr\u00e1vo na sv\u016fj \u017eivot. Pa\u0159\u00e1ty osudu jsou v\u0161ude kolem n\u00e1s. Jeho tentakly se motaj\u00ed mezi sebou a n\u00e1hodn\u011b si vyb\u00edraj\u00ed z t\u011bch dobr\u00fdch, poctiv\u00fdch lid\u00ed sv\u00e9 ob\u011btn\u00ed ber\u00e1nky.<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
***<\/div>\n
\n

Soumrak na sebe nenech\u00e1val \u010dekat. Na to, \u017ee byla p\u016flka listopadu, bylo ne\u010dekan\u011b teplo. Jen v\u00edtr si ob\u010das pohr\u00e1val s l\u00edstky strom\u016f, kter\u00e9 and\u011bl\u00e9 nabarvili nebesk\u00fdmi tepl\u00fdmi barvami. Podzim byl bezpodm\u00edne\u010dn\u011b to nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed obdob\u00ed v roce. V\u0161e bylo kr\u00e1sn\u00e9, barevn\u00e9, a kdy\u017e nepr\u0161elo, daly se venku d\u011blat skv\u011bl\u00e9 v\u011bci. D\u011bti l\u00edtaly s pap\u00edrov\u00fdmi draky po poli a dosp\u011bl\u00ed sed\u011bli venku a u\u017e\u00edvali si posledn\u00ed hezk\u00e9 dny v roce, ne\u017e v\u0161echno pokryje sn\u00edh a led.<\/p>\n

Leipzig bylo ospal\u00e9 m\u011bsto. \u017divot tam ub\u00edhal pomalu, jako ve v\u011bt\u0161in\u011b velk\u00fdch m\u011bst. Obyvatel\u00e9 byli p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b m\u011b\u0161\u0165an\u00e9, tak\u017ee v\u011bt\u0161inu \u010dasu p\u0159em\u00fd\u0161leli nad t\u00edm, do \u010deho by m\u011bli p\u00edchnout. Velk\u00e1 \u010d\u00e1st byla v centru m\u011bsta. V\u011bt\u0161inou sed\u011bli v kav\u00e1rn\u00e1ch nebo chodili po obchodech. Dal\u0161\u00ed \u010d\u00e1st vyj\u00ed\u017ed\u011bla mimo toto m\u011bste\u010dko a dal\u0161\u00ed \u010d\u00e1st, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b mlad\u00e1 generace, vyu\u017e\u00edvala kl\u00eddek park\u016f, kter\u00e9 m\u011bsto nab\u00edzelo. Jedn\u00edm men\u0161\u00edm parkem byl Johannapark. Byl tam kr\u00e1sn\u00fd rybn\u00ed\u010dek a p\u0159es n\u011bj vedl d\u0159ev\u011bn\u00fd m\u016fstek. Kolem b\u0159eh\u016f byly lavi\u010dky, tak\u00e9 ze d\u0159eva, a spousta m\u00edsta na tr\u00e1vn\u00edku, kter\u00e9 p\u0159\u00edmo vyb\u00edzelo k rekreaci.<\/p>\n

Na jednom m\u00edst\u011b u rybn\u00edku sed\u011bl i vysok\u00fd chlapec. \u010cokol\u00e1dov\u00fdma o\u010dima t\u011bkal po klidn\u00e9 vodn\u00ed hladin\u011b, kter\u00e1 se ob\u010das zav\u00ed\u0159ila pod n\u00e1porem v\u011bt\u0159\u00edku. Jeho \u00fahledn\u011b \u010dern\u00e9 dready vykukovaly pod jeho b\u00edl\u00fdm \u0161\u00e1tkem. Vypadaly jako mal\u00e1 neposlu\u0161n\u00e1 h\u00e1\u010fata, kter\u00e1 na sob\u011b m\u011bla b\u00e1jn\u00e1 postava jm\u00e9nem Med\u00faza. Dlan\u011bmi se op\u00edral o tr\u00e1vu a hlavou k\u00fdval ze strany na stranu. V u\u0161\u00edch m\u011bl nasazen\u00e1 sluch\u00e1tka a ve sluch\u00e1tk\u00e1ch mu zn\u011bla hip hopov\u00e1 hudba Samyho DeLuxe. Pozoroval hladinu vody a potom i nebe. Ob\u010das oto\u010dil hlavu na pt\u00e1\u010dky, kte\u0159\u00ed zp\u00edvali na nedalek\u00e9m stromu. Jejich zp\u011bv v\u0161ak nesly\u0161el pod proudy decibel\u016f, kter\u00e9 si pror\u00e1\u017eely cesty skrz u\u0161n\u00ed bub\u00ednky k mozku. Nad vrcholky strom\u016f z\u00e1\u0159ily \u010derv\u00e1nky. \u010cerven\u00e9 nebe a tmav\u011b fialov\u00e9 mraky tomu d\u00e1valy n\u00e1dech romantiky. Bohu\u017eel byl tu s\u00e1m. Doufal v to, \u017ee by si na n\u011bj dnes p\u0159\u00edtelkyn\u011b ud\u011blala \u010das, ale kafe s kamar\u00e1dkami bylo d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e Tom.<\/p>\n

P\u00edsni\u010dka dohr\u00e1la. Sehnul se proto ke sv\u00e9mu iPodu a rozmrzele hledal dal\u0161\u00ed p\u00edse\u0148, co by zah\u0159\u00e1la jeho smutn\u00e9 srdce. A\u010dkoli se to nezd\u00e1lo, Toma uklid\u0148ovala hudba. V\u0161echny noty, v\u0161echny t\u00f3ny, kter\u00e9 d\u00e1valy melodii, byly pro n\u011bj tak uvol\u0148uj\u00edc\u00ed. Ka\u017ed\u00fd sval se chv\u011bl p\u0159i t\u00f3nu, kter\u00e9 jeho u\u0161i poslouchaly. Usm\u00edval se pro sebe a vybral si p\u00edsni\u010dku.<\/p>\n

Kouknul se do d\u00e1li na d\u0159ev\u011bn\u00fd most. K mostu pr\u00e1v\u011b p\u0159ib\u00edhaly dv\u011b postavy. Jedna blon\u010fat\u00e1 a druh\u00e1 \u010dernovlas\u00e1. Tom si pomyslil, \u017ee si zase n\u011bjak\u00e9 d\u011bt\u00ed hraj\u00ed, ale kdy\u017e se postavy p\u0159ibli\u017eovaly, tak to vypadalo, jako by ten \u010dernovlas\u00fd ut\u00edkal od blon\u010fat\u00e9ho chlapce. Na chv\u00edli si sundal sluch\u00e1tka a zaposlouchal se jak do zvuk\u016f p\u0159\u00edrody, tak do k\u0159iku mezi ob\u011bma chlapci.<\/div>\n

„Bille, zatracen\u011b st\u016fj! Pros\u00edm, nech m\u011b to vysv\u011btlit!“ Chlapec s \u010dern\u00fdmi vlasy zastavil p\u0159esn\u011b uprost\u0159ed d\u0159ev\u011bn\u00e9ho m\u016fstku. Neot\u00e1\u010del se k pros\u00edc\u00edmu chlapci za n\u00edm. Andy dob\u011bhl a vyd\u00fdch\u00e1val se. Chv\u00edli stal v p\u0159edklonu a sna\u017eil se, aby jeho pl\u00edce nabraly \u017eivotn\u011b d\u016fle\u017eit\u00fd plyn.<\/p>\n

„Nen\u00ed co vysv\u011btlovat, Andy! J\u00e1 v\u00e1s dva vid\u011bl!“ Zak\u0159i\u010del rozechv\u011ble a jeho o\u010di se op\u011bt topily v salv\u011b nov\u00fdch slz. Dr\u017eel si p\u011bsti u obli\u010deje a sna\u017eil se tlumit sv\u00e9 vzlyky. Jak ho mohl zradit? Tak \u0161\u00edlen\u011b byl zamilovan\u00fd a p\u0159i jejich ro\u010dn\u00edm v\u00fdro\u010d\u00ed jej na\u010dapal s jin\u00fdm klukem v posteli. V jeho vlastn\u00ed posteli!
Bill byl chlapec starom\u00f3dn\u00ed. Nelezl do postele kde komu. Vlastn\u011b nevlezl je\u0161t\u011b nikomu do postele, v\u017edy m\u011bl z\u00e1sadu, \u017ee s t\u00edm \u010dlov\u011bkem mus\u00ed b\u00fdt alespo\u0148 rok. Mus\u00ed jej zn\u00e1t a ten druh\u00fd \u010dlov\u011bk taky. Byl po\u0159\u00e1d panic a byl na to hrd\u00fd. Za\u0159ekl se, \u017ee bude panicem a\u017e do doby, ne\u017e pozn\u00e1 toho prav\u00e9ho. Andy to nebyl. Dnes se mu cht\u011bl oddat, ale na druhou stranu je r\u00e1d, \u017ee mu nenalet\u011bl.<\/p>\n

„Jak dlouho se s n\u00edm tah\u00e1\u0161?“ Zeptal se ml\u010dky a pozoroval \u0161pi\u010dky sv\u00fdch bot, v\u011bd\u011bl, \u017ee a\u0165 Andy \u0159ekne cokoliv, bude to le\u017e a Billa to ran\u00ed. Oto\u010dil se na n\u011bj a ml\u010dky se na n\u011bj koukal. Slzy mu st\u00e9kaly po tv\u00e1\u0159\u00edch, ale ignoroval je. Cht\u011bl v\u011bd\u011bt, co Andy odpov\u00ed. Av\u0161ak podv\u011bdom\u011b v\u011bd\u011bl, \u017ee je vztah u konce.<\/p>\n

Kdy\u017e se v\u0161ak n\u011bkolik minut nedo\u010dkal odpov\u011bdi, m\u00e1vnul rukou a \u0161el pry\u010d, kdy\u017e ho v tom zachytila Andyho ruka. Trhl s n\u00edm tak siln\u011b, \u017ee Bill kn\u00edknul bolest\u00ed. Bolel ho jeho stisk. Sna\u017eil se mu vykroutit. Jejich kroky vedly k n\u00edzk\u00e9mu z\u00e1bradl\u00ed.<\/p>\n

„Pus\u0165! To bol\u00ed!“ Kn\u00edkal Bill a sna\u017eil se vyprostit ruku z jeho chtiv\u00fdch sp\u00e1r\u016f. Andy se nahnul a kouknul se na rybn\u00edk. S velk\u00fdm \u00fa\u0161klebkem a slovy, \u017ee jej tedy pust\u00ed, jej pustil. Str\u010dil do n\u011bj a Bill p\u0159epadl p\u0159es z\u00e1bradl\u00ed a p\u0159ist\u00e1l v temn\u00fdch a kaln\u00fdch vod\u00e1ch rybn\u00ed\u010dku. Na hladin\u011b se objevovaly bublinky. Andy se jen u\u0161kl\u00edbnul a utekl pry\u010d.<\/p>\n

Tom celou scen\u00e9rii pozoroval. Celkem v n\u011bm hrklo, kdy\u017e tmavovlas\u00fd chlapec p\u0159epadl p\u0159es z\u00e1bradl\u00ed a po\u0159\u00e1d se nevyno\u0159oval. Rozeb\u011bhl se k m\u016fstku a shodil ze sebe mikinu s doklady, pen\u011bzi, mobilem a jeho v\u011brn\u00fdm iPodem. Vrhl se za n\u00edm bez v\u011bt\u0161\u00edho rozm\u00fd\u0161len\u00ed. Jednal instinktivn\u011b. V\u011bd\u011bl, \u017ee m\u00e1 \u0161anci toho chlapce zachr\u00e1nit. Sko\u010dil do vody a nadechl se nad hladinou, potom pono\u0159il svou hlavu pod vodu a sna\u017eil se sv\u00fdmi prsty zachytit \u010dernovl\u00e1ska. Trvalo mu to chvilku a on na sv\u00fdch prstech uc\u00edtil tenkou l\u00e1tku. Okam\u017eit\u011b si ji p\u0159it\u00e1hnul k sob\u011b, a kdy\u017e c\u00edtil i \u0161t\u00edhl\u00e9 t\u011blo, chytil jej za pas a vyt\u00e1hl je oba nad hladinu. Chlapec ned\u00fdchal. Tom s n\u00edm doplaval ke b\u0159ehu a vyt\u00e1hl jej ven.<\/p>\n

Voda z nich tekla proudem. Tom zaklonil chlapci hlavu a sna\u017eil se jej rozd\u00fdchat. Ustavi\u010dn\u011b vdechoval chlapci vzduch do plic. Vzduch, kter\u00fd znamenal \u017eivot. Po chv\u00edli se chlapec zakuckal a vyplivnul vodu. Obr\u00e1til se na bok a Tom jej za\u010dal pl\u00e1cat mezi lopatkami. Nev\u011bd\u011bl pro\u010d, ale byl tak r\u00e1d, kdy\u017e chlapec otev\u0159el o\u010di a za\u010dal ze sebe plivat odpornou vodu z rybn\u00edku. Chv\u00edli mu tekla i nosem, dokud se z n\u011bj v\u0161echna nedostala.<\/p>\n

„D\u00edky bohu, jsi v po\u0159\u00e1dku?“ Zkonstatoval copankat\u00fd z\u00e1chran\u00e1\u0159 a koukal se na sv\u00e9ho mal\u00e9ho p\u0159e\u017eiv\u0161\u00edho. Koukal na jeho mokr\u00e9 vlasy, kter\u00e9 mu spadaly do tv\u00e1\u0159e. Pozoroval kapky vody, je\u017e se mu tvo\u0159ily na t\u0159epotaj\u00edc\u00edch se \u0159as\u00e1ch. Vypadal tak nevinn\u011b, jako hadrov\u00e1 panenka, kter\u00fd byla zachr\u00e1n\u011bna p\u0159ed vyhozen\u00edm. Dal mu vlasy pry\u010d z obli\u010deje a pohladil jej po bled\u00e9 tv\u00e1\u0159i.
\u010cernovlas\u00fd chlapec na chv\u00edli otev\u0159el \u00fasta a sv\u00fdma hlubok\u00fdma o\u010dima koukal na sv\u00e9ho zachr\u00e1nce. Neum\u011bl plavat a byl neskonale vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee se najednou objevil n\u011bkdo, kdo jej z t\u00e9 temnoty vyt\u00e1hl. Nev\u011bd\u011bl, co mohl \u010dekat. Su\u017eovala jej \u00fazkost, strach a frustrace. Bojoval o \u017eivot, ale marn\u011b, voda byla bohu\u017eel siln\u011bj\u0161\u00ed. Jako z\u00e1vanem sv\u011btla v tomto n\u011bm\u00e9m sv\u011bt\u011b byl on. Jeho and\u011bl…
Zaka\u0161lal, aby zbavil sv\u00e9 pl\u00edce zbytk\u016f vody. Chutnala ot\u0159esn\u011b. Jako \u017eabinec… Sice netu\u0161il, jak m\u016f\u017ee \u017eabinec chutnat, v \u017eivot\u011b \u017e\u00e1bu neol\u00edzal, a\u010dkoliv jednou v televizi vid\u011bl, \u017ee jist\u00ed domorodci v tropick\u00fdch oblastech pou\u017e\u00edvali \u017e\u00e1by k halucinogenn\u00edm stav\u016fm. Ot\u0159\u00e1sl se, netu\u0161il, jestli zimou, vzru\u0161en\u00edm nebo z p\u0159edstavy o l\u00edz\u00e1n\u00ed \u017eab.<\/p>\n

„D\u011bkuju…“ Za\u0161eptal ti\u0161e a koukal se na nezn\u00e1m\u00e9ho.
Tom se usm\u00e1l a vzal suchou mikinu do ruky a zabalil do n\u00ed zk\u0159ehl\u00e9ho \u010dernovlas\u00e9ho chlapce. Cht\u011bl jej trochu zah\u0159\u00e1t, a taky ho ochr\u00e1nit p\u0159ed p\u0159\u00edpadn\u00fdm nachlazen\u00edm. Na sebe v tuto chv\u00edli ani nepomyslel. Koukal se do t\u011bch \u00fa\u017easn\u00fdch \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed a nechal se jimi pohltit. St\u00e1hnout do v\u00edru tepla a klidu. Pomohl mu na nohy. Je\u0161t\u011b si do ruky vzal d\u016fle\u017eit\u00e9 v\u011bci a z druh\u00e9 strany podp\u00edral neboh\u00e9ho mlad\u00edka.
Bill byl v tu r\u00e1nu jak na v\u00e1\u017ek\u00e1ch. Byl vd\u011b\u010dn\u00fd za ka\u017edou pomoc, proto\u017ee jeho nohy nemohly ud\u011blat byt‘ jedin\u00fd samostatn\u00fd krok. Podlamovaly se. Byly jako z gumy. Chlapec byl je\u0161t\u011b st\u00e1le v \u0161oku.<\/p>\n

Tom zat\u0159epal hlavou, mus\u00ed jej vz\u00edt k sob\u011b. V takov\u00e9m stavu mu ne\u0159ekne ani svou adresu. \u0160li jen malou chv\u00edli, a p\u0159esto \u0161li v\u011b\u010dnost, ne\u017e p\u0159e\u0161li cel\u00fd zelen\u00fd park. Nad obzorem se u\u017e rozsv\u011bcovaly hv\u011bzdy a vykukoval c\u00edp m\u011bs\u00edce. Tom t\u00e1hl Billa sm\u011brem ke sv\u00e9mu bytu. Byl r\u00e1d, \u017ee bydl\u00ed prozat\u00edm s\u00e1m. Kdyby bydlel s Lennou, tak by mu ud\u011blala stra\u0161nou sc\u00e9nu a nepochopila by, \u017ee je to prakticky jen pomoc bli\u017en\u00edmu.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

U Toma v byt\u011b bylo kr\u00e1sn\u00e9 teplo a \u00fatulno. Na st\u011bn\u00e1ch se nesly tepl\u00e9 a p\u0159\u00edjemn\u00e9 barvy, lahod\u00edc\u00ed oku i n\u00e1lad\u011b. Medov\u00e1 barva, p\u0159ech\u00e1zej\u00edc\u00ed do meru\u0148kov\u00e9, byla dominantn\u00ed v tomto mal\u00e9m byt\u011b. Nesla se od ob\u00fdvac\u00edho pokoje a\u017e po kuchy\u0148, proto\u017ee tyto dv\u011b m\u00edstnosti byly spojen\u00e9. Cel\u00e9mu tomuto prostoru vl\u00e1dla ko\u017een\u00e1 b\u00edl\u00e1 seda\u010dka na d\u0159ev\u011bn\u00fdch parket\u00e1ch, star\u0161\u00edho stylu.
Nebyl to luxus, ale bylo to p\u0159\u00edjemn\u011b zabydlen\u00e9.<\/p>\n

Tom posadil Billa na seda\u010dku a rychle odkr\u00e1\u010del do koupelny pro \u010dist\u00e9 osu\u0161ky. Cestou si sundal triko, kter\u00e9 se mu protivn\u011b p\u0159ilepovalo na k\u016f\u017ei, a on to nemohl vyst\u00e1t.
V koupeln\u011b pobral p\u00e1r osu\u0161ek a nesl je zp\u00e1tky ke zk\u0159ehl\u00e9mu chlapci, kter\u00fd byl st\u00e1le je\u0161t\u011b bled\u00fd. Lehce se t\u0159\u00e1sl a st\u00e9kaly z n\u011bj mal\u00e9 pram\u00ednky vody, kter\u00e9 se v\u0161ak ztratily v mokr\u00fdch v\u011bcech. Lehce drkotal zuby a m\u011bl pootev\u0159en\u00e9 rty. Na spodn\u00edm rtu se mu tvo\u0159ila kapka, kterou v\u0161ak Tom nemohl ignorovat a doslova fascinovan\u011b ji pozoroval. Zv\u011bt\u0161ovala se. Po chv\u00edli z n\u00ed byla tlust\u00e1 kapi\u010dka, kter\u00e1, kdyby mohla, praskne…<\/p>\n

Tom se v\u0161ak nat\u00e1hl a b\u0159\u00ed\u0161kem prstu kapi\u010dku sundal. Ulp\u011bla mu na prstu a on ji zamy\u0161len\u011b pozoroval. Nikdy si nemyslel, \u017ee jej bude tak fascinovat voda. Vzhl\u00e9dl pohledem k Billovi, ten jej up\u0159en\u011b sledoval. Po\u0159\u00e1d byl ve stejn\u00e9 poloze, st\u00e1le drkotal zuby a rty m\u011bl pootev\u0159en\u00e9, jen jeho pohled se zm\u011bnil. Zjihnul pod n\u00edm. P\u0159ipadal si jako nah\u00fd. Nechal kapku kapkou a za\u010dal z Billa sund\u00e1vat tri\u010dko. Ten se v\u0161ak ani nehnul, maxim\u00e1ln\u011b zvedl ruce, aby pomohl Tomovi svl\u00e9knout jeho mokr\u00e9 v\u011bci.
Tom sklopil o\u010di. Bill byl tak dokonale dokonal\u00fd, \u017ee se b\u00e1l, aby mu n\u00e1hodou najednou neutekl. N\u011b\u017en\u011b p\u0159ejel prsty po hladk\u00e9, porcel\u00e1nov\u00e9 a chladn\u00e9 k\u016f\u017ei a p\u0159ehodil p\u0159es n\u011bj osu\u0161ku.
Bill se do n\u00ed spokojen\u011b zabalil a jako pod\u011bkov\u00e1n\u00ed vlepil Tomovi pusu na l\u00ed\u010dko. Byl tak proklat\u011b bl\u00edzko, \u017ee to ud\u011blat musel.<\/p>\n

„Tebe jsem hledal cel\u00fd \u017eivot, kde jsi se mi schov\u00e1val?“ Zeptal se ti\u0161e a Bill jen zamrkal, trochu se b\u00e1l a lehce se t\u0159\u00e1sl. Nev\u011bd\u011bl, zda zimou, vzru\u0161en\u00edm nebo strachem. Tom to c\u00edtil, n\u011b\u017en\u011b se usm\u00e1l. „Neubl\u00ed\u017e\u00edm ti…“ Vydechl a op\u0159el sv\u00e9 \u010delo o chlapcovo.<\/div>\n

„D\u016fv\u011b\u0159uju ti…“ Sly\u0161el d\u0159\u00edv, ne\u017e uc\u00edtil chlapcovy rty na t\u011bch sv\u00fdch…<\/p>\n

I kdy\u017e je temnota v\u0161ude kolem n\u00e1s, v\u017edy se najde sv\u011bt\u00e9lko, kter\u00e9 n\u00e1m \u017eiv\u00fdm uk\u00e1\u017ee spr\u00e1vnou cestu za srdcem. Sta\u010d\u00ed jen v\u011b\u0159it, kdy\u017e m\u00e1te c\u00edl a prokousat se pomalu k n\u011bmu… Nesp\u011bchejte, dejte tomu \u010das… jen ten uk\u00e1\u017ee, zda je ta cesta pro v\u00e1s vhodn\u00e1… nebo nen\u00ed…<\/p>\n

autor: Davidoff<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Davidoff Hey leute,zase V\u00e1s jdu otravovat, ale h\u00e1d\u00e1m, \u017ee se na m\u00e9 otravov\u00e1n\u00ed t\u011b\u0161\u00edte. xD Tak jsem zde op\u011bt s dal\u0161\u00ed pov\u00eddkou, kterou m\u016fj nevz\u00e1cn\u00fd chor\u00fd mozek vymyslel. Dnes jsem si pro V\u00e1s p\u0159ipravit pov\u00eddku s HAPPY ENDEM (m\u00e1lokdy v\u00eddan\u00e9 u<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-5478","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5478","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5478"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5478\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5478"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5478"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5478"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}